17 C 224/2016 - 486

Rubrum

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO: [IČO žalobkyně][Anonymizováno] se sídlem [Adresa žalobkyně], právně zastoupené [Jméno Zástupce A], advokátem se sídlem [Jméno advokáta A], [Jméno advokáta B], proti žalované: [Jméno žalované]., IČO: [IČO žalované], se sídlem [Adresa žalované], právně zastoupené [Jméno Zástupce B], advokátem se sídlem [adresa], o zaplacení 3 549 768 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] až do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna uhradit žalované na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. V odůvodnění uvedla, že mezi žalobkyní jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo č. [hodnota]/[hodnota], na jejímž základě se žalovaná zavázala provést pro žalobkyni dílo spočívající v provedení vnitřních hrubých omítek, štuků, venkovního jádra a zateplení garáží rodinných domů [hodnota] v lokalitě „[adresa]“ a žalobkyně se proti tomu zavázala uhradit cenu díla. Stavební práce byly žalovanou provedeny nekvalitně a pozdě a k prodlení docházelo i při reklamaci vad. [hodnota] čl. [hodnota] předmětné smlouvy se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši [částka] denně pro případ svého prodlení s dokončením a předáním díla. Dílo mělo být dokončeno a předáno nejpozději dne [datum] a ke dni [datum] ještě nebylo předáno. V čl. [hodnota] předmětné smlouvy se žalovaná zavázala hradit smluvní pokutu ve zmíněné výši také pro případ svého prodlení s dokončením dílčích termínů. Dílčí termín dokončení hrubých omítek [adresa] byl do [datum], dne [datum] ještě nebyl splněn, smluvní pokuta tedy činí [částka], přičemž tento dluh částečně zanikl dřívějším započtením ve výši [částka] (za dny prodlení [datum], [datum] a co do částky [částka] za [datum]) a k úhradě zbývá [částka]. Dílčí termín dokončení štuků RD [hodnota] byl do [datum] a ke dni [datum] ještě nebyl splněn, smluvní pokuta tedy činí [částka]. Dílčí termín dokončení hrubých omítek RD [adresa] byl do [datum] a ke dni [datum] ještě nebyl splněn, smluvní pokuta tedy činí [částka]. Dílčí termín dokončení štuků RD [hodnota] byl do [datum] a ke dni [datum] ještě nebyl splněn, smluvní pokuta tedy činí [částka]. Dílčí termín dokončení hrubých omítek RD [hodnota] byl do [datum] a ke dni [datum] ještě nebyl splněn, smluvní pokuta tedy činí [částka]. Dílčí termín dokončení štuků RD [hodnota] byl do [datum] a ke dni [datum] ještě nebyl splněn, smluvní pokuta tedy činí [částka]. V souvislosti s nesplněním dílčích termínů tak žalobkyně nárokuje za žalovanou smluvní pokutu ve výši žalované částky. Žalobkyně si je vědoma námitek žalované v tom směru, že nemohla provádět dílo z důvodu špatného počasí. Shora uvedené dílčí termíny nebyly špatným počasím ovlivněny, když se jedná vesměs o práce uvnitř domu, kde žalobkyně zajišťovala temperování a udržování odpovídající teploty. Mezi účastnicemi, resp. jejich právními zástupci, probíhala rozsáhlá korespondence, když má žalobkyně vůči žalované i další pohledávky vyplývající z toho, že velké množství reklamací žalovaná vůbec neřešila a žalobkyně byla nucena vady odstranit sama, tyto nároky však nevznáší. Žalobkyně opakovaně upozorňovala žalovanou na prodlení s plněním jejích povinností a žalovaná toto zcela ignorovala. Přestože částka uplatněná touto žalobou je poměrně vysoká, disponuje žalobkyně i dalšími mnohamiliónovými pohledávkami vůči žalované. Protože žalovaná již na poslední korespondenci ze strany právního zástupce žalobkyně nereagovala, vyzvala ji žalobkyně ještě jednou k zaplacení dlužné částky, a to dne [datum], ani na tuto výzvu nebylo nijak reagováno.

2. Proti platebnímu rozkazu vydanému ve věci žalovaná brojila neodůvodněným odporem. Následně ve svém vyjádření ze dne [datum] navrhla žalobu zamítnout, když nárok žalobkyně neuznává a považuje jej za odporující poctivému obchodnímu styku. Je pravdou, že mezi účastnicemi řízení došlo k uzavření smlouvy o dílo specifikované v žalobě. Termín zahájení realizace díla měl být dle bodu 4.1 smlouvy dán dnem [datum]. Dle stavebního deníku, konkrétně pak ze zápisu ze dne [datum] vyplývá, že „zhotovitel a objednatel se dohodli, z důvodu nepřipravenosti předcházejících řemesel a nepříznivého počasí na novém termínu zahájení, a to [datum].“ Za objednatele byl podepsán pan [jméno FO], osoba dle smlouvy oprávněná jednat za žalobkyni ve věcech technických. Již z této skutečnosti je zřejmá nesolidnost žalobkyně a jejího nároku, když tato předestírá prodlení žalované s pracemi, které však zavinila sama, případně třetí osoby a vliv počasí, když nebylo možné s dílem započít ve sjednaném termínu, který byl posunut dohodou smluvních stran o plných 35 dnů a termín dokončení prací byl logicky posunut o shodný časový úsek. Pokud pak žalobkyně odvíjí svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty z čl. 7.1 a 7.2 předmětné smlouvy, tak zde bylo také ujednáno, že smluvní pokuta za prodlení zhotovitele s dokončením a předáním díla v konečném (či dílčím) termínu náleží, pokud k prodlení došlo „výhradně z důvodů zaviněných zhotovitelem“. V daném případě však nedošlo k prodlení z viny zhotovitele, natož pak na základě výhradního zavinění zhotovitele, když bylo započato s realizací díla o 35 dní později, oproti ujednání ve smlouvě o dílo. Termín dokončení díla tak z důvodů na straně objednatele (žalobkyně) byl posunut na [datum]. Dne [datum] vyzvala zápisem ve stavebním deníku žalovaná žalobkyni k zahájení přejímacího řízení ke dni [datum], tedy plně v intencích termínu posunutého o dobu stavební nepřipravenosti objednatele. Ještě ani ke dni [datum] nezahájila žalobkyně přejímací řízení, když nechala žalovanou provedené dílo překrýt finálními pracemi, což dokresluje zápis ve stavebním deníku ze dne [datum]. Co se týče zmiňovaných ustanovení čl. 7.1 a 7.2 smlouvy, tak s ohledem na povětrnostní podmínky, na které byla žalobkyně opakovaně upozorňována, nebylo možno dílo z technologických důvodů realizovat.

3. Při jednání soudu dne [datum] žalobkyně setrvala na žalobě a žalovaná na svém odmítavém stanovisku k žalobě. Právní zástupce žalobkyně dále uvedl, že stavební deník dosud neměla k dispozici, nicméně i pokud by snad zápis ve stavebním deníku, na nějž odkazuje žalovaná, měl být chápán jako dohoda o posunu termínu zahájení, rozhodně se zároveň nejednalo o dohodu o prodloužení termínu dokončení díla, neboť žalovaná avizovala, že i přes posun v začátku prací je schopna termín dodržet. Sama žalovaná tvrdí, že dne [datum] vyzývala k převzetí díla na den [datum]. téhož roku a již z tohoto je zřejmé, že tedy muselo k nějakým průtahům dojít. Žalovaná odmítá na smluvní pokutě cokoli uhradit s tím, že žalobkyně jí neměla za provedené práce uhradit cenu, nicméně k tomu došlo, neboť provedené dílo vykazovalo značné vady a žalobkyně pod tlakem dalších investorů a navazujících prací vynaložila nemalé náklady na rozsáhlé opravy a dokončení díla. Na vznesené reklamace žalovaná nikterak nereagovala. Právní zástupce žalované k tomu odvětil, že zmíněná tvrzení nejsou pravdivá. Žalobkyně byla opakovaně upozorněna, že počasí nesvědčí řádnému provedení díla, v případě omítek dokonce v těchto povětrnostních podmínkách výrobce výslovně zakazuje jejich aplikaci. V době, kdy mělo být dílo započato, nebylo pro takový úkon řádně připraveno, později žalovaná také zjistila, že do díla bylo zasahováno třetími osobami. Není pravdou, že by žalovaná na reklamace nereagovala, právní zástupce má v tomto ohledu k dispozici rozsáhlou korespondenci. Z celkové ceny díla přesahující jeden milion korun nebylo žalované zaplaceno nic, přičemž je zcela zřejmé, že nepřipravenost podmínek pro provedení díla, jakož i tlak na užití materiálu v nevhodných podmínkách byl způsoben tím, že žalobkyně byla pod tlakem dalších investorů. Právní zástupce žalobkyně k tomu dále uvedl, že žalovaná byla v prodlení už se splněním dílčích termínů, nejen tedy s finálním předáním celého díla, k němuž měla vyzývat na [datum]. Je rovněž podivné, že žalovaná jako profesionál se zavázala dané práce vykonat v prosinci a lednu a poté byla překvapena, že je v daném období zima či vlhko. Žalovaná má za to, že jí bylo neoprávněně upřeno zaplacení ceny díla, přitom se ale jejího zaplacení nikdy nedomáhala a nechala nárok promlčet.

4. Žalovaná v podání ze dne [datum] nad rámec již uvedeného dále uvedla, že termín zahájení realizace díla byl sjednán na [datum], přičemž z kopie stavebního deníku vyplývá, že se strany smlouvy dohodly na novém termínu zahájení, jak již bylo uvedeno. Žalovaná i přes opakovaná upozornění a žádosti o zajištění spolupůsobení na díle byla žalobkyní nucena k realizaci díla v rozporu s technologickým postupem společnosti [právnická osoba], výrobcem strojních jádrových omítek, což bylo zaznamenáno ve stavebním deníku i zprávou výrobce. Žalobkyně na dílo dodala maltovou směs nevhodného typu s příměsí sádry, což bylo prokázáno řešitelem [právnická osoba]. v rámci zprávy č. [hodnota] a dále žalobkyně zasahovala do realizace díla žalovanou prostřednictvím třetích osob. Skutečnost, že práce byly dokončeny v termínu, je dokreslována zjišťovacími protokoly odsouhlasenými k tomu oprávněnými osobami za měsíc [hodnota], k nimž byla vystaveny odpovídající daňové doklady, žalobkyní dosud neuhrazené.

5. Žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] doplnila, že nemá k dispozici originál ani kopii stavebního deníku, tento měla vést žalovaná a musí ho mít tedy ona. Zaměstnanec žalobkyně pan [jméno FO] si není vědom, že by takovou listinu podepsal, nebyl dle smlouvy oprávněn jakýmkoliv způsobem tuto měnit, byl zde uveden jako zástupce ve věcech technických, nikoliv smluvních a jakýmkoliv jednáním pana Buřiče tedy nemohla být změněna smlouva. Pokud by vůlí účastníků bylo posunout termíny dokončení, nebo závazné dílčí termíny, jistě by tuto vůli projevili stejně, jako údajně projevili vůli posunout termín zahájení. Jistě by si žalovaná jako profesionál toto pohlídala a zajistila, že bude zápis ve stavebním deníku obsahovat vše, na čem se účastníci dohodli. Žalobkyně popírá, že by bylo sjednáno posunutí termínu zahájení či dokončení díla. Žalobkyně požaduje nároky pouze z některých dílčích termínů, přičemž k prodlení žalované by došlo i v případě posunu o 35 dnů. Žalovaná tvrdí, že dne [datum] vyzvala žalobkyni k přejímce celého díla na [datum], dílo však nebylo dokončeno ani v [hodnota]. Dokonce do dnešního dne žádný předávací protokol podepsán nebyl, přestože ve smlouvě o dílo bylo v článku 11.4. sjednáno, že dílo je považováno za dokončené předáním odsouhlaseného předávacího protokolu. Žalovaná ve svém vyjádření uvádí, že termín dokončení díla byl posunut na [datum], netvrdí však, kdy bylo dílo v souladu se smlouvou o dílo dokončeno a předáno. Žalovaná uvádí, že žalobkyně nechala dílo překrýt finálními pracemi, ovšem jiný postup ani nebyl možný, když práce žalované nebyly poslední etapou a na tyto navazovaly další stavební práce, které musely být provedeny co nejdříve, což je zřejmé již z povahy předmětu díla. Co se týče špatných povětrnostních podmínek, tak žalovaná se zavázela dílo provádět v období od [datum] do [datum], tedy kompletně v průběhu zimního období, kdy musí se špatnými podmínkami počítat. Žalovaná netvrdí a ani neprokazuje, že by povětrnostní podmínky v té době byly horší než v předchozích zimních obdobích. Podmínky byly naopak zcela standardní a nijak nevybočovaly z dlouhodobého průměru. Žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu z titulu nesplnění dílčích termínů, které se však měly provádět uvnitř domů, které byly v té době zcela uzavřeny (střecha, okna, dveře) a povětrnostní podmínky proto na hrubé omítky ani na štuky neměly žádný vliv. Žalovaná celé dílo nikdy sama nedokončila a ani nepředala. Dílo musela pro neschopnost žalované dodělat žalobkyně a další osoby jí zajištěné. V následujících měsících a letech uplatnila žalobkyně u žalované desítky reklamací, které žalovanou nikdy nebyly řešeny, a tyto vady musela žalobkyně odstranit sama, čehož si je žalovaná velmi dobře vědoma a z toho důvodu také nikdy neuplatnila nárok na zaplacení ceny díla.

6. Při jednání soudu dne [datum] byla žalobkyně s odkazem na § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzvána, nechť doplní důkazy ohledně odeslání výzvy k zaplacení smluvní pokuty, neboť žalobkyně požaduje úroky z prodlení od [datum], ač první doložená a prokazatelně odeslaná výzva protistraně je až ze dne [datum]. Právní zástupce žalované dále navrhl provedení důkazu listinami, které do spisu založil svědek [jméno FO], když tyto dokládají stav díla a rovněž klimatické podmínky včetně vlhkosti stavby. Dle žalované se jedná o fotografie, které pouze doplňují danou svědeckou výpověď, svědek uvedl, že si je pořizoval soukromě, přičemž se již delší dobu nejedná o zaměstnance žalované. Za stavu zachyceného na fotografiích samozřejmě není možné nanášet omítky, když i tuzemská technická norma uvádí, že vnitřní a vnější omítky je možno nanášet pouze v teplotě 5 stupňů a vyšší. Sama žalobkyně uvádí v žalobě, že zajišťovala uvnitř domu temperování, což ovšem dosud nijak neprokázala a ani žádné důkazy tomuto v koncentrační lhůtě nenavrhla. Právní zástupce v obavě z toho, že by tyto důkazy nemusely být připuštěny, požadoval u dožádaného soudu, aby svědek v rámci své výpovědi, jednotlivé fotografie popsal. Nakonec však v rámci úspory času, byly tyto dožádaným soudem žurnalizovány do spisu, když by přeci bylo za stávající situace nadbytečné, aby svědek podrobně popisoval jednotlivé fotografie, které jsou součástí jeho výslechu a dokládají svědkova vyjádření. K tomu právní zástupce žalobkyně odvětil, že se domnívá, že listiny doložené svědkem [jméno FO] by byly již provedeny v rozporu s koncentrací řízení. Žalovaná nepopírá, že práce prováděla a pokud tyto činila i přes danou vlhkost, pak je to jen dokladem toho, jakým způsobem práce prováděla a jakým způsobem měla stavbu zajištěnou.

7. Žalovaná závěrem před vyhlášením rozsudku specifikovaného v odstavci 9. navrhla žalobu zamítnout. Ve svém závěrečném návrhu opětovně vyzdvihla, že termín zahájení prací byl posunut o 35 dní, což potvrdil svědek [jméno FO] v zápise ve stavebním deníku včetně důvodů, tedy nepřipravenosti předcházejících řemesel a nepříznivého počasí. Dle § 365 obchodního zákoníku pak platí, že dlužník není v prodlení, jestliže nemohl splnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele a dále je dle § 370 obchodního zákoníku věřitel v prodlení, jestliže v rozporu se svými povinnostmi nepřevezme řádně nabídnuté plnění nebo neposkytne spolupůsobení nutné k tomu, aby dlužník mohl splnit svůj závazek, přičemž žalované se daného spolupůsobení nedostalo. Dále žalovaná znovu zevrubně upozornila, že smluvní pokuta byla ve smlouvě sjednána, jen pro případ důvodů prodlení výhradně zaviněných zhotovitelem. Žalovaná pak nezavinila ani zahájení realizace díla o 35 dní později a ani nepříznivé počasí, které dle již citovaných technických norem neumožňovalo aplikaci omítek. Dále žalovaná upozornila, že dle stavebního zákona musí být na stavbě veden stavební deník, jeho předložení je povinnou náležitostí při kolaudačním rozhodnutí. Žalobkyně tedy musí stavebním deníkem disponovat. Žalobkyně rovněž žalované neuhradila vystavené faktury za provedené práce, když na tyto provedla neoprávněný zápočet a je zjevné, že tyto nechtěla uhradit již od počátku.

8. Žalobkyně závěrem před vyhlášením rozsudku specifikovaného v odstavci 9. navrhla žalobě vyhovět. Dále uvedla, že žalovaná v podstatě nijak nerozporuje, že dílčí termíny obsažené ve smlouvě o dílo nesplnila a také nikdy nerozporovala výši smluvní pokuty. Dále žalobkyně zevrubně zopakovala svou argumentaci ohledně posunu termínu dokončení díla s tím, že svědek [jméno FO] je nevěrohodný. Rovněž pak zopakovala svou dosavadní argumentaci ohledně tvrzení žalované o nepříznivých povětrnostních podmínkách. Dále doplnila, že pokud měla žalovaná za to, že povětrnostní podmínky nejsou příznivé, nic jí nebránilo v tom, aby uvnitř rodinných domů topila tak, aby mohl dílo provádět. Pokud snad žalovaná argumentuje tím, že topení měla na starosti žalobkyně, toto tvrzení není pravdivé, a i v tomto případě nese žalovaná důkazní břemeno. Nad rámec toho sama žalobkyně, když viděla, jakým způsobem žalovaná provádí nebo spíše neprovádí dílo, zajistila do každého rodinného domu topidlo. Dílo tak žalovaná provádět mohla a povětrnostní podmínky na dílo prováděné uvnitř rodinného domu nemají žádný vliv. Zmínka týkající se topení padla od žalované až dopisem z [datum], v té době už ale byla v zásadním prodlení se splněním všech dílčích termínů. Žalobkyně také v minulosti v řízení zmínila, že příčinou problémů byla jakási nevhodná směs. K tomu žalobkyně uvádí, že to byla ale žalovaná, kdo veškerou směs na provádění díla dodával. Pokud žalovaná předložila stejně jako žalobkyně zprávu společnosti [právnická osoba]., tak jediná skutečnost, která je tímto listinným důkazem prokázána, je zcela zásadně vadný způsob provádění díla ze strany žalované. Pokud pak žalovaná předložila zjišťovací protokoly a vlastní faktury, tak z těchto listin nevyplývá nic, co by se týkalo zásadních skutkových tvrzení obou stran. Pokud jde o emailovou komunikaci předloženou žalobkyní, tak z této mimo jiné vyplývá, že i v [hodnota] vykazovalo dílo takové vady, že nemohlo být v žádném případě dokončeno, což se týká i jednotlivých dílčích termínů. Svědci [jméno FO], [jméno FO] i [jméno FO] potvrdili, že opravovali špatně provedené omítky, resp. fasády po žalované, svědek [jméno FO] nadto potvrdil, že podmínky byly normální, mohlo se dělat venku i uvnitř. Svědek [jméno FO] také potvrdil, že dílo nebylo nikdy dokončeno, dokončovala jej sama žalobkyně, stejně tak nebylo nikdy předáno a dále, že termíny nebyly ze strany žalované plněny, sama žalobkyně musela kvůli tomu zaplatit smluvní pokutu investorovi. Svědek také potvrdil, že žalovaná opustila stavbu na konci [hodnota] vnitřní omítky se dodělávaly ještě v [hodnota]. [právnická osoba] také, že v interiérech byla osazena okna, uvnitř se tedy dalo bez problémů pracovat, že zajistili žalované z vlastní dobré vůle topidla, přičemž zaměstnanci žalované uváděli, že to není potřeba, protože nemrzne. Výroky svědka [tituly před jménem] [jméno FO] zůstaly ve většině neprokázané či se vyjadřoval ke skutečnostem nepodstatným pro předmět řízení. Svědek také uvedl, že plánoval své kapacity na interní omítky a na fasády, čímž v podstatě přiznal, že se omítky mohly dělat. Dále svědek zcela zaujatě uvedl, že ze strany žalobkyně došlo k podcenění termínu výstavby, přitom to ale byla žalovaná, kdo se k daným termínům zavázal. Svědek [jméno FO] také potvrdil, že o posunu termínů nic neví, zjevně také lhal, když uváděl, že v [hodnota] neexistovaly v domech žádné vady. V řízení tedy bylo prokázáno prodlení žalované uplatněné v žalobě a tedy i nárok žalobkyně ve výši, v jaké byl uplatněn žalobou a nebyla prokázána žádná skutečnost, na jejímž základě by došlo k prodlení z jiných důvodů než zaviněním žalované.

