17 C 28/2016 - 266

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobce:[Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému:[Anonymizováno], IČO: [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem, a to pozemkům - p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, jiná plocha o výměře 593 m2, - p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, jiná plocha o výměře 402 m2, - p. č. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 376 m2, - p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha o výměře 8761 m2, - p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, zeleň o výměře 148 m2, - p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, zeleň o výměře 38 m2, vše zapsáno na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [katastrální území], u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], se zrušuje.

II. Do vlastnictví žalobce se přikazují pozemky vyznačené v geometrickém plánu č. [hodnota], který je přílohou rozsudku o celkové výměře 6879 m2.

III. Do vlastnictví žalovaného se přikazují pozemky vyznačené v geometrickém plánu č. [hodnota], který je přílohou rozsudku o celkové výměře 3439 m2.

IV. Na vyrovnání podílů si nejsou účastníci řízení povinni hradit navzájem ničeho.

V. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení

VI. Žalobce je povinen ČR-Městskému soudu v Brně zaplatit na náhradě nákladů státu za znalečné částku ve výši 24.565 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen ČR-Městskému soudu v Brně zaplatit na náhradě nákladů státu za znalečné částku ve výši 24.565 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 20.10.2016 domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, a to pozemkům p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, jiná plocha o výměře 593 m2, p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, jiná plocha o výměře 402 m2, p. č. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 376 m2, p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha o výměře 8761 m2, p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, zeleň o výměře 148 m2, p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, zeleň o výměře 38 m2, vše zapsáno na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [katastrální území], u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště]. Žalobce je vlastníkem ideálních dvou třetin těchto pozemků, kdy vlastnictví nabyl na základě usnesení Městského soudu v Brně ze dne 5. 3. 1996, č. j. [spisová značka] a kupní smlouvy ze dne 4. 10. 2006. Vlastníkem zbývající ideální jedné třetiny shora popsaných pozemků byla původní žalovaná [jméno FO], a to na základě usnesení Městského soudu v Brně ze dne 6.3. 1996, č.j. [spisová značka], usnesení Městského soudu v Brně ze dne 5. 3. 1996, č. j. [spisová značka]. Předmětné pozemky užívá třetí osoba, kterou v době podání žaloby bylo [právnická osoba], když součástí byl areál [Anonymizováno]. Mezi původními účastníky řízení nepanovala shoda stran správy nemovitého majetku, a proto bylo na místě podílové spoluvlastnictví zrušit a vypořádat s tím, že žalobce navrhl, aby nemovité věci byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví a žalobce by na úplném vypořádání podílového spoluvlastnictví vyplatil původní žalované částku ve výši 3.300.000 Kč.

2. Následně usnesením č.j. 17 C 28/2016-59 ze dne 10.7.2017, které nabylo právní moci dne 1.8.2017, soud dle ust. § 107a o.s.ř. připustil, aby na místo původní žalované vstoupilo [právnická osoba], IČ: [IČO].

3. Při jednání konaném dne 28.7.2021 soud ve smyslu ust. § 95 odst. 1 o.s.ř. připustil změnu žaloby, kterou se žalobce domáhal, aby bylo podílové spoluvlastnictví účastníků řízení ke shora popsaným nemovitým věcem zrušeno s tím, že do vlastnictví žalobce měly být přikázány pozemky vyznačené v geometrickém plánu, který je přílohou rozsudku, o celkové výměře 6879 m2 a do vlastnictví žalovaného by měly být přikázány pozemky vyznačené v geometrickém plánu, který je přílohou rozsudku, o celkové výměře 3439 m2.

4. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že souhlasí se zrušením podílového spoluvlastnictví, kdy vlastnické právo k podílu 1/3 u předmětných pozemků p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, jiná plocha o výměře 593 m2, p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, jiná plocha o výměře 402 m2, p. č. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 376 m2, p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha o výměře 8761 m2, p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, zeleň o výměře 148 m2, p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, zeleň o výměře 38 m2, vše zapsáno na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [katastrální území], u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 25.4.2017 s právními účinky zápisu ke dni 9.5.2017. Pozemky p.č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] tvoří veřejné prostranství, tedy jsou přístupné každému bez omezení a slouží obecnému užívání a žalovaný jako obec je povinen o ně jako o veřejné prostranství pečovat. Pozemky p.č. [hodnota] a [Anonymizováno] jsou součástí areálu [právnická osoba], příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je žalovaný, kdy navíc pozemek p.č. [Anonymizováno] je zastavěn školní budovou, v části obce [adresa], č.p. [Anonymizováno], jejímž výlučným vlastníkem je rovněž žalovaný. Žalovaný měl za to, že předmětné pozemky by v rámci vypořádaní spoluvlastnictví měl nabýt do svého výlučného vlastnictví s tím, že žalobci by byla vyplacena přiměřená náhrada, tímto postupem nastane stav, kdy předmětné pozemky tvořící veřejné prostranství a areál školy, jejímž zřizovatelem je žalovaný se stanou výlučným vlastnictvím žalovaného jakožto obce a žalovaný jako obec tak bude moci s těmito pozemky podléhajícímu obecnému užívání plně disponovat, a kdy tím zároveň bude vyřešeno i současné právní postavení žalobce, který k předmětným pozemkům podléhajícím obecnému užívání nemůže vykonávat svá vlastnická oprávnění a zbývá mu tak je tzv. holé vlastnictví těchto pozemků (srov. nález Ústavního soudu I. ÚS 581/14). Žalovaný měl dále za to, že reálné rozdělení nemovitých věcí nepřichází v úvahu, a to i s přihlédnutím k tomu, že by došlo ke vzniku pozemků o malých výměrách nevhodných tvarů. Žalovaný má dostatek finančních prostředků k vyplacení podílu žalobce, kdy je druhým největším městem v České republice a hospodaří s rozpočtem přesahujícím částku ve výši 16 miliard korun.

