17 C 24/2022 - 468

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o vypořádání zaniklého společného jmění takto:

Výrok

I. Řízení o vypořádání společného jmění se v rozsahu požadavku žalobkyně na vypořádání [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a v rozsahu vypořádání závazku ze smlouvy o překlenovacím úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi společností [právnická osoba]. a [jméno FO], zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílu z vypořádání zaniklého společného jmění částku 653 697,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Návrh žalobkyně v rozsahu, v němž se domáhala vypořádání částky 2 831 294, 64 Kč, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení státu České republice – Okresnímu soudu v [adresa] částku 139 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení státu České republice – Okresnímu soudu v [adresa] částku 139 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobkyni se vrací zaplacená záloha v částce 1 500 Kč, která jí bude poukázána z účtu České republiky – Okresního soudu v [adresa] po právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou, soudu doručenou dne [datum], ve znění jejího doplnění a opravy ze dne [datum] a dalších upřesnění, jak budou specifikována dále, se žalobkyně domáhala ve vztahu k žalovanému, bývalému manželovi, vypořádání společného jmění (dále také jen „SJM“). Připomněla, že manželství, uzavřené dne [datum], bylo rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], pravomocně ke dni [datum] rozvedeno. Do masy SJM žalobkyně na počátku řízení zahrnula nemovitosti, a to pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha a pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba s č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, zapsané na LV č. [hodnota] vedeném u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] pro katastrální území a obec [adresa] (dále jen „nemovitosti“). Dále žalobkyně učinila předmětem vypořádání movité věci, a to kuchyňskou linku z roku [Anonymizováno], plynový sporák kombinovaný s elektrickou troubou z roku [Anonymizováno], dřevěný botník s mramorovou deskou a zrcadlem, starožitnou komodu z dřevěného masivu s ručně vyřezávanými reliéfy, malou knihovnu z dřevěného masivu s ručně vyřezávanými reliéfy, velkou sedací souprava ve tvaru písmena „U“ meruňkové barvy, skříňový trezor pro uložení zbraní a zlatých a stříbrných mincí, přičemž v průběhu řízení žalobkyně upřesnila (protokol na č. l. 249 p. v. a 292 p. v. spisu), že vyjma trezoru měla v úmyslu vypořádat též zlaté a stříbrné mince, které v něm byly uchovány a to ty, které jsou specifikovány v přehledu [právnická osoba] (č. l. 236-237 spisu). V dalším žádala vypořádat velkou manželskou postel z dřevěného masivu s polohovacími rošty a matracemi [Anonymizováno] a obývací stěnu zčásti se šatní skříní a z části s jednotlivými skříňkami s ozdobnými prvky a prosklením. Do vypořádání zahrnula rovněž střelné a historické zbraně evidované na osobu žalovaného a starožitné dýky a nože, přičemž tuto položku v průběhu řízení specifikovala (podání žalobkyně č. l. 18 a 235-236, protokol na č. l. 249 p. v. a 323 p. v. spisu), a to jednak jako 8 kusů zbraní a jednu hlavní část zbraně, tak jak jsou evidované na žalovaného v centrálním registru zbraní, konkrétně jako pistoli samonabíjecí, vzor [jméno FO], ráže [právnická osoba] [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [hodnota], revolver perkusní, vzor [Anonymizováno] [Anonymizováno], ráže [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [Anonymizováno], revolver perkusní, vzor [Anonymizováno], ráže [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [IBAN], revolver, vzor [Anonymizováno], ráže [Anonymizováno] [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [Anonymizováno], revolver, vzor [Anonymizováno], ráže [Anonymizováno] [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [hodnota], revolver perkusní, vzor [Anonymizováno] [jméno FO], ráže [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno].[jméno FO], výrobní [Anonymizováno], kulovnici opakovací, vzor [jméno FO] [jméno FO], ráže [Anonymizováno]., výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [Anonymizováno], revolver perkusní, vzor [Anonymizováno] [Anonymizováno], ráže [Anonymizováno], výrobce [jméno FO], výrobní číslo [Anonymizováno] a válec, vzor [jméno FO], ráže [Anonymizováno], výrobce F.[jméno FO], výrobní číslo [hodnota], dále jako 9 ks historických zbraní před rokem [Anonymizováno], 14 ks replik pistolí, 2 ks mečů a 1 ks šavle, jak jsou uvedeny v protokolu o soupisu movitých věcí ze dne [datum]. V dalším se žalobkyně domáhala vypořádání kupní ceny, za niž bylo osobní vozidlo [Anonymizováno], které bylo pořízeno za trvání manželství, žalovaným prodáno a žalovaný si utrženou cenu z prodeje ponechal. Jako další k vypořádání žalobkyně označila pohledávky na účtech u bank, družstevních záložen a penzijních společností vedených na jméno žalovaného a vzhledem k tomu, že neměla o účtech žalovaného žádné povědomí, přístup či dispoziční právo k nim nevyjímaje, navrhla za účelem prověření nakládání s finančními prostředky spadajícími do SJM v období od [datum] do [datum] oslovit [Anonymizováno] finančních ústavů. V průběhu řízení svůj požadavek upřesnila a směřovala jej toliko k účtu vedenému pro žalovaného u společnosti [právnická osoba]., č. [hodnota] a s ohledem na záporný zůstatek ke dni rozvodu manželství se domáhala (podání na č. l. 171 p. v. a 172 spisu, podání na č. l. 236, protokol z ústního jednání ze dne [datum] na č. l. 435 a podání na č. l. 445), vypořádání finančních prostředků v částce 885 300 Kč, které žalovaný během posledního roku manželství odčerpal z uvedeného účtu nad rámec běžné spotřeby a použil je pro sebe. Předmětem vypořádání žalobkyně konečně učinila tři závazky ze smluv o překlenovacím úvěru uzavřených mezi účastníky a společností [právnická osoba]. (dále jen „MPSS“), a to ze smlouvy č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota] a závazek ze smlouvy o překlenovacím úvěru uzavřené mezi [jméno FO] a MPSS, č. [hodnota]. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení byly závazky z prvých tří smluv splaceny (zčásti prostřednictvím exekučních srážek z příjmů žalobkyně a ve zbytku z výtěžku exekuční dražby nemovitostí), upřesnila žalobkyně svůj požadavek tak, že napříště žádala vypořádání částky 242 910 Kč, resp. uložení povinnosti žalovanému k její úhradě žalobkyni, představující souhrn exekučních srážek ze mzdy a starobního důchodu žalobkyně, které byly provedeny po zániku manželství v letech [Anonymizováno] až [Anonymizováno] k umoření dluhu ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota] v rámci exekuce vedené [tituly před jménem] [jméno FO], soudním exekutorem Exekutorského úřadu v [adresa]. Vedle toho se žalobkyně domáhala vypořádání finančních prostředků tvořících SJM v celkové částce 2 547 694,64 Kč, které byly použity v době trvání manželství nebo bezprostředně po jeho zániku na úhradu závazků ze smluv o překlenovacím úvěru č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota], když čerpané úvěrové prostředky sloužily k financování nemovitostí (staveb), které ke dni rozvodu manželství představovaly výlučný majetek žalovaného (podání na č. l. 295 spisu, protokol na č. l. 323 p. v. spisu, protokol na č. l. 436 spisu, podání na č. l. 445 spisu). V této souvislosti zdůraznila, že nemovitosti nabyli účastníci za trvání manželství v roce [Anonymizováno] dílem na základě kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky a společností [právnická osoba]. a dílem, ve vztahu k stavbě rodinného domu, která je dnes součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi týmiž subjekty. V nemovitostech, kam s ohledem na výkon práce mimo bydliště, žalovaný dojížděl na víkendy, vedli účastníci společnou domácnost, o kterou žalobkyně pečovala a až do roku [Anonymizováno] se zde trvale zdržovala. V roce [Anonymizováno] přiměl žalovaný žalobkyni k zúžení SJM, z něhož účastníci vyloučili právě nemovitosti, které se napříště staly výlučným vlastnictvím žalovaného, nicméně žalobkyně přesto zůstala zavázána povinnostmi spojenými s nemovitostmi, zejména povinností splácet poskytnuté úvěrové prostředky na základě tří posledně uvedených smluv. Žalobkyně se z nemovitostí po nátlaku žalovaného, který je chtěl prodat, odstěhovala na počátku roku [Anonymizováno]. Odvezla si jen své osobní věci a veškeré vybavení zůstalo v dispozici žalovaného. Ačkoli bylo rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka] při změně rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] určeno, že nemovitosti jsou ve společném jmění účastníků řízení, jak se žalobkyně žalobou domáhala, bylo následně k dovolání žalovaného citované rozhodnutí Krajského soudu v Praze rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] zrušeno a věc Krajskému soudu v Praze vrácena. Ten v dalším řízení rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka] rozsudek Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jímž byla žaloba žalobkyně na určení, že nemovitosti jsou součástí společného jmění účastníků zamítnuta, potvrdil. Za stavu, kdy nemovitosti zůstaly výlučným majetkem žalovaného, je žalobkyně přesvědčena, že má právo na kompenzaci toho, co bylo za dobu trvání manželství ze společných prostředků uhrazeno na tento jeho výlučný majetek. Trvala na tom, že nárok nebylo možno de iure uplatnit v době tří let od zániku manželství účastník, neboť v té době trval právní stav, podle něhož byly nemovitosti součástí SJM a možnost uplatnění takového nároku vznikla až v průběhu řízení ve věci této. Z jejího pohledu je rozhodující stav ke dni zániku manželství a na nemovitosti je třeba nahlížet jako na výlučný majetek žalovaného, zatímco všechny závazky vůči MPSS byly vždy součástí SJM. Skutečnost, že nemovitosti byly po nějakou dobu součástí SJM nepřinesla z hlediska vypořádání tohoto majetku žalobkyni žádný prospěch a nepromítla se do stavu vypořádání hyperochy po exekuční dražbě nemovitostí, která celá připadla žalovanému. V reakci na průběh řízení žalobkyně svůj konečný návrh ve vztahu k movitým věcem, vyjma osobního vozidla [Anonymizováno], upřesnila finálně tak, že se napříště bez toho, aniž by bylo rozhodnuto o přikázání té které movité věci do vlastnictví žalovaného, domáhala toliko vypořádání jejich hodnoty (podání na č. l. 444 spisu).

2. Žalovaný se k nároku žalobkyně vymezil negativně. Žalobu označil za šikanózní a nic neřešící a s ohledem na skutečnost, že předmětem vypořádání nezůstaly nemovitosti, považoval za nejvhodnější řešení její zpětvzetí. Namítal, že vybavení domu žalobkyně, která se dle něj odstěhovala dobrovolně, odvezla neznámo kam (podle informací žalovaného nákladním automobilem místního překupníka – zastavárníka, pana [Anonymizováno], který je aktuálně ve výkonu trestu odnětí svobody), a to včetně věcí, které z velké části nepatřily do SJM, neboť byly vlastnictvím žalovaného ještě před uzavřením manželství. Žalobkyně zanechala v domě jen starý nábytek vyrobený žalovaným a dům opustila ve zcela zdevastovaném stavu. Z hlediska jednotlivých položek, které žalobkyně navrhla k vypořádání, buď trval na tom, že tyto sama žalobkyně odvezla (sedací souprava, manželská postel s polohovacími rošty a matracemi; protokol na č. l. 142 spisu) nebo, že je pro jejich stav sám zlikvidoval (kuchyňská linka, kombinovaný sporák; protokol na č. l. 140-141 spisu), případně, že nepatří vůbec do SJM, neboť, jak postupně tvrdil, je buď pořídil ještě před manželstvím (zbraně; podání na č. l. 97 a 135 spisu) nebo pocházejí z dědictví po jeho otci či dědovi (starožitné zbraně před rokem [Anonymizováno], meče a šavle; protokol na č. l. 249 p. v. spisu) nebo je získal darem od své současné přítelkyně (v registru evidované zbraně, trezor, komoda; protokol na č. l. 141 p. v.-143 spisu). Zpočátku také uváděl, že byl nucen prodat celou osobní sbírku zbraní, posléze připustil, že u sebe má zbraně, které v rámci evidovaných požaduje žalobkyně vypořádat (protokol na č. l. 143 spisu). K osobnímu automobilu nejdříve uvedl, že jej prodal (č. l. 98), následně, že jej ještě za trvání manželství převedl na syna (č. l. 135) a pak, že chvíli bylo registrováno na něj, chvíli na kamaráda, nakonec na syna a v důsledku neopravitelné havárie bylo posléze rozprodáno na náhradní díly a zbytek zlikvidován (protokol na č. l. 143 p. v.). V případě mincí uváděl, že je prodal ještě za trvání manželství (protokol na č. l. 292 p. v. - 293 spisu) a trezor, který současně označoval za dar od své přítelkyně, prodal po rozvodu manželství (protokol na č. l. 324 spisu). Zjišťování účtů u žalobkyní označených finančních ústavů považoval za nadbytečné, neboť u nich žádné účty vedené nemá a jedná-li se o závazky účastníků vůči MPSS tyto nesporoval s tím, že jejich úhradu řeší a po jejich úhradě bude po žalobkyni požadovat vypořádání (podání na č. l. 135 spisu), v průběhu řízení dále uváděl, že závazky z těchto smluv hodlá zaplatit sám, ostatně jak to činil celou dobu a nemá v úmyslu vůči žalobkyni v tomto ohledu cokoli nárokovat (protokol na č. l. 252 p. v. spisu) a konečně byl pak se žalobkyní ve shodě v tom, aby mu byly tyto závazky přikázány bez nároku na vypořádací podíl (protokol na č. l. 253 spisu).