9. Rozsudkem č.j. [spisová značka] ze dne [datum] soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Proti rozsudku brojili obě účastnice řízení odvoláním, byť žalobkyně pouze z toho důvodu, že měla být opomenuta část nákladů řízení. Žalovaná pak ve svém odvolání s odkazem svou dosavadní argumentaci navrhla žalobu zamítnout. Krajský soud v [adresa] pak coby soud odvolací usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum] rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšími řízení. Odvolací soud zde zejména uvedl, že zápis ze stavebního deníku ze dne [datum] sice neznamená sjednání nového termínu zahájení díla, nicméně je třeba se tímto zápisem dále důkladněji zabývat, neboť zde deklarovaná nepřipravenost předcházejících řemesel by mohla značit, že avizované prodlení nebylo způsobeno jen výlučným zaviněním žalované. Dále odvolací soud uvedl, že pokud by žalovaná prokázala, že klimatické podmínky v předmětném období byly ve srovnání s průměry z předchozích období výjimečné rovněž by bylo nutno shledat, že se jednalo o okolnost, která nebyla zaviněna žalovanou a mohla způsobit prodlení. Dále odvolací soud uvedl, že je nutné se zabývat tvrzeními žalované ohledně dodání nevhodného materiálu ze strany žalobkyně, a to dále v návaznosti na § 551 obchodního zákoníku. Odvolací soud také upozornil, že dle čl. 11.3. smlouvy o dílo není objednatel oprávněn odmítnout převzetí díla v případě, že dílo bude vykazovat pouze takové nedodělky, které nebrání jeho užívání. Závěrem odvolací soud vytkl soudu prvního stupně, že se v odůvodnění dostatečně nevysvětlil svůj závěr, že žalovaná byla v prodlení nejen s dílem jako takovým, ale i s jednotlivými dílčími termíny.

10. Soud následně vyzval žalovanou s odkazem na § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a k navržení důkazů k prokázání těchto tvrzení, s tím nechť doplní důkazy k prokázání tvrzení, že z důvodu nepřipravenosti prací předcházejících provádění předmětného díla nebylo možné dílo začít provádět dříve než [datum]. Dále nechť doplní tvrzení, zda klimatické podmínky panující při zhotovování díla umožňovaly či neumožňovaly jeho zhotovení i při použití topidel a dále nechť navrhne důkazy k prokázání tvrzení, že klimatické podmínky, byly oproti klimatickým podmínkám v daném období výjimečné oproti jiným sezónám. Dále nechť doplní tvrzení ohledně jednotlivých dílčích etap specifikovaných v čl. III žaloby pod body a) – f), a to, zda tyto práce byly dokončeny, kdy se tak stalo, zda a kdy byly ohledně dílčích etap sepsány zjišťovací protokoly dle smlouvy a k tomuto nechť navrhne důkazy. Žalovaná k tomu ve svém podání ze dne [datum] doplnila následující. Předně žalovaná široce odkázala na doložený stavební deník s tím, že [tituly před jménem] [jméno FO] svým podpisem potvrdil nepřipravenost stavby pro provádění díla, přičemž připojila rozsáhlou argumentaci o tom, že originálem deníku musí disponovat žalobkyně. Co se týče klimatických podmínek, tak nebylo smysluplné použití topidel, protože v danou dobu nebyly vyplněny stavební otvory okny a dveřmi a toto nebylo nijak provizorně nahrazeno. Je také otázkou, jak by pak takové vytápění bylo ekonomicky náročné a smysluplné. Realizace vnitřních i vnějších omítek nemůže být dle norem prováděna v nižší teplotě než +5° C. Výjimečné klimatické podmínky dle žalované sice vyplynuly z vyjádření svědků [jméno FO] a [jméno FO], nicméně dále navrhla dotaz na Český hydrometeorologický úřad (dále jen „ČHMÚ“) ohledně údajů o teplotách od roku [hodnota] do roku [hodnota]. Co se týče výzvy soudu týkající se dílčích termínů, tak to je žalobkyně, kdo má prokazovat svá tvrzení a otázky dané soudem měly směřovat na žalobkyni.

11. Při jednání dne [datum] právní zástupce žalované uvedl, že s ohledem na sdělení svědka [jméno FO], že se u zápisu ze dne [datum] nachází pouze jeho podpis, již nadále netrvá na provedení znaleckého posudku z oboru písmoznalectví. Dále pak uvedl, že žalobkyně měla zajistit vytápění a zakrytí objektů, což neučinila a při daných teplotách nebylo technologicky možné dané práce provádět. Právní zástupce žalobkyně k tomuto odvětil, že ze záznamu ČHMÚ vyplývá, že se jednalo spíše o mírnější zimu a žalobkyně se k ničemu takovému nezavázala, což bylo potvrzeno i odvolacím soudem.

12. Při jednání dne [datum] soud opětovně vyzval žalovanou k doplnění tvrzení a důkazů ohledně dokončení dílčích etap díla s tím, že její názor vyjádřený v podání ze dne [datum] nesdílí.

13. Žalobkyně v podání ze dne [datum] uvedla, že žalovaná se podané žalobě bránil tvrzením spočívajícím v tom, že termín zahájení prací měl být posunut na základě zápisu ve stavebním deníku na [datum] z důvodu nepřipravenosti předcházejících řemesel a nepříznivého počasí. Ač se následně ukázalo, že pan [jméno FO] zápis ve stavebním deníku nepodepsal, tak žalobkyně v průběhu celého řízení tvrdila, že existovala dohoda na posunutí termínu zahájení prací, což neprokázala. Pokud pak žalovaná souhlasila s posunem termínu na [datum], nemůže se nyní bránit tím, že nemohla dílo do té doby provádět. Žalovaná přitom v rámci koncentrační lhůty netvrdila, že by k posunu termínu zahájení díla došlo v důsledku prodlení žalobkyně, nýbrž po celou dobu tvrdila, že k tomuto posunu došlo s jejím souhlasem. Je proto zjevné, že k jakýmkoliv tvrzením o stavební nepřipravenosti nemůže soud přihlížet. Platí přitom samozřejmě, že kasační rozhodnutí odvolacího soudu bez dalšího koncentraci neprolamuje (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]). Pokud by proto soud připustil tvrzení žalovaného o údajné stavební nepřipravenosti, jednal by v rozporu se zákonnou zásadou koncentrace řízení a současně by jeho rozhodnutí odporovalo judikatuře Nejvyššího a Ústavního soudu. Pokud by soud nesdílel výše zmíněný náhled na věc, tak je nutno dále poukázat, že žalovaná v rámci tvrzení učiněných do koncentrace řízení netvrdila ničeho o tom, že by stavební nepřipravenost měla snad pokračovat po [datum] a nemůže tak nyní tvrdit i stavební nepřipravenost po tomto datu, takové skutečnosti konečně netvrdí ještě v doplnění k výzvě soudu ze dne [datum]. Předložené stavební deníky také potvrzují, že ještě na konci dubna a na začátku [hodnota] byly prováděny práce na omítkách a štucích v předmětných RD.

14. Právní zástupce žalované v podání ze dne [datum] zevrubně analyzoval obsah stavebních deníků vedených ohledně předmětné stavby mezi žalobkyní jako zhotovitelem a objednatelem, společností [právnická osoba]. Zde dále s rozsáhlým odkazem na zmíněné záznamy uvedl, že co se týče RD [hodnota], tak v termínu do [datum], kdy měli být dokončené hrubé omítky, nebyl objednateli ze strany generálního zhotovitele předán dokončený ani jeden z výše uvedených RD k tomu, aby bylo možno začít omítkářské práce, neboť nebyly dokončeny předcházející profese. Např. na RD [hodnota] byly teprve dne [datum] prováděny rozvody elektřiny tažené ve stěnách, které se musejí ještě následně zaházeny, začištěny a až poté lze provádět na stěnách omítání. Ještě dne [datum] zde probíhala instalace ZTI (zdravotně technická instalace), která musí být hotova před zahájením předmětných prací, ze zápisů ze dne [datum] a [datum] vyplynula betonáž podlah a teploty činily 2 až 12 stupňů. Žalovaná tak mohla začít práce na RD [hodnota] realizovat až od [datum]. Co se týče RD [hodnota], tak zápisy svědčí o tom, že ještě dne [datum] bylo rozebráno zdivo předmětných staveb, dne [datum] záznamy svědčí o zdění příček a zahazování „šiců“ po ZTI a rozvodů elektřiny, stejně pak záznamy z [datum]. a [datum]. Co se týče RD [hodnota], tak i zde bylo dne [datum] zapsáno rozebrání zdiva u RD [hodnota], dále ze zápisů ze dnů [datum]. až [datum] vyplývá, že objednatel byl vyzván k převzetí povrchů před omítáním. Zápis ve stavebním deníku č. [hodnota] ze dne [datum] pak svědčí o tom, že žalobkyně vyzvala objednatele k přejímce RD. Je tedy zřejmé, že zápis žalované o tom, že dne [datum] vyzvala žalobkyni k přejímce díla je autentický a odpovídá zhotovení a připravenosti žalované ke konečnému předání. Žalobkyně převzala zjevně tzv. „na poslední chvíli“ závazek zrealizovat větší množství staveb, které prováděla ve zjevně nevyhovujících stavebních podmínkách a v časové nedostatečnost, když se dostávala svou vlastní vinou do průtahů. Je zřejmé, že výstavba mnoha RD měla být započata v [hodnota], kdy veškeré práce byly zjevně plánovány do zimních měsíců, z mnoha záznamů objednatele vyplývá, že žalobkyní nebyly dodrženy technologické postupy, které vedly k pokynům objednatele nařizujícím odstranění obvodového zdiva atp. [jméno FO] to tedy právě žalobkyně, která zjevně nezvládla stavebně technologicky náročnou výstavbu, když průtahy byly zapříčiněny právě z její strany.

