17 C 233/2017 - 275

Rubrum

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Trombikovou v právní věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení částky 2 331 155 Kč s příslušenstvím – náhrada nemajetkové újmy – ztížení společenského uplatnění takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] společně s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] společně s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit [jméno FO] republice na nákladech řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku, na účet Okresního soudu v [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v [adresa] doručena dne [datum], domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tvrzením, že v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] bylo rozhodnuto, že žalovaný je vinen a dopustil se proti žalobkyni zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. b), písm. d) trestního zákoníku, a to jednáním popsaným ve skutkové větě rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Citovaným rozsudkem Okresního soudu v [adresa] tedy bylo rozhodnuto, že se žalovaný vůči poškozené dopustil trestního jednání, když zároveň v rámci uvedeného řízení bylo psychiatricko-psychologickým posudkem na poškozenou postaveno najisto, že žalobkyně jednáním žalovaného utrpěla nemajetkovou újmu, kterou však s ohledem na krátký časový odstup od vytýkaného jednání nebylo možno v trestním řízení jako nemajetkovou újmu – ztížení společenského uplatnění, uplatnit. Zároveň však psychiatricko-psychologickým posudkem bylo postaveno najisto, že žalobkyně v důsledku jednání žalovaného utrpěla tzv. stockholmský syndrom. Žalobkyně nechala po pravomocném skončení trestního řízení vypracovat znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] znalecký posudek na ztížení společenského uplatnění. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] přezkoumal podrobnými vyšetřeními stav poškozené, své závěry shrnul v doloženém znaleckém posudku, když ztížení společenského uplatnění u poškozené ohodnotil v penězích částkou ve výši [částka], což je žalovaná částka. Žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobkyně předžalobní výzvou ze dne [datum] k úhradě jím způsobené nemajetkové újmy. Předžalobní výzva byla žalovanému doručena, neboť byla odeslána doporučeně, a v reakci na tuto výzvu reagoval právní zástupce žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně má tedy postaveno najisto, že jí byla způsobena jednáním žalovaného nemajetková újma, neboť v tomto směru jednoznačně rozhodl trestní senát Okresního soudu v [adresa] a uznal obžalovaného v trestní věci vinným. Následně nechala žalobkyně vypracovat znalecký posudek na způsobenou nemajetkovou újmu – ztížení společenského uplatnění, kterým se dokládá výše požadované náhrady za ztížení společenského uplatnění. Vzhledem ke shora uvedené výzvě k plnění nemajetkové újmy a odpovědi žalovaného prostřednictvím jeho právního zástupce plnění odmítl, nezbývá žalobkyni, než se dožadovat svého nároku podáním této žaloby. U jednání dne [datum] žalobkyně uvedla, že pokud v průběhu trestního řízení požadovala z titulu nemajetkové újmy pouze částku [částka], pak tuto navrhla pouze pro účely trestního řízení, resp. upřesňuji protokolaci v tom směru, že tato částka byla požadována žalobkyní. Tuto částku žalobkyně udala pouze pro účely trestního řízení a tato částka se neopírá o žádný znalecký posudek, bodové ohodnocení či jiné odborné vyjádření.

2. Žalovaný se k žalobnímu požadavku vyjádřil v přípise ze dne [datum]. Uvedl, že je pravdou, že byl rozsudkem Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] odsouzen pro zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst.1, odst. 2 písm. b), písm. d) trestního zákoníku. Nesouhlasí ale s tím, že by jeho jednáním vznikla žalobkyni nemajetková újma, spočívající ve ztížení společenského uplatnění. Nesouhlasí se znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], který ohodnotil ztížení společenského uplatnění žalobkyně. Z předmětného posudku, který žalobkyně doložila do trestního spisu, nevyplývá, zda předmětný znalecký posudek byl vypracován přímo znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], či zda tento posudek vypracovala společnost [právnická osoba]. se sídlem [adresa]. Z předmětného znaleckého posudku nevyplývá, kdy se měla žalobkyně zúčastnit znaleckého zkoumání. Žalovaný rovněž nesouhlasí s tím, že v rámci vypracování znaleckého posudku měl znalec konzultovat tento posudek s psychiatrem [tituly před jménem] [jméno FO], který se měl údajně podílet na léčbě žalobkyně. Za této situace nelze tento posudek považovat za nestranný. Žalovaný navrhl vypracování nového znaleckého posudku s výhradou dalších důkazů. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu, když má za to, že u žalobkyně nevznikla nemajetková újma ztížení společenského uplatnění. U jednání dne [datum] dále žalovaný uvedl, že požadavek žalobkyně je také zcela v rozporu jednak se zásadou určité proporcionality, kdy její požadavek by byl vůči žalovanému zcela likvidační, žalovaný je zaměstnán jako řidič a dosahuje výdělku [částka] měsíčně v čistém, zároveň také nárok vyplývající ze znaleckého posudku je přehnaný a neodpovídá zdravotnímu stavu žalobkyně, která žije normálním životem mladé dívky, studuje na vysoké škole a následky na zdravotním stavu ve skutečnosti nejsou takové, jak je popisuje znalec. Považuje za podstatnou okolnost skutečnost, že účastníci mají společné dítě, jsou schopni spolu komunikovat a veškeré problémy, které v jejich komunikaci byly a jsou, jsou způsobeny matkou žalobkyně, která žalobkyni i ve vztahu k žalovanému ovlivňuje. Zástupce žalobkyně sám připustil, že žalobkyně nechová k žalovanému žádnou zášť, jsou schopni spolu komunikovat a byli by schopni si i odpustit to, co se mezi nimi stalo, pokud by do tohoto vztahu nezasahovala matka žalobkyně.