3. V průběhu řízení brala žalobkyně žalobu opakovaně částečně zpět. Zpětvzetí se týkalo jednak nemovitostí, a to v návaznosti na výsledek řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] (podání ze dne [datum] na č. l. 122 spisu), dále obývací stěny zčásti se šatní skříní a z části s jednotlivými skříňkami s ozdobnými prvky a prosklením (podání ze dne [datum] na č. l. 171 spisu), závazku ze smlouvy o překlenovacím úvěru uzavřené mezi [jméno FO] a společností [právnická osoba]., č. [hodnota] (protokol na č. l. 252 p. v. spisu), dřevěného botníku s mramorovou deskou a zrcadlem, malé knihovny z dřevěného masivu s ručně vyřezávanými reliéfy a šavle (podání ze dne [datum] na č. l. 444 p. v. spisu). S ohledem na procesní dispozici žalobkyně se žalobou soud řízení za souhlasu žalovaného (dílem výslovného a dílem předpokládaného) postupem dle § 96 odst. 2, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) zastavil, a to usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (nemovitosti), ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (obývací stěna zčásti se šatní skříní a z části s jednotlivými skříňkami s ozdobnými prvky a prosklením) a výrokem I tohoto rozsudku (zbylém rozsahu zpětvzetí).

4. Konečným předmětem vypořádání zůstala kuchyňská linka z roku [Anonymizováno], plynový sporák kombinovaný s elektrickou troubou z roku [Anonymizováno], starožitná komoda z dřevěného masivu s ručně vyřezávanými reliéfy, velká sedací souprava ve tvaru písmena „U“ meruňkové barvy, skříňový trezor pro uložení zbraní, zlaté a stříbrné mince, velká manželská postel z dřevěného masivu s polohovacími rošty a matracemi [Anonymizováno], pistole samonabíjecí, vzor [jméno FO], ráže [právnická osoba] [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [hodnota], revolver perkusní, vzor [Anonymizováno], ráže [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [Anonymizováno], revolver perkusní, vzor [Anonymizováno], ráže [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [IBAN], revolver, vzor [Anonymizováno], ráže [Anonymizováno] [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [Anonymizováno], revolver, vzor [Anonymizováno], ráže [Anonymizováno] [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [hodnota], revolver perkusní, vzor [Anonymizováno] [jméno FO], ráže [Anonymizováno], výrobce [jméno FO], výrobní [Anonymizováno], kulovnice opakovací, vzor [jméno FO] [jméno FO], ráže [Anonymizováno]., výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [Anonymizováno] revolver perkusní, vzor [Anonymizováno], ráže [Anonymizováno], výrobce [jméno FO], výrobní číslo [Anonymizováno] a válec, vzor [jméno FO], ráže [Anonymizováno], výrobce [jméno FO], výrobní číslo [hodnota], 9 ks historických zbraní před rokem [Anonymizováno], 14 ks replik pistolí, 2 ks mečů, kupní cena, za niž bylo prodáno osobní vozidlo [Anonymizováno], pohledávka na účtu vedeném pro žalovaného u společnosti [právnická osoba]., č. [hodnota] včetně finančních prostředků v částce 885 300 Kč, které žalovaný během posledního roku manželství odčerpal z uvedeného účtu nad rámec běžné spotřeby a použil je pro sebe, závazky ze smluv o překlenovacím úvěru č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota] a vzhledem k tomu, že v průběhu řízení byly závazky splaceny, pak částka 242 910 Kč, představující souhrn exekučních srážek ze mzdy a starobního důchodu žalobkyně, které byly provedeny po zániku manželství k umoření dluhu ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota] a finanční prostředky tvořících SJM v celkové částce 2 547 694,64 Kč, které byly použity v době trvání manželství nebo bezprostředně po jeho zániku na úhradu závazků ze smluv o překlenovacím úvěru č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota]. Ve vztahu k movitým věcem, vyjímaje osobní vozidlo [Anonymizováno], se žalobkyně finálně domáhala s ohledem na jejich osud vypořádání toliko jejich hodnoty, bez toho, aniž by bylo rozhodnuto o přikázání té které movité věci do vlastnictví žalovaného.

5. Po provedeném dokazování, vycházeje z množství listinných důkazů, obrazových záznamů, svědeckých výpovědí nebo znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], jakož i ze shodných tvrzení účastníků (srov. § 120 odst. 3 o. s. ř.; zde soud poznamenává, že skutková tvrzení nevyžadují důkazu nejen tehdy, pokud i druhá strana sporu výslovně tvrdí totéž, nýbrž i za situace, že tvrzení zůstane protistranou nepopřeno) dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že za trvání manželství, které bylo uzavřeno dne [datum] a pravomocně rozvedeno ke dni [datum] /srov. též rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum] č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. [spisová značka] na č.l. 47-51 spisu/ pořídili ze společných prostředků kuchyňskou linku, kombinovaný sporák, velkou sedací soupravu ve tvaru písmena „U“ meruňkové barvy a velkou manželskou postel s polohovacími rošty a matracemi /viz protokol na č. l. 141 p. v. – 142 spisu/. Sporu nebylo ani tom, že za trvání manželství společně uzavřeli, ten který z nich buď v pozici dlužníka či spoludlužníka, s MPSS smlouvy o překlenovacím úvěru č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota] a ani o tom, že nemovitosti, které žalobkyně zpočátku učinila předmětem vypořádání, účastníci společně nabyli za trvání manželství v roce [Anonymizováno] a že tyto byly od roku [Anonymizováno] v návaznosti na dohodu účastníků o zúžení SJM sepsanou formou notářského až do roku [Anonymizováno], kdy byly exekučně vydraženy, vyjma období o délce zhruba šesti měsíců v roce [Anonymizováno] a [Anonymizováno], výlučným vlastnictvím žalovaného /viz shodná tvrzení účastníků na č. l. 252 p. v. a 253 spisu nebo nerozporované tvrzení žalovaného na č. l. 324, dále srov. též smlouvy o překlenovacím úvěru na č. l. 19-21, 22-24 a 27-29, výpis z katastru nemovitostí na č. l. 30-33 spisu a seznam nemovitostí na LV na č. l. 67 spisu a dále kupř. bod 45 odůvodnění rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] na č. l. 110 spisu/.

7. Do nemovitostí se účastníci přestěhovali po výstavbě domu spolu s dětmi [jméno FO] a [Anonymizováno] a matkou žalovaného někdy v roce [Anonymizováno] z nemovitostí v [Anonymizováno]. Do domu se při stěhování pořizovala řada věcí nově nebo pak průběžně podle toho, co bylo potřeba, dům byl standardně vybaven nábytkem střední kvality, případně nábytkem, který vyráběl žalovaný nebo kusy starožitného nábytku, který mohl, jak uvedl svědek [Jméno žalovaného], syn účastníků, pocházet jak z nemovitosti v [Anonymizováno] nebo z pražského bytu matky žalovaného nebo se při stěhování nakoupil nebo jak vypověděla svědkyně [jméno FO], dcera účastníků, v případě dvou starožitných komod, je žalovaný, který měl „poruchu sběratelství“ pořídil na nějakém bazaru nábytku, blešáku. K vybavení domu náležela mimo jiné kuchyňská linka pořizovaná nově po nastěhování včetně plynového sporáku s elektrickou troubou, sedací souprava broskvové barvy, v ložnici velká manželská postel nebo na chodbě starožitná komoda, do níž žalobkyně, jak uvedla svědkyně [jméno FO], dcera žalobkyně, ukládala ložní prádlo. Žalovaný celoživotně sbíral zbraně a knihy a několik let před koncem manželství též mince. V domě se nacházely střelné zbraně jak moderní, tak historické, dle svědka [jméno FO] originál brokovnice vykládaný zlatem nebo 6-8 hodnotnějších flint či repliky zbraní, konkrétně pistolí, a dále zbraně chladné v podobě dýk, mečů či šavle. Některé zbraně měl žalovaný dlouhodobě, jako např. šavli po dědečkovi, jiné kupoval a v domě přibývaly průběžně. [adresa] zbraně byly dílem, jako ty historické a repliky pistolí vystaveny ve vitrínách a dílem uskladněny v trezoru, podle svědka [jméno FO] ty funkční v tmavě šedém zhruba [Anonymizováno] vysokém a [Anonymizováno] hlubokém, podle svědkyně [jméno FO] představoval trezor menší skříňku umístěnou v komodě, kterou žalovaný vyrobil, podle svědkyně [jméno FO] se jednalo o černý, asi metr vysoký trezor. Šavle, meče či dýky visely na zdech /viz výpovědi svědků [jméno FO] na č. l. 321-322, svědkyně [jméno FO] na č. l. 339-340 a [jméno FO] na č. l. 389-390 spisu, fotografie na č. l. 173-175 spisu nebo k původu šavle svědkyně [jméno FO] na č. l. 291 p. v./.

8. V rozmezí let [Anonymizováno] byly v centrálním registru zbraní na žalovaného registrovány mimo jiné pistole samonabíjecí, vzor [jméno FO], ráže [právnická osoba] [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [hodnota], revolver perkusní, vzor [Anonymizováno], ráže [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [Anonymizováno], revolver perkusní, vzor [Anonymizováno], ráže [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [IBAN], revolver, vzor [Anonymizováno], ráže [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [Anonymizováno], revolver, vzor [Anonymizováno], ráže [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [hodnota], revolver perkusní, vzor [Anonymizováno] [jméno FO], ráže [Anonymizováno], výrobce [jméno FO], výrobní [Anonymizováno], kulovnice opakovací, vzor [jméno FO] [jméno FO], ráže [Anonymizováno]., výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [Anonymizováno], revolver perkusní, vzor [Anonymizováno], ráže [Anonymizováno], výrobce [jméno FO], výrobní číslo [Anonymizováno] a válec, vzor [jméno FO], ráže [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno].[jméno FO], výrobní číslo [hodnota] /viz zpráva Odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál PČR na č. l. 105, lustrace osoby v IS PČR k evidovaným zbraním na č. l. 196/.

