17 C 194/2021 - 292

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Kyselovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 107 498 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyni se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

III. České republice – Obvodnímu soudu pro [adresa] se nepřiznává náhrada nákladů řízení státu.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se tzv. žalobou z lepšího práva domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s tvrzením, že usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum], č. j. 46 [právnická osoba]/2007-54, byl prohlášen konkurs na majetek společnosti [právnická osoba]. a správcem konkursní podstaty byla ustanovena [tituly před jménem] [právnická osoba]. Usnesením ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba]/2007-[Anonymizováno], konkursní soud rozhodl o návrhu na vydání rozvrhového usnesení tak, že určil, že žalovanému bude z výtěžku zpeněžení konkursní podstaty vydána částka [částka]. Usnesením ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba]/2007-[Anonymizováno], konkursní soud rozhodl o návrhu na vydání dodatečného rozvrhového usnesení tak, že určil, že žalovanému bude z výtěžku zpeněžení konkursní podstaty vydána částka [částka]. Celkem tak žalovaný obdržel částku [částka]. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] ve znění jejího dodatku převedl úpadce na žalobkyni vlastnictví k 4 nemovitostem (parc. č. St. 878, p. č. 23/3 a p. č. 23/4, vše zapsané na LV 11383 v k. ú. [adresa]) a žalobkyně za převod vlastnictví zaplatila úpadci kupní cenu ve výši [částka]. Dne [datum], tedy téměř rok po prohlášení konkursu, zapsala správky konkursní podstaty nemovitosti do soupisu konkursní podstaty, kdy důvodem zápisu byla absolutní neplatnost kupní smlouvy z důvodu absence ocenění hodnoty nemovitostí provedeného soudem jmenovaným znalcem ke dni uzavření smlouvy. V excindačním řízení bylo rozhodnuto, že nemovitosti jsou v soupisu konkursní podstaty zapsány oprávněně, neboť kupní smlouva je neplatná pro absenci znaleckého posudku. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2012, č. j. 31 Cdo 3986/2009 nezpůsobuje absence znaleckého posudku neplatnost smlouvy o převodu majetku, ale je třeba současně zkoumat, zda kupní cena byla v místě a čase uzavření smlouvy obvyklá. Správkyně konkursní podstaty přesto zpeněžila nemovitosti za částku 11 800 000 Kč, ač tak učinila na základě zamítavého rozhodnutí o vylučovací žalobě založeného na překonaném výkladu zákona, a dále se odmítla zabývat přihláškou 2. pohledávky žalobkyně do konkursního řízení na vrácení částky 14 037 000 Kč uplatněné dne [datum] pro opožděné uplatnění. Dle znaleckého posudku ze dne [datum] činila obvyklá cena nemovitostí ke dni [datum] částku 13 700 000 Kč. Žalobce tak uhradil minimálně cenu obvyklou a bylo postaveno na jisto, že smlouva není neplatná. Žalobkyně se v rámci podnětu domáhala svého lepšího práva k výtěžku zpeněžení s odkazem na judikát 28 Cdo 2982/2012. Konkursní soud o podnětu žalobkyně nerozhodl, na základě čehož se konkursním věřitelům dostalo plnění, které jim nenáleží, neboť lepší právo k dominantní části výtěžku zpeněžení konkursní podstaty naleželo žalobkyni. V rámci konkursního řízení úpadce byly zpeněženy nemovitosti žalobkyně s výtěžkem [částka], který byl následně rozdělen mezi konkursní věřitele úpadce, tj. včetně žalovaného. Zjištěná pohledávka žalovaného činila [částka] a byla uspokojena ve výši [částka]. Z celkového výtěžku zpeněžení konkursní podstaty žalovanému připadl ve výši 0,91100000000000003 %. Žalobkyně se domáhá vydání částky [částka], která představuje podíl na výtěžku neoprávněně zpeněžených nemovitostí žalobkyně (0,91100000000000003 % z [částka]). K úhradě kupní ceny žalobkyně uvedla, že úpadce měl dluh vůči [právnická osoba]., a žalobkyně měla vůči ní pohledávku. Kupní cena byla zaplacena tak, že žalobkyně uhradila kupní cenu úpadci a úpadce posléze vrátil žalobkyni to, co za něj zaplatil [právnická osoba]., nedošlo tak k vrácení kupní ceny, ale úpadce tímto způsobem platil žalobkyni svůj dluh vůči ní. Společnost [právnická osoba]., měla pohledávku za úpadcem zajištěnou zástavním právem zatěžujícím nemovitosti, a proto žalobkyně přistoupila k dluhu úpadce vůči [právnická osoba]., a nabyla pohledávky věřitelů [právnická osoba]., v souhrnné výši [částka], kdy po nabytí pohledávek vůči [právnická osoba]., učinila žalobkyně projevy vůle směřující k započtení a své pohledávky vůči [právnická osoba]., započetla proti pohledávce [právnická osoba]., vůči úpadci, čímž zanikl dluh úpadce a [právnická osoba]., se vzdala zástavního práva zatěžujícího předmětné nemovité věci. Vzhledem k tomu, že společnost Volksbank CZ, a.s., poskytující úvěr ve výši [částka] trvala na úhradě částky bankovním převodem, nikoliv zápočtem pohledávek, uhradila žalobkyně kupní cenu bankovním převodem a tím jí vznikl nárok vůči úpadci na vrácení toho, co za něj plnila vůči [právnická osoba]. K námitce znaleckého posudku žalobkyně uvádí, že předložený znalecký posudek obsahuje doložku o vědomí trestněprávních následků a je tak řádným znaleckým posudkem. K otázce zaplacení kupní ceny žalobkyně dále poukazuje na to, že správkyně konkursní podstaty podala trestní oznámení k zaplacení kupní ceny a věc byla odložena a následná stížnost zamítnuta s tím, že kupní cena byla správně zaplacená. K námitce jiných řízení zmiňovaných žalovaným žalobkyně uvedla, že tato řízení byla vedena před vydáním přelomového rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2012. K obvyklosti ceny v době převodu žalobkyně uvádí, že dne [datum] byla uzavřena smlouva se společností [právnická osoba] na převod předmětných nemovitostí za částku [částka]. Vzhledem k zapsání nemovitostí do konkursní podstaty dne [datum] nedošlo k převodu nemovitostí na společnost [právnická osoba] a kupní cena byla vrácena. Ke sdělení důvodu nepodání přihlášky do konkursního řízení proti úpadci ve lhůtě do [datum] pro pohledávku z kupní smlouvy žalobkyně uvedla, že do doby uplynutí lhůty pro podání přihlášek žádnou pohledávku za úpadcem neevidovala. Sporování platnosti kupní smlouvy zjistila žalobkyně až po uzavření kupní smlouvy se společností [právnická osoba].