3. Z obsahu účastnické výpovědi žalobkyně [Jméno žalobkyně] u jednání dne [datum] a u jednání dne [datum] soud zjistil, že v období let 2011 až 2015 ji opakovaně žalovaný psychicky i fyzicky napadal, lékařem byla ošetřena v jednom případě, kdy měla hematomy po celém obličeji, došlo k natržení ucha. Kromě uvedeného napadení nebylo řešeno žádné jiné napadení ani v přestupkovém řízení. Partnerské soužití žalobkyně řešila opakovaně prostřednictvím psychologických poraden, a také jednou u psychiatra [tituly před jménem] [jméno FO], v té době byla těhotná, dohodli se, že v době těhotenství není vhodná medikace, ale po ukončení těhotenství už tohoto psychiatra nenavštívila, neví proč. Odešla ze společné domácnosti v lednu 2015, neboť se situace už nedala psychicky ani fyzicky vydržet. V důsledku napadení ze strany žalovaného se žalobkyně léčila s poškozením ucha, se zažívacími problémy, navštěvovala psychiatra [tituly před jménem] [jméno FO] a psycholožku paní [jméno FO]. Pokud se jedná o onemocnění ucha, byla na vyšetření ve Fakultní nemocnici v [adresa], toto vyšetření proběhlo jednou a další léčba probíhala na [právnická osoba] v [adresa]. Pokud se jedná o zažívací problémy, žalobkyně prodělala jedno gastroenterologické vyšetření v NsP v [adresa] asi na konci roku 2015, další léčba probíhala u její praktické lékařky, zažívací problémy přetrvávají doposud, kdy například po dobu 2 měsíců nemůže normálně jíst, má křeče v břiše a podle sdělení lékařky jde o žaludeční neurózu, projevuje se to většinou při nějaké stresové situaci. U psychiatra [tituly před jménem] [jméno FO] se léčila také po odchodu od žalovaného, naposledy asi před rokem, dříve tam chodila pravidelně. Po dobu asi jednoho roku brala léky, antidepresiva a později léky na spaní. [jméno FO] chodila do psychologické poradny paní [jméno FO] jednou nebo dvakrát týdně po dobu asi 2 nebo 3 měsíců po odchodu od žalovaného. Sama pociťuje do určitého rozsahu zlepšení svého psychického stavu od roku 2017, k výraznému zlepšení psychického stavu doposud nedošlo. V roce 2015 nebo 2016 to bylo pořád hodně špatné a její stav nebyl lepší než v době, kdy od žalovaného odcházela. Se žalovaným není v kontaktu, po minulém jednání se s sní žalovaný kontaktoval, neboť syn měl svátek, žalovaný ho chtěl vidět, a proto je navštívil. Žalovaný se s ní chtěl kontaktovat vícekrát, ale nakonec ke kontaktu nedošlo. Pokud se jedná o styk žalovaného s dítětem, pak v tomto směru žalobkyně jedná pouze s otcem žalovaného. Do doby, než odešla od žalovaného, nějakým způsobem „musela fungovat“ a starala se o dítě i rodinu. V roce 2015 už ale byla situace neúnosná, odešla, a poté se jí stávalo, že nebyla schopna vstát z postele a v péči o dítě a domácnost jí musela pomáhat matka. Do roku 2011 studovala, začala studovat na VŠ, ale pak otěhotněla a studium na VŠ přerušila, na mateřské dovolené byla od r. 2012 do r. 2015. Po ukončení mateřské dovolené si ani nehledala zaměstnání na plný úvazek, pracovala brigádně. V řádném pracovním poměru, resp. na plný úvazek pracuje od května 2016 doposud. Neměla žádné lékařské potvrzení o tom, že by měla nějaké omezení pro získání zaměstnání v důsledku napadení žalovaným, resp. v důsledku jeho chování. Pokoušela se později znovu studovat na VŠ, ale nestíhala najednou péči o dítě i práci. V důsledku chování žalovaného se na učení nemohla soustředit. Popisovaná poranění ucha či zažívací problémy měly nějaký vliv na její osobní pracovní či společenský život v tom směru, že je to omezující a nepříjemné. Výslech u jednání je pro žalobkyni velmi stresující. Před každým jednáním nemůže spát, každé jednání je pro ni stresující. To, že požaduje po žalovaném zadostiučinění v peněžité formě, znamená, že chce spravedlnost a pomáhá jí to i po psychické stránce, aby se se situací lépe srovnala. Žalobkyně má zejména psychické následky, kdy se snaží na všechno zapomenout a nyní si to znovu vybavuje. Vracejí se jí deprese, zničehonic dochází ke zhoršení jejího stavu, dostavují se noční děsy. Žalobkyni brání v akceptaci splátek navrhovaných žalovaným navržené splátky. Matka jí pomohla, když si vzala úvěr, aby žalobkyni pořídila bydlení, protože společné soužití už nebylo dále možné. Kdyby jí žalovaný poskytl požadovanou částku najednou, došlo by k dohodě. Náklady spojené s bydlením činí měsíčně [částka] a tyto náklady hradí žalobkyně sama. Je zaměstnána u společnosti [právnická osoba]., [adresa], pracuje tam jako účetní asistentka s čistým měsíčním příjmem [částka], k přijetí do pracovního poměru si musela dodělat účetní kurz. Na vysoké škole studovala v roce 2016 nebo 2017, nedodělala ani první semestr, jednalo se o Slezskou univerzitu v [adresa], obor účetnictví a daně. Mezi spolupracovníky na daném pracovišti měla známost, jednalo se o krizového manažera, známost trvala necelé dva roky a nyní již netrvá, příčinou rozchodu bylo to, že tento muž byl ženatý. [právnická osoba] tráví tím, že chodí cvičit, prochází se se synem, učí se s ním. V současné době má největší radost v životě ze syna a také ji „nabíjí“ cvičení. Má v podstatě jednu kamarádku, a to trenérku z fitness centra, nejraději je s dítětem, matkou, sestrou a s babičkou. Po odchodu od žalovaného párkrát byla někde v klubu si zatančit, v současné době už tam nechodí, stará se o syna a nejradši je v kolektivu svých blízkých. Jako každé ženě v tom věku jí záleží na vzhledu. Má svůj účet na instagramu a facebooku, kde také zveřejnila některé své fotografie, a to i fotky ze cvičení. Kvůli problémům se zažíváním na radu doktorky přestala jíst např. smažená jídla. Není pravdou, že by někdy řešila s kamarádkami nebo na sociálních sítích to, že by měla zhubnout. Žalovaný jí v průběhu těhotenství říkal, že je tlustá, a po těhotenství říkal, že by měla zhubnout. Před vztahem se žalovaným se nikde neléčila, nikde nechodila k lékaři, měla pouze alergii. Připustila, že od dětství navštěvovala [právnická osoba], byla jí zjištěna špatně průchozí Eustachova trubice, neléčila to žádnou medikací, bylo jí pouze doporučeno se nepotápět a nelétat v letadle. V dětství byla na vyšetření ledvin z toho důvodu, že ji otec zbil, dále se nikde pro onemocnění či poškození ledvin neléčila. Své dětství považuje za hezké, v dětství nebyla týrána. [adresa] rozvodu manželství rodičů byla v tom, že měli různé neshody, nerozuměli si a když se měl otec o žalobkyni starat, nevěnoval se jí. Problém nebyl v tom, zda ji otec nadměrně bil, ale rodiče měli neshody i ohledně její výchovy, byly tam i jiné důvody. Po předestření skutečnosti, že v trestním řízení uváděla do protokolu z hlavního líčení, že příčina rozvratu manželství rodičů byla v tom, že ji otec nadměrně bil, pak v trestním řízení nelhala, jednalo se o jednu z příčin rozvratu, kterých bylo více. Léky v současné době pravidelně nebere, tento stav trval v době provedení výslechu žalobkyně necelý rok. Pouze příležitostně si vezme Lexaurin na uklidnění, pokud se zhorší její psychický stav, může to být zhruba jednou měsíčně polovina léku. Naposledy jí tento lék předepsala její praktická lékařka na počátku roku. Žalobkyně byla od r. 2015 hospitalizována v Bohumínské nemocnici na interním oddělení, zdravotní problémy se týkaly srdce, šlo o problémy psychického rázu, byla v nemocnici 4 dny. Sama se považuje za společenskou, ale jsou chvilky, kdy je raději sama. Své nálady, stavy nebo pocity na instagramu i na facebooku nikdy nepsala nebo neřešila, účty na sociálních sítích má blokované, přístup může zveřejnit jen těm osobám, kterým sama chce. Zúčastnila se také některých společenských akcí jako hosteska prostřednictvím agentury, například dvou cyklů soutěže SuperStar v letech 2016 a 2018, [právnická osoba] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] v hokeji, její činnost pro uvedenou agenturu trvá dosud. Naposledy byla v soutěži SuperStar v rámci produkce, měla na starosti přímo porotu, aby např. byli ve správný čas na správném místě. V průběhu těhotenství navštívila [tituly před jménem] [jméno FO] v [adresa], další dva psychology v [adresa] navštívila ještě před těhotenstvím. Žádná antidepresiva v průběhu soužití se žalovaným nebrala, tyto léky začala brát až po jeho odchodu. V současné době spolu účastníci nekomunikují, žalobkyně se bojí žalovaného potkat sama, on se někdy chová hezky a jindy ne, po prvním jednání v této věci měl syn svátek, žalovaný k nim přišel a normálně se bavili.