9. Vyjma posledně uvedených registrovaných zbraní byly v exekuci, jejímž vedením byl pověřen soudní exekutor, [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa] a která byla pod sp. [spisová značka] vedena proti žalovanému coby povinnému pro uspokojení pohledávky oprávněné, společnosti [právnická osoba]. (právní nástupkyně společnosti [právnická osoba]., s níž žalovaný [datum] uzavřel pro účely konsolidace stávajících dluhů, smlouvu o optimální splátce) v rámci mobilární exekuce do protokolu o soupisu movitých věcí dne [datum] pojaty i šedý trezor na zbraně s cenou uvedenou částce 1 500 Kč, [Anonymizováno] kusů replik pistolí s cenou uvedenou v částce 2 100 Kč, [Anonymizováno] kusů starožitných zbraní před [Anonymizováno] s cenou uvedenou v částce 3 000 Kč, [Anonymizováno] mečů s cenou 450 Kč a šavle s cenou 750 Kč. Do exekučních skladů byly odvezeny pouze [Anonymizováno] meče a šavle, které byly posléze zpeněženy za celkovou částku 8 700 Kč, přičemž vyvolávací cena mečů byla á 1200 Kč /viz lustrace osoby k evidovaným zbraním na č. l. 197 spisu, dražení vyhláška na č. l. 179, sdělení exekutora na č. l. 205, příloha protokolu o soupisu movitých věcí na č. l. 207 spisu, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu na č. l. 312, akceptace návrhu smlouvy a návrh na uzavření smlouvy o optimální splátce na č. l. 315-319 spisu/. Na videozáznamu z mobiliární exekuce pořízeného rovněž dne [datum] jsou mimo shora uvedených věcí v kuchyni domu zachyceny ještě některé skříňky spodní části kuchyňské linky, kterou účastníci při nastěhování do nemovitostí pořizovali /viz videozáznam z provádění mobiliární exekuce uložený na CD v přílohách spisu/.

10. Znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací zbraně a střelivo, byla aktuální obvyklá cena pistole samonabíjecí, vzor [jméno FO], ráže [právnická osoba] [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [hodnota] stanovena v částce 12 500 Kč, revolveru perkusního, vzor [Anonymizováno], ráže [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [Anonymizováno] v částce 1 800 Kč, revolveru perkusního, vzor [Anonymizováno], ráže [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [IBAN] v částce 1 800 Kč, revolveru, vzor [Anonymizováno], ráže [Anonymizováno] [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [Anonymizováno] v částce 4 000 Kč, revolveru, vzor [Anonymizováno], ráže [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [hodnota] v částce 1 500 Kč, revolver perkusního, vzor [Anonymizováno] [jméno FO], ráže [Anonymizováno], výrobce F.[jméno FO], výrobní číslo [hodnota] v částce 1 500 Kč, kulovnice opakovací, vzor [jméno FO] [jméno FO], ráže [Anonymizováno]., výrobce [Anonymizováno], výrobní číslo [Anonymizováno] v částce 15 000 Kč, revolveru perkusního, vzor [Anonymizováno], ráže [Anonymizováno], výrobce [jméno FO], výrobní číslo [Anonymizováno] v částce 2 300 Kč a válec, vzor [jméno FO], ráže [Anonymizováno], výrobce [Anonymizováno].[jméno FO], výrobní číslo [hodnota] v částce 500 Kč. Z replik pistolí se znalci, který vycházel při stanovení ceny pouze s fotografií založených ve spise a z videozáznamu mobilární exekuce ze dne [datum], podařilo ocenit celkem devět, a to revolver typu [Anonymizováno] v částce 3 500 Kč, křesadlovou pistoli civilního typu v částce 4 500 Kč, dva revolvery typu [Anonymizováno] či [Anonymizováno] v částce 5 000 Kč a 5 000 Kč, civilní perkusní pistoli [Anonymizováno] v částce 3 500 Kč, perkusní dvojhlavňovou pistoli v částce 4 000 Kč, jednohlavňovou perkusní pistoli v částce 4 000 Kč, flobertku [jméno FO] v částce 6 500 Kč a dvojku systému [Anonymizováno] v částce 6 000 Kč. Ze starožitných zbraní před rokem [Anonymizováno] se znalci na základě shodných podkladů podařilo ocenit tři zbraně, a to torzo hlavně perkusní předovky v částce 1 000 Kč, vzduchovku v částce 2 000 Kč a zadovku [Anonymizováno] v částce 14 000 Kč. Ocenil-li znalec ve svém posudku pod položkou č. [hodnota] až 38 další zbraně, jedná sice o zbraně, které byly na žalovaného v rozmezí od roku [Anonymizováno] do [Anonymizováno] registrovány, nicméně tyto žalobkyně vypořádat nežádala. Obvyklá cena zbraní, které žalobkyně učinila předmětem vypořádání a které se znalci podařilo na základě podkladů, jež měl k dispozici, ocenit, představuje částku 99 900 Kč /viz znalecký posudek na č. l. 369-383 spisu, informace ohledně na žalovaného registrovaných zbraní na čl. 105 spisu/.

11. V období od [datum] do [datum] zakoupil žalovaný u společnosti [právnická osoba]. řadu stříbrných mincí, medailí nebo replik historických tolarů za celkovou kupní cenu 47 525 Kč /viz seznam zakoupeného zboží na č. l. 232 p. v. až 234 spisu/. Tyto movité věci však, jak tvrdil a žalobkyně, až na to kdy, tuto skutečnost nesporovala, žalovaný již prodal /nesporná tvrzení účastníků/.

12. Vozidlo tov. zn. [Anonymizováno] se pořizovalo v průběhu manželství jako ojeté v autobazaru na protiúčet oproti vozidlu [Anonymizováno], které bylo dle svědka [jméno FO] účastníky pořizováno zřejmě jako nové. Ačkoli vozidlem jezdil žalovaný, bylo v době od [datum] do [datum] evidováno na svědka [jméno FO], podle něhož bylo vozidlo později prodáno, neboť žalovanému, který nikdy jako jeho vlastník v evidenci nefiguroval, pro účely prodeje podepisoval plnou moc /viz výpověď svědka [jméno FO] na č. l. 322 spisu, zpráva z registru vozidle na č. l. 103/. Dne [datum] byla mezi žalovaným a [jméno FO], synem přítelkyně žalovaného, uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem bylo vozilo [Anonymizováno], stav vozidla byl hodnocen jako dobrý a kupní cena v částce 40 600 Kč byla dle smlouvy zaplacena ihned v hotovosti /viz kupní smlouva na č.l. 227, výpověď svědkyně [jméno FO] na č.l. 250 p. v. spisu/. Jako provozovatel/vlastník byl [jméno FO] evidován v období od [datum] do [datum], vozidlo bylo dále v České republice evidováno ještě do [datum] a aktuálně je vedeno se statutem odhlášeno-cizina /viz údaje z evidence registru silničních vozidel na č. l. 211 spisu/. Podle svědkyně [jméno FO] rozbil vozidlo v [adresa] náklaďák, žalovanému z něho nic nezbylo a muselo se prodat na náhradní díly. Kupní smlouvu označila za nesmyl, neboť vozidlo nejelo a její syn by ani tolik peněz neměl /výpověď svědkyně [jméno FO] na č.l. 250 p. v. spisu/.

13. Mezi účastníky řízení nebylo sporu, a i z řízení vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn, [spisová značka] vyplynulo, že účastníci zhruba od roku [Anonymizováno] společně nežili. Žalobkyně zůstala nadále bydlet v nemovitostech, udržovala je a starala se o ně a žalovaný, který začal pracovat v jiném kraji, zajistil svou bytovou potřebu jinde. Běžný provoz domácnosti v nemovitostech hradila ze svého příjmu žalobkyně a žalovaný hradil až do roku [Anonymizováno] splátky překlenovacích úvěrů. V roce [Anonymizováno] uzavřeli účastníci formou notářského zápisu sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou v [adresa], smlouvu o zúžení společného jmění manželů, podle níž ze společného jmění vyloučili nemovitosti, které se stanou výlučně vlastnictvím žalovaného, a v budoucnu nabyté a vzniklé dluhy, které budou zavazovat jen toho z manželů, který smlouvu ohledně nich uzavře. Dále se dohodli na tom, že za vyloučení předmětných nemovitých věcí do výlučného vlastnictví žalovaného nebude nic žalobkyni hrazeno /viz důvody rozsudku zdejšího osudu ze dne [datum] č. j. [spisová značka], rozsudku Krajského soudu Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka] nebo ze dne [datum], č. j. [spisová značka]/.

14. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo při změně rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] určeno, že nemovitosti jsou ve společném jmění účastníků řízení, jak se žalobkyně žalobou domáhala. Citované rozhodnutí Krajského soudu v Praze bylo k dovolání žalovaného rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] zrušeno a věc Krajskému soudu v Praze vrácena. Ten v dalším řízení rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka] rozsudek Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jímž byla žaloba žalobkyně na určení, že nemovitosti jsou součástí společného jmění účastníků zamítnuta, pravomocně ke dni [datum] potvrdil /viz citovaná rozhodnutí na č. l. 54-67, č. l. 84-94 a č. l. 110-118 spisu/.

15. Svědkyně [jméno FO], přítelkyně žalovaného, se s žalovaným zná [Anonymizováno] let a seznámila se sním na [Anonymizováno] v roce [Anonymizováno], dva roky před tím, než se jim narodil syn [Anonymizováno]. Spolu se žalovaným v roce [Anonymizováno] bydlela již [Anonymizováno] let, a to nejdříve na [Anonymizováno], poté v [Anonymizováno], kde provozovali a nadále provozují penzion, od roku [adresa] a následně od roku [Anonymizováno] v nemovitostech /výpověď svědkyně [jméno FO] na č. l. 250 p. v. spisu/. Žalovaný jezdíval do nemovitostí v době, kdy podle svědka [jméno FO] ještě jako rodina fungovali zhruba 1x 2x za měsíc a v době, kdy již byla situace vyhrocená, začal dle svědkyně [jméno FO], vyjma osobních věcí, které převážel sem a tam, z nemovitostí odvážet i jiné věci, například pušky, jak jsou vyobrazeny na fotografii č. [hodnota] na č. l. 175 spisu, neboť si paranoidně myslel, že mu chce věci rodina ukrást /výpověď svědka [jméno FO] na č. l. 321 p. v. spisu a svědkyně [jméno FO] na č. l. 339 spisu/. Poté, co začal žalovaný bydlet společně se svědkyní [jméno FO], přivezl si šavli po dědečkovi a zbraně vyrobené do roku [Anonymizováno], které byly umístěny na výstavce v penzionu. Sama svědkyně darovala žalovanému komodu, u níž však nevěděla, zda byla někdy v nemovitostech, dvě zbraně, jednu krátkou a druhou dlouhou, které našla v [Anonymizováno] na půdě a ve studni a vyjma řady jiných věcí dva trezory, jeden kupovala v bazaru v [adresa], aby se mohli při stěhování převést zbraně a druhý byl na dlouhé zbraně a zůstal spolu s dalším trezorem z penzionu v penzionu /výpověď svědkyně [jméno FO] na č.l. 250 p.v.-251 spisu/.

16. Jak o tom nebylo sporu, uzavřeli účastníci s MPSS v roce [Anonymizováno] dvě smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření za účelem splacení úvěrů/půjček, a to v jednom případě na částku 360 000 Kč (smlouva č. [hodnota]) a ve druhém na částku 800 000 Kč (smlouva č. [hodnota]) a další smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření v roce [Anonymizováno] za účelem splacení úvěrů/půjček na částku 1 145 000 Kč (smlouva č. [hodnota]), její čerpání bylo podmíněno doložením dokladu o zaplacení faktury společnosti [právnická osoba]., která pro účastníky na základě smlouvy o dílo prováděla výstavu stavby rodinného domu, která je dnes součástí pozemku parc. č. 2125/21. Pro účely zajištění překlenovacích úvěrů zatížili účastníci nemovitosti zástavním právem ve prospěch společnosti [právnická osoba]. /viz smlouvy o překlenovacím úvěru na č. l. 19-21, 22-24 a 27-29 a smlouva o zřízení zástavních práv k nemovitostem na č.l. 25-26 spisu, výpis z KN kupř. na č. l. 46 spisu/.