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s tím, že ohledně údajného zaplacení kupní ceny žalobkyní existovaly pochybnosti, které nebyly objasněny, a ohledně tržní ceny prodávaných nemovitostí bylo vypracováno několik znaleckých posudků, kdy znalecký posudek uváděný žalobkyní je předložen z toho důvodu, že je pro ni nejpříznivější. V žalobě o vydání bezdůvodného obohacení vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. [spisová značka] žalobkyně uvedla, že kupní smlouva ze dne [datum] je absolutně neplatná vzhledem k tomu, že při uzavření uvedené kupní smlouvy nebylo respektováno ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku v tom směru, že nebyl k převodu opatřen posudek znalce jmenovaného soudem. Žalovaný dále uvedl, že pokud si byla žalobkyně vědoma, že kupní smlouva je neplatná (což vědět měla a musela), pak měla svou pohledávku z této kupní smlouvy přihlásit do příslušného konkursního řízení, což však neučinila a takovou pohledávku nelze žádným způsobem vymáhat. Výpočet tvrzeného nároku z lepšího práva není správný, jelikož nevychází z úpravy rozdělování výtěžku zpeněžení dle zákona o konkursu a vyrovnání. Příjmy do konkursní podstaty činily [částka]. Pro správný výpočet výše nároku by měla žalobkyně výtěžek nejprve ponížit o celkovou částku svého nároku a poté postupem dle ZKV zjistit, kolik by se mělo žalovanému dostat. V případě změny judikatury dochází k posuzování toho, kterou právní úpravu a v jaké míře aplikovat. Žalobkyně v době ustáleného výkladu ustanovení obchodního zákoníku vědomě uzavřela kupní smlouvu, ačkoliv šlo o obchod mezi osobami blízkými, a to aniž by si nechala vypracovat znalecký posudek o tržní ceně. Nemůže se tudíž dovolávat nějaké ochrany legitimního očekávání a očekávat, že by se cestou žaloby z lepšího práva s poukazem na zpětnou účinnost změny judikatury mohla uspokojit toho, co jí z majetku jejím zaviněním ušlo. Žalovaný dále uvedl, že všechny jiné uplatněné nároky žalobkyně byly zamítnuty a ve všech těchto řízeních byly pochybnosti ohledně splacení kupní ceny z posuzované kupní smlouvy. Z výpisu z účtu vyplývá, že peníze se obratem vracely zpět na účet žalobkyně a ohledně platby zápočtem vyplývá, že peníze nebyly hrazeny ani žalobkyní ani úpadcem.

3. Účastníci řízení prohlásili za nesporné, že žalovanému byl v rámci konkursního řízení ze zpeněžené majetkové podstaty vyplacen výtěžek ve výši [částka].

4. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.), dále provedl důkaz znaleckými posudky (§ 127a o. s. ř.), které doplnil výslechem znalce.

5. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně jako kupující a [právnická osoba] jako prodávající uzavřely smlouvu o převodu vlastnictví k nemovitostem budovy č. p. 988, pozemku p. č. St. 878, p. č. 23/3 a pozemku p. č. 23/4 za částku [částka]. V prohlášeních účastníci uvedli, že si jsou vědomi, že na nemovitostech vázne zástavní právo společnosti [právnická osoba].

7. Z dodatku č. [hodnota] kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že se účastníci kupní smlouvy dohodli na úpravě ceny (korekce o DPH), a to na částku [částka].

8. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem nemovitostí parc. č. St. 878, p. č. 23/3 a p. č. 23/4, vše zapsané na LV [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Nabývacím titulem byla smlouva kupní ze dne [datum].

9. Ze smlouvy o přistoupení k závazku ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba]., a žalobkyní jakožto přistupujícím dlužníkem bylo zjištěno, že banka a žalobkyně se dohodly, že žalobkyně splní za [právnická osoba]. peněžitý závazek ze smlouvy o úvěru č. 280/TÚ/062/01 ze dne [datum], na základě které byly [právnická osoba] poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka].

10. Z výpisu z účtu žalobkyně za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] na účet došla platba ve výši [částka] označená jako osobní půjčka [jméno FO] Indracek a téhož dne odešla platba ve stejné výši označená jako částečná úhrada kupní ceny Anenska3, a to na účet č. [Anonymizováno]/300 (účet žalobkyně).

11. Z úvěrové smlouvy o investičním úvěru uzavřené mezi Voklsbank CZ, a.s. a žalobkyní jakožto klientem bylo zjištěno, že Voklsbank CZ poskytl žalobkyni částku 11 000 000 za účelem částečného financování kupní ceny nemovitostí.

12. Z listiny označené jako „account statement“ bylo zjištěno, že na účtu žalobkyně byla zaúčtována platba dne [datum] na účet č. [č. účtu] ve výši [částka].

13. Z výpisu z účtu úpadce za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že úpadce přijal od žalobkyně platby dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] zaslal žalobkyni na účet peněžní prostředky ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka].

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ze dne [datum] bylo zjištěno, že postupitel postoupil na postupníka splatnou pohledávku vůči [právnická osoba]., vzniklou nezaplacením částky [částka], a to v rozsahu pohledávky ve výši [částka].