4. Z obsahu rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným tím, že v přesně nezjištěné době nejpozději od [datum] do [datum] dlouhodobě a opakovaně fyzicky i slovně napadal svoji přítelkyni [Jméno žalobkyně], vyhrožoval jí zabitím a tím, že přijde o syna, pokud od něj odejde, dále jí zakazoval kontaktovat se s přáteli či s matkou, kontroloval, s kým se schází, co dělá a kde je, kontroloval elektronickou komunikaci kdy výhružky, hádky a agresivita obžalovaného se neustále stupňovala, kdy toto jednání [Jméno žalobkyně] po celou dobu pociťovala jako hrubé a bezcitné, měla z [Jméno žalovaného] strach, žila v neustálém očekávání dalšího konfliktu a dlouhodobě trpěla žaludečními problémy, v důsledku kterých u ní došlo k úbytku na váze, přičemž tímto jednáním ze strany [Jméno žalovaného] se u [Jméno žalobkyně] vyvinuly symptomy poststressového syndromu a stockholmského syndromu. Popisovaným jednáním žalovaný týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí, činem způsobil těžkou újmu na zdraví a takový čin páchal po delší dobu, čímž spáchal zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. b), písm. d) trestního zákoníku, a za to byl odsouzen podle § 199 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 roků a 10 měsíců, podle §§ 81 odst. 1, 82 odst. 1 trestního zákoníku byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 roků. Podle § 229 odst. 1 trestního řádu byla poškozená [Jméno žalobkyně] odkázána se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy v penězích na řízení ve věcech občanskoprávních. V odůvodnění uvedeného trestního rozsudku se mimo jiné uvádí, že v průběhu trestního řízení byl vypracován na osobu poškozené [Jméno žalobkyně] znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a specializace klinické psychologie, v němž znalec [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] uvedli, že poškozená [Jméno žalobkyně] netrpí a v době inkriminované trestné činnosti netrpěla kvalifikovanou duševní chorobou ve smyslu procesuální psychózy, ani kvalifikovanou duševní poruchou ve smyslu intelektové nedostačivosti. Rovněž u ní nebyla prokázána závislost na návykových látkách včetně alkoholu. Poškozená je schopna vnímat, pamatovat si a reprodukovat prožité události, její výpověď lze považovat za reprodukci skutečně prožitých událostí. Z psychologického hlediska je možno konstatovat, že popisované události mohla reálně prožít, nemá sklony k patologické lhavosti a záměrnému účelovému blokování informací. Může docházet ke zkreslování reprodukce dopadu narušení osobnostní integrity minimalizací následků a stockholmským syndromem, což je adekvátní pro osoby s diagnostikovaným traumatem a syndrom týrané osoby, což posuzovaná splňuje. V klinické rovině byla u poškozené [Jméno žalobkyně] diagnostikovaná silná a chronická postresová porucha odrážející silnou konstantní tenzi a úzkost, také obecnou bolest a nepohodu. Vztah posuzované k obžalovanému byl plně pod vlivem syndromu týrané osoby, jehož součástí je projev posttraumatické stresové poruchy. Posuzovaná se zdánlivě pomalu ze vztahu emancipuje separací v rovině chování, v rovině myšlení a prožívání je trvale závislá, syndrom týrané osoby odeznívá velmi pozvolna, stejně jako jeho součást stockholmský syndrom. Zjištěná diagnóza poškozené [Jméno žalobkyně] je natolik závažná, že je v podstatě nevymyslitelná. Kompletní odeznění některých příznaků zjištěného syndromu týrané osoby může trvat měsíce až roky. Existuje možnost vzniku trvalé poruchy osobnosti vyvolané prožitým syndromem týrané osoby.

5. Z obsahu předžalobní výzvy k úhradě nemajetkové újmy ze dne [datum] soud zjistil, že advokát žalobkyně vyzval žalovaného k náhradě nemajetkové újmy, která žalobkyni vznikla projednávaným jednáním žalovaného, ve výši [částka] ve lhůtě do 30 dnů, přičemž výši odškodnění žalobkyně stanovila v návaznosti na vypracovaný znalecký posudek. Podle připojeného poštovního podacího lístku ze dne [datum] byla zásilka z advokátní kanceláře původního zástupce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] zaslána doporučenou poštou na adresu žalovaného.

6. Z obsahu e-mailové korespondence mezi původními zástupci obou účastníků ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalované odmítl žalobní požadavek žalobkyně, neboť žalovaný nesouhlasí se závěry znaleckého posudku ani s výší požadované úhrady žalobkyni. Podle názoru žalovaného je požadovaná nemajetková újma absolutně přemrštěná a neodpovídá zdravotnímu stavu žalobkyně.