17. V průběhu roku [Anonymizováno] se do nemovitostí přistěhovala svědkyně [jméno FO] s dcerou a začala je spolu s žalobkyní užívat. V roce [Anonymizováno] žalovaný rozhodl o tom, že se dům vyklidí, zrekonstruuje a prodá a v této souvislosti na svědkyni od podzimu tlačil, aby se z domu odstěhovala, což tato nakonec učinila ke konci roku [Anonymizováno]. Ještě v době, kdy v domě bydlela, začaly rekonstrukční práce a vyklízel se suterén, kde byla spousta místností včetně dílny. V domě se nacházel jeden řemeslník a pak pan [jméno FO], řidič ze záchranky, který měl k ruce dva mladíky. [jméno FO] měl minimálně dva roky k dispozici ovladač od garáže a dokonce jí na pokyn žalovaného jednou volal s tím, že stěhuje kuchyň, zda si svědkyně chce přijít pro nádobí. Při stěhování svědkyně [jméno FO] z domu, o který se dle jejích slov pečovalo a denně se uklízel, neboť v něm byli psi a kočky, odvezla osobní věci, hračky, oblečení, letiště a skříň, co kupovala její sestra [jméno FO] v [Anonymizováno] /výpověď svědkyně [jméno FO] na č. l. 289 p. v. -290 spisu/. Se stěhováním svědkyni pomáhal svědek [Anonymizováno], který dodávkou odvážel objemnější věci jako postel, dvě skříně a další drobnosti, možná i nějaké stolky k posteli, další věci odvážela svědkyně [jméno FO] osobním autem. Na svědka [Anonymizováno], který se v domě pohyboval jen na chodbě, schodišti a v pokoji v prvním patře, působil dům jako klasický obydlený, běžně používaný dům a domácnost jako opotřebovaná běžným provozem /výpověď svědka [Anonymizováno] na č. l. 291 spisu/. Svědkyně [Anonymizováno], kolegyně žalobkyně, v průběhu svých pěti až šesti návštěv, kdy se nikdy s žalovaným nesetkala a kdy pobývala vždy v kuchyni, odkud viděla i do obývacího pokoje, vnímala domácnost, v níž se pohybovala i zvířata, jako žalobkyní krásně upravenou, uklizenou a voňavou /viz výpověď svědkyně Vovsové na č. l. 291 p. v. – 292 spisu/.

18. Po svědkyni [jméno FO] se z nemovitostí odstěhovala i žalobkyně, které se stěhováním pomáhaly děti účastníků, syn [jméno FO] a dcera [jméno FO]. Svědek [jméno FO] si vybavil, že se stěhovaly pytle s oblečením a krabice se základním vybavením, dle svědkyně [jméno FO] to byly osobní věci a zvířata. Po odstěhování v domě zůstal dle svědků všechen nábytek a stav domu byl normální, jako když se tam běžně bydlí, žádný z nich poškození či závady nezaznamenal. To vypověděla i svědkyně [jméno FO], která za účelem kontroly a vyzvedávání pošty do domu po odstěhování žalobkyně, ještě v průběhu roku [Anonymizováno], možná i v roce [Anonymizováno] do doby, než byly vyměněny zámky, občasně docházela, a podle které v domě zůstalo všechno jeho zařízení, které bylo v dobrém stavu a funkční. Žalobkyně by si dle svědkyně ani do nového bydliště zařízení odstěhovat nemohla, neboť dům, kam se stěhovala byl zcela zařízen, což vyplývá i z výpovědi svědkyně [Anonymizováno], která vyjma psů a koček věci z domu v novém bydlišti žalobkyně, kde ji jednou navštívila, nepostřehla. Svědkyně [Anonymizováno] sice připustila, že žalovaným zmiňovaný pan [jméno FO] odvážel z domu nábytek, nicméně bylo to jen jednou v době, kdy se v domě bydlelo a účastníci byli ještě spolu a jednalo se jen o starý nábytek po zesnulé matce žalovaného /viz výpověď svědka [jméno FO] na č. l. 321 p. v. spisu, svědkyně [jméno FO] na č. l. 339 p. v., výpověď svědkyně [jméno FO] na č. l. 289 p. v. – 290 spisu a svědkyně [Anonymizováno] na č. l. 291 p. v. spisu/.

19. Svědkyně [jméno FO] byla v nemovitostech poprvé v roce [Anonymizováno], to však odmítla vejít do domu, proto, jak to uvnitř vypadalo. Dole byly dle ní dvě mrtvé kočky, plavala tam lejna, na zábradlí byly přilepené vložky a ačkoli byl dům dle svědkyně úplně prázdný, zároveň byl plný „bordelu“, nábytek naštosovaný, knihy poházené v moči, vše bylo zničené, počůrané od koček, z nábytku tam nezbylo nic, kuchyň byla šílená a vyhazovala se, stejně jako koupelnové skříňky nebo starý a špinavý sporák a všechny ostatní věci. Podruhé do domu svědkyně přijela zhruba po 6 týdnech, to tam už pracoval svědek [Anonymizováno]. Dům byl prázdný, úplně „vybraný“, vymalovaný, nebyl tam žádný nábytek, prostě nic. Poté, co dal svědek [Anonymizováno] dům dohromady, se do domu svědkyně s žalovaným přestěhovali a přivezli věci ze [adresa]. Svědek [Anonymizováno] dle svědkyně jezdíval do domu i dříve stále něco opravovat a v roce [Anonymizováno] a [Anonymizováno] tam byl dokonce i se společným synem žalovaného a svědkyně, [Anonymizováno] /viz výpověď svědkyně na č. l. 250-251 spisu/. Svědek [Anonymizováno], dlouholetý známý žalovaného a svědkyně [jméno FO], nebyl v domě nikdy přítomen v době, kdy byl tento plně vybaven a obýván. Poprvé přijel do domu, který působil zchátrale a jeho okolí bylo zarostlé, až když byl tento úplně prázdný. V již prázdném domě se setkal také s žalobkyní, s níž měl konflikt, když si chtěl něco nahoře v domě vyfotit, ona si to nepřála a vyrazila mu telefon z ruky. Zhruba v průběhu dvou měsíců svědek dům někdy v létě opravoval. Položil v domě novou podlahu, protože původní byla zvlněná, nahoře udělal štuky, vymaloval, brousil a natíral dveře a vyjma staré, poškozené a zašlé kuchyně a starého sporáku, žádný nábytek v domě nezaznamenal. Svědek, který po provedené opravě pomáhal žalovanému a svědkyni [jméno FO] při stěhování, byl společně s jejich synem [Anonymizováno] v domě až při stěhování po jeho opravě. Původní kuchyňská linka, na které se dle svědka nedalo dělat nic a sporák, „takový starý dezolát“, se vyhodil a nahradil se kuchyní a sporákem ze [adresa] /viz výpověď svědka [Anonymizováno] na č. l. 251 p. v. – 251 spisu/. K likvidaci kuchyňské linky a sporáku žalovaný předkládal potvrzení objednávky kontejneru na směsný odpad ze dne [datum] /viz přehled objednávky, platební údaje na č. l. 155-158 spisu/.

20. Na fotografiích, které byly dle prvotních tvrzení žalovaného pořízeny po dokončení oprav domu ze strany svědka [Anonymizováno] (viz vyjádření č.l. 154 p. v.), následně žalovaný tvrdil, že byly pořizovány po vstupu do domu, když se zjistilo, že je prázdný (viz vyjádření na č. l. 253), je zachycen jeden prázdný pokoj, dále obývací pokoj s množstvím prosklených skříněk, malou komodou, jedním kusem přehozem zakrytého nábytku a v pravém rohu částí šedého skříňového trezoru, dále fotografie vyobrazují schodiště a vedle něj stojící komodu, kuchyňskou linku a sporák standardního vzezření a prázdnou garáž se štaflemi, lopatou, koštětem a mopem /viz fotografie na č. l. 161-167 spisu, včetně jejich elektronické verze uložené v ISAS/.

21. Podle zprávy k žádosti o poskytnutí spisového materiálu ze den [datum] žalovaný na PČR dne [datum] oznámil, že žalobkyně, s níž je v rozvodovém řízení, odváží společný majetek, který žalovaný nakoupil v době manželství s tím, že od [Anonymizováno] do [datum] odvezla veškeré dokumenty k majetku, 2 hypoteční smlouvy, cestovní pas žalovaného, kolaudační rozhodnutí, revize, tlakové zkoušky, dokumenty k bojleru, k elektronice, dokumenty o vozidlech, dokumenty ke psům, plazmovou televizi zn. [Anonymizováno], benzínovou sekačku, menší nářadí (flexa, přímočará pila), šlechtěné perly z [jméno FO] zn. [Anonymizováno] a další věci, které žalovaný předloží u soudu. Žalovaný byl dle zprávy poučen, že se jedná o občanskoprávní věc, nepožádal dalšího vysvětlení ani doplnění s tím, že více bude řešit na soudu /viz zpráva na č. l. 216 spisu/.

22. Po rozvodu manželství byly veškeré pohledávky ze smluv o překlenovacích úvěrech v rámci exekucí uspokojeny. Pro pohledávku ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota] byla proti účastníkům vedena pod sp. zn. [spisová značka] exekuce, jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO], exekutorský úřad v [adresa]. V rámci této exekuce bylo formou srážek ze starobního důchodu (29 705 Kč) a mzdy žalobkyně (213 205 Kč) uhrazeno celkem 242 910 Kč, přičemž pohledávka z titulu této smlouvy byla včetně veškerého příslušenství ke dni [datum] vypořádána a exekuce byla ukončena /viz kupř. [Anonymizováno] na č. l. 181-182, 184-187, 238-243, potvrzení společnosti [právnická osoba]. na č. l. 261, sdělní exekutora na č. l. 237, výpis srážek na č. l. 267-269, sdělení exekutora, průběžné rozúčtování a přehled vymožených částek na č. l. 304-306 a sdělení společnosti [právnická osoba]. na č. l. 346 spisu/. Pohledávky ze smluv o překlenovacím úvěru č. [hodnota] a č. [hodnota] byly částečně uhrazeny dne [datum] v rámci exekuce vedené pod sp. zn. [spisová značka], jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa] a k jejímuž provedení bylo přistoupeno srážkami ze starobního důchodu žalovaného, prodejem nemovitostí a prodejem movitých věci v podobě 2ks mečů a šavle a ve zbývajícím rozsahu byl dluh uhrazen v rámci exekucí vedených pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], jejichž provedením byl pověřen soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad v [adresa], přičemž ke dni [datum] byly závazky z obou smluv zcela vypořádány /viz sdělení soudního exekutora na č. l. 205 a 348, sdělení společnosti [právnická osoba]. na č. l. 346 spisu/.

23. V průběhu trvání manželství bylo od roku [Anonymizováno] do [datum] na závazek ze smlouvy o překlenovacím úvěru č. [hodnota] uhrazeno celkem 522 962,96 Kč. Po rozvodu manželství byly dne [datum] realizovány dvě mimořádné splátky ve výši 332 874,29 Kč a 467 125,71 Kč /viz výpisy z účtu překlenovacího úvěru za rok [Anonymizováno] až [Anonymizováno] na č. l. 17-46 spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]/. Od roku [Anonymizováno] do [datum] bylo na závazek ze smlouvy o překlenovacím úvěru č. [hodnota] uhrazeno 580 967 Kč /viz výpisy z účtu překlenovacího úvěru za rok [Anonymizováno] až [Anonymizováno] na č. l. 18-45 spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]/. Od roku [Anonymizováno] do [datum] bylo na závazek ze smlouvy o překlenovacím úvěru č. [hodnota] uhrazeno 643 764,68 Kč /viz výpisy z účtu překlenovacího úvěru za rok [Anonymizováno] až [Anonymizováno] na č. l. 20-40 spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]/.