15. Žalobkyně závěrem navrhla žalobě vyhovět. Zde odkázala rozsáhle na svou předchozí argumentaci s koncentrací řízení a dále vyzdvihla, že v řízení došlo ke zjištění, že zápis ve stavebním deníku ze dne [datum] nebyl podepsán žalobkyní a tento tak nemá žádnou relevanci. Ze zpráv ČHMÚ vyplynulo, že v daném období nepanovala na místě stavby žádná významná zima, kdy šlo spíše o zimu teplotně nadprůměrnou. Pokud bylo poukazováno na to, že některé stavby měly být promáčené, tak povinnost zajistit vytápění na stavbách tížila právě žalovanou, přičemž svědek [jméno FO] potvrdil, že žalovaná žádná topidla neměla, a že podmáčené nebyly všechny objekty. Ani jeden z trojice svědků [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] pak nebyl schopen uvést, co konkrétně nemělo být ze strany žalobkyně připraveno. Žalovaná proto neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení o stavební nepřipravenosti. Z daných výslechů naopak vyplynulo, že je obecně nevhodné provádět sjednané práce v zimních měsících, byť při splnění určitých podmínek tak postupovat lze. Pokud se však žalovaná ve smlouvě o dílo zavázala, že dílo provede ve výlučně zimním období od [datum] do [datum], bylo její povinností zajistit, aby tak mohla učinit řádně a včas. Pokud žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] zmínila, že příčinou prodlení byla jakási nevhodná směs, tak to byla ale právě žalovaná, kdo veškerou směs na provádění díla sám dodával. I pokud by ji však dodávala čistě hypoteticky žalobkyně, což však není tento případ, dopadala by na žalovanou povinnost stanovená v § 551 obchodního zákoníku, tedy povinnost upozornit žalobkyni na nevhodnou povahu převzatých věcí.

16. Žalovaná závěrem navrhla žalobu zamítnout. Zde opětovně odkázala na zápis ve stavebním deníku ze dne [datum] s tím, že tento sice nebyl podepsán žalobkyní, nicméně tato jej autentizovala podpisem zápisů následujících. Nepřipravenost předchozích řemesel konečně ve svých výpovědích také potvrdili jednatel žalované a svědci [jméno FO] a [jméno FO]. Žalovaná pak rozsáhle odkázala na znění ujednání o smluvní pokutě ve smyslu nutnosti výhradního zavinění zhotovitele a také na svou podrobnou analýzu stavebních deníku vedených mezi žalobkyní jako zhotovitelem a objednatelem předmětné stavby. Dále žalovaná upozornila, že z dat ČHMÚ při zohlednění nutnosti provádět tzv. mokré procesy v teplotě pět stupňů a více nebylo možno realizovat předmětné práce minimálně v době od [datum] do [datum]. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:

17. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vyplynulo, že tuto adresoval právní zástupce žalobkyně právnímu zástupci žalované, kde jej vyzval k úhradě žalované částky s výstrahou jejího soudního vymáhání. Dle přiloženého poštovního archu byla tato písemnost dne [datum] odeslána.

18. Z dopisu ze dne [datum] vyplynulo, že tento adresoval právní zástupce žalované žalobkyni, kde tuto vyzval k úhradě [částka] jako úhradu za provedení předmětného díla. Z dopisu ze dne [datum] vyplynulo, že tímto právní zástupce žalobkyně odpověděl na předcházející dopis žalované. Zde dále uvedl, že na skutečnost, že žalovaná řádně neplní své smluvní povinnosti, nekvalitně provedené fasády stále praskají, zde upozorňuje na sjednané smluvní pokuty a vyzývá žalovanou k provádění díla. V dopise ze dne [datum] právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou prostřednictvím právního zástupce žalované k úhradě smluvní pokuty ve výši [částka] a náhrady škody ve výši [částka]. Zde dále uvedl, že smluvní pokuta činí [částka], nicméně žalobkyně jednostranně započítává nárok žalované na zaplacení [částka]. Smluvní pokutu pak specifikoval tak, že se jedná prodlení s dílčími sjednanými termíny, konkrétně pak o [částka] za prodlení s dokončením štuků RD [hodnota] ([datum] – [datum]), [částka] za prodlení s dokončením jádra fasády RD [hodnota] ([datum] – [datum]), [částka] za prodlení s dokončením hrubých omítek RD [hodnota] ([datum] – [datum]), [částka] za prodlení s dokončením štuků RD [hodnota] ([datum] – [datum]), [částka] za prodlení s dokončením jádra fasády RD [hodnota] ([datum] - [datum]), [částka] za prodlení s dokončením štuků RD [hodnota] ([datum] – [datum]), [částka] za prodlení s dokončením jádra fasády RD [hodnota] ([datum] - [datum]), [částka] za prodlení s dokončením hrubých omítek RD [hodnota] ([datum] - [datum]) a [částka] za prodlení s dokončením štuků RD [hodnota] ([datum] – [datum]). Dále se jedná o smluvní pokutu [částka] za prodlení s celkovým dokončením a předáním díla ([datum] – [datum]) a o smluvní pokutu [částka] za nevyřízené reklamace.

19. V dopisu ze dne [datum] právní zástupce žalobkyně upozornil právního zástupce žalované, že žalovaná stále ani po předchozích výzvách neodstranila praskliny na omítkách na předmětné stavbě, s ohledem na pasivitu žalované je žalobkyně nucena závady odstraňovat na své náklady, které bude žalované přeúčtovávat. V dopisu ze dne [datum] právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě smluvních pokut a náhradě škody, resp. přijetí návrhu na narovnání do [datum], s výstrahou jejich soudního vymáhání, když smluvní pokutu vyčíslil shodně jako ve shora specifikovaném dopisu ze dne [datum], náhradu škody vyčíslil na [částka] a dále uvedl, že jednostranně započítává částku [částka], kterou nárokuje žalovaná, na zaplacení smluvní pokuty [částka] za prodlení s dílčím termínem s dokončením štuků RD [hodnota], [částka] za prodlení s dílčím termínem s dokončením jádra fasády RD [hodnota] a [částka] za prodlení s dílčím termínem dokončení hrubých omítek RD [hodnota] za dny [datum].-[datum]. Dle připojeného poštovního podacího archu byla tato písemnost odeslána dne [datum].

20. Ze smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne [datum] vyplynulo, že tuto uzavřela žalobkyně jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel. Předmět smlouvy byl ujednán jako provedení vnitřních hrubých omítek, štuků, venkovního jádra a zateplení garáží v rozsahu projektové dokumentace v rámci stavebního záměru „[právnická osoba] č. [hodnota]-[hodnota] v lokalitě [adresa] [adresa]“ (čl. 1. smlouvy). V záhlaví smlouvy je uvedeno, že ve věcech smluvních jedná za žalobkyni [tituly před jménem] [jméno FO] a za žalovanou [jméno FO], ve věcech technických pak za žalobkyni [tituly před jménem] [jméno FO] a za žalovanou [jméno FO]. Termín zahájení díla byl sjednán na [datum] a termín dokončení na [datum]. Dílčí termíny byly sjednány takto: [datum] (dokončení hrubých omítek RD [hodnota]), [datum] (dokončení štuků RD [hodnota]), [datum] (dokončení zateplení garáží RD [hodnota]), [datum] (dokončení jádra fasády RD [hodnota], [datum] (dokončení hrubých omítek RD [hodnota]), [datum] (dokončení štuků RD [hodnota]), [datum] (dokončení zateplení garáží RD [hodnota]), [datum] (dokončení jádra fasády RD [hodnota]), [datum] (dokončení hrubých omítek RD [hodnota]), [datum] (dokončení štuků RD [hodnota]), [datum] (dokončení zateplení garáží RD [hodnota]), [datum] (dokončení jádra fasády RD [hodnota]), [datum] (dokončení hrubých omítek RD [hodnota]), [datum] (dokončení štuků RD [hodnota]), [datum] (dokončení zateplení garáží RD [hodnota]), [datum] (dokončení jádra fasády RD [hodnota]) a [datum] – předání díla bez vad a nedodělků (čl. 4 smlouvy). V čl. 7.1. smlouvy bylo sjednáno, že smluvní pokuta za prodlení zhotovitele s dokončením a předáním díla v končeném termínu uvedeném v čl. 4 z důvodů výhradně zaviněných zhotovitelem se sjednává ve výši [částka] za každý započatý den prodlení. V čl. 7.2. smlouvy bylo sjednáno, že smluvní pokuta za prodlení zhotovitele s dokončením dílčích termínů uvedených v čl. 4 z důvodů výhradně zaviněných zhotovitelem se sjednává ve výši [částka] za každý započatý den prodlení. V čl. 10.6. smlouvy pak bylo sjednáno, že zhotovitel je povinen po celou dobu provádění díla řádně vést stavební deník a zapisovat do něj denně všechny údaje důležité pro splnění smlouvy, které jsou zde dále specifikovány.

21. Z kopie tří listů ze stavebního deníku očíslovaných č. [hodnota], [hodnota] soud zjistil následující. V deníku se nachází zápis označený datem [datum], kde zhotovitel prohlašuje, že zhotovitel i objednatel se dohodli, že z důvodu nepřipravenosti předcházejících řemesel a nepříznivého počasí na novém termínu zahájení prací, a to [datum]. Za zhotovitele je tiskacím písmem uvedeno „[jméno FO]“ s připojeným podpisem, za objednatele je tiskacím písmem uvedeno „[jméno FO]“ s uvedením jakési „čárky“ či „vlnovky“, která nevykazuje znaky podpisu. Právní zástupce žalobkyně k tomu podotkl, že svědek [jméno FO] vypověděl, že na listině se nenachází jeho podpis. Dále je zde obsažen zápis objednatele s uvedením jména „[jméno FO]“ a podpisem ze dne [datum], kde tento upozorňuje na provádění stavby v rozporu s technologickými předpisy, což blíže specifikuje. V zápisu zhotovitele s uvedením jména „[jméno FO]“ a podpisem ze dne [datum] je předchozí zápis rozporován a žalobkyně vyzvána k zahájení přejímacího řízení na [datum]. Ze zápisu objednatele ze dne [datum] s uvedením jména „[jméno FO]“ a podpisem vyplynulo, že je žádáno o dokončení štuků ve zde uvedených domech. Ze zápisu zhotovitele ze dne [datum] vyplynulo, že tento upozorňuje, že s předstihem vyzval k převzetí díla, což objednatel do dnešního dne nezahájil.

22. Ze záznamu o teplotách ČHMÚ na stanici [adresa] v období od [datum] vyplynulo, že průměrná teplota v lednu činila -0,6 °C, v únoru pak -0,2 °C, v březnu 0,2 °C, v dubnu 9,8 °C a v květnu 12,9 °C[Anonymizováno]

23. Z dopisu ze dne [datum] vyplynulo, že tento adresoval za žalovanou [tituly před jménem] [jméno FO] žalobkyni. Zde tuto upozornil na trvající složité klimatické podmínky, kdy nelze provádět práci na fasádách kvůli dodržení technologických postupů. Termín dokončení je za takových podmínek nereálný. Dále pan [jméno FO] upozorňuje na nutnost vytápění a větrání pracoviště a skutečnost, že není nutné strhávat rohové lišty, což přidělává žalované práci, tato mohla chybějící perlinku doplnit.

24. Z emailové komunikace ze dnů [datum] až [datum] vyplynulo, že tuto vedli [jméno FO] a [jméno FO]. [jméno FO] si zde stěžuje na katastrofální počasí, čemuž pan [jméno FO] přitakává. [jméno FO] následně upozorňuje na nedostatečnou kapacitu omítkářů žalované s tím, že takovým tempem se práce nedají stihnout. [jméno FO] reaguje opětovnou stížností na počasí a na promrzlé povrchy, které neumožňují práce.