7. Z obsahu znaleckého posudku č. 65/2023 ze dne [datum] vypracovaného soudním znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a stanovení nemateriální újmy na zdraví soud zjistil, že jmenovanému soudnímu znalci byl uložen znalecký úkol stanovit nemateriální újmu na zdraví žalobkyně a odpovědět na soudem zadané otázky. Při formulaci svých odborných závěrů znalec vycházel z následujícího zjištěného stavu: „Psychiatrická heredita negativní, těhotenství matky, vlastní porod a raný psychomotorické vývoj bez problémů, ve 4 letech rozvod rodičů, kdy tento rozvod proběhl pro neshody mezi rodiči, přičemž posuzovaná uvedla při výpovědi před soudem, že ji otec bil, znalci ale uvedla, že nebyla týrána, má středoškolské vzdělání, 2x začala studovat VŠ, poprvé přerušila pro těhotenství, podruhé pro psychické obtíže, psychické obtíže přetrvávají po odchodu od bývalého manžela, který ji týral psychicky i fyzicky, za což byl také odsouzen. Nyní pracuje externě jako účetní asistent, žije v harmonickém vztahu s partnerem a desetiletým synem narozeným ze vztahu s bývalým partnerem. Pro psychické obtíže vzniklé z výše uvedeného týrání musela vyhledat nejdříve psychologickou, později i psychiatrickou pomoc (zde uzavíráno, že se zde jedná o posttraumatickou stresovou poruchu), přechodně brala antidepresiva a hypnotikum, nyní je již nebere. Ve znaleckém psychiatrickém a psychologickém posudku provedeném v trestním řízení bylo uzavřeno, že na základě týrání ze strany manžela se u posuzované rozvinulo postrauma (silná a chronická posttraumatická stresová porucha), syndrom týrané ženy a byl zde stockholmský syndrom, zjištěná diagnóza posuzované je natolik závažná, že je v podstatě nevymyslitelná, kompletní odeznění některých příznaků zjištěného syndromu týrané osoby může trvat měsíce až roky, existuje možnost vzniku trvalé poruchy osobnosti vyvolané prožitým syndromem týrané osoby.“ Při rozboru výše uvedených fakt jmenovaným soudním znalcem rezultuje, že posuzovaná netrpí a ani v minulosti netrpěla duševní chorobou ve smyslu psychózy ani poruchou osobnosti ani závislostí na alkoholu ani jiné návykové látce, před inkriminovaným trestným činem (agresivními atakami ze strany bývalého manžela) byl psychický stav posuzované stabilizován, psychiatricky ani psychoterapeuticky se před těmito atakami neléčila. Jako reakce na agresivní ataky ze strany bývalého manžela vůči ní se u posuzované rozvinula posttraumatická stresová porucha (dle MKS 10 diagnóza F 43.1), ty u ní trvají doposud, ale postupně došlo ke zmírnění příznaků (léčba u psychiatra, vzdálení se od bývalého manžela, nalezení nového partnera a harmonické soužití s ním). Závěrem pak soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] odpověděl na otázky soudu. V první řadě odpověděl, že posuzovaná netrpí a ani v minulosti netrpěla duševní chorobou ve smyslu psychózy ani poruchou osobnosti ani závislostí na alkoholu ani jiné návykové látce, před inkriminovaným trestným činem (agresivními atakami ze strany bývalého manžela) byl psychický stav posuzované stabilizován, psychiatricky ani psychoterapeuticky se před těmito atakami neléčila. Jako reakce na agresivní ataky ze strany bývalého manžela vůči ní se u posuzované rozvinula posttraumatická stresová porucha (dle MKS 10 diagnóza F 43.1), ty trvají doposud, ale postupně došlo ke zmírnění příznaků (léčba u psychiatra, vzdálení se od bývalého manžela, nalezení nového partnera a harmonické soužití s ním). Znalec hodnotil pouze psychické postižení u posuzované. Na dotaz, jaké tělesné funkce žalobkyně byly zasaženy v důsledku škodní události a oklasifikovat je podle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF) znalec odpověděl, že vše je uvedeno ve formuláři Ztížení společenského uplatnění podle metodiky Nejvyššího soudu, který je přílohou jeho posudku. Dále měl soudní znalec za úkol popsat, jak vypadá ustálený zdravotní stav žalobkyně a kdy se ustálil. Znalec odpověděl, že odpověď je obsažena ve formuláři Ztížení společenského uplatnění podle metodiky Nejvyššího soudu, který je přílohou jeho posudku. Doposud jsou zde nepříjemné prožitky deprese, napětí, poruchy pozornosti, flashbacky (znovuprožívaní nepříjemných zážitků z agresivních atak ze strany bývalého manžele provázené vysokou tenzí), poruchy spánku s děsivými sny a spánkovou paralýzou, emoční nestabilita až inkontinence s lakrimacemi afektivní dráždivostí s bouchavostí a s následnými výčitkami z tohoto, snížená frustrační tolerance, pokleslá psychická výkonnost, strach z bývalého manžela, snížená sebedůvěra, nedůvěra k mužům až do nalezení současného partnera, psychosomatizace, nechutenství, pokles na váze, myšlení centrované na agrese ze strany bývalého manžela. Bolestné znalec ocenil podle ustanovení § 2958 občanského zákoníku v návaznost na metodiku NS: analogově S069 - Jiná nitrolební poranění: 100 bodů. Vyčíslení ztížení společenského uplatnění podle metodiky Nejvyššího soudu tvoří samostatnou přílohu posudku. Žádné facilitátory nebyly použity, je to věcí soudního rozhodnutí. Chování vlastního otce v raném dětství posuzované mohlo vést k určité její senzitizaci k chování důležitých mužů obecně k ní, zároveň ke zvýšené potřebě pozitivního chování těchto mužů k ní. Jiné faktory zde nalezené nebyly.

8. Z přílohy ke znaleckému posudku, která obsahuje vyčíslení ztížení společenského uplatnění, soud zjistil, že žalobkyně trpí posttraumatickou stresovou poruchou, která je podle metodiky Nejvyššího soudu klasifikována jako položka F 43.

1. Znalec hodnotil následující poškození či postižení tělesných funkcí: b122 - globální psychosociální funkce, b126 - temperament a funkce osobnosti, b130 - funkce energie a puzení, b134 - funkce spánku, b140 - funkce pozornosti, b152 - emocionální funkce, b160 - funkce myšlení, b410 - funkce srdeční, b530 - funkce udržení hmotnosti a b535 - vnímání spjaté se zažívacím systémem. Výchozí rámcová částka je [částka], součet korigovaných procent činí [Anonymizováno],[Anonymizováno]. Vypočtená výše za ztížení společenského uplatnění je [částka]. Nebyl uplatněn žádný modifikační koeficient. U většiny položek zkoumaných podle metodiky Nejvyššího soudu znalec uvedl nulovou míru obtížnosti, tedy žalobkyně je schopna tyto činnosti vykonávat bez omezení. Stupeň obtíží „1“ uvedl u domény některých položek: položka D1 - Učení se a aplikace znalostí (konkrétně u bodů D135 - Opakování, D155 - Získání dovedností, D160 - Soustředění pozornosti, D163 - Myšlení, D175 - Řešení problémů a D177 – Rozhodování), dále položka D2 - Všeobecné úkoly a požadavky (D220 - Provádění mnohočetných úkolů, D240 - Zvládání obtíží a jiných psychických nároků), položka D3 - Komunikace (D355 – Diskuze), položka D4 - Pohyblivost (D475 Řízení), položka D6 - Život v domácnosti (D610 - Získání obydlí, D660 - Pomoc druhým), položka D7 - Mezilidská jednání a vztahy (D720 - Složitá mezilidská jednání, D740 - Formální společenské vztahy, D750 - Neformální společenské vztahy), položka D8 - Hlavní oblasti života (D839 - Formální vzdělávání, D840 - Vzdělávání /příprava na práci/, D845 - Získání, udržení a ukončení zaměstnání, D850 - Placené zaměstnání, D865 - Složité ekonomické operace), a položka D9 - Život komunitní, sociální, občanský (D910 - Život v komunitě, D950 - Politický život a občanství). U všech těchto položek odůvodnil znalec uváděný stupeň obtíží „1“ následujícími příznaky: „subdeprese, tenze, porucha pozornosti, emoční nestabilita, snížená frustrační tolerance, snížená psychická výkonnost, katathymní myšlení“. V příloze ke znaleckému posudku je ve všech případech uvedena stejná míra obtíží 14,5 %, neboť znalec do znaleckého posudku uváděl kvalifikátor č. [hodnota].