15. Z projevu vůle směřujícího k započtení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně přistoupila k závazku úpadce [právnická osoba]., který čerpal na základě úvěrové smlouvy úvěr od společnosti [právnická osoba]., ve výši [částka]. Z předmětného úvěru byl úpadce povinen plnit bance částku [částka], která byla po splatnosti. Žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávky se společností [právnická osoba], vůči bance ve výši [částka], a proto následně započetla pohledávku banky vůči úpadci na svoji postoupenou pohledávku.

16. Ze smlouvy o převodu rektasměnek ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba]. v likvidaci postoupila na žalobkyni dvě rektasměnky specifikované ve smlouvě, na základě čehož žalobkyně vstoupila do práv remitenta, zejména pak do práva na plnění z těchto rektasměnek vůči jejich výstavci, společnosti [právnická osoba]. Směnky zněly na částku [částka] a [částka]. Žalobkyně prohlásila, že jí byly předány obě rektasměnky dle smlouvy v originálech.

17. Z usnesení Okresního soudu v Liberci bylo zjištěno, že soud přijal do soudní úschovy na návrh složitele – žalobkyně a věřitele – [právnická osoba]. - originály dvou směnek č. 280/03/9005 na částku [částka] a č. 280/03/9006 na částku 4 052 177,20 Kč.

18. Z projevu vůle směřujícího k započtení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně přistoupila k závazku úpadce [právnická osoba]., který čerpal na základě úvěrové smlouvy úvěr od společnosti [právnická osoba]., ve výši [částka]. Z předmětného úvěru byl úpadce povinen plnit bance částku [částka], která byla po splatnosti. Žalobkyně na základě smlouvy o přistoupení k závazku úpadce předložila [právnická osoba]., smlouvu o převodu rektasměnek, z níž vyplývá, že je majitelem dvou rektasměnek vystavených bankou kdy celková výše směnečných sum činí [částka]. Žalobkyně proto započetla pohledávku banky vůči úpadci na svoji pohledávku.

19. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno FO] a žalobkyní bylo zjištěno, že [jméno FO] postoupil na žalobkyni část své pohledávky vůči [právnická osoba]., ve výši [částka] a žalobkyně tuto pohledávku vůči bance přijala.

20. Z projevu vůle směřujícího k započtení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně přistoupila k závazku úpadce [právnická osoba]., který čerpal na základě úvěrové smlouvy úvěr od společnosti [právnická osoba]., ve výši [částka]. Z předmětného úvěru byl úpadce povinen plnit bance částku [částka], která byla po splatnosti. Žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávky s [jméno FO] vůči bance ve výši [částka], a proto následně započetla pohledávku banky vůči úpadci na svoji postoupenou pohledávku.

21. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno FO] a žalobkyní bylo zjištěno, že Krystana [jméno FO] postoupila na žalobkyni část své pohledávky vůči [právnická osoba]., ve výši [částka] a žalobkyně tuto pohledávku vůči bance přijala.

22. Z projevu vůle směřujícího k započtení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně přistoupila k závazku úpadce [právnická osoba]., který čerpal na základě úvěrové smlouvy úvěr od společnosti [právnická osoba]., ve výši [částka]. Z předmětného úvěru byl úpadce povinen plnit bance částku [částka], která byla po splatnosti. Žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávky s [jméno FO] vůči bance ve výši [částka], a proto následně započetla pohledávku banky vůči úpadci na svoji postoupenou pohledávku.

23. Z potvrzení o zaplacení úvěru č. 280/TÚ/062/01 bylo zjištěno, že pohledávka [právnická osoba]., ze smlouvy o úvěru zanikla dne [datum] splněním. Potvrzení sloužilo k ohlášení změny provedené záznamem – výmazu zástavního práva k nemovitostem.

24. Z prohlášení o vzdání se zástavního práva ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba]., prohlásila, že se vzdává zástavního práva váznoucího na nemovitostech, které bylo zřízeno na základě smlouvy ze dne [datum] č. 280/TÚ/062/01/ZPN/1 s [právnická osoba].

25. Z výpisu z účtu [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byly připsány na účet [právnická osoba]. peněžní prostředky ve výši [částka] od [právnická osoba]., ve výši [částka] od [jméno FO], ve výši [částka] od [právnická osoba], a ve výši [částka] od [právnická osoba] nástroje.

26. Ze zápisu z jednání ze dne [datum] mezi [tituly před jménem] [jméno FO], předsedou představenstva [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO], jednatelem žalobkyně, bylo zjištěno, že [právnická osoba] uznala svoji povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši [částka], kdy důvodem k zaplacení tohoto závazku je smlouva o přistoupení k závazku a doklady prokazující, že žalobkyně uhradila [právnická osoba]., závazek ve výši této částky.

27. Z potvrzení nezávislého auditora ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně v ověřovaném období od [datum] do [datum] uhradila cenu nemovitostí dle kupní smlouvy ze dne [datum] bezhotovostním převodem z bankovního účtu na účet úpadce (tj. společnosti [právnická osoba].), a to konkrétně dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Úhrada kupní ceny byla řádně provedena a promítnuta v účetnictví žalobkyně. Auditor dále uvádí, že v ověřovaném období byly na bankovní účet žalobkyně připsány platby z bankovního účtu úpadce, a to dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka]. Přijaté platby představují úhradu pohledávky žalobkyně za úpadcem, která vznikla úhradou závazku z titulu přistoupení žalobkyně k závazku úpadce vůči společnosti [právnická osoba]., ve smyslu smlouvy o přistoupení k závazku uzavřené dne [datum].

28. Z výňatku ze znaleckého posudku znalce [právnická osoba] č. 1116/2001 ze dne [datum] (neobsahujícího doložku dle ust. § 127a o. s. ř.) bylo zjištěno, že předmětem ocenění byl nájemní dům č. p. 988 s příslušenstvím a pozemky v k. ú. [adresa], kdy tržní cena byla určena částkou [částka].

