17 C 270/2022 - 756

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o SJM takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 156 640 Kč ve lhůtě do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Dluh ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru o stavebním spoření č. [č. účtu] ze dne 14. 11. 2017 se přikazuje žalobci a žalované k úhradě rovným dílem.

III. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 520 000 Kč a částky 60 000 Kč.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 23. 9. 2022 se žalobce domáhal v rámci vypořádání SJM uložení povinnosti žalované, zaplatit žalobci na vypořádacím podílu z částky, kterou uhradil od právní moci rozvodu manželství doposud z titulu úvěrové smlouvy č. [č. účtu], zaplatit [právnická osoba]. zůstatek úvěru č. [č. účtu] ve výši 495 979 Kč, zaplatit žalobci na vypořádacím podílu z částky, kterou uhradil od právní moci rozvodu manželství doposud z titulu úvěrové smlouvy č. [č. účtu] a zaplatit žalobci na vypořádacím podílu částku 520 000 Kč, která odpovídá investici z jeho výlučného majetku do zaniklého a dosud nevypořádaného SJM. Žalobce uvedl, že žalovaná podala žalobu o vypořádání SJM, která byla vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Žaloba žalované však nezahrnovala veškeré závazky manželů, které náleží do SJM. Závazek z úvěru č. [č. účtu] ze dne 24. 11. 2017 převzala žalovaná a žalobce k němu přistoupil na základě smlouvy o přistoupení dluhu. Byl to však žalobce, kdo výhradně ze svého účtu uspokojoval tuto pohledávku, a to jak před, tak po rozvodu manželství účastníků. Závazek z úvěru č. [č. účtu] ze dne 14. 11. 2017 byl převzat žalobcem a žalovaná k němu přistoupila. Tento závazek dosud nebyl vypořádán. Splátky úvěru odcházely opět výlučně z účtu žalobce. Závazek z úvěru č. [č. účtu] ze dne 5. 2. 2020 byl převzat žalobcem po rozvodu manželství, avšak za účelem modernizace rodinného domu č. p. 38 na pozemku parc. č. st. 72 v k. ú. [adresa] (dále jen „nemovitost“). Žalobce proto žádá vypořádání investic z výlučného majetku do SJM. Dále žalobce v podání ze dne 10. 3. 2023 navrhl rozšíření návrhu na vypořádání SJM o částku 60 000 Kč, ke které uvedl, že v době, kdy jednal se žalovanou o vypořádání SJM, předal žalované částku 60 000 Kč, která měla být započtena na vypořádání. Účastníci měli v tu dobu v úmyslu vypořádat svůj majetek tak, že nemovitost a veškeré závazky připadnou žalobci. K tomu však nedošlo a částka 60 000 Kč žalobci vrácena nebyla. Žalovaná se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatila.

2. Usnesením vydaným při jednání dne 23. 10. 2023, kterého se účastnili zástupci účastníků, soud rozhodl, že změna žaloby navržená žalobcem v podání ze dne 10. 3. 2023, spočívající v rozšíření žaloby o 60 000 Kč na vypořádacím podílu, se připouští.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobce zcela neuznává. V řízení pod sp. zn. [spisová značka] došlo k definitivnímu a úplnému vypořádání veškerých vzájemných nároků z titulu vypořádání SJM kromě společného závazku z úvěru č. [č. účtu] ze dne 14. 11. 2017. Žalovaná má za to, že neexistuje žádný důvod pro to, aby byl dluh přikázán jen jednomu z účastníků. Závazek z úvěru č. [č. účtu] ze dne 24. 11. 2017 byl podle žalované zcela vypořádán v řízení pod sp. zn. [spisová značka], když žalovaná zůstatek úvěru vyplatila na účet zástavního věřitele, který jí vydal dne 30. 1. 2023 potvrzení o zániku zajištěné pohledávky a vzdání se zástavního práva k nemovitosti. Úvěr č. [č. účtu] ze dne 5. 2. 2020 byl žalobci poskytnut až po rozvodu manželství a nemůže tak být předmětem tohoto řízení.

4. Soud rozsudkem ze dne 23. 10. 2023, č. j. [spisová značka], uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 156 640 Kč, přikázal dluh ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru o stavebním spoření č. [č. účtu] ze dne 14. 11. 2017 žalobci a žalované k úhradě rovným dílem, zamítl žalobu v části o zaplacení částky 520 000 Kč a 60 000 Kč na vypořádacím podílu a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. [právnická osoba] odvolání žalobce i žalované Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 18. 4. 2024, č. j. [spisová značka], zrušil rozsudek ze dne 23. 10. 2023, č. j. [spisová značka], a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Krajský soud v odůvodnění svého usnesení uvedl, že v návaznosti na žalovanou vyjádřené pochybnosti, zda žalobcem uváděné částky představující úhrady úvěrů byly skutečně připsány na uvedené účty poskytovatele platebních služeb, bude třeba dokazováním doplnit, zda žalobcem uváděné částky byly skutečně na takové účty připsány. Ve vztahu k nároku spočívajícím v uložení povinnosti žalované zaplatit [právnická osoba]. zůstatek úvěru č. [hodnota] krajský soud uvedl, že okresní soud akceptoval judikaturní závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. [spisová značka] a správně rozhodl tak, že dluh z úvěru č. [hodnota] přikázal k úhradě účastníkům rovným dílem. Ve vztahu k žalobcem nárokovaným částkám 520.000 Kč a 60.000 Kč krajský soud s názorem okresního soudu nesouhlasil a uvedl, že i v případě částky 520.000 Kč jde o právní režim vnosu z výlučného majetku na majetek v zaniklém, ale dosud nevypořádaném společném jmění manželů a není důvod, proč by takový vnos (investice), o kterém žalobce tvrdí, že byl vynaložen na společný majetek v době od zániku společného jmění manželů do jeho vypořádání, neměl být do vypořádání zahrnut, za předpokladu, že žalobce prokáže, co ze svého vynaložil na majetek ve společném jmění, tedy jaké konkrétní částky a na co konkrétně ve vztahu k nemovitosti dnes již ve výlučném vlastnictví žalované vynaložil (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]). Ohledně právního režimu vnosů, které jeden z účastníků zaniklého, avšak doposud nevypořádaného společného jmění manželů po jeho zániku na společný majetek vynaložil, platí přiměřeně to, co Nejvyšší soud již vyslovil v rozsudku sp. zn. [spisová značka], pravidlo tří let se však z povahy věci, s důsledky spočívajícími v zániku práva nemůže uplatnit tam, kde se jedná o součásti vztahující se k majetku v SJM, jestliže ke vzniku těchto vnosů dochází až po zániku SJM. Z toho důvodu bude potřeba výzvy ve vztahu k žalobci dle § 118a odst. 1 o. s. ř. k doplnění tvrzení, jaké konkrétní částky vynaložil z důvodů nutných oprav ze svých výlučných prostředků na nemovitost v zaniklém SJM (konkrétně k tomu, jaké konkrétní částky žalovaný vynaložil z úvěru č. [hodnota], čerpaného dne 5. 2. 2020, a na co konkrétně), neboť doposud žádné konkrétní tvrzení neuvedl, pouze obecně označuje rekonstrukci. Výzvy bude třeba i k doplnění důkazů dle § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť důkazní břemeno leží na tom z účastníků, který takový vnos uplatnil. Ohledně částky 60 000 Kč krajský soud uložil okresnímu soudu, aby o této částce rozhodl nikoliv jako o vnosu, ale z titulu bezdůvodného obohacení za předpokladu, že žalobce stejně tak prokáže své tvrzení, že ze svých výlučných prostředků na údajné vyrovnání s žalovanou jí tuto částku předal v době, kdy účastníci měli v úmyslu vypořádat svůj majetek tak, že nemovitost připadne žalobci a částka 60.000 Kč měla sloužit k zápočtu na vypořádání majetku, s tím, že i v tomto ohledu bude nutno žalobci poskytnout poučení podle § 118a o. s. ř.