25. Z vyjádření společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] vyplynulo, že toto bylo adresováno žalobkyni ohledně předmětné stavby s tím, že materiál dodaný zmíněnou společností je v pořádku, ale problém je v aplikaci omítky, která se prováděla v nevhodných klimatických podmínkách.

26. Ze zprávy společnosti [právnická osoba]. č. [hodnota] z června [Anonymizováno] vyplynulo, že tímto byly provedeny zkoušky malty na omítkové lišty a instalace pro akci [hodnota] RD [adresa] [adresa]. Dále zde bylo konstatováno, že zmíněný materiál, běžně používaný žalobkyní se začal na předmětné stavbě chovat nestandardně. Závěrem bylo po analýze dvou dodávek zjištěno, že první dodávky se hodí do vnějšího prostředí, ale druhá pouze do vnitřního prostředí. Obě dvě malty mají různé chemické složení.

27. Žalovaná dále doložila dva zjišťovací protokoly ze dnů [datum] a [datum], kde je podepsán pan [jméno FO], v kolence pro podpis pana [jméno FO] podpis absentuje, resp. opět se zde objevuje grafický motiv již shora uvedený. V listinách je uvedeno, že zhotovitel předává objem prací na předmětné stavbě v rozsahu [částka], resp. [částka].

28. Žalovaná rovněž doložila dvě faktury, kde žalobkyni fakturuje ze dne [datum] částku [částka] a ze dne [datum] částku [částka] za provedené práce na předmětném díle, kdy zároveň dle specifikace požaduje zaplatit méně s ohledem na provedení díla a odstranění jeho vad.

29. Z emailových zpráv ze dnů [datum] a [datum] vyplynulo, že tyto adresoval [jméno FO] žalované s tím, že vyzývá k urychlenému dokončení a předání vnitřních a vnějších omítek, upozorňuje na „penále“ a vícenáklady. Ke dni [datum] upozorňuje na dosud nepředané dílo, jeho vady a nedokončení.

30. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] č. [hodnota] zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] vyplynulo, že v předmětné lokalitě [adresa] - [adresa] byly shledány vady v osazení rohových lišt na fasádách několika domů, k čemuž znalec dále shledal, že se jednalo o chybné použití materiálu s obsahem sádry, který nebyl vhodný do venkovních prostor. Místní šetření bylo provedeno na domech č. [hodnota].

31. Z emailu ze dne [datum] vyplynulo, že tento adresoval [jméno FO] žalované s tím, že stavba není uklizená, není dočištěná omítka, není dokončení štukování, vyčištění oken a další. K tomuto zasílá rozsáhlou fotografickou dokumentaci, jež bylo žalobkyní rovněž doložena s datem [datum], a která rámcově zachycuje shora uvedené závady. V emailu ze dne [datum] pak s odkazem na rovněž přiloženou fotodokumentaci [jméno FO] žalované sděluje, ať její zaměstnanci vymění popraskané rohy a nesnaží se je opravovat, neboť výsledek není uspokojivý. [Anonymizovaný odstavec]

33. V dopisu ze dne [datum] žalobkyně prostřednictvím [jméno FO] vyzvala žalovanou k odstranění prasklin omítek na RD [hodnota]. V dopisu ze dne [datum] žalobkyně prostřednictvím [jméno FO] žalované sdělila, že s ohledem na skutečnost, že se dne [datum] nedostavil pan [jméno FO] na místní šetření na předmětné stavbě, zahájí opravy žalobkyně sama, nově se objevily praskliny na omítkách na RD [hodnota]. K tomuto v emailu ze dne [datum] za žalovanou [jméno FO] sdělil, že s dopisem nesouhlasí, nejbližší možný termín byl pro něj [datum], což dopředu sděloval, za sebe navrhuje [datum]. Žalobkyně k tomu v emailu ze stejného dne prostřednictvím [jméno FO] sdělila, že termín stanovila s ohledem na závažnost celé situace, setkání tedy proběhne [datum].

34. Svědek [jméno FO] ve své výpovědi provedené před dožádaným soudem uvedl, že pracuje u žalobkyně od roku [Anonymizováno] jako zedník a fasádník, na předmětné stavbě prováděl opravy stropů a popadaných omítek. Dílo nebylo předáno včas právě z důvodu závad na omítkách a stropech, na fasádách nebyly použity správné rohy a byl použit chybně materiál s příměsí sádry. Podmínky pro práci byly normální, uvnitř mráz nebyl. Konkrétní domy, které se opravovaly, si již nepamatuje.

35. Svědek [jméno FO] ve své výpovědi před dožádaným soudem uvedl, že je zaměstnancem žalované, kde pracuje jako zedník a fasádník. Na předmětné stavbě dělal fasády a opravoval omítky. V lokalitě byly celkem čtyři domy, byly u všech problémy i uvnitř, odpadla část stropů, musel se odstranit zbytek, znovu penetrovat, znovu omítat, štukovat a bílit včetně zakrytí podlah. Do Pitkovic takto jezdil zhruba od jara do jara, asi v roce [Anonymizováno]. Celkově bylo v lokalitě 24 domů, problémy s fasádou byly u všech.

36. Svědek [jméno FO] při svém výslechu před dožádaným soudem uvedl, že je zaměstnancem žalované, pracuje jako vedoucí projektů, což měl na starosti i na předmětné stavbě. Dílo bylo zahájeno dne [datum], nebylo v podstatě nikdy dokončeno, žalobkyně jej musela dokončit sama, neboť žalovaná opustila stavbu na konci [Anonymizováno], její realizace probíhala s vadami, se zpožděním. Žalobkyně pak byla penalizovaná svým objednatelem, činilo to [částka] za jeden dům. Dále svědek uvedl, že zápis ve stavebním deníku ze dne [datum] nepodepsal a ani jej neformuloval, o změně termínu dokončení strany nikdy nejednali, stavební deník se dopisoval zpětně. Nějaká příprava se na stavbě udělala již v prosinci, ale pak dělníci žalované odjeli na svátky s tím, že se to stihne. Vnitřní omítky se nicméně dokončovaly ještě v [Anonymizováno]. V době realizace díla byla zima, což ovlivňovalo venkovní práce, omítky byly plné vody. V interiérech nicméně byla osazena okna, takže se uvnitř dalo bez problémů dělat, uvnitř se navíc topilo, což byla dobrá vůle žalobkyně, že topidla zajistila, v každém domě bylo alespoň jedno, ale omítkáři si je často vypínají, protože se jim ze stěn odpařuje vlhkost. Žádné přejímací řízení nikdy neproběhlo, vnitřní hrubé omítky a štuky nebyly dokončeny včas, vady a nedodělky se odstraňovaly ještě v [Anonymizováno] u několika domů také spadla omítka ze stropu. Další velké problémy byly s fasádami, kde žalovaná použila nevhodný materiál s obsahem sádry. Dále svědek uvedl, vedoucím stavby za žalobkyni byl [tituly před jménem] [jméno FO], který zřejmě předával stavbu, ale o předání stavby svědek blíže nevěděl. Co se týče zápisů do stavebního deníku, tak ve věcech technických byl pověřen svědek, nicméně je běžné, že tam zapisuje i stavbyvedoucí. Svědek nicméně neměl oprávnění měnit smlouvu, to má u žalobkyně vždy jen prokurista, který podepisuje případné dodatky smluv. Co se týče zápisů o nekvalitě díla do stavebního deníku, tak žalobkyně deník nikdy neměla, ten se objevil krátce v březnu a pak zase ze stavby zmizel. Na vady byla žalovaná upozorňována prostřednictvím emailů.

37. Svědek [jméno FO] ve své výpovědi provedené před dožádaným soudem uvedl, že pracuje u žalobkyně jako zedník – fasádník. Na předmětné stavbě se účastnil oprav fasád a vnitřních omítek, byl na stavbě vícekrát, byli tam vysláni vždy, když byly nějaké problémy. O předání díla či o smluvních záležitostech díla nic neví.

38. Svědek [jméno FO] ve své výpovědi provedené před dožádaným soudem uvedl, že byl zaměstnán u žalované jako manažer projektů někdy v roce [Anonymizováno] až do [Anonymizováno] či [Anonymizováno] [Anonymizováno], podílel se tak i na předmětné stavbě. Dále již v žádném smluvním vztahu k žalované není, je bratrem bývalého jednatele žalované [jméno FO], je stavebním inženýrem s praxí čtyřicet let. Podle smlouvy měly být práce zahájeny [datum], ale realizace započala až [datum]., bylo extrémně špatné počasí ve smyslu velmi nízkých teplot. Žalobkyně na žalovanou tlačila kvůli termínům, ale promrzlý podklad nešel omítat, na což byl upozorňován pan [jméno FO] a byl o tom zápis ve stavebním deníku. Žalovaná tak byla žalobkyní nucena k nedodržení technických postupů, řada věcí se musela opravovat, ale žalovaná dělala vše proto, aby dílo dokončila včas. Co se týče jednání o změně termínu, tak svědek upozorňoval na špatné počasí žalobkyni, vše si nafotil, o každé stavbě si vede fotodokumentaci. Klimatické podmínky stavbu zásadně ovlivnily, i naši předci již věděli, že v mrazech nelze určité práce provádět. Svědek neviděl žádné listiny o předání staveniště, což je zásadní dokument pro každou stavbu. Jedno topidlo pro celý dům bylo nedostatečné, tuto povinnost žalobkyně zanedbala, ráno visely rampouchy ze stropu, přes noc se o to měl někdo postarat. Topidla ani nebyla ve všech domech, mělo se topit i z venku, ale byly jen zaplachtované. Jestliže dle stavebního deníku mělo být zahájeno předávací řízení dne [datum], tak se v žádném případě nejednalo o výhradní zavinění zhotovitele, vraceli se k omítkám, připravovali podklady. K dotazu, proč se žalovaná zavázala dílo zhotovit v zimních měsících, svědek uvedl, že měl dostatek kapacit, ale nefungovaly koordinace a nelze předvídat počasí. Žalobkyně nepochybně termíny podcenila. O provoz stavby se stará vyšší zhotovitel, součástí smlouvy mezi žalobkyní a [právnická osoba] jsou i vedlejší rozpočtové náklady, které měly být využívány na provoz stavby. Svědkovi nebylo nic známo o tom, že by došlo k uzavření jakýchkoliv smluvních dodatků, upozorňoval na klimatické podmínky a žalobkyně žalované za provedené práce nezaplatila. Dílo nemohlo být z výše uvedených důvodů ke dni [datum] provedeno, protokol o převzetí díla svědek neviděl. Je pravdou, že žalovaná prováděla opravy z podnětu žalobkyně, ale nikoli kompletně z důvodu nezaplacení faktur. Co se týče důvodu zahájení prací až [datum], tak u toho svědek nebyl, byl u toho pan [jméno FO], ve stavebním deníku je napsáno, že z důvodu nepřipravenosti žalobkyně. V březnu [Anonymizováno] již neexistovaly žádné vady, které by bránily lidem v užívání. Do díla zasahovali i jiné dodavatelé, nebylo to dobře koordinované ze strany žalobkyně. Svědek nebyl nikdy pozván na kontrolní den a neví, jestli tento instrument investora někdy proběhl.