24. V době od [datum] do [datum] vedla společnost [právnická osoba]. pro žalovaného účet č. [hodnota], který ke dni [datum] vykazoval konečný zůstatek -10 668,85Kč, resp. disponibilní zůstatek -19 522,85Kč /viz mimořádný výpis z účtu na č. l. 280 spisu/. V období od [datum] do [datum] byla na účet žalovaného poukazována mzda od [právnická osoba], přičemž v [Anonymizováno] to bylo 78 053 Kč a 50 325 Kč, v [Anonymizováno] částky 76 300 Kč a 42 288 Kč, v [Anonymizováno] částky 69 460 Kč a 34 883 Kč, v [Anonymizováno] to bylo 76 299 a 44 507 Kč, v [Anonymizováno] částky 74 696 Kč a 44 434 Kč, v [Anonymizováno] to bylo 71 761 Kč a 47 615 Kč, v [Anonymizováno] to bylo 82 270 Kč a 44 621 Kč, v [Anonymizováno] částky 78 041 Kč a 67 215 Kč, v [Anonymizováno] částky 79 013 Kč a 72 213 Kč, v [Anonymizováno] 80 584 Kč a 59 759 Kč, v [Anonymizováno] 87 565 Kč a 71 884 Kč a v [Anonymizováno] částky 74 541 Kč a 66 960 Kč, tedy mzda v celkové výši 1 575 287 Kč. Vedle těchto částek byly na účet žalovaného v daném období připsány prostředky z čerpaných úvěrů, a to v [Anonymizováno] ve výši 117 000 Kč, v [Anonymizováno] ve výši 65 000, v [Anonymizováno] ve výši 46 475 Kč a 15 000 Kč a v [Anonymizováno] částka ve výši 920,92 Kč, vše od společnosti [Anonymizováno] a v [Anonymizováno] v souhrnné ve výši cca 15 000 Kč od společnosti [právnická osoba]. Žalovaný z tohoto účtu hradil splátky různých úvěrů v rozmezí od 30 000 až 50 000 Kč měsíčně, realizoval platby v řádech několika set až po nižší tisíce korun na nájem, elektřinu, pojištění, telefon, léky, jídlo nebo pohonné hmoty a vedle toho prováděl prostřednictvím bankomatů ať společnosti [právnická osoba]. nebo bankomatů jiných bank (transakce označené jako [Anonymizováno]) četné výběry hotovosti, a to jak v řádech do 10 000 Kč denně, tak v částkách dalece 10 000 Kč denně převyšujících. Konkrétně dne [datum] vybral 18 000 Kč, dne [datum] částku 12 000 Kč, dne [datum] částku 16 800 Kč, dne [datum] částku 20 800 Kč, dne [datum] částku 20 000 Kč, dne [datum] částku 74 400 Kč, dne [datum] částku 25 000 Kč, dne [datum] částku 12 000 Kč, dne [datum] částku 20 000 Kč, dne [datum] částku 13 200 Kč, dne [datum] částku 18 000 Kč, dne [datum] částku 23 000 Kč, dne [datum] částku 50 000 Kč, dne [datum] částku 18 500 Kč a 12 000 Kč, dne [datum] částku v celkové výši 10 400 Kč, dne [datum] částku 45 700 Kč, dne [datum] částku 28 500 Kč, dne [datum] částku 15 800 kč, dne [datum] částku 27 000 Kč, dne [datum] částku 32 000 Kč, dne [datum] částku 17 000 Kč a dne [datum] částku 50 000 Kč. Výběry z bankomatů převyšující 10 000 Kč denně představovaly za období od [datum] do [datum] sumu v celkové výši 601 700 Kč /viz přehled transakcí za uvedené období zaslaných bankou jako příloha č. [hodnota] podání ze dne [datum] a uložený v elektronické podobě v systému ISAS jako transakce _[Anonymizováno].xlsx, mimořádný výpis z účtu na č. l. 275-280 spisu, zpráva banky na č. l. 220, 448 a 453 spisu/.

25. Na portálu [Anonymizováno].cz jsou movité věci obdobného charakteru, stavu a stáří jako ty, které žalobkyně zahrnula do masy SJM inzerovány za následující ceny, kuchyňské linky za cenu od 3 500 Kč do 9 000 Kč, a to často včetně sporáku, dřezu či dřezu /viz inzerce na č. l. 398-403 spisu/, straší kombinované sporáky za cenu od 500 Kč do 1 600 Kč /viz č. l. 404-411 spisu/, trezory na zbraně za cenu od 4 290 Kč do 16 000 Kč /viz č. l. 412-413 spisu/, sedací soupravy od 2 500 Kč do 5 000 Kč /viz č. l. 414-418 spisu/, postele s rošty za cenu od 3 000 Kč do 5 500 Kč /viz č. l. 419-421 spisu/, rustikální komody od 700 Kč do 6 800 Kč /viz č. l. 422-426 spisu/.

26. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci, jejichž manželství bylo dne [datum] uzavřeno a ke dni [datum] pravomocně rozvedeno, nabyly v průběhu jeho trvání nemovitosti, do nichž se v roce [Anonymizováno] nastěhovali spolu se svými dětmi [jméno FO] a [Anonymizováno] a matkou žalovaného. Od roku [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy si žalovaný s ohledem na místo výkonu práce zajistil bytovou potřebu jinde a do nemovitostí jezdíval cca jednou měsíčně na víkendy, zůstala v nemovitostech bydlet pouze žalobkyně, která je udržovala a hradila jejich běžný provoz. Za trvání manželství uzavřeli účastníci se společnosti [právnická osoba]. v roce [Anonymizováno] dvě smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření za účelem splacení úvěrů/půjček, a to v jednom případě na částku 360 000 Kč (smlouva č. [hodnota]) a ve druhém na částku 800 000 Kč (smlouva č. [hodnota]) a další smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření v roce [Anonymizováno] za účelem splacení úvěrů/půjček na částku 1 145 000 Kč (smlouva č. [hodnota]), její čerpání bylo podmíněno doložením dokladu o zaplacení faktury společnosti [právnická osoba]., která pro účastníky na základě smlouvy o dílo prováděla výstavu stavby rodinného domu, která je dnes součástí pozemku parc. č. 2125/21. Pro účely zajištění překlenovacích úvěrů zatížili účastníci nemovitosti zástavním právem ve prospěch společnosti [právnická osoba]. V roce 2014 uzavřeli účastníci formou notářského zápisu smlouvu o zúžení společného jmění manželů, podle níž ze společného jmění vyloučili nemovitosti, které se stanou výlučně vlastnictvím žalovaného, a v budoucnu nabyté a vzniklé dluhy, které budou zavazovat jen toho z manželů, který smlouvu ohledně nich uzavře. Dále se dohodli na tom, že za vyloučení předmětných nemovitých věcí do výlučného vlastnictví žalovaného nebude nic žalobkyni hrazeno. Po smrti matky žalovaného začala v roce [Anonymizováno] nemovitosti užívat spolu s žalobkyní její dcera [jméno FO]. Nemovitosti užívaly obě až do okamžiku, kdy žalovaný v roce [Anonymizováno] rozhodl o jejich prodeji, včetně předchozího vyklizení a jejich rekonstrukce. Svědkyně [jméno FO] se v souvislosti se záměrem žalovaného z nemovitostí odstěhovala, již za od léta probíhajícího vyklizování a rekonstrukce, ke konci roku [Anonymizováno], a to se svými osobními věcmi včetně postele, dvou nočních stolků a dvou skříní. Na počátku roku [Anonymizováno] následovalo stěhování žalobkyně, která za pomoci dětí [jméno FO] a [jméno FO] stěhovala pytle s oblečením, krabice se základním vybavením, osobní věci a zvířata (psy a kočky). Po jejím odstěhování zůstal dům ve standardně obyvatelném stavu, v domě se nadále nacházel všechen nábytek a zařízení bylo plně funkční, a to včetně v průběhu manželství pořízené kuchyňské linky, plynového sporáku kombinovaného s elektrickou troubou, starožitné komody z dřevěného masivu s ručně vyřezávanými reliéfy, velké sedací soupravy ve tvaru písmena „U“ meruňkové barvy, skříňového trezoru pro uložení zbraní a velké manželské postele z dřevěného masivu s polohovacími rošty a matracemi [Anonymizováno]. Ještě v roce [Anonymizováno] se, po ze strany svědka [Anonymizováno] provedených opravách, v domě nacházela mimo jiné standardně vyhlížející kuchyňská linka pořízená účastníky včetně kombinovaného sporáku, šedý skříňový trezor a na chodbě vedle schodů komoda. V průběhu manželství žalovaný nakupoval vyjma stříbrných mincí, medailí nebo replik historických tolarů za kupní cenu v celkové částce 47 525 Kč, také střelné a chladné zbraně včetně historických, jejichž hodnota byla dílem stanovena znaleckým posudkem v částce 99 900 Kč, dílem oceněna v rámci mobilární exekuce v případě [Anonymizováno] starožitných zbraní před rokem [Anonymizováno] v souhrnné částce 3 000 Kč a v případě [Anonymizováno] ks replik pistolí v souhrnné částce 2 100 Kč a dva ks mečů byly včetně šavle v rámci exekuce vydraženy za 8 700 Kč, přičemž vyvolávací cena jednoho ks meče byla 1 200 Kč. Za trvání manželství účastníci pořídili vozidlo [Anonymizováno], které žalovaný v roce [Anonymizováno] prodal za kupní cenu 40 800 Kč, kterou si ponechal. Od roku [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno] vedla společnost [právnická osoba]. pro žalovaného bankovní účet č. [hodnota], který ke dni rozvodu vykazoval zůstatek -10 668,85Kč, resp. -19 522,85Kč a na který byla v období od [datum] do [datum] připsána mzda žalovaného v celkové výši 1 575 287 Kč a finanční prostředky z čerpaných úvěrů v celkové částce 259 395,92 Kč. Z účtu žalovaný hradil splátky různých úvěrů v rozmezí od 30 000 až 50 000 Kč měsíčně, realizoval platby v řádech několika set až po nižší tisíce korun na nájem, elektřinu, pojištění, telefon, léky, jídlo nebo pohonné hmoty a vedle toho prováděl prostřednictvím bankomatů početné výběry hotovosti, a to jak v řádech do 10 000 Kč denně, tak v částkách 10 000 Kč převyšujících, přičemž výběry z bankomatů převyšující 10 000 Kč denně představovaly za období od [datum] do [datum] sumu v celkové výši 601 700 Kč. Závazky ze smluv o překlenovacích úvěrech byly v průběhu manželství v částce 1 747 694,64 Kč, a i po něm, kdy byla dne [datum] provedena mimořádná splátka v celkové částce 800 000Kč a až do roku [Anonymizováno] hrazeny ze strany žalovaného a ke dni rozhodnutí ve věci této byly v rámci následně vedených exekucí zcela uspokojeny. Pro pohledávku ze smlouvy č. [hodnota] byla proti účastníkům vedena pod sp. zn. [spisová značka] exekuce, jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO], exekutorský úřad v [adresa]. V exekuci bylo formou srážek ze starobního důchodu a mzdy žalobkyně uhrazeno celkem 242 910 Kč, přičemž pohledávka z titulu této smlouvy byla včetně veškerého příslušenství ke dni [datum] vypořádána a exekuce byla ukončena. Pohledávky ze smluv č. [hodnota] a č. [hodnota] byly částečně uhrazeny dne [datum] v rámci exekuce vedené pod sp. zn. [spisová značka], jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa] a k jejímuž provedení bylo přistoupeno srážkami ze starobního důchodu žalovaného, prodejem nemovitostí a prodejem movitých věci v podobě 2ks mečů a šavle a ve zbývajícím rozsahu byl dluh uhrazen v rámci exekucí vedených pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], jejichž provedením byl pověřen soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad v [adresa], přičemž ke dni [datum] byly závazky z obou smluv zcela vypořádány.