29. Ze znaleckého posudku č. 1/480/2012 společnosti TPA Horwath Valuation [právnická osoba]. (nyní TPA Valuation & [právnická osoba]. IČO [IČO]) ze dne [datum] bylo zjištěno, že znalecký ústav stanovil obvyklou cenu nemovitostí prodaných žalobkyni částkou [částka], přičemž pro stanovení ceny použil tzv. výnosovou metodu. Znalecký posudek byl podán znaleckým ústavem zapsaným Ministerstvem spravedlnosti pro znaleckou činnost v oboru ekonomika, v rozsahu znaleckého oprávnění pro oceňování podniku, movitého i nemovitého majetku, včetně technologie, nehmotného majetku atd. Znalecký posudek obsahuje znaleckou doložku dle § 127a o. s. ř. a jeho závěry byly potvrzeny doplňujícím výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] (viz bod 30 odůvodnění).

30. Ze znaleckého posudku č. 1/491/2012 společnosti TPA Horwath Valuation [právnická osoba]. (nyní TPA Valuation & [právnická osoba]. IČO [IČO]) s předmětem ocenění revize předložených tržních ocenění společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum], společnosti [právnická osoba] č.1116/2001ze dne [datum] a revize poznámek k posudku [tituly před jménem] [jméno FO] pro účely případného soudního řízení bylo zjištěno, že na základě postupu uvedeným v ocenění NOVOTA je správná tržní hodnota nemovitostí ve výši [částka]. Dále na základě postupu uvedeným v ocenění YBN je správná tržní hodnota nemovitostí ve výši [částka] a na základě postupu uvedeným v ocenění [tituly před jménem] [jméno FO] je správná výnosová hodnota nemovitostí ve výši [částka]. Znalecký posudek původně neobsahoval doložku dle ust. § 127a o. s. ř., proto soud tento nedostatek odstranil v rámci doplňujícího výslechu znalce (jako osoby odpovědné na jeho vypracování) jeho poučením (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 248/06) při ústním jednání.

31. Doplňujícím výslechem znalce odpovědného za vypracování znaleckého posudku č. 1/480/2012 a č. 1/491/2012 společnosti TPA Horwath Valuation [právnická osoba]., [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], MRICS, soud zjistil, že znalec trvá na závěrech uvedených v předchozích znaleckých posudcích, když tyto byly zpracovány na základě podkladů, které tehdy měli. Existují tři základní metody oceňování nemovitosti. V projednávané věci se znalci pokusili použít všechny základní metody, porovnávací metoda však z důvodu absence transakcí s obdobnými nemovitostmi (vzhledem ke skutečnosti, že posudek se dělal 10 let zpětně) nebyla použita. Při posudku byla použita výnosová a nákladová metoda, výsledek byl pak opřen o metodu výnosovou (v době zpracování posudku nebyl dostatek podkladů pro použití porovnávací metody), jakožto standartní metodu používanou při ocenění komerčních nemovitostí. V zadání posudku nebylo zjištění ceny obvyklé. K problematice ceny obvyklé a ceny tržní uvedl, že legislativa se vyvinula v tom smyslu, že definice ceny obvyklé se za deset let změnila tak, že zákonodárce doplnil, že cena obvyklá se určí porovnávací metodou. V projednávané věci by to znamenalo, že výsledek by měl být na úrovni tržní hodnoty. [adresa] - 20 lety se mezi cenu obvyklou a tržní dávalo opatrné rovnítko, nyní zákonodárce zpřesnil definici ceny obvyklé tak, že pro cenu obvyklou můžeme použít pouze porovnávací metodu (zatímco pro stanovení ceny tržní se použijí všechny ty tři standartní metody). Zpětné určení obvyklé ceny předmětné nemovitosti je velmi komplikované. Ve znaleckém posudku byl zohledněn výpadek nájemného, který by stanoven odhadem tržní analýzy, přičemž není neadekvátní neobsazenost 10%. Připustil, že při zpracování posudku nebyly použity konkrétní nájemní smlouvy týkající se předmětné nemovitosti, avšak byly k dispozici tabulky s přehledy měsíčního placení nájemného od roku 2003. Dále uvedl, že obecně se kanceláře pronajímané dráže, než skladové prostory. Kapitalizační míra se obvykle skládá z nějaké bezrizikové složky a rizikové složky, přičemž se určuje odhadem (vychází ze zkušenosti znalce a ze znalostí trhu). Dle vyjádření znalce by aktuálně (pro případ nového zpracování posudku k ceně 20 let zpátky) patrně nebylo možno pro ocenění použít porovnávací metodu.

32. Ze zkráceného znění usnesení o prohlášení konkursu ze dne [datum], č. j. 46 [právnická osoba]/2007-54, bylo zjištěno, že na majetek dlužníka [právnická osoba]. se prohlašuje konkurs. Dlužníci byli vyzváni, aby ve lhůtě 60 dnů ode dne prohlášení konkursu přihlásili všechny své pohledávky.

33. Z e-mailu [jméno FO] ze dne [datum] adresovaného správkyni konkursní podstaty bylo zjištěno, že pan [jméno FO] informoval správkyni o úhradě kupní ceny za nemovitosti a k e-mailu přiložil soubor, který měl prokazovat uhrazení kupní ceny.

34. Z kupní smlouvy o převodu nemovitostí uzavřené mezi žalobkyní jako prodávající a společností [právnická osoba] jako kupující ze dne [datum] bylo zjištěno, že účastníci řízení si sjednali převod vlastnického práva k nemovitostem za kupní cenu [částka].

35. Z výpisu z účtu žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] zaslala žalobkyni dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka].

36. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve věci žalobkyně proti správkyni konkursní podstaty o určení, že nemovitosti specifikované ve výroku tohoto rozhodnutí se vylučují z konkursní podstaty úpadce [právnická osoba]., bylo zjištěno, že tato žaloba byla zamítnuta. V odůvodnění soud dospěl k závěru, že kupní smlouva uzavřená dne [datum] týkající se převodu vlastnického práva k nemovitostem je absolutně neplatným právním úkonem ve smyslu § 196a odst. 3 obchodního zákoníku (účinného do [datum]), a to s odkazem na v době rozhodnutí soudu ustálenou judikaturu z důvodu absence znaleckého posudku na hodnotu předmětných nemovitostí. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka] s odůvodněním, že kupní smlouva uzavřena mezi žalobkyní a úpadcem (kdy [tituly před jménem] [jméno FO] byl členem představenstva úpadce a zároveň jediným společníkem a jednatelem žalobkyně) je absolutně neplatná z důvodu neurčení ceny převáděných nemovitostí na základě posudku znalce jmenovaného soudem.