6. V souladu s § 226 odst. 1 o. s. ř. je soud prvního stupně, v případě že rozhodnutí bylo odvolacím soudem zrušeno a byla-li věc vrácena k dalšímu řízení, vázán právním názorem odvolacího soudu.

7. K výzvě soudu žalobce v podání ze dne 19. 7. 2023 doplnil svá skutková tvrzení tak, že prostředky z úvěru č. [č. účtu] použil na odstranění stropů mezi přízemím a prvním patrem a jejich nové vybudování + odvoz suti za částku 30 000 Kč, prkna na podlahy a dřevo na trámy, které kupoval ve vesnici směr [adresa] za částku okolo 100 000 Kč, izolaci stropu a podlahy mezi přízemím a prvním patrem vatou za částku 30 000 Kč, zakoupení 4 vozíků cihel za částku 20 000 Kč, zakoupení zdiva Ytong za částku 40 000 Kč, zbudování vodovodní přípojky za částku 20 000 Kč, zbudování rozvodů vody za částku 60 000 Kč, zbudování odpadů za částku 10 000 Kč, zbudování topení a rozvodů topení za částku 30 000 Kč + práce souseda za 70 000 Kč, zbudování rozvodů elektřiny za částku 90 000 Kč a zastřešení terasy za částku 20 000 Kč. Dále doplnil, že žalovanou částku 60 000 Kč uhradil žalované ze svých výlučných prostředků.

8. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění: - z potvrzení o provedení transakcí z účtu žalobce u [právnická osoba]. bylo zjištěno, že žalobce uhradil ze svého účtu na splátkách úvěru ze smlouvy č. [hodnota] za období po rozvodu manželství do 10/2023 celkem částku 166 720 Kč, na splátkách úvěru ze smlouvy č. [hodnota] za období po rozvodu manželství do 01/2023 celkem částku 150 800 Kč a na úvěr ze smlouvy č. [hodnota] hradí měsíčně splátky 1 950 Kč a 1 560 Kč od 02/2020; - ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota] ze dne 14. 11. 2017 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba]. a žalobcem a že zprostředkovatelem úvěru byl [tituly před jménem] [jméno FO]. Smlouvou se banka zavázala poskytnout žalobci úvěr ve výši 480 000 Kč. Účelem úvěru bylo výhradně řešení bytové potřeby a tím byla koupě a modernizace rodinného domu č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], k. ú. [adresa]. Podmínkou čerpání úvěru bylo mj. doložení smlouvy o přistoupení žalované k dluhu s ověřeným podpisem. Do přidělení cílové částky se žalobce zavázal splácet měsíční splátky ve výši 1 720 Kč na úvěrový účet č. [č. účtu] a ve výši 1 440 Kč na účet stavebního spoření č. [č. účtu]. Po přidělení cílové částky se žalobce zavázal splácet měsíční splátky ve výši 4 080 Kč na úvěrový účet č. [č. účtu]; - ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota] ze dne 24. 11. 2017 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba]. a žalovanou a že zprostředkovatelem úvěru byl [tituly před jménem] [jméno FO]. Smlouvou se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 1 120 000 Kč. Účelem úvěru bylo výhradně řešení bytové potřeby a tím byla koupě a modernizace rodinného domu č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], k. ú. [adresa]. Podmínkou čerpání úvěru bylo mj. doložení smlouvy o přistoupení žalobce k dluhu s ověřeným podpisem. Do přidělení cílové částky se žalovaná zavázala splácet měsíční splátky ve výši 1 570 Kč na úvěrový účet č. [č. účtu] a ve výši 2 200 Kč na účet stavebního spoření č. [č. účtu]. Po přidělení cílové částky se žalobce zavázal splácet měsíční splátky ve výši 6 160 Kč na úvěrový účet č. [č. účtu]; - ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota] ze dne 5. 2. 2020 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba]. a žalobcem a že zprostředkovatelem úvěru byl [tituly před jménem] [jméno FO]. Smlouvou se banka zavázala poskytnout žalobci úvěr ve výši 520 000 Kč. Účelem úvěru bylo výhradně řešení bytové potřeby a tím byla modernizace rodinného domu č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], k. ú. [adresa]. Do přidělení cílové částky se žalobce zavázal splácet měsíční splátky ve výši 1 950 Kč na úvěrový účet č. [č. účtu] a ve výši 1 560 Kč na účet stavebního spoření č. [č. účtu]. Po přidělení cílové částky se žalobce zavázal splácet měsíční splátky ve výši 4 420 Kč na úvěrový účet č. [č. účtu]; - z přehledů úvěrových produktů bylo zjištěno, že ke dni 20. 9. 2023 měl žalobce u [právnická osoba]. aktivní spoření č. [hodnota] a č. [hodnota] a úvěry č. [hodnota] se zůstatkem -524 576,30 Kč a č. [hodnota] se zůstatkem -494 974,74 Kč; - z potvrzení o zániku pohledávky a vzdání se zástavního práva ze dne 30. 1. 2023 bylo zjištěno, že [právnická osoba]. jako zástavní věřitel potvrdila, že dne 30. 1. 2023 došlo k zániku peněžité pohledávky ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota] a vzdala se zástavního práva k pozemku parc. č. [hodnota] a stavební parcele st. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa]; - z dopisu zástupce žalované ze dne 25. 6. 2021 bylo zjištěno, že byl adresován žalobci, a v němž bylo žalobci sděleno, že žalovaná nabízela žalobci dohodu, podle které se žalobce stane výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. 72, jehož součástí je stavba – rodinný dům č. p. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [hodnota], vše v k. ú. [adresa], žalobce převezme zůstatek dluhu u [právnická osoba]. a zaplatí žalované na vypořádacím podílu částku 300 000 Kč, když žalovaná potvrdila, že od žalobce již převzala částku 60 000 Kč; - z e-mailové zprávy od Raiffeisenbank ze dne 19. 12. 2022 adresované žalobci bylo zjištěno, že žalobce byl upozorněn na to, že se díky úpravě úrokové sazby změnila výše splátky úvěru a bylo potřeba od 12/2022 hradit splátku ve výši 2 800 Kč na účet č. [č. účtu]; - z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 2. 3. 2023 bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba – rodinný dům č. p. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [hodnota], vše v k. ú. [adresa], je žalovaná; - z faktury bez čitelného data a čísla na č. l. [Anonymizováno] bylo zjištěno pouze to, že byla vystavena na částku 3 901 Kč a že odběratelem byl [jméno FO], [adresa], a dodavatelem [právnická osoba], IČO [IČO]; - z faktury č. [hodnota] ze dne 17. 12. 2020 bylo zjištěno, že byla vystavena dodavatelem [právnická osoba]., IČO [IČO] na částku 225 Kč za „TDK. KAMENIVO [adresa]“; - z účtenek z [právnická osoba]. z let 2019-2020 bylo zjištěno, že byl zakoupen převážně [právnická osoba]; - z fotografií bylo zjištěno, že zachycují průběh stavebních prací. Žalobce popsal jednotlivé práce na fotografiích a uvedl, že z úvěru č. [hodnota] byly hrazeny práce na fotografiích na č. l. 446, 448, 451-453, 497, 506, 574, 579-581 a z úvěru č. [hodnota] byly hrazeny práce na fotografiích na č. l. 445, 447, 450, 454-496 a 498-500; - z obsahu spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne 13. 9. 2019, č. j. [spisová značka], právní moc dne 24. 9. 2019, bylo manželství účastníků uzavřené dne 11. 6. 2015 rozvedeno. V řízení bylo prokázáno, že účastníci společně nehospodařili od poloviny roku 2018 a že společné bydlení ukončili v průběhu ledna 2019; - z obsahu spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že rozsudkem pro uznání ze dne 24. 6. 2022, č. j. [spisová značka], právní moc dne 16. 1. 2023, bylo ze zaniklého SJM účastníků přikázáno do výlučného vlastnictví žalované – pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, a pozemek parc. č. [hodnota], vše v k. ú. [adresa] a dále nezabudovaná starší kuchyňská linka, 4 kovové židle, skleněný kuchyňský stůl, barevná televize Gogen a lednička Beko. Do výlučného vlastnictví žalobce byl přikázán kávovar, koženková šedočerná sedací souprava, automatická pračka a sušička na prádlo. Žalovaná byla povinna zaplatit [právnická osoba]. zůstatek úvěru č. [hodnota] ve výši 802 000 Kč a žalobci na vypořádání SJM částku 900 000 Kč; - z výslechu žalobce (při jednání dne 13. 9. 2023 a dne 3. 9. 2024) bylo zjištěno, že jednání ohledně uzavření smlouvy o úvěru ze dne 5. 2. 2020 bylo narychlo, řešili to s finančním poradcem. Smlouvu uzavírali na chatě poradce ve Valašském [adresa]. U jednání s ním byla i žalovaná a jejich dítě. Na konci roku 2019 se se žalovanou dohodli, že budou čerpat další úvěr, protože na domě bylo potřeba dalších prací. Domluvili se také, že dům připadne žalobci. O tom, že chce žalovaná dům pro sebe se dozvěděl až z předžalobní výzvy v předchozím řízení o SJM. Úvěr ze dne 5. 