27. K závěrům z hlediska zjištěného skutkového stavu soud konstatuje, že výsledky provedeného dokazování v daném případě umožnily učinit spolehlivý závěr, tak jak je shora prezentován. Soud vycházel jak z předložených listinných důkazů, řady fotografií či videozáznamu z mobiliární exekuce, tak z výpovědí svědků. K osobám svědků soud uvádí, že samozřejmě vzal v potaz jejich vztah k účastníkům řízení, kdy v zásadě negativní postoj k žalovanému bylo možno vysledovat u dětí účastníků řízení a dcery žalobkyně, svědkyně [jméno FO], nicméně tento záporný postoj bez dalšího neznamená, že by bylo namístě hodnotit jejich výpovědi jako nevěrohodné, zvláště za stavu, kdy se jejich výpovědi navzájem podporují a jsou v souladu i s dalšími, ve věci provedenými důkazy (výpověď svědkyně [Anonymizováno] či [Anonymizováno], listinné důkazy).

28. Naopak tomu však bylo v případě svědkyně [jméno FO], k jejíž výpovědi soud přistupoval velmi rezervovaně, a to nejen pro zcela explicitně vyjadřovaný negativní postoj směrem k žalobkyni, ale především pro řadu nesrovnalostí, které se v obsahu její výpovědi objevily a které vedou soud k pochybnostem o tom, zda skutečně vše, co svědkyně vypověděla, má svůj základ v realitě. Například, pokud svědkyně hovořila o tom, co vše z domu po odstěhování žalobkyně zmizelo (zlato, mašinky, vyřezávaný kůň) a že o existenci těchto věcí ví od matky žalovaného, neboť se s žalovaným vídala i v pražském bytě, nebo že jí o těchto věcech měl říci společný syn [Anonymizováno], který je viděl při svých návštěvách nemovitostí v roce [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kdy je navštívil společně se svědkem [Anonymizováno], který jezdíval nemovitosti pořád opravovat, pak současně vypověděla, že se s žalovaným seznámila až v roce [Anonymizováno], přičemž bylo prokázáno, že se účastníci mimo jiné i s matkou žalovaného trvale přestěhovali do nemovitostí již v roce [Anonymizováno]. Svědek [Anonymizováno] byl podle svých slov poprvé v až prázdných nemovitostech, než započal s jejich opravami a společně s ním tam byl syn žalovaného a svědkyně [jméno FO] až při stěhování po opravách, tedy v roce [Anonymizováno]. Svědkyní expresivně popisovaný stav nemovitostí v roce [Anonymizováno], kdy tam poprvé přijela, ovšem odmítla vstoupit, nemá oporu v žádném jiném ve věci provedeném důkazu a pokud měl ke stavu nemovitostí vypovídat svědek [Anonymizováno], k čemuž byl žalovaným také navržen, vypověděl pouze to, že vyjma kuchyňské linky a sporáku, byly nemovitosti prázdné. Obdobně nemůže kupříkladu obstát výpověď svědkyně ani v poměru k motorovému vozidlu, které bylo podle ní zcela rozbité, nepojízdné a muselo se prodat na náhradní díly, když bylo současně prokázáno, že vozidlo bylo v dobrém stavu prodáno za částku přes 40 000 Kč, navíc jejímu synovi. Pochybnosti vzbuzuje výpověď svědkyně kupříkladu také ve vztahu ke kuchyňské lince, neboť z provedených důkazů vyplývá, že po provedené opravě domu kuchyňská linka včetně sporáku v domě stále stála a její stav z pohledu soudu žádné pohoršení nevzbuzoval, přičemž ještě v roce [Anonymizováno] byly její části při mobiliární exekuci zachyceny jako zakomponované do kuchyňské linky, kterou žalovaný se svědkyní přivezli ze [adresa]. S ohledem na uvedené soud z výpovědi svědkyně [jméno FO] vycházel pouze potud, pokud byla podporována jinými, ve věci provedenými důkazy.

29. Jakkoli žalovaný tvrdil, že v registru na něj evidované zbraně, které žalobkyně zahrnula do masy SJM, dostal darem od své přítelkyně, svědkyně [jméno FO], která mu měla od roku [Anonymizováno] zbraně kupovat a která mu darovala též skříňový trezor na zbraně a starožitnou komodu a dále pokud tvrdil, že chladné zbraně pocházejí z dědictví po jeho otci a dědovi, že starožitné zbraně před rokem [Anonymizováno] si do manželství přinesl a repliky pistolí jsou rovněž jeho výlučným vlastnictvím, soud konstatuje, že po poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., kterých se mu v řízení dostalo, se žalovanému podařilo prokázat pouze to, že z dědictví po jeho dědovi pochází toliko šavle (výpověď svědkyně [jméno FO] ve spojení s výpovědí svědka [jméno FO]). Ta ovšem předmětem vypořádání po částečném zpětvzetí žaloby nezůstala. Soud sice může považovat za prokázáno, že svědkyně [jméno FO] darovala žalovanému mimo jiné jednu starožitnou komodu, ovšem už nikoli to, že se jedná o komodu, která je vyobrazena na chodbě vedle schodiště na fotografii na č. l. 163, neboť si svědkyně nebyla jista, zda se vůbec darovaná komoda do nemovitostí stěhovala. Obdobně může mít soud za prokázáno, že svědkyně darovala žalovanému trezor na střelné zbraně, ale již ne to, že oním trezorem je trezor, resp. jeho část zachycená na fotografii č. l. 162, když svědkyně zároveň vypověděla, že trezor, který pro žalovaného zakoupila v [adresa], zakoupila proto, aby bylo, jak převézt zbraně, které se převážely, stejně jako všechny ostatní věci, až když se ze [adresa] do nemovitostí stěhovala ona. Naproti tomu fotografie na č. l. 162 měla být spolu s ostatními podle původního vyjádření žalovaného pořízena po opravě domu svědkem [Anonymizováno], a tedy zjevně ještě před stěhováním (č. l. 154 p. v. spisu), podle pozdějšího vyjádření žalovaného (č. l. 253 spisu) po vstupu do domu, když se zjistilo, že je prázdný, tedy rovněž před stěhováním. Navíc trezor zachycený na fotografii koresponduje s popisem trezoru ze strany svědka [jméno FO], který hovořil o asi [Anonymizováno] vysokém trezoru tmavě šedé barvy, přičemž trezor shodného popisu je zachycen i na videozáznamu z mobiliární exekuce.

30. Pokud žalovaný tvrdil, že většinu nábytku z domu, tedy i sedací soupravu a velkou manželskou postel včetně polohovacích roštů a matrací, žalobkyně za pomoci pana [Anonymizováno] v průběhu roku [Anonymizováno][Anonymizováno]odvezla, soud podotýká, že po poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. se žalovanému toto tvrzení prokázat nepodařilo. To, že by žalobkyně z domu odstěhovala jakýkoli nábytek totiž v prvé řadě nijak nevyplývá z oznámení, které žalovaný na PČR dne [datum] učinil. Byť žalovaný v oznámení vyjmenovává řadu věcí od různých dokumentů (kolaudační rozhodnutí, revize, tlakové zkoušky, dokumenty k bojleru, k elektronice, dokumenty o vozidlech, dokumenty ke psům) přes plazmovou televizi až po benzínovou sekačku či šlechtěné perly, žádný nábytek, který by měla žalobkyně odvézt, nezmiňuje. K výpovědi svědkyně [jméno FO], která uvedla (č. l. 250), že „…Ten pán, co to tam s ní odvážel, to je ten, co má krám tam dole na rohu, tak ten jí pomáhal odvážet věci z domu, ale jeho jméno se nesmí říkat nahlas, protože se jeho a žalobkyně všichni bojí…“, soud konstatuje, že bez ohledu na to, nakolik vyznívá její výpověď v tomto ohledu absurdně, faktem zůstává, že sama svědkyně jakémukoli odvážení nábytku přítomna nebyla a její výpověď neprokazuje, že by žalobkyně, co a za pomoci koho z domu odvážela. Pro úplnost soud dále konstatuje, že svědkem [Anonymizováno] popisovaný incident s žalobkyní nijak nepodrývá její verzi, že při stěhování počátkem roku [Anonymizováno] v nemovitostech nábytek a jeho vybavení zanechala.

31. Co se dalšího osudu všech movitých věcí po zániku manželství týče, je závěr o skutkovém stavu takový, že soud nemůže až na výjimky s jistotou uzavřít na to, zda všechny tyto věci nadále existují, případně, kde se nacházejí. Jejich další (ne)existenci a osud je však namístě přičítat k tíži žalovanému. Ten je totiž dílem buď prodal, jak bylo prokázáno nebo jak bez výhrad žalobkyně žalovaný tvrdil, jako tomu bylo v případě osobního vozidla, trezoru, mincí, patrně i střelných zbraní, nebo byly postiženy exekucí pro, s ohledem na dohodu o zúžení SJM výlučný dluh žalovaného, což se týká 2ks mečů. Dílem je žalovaný sám zlikvidoval jako kuchyňskou linku, resp. její část nebo kombinovaný sporák. Ve zbytku zůstaly věci po odstěhování žalobkyně v nemovitostech, které poté užíval výhradně žalovaný se svědkyní [jméno FO] a jejich synem a pokud se následně v domě již z jakéhokoli důvodu tyto věci nenacházely, jde tato skutečnost na vrub žalovanému. Ke zbraním s výjimkou chladných, soud ještě konstatuje, že pro ně bez dalšího platí to, co ohledně ostatních movitých věcí, které v nemovitostech zůstaly, tedy, že nelze přijmout jednoznačný závěr o tom, zda nadále existují, respektive, kde se nacházejí. Jakkoli totiž bylo prokázáno, že ještě v roce [Anonymizováno] měl žalovaný v držení všechny zbraně, které žalobkyně požaduje vypořádat, v průběhu řízení se opakovaně vyjádřil tak, že byl nucen svou osobní sbírku zbraní prodat a byť následně připustil, že v registru evidované zbraně v držení má, na výzvu soudu ze srpna [Anonymizováno] ke sdělení, kde se aktuálně zbraně nachází, nereagoval.

32. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkazní návrhy v podobě výslechu svědků [Anonymizováno], otec vnučky žalobkyně a [Anonymizováno], známá [jméno FO] a pokud se při hodnocení důkazů nezabýval dalšími, ve věci provedenými důkazy, bylo tomu proto, že jejich obsahovou stránku vyhodnotil pro posouzení věci jako bez významu, je tomu např. u řady výše nezmíněných výpisů z katastru nemovitostí, sdělení soudních exekutorů, potvrzení o přijatém oznámení nebo úředního záznamu o podaném vysvětlení týkající se úvěrového podvodu, korespondence MPSS výpisy z účtů týkajících se finančních prostředků přijatých od [tituly před jménem] [jméno FO] apod.

33. Z hlediska právní kvalifikace soud s přihlédnutím k okamžiku zániku SJM, který se váže k právní moci rozsudku o rozvodu manželství, tj. k datu [datum], postupoval v otázce vypořádání SJM podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od [datum], ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), neboť vypořádání SJM se má řídit stejným právním režimem jako jeho zánik, nestanoví-li zákon něco jiného (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Současně soud otázku, zda majetek, který žalobkyně do masy SJM zahrnula, skutečně do režimu SJM patří, posuzoval dle právní úpravy účinné v okamžiku jeho nabytí.

34. Podle § 143 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do [datum] (dále jen „obč. zák.“), tvoří společné jmění manželů a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků, týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

35. Podle § 709 odst. 1 o. z. je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Dle odstavce 2 je součástí společného jmění zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

36. Podle § 710 o. z. jsou součástí společného jmění dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

37. Podle § 736 věta první o. z., je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

38. Podle § 740 věta první o. z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud.

39. Podle § 765 odst. 2 o. z., nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

40. Podle § 742 odst. 1 o. z., nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

41. Vzhledem k tomu, že v daném případě bylo prokázáno, že movité věci, které žalobkyně do vypořádání zahrnula, byly buď účastníky společně nebo jen některým z nich nabyty za trvání manželství, a to buď do data [datum] nebo po [datum], aniž by byla současně prokázána některá z výluk ve smyslu § 143 odst. 1 obč. zák. nebo § 709 odst. 1 písm. a) až e) o. z., soud uzavírá, že tyto věci společné jmění tvořily. Stejně tak uzavírá na to, že i závazky z titulu tří smluv o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření tvořily společné jmění manželů, neboť vznikly oběma účastníkům společně za trvání manželství, a to ještě před tím, než účastníci přistoupili k modifikaci společného jmění.