9. Z obsahu výpovědi soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] provedeného prostřednictvím videokonference dne [datum] soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] je soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a stanovení nemateriální újmy na zdraví. Jeho kmenovým oborem je psychiatrie, je primářem psychiatrického oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze. V oboru nemajetkové újmy vypracoval několik desítek znaleckých posudků. Na základě usnesení soudu hodnotil u žalobkyně jednak bolestné za vytrpěnou psychickou bolest, a dále hodnotil ztížení společenského uplatnění, což odpovídá dříve posuzovaným trvalým následkům. V současné době je stav žalobkyně v podstatě stabilizovaný a nedochází k žádným významným výkyvům jejího stavu. Datum nebo rok, kdy došlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně, je obtížné určit, neboť ve zdravotní dokumentaci žalobkyně k tomuto chybí jakýkoli podklad. Znalec při hodnocení stavu žalobkyně vycházel ze zdravotní dokumentace zejména [tituly před jménem] [jméno FO], nicméně žalobkyně k tomuto lékaři postupně přestala chodit, a ustálení zdravotního stavu zejména i s ohledem na to, že jde o psychické následky, nebylo možno z dostupné dokumentace zjistit. Za této situace znalec vycházel z toho, že k ustálení zdravotního stavu došlo k datu, kdy provedl vyšetření žalobkyně on sám, tedy k datu [datum]. Z poslední zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že došlo ke zlepšení zdravotního stavu žalobkyně, nicméně přetrvávají určité psychické problémy. Poslední zpráva [tituly před jménem] [jméno FO] je z února 2017, od uvedené doby došlo do okamžiku znaleckého vyšetření žalobkyně ke zlepšení jejího stavu, což souvisí zejména s tím, že navázala harmonický partnerský vztah, a došlo také k vyřešení problémů s jejím bývalým partnerem. Znalec nebyl schopen přesněji kvantifikovat, do jaké míry nebo v jakém rozsahu se zlepšil zdravotní stav žalobkyně od doby jejího posledního vyšetření u [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze závěrů posudku vypracovaného soudem ustanoveným znalcem vyplývá, že dříve žalobkyně trpěla děsivými sny a paralytickými problémy po probuzení, v současné době tyto následky jsou v daleko menší míře nebo v daleko menší frekvenci. Zlepšil se také její zdravotní stav, pokud se jedná o žaludeční problémy, nicméně její psychické problémy přetrvávají a zhoršují se v situaci, kdy jsou jí předchozí problémy připomínány, např. při účasti u soudu. Podle vyjádření žalobkyně u ní přetrvává stres a emoční nestabilita, hůře se soustředí, bývá unavená, bolívá ji hlava, má výkyvy nálady, kdy se jí například nechce nic dělat, a zpočátku také trpěla stresem a strachem z toho, že ji opustí nový partner. Mívala také projevy afektu, kdy například s něčím třískala, a pak ji to mrzelo. Rovněž znalec poukázal na srdeční problémy žalobkyně, kdy byla hospitalizována v nemocnici v [adresa], ale tyto následky již v současné době nepřetrvávají. Pokud jde o rozpory, kdy z obsahu spisu vyplývá týrání nebo nadměrné trestání žalobkyně ze strany jejího otce, na druhé straně žalobkyně při vyšetření uvedla, že měla dětství harmonické a vztah s otcem je dobrý, pak k tomu znalec uvedl, že podstatná je skutečnost, že ve 4 letech věku žalobkyně došlo k rozvodu manželství jejích rodičů, do tohoto věku byla žalobkyně ze strany otce nadměrně fyzicky trestána. Matka pak navázala vztah s jiným partnerem a s ním měla žalobkyně dobrý vztah a v tomto směru došlo k určité nápravě. Žalobkyně se stýkala i se svým biologickým otcem, který se už nedopouštěl dalších excesů, a dnes považuje žalobkyně vztah se svým otcem za dobrý. Uvedené nadměrné trestání ze strany otce mohlo vést k tomu, že žalobkyně byla více citlivá v tomto směru, nicméně harmonický vztah k partnerovi její matky znamenal určitou nápravu. Pokud by žalobkyně byla chováním svého otce výrazněji traumatizována, pak by bylo nutno, aby její stav byl řešen dětským lékařem nebo dětským psychologem. K tomu ale nedošlo, z toho důvodu se znalec domnívá, že k výrazné traumatizaci žalobkyně nedošlo. U žalobkyně došlo ke zvýšené citlivosti na projevy násilí ze strany jiných mužů, ale nedošlo v tomto směru k rozvoji žádné psychické poruchy. Obecně lze říci, že pokud by žalobkyně po napadání ze stran žalovaného absolvovala přiléhavou léčbu, mohlo by dojít ke zlepšení jejího stavu. Nedá se to ale odhadnout stoprocentně, protože jsou zde osoby, které se léčí jak medikamenty, tak i psychoterapií několik let a k žádnému posunu v jejich stavu nedochází. Obecně ale lze doporučit v případě posttraumatických syndromů, aby poškozená osoba absolvovala jak psychoterapii, tak i léčbu medikamenty, tedy psychofarmaky. Pokud se jedná o současné projevy psychického stavu žalobkyně v různých oblastech života, pak znalec odkázal na přílohu ke svému znaleckému posudku, kdy na základě metodiky Nejvyššího soudu hodnotil chování žalobkyně v jednotlivých oblastech. Podle uvedené metodiky je možno omezení osoby hodnotit kvalifikátory 0 až 4, kdy kvalifikátor 0 znamená, že neexistuje žádné omezení, kvalifikátor 1 znamená omezení v rozsahu do 25 %, kdy právě u žalobkyně zjistil omezení v tomto mírném rozsahu a uvedl kvalifikátor č. [hodnota]. Konkrétně se toto omezení žalobkyně projevovalo tak, že žalobkyně potřebovala své pocity ventilovat, při připomenutí určitých citlivých záležitostí se rozplakala, byla posmutnělá, nedokázala své emoce udržet, bylo u ní zřejmé určité napětí a při připomenutí inkriminovaného týrání se u ní projevovaly určité psychomotorické projevy neklidu, např. různě poposedávala, něco si předávala z ruky do ruky, odpovídala roztržitě nebo odpovídala až po určité době. Znalec dále uvedl, že projevy žalobkyně v průběhu jeho vyšetření nemohly být pouze hrané, znalec má v tomto směru bohaté zkušenosti od poloviny 80. let, zpracovával posudky i v rámci trestního řízení, kdy různé osoby předstíraly nemoc za účelem získání důchodu apod. Na základě této klinické zkušenosti uvedl, že je přesvědčen o tom, že se nejednalo o hrané chování. Z medicínského hlediska tento konkrétní případ žádným způsobem nevybočuje, jedná se v podstatě o „průměrný případ“. Pokud se jedná o dlouhodobou psychiatrickou a psychologickou léčbu, kdy žalobkyně trpěla bolestmi břicha, pak znalec tuto skutečnost hodnotil z hlediska psychosomatických následků a zohlednil ji v rámci jednotlivých domén. Vliv na zvýšenou citlivost žalobkyně k jednání žalovaného měla i skutečnost, že v době týrání byla těhotná, a poté i v přítomnosti nezletilého dítěte. Pokud byl znalec dotazován, zda u žalobkyně je pravděpodobnost vzniku posttraumatické změny její osobnosti, pak uvedl, že to považuje za nepravděpodobné, v písemném posudku uvedl, že u žalobkyně přetrvávají projevy posttraumatické poruchy, ale ke změně osobnosti, resp. ke vzniku posttraumatické změny osobnosti u žalobkyně nedošlo a zřejmě nedojde i s ohledem na současný funkční partnerský vztah a pracovní uplatnění, které žalobkyni baví. Na dotaz, zda odpovědi klienta při vyšetření jsou nějakým objektivním způsobem potvrzovány, znalec uvedl, že psychiatr nesmí provádět u vyšetřované osoby psychologické testy, znalec sám psychologa k vyšetření přibírá, pokud si není jist existencí nějakých organických změn na mozku a je třeba hloubku tohoto postižení zjistit, a dále pokud si není jist, zda není chování vyšetřované osoby pouze hrané, pak i v tomto případě přibírám psychologa. U posttraumatické stresové poruchy v podstatě není jednoznačný způsob, jak toto postižení zjistit, zda tato porucha je nebo není dána. Závěr o uvedené poruše na straně žalobkyně znalec učinil na základě vlastní klinické zkušenosti, kdy si zaznamenává v písemné formě zjištěné okolnosti, ale také pozoruje tuto osobu, jak se chová. Znalec má za to, že pozná, kdy se jedná o předstíranou poruchu, kdy tyto osoby často zveličují své potíže, v daném případě vycházel ze své klinické zkušenosti. Na dotaz, zda byla nějakým způsobem měřena reaktivita žalobkyně i v okamžiku, kdy jí nebyly pokládány stresující otázky, znalec uvedl, že její reakce mimo stresové faktory byla běžná, tedy bez připomínání stresových situací žije běžným životem, ale při připomenutí týrání ze strany žalovaného, ale i při jiných stresových situacích, které s chováním žalovaného nesouvisely, projevovalo se to u ní také tím, že byla rozladěná, projevovaly se u ní emoční nestabilita a snížená frustrující tolerance. V příloze ke znaleckému posudku je ve všech případech uvedena stejná míra obtíží 14,5 %, neboť znalec do znaleckého posudku uváděl kvalifikátor č. [hodnota], tedy mírné obtíže žalobkyně, a uvedené procento jde mimo rozhodnutí znalce, vyplývá to z metodiky Nejvyššího soudu, kdy v případě, že je jako kvalifikátor uvedena 1, automaticky je uvedeno 14,5 % uvedených obtíží, jedná o tedy výsledek, který vyplývá z automatického počítačového programu.