37. Ze sdělení [právnická osoba]. „v likvidaci“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka [právnická osoba]. „v likvidaci“ z úvěrové smlouvy č. 280/TÚ/062/01 ze dne [datum], uzavřené mezi [právnická osoba]., a [právnická osoba]. zanikla dne [datum] započtením pohledávek v částkách [částka], [částka], [částka] a [částka], společnosti [právnická osoba]. vůči pohledávce [právnická osoba]. „v likvidaci“ z této úvěrové smlouvy.

38. Z usnesení Policie ČR, č. j. KRPL-[Anonymizováno]-15/TČ-2009-[Anonymizováno]-PA, ze dne [datum], bylo zjištěno, že policie odložila věc trestního oznámení správkyně konkursní podstaty na [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] pro podezření ze spáchání trestného činu poškozování věřitele v souvislosti s převodem majetku – nemovitých věcí – z [právnická osoba]., na žalobkyni v období od prosince 2002 do června 2003. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že v průběhu prověřování policejní orgán u prodeje předmětné nemovitosti z úpadce na žalobce nebyly zjištěny nápadně nevýhodné podmínky prodeje ani podezření z úvěrového podvodu pro transakce uskutečněné s úhradou kupní ceny. K úhradě kupní ceny bylo zjištěno, že problémem byl úvěr, který na poskytnutí nemovitostí žalobci poskytla Volksbank. Jelikož na nemovitostech vázlo zástavní právo [právnická osoba]. (která se v té době již nacházela před likvidací), zástupci Volksbank nechtěli přistoupit na prosté vyplacení zástavy a poskytnutí úvěru přímo [právnická osoba]. Proto žalobce (společnost [právnická osoba].) zakoupila od několika subjektů majících v [právnická osoba] úložky jejich pohledávky vůči Unionbance a těmito pohledávkami byl vyplacen celý úvěr u [právnická osoba] za Národní stavení společností a.s. (úpadcem) a společnost [právnická osoba]. chtěla následně započíst dlužnou kupní cenu za koupi nemovitostí Anenská za pohledávku z titulu vyplaceného úvěru a [právnická osoba]. Proto po úhradě kupní ceny zaslala [právnická osoba] na účet společnosti [právnická osoba]. peněžní prostředky za účelem úhrady části závazků, které jí vznikly vyplacením úvěru u [právnická osoba], neboť v opačném případě by kupní cena byla uhrazena dvakrát. Původní pohledávka [právnická osoba]. z úvěrové smlouvy č. 280/TÚ/060/01 ve výši [částka] zanikla dne [datum] započtením 5 pohledávek v částkách [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka], společnosti [právnická osoba]. vůči pohledávce [právnická osoba]. z této úvěrové smlouvy, tedy započten pohledávek v celkové výši [částka]. Z odůvodnění se dále podává, že z výpisu z běžného účtu úpadce (jakož samotného označení plateb) je zřejmé, že peněžní prostředky, které měla společnost [právnická osoba]. na základě úvěru od společnosti Volksbank [právnická osoba]. k dispozici, byly použity k úhradě kupní ceny, s tím, že původní záměr vyplatit kupní cenu přímo na účet [právnická osoba]. byl zmařen požadavkem [Anonymizováno] CZ a.s., kdy striktní dodržení smluvních podmínek znamenalo zneprůhlednění celé operace, a vyvolala zdání, že kupní cena byla bez dalšího protiplnění vrácena. Změnu způsobu úhrady kupní ceny dokládá i emailová korespondence ze dne [datum], ze které je zřejmé, že Volksbank CZ a.s. skutečně trvala na úhradě peněžních prostředků na účet [právnická osoba]., přičemž pokud byla vrácena částka [částka], zanikla tím započtením pohledávka [právnická osoba] v celkové výši [částka]. Současně v trestním řízení nebyl zjištěn úmysl poškodit věřitele úpadce, neboť v daném případě vedl prodej předmětných (zastavěných) nemovitostí k uspokojení zástavního věřitele, kterým byla [právnická osoba]., která měla pohledávku vůči [právnická osoba]. z úvěrové smlouvy zajištěnou zástavním právem.

39. Z usnesení státního zástupce sp. zn. ZN [Anonymizováno]/2009-132, ze dne [datum], bylo zjištěno, že stížnosti správkyně konkursní podstaty proti usnesení Policie ČR č. j. KRPL-[Anonymizováno]-15/TČ-2009-[Anonymizováno]-PA, ze dne [datum], se zamítají, neboť nejsou důvodné. Současně bylo konstatováno, že není možné bez dalšího dovozovat úmysl prodat předmětné nemovitosti za nevýhodných podmínek, neboť kupní cena nijak nevybočuje z rámce, který stanovil posudek společnosti [právnická osoba]., dle kterého činila cena v tísni [částka] a tržní cena [částka], když další znalecký posudek vypracovaný ke dni [datum] [tituly před jménem] [právnická osoba] stanovil cenu částkou [částka]. Státní zástupce dále uzavřel, že předmětné nemovitosti byly sice prodány, ale současně došlo k zániku závazků vůči [právnická osoba]. ve výši [částka], kdy tyto závazky byly zajištěny zástavním právem na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne [datum].

40. Z přihlášky druhé pohledávky do konkursního řízení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně v insolvenčním řízení ve věci úpadce [právnická osoba]. přihlásila pohledávku ve výši [částka] s tím, že se jedná o kupní cenu nemovitostí, které byly prodány na základě zápisu do soupisu konkurzní podstaty jinému subjektu.