5. Žalobce uvedl, že nesouhlasí s tím, že disponuje toliko tzv. holým vlastnictvím, neboť žádný takový pojem není v českém právním řádu obsažen a žalobce je ve svém vlastnickém právu omezen pouze tím, že se jedná o veřejné prostranství, což je omezení, které je srovnatelné s omezením, které vlastníku pozemku přináší např. schválený územní plán.

6. Z níže uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěry ohledně skutkového stavu.

7. Z výpisu z LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k.ú. [katastrální území] bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem id. podílu 2/3 na nemovitých věcech, a to pozemků p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, jiná plocha o výměře 593 m2, p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, jiná plocha o výměře 402 m2, p. č. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 376 m2, p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha o výměře 8761 m2, p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, zeleň o výměře 148 m2, p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, zeleň o výměře 38 m2, vše zapsáno na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [katastrální území], u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště]. Podíl v rozsahu id. 1/3 vlastnila [jméno FO]. Mezi účastníky řízení následně nebylo sporu, že tato svůj podíl na nemovitých věcech prodala žalovanému, a to na základě kupní smlouvy č. [hodnota] ze dne 25.4.2017.

8. Z přípisu ze dne 20.2.2007, z přípisu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 24.5.2007, z odpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 1.6.2007, z emailové zprávy žalobce ze dne 5.4.2013, z emailové zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 18.4.2013 a z přípisů ze dne 12.5.2013 a 29.11.2015 bylo zjištěno, že mezi původními účastníky řízení byla opakovaně řešena otázka zrušení resp. vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, které spoluvlastnili, a to i ve vztahu k pozemkům zapsaným na LV č. [hodnota] v k.ú. [katastrální území].

9. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne 28.5.2019 a výslechu znalce [tituly před jménem] [právnická osoba], bylo zjištěno, že předmětné pozemky lze reálně rozdělit, přičemž konkrétní podobu reálného rozdělení musí zpracovat autorizovaný geodet. Nejlepší dle znalce je, aby hranice reálného rozdělení vycházely z dohody účastníků řízení nebo z autoritativního rozhodnutí soudu, pokud se strany nedohodnou. Za účelem vypracování znaleckého posudku provedl místní šetření, a to za účasti účastníků řízení s tím, že mu byl znám i způsob využití těchto pozemků, kdy na jednom z nich se nachází resp., že se zde v okolí nachází okolí školy, avšak tento způsob využití nebrání reálnému rozdělení posuzovaných pozemků. Při reálném rozdělení věci, je třeba, aby byl zajištěn přístup k sítím a cestě, ale to platí pouze pro stavební pozemky. V posuzované věci bylo zjištěno, že všechny pozemky i ty, které nejsou stavebními, ale jsou vedeny jako plocha ostatní, mají zajištěn rovnocenný rozsah tohoto přístupu. Pokud šlo o odhadované náklady reálného rozdělení, tyto byly stanoveny na částku ve výši 60.000 Kč, kdy znalec vycházel z informací od autorizovaných geodetů, kdy tato cena zahrnuje náklady na vytyčení hranice, zpracování geometrického plánu, jakož i vnos do katastru. K výsledné ceně dospěl analýzou, která je popsána v bodu B znaleckého posudku (str. 4-6) s tím, že pokud je možno použít metodu srovnávací, je třeba vzít v úvahu, že by se měly porovnávat nabídky se stejnými parametry, ale v projednávané věci byla věc specifická, kdy se jednak jednalo o podílové spoluvlastnictví, část pozemku je zastavěna školou, dále je zde veřejná zeleň, přičemž v reálně dostupných nabídkách se žádná taková srovnatelná věc nalézt nedá. Do ceny pozemků nepromítl žádné sítě a ochranná pásma, neboť žádné evidované nenalezl. Proto jako základ použil cenu stanovenou dle cenového předpisu, přičemž k výsledné ceně obvyklé dospěl právě postupy a porovnáním, jakož i s využitím svých zkušeností, přičemž zohlednil i reálné prodeje města, tak jak jsou popsány v posudku. Při zohlednění všech v analýze prováděných způsobech se výsledná cena pohybovala cca + - 5–10% v dané množině. Obvyklá cena předmětných pozemků byla stanovena 20.899.550 Kč. Dále znalec uvedl, že od data vyhotovení znaleckého posudku dne 28.5.2019 došlo k podstatné změně v otázce ocenění resp. závěry tedy výpočty užité ve znaleckém posudku již plně použít nešlo, neboť došlo z roku 2019 na rok 2020 k průměrnému růstu cen o 10% a z roku 2020 na rok 2021 o 15% tj. cena vzrostla o 25%, přičemž toto je toliko stanovisko znalců, nikoliv např. finančních institucí poskytující úvěry, jejichž pohled na cenovou problematiku je zcela odlišný. U všech pozemků se cena změnila různě, právě s ohledem na jejich charakter a druh tj. došlo k rozdílnému růstu cen u rozdílných pozemků. Navíc by toto nemělo vliv u pozemků, kde je zeleň, tráva, mělo by to vliv pouze na pozemek, na kterém je hřiště, a mělo by to vliv pouze tehdy, pokud by tam byla kanalizace, avšak poklopy znalec neviděl.

10. Ze znaleckého posudku č. [číslo] ze dne 25.8.2023 vč. geometrického plánu č. [hodnota] a z výslechu zástupce znalecké kanceláře [právnická osoba], IČ: [IČO], a to [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že předmětné pozemky lze reálně rozdělit a jejich obvyklá cena je 29.260.000 Kč, jak je uvedeno na straně 17 znaleckého posudku s tím, že náklady, které by vznikly v souvislosti s reálným rozdělením, by činily cca 15.000 Kč. K závěrům, že pozemky lze reálně rozdělit dospěla znalecká kancelář z údajů, které vycházely ze spisového materiálu, ale také z provedeného místního šetření, k jehož konání byli přizváni účastníci řízení, jakož i jejich zástupci. Právě na základě místního šetření a diskuze s účastníky řízení bylo přistoupeno k vypracování řešení reálného rozdělení nemovitých věcí. Součástí znaleckého posudku v části týkající se závěru ohledně reálného rozdělení věci lze odkázat na dodatek geodeta, kdy nebyl proveden pouze poslední krok, a to ve vztahu ke stavebnímu úřadu, a to na základě požadavku žalobce, že toto si zajistí sám - str. 26 znaleckého posudku. Pokud jde o přístupovou cestu k pozemkům po jejich reálném rozdělení ve prospěch žalobce, je tato zajištěna z [adresa], kde je na pozemku p.č. [Anonymizováno] zpevněná komunikace, asfaltová, o šířce 3-4 metry a délce cca 10 metrů. Pokud jde o odhadované náklady reálného rozdělení, bylo vycházeno z ceny účtované geodetem, kdy tato by následně byla navýšena o správní poplatek ve vztahu ke stavebnímu úřadu. Posuzované pozemky se nacházejí v zastavěném území města mezi stávající zástavbou bytových domů a objektem školy. Pozemky jsou v uzavřeném areálu základní školy [Anonymizováno], kdy na pozemku p.č. [Anonymizováno] stojí budova školy – zapsáno v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří, zbylé pozemky jsou zaspány jako ostatní plochy s různým způsobem využití, přičemž skutečné využití pozemků je neudržovaná zeleň v areálu školy, kde byly patrny zbytky sportoviště, zpevněné plochy, opěrná zídka se zábradlím, schodiště, oplocení. Jmenované venkovní úpravy, ale svému účelu neslouží, jejich údržba byla zanedbaná a vyžaduje rekonstrukci či demolici. Zpevněné plochy jsou poškozené, skrze spáry prorůstá tráva. Na pozemcích jsou převážně náletové dřeviny, údržba zeleně byla značně zanedbaná. Na pozemcích p.č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] se nenachází žádné stavby a nezastavěné pozemky nebyly k datu místního šetření využívány. V rámci závěru ohledně stanovení ceny obvyklé předmětných pozemků, byla použita metoda srovnávací, kdy znalecká kancelář měla dostatek srovnávacího materiálu a bylo vycházeno ze sjednaných cen obdobně nabízených pozemků. Pokud byl vyjádřen nesouhlas s oceněním pozemku, na němž se nachází budova školy (parc. č. [Anonymizováno]), tak i u tohoto pozemku bylo znaleckou kanceláří vycházeno z údajů, které měli k dispozici v rámci srovnávacího materiálu, kdy jeden ze vzorků byl prodej pozemku, na jehož části se nacházela budova. V rámci srovnávacího materiálu je tímto srovnávaným pozemkem částečně zastavěným vzorek č. [hodnota]. Pokud šlo o vzorek č. [hodnota], tam stavba není, je tam, ale možná výstavba. Vzhledem k tomu, o jaké pozemky se jedná v projednávané věci, jaký je jejich charakter nebylo třeba tuto specifičnost nikterak jinak zohlednit. Cena toho pozemku, na němž stojí budova školy a který by dle žalobce měl být oceňován jako pozemek stavební, se nikterak odlišovala od cen v rámci srovnávacího materiálu, navíc takovýchto pozemků je k prodeji velice málo, kdy v úvahu byla brána právě specifičnost projednávané věci, a to že na pozemku stojí budova školy, jako veřejné instituce, a proto takovýchto srovnávacích vzorků je málo, a to byl právě důvod, proč v rámci ocenění bylo postupováno způsobem uvedeným ve znaleckém posudku tj. že předmětný pozemek nebyl oceněn jako stavební. Pokud v rámci ocenění byl použit redukovaný HB index v rozsahu 1/3, tento byl stanoven odborným odhadem na základě dosavadních zkušeností znalecké kanceláře, kdy HB index je stanoven pro stavební pozemky pro bydlení, kde ceny rostou rychleji oproti jinému segmentu, kdy v našem případě se jednalo o segment občanské vybavenosti, a proto došlo k redukci právě na 1/3. Pokud by snad v tabulce na straně 15 byly rozdíly v rámci násobení při početních operacích, je to způsobeno pravděpodobně zaokrouhlováním, kdy nakonec výsledná cena 29.260.000 Kč je vyšší oproti údajům v těch dvou tabulkách. Nedílnou součástí vypracovaného znaleckého posudku je i geometrický plán č. [hodnota]. Žalobci by dle jeho podílu 2/3 náležely pozemky vyznačené v geometrickém plánu č. [hodnota] o celkové výměře 6879 m2, a to pozemek p.č. [Anonymizováno] o výměře 38 m2 a p.č. [Anonymizováno] o výměře 6841 m2. Do vlastnictví žalovaného by dle jeho podílu 1/3 náležely pozemky vyznačené v geometrickém plánu č. [hodnota] o celkové výměře 3439 m2, a to p. č. [Anonymizováno] o výměře 593 m2, p. č. [Anonymizováno] o výměře 402 m2, p. č. [Anonymizováno] o výměře 376 m2, p. č. [Anonymizováno] o výměře 148 m2 a nově vzniklý pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 1920 m2. Pozemek p.č. [Anonymizováno] byl tedy rozdělen na dvě části, a to nově pozemek p.č. [Anonymizováno] o výměře 6841 m2 a pozemek p.č. [Anonymizováno] o výměře 1920 m2.

11. Další důkazy soud neprováděl, kdy soudu je i z úřední povinnosti známo, že žalovaný je solventní tj. disponuje dostatečnými peněžními prostředky, a to i pro případ uložení povinnosti, vyplatit žalobci na úplném vypořádání podílového spoluvlastnictví částku odpovídající 2/3 ceny obvyklé stanovené znalcem v rámci této projednávané věci dle znaleckého posudku č. [číslo] ze dne 25.8.2023. A dále z důvodu, že mezi účastníky řízení byl spor toliko o způsobu vypořádání jejich spoluvlastnictví, nikoliv o jakákoliv skutková tvrzení.

12. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

13. Soud projednávanou věc posuzoval v souladu s ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v platném znění (dále jen NOZ), neboť jde o právní poměr vzniklý po 1.1.2014.

14. Dle ust. § 1115 NOZ osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

15. Dle ust. § 1121 NOZ každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

16. Dle ust. § 1140 odst. 1 NOZ nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

17. Dle ust. § 1140 odst. 2 NOZ každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

18. Dle ust. § 1142 odst. 1 NOZ jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. Jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

19. Dle ust. § 1143 NOZ nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

20. Dle ust. § 1144 odst. 1 NOZ je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Dle odst. 2 cit. ustanovení rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

21. Dle ust. § 1147 NOZ není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

22. Dle ust. § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

23. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že je na místě podané žalobě vyhovět a podílové spoluvlastnictví účastníků řízení zrušit. V řízení bylo prokázáno a uvedené bylo mezi účastníky řízení nesporné, že tito jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [katastrální území], u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], a to pozemků - p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, jiná plocha o výměře 593 m2, - p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, jiná plocha o výměře 402 m2, - p. č. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 376 m2, - p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha o výměře 8761 m2, - p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, zeleň o výměře 148 m2, - p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, zeleň o výměře 38 m2.

24. Podíl žalobce činí id. 2/3 předmětných nemovitostí a podíl žalovaného činí id. 1/3 předmětných nemovitostí, kdy žalovaný nabyl svůj spoluvlastnický podíl na základě kupní smlouvy č. [hodnota] ze dne 25.4.2017 od původní žalované [jméno FO].

25. Předmětem tohoto řízení bylo zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků řízení, kdy tito, zejména žalovaný, již neměl nadále zájem o setrvání v tomto právním vztahu a v souladu s ust. § 1140 odst. 1 NOZ, kdy nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, soud rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení. Jedná se o jeden ze základních principů podílového spoluvlastnictví, který ve svém usnesení ve věci spis. zn. I. ÚS 617/10 ze dne 28. 6. 2010 potvrdil též Ústavní soud ČR. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a podílové spoluvlastnictví účastníků řízení zrušil.

26. Občanský zákoník výslovně uvádí dva způsoby zrušení spoluvlastnictví. Prvním z nich je dohoda všech spoluvlastníků, druhým pak zrušení spoluvlastnictví rozhodnutím soudu. Jak vyplývá z důvodové zprávy k NOZ, v soukromoprávních vztazích je třeba dát přednost dohodě, proto může soud zrušit spoluvlastnictví pouze v případě, kdy se spoluvlastníci mezi sebou navzájem nedohodnou. Podání návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví však není podmíněno předchozí neúspěšnou snahou o dosažení dohody s ostatními spoluvlastníky. V rámci probíhajícího řízení sp. zn. 17 C 28/2016 se nepodařilo dosáhnout mimosoudního vyřízení věci tj. dohody.

27. V souladu s ust. § 1143 NOZ pokud soud tedy rozhodne o zrušení spoluvlastnictví, musí též rozhodnout o způsobu jejich vypořádání. Způsoby možného vypořádání spoluvlastnictví jsou v NOZ dány taxativním výčtem: a) rozdělení věci b) přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, c) prodej věci ve veřejné dražbě.

28. V případě, že soud rozhoduje o zrušení spoluvlastnictví, je výše uvedené pořadí závazné a soud jej při přistupování k jednotlivým způsobům vypořádání musí dodržet.

29. V projednávané věci byl znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] vypracován znalecký posudek č. [hodnota], kdy tento i při svém výslechu setrval na závěru, že pokud jde o předmětné nemovité věci, tyto lze reálně rozdělit dle spoluvlastnických podílů účastníků řízení. Ke shodnému závěru dospěl i další znalec, který ve věci vypracoval znalecký posudek č. [číslo] ze dne 25.8.2023, jednalo se o znaleckou kancelář [právnická osoba]., IČ: [IČO]. Nedílnou součástí tohoto vypracovaného znaleckého posudku byl i geometrický plán č. [hodnota]. Žalobci by dle jeho podílu 2/3 náležely pozemky vyznačené v geometrickém plánu č. [hodnota] o celkové výměře 6879 m2, a to pozemek p.č. [Anonymizováno] o výměře 38 m2 a p.č. [Anonymizováno] o výměře 6841 m2. Do vlastnictví žalovaného by dle jeho podílu 1/3 náležely pozemky vyznačené v geometrickém plánu č. [hodnota] o celkové výměře 3439 m2, a to p. č. [Anonymizováno] o výměře 593 m2, p. č. [Anonymizováno] o výměře 402 m2, p. č. [Anonymizováno] o výměře 376 m2, p. č. [Anonymizováno] o výměře 148 m2 a nově vzniklý pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 1920 m2.

30. Na tomto místě soud uvádí, že dle ust. § 1144 odst. 1 NOZ zakazuje rozdělení věci, pokud by se tím podstatně snížila její hodnota. Při posuzování, zda by k takovému snížení hodnoty došlo, bude soud vycházet zejména z povahy konkrétní věci. Výkladem a contrario k ustanovení § 1147 NOZ pak lze dospět k závěru, že rozdělení věci je třeba provést vždy, je-li to „dobře možné“. Je tedy třeba, aby rozdělení bylo nejen fakticky možné a technicky proveditelné, ale také aby bylo opodstatněno s ohledem na využití věci (musí být dána faktická i funkční dělitelnost věci).

31. Po reálném rozdělení nemovitých věcí by žalobci dle jeho podílu 2/3 náležely pozemky vyznačené v geometrickém plánu č. [hodnota] o celkové výměře 6879 m2, a to pozemek p.č. [Anonymizováno] o výměře 38 m2, jehož využití v rámci ostatní plochy je zeleň a pozemek p.č. [Anonymizováno]2 o výměře 6841 m2, který je veden jako ostatní plocha s využitím sportoviště a rekreační plocha tj. plocha pro veřejnou vybavenost, převážně školství. V současné době jsou tyto pozemky v uzavřeném areálu školy, ostatně jako všechny ostatní pozemky.

32. V řízení bylo dále prokázáno, že na pozemku p.č. [Anonymizováno] o výměře 376 m2, který by měl být přikázán do vlastnictví žalovaného stojí budova školy, jejímž zřizovatelem je žalovaný. Dále nově vzniklý pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 1920 m2 je označen jako plocha pro veřejnou vybavenost, školství, které se má využívat jako sportoviště, resp. v minulosti byl využíván jako sportoviště. Pokud jde o pozemky p. č. [Anonymizováno] o výměře 593 m2, na tomto se nachází zeleň, pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 402 m2 je určen jako plocha pro veřejnou vybavenost, školství a na pozemku p. č. [Anonymizováno] o výměře 148 m2 se nachází zeleň.

33. Současně bylo prokázáno, že byť jsou pozemky zapsány jako ostatní plocha s různým způsobem využití (sportoviště a rekreační plocha, zeleň, jiná plocha), skutečné využití pozemků je neudržovaná zeleň v areálu školy, kde byly patrny zbytky sportoviště, zpevněné plochy, opěrná zídka se zábradlím, schodiště, oplocení. Jmenované venkovní úpravy, ale svému účelu neslouží, jejich údržba byla zanedbaná a vyžaduje rekonstrukci či demolici. Zpevněné plochy jsou poškozené, skrze spáry prorůstá tráva. Na pozemcích jsou převážně náletové dřeviny, údržba zeleně byla značně zanedbaná. Na pozemcích p.č. [Anonymizováno] a dále i na děleném pozemku p.č. [Anonymizováno] se nenachází žádné stavby a nezastavěné pozemky nebyly k datu místního šetření využívány. Nové sportoviště resp. aktuálně využívané sportoviště školy je vybudováno na pozemku p.č. [Anonymizováno] (foto z přílohy 2 znaleckého posudku č. [číslo]). S ohledem na uvedené má soud za to, že byť v současné době jsou veškeré pozemky v areálu školy a v podstatě tvoří jakýsi ucelený celek, tak jako celek k určitému účelu neslouží, a to ani dělený pozemek p.č. [číslo] ohledem na uvedené tedy má soud za to, že se nejedná o takovou společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, a proto by nebylo její rozdělení možné. Soud má za to, že s ohledem na stav pozemků (neudržované, zanedbané) nelze dospět k závěru, že tyto slouží tedy k naplnění veřejného zájmu či, že by sloužily jako veřejné prostranství, kterým dle ust. § 34 zákona o obcích (obecní zřízení) je míněno: veřejným prostranství jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, když pozemky jsou navíc v uzavřeném areálu [Anonymizováno] jihovýchodně od [adresa]. K tomu dále soud pro úplnost uvádí, že veřejné prostranství je charakterizováno dvěma pojmovými znaky, jimiž jsou neomezená přístupnost veřejného prostranství a obecnost jeho užívání. Obecné užívání veřejného prostranství vznikalo zpravidla obyčejovým způsobem - dlouhodobým užíváním určitého hmotného statku „odnepaměti". K vymezení pojmu veřejného prostranství lze též odkázat na nález sp. zn. Pl. ÚS 21/02, ve kterém Ústavní soud mimo jiné uvedl, že „další prostory, přístupné každému bez omezení" je nutno chápat jako prostranství obdobného charakteru jako náměstí, tržiště, silnice, místní komunikace, parky a veřejná zeleň.

34. V rámci znaleckého zkoumání bylo prokázáno, což bylo potvrzeno i v rámci výslechu znalců, že předmětné pozemky, které jsou ve spoluvlastnictví účastníků řízení, lze reálně rozdělit tak, aby vznikly samostatné věci v právním smyslu, a toto reálné rozdělení lze provést fakticky i funkčně. Věcí v právním smyslu je to, co může být předmětem majetkových práv, především vlastnického práva. Obecně je pro věc v právním smyslu typické, že si ji lze přivlastnit a tedy i ovládat. Pozitivní definice věci je uvedena v ust. § 489 NOZ, kdy věcí je vše , co je rozdílné od osoby a co slouží potřebám lidí. Negativní definice věci spočívá v její odlišnost od jiných věcí, kdy věcí v právním smyslu není součást věci ( viz ust. § 491 NOZ a ust. § 505-509 NOZ). Pro úplnost soud uvádí, že příslušenství věci (viz ust. § 510-513 NOZ) oproti tomu je věcí v právním smyslu, přičemž se má za to, že sdílí právní osud věci hlavní (§ 510 odst. 2 NOZ).

35. Pokud tedy bude realizováno reálné rozdělení pozemků, kdy žalovanému jsou přikázány pozemky, na kterých se nachází budova školy a přilehlé pozemky, tyto je možno jako celek oddělit od pozemků přikázaných žalobci, aniž by došlo k narušení účelu, k němuž mají být a jsou využívány - areál školy. Nebylo sporu o tom, že k těmto pozemkům je a bude žalovanému zajištěn přístup.

36. Bylo prokázáno, že pokud dojde k reálnému rozdělení, je zajištěna přístupová cesta i k pozemkům ve prospěch žalobce, kdy tato je zajištěna z [adresa], která je na pozemku p.č. [Anonymizováno] zpevněná komunikace, asfaltová, o šířce 3-4 metry a délce cca 10 metrů. Přičemž bude na žalobci, k jakým účelům se rozhodne tyto pozemky využít, s tím, že soud má za to, že není vyloučena změna využití těchto pozemků oproti stávajícímu stavu, který je v podstatě odůvodněn tím, že v současné době se jedná o uzavřený školní areál, kdy tato změna je podmíněně přípustná za podmínky, že nedojde k narušení hodnot území, urbanistické koncepce, zhoršení životního prostředí a jinému znehodnocení nebo ohrožení využitelnosti navazujících ploch. Kdy soud má za to, že uvedené z provedeného dokazování neplyne a ostatně toto nebylo v řízení ani tvrzeno. Rozdělením předmětných pozemku bude respektována skutečnost, že žalobce je většinový vlastník a žalovaný vlastník menšinový, kdy v rámci reálného rozdělení věci bude zohledněno i to, že na pozemku p.č. [Anonymizováno], který je ve spoluvlastnictví účastníků řízení, stojí budova ve vlastnictví žalovaného. Rozdělovány jsou pozemky o velké výměře, kdy reálně bude rozdělen toliko jeden pozemek, a to pozemek p.č. [Anonymizováno], který je dělen na dvě části, a to nově pozemek p.č. [Anonymizováno] o výměře 6841 m2 a pozemek pč. [Anonymizováno] o výměře 1920 m2.

37. Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1338/2021 věnoval otázce vypořádání spoluvlastnictvím rozdělením pozemku, dle cit. rozhodnutí nelze pozemek označit za nedělitelný jen pro to, že rozdělení považoval nižší soud za neúčelné. Nejvyšší soud tedy judikoval, že při rozhodování o (ne)dělitelnosti nezastavěného pozemku nelze brát do úvahy jen možnost fyzického užívání nově vzniklých pozemků po jeho rozdělení, nýbrž je třeba zohlednit i jiné možnosti jeho využití, přinášející prospěch, např. nájem či pacht. Rozdělení pozemku tak nelze vyloučit ani v případě, kdy k nově vzniklému pozemku není zajištěn přístup. Za situace, kdy dle zjištění soudů rozdělení pozemku nebrání jeho využití pro – v dané věci letiště, ani by se rozdělením podstatně nesnížila jeho hodnota, je podle Nejvyššího soudu závěr o nedělitelnosti pozemku zjevně nepřiměřený. Nepřijatelným způsobem tak byla opomenuta vůle samotných spoluvlastníků. V projednávané věci se tedy jedná sice o pozemek v uzavřeném areálu školy, kdy jak bylo uvedeno shora předmětné pozemky, nejsou využívány k účelům, které dle údajů z katastru nemovitostí mají být určeny, aktivní sportoviště se na nich nenachází, jsou tam jen jeho zbytky, kdy je vybudováno v rámci areálu školy sportoviště jiné, dále se na nic nachází neudržovaná zeleň, náletové dřeviny, různé venkovní úpravy, které však svému účelu neslouží, jejich údržba byla zanedbaná a vyžaduje rekonstrukci či demolici. Zpevněné plochy jsou poškozené, skrze spáry prorůstá tráva. Na pozemcích p.č. [Anonymizováno] a dále i na děleném pozemku p.č. [Anonymizováno] se nenachází žádné stavby nezastavěné pozemky. Rozdělením pozemků navíc vzniknou dva různé ucelené celky, jednoduchého tvaru s tím, že ve vztahu k žalobci se bude jednat o pozemky nezastavěné. Hodnota rozdělovaných pozemků se jejich rozdělení nikterak nesníží. Současně nevzniknou žádné mimořádné náklady spojené s dělením pozemků. Dle cit. rozhodnutí Nejvyššího soudu je nutné při úvaze, zda je nezastavěný pozemek dělitelný či nikoliv, brát v potaz i jiné možnosti než jen jeho přímé užívání, např. investiční charakter pozemku při očekávaném zvýšení jeho ceny v důsledku připravované změny územního plánu, možnost jeho přenechání k užívání jiné osobě apod. Jako lichým pak Nejvyšší soud označil i argument, že k nově vzniknuvším pozemkům nebude zajištěn přístup k pozemní komunikaci, kdy ke všem stávajícím i potenciálním pozemkům má přístup zajištěna třetí osoba formou věcného břemene a spoluvlastník, jemuž má být pozemek přikázán do vlastnictví, sám přístup nepožaduje a se způsobem vypořádání souhlasí. Stran přístupu k pozemku soud odkazuje na bod 36 tohoto rozsudku. Nejvyšší soud uzavřel, že je třeba vycházet zejména z toho, že jde o vypořádání soukromoprávního stavu a uplatňování soukromého práva, které je nezávislé na právu veřejném a je tak třeba přihlížet k zájmům samotných účastníků a jejich vůli. Soud má tedy v projednávané věci za to, že předmětné rozhodnutí Nejvyššího soudu lze aplikovat i na projednávanou věci s tím, že jak bylo uvedeno shora, soud má za prokázané, že lze nemovité věci reálně rozdělit, kdy žalobce má zájem nadále vlastnit předmětné pozemky, a to v rozsahu jeho podílu, kdy do vlastnictví žalovaného dle jeho podílu budou přikázány toliko pozemky, na kterých stojí budova školy a část pozemku na něj bezprostředně navazující, kdy pozemky, které budou přikázány v rozsahu jeho podílu žalobci neslouží veřejnému zájmu a nejsou žalovaným jako zřizovatelem využívány jako funkční celek ve vztahu k budově školy. Navíc otázka přístupové cesty byla též vyřešena.

38. Dále soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2084/2023, ze dne 13. 9. 2023, dle kterého podstatné snížení hodnoty věci řadí občanský zákoník výslovně mezi překážky, které brání reálnému rozdělení společné věci při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Nejvyšší soud opakovaně ve svých rozhodnutích uvedl, že je třeba v tomto směru přihlížet komplexně ke všem okolnostem věci, o podstatné snížení hodnoty věci však zpravidla nepůjde, bude-li snížení hodnoty menší než 15 %. K závěru o tom, že rozdělením pozemku nedojde k podstatnému snížení jeho hodnoty, lze dospět jen na základě zjištění o existenci a míře poklesu takové hodnoty. Pokud mezi účastníky není nesporné, že ke snížení hodnoty nedojde či že snížení hodnoty nebude podstatné (obvykle do 15 %), lze podstatné snížení hodnoty pozemku vyloučit jen porovnáním zjištěných hodnot původního pozemku a rozdělených pozemků podle rozsudku. V projednávané věci nebylo mezi účastníky řízení sporu o tom, že by rozdělením pozemků došlo ke snížení hodnoty věci.

39. S ohledem na uvedené tedy soud dospěl k závěru, že reálné rozdělení věci je možné, a proto soud neuvažoval o dalších možnostech, a to přikázání věci do vlastnictví kterémukoliv z účastníků řízení, který měl zájem o jejich přikázání, a to za náhradu. Soud dospěl k závěru, že nelze přisvědčit názoru, že by žalobci snad svědčilo toliko tzv. holé vlastnictví. Dále soud uvádí, že soud může přikázat věc do vlastnictví spoluvlastníka bez ohledu na to, zda v řízení vystupuje jako žalobce či žalovaný, nemůže ji však přikázat do vlastnictví osobě, která není spoluvlastníkem. Nejvyšší soud dokonce uvedl, že pro rozhodnutí, komu má být věc přikázána, není rozhodující ani výše podílů, ani účelné využití věci, ale jde o souhrn skutečností, které jsou v dané věci relevantní, s tím, že soud může věc přikázat do výlučného vlastnictví i tomu spoluvlastníkovi, kterému zákonná kritéria nesvědčí (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 22 Cdo 879/2005 ze dne 16. 4. 2006).

40. S ohledem na vše shora uvedené soud dospěl k závěru, že je tedy na místě zrušené spoluvlastnictví (výrok I.) vypořádat reálným rozdělením předmětných nemovitých věcí s tím, že žalobce na vypořádání podílu nepožadoval ničeho. (výrok II., III., IV.).

41. Výrok V. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. s tím, že dle nálezu Ústavního soudu I. ÚS 262/20 ze dne 1.12.2020 musí být v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví vlastnické právo každého ze spoluvlastníků v souladu s článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod chráněno stejnou měrou. Ustanovení § 142 o. s. ř. je proto třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 NOZ). Vzhledem k tomu, že soud podanému návrhu na zrušení spoluvlastnictví vyhověl a současně rozhodl o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, kteří měli v řízení totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný). S ohledem na shora uvedené tedy soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozsudku a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení.

42. Výrokem VI. a VII. o náhradě nákladů státu za znalečné soud rozhodl v souladu s ust. § 148 o.s.ř. tak, že jelikož procesní úspěch žalobce i žalovaného byl stejný, náklady řízení státu, které byly soudem vynaloženy na znalečné, soud poměrně rozdělil v rozsahu ve vztahu ke každému účastníku řízení.

43. Soud dle usnesení č.j. 17 C 28/2016-141 ze dne 29.5.2019, které nabylo právní moci dne 20.6.2019, přiznal znalci [tituly před jménem] [jméno FO] vypracování znaleckých posudku č. [hodnota] částku ve výši 11.975 Kč. A dále za účast znalce při jednání konaném dne 28.7.2021 v souvislosti s jeho výslechem soud znalci přiznal částku ve výši 600 Kč. Tato částka mu byla přiznána při jednání, kdy vyhlášené usnesení ze dne 28.7.2021 nabylo právní moci dne 18.8.2021. Dále dle usnesení č.j. 17 C 28/2016-254 ze dne 4.9.2023, které nabylo právní moci dne 22.9.2023, přiznal soud znalecké kanceláři [právnická osoba]., IČ: [IČO] za vypracování znaleckých posudku č. [číslo] ze dne 25.8.2023 vč. geometrického plánu č. [hodnota] částku ve výši 34.135 Kč. A dále za účast znalce při jednání konaném dne 21.2.2024 v souvislosti s jeho výslechem soud znalecké kanceláři přiznal částku ve výši 2.420 Kč. Tato částka mu byla přiznána při jednání, kdy vyhlášené usnesení ze dne 21.2.2024, které nabylo právní moci dne 21.2.2024. Celkem tedy bylo ze strany státu – ČR-Městského soudu v Brně na nákladech státu vyplaceno 49.130 Kč. Podíl každého z účastníků, který je povinen státu zaplatit, představuje částku ve výši 24.565 Kč.

44. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.