10. K obsahu znaleckého posudku předloženého žalobkyní spolu se žalobou, vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], který byl dále doplněn u ústního jednání dne [datum], soud nepřihlížel. Písemný posudek byl předložen v takové formě, která před soudem nemohla obstát. Písemný posudek jmenovaného znalce neobsahoval povinné náležitosti, z posudku nebylo zřejmé, na základě jakých podkladů znalec učinil své názory (zda se jednalo o objektivní podklad nebo jen o tvrzení samotné žalobkyně). Soud dal jmenovanému znalci možnost a šanci závěry svého posudku obhájit, proto ho ve věci ustanovil soudním znalcem a předvolal ho k jednání dne [datum]. Soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] se ale ve svém ústním posudku omezil na hodnocení a dehonestaci samotné metodiky odškodňování, pro kterou byl jmenován soudním znalcem, na otázky soudu neodpovídal, vyjadřoval se urážlivě na adresu soudu či zástupce žalovaného. Nakonec připustil, že nestandardní postup při provedení posudku zvolil kvůli fyzické přitažlivosti žalobkyně. Na základě podkladů ve spise podal Okresní soud v [adresa] návrh k projednání přestupkového jednání znalce. Z obsahu přípisu [právnická osoba] ze dne [datum] pak vyplývá, že obsah podnětu zdejšího soudu byl ministerstvem posouzen materiálně jako oznámení o podezření ze spáchání přestupku a s uvedeným znalcem bylo zahájeno řízení o přestupku z moci úřední podle § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a to za účelem prověření, zda se znalec nedopustil přestupku podle § 25a odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Doposud není řízení pravomocně skončeno. Vzhledem k soudem vyhodnocené podjatosti znalce soud nepřipustil ani otázky navrhované žalobkyní, směřující k vyjádření nově ustanoveného znalce [tituly před jménem] [jméno FO], proč se jeho závěry tak výrazně liší od závěrů znalce [tituly před jménem] [jméno FO].

11. Vzhledem k tomu, že soud odmítl přihlížet v jakémkoliv rozsahu ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO], neshledal ani důvody pro navrhovaný revizní posudek, který by mimo jiné vysvětlil rozpory mezi oběma dosud předloženými posudky.

12. Po provedeném dokazování soud zjistil a shrnul následující skutkový stav věci: v období let 2011 až 2015 žalovaný žalobkyni opakovaně psychicky i fyzicky napadal, hádky a jeho agresivita se neustále stupňovaly žalobkyně v důsledku jeho jednání žalobkyně žila v neustálém očekávání dalšího konfliktu a dlouhodobě trpěla žaludečními problémy, v důsledku kterých u ní došlo jednak k úbytku na váze, a vyvinuly se u ní posléze symptomy poststressového syndromu a stockholmského syndromu. Za popisované protiprávní jednání byl žalovaný pravomocně uznán vinným ze spáchání zločinu rozhodnutím soudu v trestním řízení. Žalobkyně ve své žalobě vyčíslila nemajetkovou újmu spočívající ve ztížení společenského uplatnění ve výši [částka], kdy vycházela ze závěrů znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který si sama nechala vypracovat a který předložila soudu k důkazu. Vzhledem k podjatosti znalce a vzhledem k jeho zcela jistě neudržitelnému posudku soud nechal vypracovat posudek jiným znalcem, který vznik újmy na straně žalobkyně potvrdil a nově určil i základní míru odškodnění i výši finančního odškodnění za ztížení společenského uplatnění ve výši [částka].