2. 2020 žalobce čerpal jednorázově tak, že si částku nechal od banky zaslat na svůj osobní účet u mBank a z toho pak činil postupně výběry hotovosti. Použití prostředků z úvěru žalobce bance prokazovat nemusel. Rekonstrukce, jež byla hrazena z úvěru ze dne 5. 2. 2020, probíhala od 02-03/2020 někdy do roku 2022, žalovaná na rekonstrukci ničeho nepřispěla, vše se hradilo pouze z úvěru. Ohledně oprav žalobce žalované něco řekl, když se ptala, jinak mezi nimi v té době nebyla téměř žádná komunikace. Na domě se muselo shodit patro, dělala se nová podlaha, pokládaly se prkna v patře, tahala se voda, dělalo se topení a elektřina, provedlo se zastřešení terasy a další. Práce prováděl žalobce převážně svépomocí, žalovaná u toho nebyla. Na pomocné práce měl žalobce brigádníka, kterému zaplatil asi 20 000 Kč. Za práce hradil většinou v hotovosti. Žalobce uvedl, že z úvěru č. [hodnota] byly hrazeny práce na fotografiích, které jsou ve spise založeny na č. l. 446, 448, 451-453, 497, 506, 574, 579-581 a z úvěru č. [hodnota] byly hrazeny práce na fotografiích založených ve spise na č. l. 445, 447, 450, 454-496 a 498-500. Prkna na podlahy a dřevo na trámy kupoval v pile směrem na [adresa], cihly kupoval ve stavebninách směrem na [adresa], zdivo Ytong kupoval v Horbachu, přípojky v Livexu, materiál na odpady, topení a rozvody ve firmě JOKVA a zastřešení terasy v Hornbachu. Účetními doklady nedisponuje, protože si je nebral, když si nemyslel, že by to někdy musel prokazovat. Na domě měl připojenou elektřinu a plyn, ale poté je odpojil, neboť se dostal do finanční krize, což bylo někdy v roce 2021. Když mu přišla předžalobní výzva z předchozího řízení o SJM prací na domě zanechal; - z výslechu svědka [tituly před jménem] [adresa] bylo zjištěno, že s účastníky vyřizoval úvěry ze stavebního spoření v rozmezí let 2017 – 2020. Svědek věděl, že účastníci si brali úvěry na koupi a modernizaci domu v [adresa], konkrétní jednání dne 5. 2. 2020 si již nevybavoval. Rovněž si nevybavoval, kdo byl jednání přítomen. Svědek uvedl, že úvěrovaný je povinen prokázat použití úvěru za sjednaným účelem fakturami a účtenkami, jinak může banka udělit pokutu, příp. zesplatnit úvěr. Zda účastníci dokládali faktury či účtenky si již nevybavoval. Svědek si nakonec nevybavoval ani to, zda mu účastníci řekli o svém rozvodu a že by měl dům připadnout jednomu z nich. - z výpisu transakcí ke smlouvě [Anonymizováno] za období od 1. 1. 2024[Anonymizováno]do 3. 6. 2024 bylo zjištěno, že na účet č. [hodnota] byla připsána ve dnech 20. 5. 2024, 19. 4. 2024, 20. 3. 2024, 20. 2. 2024 a 19. 1. 2024 částka 1 560 Kč z účtu žalobce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]; - z výpisu z účtu č. [č. účtu] označeného jako „stavební spoření“ ke smlouvě o stavebním spoření č. [hodnota], za období od 31. 1. 2020 do 31. 12. 2023, bylo zjištěno, že na tento účet byly z účtu žalobce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] připsány pravidelně každý kalendářní měsíc částky 1 560 Kč; - z výpisu transakcí ke smlouvě [Anonymizováno] za období od 1. 1. 2024 do 3. 6. 2024 bylo zjištěno, že na účet č. [hodnota] byla připsána ve dnech 20. 5. 2024, 19. 4. 2024, 20. 3. 2024, 20. 2. 2024 a 19. 1. 2024 částka 3 210 Kč z účtu žalobce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]; - z výpisu z účtu č. [č. účtu] označeného jako „fáze překlenovacího úvěru“ ke smlouvě o stavebním spoření č. [hodnota] za období od 6. 2. 2020 do 31. 12. 2022 bylo zjištěno, že na tento účet byly z účtu žalobce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] připsány pravidelně každý kalendářní měsíc do 2/2023 částka 1 950 Kč a od /2023 částka 3 210 Kč; - z výpisu z účtu č. [č. účtu] označeného jako „stavební spoření“ ke smlouvě č. [hodnota] za období od 8. 11. 2017 do 31. 12. 2023 bylo zjištěno, že od 1/2018 byly na tento účet činěny z účtu žalobce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] pravidelně každý kalendářní měsíc vklady ve výši 1 440 Kč; - z výpisu z účtu č. [č. účtu] označeného jako „fáze překlenovacího úvěru“ ke smlouvě o stavebním spoření č. [hodnota] za období od 5. 12. 2017 do 31. 12. 2023 bylo zjištěno, že na tento účet byly z účtu žalobce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] připsány pravidelně každý kalendářní měsíc do 1/2022 částka 1 720 Kč a od 1/2023 částka 2 800 Kč. Dále bylo zjištěno, že v 12/2022 zaslal žalobce navíc částku 1 080 Kč a rovněž žalovaná zaslala na účet částku 1 080 Kč; - ze sdělení [právnická osoba] ze dne 12. 8. 2024 bylo zjištěno, že vlastníkem účtu stavebního spoření č. [hodnota] byla žalovaná a že tento účet byl uzavřen ke dni 2. 11. 2023, a že žalobce je vlastníkem účtu stavebního spoření (vinkulace: překlenovací úvěr pro RSTS) č. [hodnota]; - z výpisu z účtu č. [hodnota] u [právnická osoba] za období od 24. 9. 2019 do 8. 8. 2024 bylo zjištěno, že majitelem účtu je žalobce a že jde o účet k překlenovacímu úvěru FO. Dále bylo zjištěno, že na tento účet byly z účtu žalobce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] připsány pravidelně každý kalendářní měsíc splátky ve výši 1 720 Kč a od 1/2023 ve výši 2 800 Kč. Dále bylo zjištěno, že v 12/2022 byla na účet připsána i 2x částka 1 080 Kč, z toho jednou z účtu žalobce a jednou z účtu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Z účtu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla dále na tento účet připsána dne 21. 11. 2023 částka 2 120 Kč, a od 12/2023 do 7/2024 každý kalendářní měsíc částka 1 400 Kč; - z výpisu z účtu č. [č. účtu] za období od 24. 9. 2019 do 8. 8. 2024 bylo zjištěno, že se jedná o účet stavebního spoření žalobce jako klienta a že na tento účet byly z účtu žalobce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] připsány pravidelně každý kalendářní měsíc vklady ve výši 1 440 Kč; - z výpisu z účtu č. [č. účtu] za období od 24. 9. 2019 do 2. 11. 2023 bylo zjištěno, že se jednalo o účet stavebního spoření žalované jako klienta a že na tento účet byly z účtu žalobce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] připsány pravidelně každý kalendářní měsíc až do 1/2023 vklady ve výši 2 200 Kč. V 1/2023 učinila vklad ve výši 2 200 Kč rovněž žalovaná z účtu č. 6701002211312660/6210. Dne 2. 11. 2023 došlo k výplatě vkladu na účet žalované č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]; - z výpisu úvěrového konta č. [hodnota] za období od 26. 9. 2019 do 31. 1. 2023 bylo zjištěno, že od 10/2019 byly na konto z účtu žalobce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] připsány pravidelně každý kalendářní měsíc částky 1 570 Kč s popisem „HYPOTEKA-LUFI1“. Dále byla z účtu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] připsána dne 23. 12. 2022 částka 6 258 Kč, dne 17. 1. 2023 částka 6 250 Kč. Dne 27. 1. 2023 byla z účtu zástupce žalované připsána částka 800 960,50 Kč.