42. Podmínkou vypořádání věcí v řízení o vypořádání společného jmění manželů je to, že v době rozhodnutí soudu existují a že v době zániku společného jmění tvořily jeho součást. Jen jestliže jeden z bývalých manželů nakládal s věcí v rozporu se zákonem, nelze k jeho protiprávnímu úkonu (je-li absolutně neplatný nebo byla-li řádně vznesena námitka relativní neplatnosti) přihlížet a věc je třeba zahrnout do vypořádání a zpravidla mu ji přikázat. Jestliže však věc ke dni vypořádání neexistuje a jeden z účastníků zavinil, byť i z nedbalosti, její zánik, nelze ji již do vypořádání zahrnout, je však třeba přihlédnout k této skutečnosti při stanovení výše podílu, neboť jde o pochybení při hospodaření se společným majetkem, snižující zásluhy na jeho udržení (sov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka])

43. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 23. 2. 2023, sp. zn. 22 Cdo 3089/2022 připomněl, že v poměrech zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, Nejvyšší soud ustáleně vycházel ze závěru, že dojde-li k platnému převodu věci, která tvoří součást společného jmění manželů (tj. v případech, kdy je věc převedena oběma manžely nebo jedním z manželů bez souhlasu druhého a tento manžel se nedovolá relativní neplatnosti takového právního úkonu), je předmětem vypořádání částka získaná za jeho převod, nikoliv hodnota tohoto podílu (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3450/2009). V takových případech nemůže být předmětem vypořádání hodnota věci, která byla součástí společného jmění manželů, ale pouze částka či jiná hodnota za tuto věc získaná (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2190/2010, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. 22 Cdo 2453/2012). Uvedený princip platí i v případech, kdy došlo k převodu věci po zániku zákonného majetkového společenství do jeho vypořádání [k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3450/2009 (uveřejněný pod č. 131/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní)].

44. V rozsudku ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3457/2018 (uveřejněném pod č. 96/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), Nejvyšší soud vyložil, že úprava obsažená v o. z. spočívá (stejně jako právní úprava obsažená v obč. zák.) na koncepci relativní neplatnosti jednání v neběžných záležitostech týkajících se součástí SJM a možnosti samostatného jednání každého z manželů v záležitostech běžné správy, pročež se i v poměrech o. z. prosadí závěr formulovaný v režimu obč. zák., podle nějž jestliže jde o právní jednání, jehož prostřednictvím je nakládáno s majetkem tvořícím součást SJM, které je právním jednáním platným, ať již proto, že jej učinili oba manželé ve shodě, nebo proto, že jej učinil pouze jeden z manželů bez souhlasu druhého, ale tento manžel se relativní neplatnosti takového právního úkonu nedovolal, důsledkem existence takového jednání je skutečnost, že majetek, jehož se týká, je zákonem předvídaným způsobem vyveden z režimu společného jmění manželů (právě proto, že se jedná o jednání platné). Předmětem vypořádání se v takových případech může stát toliko hodnota za takový majetek získaná (finanční částka získaná za převod movité či nemovité věci, obchodního podílu apod.), neboť ke dni rozhodování soudu o vypořádání SJM již taková věc netvoří součást SJM právě proto, že došlo k platnému právnímu jednání ohledně takové součásti SJM (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1765/2018, ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1326/2012, či ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1754/2009). Je tak třeba i v poměrech zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzavřít, že bez ohledu na okamžik, kdy k platnému převodu věci tvořící součást SJM na třetí osobu před jeho vypořádáním došlo, může být předmětem vypořádání pouze hodnota za takovou věc získaná. Takový závěr odpovídá zásadě, podle níž lze vypořádat jen existující společnou věc bývalých manželů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2023, sp. zn. 22 Cdo 3089/2022).

45. V poměrech projednávané věci zůstává skutečností, že žalovaný řadu movitých věci prodal a zde je bez významu, zda k prodeji přistoupil za trvání manželství či po jeho zániku. Vzhledem k tomu, že žalobkyně netvrdila a tím méně prokázala, že by proti jeho postupu brojila námitkou relativní neplatnosti konkrétního právního jednání a soud nemá po ruce ani žádné indicie, jež by svědčily pro závěr o absolutní neplatnosti právního jednání žalovaného, zůstává předmětem vypořádání nikoli samotná věc, nýbrž v transformované formě částka získaná za její převod.

46. Nastíněná situace se beze zbytku dotýká osobního automobilu [Anonymizováno], který žalovaný po zániku prodal za částku 40 600 Kč. Tuto částku je tudíž namístě vypořádat. Nastíněná situace se dále uplatní i v případě ostatních prodaných věcí, nicméně zde informace o ceně, za kterou byly věci převedeny na třetí osobu, absentují. Soud proto s výjimku střelných zbraní postupoval s respektem k zásadě hospodárnosti a ekonomie řízení bez využití znaleckého zkoumání postupem dle § 136 o. s. ř. V případě stříbrných mincí, medailí nebo replik historických tolarů, jakožto sběratelského artiklu, u něhož lze předpokládat spíše zachování či růst hodnoty než její významnější pokles, vycházel soud z ceny, za kterou žalovaný toto zboží zakoupil, tedy z částky 47 525 Kč, kterou je pak namístě vypořádat. V případě trezoru na střelné zbraně vycházel soud z průměrné ceny, za kterou byly obdobné trezory k prodeji inzerovány. Vzhledem k tomu, že se v daném případě inzerované ceny pohybovaly v rozmezí od 4 290 Kč do 16 000 Kč (č. l. 412–413 spisu) v návaznosti na rozměry a stupeň zabezpečení trezorů, uzavřel soud na částku 10 000 Kč, jako na částku k vypořádání, kterou by žalovaný prodejem získal.

47. Pro nejednoznačný závěr o tom, kde se aktuálně nacházejí všechny střelné zbraně (viz bod 31 odůvodnění), vychází soud z premisy, že je žalovaný prodal, a tudíž již k okamžiku rozhodování součást společného jmění netvoří. Je tak opět namístě vypořádat jejich transformovanou formu, tedy částku, za níž byly prodány. Vzhledem k tomu, že ani tato není soudu známa, stává se částečně východiskem pro její určení ve věci vyhotovený znalecký posudek. Ten sice stanovil cenu v registru evidovaných zbraní, tří starožitných zbraní před rokem [Anonymizováno] a devíti replik pistolí jako cenu obvyklou, a to v částce 99 900 Kč, nicméně s ohledem na charakter a namnoze sběratelský význam řady těchto zbraní, soud uzavřel, že částka 99 900 Kč koresponduje s částkou, za kterou by žalovaný tyto zbraně prodal, a představuje tudíž i částku k vypořádací. V případě zbraní, které se znalci pro kvalitu podkladů ocenit nepodařilo, vyšel soud pro potřeby stanovení vypořádacího podílu z ceny uvedené vykonavateli v protokolu o soupisu movitých věcí (č. l. 207) a v případě zbylých [Anonymizováno] kusů replik pistolí kalkuloval s částkou 750 Kč (2 100 Kč/[Anonymizováno]=150;5*150Kč) a v případě [Anonymizováno][Anonymizováno]kusů starožitných zbraní před [Anonymizováno] s částkou 2 000 Kč (3 000Kč/[Anonymizováno]=333;6*333Kč). V poměru ke střelným zbraním tak soud uzavřel na částku 102 650 Kč k vypořádání.

48. K pohledávkám žalovaného na bankovních účtech soud připomíná, že žalobkyně tento nárok, s ohledem na objektivní nemožnost položku v žalobě blíže specifikovat, vymezila toliko jako pohledávky žalovaného na účtech finančních ústavů obecně. V průběhu řízení v návaznosti na poučení dle § 118a dost. 1 a 3 o. s. ř. a výsledky dokazování žalobkyně nárok (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1336/2015) precizovala tak, že se napříště domáhala vypořádat pohledávku na bankovním účtu žalovaného vedeném u společnosti [právnická osoba]., č. [hodnota]. Konkrétně se při pozdějším vědomí záporného zůstatku ke dni zániku manželství domáhala vypořádání částky 885 300 Kč, představující dle ní finanční prostředky, které žalovaný „odklonil“ z bankovního účtu a těmito finančními prostředky nadále disponoval, aniž by cokoli poskytl žalobkyni. Soud připomíná, že ke dni zániku manželství vykazoval účet žalovaného zápornou hodnotu 10 668,85Kč, resp. 19 522,85Kč. Současně však bylo prokázáno, že na tento účet byla v období od [datum] do [datum], tedy jen za poslední rok trvání manželství, připsána mzda žalovaného v celkové výši 1 575 287 Kč a úvěrové prostředky ve výši přes 259 000 Kč. Dále bylo prokázáno, že z téhož účtu žalovaný hradil splátky různých úvěrů v rozmezí od 30 000 až 50 000 Kč měsíčně, realizoval platby v řádech několika set až po nižší tisíce korun na nájem, elektřinu, pojištění, telefon, léky, jídlo nebo pohonné hmoty a vedle toho i to, že prováděl prostřednictvím bankomatů početné výběry hotovosti, a to jak v řádech do 10 000 Kč denně, tak v částkách 10 000 Kč převyšujících. Hodnotí-li tedy soud pravidelnou a běžnou potřebu a spotřebu žalovaného tak jak je zmapována výpisy z účtu, lze uzavřít, že tato se z hlediska výdajů a životních nákladů pohybovala okolo 80 000 Kč měsíčně. S ohledem na výši příjmů a rozsah a skladbu nákladů, nelze ovšem další transakce žalovaného v podobě četných výběrů hotovosti nad rámec částky 10 000 Kč denně (v rozmezí od 10 400 do 74 400 Kč) v souhrnné částce 601 700 Kč v průběhu jediného roku, hodnotit jako přiměřené a odpovídající běžné spotřebě žalovaného, jak byla v řízení prokázána. Faktem zůstává, že pokud by těchto nadlimitních a nestandardních výběrů nebylo, byla by tu také směrem k zůstatku na účtu žalovaného ke dni zániku manželství pohledávka v kladné hodnotě, kterou by bylo lze vypořádat, zde částka 601 700 Kč. Jakkoli si je soud vědom toho, že v řízení bylo prokázáno, že účastníci spolu od roku 2005 2006 rodinné společenství netvořili, skutečností je, že až do [datum] byli účastníci manželé a jejich hmotná a kulturní úroveň měla být zásadně shodná. S ohledem na uvedené soud proto zahrnul částku 601 700 Kč do vypořádání. Nad rámec této částky se však soud s názorem žalobkyně neztotožnil, neboť v poměru k ostatním transakcím, především výběrům finančních prostředků do 10 000 Kč denně, nelze přijmout závěr, že by tyto převyšovaly běžnou hranici hospodaření žalovaného. Na tomto místě soud zdůrazňuje, že ze sporu o vypořádání společného jmění nelze činit vyúčtovací spor, v němž by se dohledávaly jednotlivé výdaje s jejich účelovým určením zpravidla bez možnosti dospět ke spolehlivým závěrům (srov. kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1172/2022).

49. Jedná-li se o částku 242 910 Kč, která byla po zániku manželství uhrazena v rámci exekuce formou srážek ze starobního důchodu a mzdy žalobkyně na společný dluh účastníků ze smlouvy č. [hodnota], soud konstatuje, následující. Za účelem zajištění mimo jiné i tohoto společného závazku zatížili účastníci nemovitosti zástavním právem ve prospěch MPSS. Nemovitosti až do roku [Anonymizováno] společně vlastnili v režimu SJM a v důsledku jeho modifikace, konkrétně zúžení, se nemovitosti představující dosud nejvýznamnější a nehodnotnější část SJM staly výlučným vlastnictvím žalovaného, a to bez toho, aniž by žalobkyně obdržela jakoukoli kompenzaci. Jakkoli měly k uspokojení dluhu, byť společného, z titulu uvedené smlouvy sloužit právě ze SJM vyloučené nemovitosti, byla to žalobkyně, která ze svých výlučných prostředků na dluh po zániku manželství uhradila shora uvedenou částku. Jedná se tedy o její vnos z výlučného prostředků na prostředky v SJM (na společný dluh), který je namístě vypořádat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 29. 1. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1912/2019-II). Soud připomíná, že sám žalovaný se finálně ke společným dluhům postavil tak, že s odůvodněním, že „je to koneckonců jeho dům“ deklaroval, že dluhy uhradí bez nároku na vypořádací podíl. Stanovisko žalobce, které soud respektuje, jakož i historické okolnosti týkající se otázky vlastnictví nemovitostí, vedou soud k závěru, že je namístě vnos žalobkyně vypořádat tak, že žalovanému bude uložena povinnost uhradit žalobkyni celou částku 242 910 Kč, a to bez ohledu na to, že se se její vnos upínal ke společnému dluhu.

50. K dalšímu nároku žalobkyně na vypořádání finančních prostředků tvořících společné jmění v celkové částce 2 547 694,64 Kč, které byly použity v době trvání manželství v rozsahu částky 1 747 694,64 Kč nebo bezprostředně po jeho zániku v částce 800 000 Kč na úhradu společných závazků ze smluv o překlenovacím úvěru č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota], soud zdůrazňuje následující.

51. Jakkoli měly čerpané úvěrové prostředky sloužit k financování nemovitostí (staveb), původně ve společném jmění a ke dni rozvodu manželství v důsledku jeho modifikace ve výlučném vlastnictví žalovaného, nelze již po uplynutí tří let od zániku společného jmění uplatnit nárok na vypořádání vnosů, které byly vynaloženy – ať již z výlučného majetku na majetek společný, nebo ze společného majetku na majetek výlučný – ještě v době trvání SJM (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1912/2019-II). Manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum], žalobkyně přistoupila k podání samotné žaloby na vypořádání společného jmění v poslední den tříleté lhůty dne [datum] a tento konkrétní nárok uplatnila až v rámci podání ze dne [datum]. Ačkoli žalobkyně akcentuje specifičnost situace a poukazuje při tom na fakt, že ještě v okamžiku podání žaloby nebylo pro stále probíhající řízení ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] postaveno na jisto, zda nemovitosti tvoří společné jmění či nikoli, je bez diskuze, že výlučným vlastníkem nemovitostí byl již k okamžiku právní moci rozvodu manželství toliko žalovaný. Žalobkyni nic nebránilo, aby svůj nárok, byť s vědomím probíhajícího řízení, uplatnila kdykoli po rozvodu před uplynutím tříleté lhůty dle § 741 o. z. To se však v daném případě nestalo a soud tak nárok žalobkyně hodnotí jako nárok, který z časového hlediska v rámci řízení o vypořádání společného jmění již uplatnit nelze.

52. Přesto, že by však žalobkyně uplatnila nárok včas, je soud toho názoru, že by úspěchu nezaznamenala, a to ve stručnosti z následujících důvodů. Společné finanční prostředky směřovaly v prvé řadě k úhradě společných závazků a jde-li o otázku vlastnictví nemovitostí k jejichž financování měly být úvěrové prostředky využity (to lze ovšem bez výhradně dovodit pouze z jedné z úvěrových smluv), nelze přehlížet, že od roku [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno][Anonymizováno]nemovitosti společné jmění tvořily. Dalším aspektem věci je to, že v těchto nemovitostech uspokojovala žalobkyně a její rodina svou bytovou potřebu až do roku [Anonymizováno]. S ohledem na výši měsíčních splátek úvěrů (do roku [Anonymizováno] zhruba 10 300 Kč a od roku [Anonymizováno] zhruba 15 800 Kč měsíčně) a za stavu, že pro zajištění stejného nebo obdobného bydlení (rodinný dům o velikosti 5+1, včetně suterénu, garáže, zahrady a bazénu), by bylo třeba vynaložit nejméně shodnou, ne-li vyšší částku, než činily splátky úvěrů, jak je soudu z úřední činnosti známo, nebyl by pro úvahy, že je namístě žalobkyní požadovaný vnos vypořádat, tak jako tak prostor (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 22 Cdo 3428/2020).

53. Konečně jde-li o ostatní movité věci v podobě v exekuci vydražených dvou mečů, žalovaným zlikvidované kuchyňské linky a kombinovaného sporáku nebo o věci, které, jak bylo prokázáno po odstěhování žalobkyně v nemovitostech zůstaly, jako je starožitná komoda z chodby, sedací souprava a manželská postel s rošty a matracemi, soud konstatuje, že skutečnost, že tyto věci již neexistují, ačkoli součást společného jmění tvořily, přičítá k tíži žalovanému (blíže viz bod 31 odůvodnění). Vzhledem k tomu, že žalovaný zavinil, lhostejno, zda k tomu došlo byť i z nedbalosti, že věci byly dílem zničeny, resp. již neexistují, je namístě k této skutečnosti přihlédnout při stanovení výše podílů, neboť jde o pochybení při hospodaření se společným majetkem, snižující zásluhy na jeho udržení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3110/2010 a dále k samotné disparitě v poměrech stávající právní úpravy rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017). Soud v tomto ohledu postupoval tak, že vypořádací podíl žalobkyně, jak bude rozebráno níže, navýšil o polovinu hodnoty těchto již neexistujících movitých věcí. K takovému postupu se soud uchýlil především pro hodnotu daných položek, když kupříkladu procentuální či poměrové krácení podílu by neodpovídalo individuálním potřebám dané věci. V případě mečů pak vycházel z jejich vyvolávací ceny á 1200 Kč, neboť byly vydraženy spolu se šavlí, která, jak bylo prokázáno součástí společného jmění nebyla a nezle přesně vymezit, který díl z částky 8 700 Kč, za niž byly tyto tři věci společně vydraženy, připadá právě na dva meče. Stran ostatních věcí pak vycházel z průměrné ceny, za kterou byly věci obdobného stáří a charakteru k prodeji inzerovány. V případě kuchyňské linky kalkuloval s cenou 4 500 Kč, u kombinovaného sporáku s cenou 1 000 Kč, v případě sedací soupravy s částkou 4 000 Kč, v případě komody a manželské postele s částkou po 3 500 Kč. Vypořádací podíl žalobkyně tak bude v rámci rozhodnutí o disparitě bez toho, aniž by se žalovanému dostal jakýkoli ekvivalent, navýšen o částku 9 450 Kč.

54. Žádná z věcí již k okamžiku rozhodování soudu společné jmění netvořila, a to buď proto, že byla převedena na třetí osobu, a v tom případě o ní soud rozhodl v její transformované formě coby o částce, kterou žalovaný za její převod získal nebo se jednalo o věci, které již neexistují, což soud zohlednil v poměru velikosti podílů, způsobem uvedeným shora. Výrokem II tak soud rozhodl o povinnosti žalovaného vyplatit žalobkyni vypořádací podíl v částce 653 697,50 Kč, k níž dospěl následujícím postupem. Částka, za niž žalovaný převedl movité věci na třetí osobu představuje 200 975 Kč (40 800 Kč za osobní vozidlo, 47 525 Kč za mince, medaile a repliky historických tolarů za prodej, 10 000 Kč za trezor, 102 650 Kč za střelné zbraně) plus finanční prostředky, které převyšují běžnou hranici hospodaření žalovaného a které žalovaný použil výlučně pro sebe v částce 601 700 Kč. Součet těchto částek představuje 802 675Kč. Žalobkyni by se tak pro účely vypořádání mělo dostat 401 337,50 Kč. K této částce pak soud s ohledem na postoj účastníků připočetl částku 242 910 Kč, kterou žalobkyně uhradila ze svých výlučných prostředků po zániku manželství na společný dluh (k důvodům, proč soud uložil žalovanému k úhradě celou částku a nikoli její polovinu viz bod 49 odůvodnění). Z hlediska disparity pak soud vypořádací podíl navýšil ještě o částku 9 450 Kč odpovídající polovině hodnoty již neexistujících věcí (k tomuto postupu viz blíže bod 53 odůvodnění). Žalobkyni se tak z titulu vypořádání společného jmění dostane částky 653 697,50 Kč.

55. Lhůtu k plnění soud žalovanému určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

56. Výrokem III rozsudku byla pak žaloba v rozsahu požadavku na vypořádání částky 2 831 294, 64 Kč jako neopodstatněná zamítnuta. Uvedená suma představuje součet částky 2 547 694,64 Kč jako souhrnu společných prostředků uhrazených za trvání manželství nebo bezprostředně po jeho zániku na společné závazky a částky 283 600 Kč, v jejímž rozsahu žalobkyně také požadovala vypořádat transakce žalovaného na bankovním účtu jako přesahující běžné potřeby. K odůvodnění tohoto postupu opak soud odkazuje na odůvodnění pod body 48 a 50 až 52 tohoto rozsudku.

57. Pro úplnost soud doplňuje, že žalovaný zůstal v závěru řízení procesně zcela neaktivní a posledních tří, resp. čtyř ústních jednání soudu ([datum], [datum], [datum] a [datum], při němž došlo toliko v k vyhlášení rozsudku) se bez omluvy nezúčastnil, ačkoli mu bylo předvolání k nim řádně doručeno. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného postupem dle § 101 odst. 3 o. s. ř. V této souvislosti je namístě připomenout, že ve věci probíhající řízení je řízením důsledně sporným, kde se uplatňuje projednací zásada a je věcí účastníků, zda hodlají realizovat své právo zúčastnit se jednání před soudem či nikoliv. Směrem k otázce doručování soud ještě podotýká, že poté, co se žalovaný z adresy [adresa], kterou označil jako adresu pro doručování (č. l. 336) odstěhoval a jinou adresu pro doručování soudu sdělit odmítl (č. l. 391), byla korespondence ze strany soudu adresována žalovanému na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštních právního předpisu (§ 46b písm. a), věta druhá o. s. ř.) a doručována postupem dle § 49 odst. 4 o. s. ř., resp. dle § 50 odst. 2 o. s. ř. s účinky doručení.

58. O náhradě nákladů řízení (výrok IV rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá. V řízení o vypořádání společného jmění manželů zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). V souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 (302/2023 Sb.), je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků řízení neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány důvody zvláštního zřetele hodné (viz Nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2148/23). Pokud pak sama žalobkyně požadovala přiznání náhrady nákladů řízení, sluší se upozornit na rozsah, v němž byla její žaloba, dílem pro časové limity, dílem pro nedůvodnost jejího požadavku, zamítnuta.

59. Ve výrocích V a VI rozhodl soud o povinnosti účastníků k zaplacení nákladů státu, a to podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladu řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V tomto řízení vznikly České republice – Okresnímu soudu v [adresa] náklady v souvislosti s vyplacením náhrady nákladů spojených s předložením důkazního prostředku (videozáznam na trvalém nosiči dat) soudnímu exekutorovi [tituly před jménem] [jméno FO] v částce 278 Kč (viz usnesení zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]), které byly uhrazeny z prostředků státu. Jelikož v daném případě nelze pro potřeby úvah o výsledku sporu hovořit o úspěchu či neúspěchu té či oné strany sporu, jsou jak žalobkyně, tak žalovaný zavázáni k úhradě nákladů států rovným dílem. Soud proto uložil každé ze stran podle § 148 odst. 1 o. s. ř. povinnost k náhradě nákladů v částce 139 Kč.

60. Výrok VII soudu rozhodl postupem dle § 141 odst. 1 o. s. ř. o vrácení ze strany žalobkyně zaplacené zálohy na důkaz. Žalobkyně v této souvislosti uhradila zálohu v částce 6 000 Kč (viz usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], záznam o složení na č. l. 354), nicméně náklady znaleckého posudku finálně představovaly toliko částku 4 500 Kč (viz usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Soud proto rozhodl o vrácení nespotřebované zálohy v částce 1 500 Kč.