13. Po právním vyhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že základ nároku žalobkyně je důvodný.

14. Podle ustanovení § 2910 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

15. Podle ustanovení § 2958 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

16. Při právním hodnocení se soud zabýval v první řadě otázkou, podle jakého právního předpisu je třeba nároky žalobkyně hodnotit. V řízení bylo prokázáno, že se žalovaný dopouštěl protiprávního jednání v období let 2011 až 2015, tedy částečně jeho jednání probíhalo za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., částečně pak za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od [datum]. Vzhledem k tomu, že podle zjištěného skutkového stavu se násilné jednání žalovaného vůči žalobkyni postupně zvyšovalo a žalobkyně popisovala své konkrétní projevy nepříznivého zdravotního stavu zejména v době po oddělení soužití se žalovaným, a také s ohledem na možnost vzniku trvalých následků v konkrétním rozsahu až po ukončení jednání žalovaného, soud posuzoval nároky žalobkyně podle aktuální právní úpravy účinné od [datum], tedy podle příslušných ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. az pomoci metodiky zpracované Nejvyšším soudem ČR s využitím Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví.

17. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně utrpěla újmu na zdraví, která spočívá v neustálém stresu a strachu ze žalovaného, v dlouhodobých žaludečních problémech, a v důsledku toho u žalobkyně došlo jednak k úbytku na váze, a posléze také ke vzniku poststressového syndromu a stockholmského syndromu. Popisované poškození zdraví jí způsobil jednoznačně žalovaný, který byl za toto své protiprávní jednání pravomocně odsouzen v trestním řízení. Rozhodnutím soudu v trestním řízení je pak soud v současném občanskoprávním řízení vázán ve smyslu ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. Navíc trvalé následky zanechané na zdraví žalobkyně, v rozsahu uvedeném již v trestním řízení, potvrdil soudní znalec. Soud o jeho odborných závěrech neměl žádné pochybnosti, když tyto zcela korespondují se závěry učiněnými znalci již v trestním řízení. Navíc žádná ze stran, resp. žalovaný, žádné relevantní námitky proti obsahu písemného či ústního posudku [tituly před jménem] [jméno FO] neměl. Námitka, že závěry znalce jsou opřeny pouze o jeho zkušenosti a nejsou podpořeny žádným objektivním důkazem, nemůže obstát. Odborná klinická zkušenost hraje významnou roli u každého soudního znalce, a navíc si lze stěží přestavit v případě zjištěných následků na psychice žalobkyně provedení laboratorních vyšetření či použití zobrazovacích metod apod. Za popsané situace soud považoval za prokázaný jak vznik újmy na zdraví žalobkyně, tak příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem újmy na zdraví žalobkyně. Žalovanému tak vznikla povinnost poskytnout žalobkyni požadované odškodnění v peněžité formě podle výše citovaných zákonných ustanovení § 2910 a § 2958 občanského zákoníku.

18. S ohledem na to, že se žalobkyně domáhá v současném soudním řízení finanční náhrady pouze za újmu spočívající ve ztížení společenského uplatnění, soud má za to, že byly prokázány trvalé následky po ustálení zdravotního stavu žalobkyně. Soudem ustanovený znalec [tituly před jménem] [jméno FO] v ústně podaném posudku u jednání dne [datum] zdůraznil, že přesné datum či letopočet ustálení zdravotního stavu není schopen uvést, neboť žalobkyně po dobu asi 5 let od roku 2017 do doby jeho vlastního vyšetření v prosinci 2022 neabsolvovala žádnou konkrétní léčbu a ve zdravotní dokumentaci pro vytvoření odborného závěru a o době ustálení zdravotního stavu nejsou žádné podklady. Znalec proto vycházel ze závěru, že ke dni [datum], kdy sám provedl odborné vyšetření, již byl zdravotní stav žalobkyně ustálen a je možno posoudit i ztížení společenského uplatnění. Soudní znalec dospěl k závěru, že poškození zdraví zanechalo trvalé následky ve sféře učení a aplikace znalostí, a to konkrétně co se týče opakování, získání dovedností, soustředění pozornosti, myšlení, řešení problémů a rozhodování, dále ve sféře všeobecných úkolů a požadavků, a to u provádění mnohočetných úkolů a zvládání obtíží a jiných psychických nároků, ve sféře komunikace, pokud jde o diskuzi, v oblasti pohyblivosti, a to v činnosti řízení, ve sféře života v domácnosti, pokud jde o získání obydlí a pomoc druhým, v oblasti složitých a formálních mezilidských jednání a vztahů, v oblasti vzdělání, ale i získání, udržení a ukončení zaměstnání, u složitých ekonomických operací, ale i v oblasti života v komunitě a v oblasti politického života. Obtíže při zvládání těchto činností soudní znalec ohodnotil jako mírné stupněm „1“ podle metodiky Nejvyššího soudu. Soud neměl o závěrech soudního znalce žádné pochybnosti. Jednotlivá omezení v různých oblastech života spolu souvisejí, vzájemně si neodporují a přiléhají k dřívějšímu závěru znalce tom, že žalobkyně trpí posttraumatickým a tzv. stockholmským syndromem. Soud neakceptoval ani námitku žalovaného, který poukazoval na procentuální výměru jednotlivých omezení žalobkyně, resp. procentuální výměru stupně obtíží, která byla u každé z položek vždy ve stejné výši 14,5 %. Znalecké ohodnocení nijak neutrpí tím, že znalec uvedl koeficient obtíží „1“, čemuž odpovídá stupeň obtíží v rozsahu 1 – 25 %, a software obsluhující danou metodiku automaticky přiřadí průměrnou procentuální hodnotu 14,5 %. Znalec netvrdil, že by v rámci mírných „prvostupňových“ obtíží žalobkyně bylo nutno zmíněné procento korigovat, resp. že by zmíněné mírné obtíže žalobkyně byly větší či menší než průměrné.

19. Soud na základě výše popsaných závěrů při stanovení výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění vycházel ze základní výše náhrady určené znalcem, tj. z částky [částka].

20. Při rozhodování soud akceptoval i doporučení vyplývající ze zmiňované metodiky Nejvyššího soudu a přihlédl ke skutečnosti, že se žalovaný dopouštěl svého nepřípustného jednání v době, kdy poškozená žalobkyně měla 21 – 25 let, jeho jednání spadá i do doby, kdy byla žalobkyně těhotná. Podle této metodiky by měla být náhrada ztížení společenského uplatnění zvýšena asi o 30 – 35 %.