9. Na základě provedených důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 11. 6. 2015 a pravomocně rozvedeno dne 24. 9. 2019. V řízení vedeném u tohoto soudu pod sp. zn. [spisová značka] bylo rozsudkem ze dne 24. 6. 2022, č. j. [spisová značka], právní moc dne 16. 1. 2023, ze zaniklého SJM účastníků přikázáno do výlučného vlastnictví žalované – pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, a pozemek parc. č. [hodnota], vše v k. ú. [adresa] a dále nezabudovaná starší kuchyňská linka, 4 kovové židle, skleněný kuchyňský stůl, barevná televize Gogen a lednička Beko. Do výlučného vlastnictví žalobce byl přikázán kávovar, koženková šedočerná sedací souprava, automatická pračka a sušička na prádlo. Žalovaná byla povinna zaplatit [právnická osoba]. zůstatek úvěru č. [hodnota] a žalobci na vypořádání SJM částku 900 000 Kč. Dne 14. 11. 2017 uzavřel žalobce s [právnická osoba]. smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota]. Zprostředkovatelem úvěru byl [tituly před jménem] [jméno FO]. Smlouvou se banka zavázala poskytnout žalobci úvěr ve výši 480 000 Kč za účelem koupě a modernizace rodinného domu č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], k. ú. [adresa]. Podmínkou čerpání úvěru bylo mj. doložení smlouvy o přistoupení žalované k dluhu s ověřeným podpisem. Žalobce se zavázal splácet měsíční splátky ve výši 1 720 Kč, a od 12/2022 ve výši 2 800 Kč, na úvěrový účet č. [č. účtu] a ve výši 1 440 Kč na účet stavebního spoření č. [č. účtu]. Po přidělení cílové částky se žalobce zavázal splácet měsíční splátky ve výši 4 080 Kč na úvěrový účet č. [č. účtu]. Na úvěrový účet č. [č. účtu] byly v období od 24. 9. 2019 do 8. 8. 2024 pravidelně každý kalendářní měsíc připisovány z účtu žalobce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] splátky ve výši 1 720 Kč, a od prosince 2022 ve výši 2 800 Kč. Z účtu žalované č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla na úvěrový účet připsána v prosinci 2022 částka 1 080 Kč. Z účtu žalované byla dále na účet připsána dne 21. 11. 2023 částka 2 120 Kč a od prosince 2023 každý kalendářní měsíc částka 1 400 Kč. Na účet stavebního spoření č. [č. účtu] byly v období od 24. 9. 2019 připisovány každý kalendářní měsíc z účtu žalobce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] splátky ve výši 1 440 Kč. Dále dne 24. 11. 2017 uzavřela žalovaná s [právnická osoba]. smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota]. Zprostředkovatelem úvěru byl [tituly před jménem] [jméno FO]. Smlouvou se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 1 120 000 Kč za účelem koupě a modernizace rodinného domu č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], k. ú. [adresa]. Podmínkou čerpání úvěru bylo mj. doložení smlouvy o přistoupení žalobce k dluhu s ověřeným podpisem. Žalovaná se zavázala splácet měsíční splátky ve výši 1 570 Kč na úvěrový účet č. [č. účtu] a ve výši 2 200 Kč na účet stavebního spoření č. [č. účtu]. Po přidělení cílové částky pak měsíční splátky ve výši 6 160 Kč na úvěrový účet č. [č. účtu]. Na úvěrový účet č. [č. účtu] byly v období od 26. 9. 2019 do 31. 1. 2023 pravidelně každý kalendářní měsíc připisovány z účtu žalobce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] splátky ve výši 1 570 Kč. Z účtu žalované č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla na úvěrový účet připsána dne 23. 12. 2022 částka 6 258 Kč, dne 17. 1. 2023 částka 6 250 Kč a dne 27. 1. 2023 byla na účet připsána od zástupce žalované částka 800 960,50 Kč. Na účet stavebního spoření č. [č. účtu] byly v období od 24. 9. 2019 do ledna 2023 připisovány každý kalendářní měsíc z účtu žalobce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] splátky ve výši 2 200 Kč. Dne 2. 11. 2023 připsala na účet částku 2 200 Kč i žalovaná ze svého účtu. Dne 30. 1. 2023 došlo k zániku peněžité pohledávky ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota] a [právnická osoba]. se vzdala zástavního práva k pozemku parc. č. [hodnota] a stavební parcele st. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa]. Nakonec dne 5. 2. 2020 uzavřel žalobce s [právnická osoba]. smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota]. Zprostředkovatelem úvěru byl [tituly před jménem] [jméno FO]. Smlouvou se banka zavázala poskytnout žalobci úvěr ve výši 520 000 Kč za účelem modernizace rodinného domu č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], k. ú. [adresa]. Žalobce se zavázal splácet měsíční splátky ve výši 1 950 Kč na úvěrový účet č. [č. účtu] a ve výši 1 560 Kč na účet stavebního spoření č. [č. účtu]. Po přidělení cílové částky se žalobce zavázal splácet měsíční splátky ve výši 4 420 Kč na úvěrový účet č. [č. účtu]. Na účet č. [č. účtu] jsou z účtu žalobce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] pravidelně každý měsíc hrazeny splátky ve výši 1 560 Kč. Na účet č. [č. účtu] jsou z účtu žalobce pravidelně každý měsíc hrazeny splátky ve výši 1 950 Kč a od března 2023 ve výši 3 210 Kč. Ke dni 20. 9. 2023 měl žalobce u [právnická osoba]. aktivní spoření č. [hodnota] a č. [hodnota] a dále úvěr č. [hodnota] se zůstatkem -524 576,30 Kč a úvěr č. [hodnota] se zůstatkem -494 974,74 Kč. Dopisem ze dne 25. 6. 2021 zástupce žalované sdělil žalobci, že žalovaná nabízí žalobci dohodu, podle které se žalobce stane výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba – rodinný dům č. p. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [hodnota], vše v k. ú. [adresa], převezme zůstatek dluhu u [právnická osoba]. a zaplatí žalované na vypořádacím podílu částku 300 000 Kč, když žalovaná potvrdila, že od žalobce ještě za trvání manželství převzala částku 60 000 Kč. K rekonstrukci nemovitosti, která patřila do SJM účastníků, žalobce uvedl, že na konci roku 2019 se se žalovanou dohodli, že budou čerpat další úvěr a že dům připadne žalobci. O tom, že chce žalovaná nemovitost pro sebe se dozvěděl až z předžalobní výzvy v předchozím řízení o SJM. Úvěr ze dne 5. 2. 2020 žalobce čerpal jednorázově tak, že si částku nechal od banky zaslat na svůj osobní účet u mBank a z toho pak činil postupně výběry hotovosti. Použití prostředků z úvěru žalobce bance prokazovat nemusel. Rekonstrukce, jež byla hrazena z úvěru ze dne 5. 2. 2020, probíhala asi od února 2020 někdy do roku 2022. Na nemovitosti se muselo shodit patro, dělala se nová podlaha, pokládaly se prkna v patře, tahala se voda, dělalo se topení a elektřina, provedlo se zastřešení terasy a další. Práce prováděl žalobce převážně svépomocí. Žalobce uvedl, že z úvěru č. [hodnota] byly hrazeny práce na fotografiích, které jsou ve spise založeny na č. l. 446, 448, 451-453, 497, 506, 574, 579-581 a z úvěru č. [hodnota] byly hrazeny práce na fotografiích založených ve spise na č. l. 445, 447, 450, 454-496 a 498-500. Prkna na podlahy a dřevo na trámy kupoval v pile směrem na [adresa], cihly kupoval ve stavebninách směrem na [adresa], zdivo Ytong kupoval v Horbachu, přípojky v Livexu, materiál na odpady, topení a rozvody ve firmě JOKVA a zastřešení terasy v Hornbachu. Účetními doklady nedisponuje. Na nemovitosti měl připojenou elektřinu a plyn, ale poté je odpojil, neboť se dostal do finanční krize, což bylo někdy v roce 2021.

10. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

11. Podle § 710 o. z. jsou součástí společného jmění dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

12. Podle § 736 o. z., je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

13. Podle § 740 o. z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

14. Podle § 742 odst. 1 o. z., nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

15. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

17. První nárok žalobce spočíval v uložení povinnosti žalované uhradit žalobci splátek, které uhradil z výlučných prostředků na úvěr č. [hodnota] od právní moci rozvodu účastníků. Žalobce tedy uplatnil vnos z výlučného majetku na majetek společný. V řízení bylo prokázáno výpisy z účtů č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (účet žalobce), č. [č. účtu] a č. [hodnota], že žalobce hradil na tento úvěr v době od právní moci rozvodu účastníků do ledna 2023, kdy došlo k zániku pohledávky, splátku 1 570 Kč měsíčně na úvěrový účet č. [hodnota] a splátku 2 200 Kč měsíčně na účet stavebního spoření č. [hodnota]. Celkem žalobce uhradil na úvěr za uvedené období ze svého účtu částku 150 800 Kč. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že se jednalo o jejich společný dluh. Žalovaná proti tomuto nároku žalobce namítla, že závazek z uvedeného úvěru byl zcela vypořádán v předchozím řízení pod sp. zn. [spisová značka], a že ve vypořádacím podílu, který žalobce získal v uvedeném řízení bylo zohledněno, že žalobce po rozvodu hradil splátky sám. K první námitce žalované je třeba uvést, že v řízení pod sp. zn. [spisová značka] bylo rozhodnuto pouze o povinnosti žalované zaplatit zůstatek úvěru č. [hodnota], předmětem řízení bylo tedy vyřešení úvěru „do budoucna“. Již uhrazené splátky úvěru předmětem řízení pod sp. zn. [spisová značka] nebyly, resp. to nijak nevyplývá ze žaloby ani z rozsudku vydaného v uvedeném řízení. Podle § 742 odst. 1 písm. c) o. z. má žalobce právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek. Jelikož v řízení bylo prokázáno, že žalobce hradil splátky tohoto společného úvěru a že je hradil ze svých výlučných prostředků, náleží mu právo požadovat po žalované splátek uhrazených po právní moci rozvodu manželství, tj. zániku SJM, neboť nebylo zjištěno, že by tyto splátky byly mezi účastníky doposud vypořádány. Jelikož žalobce uhradil na úvěr č. [hodnota] celkem částku 150 800 Kč, náleží mu vůči žalované nárok na úhradu částky 75 400 Kč.

18. Další nárok žalobce spočíval v uložení povinnosti žalované uhradit žalobci splátek, které uhradil z výlučných prostředků na úvěr č. [hodnota] od právní moci rozvodu účastníků. I v této části soud žalobě jako důvodné vyhověl, přičemž odkazuje na odůvodnění v předchozím odstavci 17., když podstata nároků je shodná. Rovněž se jedná o uplatnění vnosu, který byl posouzen v souladu s § 742 odst. 1 písm. c) o. z., přičemž i zde bylo mezi účastníky nesporné, že se jednalo o jejich společný dluh. Závazek z úvěru č. [hodnota] doposud nebyl mezi účastníky vypořádán. V řízení bylo prokázáno výpisy z účtů č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (účet žalobce), č. [č. účtu] a č. [hodnota], že žalobce hradil na úvěrový účet č. [hodnota] od právní moci rozvodu účastníků splátku 1 720 Kč měsíčně a od prosince 2022 do září 2023 splátku 2 800 Kč měsíčně a na účet stavebního spoření č. [hodnota] od právní moci rozvodu účastníků do září 2023 splátku 1 440 Kč měsíčně. Celkem žalobce uhradil na úvěr za uvedené období ze svého účtu částku 162 480 Kč, náleží mu tedy vůči žalované nárok na úhradu částky 81 240 Kč.