39. Z fotodokumentace předložené svědkem [jméno FO] k ilustraci jeho výpovědi vyplynulo, že v této se nachází fotografie staveniště, když na některých jsou patrné stopy sněhu. Dále se na celkem třech fotografiích nachází záběr na stavební plochy pokryté kapkami vody či kousky ledu.

40. Jednatel žalované [jméno FO] ve své výpovědi uvedl, že v roce [Anonymizováno] byla žalovaná kontaktována ohledně předmětné stavby s tím, že žalobkyně to moc nestíhá a potřebuje pomoci. Zprvu se jim do toho moc nechtělo, ale dokončili předchozí zakázku dřív a další prací nakonec nepohrdli. Sjednali si následně s žalobkyní cenu s tím, že měli začít s realizací někdy v prosinci, zkrátka koncem roku, asi [datum]. [právnická osoba] ovšem nebylo dostatečně vše připraveno, kvůli tomu začali s pracemi asi o měsíc později, byly to desítky dnů. Pokud se hovořilo o nevhodném materiálu, tak používali materiál, který si schválila žalobkyně se svým objednatelem. Následně mezi účastnicemi probíhala četná komunikace, řešila se právě připravenost stavby, otázka temperování, které přislíbila žalobkyně apod. Venku žalovaná dělala jen jádrovou omítku, pokud došlo k nějakým závadám na vnější vrstvě, tak na tom se již nepodílela žalovaná, ve vnitřních prostorách žalovaná dělala obě vrstvy. Žalobkyně za provedené práce nic neuhradila a teď chce ještě pokutu. Předmětné práce není možné dělat bez temperování, jedná se o tzv. mokré procesy, kdy teplota musí přesahovat alespoň pět stupňů. Nějaké krátkodobé teplotní výkyvy i pod tuto hranici jsou možné, ale nikoli trvající delší čas. Na straně žalované nebyly žádné důvody pro nezahájení prací v původně sjednaném termínu, měli pro to uvolněny kapacity a byli připraveni. Protokolem o převzetí stanoviště žalovaná nedisponuje, toto fakticky převzala, ale jednatel si není vědom, že by existoval písemný zápis o této skutečnosti. K předání staveniště došlo někdy v lednu, asi měsíc po původním termínu. Poté ihned započali s pracemi, ale nějaké části stavby ještě stále nebyly připravené, ale již neví, jaké konkrétně. Do doby předání nebyli zaměstnanci žalované na stavbu vůbec vpuštěni. Stavba měla být dokončena někdy v březnu, ale asi o měsíc se to protáhlo. Konkrétní termíny dílčích etap či finálního opuštění staveniště si již nepamatuje. Jednatel žalované se také domnívá, že dílo bylo provedeno bez vad, po nich pak nastoupila další firma a navazovali další vrstvou, dílo tedy nemohlo být vadné, na urgence či reklamace si již nevzpomíná.

41. Svědek [jméno FO] ve své výpovědi uvedl, že až do roku [Anonymizováno] pracoval jako stavební technik u žalované, takto působil i na zakázce, o níž jde v tomto řízení. Již si přesně nevzpomíná, kdy stavbu přebírali, bylo to asi před deseti nebo jedenácti lety, asi koncem léta. Na povahu a datum předání si již nevzpomíná, střídalo se jich tam více, ale vzpomíná si, že byl problém s připraveností stavby, nebyl hotový podklad, takže nemohly nanášet vrstvy, stavby také byl velmi promáčené a nešlo kýžené procesy provádět. V zápisu ve stavebním deníku ze dne [datum] se nachází pouze podpis svědka, nejedná se o podpis pana [jméno FO]. Co se týče zápisů z března a dubna [Anonymizováno] tak bylo reálné, že již dílo bylo připraveno k převzetí, na výzvu k převzetí si již nevzpomíná. Stavba asi byla hotová k [datum], pokud to do stavebního deníku zapsal, nějaké reklamace asi také byly. Po předání staveniště ihned začali s pracemi, ale asi nebylo úplně vše hotové, co přesně bylo mokré si již také nevzpomíná. Celkově si na termíny či jejich dodržení již svědek vůbec nevzpomíná, nějaké urgence k dokončení asi byly. [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec]

45. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Účastnice řízení uzavřely dne [datum] shora specifikovanou smlouvu o dílo. Realizace díla započala oproti datu předpokládanému smlouvou ([datum]) až dne [datum], a to z důvodu probíhajících předchozích prací, které neumožňovaly provádění předmětného díla. Provádění předmětného díla spočívající v tzv. mokrých procesech není vhodné provádět při teplotě nižších než +5° C. V průběhu prosince až března daného období byly v předmětné lokalitě nízké teploty, které často nevyhovovaly zmíněné hranici, ale které také nijak zásadně nevybočovaly z republikových či regionálních teplotních průměrů od roku [Anonymizováno] až do roku [Anonymizováno]. Ke dni [datum] nebyly vnitřní práce na domech, které byly předmětem smlouvy o dílo, dokončeny, tyto se dokončovaly až v období následujícím. Mezi účastnicemi řízení nedošlo k protokolárnímu převzetí díla. Žalovaná do stavebního deníku dne [datum] zanesla výzvu k zahájení přejímacího řízení dne [datum]. Dne [datum] ve stavebním deníku žalobkyně upozorňuje na nedokončení štuků. Dne [datum] a také následně upozorňoval [jméno FO] za žalovanou žalobkyni na špatné klimatické podmínky ke zhotovení stavby. Mezi účastnicemi řízení probíhala od března [Anonymizováno] do února [Anonymizováno] shora uvedená elektronická a písemná komunikace, kdy žalovaná byla žalobkyní opakovaně vyzývána k odstranění vad či nedodělků díla, případně k proplacení nákladů na jejich odstranění. Na podzim roku [Anonymizováno] také začala probíhat komunikace mezi právními zástupci obou účastnic řízení shora zaznamenaná. Dne [datum] žalobkyně odeslala žalované shora uvedený dopis, kde uplatnila shora specifikované nároky a zároveň podrobně specifikovala jednostranný zápočet směřující vůči nároku žalované na zaplacení zmíněných faktur. Žalobkyně neuhradila žalované faktury shora uvedené vystavené v souvislosti se zhotovením předmětného díla. Žalovaná neuhradila žalobkyni nárokovanou smluvní pokutu i přes zaslání opakovaných výzev právním zástupcem žalobkyně včetně výstrahy soudního vymáhání daného nároku.

46. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle § 261 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obchodní zákoník“), tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti. Dle § 536 odst. [právnická osoba] zákoníku se smlouvou o dílo zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Dle § 537 odst. [právnická osoba] zákoníku je zhotovitel povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době, jinak v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla. Nevyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy díla něco jiného, může zhotovitel provést dílo ještě před sjednanou dobou. Dle § 551 odst. 1 věta první obchodního zákoníku je zhotovitel povinen upozornit objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcí převzatých od objednatele nebo pokynů daných mu objednatelem k provedení díla, jestliže zhotovitel mohl tuto nevhodnost zjistit při vynaložení odborné péče. Podle § 365 obchodního zákoníku je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dle § 369 odst. 1 věta první obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Dle § 544 odst. 1, odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb., (dále jen „občanský zákoník“) sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. Dle § 340 odst. [právnická osoba] zákoníku, není-li doba plnění ve smlouvě určena, je věřitel oprávněn požadovat plnění závazku ihned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu po té, kdy byl věřitelem o plnění požádán.

47. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze z části. Předně se soud zabýval otázkou, který právní předpis bude v daném sporu aplikovat, neboť v době od uzavření smlouvy do projednání věci došlo k rekodifikaci občanského práva. S odkazem na § 3028 odst. 3 NOZ a s odkazem na skutečnost, že k uzavření smlouvy, z jejíhož porušení je dovozován žalobní nárok, došlo již dne [datum], tedy před [datum] jakožto datem účinnosti NOZ, soud aplikoval dosavadní právní předpisy, tedy občanský a obchodní zákoník. Jelikož se pak v daném případě jedná o spor mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti, aplikoval soud s odkazem na § 261 odst. [právnická osoba] zákoníku tento právní předpis, resp. následně také subsidiárně občanský zákoník tam, kde v obchodním zákoníku právní úprava chybí či je pouze částečná (smluvní pokuta).

48. Obrana žalované proti žalobě spočívala na několika pilířích. Žalovaná předně argumentovala tím, že zápisem ve stavebním deníku podepsaným zástupcem obou účastníků řízení došlo ke sjednání posunutí termínu dokončení díla, nemůže být tedy v prodlení k datům, k nimž žalobkyně dopočítává smluvní pokutu, neboť termín zahájení díla se posunul z [datum] na [datum]. Odvolací soud tento názor žalované nesdílel, nadto z následného dokazování (výpověď svědka [jméno FO]) vyplynulo, že se u daného zápisu nachází pouze podpis tehdejšího pracovníka žalované [jméno FO]. Odvolací soud ovšem také upozornil, že je nutno se tímto zápisem zabývat z toho pohledu, že může dokládat zde uvedené překážky pro zhotovení díla spočívající v nepřipravenosti předcházejících řemesel. Tato skutečnost byla následně v řízení prokázána. Velmi obecně se o posunutí termínu z daných důvodů zmiňovali svědci [jméno FO] a [jméno FO], rovněž pak jednatel žalované [jméno FO] při svém výslechu. Na jisto pak tuto skutečnost postavily stavební deníky vedené mezi žalobkyní jako zhotovitelem a třetí osobou shora specifikovanou. Ze zápisů v těchto listinách, vyhotovených zcela nezávisle na žalované a stvrzených žalobkyní, pak jednoznačně vyplývá, že ještě v průběhu ledna [Anonymizováno] na předmětných domech probíhala řada prací, které svou povahou z technického hlediska vylučují realizaci omítek a štukování (rozebrání zdiva, zdění příček, šalování stropů, zahazování rýh po rozvodech apod.), jak vyplývá ze shora uvedené podrobné specifikace těchto zápisů v odstavci 44 tohoto rozsudku. Pokud se tedy žalovaná bránila, že až do [datum] nemohla dílo provádět, je nutno jí dát v daném ohledu za pravdu. Pokud tomuto žalobkyně oponovala tím, že se jedná o novoty uplatněné v rozporu s koncentrací řízení, tak žalovaná od počátku jako překážku tvrdila předchozí nepřipravenost řemesel, pouze ze zápisu ve stavebním deníku, který tuto skutečnost deklaroval, vyvozovala jiné právní závěry, než byly následně shledány (odvolacím) soudem, o nové tvrzení se tedy nejednalo.