21. Při rozhodování soud naopak přihlédl i ke skutečnosti, že žalobkyně pro svá tvrzená omezení po dobu 5 let nenavštívila lékaře a v její zdravotní dokumentaci se v období od roku 2017 do roku 2022 neobjevují žádné zprávy, ze kterých mohl soudní znalec čerpat. Soudní znalec sám ve svém ústním posudku uvedl, že datum ustálení zdravotního stavu žalobkyně kvůli chybějícím podkladům stanovil až na datum [datum], kdy on sám provedl vyšetření žalobkyně a kdy již považoval její zdravotní stav za ustálený. Znalec ale připustil, že k tomuto ustálení mohlo dojít i dříve. Také uvedl, že v případě řádné léčby je vysoce pravděpodobné, že by ke zlepšení stavu žalobkyně a ustálení jejího zdravotního stavu došlo dříve. Výchozí rámcová částka určená pro přiznání náhrady za ztížení společenského uplatnění by v roce 2018 činila [částka], v roce 2019 částku [částka], v roce 2020 částku [částka], v roce 2021 částku [částka]. V roce 2022 pak tato výchozí částka, ze které vycházel i soudní znalec a posléze i soud, činila [částka], to je asi o 28 – 29 % více než v roce 2018.

22. Soud přihlédl ke dvěma výše vedeným modifikačním kritériím, kdy na základě prvního z nich by mělo dojít ke zvýšení znalcem původně určené částky, naopak podle druhého z uváděných kritérií by mělo dojít ke snížení této náhrady. Za této situace soud přihlédl k oběma uváděným předpokladům, tyto vzájemně „vykompenzoval“ a přiznal žalobkyni náhradu nemajetkové újmy za ztížení společenského uplatnění ve výši vyplývající ze znaleckého posudku, tj. ve výši [částka].

23. Při myšlence na případnou soudní modifikaci náhrady nemajetkové újmy podle konkrétních poměrů soud zvažoval, zda a jakým způsobem na psychický stav žalobkyně a trvalé následky na jejím zdraví působily možné zdravotní predispozice. Soudní znalec ale žádné takové genetické ani získané předpoklady nezjistil, hovořil pouze o určité senzitivitě žalobkyně k agresivnějšímu chování mužů. Podle názoru soudu ani tato znalcem uváděná okolnost nemůže vést k modifikaci, resp. ke snížení náhrady za újmu žalobkyně. Žalovaný se zcela nepochybně vůči žalobkyni dopouštěl protiprávního jednání, za které byl dokonce trestně stíhán a odsouzen, bez tohoto jednání by k projednávaným následkům nedošlo.

24. Soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni uvedenou částku [částka] ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Vzhledem k délce soudního řízení další odklad plnění ve splátkách by vedl k dalšímu neodůvodněnému znevýhodnění žalobkyně. Navíc žalovaný o své platební povinnosti od počátku řízení věděl, sám částečně nároky žalobkyně akceptoval, mohl se proto na svoji povinnost k náhradě újmy v penězích připravit. Skutečné možnosti splácení dluhu budou účastníci řešit po právní moci tohoto rozsudku dohodou, případně i v exekučním řízení.

25. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni také příslušenství dluhu, a to úrok z prodlení z přiznané částky [částka] v zákonné výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. K uvedenému datu již byl žalovaný v prodlení s placením dluhu ve výši odpovídající žalobě, tj. ve výši [částka], když k zaplacení této částky byl vyzván předžalobní výzvou advokáta žalobkyně ze dne [datum] ve lhůtě do 30 dnů. Žalobkyně prokázala odeslání výzvy předloženým poštovním dokladem podacím dokladem, žalovaný jej zcela jistě dostal do své dispozice, neboť na něj reagoval dopisem advokáta ze dne [datum].

26. Ve zbývající části, ve které se žalobkyně domáhala další částky náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši [částka], soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to spolu s příslušenstvím z této částky.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že zavázal neúspěšného žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni, která byla v řízení procesně úspěšná, na nákladech řízení celkovou částku [částka]. Uvedená částka zahrnuje 1/ odměnu za právní zastoupení v celkové výši [částka] za celkem [hodnota] úkonů právní služby (1. sepis předžalobní výzva ze dne [datum], 2. sepis žaloby ze dne [datum], 3. účast u jednání dne [datum], 4.-5. účast u jednání dne [datum] v rozsahu dvou úkonů za jednání trvající více než dvě hodiny, 6. sepis vyjádření ze dne [datum] a 7.-8. účast u jednání dne [datum] v rozsahu dvou úkonů za jednání trvající více než dvě hodiny), kdy za 1 úkon náleží odměna ve výši [částka] podle ustanovení § 7 advokátního tarifu č. 177/1996 Sb., v platném znění, (odměna advokátky byla vypočtena z tarifní hodnoty [částka], která byla žalobkyni konečným rozhodnutím přiznána), 2/ náhradu hotových výdajů v celkové výši [částka], tj. [částka] za každý z výše popsaných úkonů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, 3/ náhradu za promeškaný čas ve výši [částka] podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu v souvislosti s účastí u jednání dne [datum], když zástupkyně žalobkyně požadovala tuto náhradu pouze za dvě půlhodiny, 4/ náhradu cestovních výdajů ve výši [částka], a to jízdného zástupce žalobkyně z místa sídla advokátní kanceláře v [adresa] do místa sídla soudu v [adresa] a zpět k ústnímu jednání dne [datum] osobním automobilem tovární značky Škoda Karoq, kdy ujetá trasa činí celkem [hodnota] km, průměrná spotřeba benzínu Natural 95 podle předloženého technického průkazu vozidla činí 5,6 litru na 100 km, tj. 2,576 litru na 46 km, a cena benzínu Natural 95 podle platné vyhlášky č. 467/2022 Sb. činí [částka] za 1 litr, cena za opotřebení vozidla podle téže vyhlášky činí [částka] za 1 km; náhrada za spotřebované pohonné hmoty pak činí [částka] (2,576 litru x [částka]) a náhrada za opotřebení vozidla činí [částka] (46 km x [částka]), cestovní výdaje pak činí celkem [částka], a 5/ náhradu DPH ve výši [částka], tato částka představuje 21 % z částky [částka] (představující součet shora uvedené odměny [částka], náhrady hotových výdajů [částka], náhrady za promeškaný čas [částka] a náhrady cestovních výdajů [částka]). Náhradu za znalečné, které žalobkyně zaplatila sama znalci [tituly před jménem] [jméno FO], soud nepřiznal. Žalobkyně byla po celou dobu řízení zastoupena advokátem, který si musel být vědom, že listina vydávaná za znalecký posudek, kvůli svým formálním i materiálním nedostatkům nemůže obstát.

28. O nákladech státu spočívajících ve výdajích na znalečné zaplacené zálohově z prostředků státu znalci [tituly před jménem] [jméno FO] soud postupoval podle § 148 odst. 1 o. s. ř. S ohledem na to, že žalovaný byl v řízení neúspěšný, je povinen nahradit státu podle výsledku řízení náklady na znalečné. Za písemný posudek stát zaplatil znalečné ve výši [částka], za ústní posudek znalec v uložené lhůtě znalečné nevyúčtoval. Z původně požadované částky [částka] byl žalovaný neúspěšný co do částky [částka], tj. v rozsahu 31,7 %, proto mu soud uložil povinnost zaplatit [jméno FO] republice částku [částka] (tj. 31,7 % z částky [částka]) do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v [adresa].