41. Z vyrozumění správkyně konkursní podstaty ze dne [datum] bylo zjištěno, že v konkursní věci úpadce [právnická osoba]. vedené pod sp. zn. 46 [právnická osoba]/2007 (konkurz byl prohlášen usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. 46 [právnická osoba]/2007-54) nemá pohledávka žalobkyně uplatněná přihláškou ze dne [datum] účinky podle § 20 odst. 8 zákona o konkursu a vyrovnání a je vyloučena z uspokojení v rámci konkursu, a to z důvodu pozdního přihlášení pohledávky dle zákona o konkursu a vyrovnání. Lhůta pro uplatnění přihlášek uplynula dne [datum].

42. Z rozvrhového usnesení ve věci úpadce č. j. 46 [právnická osoba]/2007-1478 a z dodatečného rozvrhového usnesení ve věci úpadce č. j. 46 [právnická osoba]/2007-1599, bylo zjištěno, že k uspokojení nároků věřitelů úpadce bude použito [částka] a [částka], celkem tedy [částka]. Z pohledávky žalovaného ve výši [částka] (přihlášky č. [hodnota]) bylo rozhodnuto o uspokojení do výše [částka].

43. Z podnětu žalobkyně adresovaného Krajskému soudu v [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se domáhala po konkursním soudu, aby v rámci dohledové činnosti uložil správkyni konkursní podstaty, aby z konkursní podstaty vyloučila výtěžek ze zpeněžení nemovitostí ve výši [částka].

44. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Z podacího lístku bylo zjištěno, že předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne [datum].

45. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] soud nezjistil žádné nové skutečnosti, které by již nebyly zjištěny z jiných provedených důkazů. Soud nezjistil rovněž žádné informace z usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. 46 [právnická osoba]/2007-1271. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

46. Na základě kupní smlouvy z roku 2002 zakoupila žalobkyně od společnosti [právnická osoba]. nemovitosti "Anenská." Kupní cena ve výši [částka] byla uhrazena převodem na účet. Peněžní prostředky ve výši [částka] byly v témže měsíci zaslány zpět na účet žalobkyně, čímž byla vyrovnána pohledávka žalobkyně za [právnická osoba], kdy na základě smlouvy o přistoupení k závazku žalobkyně hradila za [právnická osoba] její pohledávku vůči [právnická osoba]. Cena předmětných nemovitostí se na základě revizního znaleckého posudku pohybovala mezi [částka] až [částka]. Na majetek [právnická osoba] byl v roce 2007prohlášen konkurs a nemovitosti byly zapsány do majetkové podstaty, neboť správkyně konkurzní podstaty považovala kupní smlouvu z roku 2002 za neplatnou z důvodu absence ocenění hodnoty nemovitostí provedeného soudem jmenovaným znalcem ke dni uzavření smlouvy (když jednatel žalobkyně byl současně členem představenstva [právnická osoba].), jak ukládal § 196a odst. 3 tehdy platného obchodního zákoníku. Žaloba na vyloučení předmětných nemovitostí z konkurzní podstaty nebyly úspěšná. Následně byly správkyní konkursní podstaty zpeněženy za částku [částka]. Výtěžek ze zpeněžení majetkové podstaty byl rozdělen mezi věřitele úpadce, a to včetně žalovaného, jehož pohledávka byla uspokojena do výše [částka] (resp. podílu ve výši 0,91100000000000003% ze zpeněžení v konkurzu prodaných nemovitostí Anenská ve výši [částka]).

47. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena na závěru, podle něhož se tzv. žalobou z lepšího práva rozumí žaloba, kterou se třetí osoba domáhá po tom, komu byla z konkursní podstaty (výtěžku jejího zpeněžení) vyplacena jeho pohledávka za úpadcem, zaplacení částky ve výši odpovídající přijatému plnění, když má za to, že jí byla pohledávka vyplacena (uvažováno z pohledu hmotného práva) neprávem, neboť třetí osoba tu ve skutečnosti měla k plnění z konkursní podstaty „lepší právo“ než věřitel uspokojené pohledávky a tedy, kdyby bylo postupováno podle hmotného práva, plnění by bylo náleželo třetí osobě. Z hlediska hmotně právního jde v žalobě z tzv. lepšího práva o právo z bezdůvodného obohacení, které vzniká tehdy, jestliže věřitel pohledávky uspokojené z konkursní podstaty získal na úkor třetí osoby majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 2015, sp. zn. 21 Cdo 3350/2014 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. května 2016, sp. zn. 28 Cdo 3722/2015). Při žalobě z lepšího práva uplatňované v souvislosti s konkursním řízením, soud posuzuje podle hmotného práva, zda má k předmětu zpeněžení (výtěžku konkursu či exekuce) lepší právo třetí osoba (žalobce), nebo ten, kdo byl uspokojen v konkursu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. 29 Cdo 3318/2016).

48. K vylučovací žaloba a tzv. žalobě z lepšího práva se vyjádřil Nejvyšší soud též v rozsudku ze dne 29. 7. 2004, sp. zn. 29 Odo 394/2002, podle kterého je vylučovací žaloba svou povahou žalobou procesní, na základě které se vymezuje příslušnost určitého majetku ke konkursní podstatě. Soud se k právu založenému předpisy hmotného práva vyjadřuje jen jako o otázce předběžné. Kdyby se výtěžek zpeněžení v konkursní podstatě již nenacházel a byl by vyplacen úpadcovým věřitelům, zůstává žalobkyni zachována možnost žaloby z tzv. lepšího práva. Jedná se žalobu o vydání (vyplacení) výtěžku zpeněžení směřující vůči osobám, mezi které byl tento výtěžek rozdělen, které se žalobce domáhá s tím, že výtěžek byl žalovaným osobám vyplacen neprávem, neboť podle hmotného práva měl žalobce ke zpeněženému majetku „lepší právo“ než úpadce. Na překážku účinnému uplatnění takového nároku není ani negativní výsledek sporu o vyloučení majetku, jehož následným zpeněžením byl výtěžek získán.

49. V projednávané věci se žalobkyně neúspěšně domáhala vyloučení věcí z konkursní podstaty, když její žaloba byla zamítnuta. Na základě zamítavého rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem potvrzeného Vrchním soudcem v Praze došlo ke zpeněžení nemovitostí a výtěžek ze zpeněžení byl následně rozdělen mezi věřitele úpadce. Žalobkyně se tak domáhá vyplacení bezdůvodného obohacení na základě žaloby z lepšího práva, když tvrdí, že kupní smlouva byla platná a tudíž nemělo dojít k sepsání nemovitostí do konkursní podstaty a jejich následnému zpeněžení.

50. Soud se v daném případě zabýval platností kupní smlouvy ze dne [datum], na základě které došlo k převodu nemovitostí z úpadce na žalobkyni a došel k závěru, že kupní smlouva je platná.

51. Podle ust. § 196a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném od 31. 12. 2001 do 31. 3. 2003, jestliže společnost nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od zakladatele, akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě anebo jiné osoby uvedené v odstavci 1 nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí nebo na ně úplatně převádí majetek této hodnoty, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Pro jmenování a odměňování znalce platí ustanovení § 59 odst.

3. Jestliže k nabytí dochází do 3 let od vzniku společnosti, musí je schválit valná hromada. Jelikož [tituly před jménem] [jméno FO] byl v době uzavření předmětné kupní smlouvy členem představenstva [právnická osoba] i jednatelem žalobkyně, jednalo se o osoby jednající ve shodě a současně činila protihodnota více než desetinu základního kapitálu, bylo dle požadavku ust. § 196a odst. 3 obchodního zákoníku účinného v době uzavření kupní smlouvy zapotřebí stanovení hodnoty předmětných nemovitostí na základě posudku znalce jmenovaného soudem.

52. Skutečnost, že v souvislosti s posuzovanou kupní smlouvou nebyl vypracován znalecký posudek však dle ust. § 196a obchodního zákoníku není v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu důvodem pro absolutní neplatnost kupní smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 31 Cdo 3986/2009, podle kterého byla-li ve smlouvě o převodu majetku podléhající § 196a odst. 3 obchodního zákoníku sjednána tržní (v daném místě a čase obvyklá) cena, popř. cena pro společnost výhodnější, není tato smlouva neplatná jen proto, že cena nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem.

53. K aplikaci výše uvedeného rozhodnutí odkazuje soud na nález Ústavního soudu ze dne 10. 12. 2019, sp. zn. IV. ÚS 3500/18 dle kterého se v horizontálních právních vztazích zpravidla uplatní zásada incidentní retrospektivity judikaturního odklonu a změněný právní názor bude aplikován na všechna již probíhající a v budoucnu zahájená řízení. Incidentní retrospektivita znamená aplikaci nových právních názorů na kauzy aktuálně probíhající i budoucí, bez ohledu na to, kdy proběhlo jednání odpovídající skutkové podstatě právní normy. Účastníci tohoto řízení jsou osobami v horizontálním právním vztahu a dle názoru soudu tak lze aplikovat závěry Nejvyššího soudu vysloveného v rozsudku 31 Cdo 3986/2009 na daný případ.

54. Jestliže porušení ust. § 196a obchodního zákoníku samo o sobě nevede k absolutní neplatnosti smlouvy, bylo nutné se dále zabývat otázkou, zda cena sjednaná v předmětné kupní smlouvě je alespoň stejná či výhodnější než cena v daném místě a čase obvyklá.

55. Ze znaleckého posudku č. 1/480/2012 (obsahujícího doložku dle § 127a o.s.ř., je tedy na něj nutno pohlížet jako na znalecký posudek vyžádaný soudem) a č. 1/491/2012 bylo zjištěno, že se cena nemovitostí stanovena na základě různých znaleckých metod pohybovala mezi [částka] až [částka]. Posudek č. 1/480/2012 zjišťoval cenu v místě a čase obvyklou na základě výnosové metody, přičemž vycházel nejen z podkladů předložených žalobkyní, ale i z vlastních podkladů, zdrojů i odborné literatury. Znalecké posudky i úvahy v nich vznesené soud hodnotí jako logické a přesvědčivé. Závěry znaleckých posudků byly stvrzeny znalcem při jeho výslechu. Ke znaleckému posudku č. 1/491/2012 soud dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle kterého absence znalecké doložky u znaleckého posudku je odstranitelnou vadou znaleckého posudku, kdy tato vada byla odstraněna právě při výslechu znalce.

56. Pokud v této souvislosti žalovaný namítal rozpory týkající se cenových odhadů (či skutečnost, že znalecké posudky žalobce nepoužily porovnávací metodu) s odkazem na jiné listiny a odborná vyjádření, soud konstatuje, že žalovaný nepředložil (ani nenavrhl) jiný důkazní prostředek, který závěry v řízení provedených znaleckých posudku v režimu § 127a o.s.ř. zvrátil (a to ani po výslechu znalce při ústním jednání). Bylo-li žalovaným namítáno, že znalecký posudek byl zpracován až s časovým odstupem, popř. že nepracoval s aktuálním podklady (skutečně uzavřenými nájemnými smlouvami v době prodeje) a nepoužil porovnávací metodu ocenění (právě z důvodu absence konkrétních podkladů, když byl zpracováván s časovým odstupem od prodeje), z výslechu znalce vyplynulo, že k pokud by byl aktuálně zpracováván nový posudek, patrně by (při zpracování nyní s odstupem 20 let) opět nebylo možno přistoupit k nynější právní úpravou předpokládané porovnávací metodě a nezbylo by než opět vycházet z metody výnosové.

57. Lze tak uzavřít, že sjednaná cena byla výhodnější, než cena obvyklá. Soud rovněž poukazuje na skutečnost, že nemovitosti měly být dále prodány společnosti [právnická osoba] za částku [částka], tedy dráže, než za kolik je žalobkyně koupila (a výrazně dráže, než za kolik byly nemovitosti následně zpeněženy - o mnoho let později - v konkursním řízení).