19. K námitce žalované, že soud si měl vyžádat od banky, která výše uvedené úvěry účastníkům poskytla, zprávu o tom, kdy a kolik žalobce na úvěry uhradil a zda nehradila i žalovaná, soud uvádí, že vyžádání takové zprávy nebylo v řízení již zapotřebí s ohledem na důkazy označené žalobcem a následně vyžádané soudem, tedy výpisy z účtů č. [č. účtu] a č. [č. účtu] souvisejících s úvěrem č. [hodnota] a z účtů č. [č. účtu] a č. [č. účtu] souvisejících s úvěrem č. [hodnota]. Z těchto výpisů bylo dostatečně prokázáno, jaké splátky úvěrů a kdy byly hrazeny z účtu žalobce, příp. žalované. Podle pokynu krajského soudu měl okresní soud doplnit dokazování k prokázání toho, že žalobcem zaslané splátky úvěrů z jeho účtu byly skutečně připsány na účet poskytovatele úvěrů (banky). Výpisy z výše uvedených účtů bylo požadované prokázáno a bylo by tedy nadbytečné činit další dotaz na banku tak, jak uvedla žalovaná.

20. Z výše uvedených důvodů soud shledal první dva zmíněné nároky žalobce důvodnými a žalobě v této části proto vyhověl. Celkovou částku 156 640 Kč představující žalobcem uhrazených splátek na úvěry č. [hodnota] a č. [hodnota] uložil soud žalované uhradit žalobci ve výroku I. tohoto rozsudku v obecné třídenní lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

21. Další nárok žalobce spočíval v uložení povinnosti žalované zaplatit [právnická osoba]. zůstatek úvěru č. [hodnota]. Žalobce odůvodnil svůj požadavek na přikázání tohoto dluhu žalované tím, že úvěr byl čerpán na rekonstrukci společné nemovitosti a ta byla v řízení pod sp. zn. [spisová značka] přikázána do výlučného vlastnictví žalované. Navíc v řízení pod sp. zn. [spisová značka] byl žalované přikázán i dluh z úvěru č. [hodnota] a žalobce má za to, že není důvodu, aby nedošlo ke stejnému způsobu vypořádání i u úvěru č. [hodnota]. Žalovaná navrhla, aby byl dluh přikázán k úhradě oběma účastníkům. Jak bylo uvedeno výše, nebylo mezi účastníky sporné, že se u úvěru č. [hodnota] jednalo o dluh společný a že dosud nebyl vypořádán. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. [spisová značka], v řízení o vypořádání společného jmění manželů má soud společné dluhy přikázat zásadně oběma manželům rovným dílem, nejsou-li tu výjimečné okolnosti odůvodňující přikázání dluhu jen jednomu z nich nebo každému z manželů v jiném než rovnodílném poměru. V řízení o vypořádání SJM je u společných dluhů tvořících součást SJM na základě rozhodnutí soudu stanoven podíl každého z manželů na společných dluzích jen ve vnitřním poměru mezi manžely. Vypořádáním dluhů tvořících součást SJM nepřestávají být tyto dluhy společné a věřitel se může nadále domáhat uspokojení vůči oběma manželům. S ohledem na tyto důsledky mají soudy zásadně vypořádávat společné dluhy jejich přikázáním oběma manželům rovným dílem. Jen tímto způsobem vypořádání lze minimalizovat negativní následky situace, kdy úhradu dluhu provede z různých příčin nakonec zcela nebo z větší části jen jeden z bývalých manželů. Navíc v okamžiku rozhodování soudu o vypořádání společného dluhu nejsou často ani známy veškeré údaje o jeho konečné výši; především vzhledem k jeho příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení, atd.), jehož obsah i výše se může v průběhu času měnit. Typicky u hypotéčních úvěrů či jiných dlouhodobých závazků. Jestliže soud rozhodne o vypořádání dluhu rovným dílem, je tím zabezpečeno i „spravedlivé“ vypořádání v budoucnu splatných, v době rozhodování soudu „nejistých“, částí společného závazku; to i s ohledem na případný následný regres. Přesto nelze zcela vyloučit, že ve výjimečných případech, ve kterých pro to budou dány okolnosti konkrétní projednávané věci, bude společný dluh náležející do SJM přikázán jen jednomu z manželů. Podmínkou takového postupu bude zpravidla souhlas manžela, jemuž má být celý dluh přikázán, a řádné zdůvodnění mimořádných okolností případu, které přikázání celého dluhu jen jednomu z manželů odůvodňují (viz odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. [spisová značka]). Soud v projednávané věci nezjistil, že by zde byly dány výjimečné okolnosti pro to, aby dluh z úvěru č. [hodnota] byl přikázán k úhradě pouze žalované. Skutečnost, že žalované byla přikázána do výlučného vlastnictví dříve společná nemovitost účastníků a současně i zůstatek úvěru č. [hodnota] není pro odklon od postupu podle výše zmíněné judikatury Nejvyššího soudu dostatečně relevantní. Při vypořádání SJM se zpravidla vždy společná nemovitost přikáže do výlučného vlastnictví pouze jednoho z bývalých manželů, nejde tedy o nijak výjimečnou okolnost. Současně ani žalovaná nesouhlasila s tím, aby dluh z úvěru č. [hodnota] byl přikázán pouze jí. Nakonec pak nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že dříve společná nemovitost účastníků a zůstatek úvěru č. [hodnota] byly žalované v řízení sp. zn. [spisová značka] přikázány tzv. rozsudkem pro uznání, který byl vydán poté, co se žalobce (v řízení sp. zn. [spisová značka] jako žalovaný) nevyjádřil na tzv. kvalifikovanou výzvu, tzn. že se nijak nevyjádřil k podané žalobě, a žalobě v důsledku toho bylo vyhověno ve znění žalobkyní navrženého petitu. Soud tedy z výše uvedených důvodů rozhodl výrokem II. tak, že dluh z úvěru č. [hodnota] se přikazuje k úhradě účastníkům rovným dílem.