49. Dalším argumentem proti žalobě bylo tvrzení žalované, že práce nemohly být v termínech dokončeny kvůli špatným klimatickým podmínkám, které realizaci díla nedovolily a ve smlouvě bylo ujednáno, že smluvní pokuty náleží jen v případě, že k prodlení dojde výhradně zaviněním zhotovitele. Žalobkyně nijak nepopírala, že by v daném období na místě stavby byla zima a vlhko, takové podmínky jsou konečně v zimních měsících obvyklé a žalovaná s nimi jako profesionál musela alespoň rámcově počítat. Fotografie svědka [jméno FO] a doložené teplotní průměry pak neprokazují, že by s jednalo o výrazný exces oproti obvyklému stavu a takový závěr nebylo možno přijmout ani na základě rozsáhlých dat získaných od ČHMÚ (viz odstavec 42. tohoto rozsudku). Z těchto vyplývalo, že období března [Anonymizováno] bylo sice poměrně chladné, nicméně jak období tohoto měsíce, tak zbývající období od prosince do dubna, nijak zásadně nevybočovaly z dlouhodobých průměrů jako tomu bylo např. u zimy v předcházejícím roce, kde řada dnů v daném rozpětí vykazovala dvojciferné záporné hodnoty. Žalobkyně také především opakovaně avizovala, že jako prevenci před tímto argumentem žalované požaduje pouze smluvní pokuty za dílčí termíny související se zhotovením vnitřních prací. Pokud pak žalobkyně argumentovala obecně tím, že některé domy neměly stavební otvory a byla v nich zima a vlhko, neshledal soud tento argument jako důvodný. Ze svědeckých výpovědí svědků [jméno FO] a Buřiče vyplynulo, že žalobkyně v určité míře topidla zajistila, žalovaná však toto shledávala nedostatečným. Je tedy pak otázkou, proč je první doložená zmínka o nedostatečnosti topidel až ze dne [datum] (dopis [tituly před jménem] [jméno FO]) a především je pak otázkou, z čeho žalovaná dovozuje povinnost žalobkyně topidla zajistit, když v tomto ohledu její tvrzení absentovala, pouze se obecně této povinnosti dovolávala. Předmětná smlouva o dílo v daném ohledu ovšem mlčí a je tedy třeba vycházet z obecných ustanovení obchodního zákoníku, který v § 537 odst. 1 stanoví povinnost zhotovitele provést dílo na svůj náklad a nebezpečí. Pokud tedy na stavbě nebyl dle žalované dostatečný počet topidel, byla povinna si je v zájmu včasného a řádného dokončení díla zajistit sama. Pokud pak svědek [jméno FO] tvrdil, že tato povinnost žalobkyně vyplývala ze smlouvy s třetí osobou, hlavním investorem celé zástavby, tak se předně jednalo o tvrzení svědka a nikoli tvrzení žalobkyně jakožto procesního institutu a za druhé není zřejmé, jak by smlouva žalobkyně se třetí osobou mohla a měla ovlivnit obsah předmětného závazku mezi stranami sporu, předmětná smlouva o dílo na žádné jiné právní úkony neodkazuje. Danému závěru pak nebrání ani případné nedokončení oken a dveří, neboť tyto mohly být pro dané účely zakryty provizorně žalovanou (plachty apod.) se shodnou právní argumentací jako v případě topidel. Přikrývání stavby jako jednu z možností odstranění vlhkosti a zvýšení teploty konečně připouštěl i svědek [jméno FO]. V daném ohledu je také nutno podotknout, že v době od [datum] do dubna 2013 řada dnů požadované teplotní rozmezí 5° C splňovala a až na výjimku několika jednotek velmi chladných dnů se jednalo o teploty, které se tomuto limitu povětšinou vzdalovaly v řádu jednotek stupňů, nebylo tedy nutné zvyšovat teplotu zásadně. Již se samé povahy daných prací je zřejmé, že tyto předcházejí instalaci topení a dalších zařizovacích předmětů, žalovaná si tedy musel být vědoma, že v zimním období bude na hrubých stavbách zima a tyto se pravděpodobně budou muset vytápět pomocí externích topidel apod. Skutečnost, zda při zajištění topidel a zakrytí stavby dávala daná zakázka pro zhotovitele ekonomický smysl pak není podstatná pro předmět řízení. V obecné rovině pak tehdejší zaměstnanci žalované jako svědci realizaci při použití topidel či zakrytí stavby připouštěli, soud tedy neshledal účelným vypracovaní znaleckého posudku z oboru stavebnictví, jak navrhovala žalovaná ve vyjádření ze dne [datum].

50. Žalovaná dále argumentovala tím, že dne [datum] vyzvala žalobkyni k převzetí díla na [datum], což žalobkyně řádně neučinila a žalovaná tedy nemůže být v prodlení. Z provedených důkazů je nicméně zřejmé, že k danému datu nebylo dílo dokončeno, žalobkyně tedy stěží mohla mít smluvní či zákonnou povinnost dílo k danému datu převzít /viz také výslovné ujednání v čl. 4.3. smlouvy/. Žalobkyně sice byla dle čl. 11.3. smlouvy povinna převzít dílo, které vykazuje vady, a to takové které nebrání jeho užívání, nicméně je zřejmé, že z povahy předmětu díla spočívajícího ve výstavbě rodinných domů nedokončení omítek a štuků jednoznačně brání užívání předmětu díla, přičemž užívání objektu k jeho účelu nebrání jen absence omítek jako taková, ale také nutnost následné instalace zařizovacích předmětů ohledně vody, plynu, elektřiny, výmalbu apod. Ještě dne [datum] [jméno FO] vyzýval žalovanou k odstranění vad a nedodělků, které dokládal fotografiemi pořízenými stejného dne, které dokládají nedokončenost díla. I v období několika dalších měsíců se žalobkyně opakovaně dožadovala pokračování ve zhotovení díla či odstranění jeho vad. Žalovaná nedoložila, že by na tyto výzvy jakkoliv reagovala. Tyto jsou pak v celkovém hodnocení zcela souladné se svědeckými výpověďmi svědků [jméno FO], kteří potvrdili, že vady a nedodělky byly z předmětné stavby odstraňovány ještě v červnu 2013. Žalovaná v daném ohledu argumentovala také zjišťovacími protokoly, které však neobsahovaly konkrétní specifikaci prací a je otázkou, proč žalovaná, která měla mít dílo jako celek připraveno k převzetí již [datum] vyhotovovala tuto listinu až v červenci 2013, stejně tak druhou ze dvou předložených faktur a dále také, proč převzetí díla po žalobkyni po [datum] nikdy neurgovala. Jedinými důkazy, které žalovaná ohledně připravenosti díla k převzetí v tvrzeném termínu nabídla, jsou výroky svědků, bývalých či současných pracovníků žalované. Výrok svědka [jméno FO], který uvedl, že dílo bylo bez vad připraveno k užívání v březnu [Anonymizováno], je v kontextu shora uvedeného a zde vyjmenované řady souvisejících důkazů nevěrohodný. Svědci [jméno FO] a [jméno FO], jakož i jednatel žalované v daném ohledu uváděli pouze obecná tvrzení o finalizaci díla, nicméně jak výroky jejich, tak výrok svědka [jméno FO] je v příkrém rozporu se stavebními deníky vedenými mezi žalobkyní jako zhotovitelem a shora uvedenou třetí osobou. Z těchto plyne, že ještě dne [datum] probíhalo u všech RD označených ve smlouvě omítání a štukování, o těchto pracích pak obecně vypovídají i další zápisy až do [datum], když tyto zápisy už sice nehovoří o konkrétních domech, nicméně deník jako celek se těchto týká a je takto označen. Pokud žalovaná upozorňovala, že dílo muselo být nejpozději k [datum] hotové, tak toto odpovídá zmíněným zápisům, nicméně je nutno připomenout, že žalobkyně požadovala smluvní pokuty za období předcházející tomuto datu.

51. Je rovněž podstatné s ohledem na vymezení předmětu řízení, že splnění dílčích termínů sjednaných ve smlouvě žalobkyně ani netvrdila, tím méně pak samozřejmě prokázala. Neučinila tak ani k opakované výzvě soudu, přičemž o nesplnění dílčích termínů vypovídají zápisy ve stavebním deníku zmíněné v předchozím odstavci.

52. Co se týče užití nevhodné maltové směsi, tak žalovaná nijak neprokázala, že jí tuto dodávala žalobkyně, a že na jejím užití žalobkyně trvala. V obecném měřítku byla žalovaná povinna si s odkazem na § 539 odst. 3 obchodního zákoníku zajistit materiál k provedení díla sama a z žádného provedeného důkazu, především pak uzavřené smlouvy, jiná skutečnost nevyplývá. O nutnosti využití materiálu dodaného žalobkyní nehovořil ani nikdo ze svědků. I pokud by žalobkyně nevhodnou směs skutečně dodala a na jejím využití trvala, tak je nutno dále shledat, že žalovaná netvrdila a tím méně prokázala, že by postupovala dle § 551 odst. [právnická osoba] zákoníku a žalobkyni na nevhodnost pokynů či materiálu upozornila. V daném ohledu je také opětovně nutno připomenout skutkové vymezení žaloby, která se týká realizace prací pouze ve vnitřních prostorech, přičemž oba důkazy předložené žalovanou, a to znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] a zpráva společnosti [právnická osoba]., hovoří o tom, že zkoumaná směs je nevhodná, ovšem pouze při užití ve venkovních prostorách. [Anonymizovaný odstavec]

54. S ohledem na závěry vyjádřené v odstavci 48. tohoto rozsudku je ovšem nutno shledat, že v rozsahu od [datum] do [datum], tedy v rozsahu 35 dnů, nelze klást prodlení k tíži žalované, když v daném časovém rozpětí nemohla nikoli svou vlastní vinou dílo provádět, jak je již výše uvedeno. Ze shora uvedených výčtů dnů, za něž je požadována smluvní pokuta, je tedy nutno odečíst v každém případě 35 dnů, o něž se zkrátila lhůta ke zhotovení díla ve prospěch žalované. Rozpětí od [datum] do [datum] čítají 61 dnů je tedy nutno zkrátit na 26 dnů, rozpětí od [datum] do [datum] čítající 77 dní je tedy nutno zkrátit na 42 dnů, rozpětí od [datum] do [datum] čítající 50 dní je tedy nutno zkrátit na 15 dnů, rozpětí od [datum] do [datum] čítající 69 dní je tedy nutno zkrátit na 34 dnů, rozpětí od [datum] do [datum] čítající 41 dní je nutno zkrátit na 6 dnů a rozpětí od [datum] do [datum] čítající 59 dnů je nutno zkrátit na 24 dnů. Takto zkrácené počty dní pak odpovídají v součtu celkem [hodnota] dnů prodlení po [částka] za den, tedy smluvní pokutě ve výši [částka], která po odečtení zápočtu ve výši [částka] činí výsledných [částka].

55. Ze stavebních deníků vedených mezi žalobkyní jako zhotovitelem a třetí osobou shora specifikovanou pak sice vyplynulo, že v několika dílčích oblastech nebyly některé RD či jejich části připravené k provádění díla ještě po [datum], nicméně k dané okolnosti již soud nepřihlédl. Žalovaná předně danou okolnost tvrdila jen okrajově ve vztahu k RD [hodnota] ve vyjádření ze dne [datum] a jedná se pak o tvrzení zcela nové, učiněné v rozporu s koncentrací řízení (§118b odst. 1 o.s.ř.), když až do tohoto data žalovaná o nepřipravenosti předchozích prací hovořila pouze do data [datum] a v těchto intencích konečně vypovídali i jí předvolaní svědci. Tito pak také vypověděli, že již v lednu [Anonymizováno] započali práce, je tedy navíc zřejmé, že překážky byly pouze dílčí a tomuto svědčí i předmětné zápisy. Je také nutno upozornit, že ne všechny okolnosti, které žalovaná ve svém podání ze dne [datum] vydává za nepřipravenost technologicky předcházejících řemesel, takovou povahu mají. Žalovaná takto např. upozorňuje na zateplování exteriérů garáží, betonáž podlah v březnu [Anonymizováno] či montáž ZTI, když bez dalšího nelze shledat, že tato ze své povahy předchází omítkám. Také skutečnost, že žalobkyně vyzývá až v březnu [Anonymizováno] žalovanou k převzetí povrchů na omítky v některých RD sama o sobě neprokazuje, kdy přesně tyto byly dokončeny.

56. Jelikož se tedy žalovaná ocitla v prodlení s dílčími termíny zhotovování díla v rozpětích shora uvedených, soud jí s odkazem na čl. 7.2. uzavřené smlouvy o dílo a § 544 občanského zákoníku uložil uhradit smluvní pokutu žalobkyni. Jelikož pak žalovaná k výzvě žalobkyně ze dne [datum] odeslané stejného dne nárokovanou smluvní pokutu neuhradila do [datum] (§ 340 odst. [právnická osoba] zákoníku), je ke dni [datum] již nepochybně v prodlení s úhradou (§ 365 obchodního zákoníku) a žalobkyni též náleží úroky z prodlení, a to v zákonné výši, když odlišná nebyla sjednána (§ 369 odst. [právnická osoba] zákoníku), tedy dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

57. Pro úplnost soud také uvádí, že výši smluvní pokutu neshledal dle § 301 obchodního zákoníku nepřiměřenou. Soud zohlednil především skutečnost, že se v daném případě jedná o spor, resp. závazek, mezi dvěma obchodními společnostmi a také rozsah zajištěné povinnosti. Smlouva o dílo sice cenu za dílo uvádí jednotkově za m2 a nelze tak seznat celkovou výši finančního plnění, nicméně je zřejmé, že se jednalo o poměrně rozsáhlé práce na stavbě celkem třinácti rodinných domů, žalovaná v daném ohledu fakturovala bezmála jeden a půl milionu Kč, zjišťovací protokoly hovoří o předané práci za bezmála dva miliony Kč. Je také zřejmé, že pro žalovanou byly termíny dokončení velmi významné proto, že sama byla na předmětné stavbě zhotovitelem a díky problematické subdodávce ze strany žalované jí hrozily rovněž výrazné sankce. Které také byly po žalobkyni ve výši [částka] za jeden dům požadovány, jak uvedl svědek [jméno FO]. V neposlední řadě soud také zohlednil, že smluvní pokuty v řádu tisíců Kč denně jsou v praxi stavebních zakázek daného rozsahu obvyklé, což je soudu známo z jeho činnosti z oblasti sporů ze smluv o dílo daného typu.

58. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měla žalovaná ve věci většinový úspěch, přičemž se jedná o náklady za řízení před soudy obou stupňů. Náklady řízení na straně žalované spočívaly v nákladech na soudní poplatek za podané odvolání ve výši [částka] a dále v nákladech na právní zastoupení. Dle § 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) činí v daném řízení odměna advokáta za jeden úkon právní služby [částka] (335 x 40 + 9 100). Pokud právní zástupce žalované s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] dovozoval, že tarifní hodnotou (§ 8 odst. 1 tarifu) není žalovaná jistina ve výši [částka], ale jistina navýšená o úroky z prodlení k datu [datum], tak s tímto výkladem se soud neztotožnil. Citované rozhodnutí hovoří o započítání příslušenství do úvah o poměru úspěchu a neúspěchu ve věci dle § 142 odst. 2 o.s.ř., což soud níže činí. Úvahy o poměru úspěchu a neúspěchu ve věci však nemají žádný vliv na otázku tarifní hodnoty, o níž § 8 odst. 1 tarifu ve znění účinném od [datum] výslovně hovoří jako o ceně věci nebo práva bez přihlédnutí k příslušenství, leda by bylo uplatněno jako samostatný nárok. I ve shora uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud výslovně uvádí, že: „Stanovení výše soudního poplatku nebo výše odměny advokáta není totéž, co určení míry úspěchu ve věci“. Právní zástupce žalované v daném řízení účelně vykonal 17 úkonů právní služby, a sice přípravu a převzetí zastoupení, odpor s následným vyjádřením k žalobě ze dne [datum], účast u jednání zdejšího soudu ze dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], účast u dožádaného soudu v [adresa] dne [datum], účast u dožádaného soudu v Berouně dne [datum] (trvající více než dvě hodiny), účast u jednání zdejšího soudu ve dnech [datum] a [datum], odvolání do rozsudku zdejšího soudu, účast u jednání odvolacího soudu dne [datum], účast u vyhlášení rozhodnutí odvolacího soudu dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], účast u jednání zdejšího soudu ve dnech [datum] (trvající více než dvě hodiny) a [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], účast u jednání zdejšího soudu dne [datum] a účast u vyhlášení rozsudku dne [datum]. Co se týče závěrečného návrhu ze dne [datum], tak právnímu zástupci žalované nic nebránilo tento učinit v následující den při jednání soudu, proto jej neshledal účelně vykonaným. Porady s klientem ze dne [datum] a [datum] pak právním zástupcem nebyly nijak doloženy. Za tři účasti při vyhlášení rozhodnutí právnímu zástupci náleží odměna poloviční dle § 11 odst. 2 písm. f) tarifu, tedy ve výši [částka], za dvě jednání přesahující dvě hodiny pak naopak dle § 11 odst. 1 písm. g) odměna dvojnásobná, tedy ve výši [částka]. Dle § 13 odst. 3 tarifu pak advokátu náleží paušální náhrada výdajů ve výši [částka] za každý úkon právní služby.

59. Dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu náleží advokátu rovněž náhrada ve výši [částka] za každou započatou půlhodinu, kterou promeškal v souvislosti s cestou k jednání soudu. V daném případě se jednalo o cestu z [adresa] a zpět, za níž advokát nárokoval náhradu v rozsahu dvanácti půlhodin, za cestu z [adresa] a zpět, za níž advokát nárokoval náhradu v rozsahu šesti půlhodin a za dvě cesty z [adresa] a zpět, za něž advokát nárokoval náhradu v rozsahu čtyř půlhodin, resp. osmi půlhodin za obě cesty. Dané nároky soud považuje za adekvátní, když čas potřebný k vykonání daných cest osobním vozidlem považuje za obecně známý, případně snadno ověřitelný pomocí obecně přístupných mapových aplikací. Co se týče náhrady cestovného, advokát požadoval náhradu za cestu z [adresa] a zpět v adekvátní délce 2 x 247 km (494 km) za cestu z [adresa] a zpět v délce 2 x 105 km (210 km) a za dvě cesty z [adresa] a zpět v délce 4 x 67 km (268 km). Dané rozpětí kilometrů je adekvátní daným cestám, což soud považuje rovněž za obecně známé. Advokát k tomuto předložil technický průkaz použitého vozidla, z nějž vyplynulo, že vozidlo má průměrnou spotřebu 9,6 l benzinu 95 oktanů na 100 km. Za cestu vykonanou v roce 2019 dle § 1 písm. b) vyhl. č. 333/2018 Sb. činí náhrada za 1 km [částka], dle § 4 písm. a) činí průměrná cena benzinu 95 oktanů [částka]. Za vykonanou cestu do [adresa] v roce 2019 tedy advokátu náleží 494 x 4,1 + 9,6 x 33,10 x 494/100, tedy celkem [částka]. Za cestu vykonanou v roce 2020 dle § 1 písm. b) vyhl. č. 358/2019 Sb. činí náhrada za 1 km [částka], dle § 4 písm. a) činí průměrná cena benzinu 95 oktanů [částka]. Za vykonanou cestu do Berouna v roce 2020 tedy advokátu náleží 210 x 4,2 + 9,6 x 32 x 210/100, tedy celkem [částka]. Za cesty vykonané v roce 2022 dle § 1 písm. b) vyhl. č. 511/2021 Sb. ve znění účinném od [datum] činí náhrada za 1 km [částka], dle § 4 písm. a) činí průměrná cena benzinu 95 oktanů [částka]. Za dvě vykonané cesty do [adresa] v roce 2022 tedy advokátu náleží 268 x 4,7 + 9,6 x 44,50 x 268/100, tedy celkem [částka].

60. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, tedy ve výši [částka], když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených položek činí [částka] (177 489 + 12 x 22 500 + 3 x 11 250 + 2 x 45 000 + 17 x 300 + 12 x 100 + 6 x 100 + 8 x 100 + 3 596 + 1 527 + 2 405 + 85 885). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení [částka] s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem [částka], žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení [částka] s úroky z prodlení, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem [částka]. Z celkového předmětu řízení ve výši [částka] tak představuje úspěch žalobkyně 41 % a úspěch žalované 59 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalovaná má právo na úhradu 18 % svých nákladů, z částky [částka] tedy ve výši [částka]. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když zohlednil značnou výši přiznané částky žalobkyni. V rámci shodného přístupu k vypořádání pak ve shodné lhůtě uložil i žalobkyni uhradit náklady řízení žalované.

Poučení