58. Vzhledem k tomu, že nemovitosti byly prodány za cenu výhodnější, než v místě a čase obvyklou, absence znaleckého posudku v době uzavření předmětné kupní smlouvy a jejího dodatku tedy nemůže způsobit absolutní neplatnost těchto právních úkonů ve smyslu § 196a odst. 3 obchodního zákoníku účinného do [datum]. Předmětná kupní smlouva není absolutně neplatná a žalobkyni svědčilo k předmětným nemovitostem, jež byly sepsány do konkurzní podstaty a následně byly v průběhu konkurzu na úpadce [právnická osoba]. zpeněženy, vlastnické právo. Nárok žalobkyně, která se domáhá po žalovaném (jako věřiteli úpadce) výtěžku zpeněžení předmětných nemovitostí (k němu má v důsledku vlastnického práva ke zpeněženým nemovitostem lepší právo než žalovaný) je tedy důvodný.

59. K námitce žalovaného o pochybnostech o převodu peněžních prostředků za úhradu kupní ceny soud uvádí, že kupní cena byla uhrazena na účet úpadce – [právnická osoba], o čemž svědčí potvrzení auditora a výpisy z účtu jak žalobkyně, tak úpadce. Žalobkyně dále uhradila za úpadce pohledávky, které měl vůči [právnická osoba]., a to na základě smlouvy o přistoupení k závazku. Úpadce následně vypořádal své závazky vůči žalobkyni tak, že jí převedl na její účet peněžní prostředky za pohledávky, které za něj plnila. Ke stejnému závěru ostatně dospěly orgány činné v trestní řízení, jež objasnily, z jakých důvodů bylo vyvoláno zdání, že kupní cena byla bez dalšího protiplnění vrácena (viz bod 38).

60. K námitce žalovaného, že v žalobě o vydání bezdůvodného obohacení vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. [spisová značka] žalobkyně uvedla, že kupní smlouva ze dne [datum] je absolutně neplatná, soud uvádí, že tvrzení žalobkyně v jiných řízeních nemají relevanci k danému řízení a je potřeba vycházet z tvrzení a důkazů provedených v dané konkrétní věci. Rozhodnutí a závěry jiných soudů v incidenčních sporech jsou v dané věci irelevantní. Rovněž žalovaným namítanými rozsudky vydanými Krajským soudem v [adresa] (sp. zn. [spisová značka], resp. [jméno FO] soudem v Praze (sp. zn. [spisová značka]) nebylo určeno vlastnické právo [právnická osoba] (úpadce) k předmětným nemovitostem, předmětné rozsudky toliko určily, že předmětné nemovitosti patří do konkurzní podstavy a správkyně konkurzní podstaty je oprávněna je zpeněžit.

61. Soud se ze stejných důvodů má za vyvrácenou i námitkou žalovaného, že všechny jiné uplatněné nároky žalobkyně byly zamítnuty a že v jiných řízení rovněž byly pochybnosti ohledně splacení kupní ceny z posuzované kupní smlouvy (viz prověření věci orgány činnými v trestním řízení, bod 38 odůvodnění). V neposlední řadě lze zmínit i (byť dosud nepravomocné) rozhodnutí Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], němž byla předmětná kupní smlouva shledána bez ohledu na absenci znaleckého posudku ve smyslu § 196a odst. 3 obchodního zákoníku za platnou.

62. Soud ohledně výpočtu nároku žalobkyně z bezdůvodného obohacení neshledal pochybnosti o jeho správnosti. Na základě rozvrhového usnesení č. j. 46 [právnická osoba]/2007-1478 a dodatečného rozvrhového usnesení č. j. 46 [právnická osoba]/2007-1599, bylo k uspokojení nároků věřitelů úpadce použito celkem [částka]. V konkurzním řízení zjištěná pohledávka žalovaného činila [částka], z výtěžku nemovitostí bylo žalovanému vyplaceno [částka]. Částka, za kterou byly nemovitosti prodány v konkursu, činí [částka] a 0,91100000000000003 % z této částky činí [částka]. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

63. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., kdy soud určil lhůtu delší, než obecnou třídenní, a to z důvodu poměrů na straně žalovaného (osoba důchodového věku, která neměla žádný podíl na vyvolání řízení a zároveň je žalovaná poté, co byla částečně uspokojena z konkursního řízení vedeného proti úpadci).

64. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 150 o. s. ř. tak, že žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Podle tohoto ustanovení nemusí soud přiznat náhradu nákladů řízení úspěšnému účastníkovi, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele. K závěru o aplikovatelnosti ustanovení § 150 o. s. ř. došel soud na základě okolností, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, přičemž přihlédl k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům účastníků řízení. Žalovaný nezavinil příčinu soudního uplatnění nároku, a ačkoliv ve věci nebyl úspěšný, přihlédl soud i k výjimečným okolnostem případu, kdy k uznání nároku žalobkyně došlo na základě změny judikatury. Za této situaci by se soudu jevila aplikace ust. § 142 o. s. ř. (přiznání nákladů řízení dle úspěchu ve věci) vůči žalovanému (důchodci, který po 13 letech vedení konkurzního řízení na základě rozvrhového usnesení obdržel ani ne 1/3 své řádně uplatněné pohledávky, tuto prostřednictvím institutu žaloby z tzv. lepšího práva, pozbyde) nepřiměřenou tvrdostí. V neposlední řadě užití moderačního práva soudu dle ust. § 150 o. s. ř. nebrání ani majetkové poměry účastníků (resp. ani okolnost, že žalobkyně byla v tomto řízení od placení soudního poplatku osvobozena). Pro rozhodnutí závěru o aplikovatelnosti ustanovení § 150 o. s. ř. soud považoval za stěžejní, že řízení o žalobě z lepšího práva je sice řízením sporným, avšak žalovaný se do pozice žalovaného dostává přímo ze zákona, aniž by se podílel na vyvolání předmětného sporu, což je okolnost, kterou je dle názoru soudu vhodné promítnout do rozhodování o náhradě nákladů řízení, aby bylo dosaženo jistého spravedlnostního prvku.

65. S ohledem na aplikaci ust. § 150 o. s. ř., kdy jinak procesně úspěšné žalobkyni nebyl přiznán nárok na náhradu nákladů řízení a s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla osvobozena od placení soudního poplatku, rozhodl soud tak, že se České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 5 nepřiznává náhrada nákladů řízení státu.

Poučení