22. Další nárok žalobce spočíval v uložení povinnosti žalované uhradit žalobci na vypořádacím podílu částku 520 000 Kč, která představovala dluh z úvěrové smlouvy č. [hodnota], který žalobce čerpal po rozvodu manželství, nicméně podle tvrzení žalobce bylo cílem úvěru využít jej na opravu a modernizaci nemovitosti, která byla tehdy součástí zaniklého a dosud nevypořádaného SJM. Žalobce tvrdil, že převzal úvěr po dohodě a se souhlasem žalované. U tohoto úvěru se nejedná oproti výše uvedeným úvěrům o dluh společný, ale výlučně žalobcův. Žalobce tak opětovně uplatnil vnos z výlučného majetku do majetku společného, resp. majetku dosud nevypořádaného. Prvně soud konstatuje, že po provedeném dokazování neměl za prokázané, že úvěr č. [hodnota] žalobce čerpal se souhlasem žalované. Výpovědí svědka [tituly před jménem] [jméno FO] nebylo k této otázce ničeho zjištěno, neboť svědek si již jednání ze dne 5. 2. 2020, kdy byl úvěr sjednán, nic nevybavoval, a dále pak žalobce výslovně při jednání uvedl, že žádné další důkazy k prokázání tvrzení, že se se žalovanou na čerpání tohoto úvěru dohodli, nemá. Výslech žalobce, při němž vypověděl, že se se žalovanou dohodli na čerpání úvěru okolo Vánoc 2019, soud vyhodnotil jako nedostatečně prokazující tvrzení žalobce, neboť výpověď žalobce nebylo možné podpořit žádnými dalšími důkazy. K pokynu krajského soudu pak soud vyzval žalobce k doplnění tvrzení a důkazů podle § 118a odst. 1,3 o. s. ř. ohledně toho, jaké konkrétní částky žalobce vynaložil z úvěru č. [hodnota] a na co konkrétně. Žalobce svá tvrzení doplnil a k důkazu navrhl svůj účastnický výslech. Žalobce v rámci svého výslechu uvedl, že úvěr byl použit na rekonstrukci nemovitosti v období od března 2020 do roku 2022. Dále žalobce uvedl, jaké konkrétní práce měly být prováděny, kde zakoupil materiál a kolik zakoupený materiál stál. Práce, které byly financovány z uvedeného úvěru byly podle výpovědi žalobce zachyceny na předložených fotografiích, založených ve spise na č.l. 445, 447, 450, 454-496 a 498-500. Soud na základě provedených důkazů nicméně dospěl k závěru, že žalobci se v řízení nepodařilo dostatečně prokázat využití uvedeného úvěru tak, jak žalobce tvrdil. Z předložených fotografií a výslechu žalobce nebylo prokázáno, že tvrzené práce, resp. materiál, byly financovány právě z úvěru č. [hodnota], když fotografie nebyly ani označeny datem, kdy byly pořízeny. Rovněž fotografie ani neprokazují, že byly pořízeny v domě, který byl tehdy v zaniklém a nevypořádaném SJM účastníků. Žalovaná nicméně tohoto v řízení nenamítala. Žalobce pak při svém výslechu sám uvedl, že nedisponuje doklady (fakturami) k zakoupenému materiálu. K předloženým „účtenkám“ z Hornbachu soud přitom nemohl přihlédnout, neboť nijak neprokazovaly, že zakoupené zboží zakoupil žalobce, ani že byly hrazeny z úvěru č. [hodnota]. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobce neunesl břemeno důkazní ohledně svého tvrzení, že úvěr č. [hodnota] použil na rekonstrukci domu a žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl (výrok III.).

23. Poslední nárok žalobce spočíval v uložení povinnosti žalované uhradit žalobci částku 60 000 Kč. Žalobce částku žaloval jako vnos do SJM z výlučných prostředků žalobce, při jednání však byl soudem poučen ve smyslu § 118a odst. 2 o. s. ř. o tom, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak, a to jako bezdůvodné obohacení, a byl vyzván k tomu, aby doplnil svá tvrzení a označil důkazy potřebné k prokázání svého nároku. Podle tvrzení žalobce měl žalobce částku 60 000 Kč poskytnout žalované za trvání manželství ze svých výlučných prostředků, kdy tato částka měla být započtena na vypořádací podíl, neboť podle žalobce byli se žalovanou domluveni, že nemovitost připadne žalobci. K zápočtu však nedošlo a částka 60 000 Kč žalobci vrácena nebyla. Z provedených důkazů (zejména dopisu PZ žalované na č.l. 232 spisu) bylo sice prokázáno, že žalobce žalované částku 60 000 Kč poskytl, nicméně žalobce poté neprokázal, že částka 60 000 Kč byla vyplacena z jeho výlučných prostředků, ani že byla poskytnuta žalované za účelem vypořádání SJM účastníků. Na základě uvedeného soud tedy i ohledně tohoto uplatněného nároku dospěl k závěru, že žalobce neunesl břemeno důkazní a žalobu i v této části jako nedůvodnou zamítl (výrok III.).

24. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vycházel zejména ze stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, podle kterého je i v řízeních o vypořádání SJM obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Podle závěrů citovaného stanoviska v řízeních o vypořádání SJM neplatí nadále právní závěr, podle kterého je rozhodování o náhradě nákladů řízení ovládáno zásadou úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) a odlišný způsob byl výjimkou, která byla podmíněna důvody hodnými zvláštního zřetele. Naopak se nyní uplatní přesně opačné pravidlo, tzn. nejsou-li dány závažné důvody, nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo. Soud v projednávané věci neshledal žádné závažné důvody, pro které by bylo nutné (žádoucí) se od nově stanoveného obecného pravidla pro rozhodování o nákladech v řízeních o SJM odchýlit. A to i s ohledem na výsledek řízení, když žalobce v řízení uplatnil celkem [hodnota] nároků – zaplacení uhrazených splátek úvěru č. [hodnota], zaplacení uhrazených splátek úvěru č. [hodnota], vypořádání úvěru č. [hodnota], zaplacení částky 520 000 Kč a zaplacení částky 60 000 Kč. Úspěšný pak byl žalobce u prvních dvou nároků, u třetího nároku byl soudem zvolen jiný způsob vypořádání, než jaký byl navrhován žalobcem, a neúspěšný byl žalobce u čtvrtého a pátého nároku. Soud má tedy za to, že i v případě, že by se poměřoval úspěch účastníků ve věci, bylo by možné dospět k závěru, že úspěch účastníků byl takřka stejný. Na závěru soudu ohledně nákladů řízení pak ničeho nemění ani skutečnost, že částka 60 000 Kč byla posuzována jako nárok z bezdůvodného obohacení, nikoli jako vnos do SJM, jak byla původně uplatněna. Soud proto výrokem IV. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení