17 C 283/2022 - 691
Citované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 odst. 3 § 142 odst. 3 § 160 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 12 odst. 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 81 § 82 § 2951 odst. 2
- o mezinárodním právu soukromém, 91/2012 Sb. — § 101
Rubrum
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Milenou Rejchovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – Slovenská republika zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] na ochranu osobnosti a náhradu nemajetkové újmy, takto:
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaslat žalobci na vlastní náklady písemnou omluvu následujícího znění: „[Jméno žalovaného] sa týmto ospravedlňuje p. [Jméno žalobce], trvale bytom [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], štátnemu občanovi [Anonymizováno] [Anonymizováno], za verejne vyjadrené, nepravdivé a pravdu hrubo skresľujúce informácie o jeho osobe, ktoré boli v minulosti zverejnené v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. vydanie, vydanom družstvom [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], so sídlom [adresa] [Anonymizováno], IČO: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], zapísanom v Obchodnom registri Okresného súdu Prešov, oddiel: Dr, vložka č.: [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a súviseli s nasledovnými výrokmi: (i) Získané plné moci zneužívajú na presadenie osobnej pomsty [Jméno žalobce] za to, že členovia družstva už ďalej nechcú, aby ďalej [Jméno žalobce] spreneveroval ich prostriedky! (ii)[jméno FO] […] Chcel sa pomstiť: ´Buď ja, alebo nikto´! Jednoducho – konkurzom sa zmocniť majetku všetkých členov, aby odmenil svojich ´verných´ [Anonymizováno]-čkárov, ktorým vôbec nevadí, že znehodnotil (- ´prejedol´/ kamsi vyviedol) odhadom medzi 73 až 90 % finančného majetku vloženého do družstva 23 tis. členmi, ktorí družstvom od založenia ´presli´. Majú [Anonymizováno]-čkári nejaké svedomie? (iii)[jméno FO] nás všetkých podviedol, pretože od nás vylákal peniaze so sľubom, že ich bude zhodnocovať v rozmedzí – jako mu to situácia na trhu dovolí – od 2 do 12 %. Tento sľub však NIKDY nedodržal. Keby ho dodržal, dnešný majetok družstva mal byť MINIMÁLNE niekde v rozmedzí 23 – 27 mil. €. A koľko je? On sa chváli že 7. po audite 2019 počítáme s 5,5, ale speňažiteľná realita je ani nie 2 mil. €! Kam sa podeli tie peniaze? Keby sme to prepočítali na apartmány, mohli sme ich mať 210…? Toto ospravedlnenie činím z dôvodu, že vyššie uvedené informácie vzťahujúce sa k osobe p. [Jméno žalobce] sú nepravdivé a boli zverejnené na základe nepravdivých a pravdu hrubo skresľujúcich skutočností,“ a to doporučeným dopisem prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, bez vlastních doplnění či dovětků, s vlastnoručním podpisem žalovaného, na adresu žalobce [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci zadostiučinění ve výši 2 500 EUR do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. V části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném přiznání zadostiučinění ve výši dalších 2 500 EUR, se žaloba zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci plnou výši nákladů řízení v částce 130 037,15 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30. 8. 2022 domáhal po žalovaném písemné omluvy a dále přiznání zadostiučinění ve výši 5 000 EUR. V žalobě uvedl, že byl zakládajícím členem družstva [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO: [IČO] (dále jen „[Anonymizováno]“), ve kterém vykonával funkci předsedy družstva, kdy po dobu výkonu jeho funkce družstvo prosperovalo především díky know-how, které žalobce do družstva přinesl. V roce 2019 byl žalobce neplatně zbaven funkce předsedy družstva a vedení se ujali noví členové představenstva, včetně žalovaného. Po změně ve vedení se hospodářské výsledky družstva zhoršily natolik, že byl zjištěn jeho úpadek a nové vedení se pokusilo svalit vinu na žalobce, kdy žalobce byl ze strany nového představenstva opakovaně osočován z nejrůznějších protiprávních aktivit vůči družstvu, včetně zpronevěry. V družstevním magazínu [Anonymizováno] vydaném na období červen 2022 byly v následujících článcích zveřejněny tyto informace. V článku nazvaném „ČO SA DĚJE?“ byl úpadek družstva svalován na žalobce s tvrzeními, že žalobce zpronevěřoval prostředky členů družstva. V článku nazvaném „ZLO VÍŤAZÍ SAMO. stačí, ak statoční ľudia nerobia nič…“, byl žalobce znovu označen za původce úpadku družstva s tím, že se chtěl danému družstvu pomstít a zpronevěřil z družstva podstatnou část finančních prostředků. Daný magazín byl rozesílán všem členům družstva formou e-mailové zprávy, kdy v době rozeslání tohoto vydání mělo družstvo nejméně 2030 členů, pocházejících ze Slovenské republiky, České republiky a Polska. Žalovaný byl v době vydání magazínu jeho šéfredaktorem, prováděl korekturu a je uveden i jako autor obou zmíněných článků. Žalobce uvedl, že žalovaný výroky publikovanými v magazínu: „že členovia družstva už ďalej nechcú, aby ďalej [Jméno žalobce] spreneveroval ich prostriedky!“, dále „Chcel sa pomstiť: ´Buď ja, alebo nikto´! Jednoducho – konkurzom sa zmocniť majetku všetkých členov, aby odmenil svojich ´verných´ [Anonymizováno]-čkárov, ktorým vôbec nevadí, že znehodnotil (- ´prejedol´/ kamsi vyviedol) odhadom medzi 73 až 90 % finančného majetku vloženého do družstva 23 tis. členmi, ktorí družstvom od založenia ´presli´.“, příp. „[jméno FO] nás všetkých podviedol, pretože od nás vylákal peniaze so sľubom, že ich bude zhodnocovať v rozmedzí – jako mu to situácia na trhu dovolí – od 2 do 12 %. Tento sľub však NIKDY nedodržal. Keby ho dodržal, dnešný majetok družstva mal byť MINIMÁLNE niekde v rozmedzí 23 – 27 mil. €. A koľko je? On sa chváli že 7. po audite 2019 počítáme s 5,5, ale speňažiteľná realita je ani nie 2 mil. €! Kam sa podeli tie peniaze? Keby sme to prepočítali na apartmány, mohli sme ich mať 210…?“, hrubě zasáhl do žalobcovi cti, důstojnosti, a že tyto výroky jsou způsobilé zasáhnout do vážnosti žalobce, jak v jeho podnikatelské, tak v soukromé sféře. Žalobce k jednotlivým výrokům uvedl, že se jedná pouze o tvrzení žalovaného bez předložení důkazů o pravosti těchto tvrzení, která mají pouze za cíl vykreslit žalobce, jako kriminálníka. Žalobce k výrokům dále uvedl, že žalovaný pochybnosti ve vztahu k hospodářské situaci družstva nikdy s žalobcem nekonzultoval, když vycházel z „obecně známých skutečností“, nemá ekonomické vzdělání, a při sepisu článků do magazínu družstva vycházel z informací poskytnutých ostatními členy družstva. Žalobce k tomu dále uvedl, že v době podání žaloby nebylo vůči němu zahájeno žádné trestní stíhání v souvislosti s jeho funkcí člena družstva, dále zde nebylo ani žádné rozhodnutí soudu, které by uznávalo žalobce vinným ze spáchání trestného činu v souvislosti s jeho působením v družstvu, příp. kterým by byla uložena povinnost žalobce k náhradě škody vůči družstvu, nebo jenž by deklarovalo, že žalobce v pozici člena statutárního orgánu porušil své povinnosti při správě majetku družstva. Jedná se tedy o zcela vymyšlená tvrzení, která nemají se skutečností nic společného, když nebyl žalovaný po celý průběh soudního řízení schopen doložit jediný důkaz prokazující opak, případně zahlcoval soud nedůvodnými důkazy dodanými až po koncentraci řízení. Vzhledem k tomu, že žalobce po skončení členství v [Anonymizováno], založil nové družstvo – [Anonymizováno] [Anonymizováno] (dále jen „[Anonymizováno]“), kde se znovu pokouší poskytovat svoje know how, zasáhly výše uvedené výroky do sféry podnikání žalobce, když na základě článků nevstoupil do [Anonymizováno] větší počet členů [Anonymizováno], kteří o to do té doby jevili zájem. Obsah předmětných výroků žalovaného se dostal i mezi nečleny družstva a k jeho obchodním partnerům, přičemž výroky žalovaného měly na osobu žalobce velmi negativní vliv, jelikož jej zásadním způsobem poškodily v očích ostatních členů i nečlenů [Anonymizováno], dále u jeho obchodních partnerů, a taktéž ovlivnily jeho rodinný život a zdravotní stav, když byl dokonce nucen přesunout svého syna do jiné školy. Po odvolání z funkce předsedy družstva na jaře 2020 zůstal žalobce bez zaměstnání. Nevykonával ani funkci ředitele [Anonymizováno] a musel se soudní cestou bránit. Po nějaké době založil [Anonymizováno] [Anonymizováno], kam přešla část osob z [Anonymizováno]. Po vydání předmětného článku někteří členové [Anonymizováno] odešli, když uvěřili žalovanému a jeho výrokům v newsletteru, které nebyly ověřené. S ohledem na to, s jakou intenzitou zasáhly tyto výroky do osobní i profesní sféry žalobce, a dále vzhledem k tomu, že nelze tyto výroky považovat pouze za určitou kritiku žalovaného vůči žalobci, když žalovaný neprokázal pravdivý základ ani jednoho ze svých výroků uvedených v článcích, žalobce konstatoval, že nelze požadovat pouze písemnou omluvu, ale dále požaduje také přiměřené zadostiučinění ve výši 5 000 EUR, když s následky se bude potýkat až do konce života.
2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že do [Anonymizováno][Anonymizováno]vstoupil v roce 2014, kdy ho zaujala nabídka činnosti [Anonymizováno] především v nakupování rekreačních nemovitostí a jejich provozu a zhodnocování investic. Z těchto důvodů investoval do [Anonymizováno] částku cca 250 000 Kč. Po několika letech se však stále slibované investice většině členům družstva nevracely a sliby žalobce tak nebyly naplněny. Členové družstva tedy začali v soukromé skupině na platformě Facebook plánovat, jak s touto situací naložit, kdy žalovaný ostatní členy informoval a komentoval aktivity současného vedení a na základě faktů vyvracel lži, které prohlašoval žalobce. Na členské schůzi konané dne 3. 6. 2019 uložili tehdejšímu představenstvu, jehož předsedou byl tehdy žalobce, aby v [Anonymizováno] provedli hloubkový audit, následně svolali mimořádnou členskou schůzi a na této informovali členy družstva o jeho výsledku. Žalobce však toto usnesení sabotoval a ignoroval, kdy toto jeho jednání vyústilo v události, které vedly k rozkolu v [Anonymizováno], které se následně rozdělilo na dvě jednotky. Od původního [Anonymizováno] se oddělilo konkurenční družstvo [Anonymizováno], ve kterém byl předsedou opět zvolen žalobce. Žalovaný byl na členské schůzi dne 5. 12. 2020 zvolen jako člen představenstva a následně byl pověřen „PR“ činností v rámci družstva, spočívající v komunikaci ve skupině na Facebooku a vedením družstevního magazínu, jehož výroky v něm uvedené jsou předmětem žaloby. Žalovaný dále uvedl, že žalobce byl předsedou [Anonymizováno] po tak dlouhou dobu neplatně, když jeho mandát měl platně skončit v roce 2006. On jako předseda družstva však nikdy nesvolal členskou schůzi, která by zvolila nové předsednictvo. Neprávem tak ve své funkci setrvával dalších téměř 14 let, kdy neplatnost jeho mandátu konstatoval i Okresní soud ve [adresa] L’ubovni a následně jej potvrdil i Krajský soud v Prešově. Z pozice předsedy pak žalobce neplatně odvolal z funkce dva členy představenstva, kteří na něj vyvíjeli tlak ve věci zveřejnění hospodaření společnosti a vysvětlení hospodářských kroků, které žalobce za družstvo činil. Po tomto odvolání členů došlo dne 2. 12. 2019 k uzavření „dohody o urovnání“ mezi žalobcem a představenstvem, kdy za žalobcovo know how, byla žalobci vyplacena částka ve výši 900 000 EUR. Žalobce si ještě v dubnu a v květnu 2020 opětovně vyplatil z pokladny [Anonymizováno] 140 000 EUR, čímž připravil [Anonymizováno] o podstatnou část jejích finančních prostředků, tedy i o prostředky na vypořádací podíly členů [Anonymizováno]. Na postup uzavření výše uvedené dohody ze dne 2. 12. 2019 bylo podáno trestní oznámení. Stejně tak bylo podáno trestní oznámení i na další nezákonné aktivity žalobce. Pokud se týká jednotlivých výroků uvedených v magazínu družstva, žalovaný uvádí, že ke zveřejnění těchto výroků byl žalovaný pověřen novým představenstvem zvoleným 5. 12. 2020, navíc tyto výroky byly přístupné pouze členům družstva, takže žalobce měl kdykoliv možnost kritiku vyvrátit, případně ji popřít a předložit důkazy k jejímu popření. Dané výroky v magazínu představují pouze kritiku žalobce, která se týkala výhradně jeho nekvalitního výkonu manažerské funkce předsedy [Anonymizováno] – kdy družstvo nakonec činností žalobce skončilo v úpadku, dále šlo o kritiku jeho neoprávněného působení ve funkci předsedy po dobu téměř 14 let od skončení jeho řádného funkčního období v roce 2006, kritiku jeho přístupu k pravomocným rozhodnutím soudů Slovenské republiky – viz rozhodnutí Okresního soudu ve [adresa] [Anonymizováno]’[Anonymizováno], kritiku jeho nezákonného vyvedení finančních prostředků z [Anonymizováno] bez vědomí ostatních členů družstva – kdy žalobce za vyvedené peníze vykupoval nemovitosti ve Španělsku a kritiku jeho přístupu k dodržování stanov daného družstva. Žalovaný uvedl, že nemohlo dojít k neoprávněném zásahu do osobnosti žalobce vzhledem k tomu, že kritika žalobce byla na místě, když byla přípustná a nebyly při ní překročeny meze věcnosti, konkrétnosti a přiměřenosti. Výroku uvedené v magazínu vychází z pravdivých podkladů a reálných skutečností. Žalovaný dále namítal, že se v daném případě nejedná o zásah do soukromí žalobce, když dané výroky vycházely z činnosti žalobce v [Anonymizováno] a pouze uvnitř družstva, kdy žalobce byl kritizován za vedení ve funkci manažera a předsedy družstva a mohl se vůči této kritice účinně bránit předložením důkazů, které by tvrzení žalovaného vyvracely. Pokud se týká povahy výroků lze mít dle tvrzení žalovaného za to, že přestože tyto byly poněkud expresivní, nebyly vulgární a směřovaly vůči žalobci v postavení nejvyšší funkce ve velkém družstvu, z čehož lze usuzovat, že žalobce by měl unést vyšší míru kritiky, pokud jde o kritiku výkonu funkce. Žalovaný dále namítal, že vzhledem k tomu, že nedošlo k zásahu do osobnostních práv žalobce, není zde ani důvod k přiznání nemajetkové újmy. Ze všech výše uvedených důvodů navrhl žalovaný žalobu jako nedůvodnou zamítnout.
3. Z dopisu nazvaného výzva k odstranění následků zásahu do osobnosti ze dne 3. 8. 2022 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k uveřejnění omluvy za články v družstevním magazínu a dále k úhradě přiměřeného zadostiučinění za uveřejnění těchto článků ve výši 5 000 EUR, součástí tohoto dopisu byla i předžalobní výzva žalobce vůči žalovanému.
4. Z výpisu z obchodného registra ze dne 11. 7. 2022 vzal soud za prokázané, že [Anonymizováno] bylo zapsáno do registru dne [datum]. Dále bylo prokázáno, že žalovaný byl ke dni 11. 7. 2022 členem představenstva, kdy jeho funkce vznikla stejně, jako ostatním členům představenstva dne 5. 12. 2020. Žalobce ke dni 11. 7. 2022 již nebyl mezi členy [Anonymizováno] evidován.
5. Z [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] evidovaného, za měsíc [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako [Anonymizováno]. vydání soud zjistil, že v článku nazvaném „ČO SA DĚJĚ?“ bylo o žalobci zveřejněno mj., že jako odmítnutý a vyloučený bývalý předseda se snaží za pomoci státních orgánů Slovenské republiky zablokovat chod [Anonymizováno], a to z osobní msty vůči [Anonymizováno], dále zde bylo uveřejněno, že žalobce zpronevěřoval prostředky členů [Anonymizováno] s tím, že jméno žalovaného bylo v článku přímo uvedeno. Z článku „ZLO VÍŤAZÍ SAMO, stačí, ak statoční ľudia nerobia nič…“ soud zjistil, že daný článek označuje žalobce za člověka, jehož vinou došlo ke zhoršení hospodaření [Anonymizováno] a znehodnocení majetku členů [Anonymizováno], které vložili do [Anonymizováno]. V daném článku jsou vůči žalobci užity fráze, jako např. „V roku 2019 sme sa vzbúrili proti diktatúre [Jméno žalobce] a jeho mizernému hospodáreniu.“ nebo „Bola to vina [Jméno žalobce]! Nie členov!“, případně „Chcel sa pomstiť: „Buď ja, alebonikto“! Jednoducho – konkurzom sa zmocniť majetku všetkých členov, aby odmenil svojich „verných“ [Anonymizováno]-čkárov, ktorým vôbec nevadí, že znehodnotil (- „prejedol“/ kamsi vyviedol) odhadom medzi 73 až 90% finančného majetku vloženého do družstva 23 tis. členmi, ktorí družstvom od založenia „prešli“. Majú [Anonymizováno]-čkári nejaké svedomie?“ V článku je dále žalobce označován, za „zlo“ s tím, že žalobce ostatní členy podvedl např.: „[jméno FO] nám od r. 2019 „púšťa žilou“, stále sa nám snaží škodiť a podrážať nám nohy. A nemá ani kúsok sebareflexie, pretože výsledky svojich podrazov (v podobe súdnych Neodkladných opatrení a udaní nám zviazal ruky i nohy, cez ústa dal pásku) prezentuje pred súdmi, jako našu neschopnosť viesť družstvo. A súdy sú mu „naklonené“ a tvária sa, že to tak v skutočnosti je. Konanie [jméno FO] je ale nezmyselné, je prejavom len čistého zla.“ Soud vzal dále za prokázané, že k vydání magazínu došlo dne [datum] s tím, že šéfredaktorem a osobou zodpovědnou za korektury do slovenské části magazínu byl žalovaný.
6. Z rozsudku, který vydal Okresný súd v Starej Ľubovni pod č. j. 5C/50/2020-375 dne 6. 4. 2022, soud zjistil, že tímto rozsudkem bylo rozhodnuto o tom, že [Anonymizováno] (v citovaném řízení v pozici žalovaného) je povinno zveřejnit na svých internetových stránkách omluvu žalobci (v citovaném řízení taktéž v pozici žalobce), a to za veřejné nepravdivé vyjádření a hrubě zkreslující informace o osobě žalobce, které byly zveřejněny na internetových stránkách [Anonymizováno] a dále bylo [Anonymizováno] povinno uhradit žalobci nemajetkovou újmu ve výši 5 000 EUR. Soud z tohoto rozsudku dále zjistil, že předmětem tohoto řízení byla žaloba na ochranu osobnosti, kdy se žalobce domáhal omluvy a úhrady nemajetkové újmy v penězích po žalovaném a příslušný soud této žalobě v plném rozsahu vyhověl, když konstatoval, že informace zveřejněné na internetových stránkách [Anonymizováno] vůči žalobci, neměly oporu v pravdivém základu, a že došlo k neoprávněnému zásahu do osobnostních práv žalobce a jeho dobré pověsti.
7. Z rozsudku, který vydal Krajský súd v Prešove č. j. 5 Cob/38/2021-2195 dne 17. 2. 2022 soud zjistil, že tímto rozsudkem bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního soudu ve Staré Ľubovni č. j. 5 Cb/5/2020-1879, kterým se žalobce (v citovaném řízením taktéž v pozici žalobce s [tituly před jménem] [jméno FO]) domáhal určení, že usnesení č. 1 – 20 přijatá na náhradní členské schůzi [Anonymizováno] dne 21. 12. 2019, jsou neplatná. Tato usnesení se týkala zvolení nového vedení [Anonymizováno]. Z rozhodnutí příslušných soudů soud zjistil, že usnesení ohledně zvolení nových členů [Anonymizováno] bylo rozhodnutími soudů určeno za neplatné. Soud dále zjistil, že obdobně rozhodnuto bylo i o žalobě [právnická osoba] vůči [Anonymizováno], kdy Okresný súd Stará Ľubovňa rozsudkem pod č. j. 6 Cb/1/2021 ze dne 17. 1. 2022 určil, že usnesení 1 – 41 přijatá na řádné členské schůzi [Anonymizováno], jsou neplatná. Tato usnesení se týkala především volby nového vedení [Anonymizováno].
8. Ze stanov [Anonymizováno] (na č. l. 66 a násl. spisu) soud zjistil, že byly schváleny členskou schůzí [Anonymizováno] dne 5. 12. 2020 a stanovy [Anonymizováno] (na č. l. 150 a násl. spisu) byly schváleny členskou schůzí [Anonymizováno] dne 28. 3. 2014 a znění stanov [datum]
9. Z usnesení Krajského soudu v Prešově č. j. 7Cob/3/2020 ze dne 28. 1. 2020 soud zjistil, že žalobci (v citovaném usnesení v pozici žalovaného) bylo v rámci odvolacího řízení předběžným opatřením uloženo, aby nevykonával jako předseda a člen představenstva [Anonymizováno] žádné úkony a zdržel se jakéhokoliv jednání a společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. a [jméno FO] (v citovaném usnesení v pozici žalobců) byla uložena povinnost podat žalobu na určení, že [Jméno žalobce] není předsedou a členem představenstva [Anonymizováno]. Z usnesení Okresního soudu ve Staré Ľubovni č. j. 5 Cb/25/2020-54 ze dne 7. 5. 2020 soud zjistil, že členům představenstva [Anonymizováno] – [Jméno žalobce], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo předběžným opatřením uloženo nevykonávat žádné úkony a zdržet se jakéhokoliv jednání v pozici členů představenstva [Anonymizováno] a společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. (v citovém usnesení v pozici žalobce) byla uložena povinnost podat žalobu na určení, že výše uvedení nejsou členy představenstva [Anonymizováno]. Z usnesení [Anonymizováno] ze dne 12. 12. 2019 soud zjistil, že s ohledem na soudní jednání ohledně určení platnosti mandátu žalobce v [Anonymizováno], odstoupil žalobce a další členové [Anonymizováno] ze svých funkcí a byli zvoleni za zástupce těchto funkcí až do řádného zvolení nových členů představenstva.
10. Z dohody o urovnání ze dne 3. 12. 2019, kde smluvními stranami byly [Anonymizováno] a žalobce, se [Anonymizováno] zavázalo uhradit žalobci částku ve výši 900 000 EUR ve 180 pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 EUR. Tato částka byla poskytnuta za účelem urovnání sporných nároků mezi [Anonymizováno] a žalobcem. V pozici předsedy [Anonymizováno] v době uzavření této dohody figuroval žalobce.
11. Z oznámení o skutečnosti nasvědčující tomu, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu zpronevěry ze dne 24. 9. 2020, z usnesení Okresní prokuratury ve Staré Ľubovni ze dne 18. 3. 2020, z usnesení Okresní prokuratury ve Staré Ľubovni ze dne 24. 1. 2023, z usnesení Okresní prokuratury ve Staré Ľubovni ze dne 28. 11. 2022, z usnesení Krajské ředitelství PZ v Prešově ze dne 27. 9. 2022, z usnesení Krajského ředitelství v Prešově ze dne 10. 10. 2023 a z usnesení Okresní prokuratury ve Staré Ľubovni ze dne 29. 12. 2023 soud zjistil, že v průběhu výše uvedených období byly podávány podněty o spáchání trestné činnosti týkající se žalobce a [Anonymizováno], nicméně v době vydání rozsudku nebyl žalobce v žádném trestním stíhání z ničeho obviněn, natož aby bylo rozhodnuto o vině žalobce, a to v jakémkoliv trestním řízení ohledně [Anonymizováno].
12. Z reklamy [Anonymizováno] (uvedené na obr. 3 a obr. 11 na č. l. 142 spisu) soud zjistil, že daná reklama zmiňovala výši ročních výnosů vyplácených ročně v minulosti (mezi 5 % - 12 %), kdy dále bylo jasně a čitelně sděleno, že výsledky z minulosti negarantují výsledky v budoucnosti.
13. Z prezentace ke členské schůzi [Anonymizováno] v roce 2019 a z etického kodexu soud zjistil, že [Anonymizováno] v roce 2019 nadále vyvíjelo svoji činnost, kdy plánovalo další investice, a že hodnota majetku [Anonymizováno] od roku 2010 do roku 2018 rostla. Z etického kodexu bylo prokázáno, že je účinný od 5. 10. 2015 a obsahuje působnost kodexu na všechny členy [Anonymizováno] a dále obsahuje ustanovení o tom, že každý člen [Anonymizováno] má právo vyjádřit svůj názor a říci co si myslí s výjimkou nežádoucích projevů (především projevů neúcty, nezdvořilosti, používání vulgárností, výsměšných anebo nepravdivých komentářů).
14. Z čestných prohlášení na č. l. 220 – 223 spisu soud zjistil, že někteří bývalí členové [Anonymizováno] rozporovali informace uvedené v článcích družstevního magazínu týkajících se žalobce. Z čestných prohlášení na č. l. 226 – 229 a č. l. 235 soud zjistil, že jiní členové [Anonymizováno] naopak informace z výše uvedených článků potvrzovali. Soudem ze všech prohlášení bylo prokázáno, že dané články měly na členy [Anonymizováno] (ať současné či bývalé) zcela zjevný vliv a určovaly chování těchto členů vůči žalobci.
15. Na listině nazvané [Anonymizováno] na [jméno FO] k 30. 6. 2021 na č. l. 246 spisu (shrnutí) žalovaný vypisuje trestní oznámení podaná na žalobce, když nebylo ani v jednom případě do dne vyhlášení tohoto rozsudku prokázáno, že by bylo rozhodnuto o jakékoliv vině žalobce.
16. Z výpisu z účtu [Anonymizováno] za období od 1. 5. 2020 – 31. 5. 2020 soud zjistil, že dne 14. 5. 2020 byly na účet žalobce zaslány částky 56 700 EUR, 56 700 EUR a 38 880 EUR, z čehož žalovaný dovozuje, že žalobce zpronevěřoval prostředky družstevníků.
17. Z přehledu porušení všeobecně závazných předpisů vydaného Národní bankou Slovenska (č. l. 253) soud zjistil, že prostřednictvím Národné banky Slovenska byla nad [Anonymizováno] vykonána kontrola, kdy byly zjištěny nedostatky a porušení interních předpisů [Anonymizováno]. Předložený důkaz o přehledu a závěru kontroly ovšem nebyl dodán kompletní, když z předloženého důkazu je zřejmé, že výstup kontroly obsahoval 126 stran a dodaný přehled obsahoval pouze strany 4 – 18. Nebylo tedy možné zjistit konečný výsledek kontroly.
18. Z listiny nazvané Záverečná správa soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. Poprad vypracovala ke dni 4. 9. 2020 zprávu o účetních uzávěrkách v [Anonymizováno] a jeho dceřiných společnostech, když hospodářský výsledek konstatuje ztrátu ve výši 1 929 677,23 EUR. Na č. l. 265 spisu je v tabulce zpracován přehled hospodářských výsledků [Anonymizováno] za roky 2012 – 2017, jsou zde ovšem dopsány poznámky a domněnky bez prokázání těchto tvrzení, listina není autorizovaná.
19. Ze žádosti členů u ukončení členství na č. l. 488 a 495 – 497 spisu, účetní závěrky na č. l. 489 – 494 spisu, výtahu z rejstříku na č. l. 498 – 499 spisu, sumáře pohledávek na č. l. 500 spisu, z přehledu členů, kteří přestali hradit platby na č. l. 484 – 486 spisu a e-mailové konverzace na č. l. 487 vzal soud za prokázané, že články z družstevního magazínu měly vliv na chování dalších osob ve vztahu k žalobci.
20. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že sám založil [Anonymizováno], ze kterého byl následně po skoro 20 letech vyloučen. Po vyloučení z [Anonymizováno] se vůči jeho osobu rozjel „brutální útok“, který žalobce ovlivnil jak zdravotně, psychicky, ale útok zasáhl i jeho podnikání, když v souvislosti s tímto atakem došlo ke ztrátě důvěry v osobu žalobce. Vysvětloval, že v roce 2018 došlo ke změně ve vnitřním představenstvu [Anonymizováno], kde hlavním organizátorem změn měl být pan [jméno FO] a k němu se poté měl přidat pan [jméno FO]. Následně se začala měnit ekonomická situace družstva, ale to už bylo v době, kdy žalobce nebyl členem družstva ani členem představenstva. Soud dále zjistil, že žalobce rozporoval převod obchodního podílu týkajícího se Španělska s tím, že pokud by k převodu došlo, musel by být samotný převod zapsán v obchodním rejstříku, což nikdy nenastalo. Žalobce dále rozporoval že by jako osoba ve veřejné funkci měl být povinen snášet vyšší míru kritiky. Žalobce uvedl, že vydané články ovlivnily jeho účast na hospodářské soutěži a zasáhly i do jeho osobní integrity, kdy přišel o cca 2/3 spolupracovníků a členů a vedly k tomu, že další zásahy do osobnosti žalobce pokračovaly vůči žalobci v různých diskusních skupinách a pokračují nadále. U žalobce se v souvislosti s touto kauzou začaly projevovat zdravotní problémy – bolest kloubů, stres, když byl defacto rok a půl bez příjmů.
21. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný se do [Anonymizováno] rozhodl vstoupit v prosinci roku 2014 po nabídce, na které viděl koncept [Anonymizováno], který nabízel 5 % zhodnocení vkladů, jednou ročně pobyt v apartmánu, developerskou činnost, zelené energie a v budoucnu stálé refundace, které zamýšlel jako přilepšení k důchodu. Již od roku 2015 měl jisté pochybnosti o hospodaření družstva, ale k informacím se dostal až 19. 1. 2019, kdy se objevila prezentace, z jejíhož grafu se žalovaný dozvěděl, jaké byly celkové příjmy [Anonymizováno] a z grafu si žalovaný sám odvodil, že majetek družstva by měl být 15 000 000 EUR namísto vykazovaných 6,7 000 000 EUR. Žalovaný se následně seznámil s výrokem soudu, že žalobce je ve funkci neplatně stejně jako celé představenstvo [Anonymizováno], a to od roku 2006. Žalovaný dále uvedl, že nemá ekonomické vzdělání, kdy k úsudku o majetku [Anonymizováno] dospěl tak, že danou věc konzultoval s lidmi s ekonomickým vzděláním a hlavně s ostatními členy družstva, kteří museli tuto problematiku znát. Audit [Anonymizováno] proběhl v roce 2021 a výsledkem auditu bylo, že ze 6,7 milionu EUR tvoří 1,9 milionu nedobytné pohledávky a hodnota se tedy účetně snížila na 5,5 milionu EUR. Následně se konala porada členů [Anonymizováno], kdy se v roce 2020 odštěpilo spolu se žalobcem asi 1 000 členů [Anonymizováno] a zbytek zůstal s tím, že se pokusí družstvo postavit na zdravých ekonomických základech. V dané době byla v rámci [Anonymizováno] vyhrocená situace mezi žalobcem a dalšími členy družstva včetně žalovaného, když sám žalovaný byl žalobcem začleněn do bandy zlodějů a podvodníků a žalobce následně posílal „spam“ jednou za každé 2 – 3 dny a obviňoval žalovaného a další členy družstva, že jsou zloději a lháři, což vyústilo v napsání předmětného článku v družstevním magazínu, kdy dané články byly obranou proti útokům ze strany žalobce. K tomu žalovaný dále uvedl, že každé číslo a článek v družstevním magazínu byl schvalován představenstvem [Anonymizováno]. V době napsání předmětného článku měl žalovaný k dispozici Stanovy družstva, Stanovy klubu [Anonymizováno] (pro program [Anonymizováno]), povědomost o celé genezi know-how, jak to nazýval žalobce, Smlouvu o prodeji know-how z roku 2006, jednotlivé úhrady pro mandatáře, tedy žalobce, Smlouvu o půjčce – investice (měla být splacena 31. 12. 2019), Dohodu o narovnání z 2. 12. 2019, auditní zprávu z roku 2021, zprávy auditora, zprávu Národní banky Slovenska i Generální prokuratury, ze kterých čerpal. Soud dále ověřil, že žalovaný nedisponuje žádným rozhodnutím soudu, kterým by byl žalobce uznán vinným ze spáchání jakéhokoliv trestného činu v souvislosti se svým působením v [Anonymizováno], ani žádným rozhodnutím, kterým by byla žalobci uložena povinnost k náhradě škody [Anonymizováno], nebo kterým by bylo konstatováno porušení práv žalobcem při správě majetku [Anonymizováno]. Soud dále zjistil, že dle tvrzení žalovaného, ten neměl jiný efektivní způsob, jak informovat ostatní členy [Anonymizováno] prostřednictvím družstevního magazínu o tom, jak se věci mají. Žalovaný obsah článků považuje pouze za kritiku žalobce.
22. Soud nepřihlédl k rozhodnutí ze dne 1. 12. 2016 o navýšení kapitálového fondu [Anonymizováno], a to z důvodu, že dle názoru soudu se tato listina žádným způsobem netýká projednávané věci.
23. Soud dále nepřihlédl k rozsudku Okresního soudu v Olomouci č. j. [spisová značka] ze dne 8. 12. 2022, kterým byla zamítnu žaloba [jméno FO] na ochranu osobnosti proti [jméno FO], a to z důvodu, že tento rozsudek byl v průběhu probíhajícího řízení usnesením Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne 29. 8. 2023 zrušen a věc se vrátila Okresnímu soudu v Olomouci k dalšímu řízení.
24. Soud dále nepřihlédl k listině nazvané „urážka demokracie v [Anonymizováno]“ a k odpovědi R. Zimy (na č. l. 144 spisu a č. l. 248 spisu), a to z důvodů, že výše vyrovnávacího podílu žalovaného byla vyčíslena k roku 2022, tedy 3 roky poté, co žalobce přestal v [Anonymizováno] vykonávat jakoukoliv činnost a k odpovědi R. Zimy soud nepřihlédl, protože se zakládala pouze na spekulacích, že se žalobce měl údajně dopustit zpronevěry vůči [Anonymizováno] zakoupením nemovitostí ve Španělsku a nebyl k tomuto předložen žádný další důkaz. Listiny opět nejsou signované.
25. Soud dále nepřihlédl k přehledu plateb žalovaného do [Anonymizováno] za období od prosince 2014 do května 2023, když dle názoru soudu tento důkaz nemá žádný vliv na rozhodnutí v tomto řízení, a pouze bez dalšího uvádí, kolik žalovaný investoval do [Anonymizováno]. Ze stejného důvodu soud nepřihlédl k listině na č. l. 272 – 273 spisu, která má prokazovat přehled odhadnutých příjmů [Anonymizováno] dle webináře ze dne 14. 1. 2019.
26. Z Facebookové konverzace na č. l. 304 – 339 spisu má soud za prokázané, že mezi žalobcem a některými členy [Anonymizováno] docházelo k výměně názorů, případně ze strany žalobce docházelo k použití tvrdších výrazů vůči některým členům ve skupině „Poškodení členovia [Anonymizováno]“, ovšem v tomto řízení je porovnávána závažnost článků v družstevním magazínu a jejich vliv na žalobce z pohledu ochrany osobnosti žalobce. Z této konverzace na sociální síti Facebook, ze které nelze ani zjistit, zda jde o skupinu soukromou nebo veřejnou (tedy kolik mohla reálně ovlivnit osob), ani nelze brát v potaz jakousi příčinou souvislost, že články v družstevním magazínu mohly být pouze reakcí na chování žalobce. Vedle toho není zjistitelná ani datace těchto příspěvků. Z těchto důvodů soud k tomuto důkazu jako nedůvodnému nepřihlédl. Ze stejných důvodů soud neprovedl ani listiny na č. l. 347 – 353 spisu s poznámkami psanými rukou.
27. Soud dále nepřihlédl k listinám na č. l. 364 – 365 psanými ve španělštině a na 379 – 387 spisu s neautorizovaný překladem, vztahující se se patrně ke kauze Španělsko, neboť z nich není možné nic podstatného pro toto řízení zjistit.
28. Soud dále neprovedl důkazy na č. l. 535 – 623 spisu, neboť tyto byly soudu předloženy v rozporu s poučením o koncentraci řízení.
29. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: žalobce byl zakládajícím členem projektu [Anonymizováno], do kterého následně po založení vstoupil dobrovolně i žalovaný. Po dlouhou dobu působil žalobce v pozici předsedy představenstva a byl autorem know how a modelu obchodního nastavení. V daném družstvu se po čase začaly objevovat osobní problémy mezi členy, které nejsou dále předmětem tohoto řízení, nicméně tyto vzájemné vztahy mezi členy družstva vyústily v odchod žalobce (odvolání z funkce) v roce 2019 a zvolení žalovaného do představenstva družstva. Postavením účastníků ve statutárních orgánech se zabývaly soudy na Slovensku. Následně začalo docházet ke zhoršení hospodářských výsledků [Anonymizováno], které dospěly v krach družstva, jež je nyní v úpadku. Žalovaný z pozice šéfredaktora následně 3 roky po odchodu žalobce z [Anonymizováno], v červnu 2022, vydal prostřednictvím družstevního magazínu články, v nichž obvinil žalobce z nepříznivé hospodářské situace [Anonymizováno] a označil ho za zlo, které zpronevěřilo a vyvedlo z družstva podstatné finanční a majetkové prostředky. Články se snaží navodit dojem, že žalobce měl svým jednáním naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu (zpronevěry) a tvrzena je nezákonnost aktivit žalobce. V daných článcích byla užita spousta expresivních výrazů, které nejenže mohly ovlivnit, ale zcela prokazatelně ovlivnily i vztah mezi žalobcem a dalšími členy [Anonymizováno]. Po provedeném dokazování soud konstatoval, že ze strany žalovaného nedošlo k prokázání ani jednoho z tvrzení uveřejněných v daných článcích, kdy žalobce nebyl za svoji činnost vůči [Anonymizováno] trestně stíhán ani souzen, či dokonce odsouzen a nebyla prokázána ani žádná z dalších tvrzení v daných článcích. Žalovaný při psaní článků vycházel z nepodložených informací, bez konkrétních hmatatelných důkazů.
30. Po právní stránce posoudil soud věc následovně, dle § 101 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se mimosmluvní závazkové poměry vznikající z narušení soukromí a osobnostních práv včetně pomluvy řídí právem státu, ve kterém k narušení došlo. Postižená osoba může však zvolit použití práva státu, ve kterém má původce narušení obvyklý pobyt nebo sídlo.
31. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 209/1993 Sb. pak umožňuje vydání výroku českým soudem v jazyce slovenském (zde částečně).
32. Podle § 81 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Podle § 82 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.
33. Ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „NS“) ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 30 Cdo 1941/2007, který stanovil, že: „Ochranu osobní cti poskytuje občanský zákoník výlučně proti takovým jednáním, která jsou objektivně způsobilá přivodit újmu na osobnosti subjektu práva tím, že snižují jeho čest u jiných lidí a ohrožují tak vážnost jeho postavení a uplatnění ve společnosti. Není tu rozhodné, zda k újmě skutečně došlo; postačuje objektivní způsobilost příslušného jednání takovou újmu způsobit.“, soud konstatoval, že v daném případě bylo znění článků dostatečně způsobilé přivodit újmu a snížit čest žalobce. Z předložených důkazů, ať už z vyjádření žalobce a žalovaného, čestných prohlášení, ale ze samotného obsahu a užitých výrazů v daných článcích (projedol, zlo, zpronevěřil, apod…) je zřejmé, že žalobci daná újma objektivně i vznikla.
34. K námitce žalovaného, že se jednalo pouze o kritiku žalobce podloženou pravdivými důkazy, postupoval soud v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2051/14, který stanovuje, že pro řešení kolize mezi základním právem na svobodu projevu a základním právem na ochranu důstojnosti a cti jednotlivce musí být brána v potaz zejména 1) povaha výroku (tj. zda jde o skutkové tvrzení či hodnotový soud), 2) obsah výroku (např. zda jde o projev „politický“ či „komerční“), 3) forma výroku (zejména nakolik je předmětný výrok expresivní či dokonce vulgární), 4) postavení kritizované osoby (např. zda jde o osobu veřejně činnou či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou – typicky „hvězdy showbyznisu“), 5) zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry této kritizované osoby, 6) chování kritizované osoby (např. zda kritiku sama „vyprovokovala“ či jak se posléze ke kritice postavila), 7) kdo výrok pronáší (např. zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.) a konečně, 8) kdy tak učiní (tzn. např. jaké měl či mohl mít jeho autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil). Tento výčet však není konečný, neboť v úvahu musí být vždy vzat celkový kontext věci a ve specifických případech mohou být významné i okolnosti, jež nelze do žádné z právě zmíněných kategorií zařadit.
35. Soud porovnával dané výroky v článcích s danými kritérii, ale i v celkovém kontextu sporu. Pokud jde o povahu výroku, tak dle názoru soudu se zde žalovaný dopustil hodnotového soudu, přestože ani jedno z tvrzení v článcích nebylo ze strany žalovaného relevantním způsobem prokázáno. Žalobce nebyl za své působení v [Anonymizováno] trestně stíhán (nebylo sděleno konkrétní obvinění, probíhalo pouze vyšetřování) ani odsouzen. Žalovaný vyšel ze svých laických soudů bez předložení relevantních podkladů. Pokud jde o obsahu výroku, tak zde by bylo možné pohlížet na osobu žalobce částečně jako na osobu veřejně činnou, a to vzhledem k velikosti [Anonymizováno] (přes 2000 členů) a přesahem do 3 států, kdy by žalobce měl být způsobilý snést větší míru kritiky. Ovšem žalovaný si ve svých vyjádřeních částečně protiřečí, když na jedné straně by podle něho měl žalobce vyšší míru kritiky jako statutární orgán snášet, na druhé straně tvrdí, že nebyl platně ve funkci statutárního orgánu již několik let a už vůbec ne k datu vydání článků. Co se týká formy předmětných výroků, soud se neztotožnil s námitkou žalovaného, že dané výroky byly korektní. Pokud má soud porovnat obsah výroků, tak jen z výrazů: „sme sa vzbúrili proti diktatúre [Jméno žalobce] a jeho mizernému hospodáreniu.“ „Chcel sa pomstiť: „Buď ja, alebonikto“! (- „prejedol“/ kamsi vyviedol) odhadom medzi 73 až 90 % finančného majetku vloženého do družstva 23 tis. členmi, ktorí družstvom od založenia „prešli“. „[jméno FO] nám od r. 2019 „púšťa žilou“, stále sa nám snaží škodiť a podrážať nám nohy. A nemá ani kúsok sebareflexie, pretože výsledky svojich podrazov (v podobe súdnych Neodkladných opatrení a udaní nám zviazal ruky i nohy, cez ústa dal pásku) prezentuje pred súdmi, jako našu neschopnosť viesť družstvo. A súdy sú mu „naklonené“ a tvária sa, že to tak v skutočnosti je. Konanie [jméno FO] je ale nezmyselné, je prejavom len čistého zla.“ je zřejmé, že dané výrazy jsou značně expresivní a líčí žalobce jako původce všech hospodářských neúspěchů [Anonymizováno]. Ještě znovu k postavení žalobce a zhodnocení zásahu do veřejné či soukromé sféry soud uzavírá, že družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob, založené za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobce předmětné výroky zcela jistě zasáhly ve sféře podnikání, kdy v očích množství členů [Anonymizováno], ale i [Anonymizováno] se stal žalobce osobou zcela nedůvěryhodnou, když články byly objektivně způsobilé zasáhnout i do osobní sféry žalobce. Pokud jde o žalobcovo chování, tak lze konstatovat, že i ze strany žalobce docházelo k určité kritice [Anonymizováno] a jeho členů, ovšem, jak již uvedeno výše, je třeba přihlédnout k tomu, že dotčené články vyšly až 3 roky poté, co žalobce již ztratil veškerý vliv a členství v [Anonymizováno] a nijak zde nefiguroval. Dotčené výroky v tomto případě pronesl žalovaný z pozice člena představenstva a zároveň šéfredaktora družstevního magazínu, a je tedy zřejmé, že vzhledem k osobě žalovaného a jeho postavení zakladatele družstva měly výroky v článcích zcela zjevně velký vliv na ostatní členy [Anonymizováno] a členy [Anonymizováno]. Žalovaný navíc při svém účastnickém výslechu sám potvrdil, že při psaní článků vycházel z údajů od ostatních členů a svého laického názoru, žalobce se osobně nikdy na možné sporné otázky nedotázal.
36. Zveřejnění článků mělo mezinárodní kontext, nešlo tedy jen o interní záležitost, jak se ji snažil bagatelizovat žalovaný. Členy družstva totiž byli příslušníci min. 3 států (ČR, SR a Polska) a zveřejnění článků se tedy žalobce dotklo významně, zejm. pokud jde o jeho další podnikatelské a pracovní aktivity (v novém [Anonymizováno]), když patrně s tímto záměrem byla článek také zveřejněn, neboť žalovaný na dotaz soudu, co probíhalo mezi lety 2019 – vyloučení žalobce z [Anonymizováno] a rokem 2022 – zveřejnění článků, uvedl, že „boj o klienty“. Cílem tedy bylo poškodit žalobce v očích širokého okruhu osob, které se o tuto problematiku zajímaly.
37. Po zhodnocení těchto kritérií soud posuzoval ještě kolizi práva na svobodu projevu a práva ochranu důstojnosti žalobce (články 10 a 17 Listiny základních práv a svobod), a převážilo v tomto řízení zcela zjevně právo na ochranu osobnosti žalobce podrobeno testu proporcionality.
38. Pokud jde o námitky žalovaného, že dané výroky byly pouhou kritikou žalobce, a že žalobce je osobou, která by měla snést větší míru kritiky soud uvedl, že přestože se částečně ztotožnil s tím, že žalobce by měl snést větší míru kritiky, tak s odkazem na rozsudek NS ze dne 31. 12. 2012 sp. zn. 30 Cdo 3024/2011 a rozsudek NS ze dne 11. 11. 2010 sp. zn. 30 Cdo 5161/2008, jenž určil, že: „Výkonem práva kritiky nedojde k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby jedině v případě, že jde o kritiku právem přípustnou, resp. kritiku oprávněnou. To předpokládá, že nejsou překročeny meze věcné a konkrétní kritiky a současně, že je kritika přiměřená i co do obsahu, formy a místa, tj., že nevybočuje z mezí nutných k dosažení sledovaného a zároveň uznaného cíle. O věcnou kritiku nejde, vychází-li z nepravdivých podkladů a dovozuje-li z těchto nepravdivých podkladů vlastní hodnotící úsudky znevažujícího charakteru.“ by muselo jít o kritiku věcnou, konkrétní a přiměřenou. Obsah výroků v daných článcích dle názoru soudu nelze hodnotit jako věcné a přiměřené. V tomto duchu lze zmínit výrazy např. „diktatura“, „zlo“. Co se týká konkrétnosti výrazů, lze výrokům žalovaného určitou konkrétnost přiznat, ovšem vzhledem k dalšímu dokazování, nebyla prokázána pravdivost těchto výroků, což je v rozporu s rozhodnutím NS ze dne 3. 12. 2002 sp. zn. 28 Cdo 1524/2002, kde bylo stanoveno, že: „Je třeba činit rozdíl mezi neoprávněným zásahem a kritikou, přičemž rozdíl mezi nimi je nutno spatřovat v pravdivosti, objektivnosti projevu a v cíli, který se jím sleduje.“ 39. K námitce žalovaného, že výroky byly uveřejněné pouze jako obrana na předchozí chování žalobce soud uvedl, že dané články byly zveřejněny až 3 roky poté, co žalobce ztratil členství v [Anonymizováno], lze tedy nesouhlasit s tím, že dané výroky byly jakousi obranou. Předkládané výtahy z FB komunikace nebyly datovány. I pokud by však soud vzal tuto námitku za opodstatněnou, je třeba dále vycházet z nálezu Ústavního soudu ze dne 1. 12. 2005 sp. zn. II. ÚS 94/05, který stanovil, že: „Z hlediska zachování proporcionality práva na ochranu osobnosti a práva na svobodu projevu není možné, aby fakt, že určitá tvrzení jsou již odvetou na tvrzení předchozí, ospravedlňoval a převážil to, že jde o tvrzení urážející a dehonestující jinou osobu. Právo vyjádřit názor k tvrzením, která jsou považována za nepravdivá, nemůže být vykonáno způsobem zjevně překračujícím meze slušnosti.“ soud se ztotožnil s názorem Ústavního soudu a v daném řízení naznal to, že tvrzení žalovaného již překročily meze slušnosti.
40. Ještě pokud jde o náhradu nemajetkové újmy, tak zde soud vycházel z ust. § 2951 odst. 2 o.z., podle kterého se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Dle § 2953 může soud z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu škody přiměřeně snížit. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.
41. Soud se v tomto případě rozhodl požadovanou částku ve výši 5 000 EUR moderovat, konkrétně snížit, a to především z důvodu, že bylo prokázáno, že žalobce je účastníkem dalších řízení na ochranu osobnosti týkajících se obdobných skutků (působení v NFD), lze tedy uzavřít, že za zásah do osobnostních práv žalobce jsou odpovědné i další osoby a nelze odpovědnost za tuto újmu (také pokud jde o její finanční vyjádření) přičítat pouze žalovanému. Z těchto důvodů se soud rozhodl částku ponížit na polovinu.
42. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav a shora uvedená ustanovení občanského zákoníku a judikaturu soud shledal žalobu důvodnou a uložil žalovanému zaslat písemnou omluvu tak, jak stojí ve výroku I. tohoto rozsudku, dále uhradit nemajetkovou újmu ve výši dle výroku II. tohoto rozsudku. Ve zbytku byl finanční nárok žalobce výrokem III. zamítnut.
43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy určení výše nemajetkové újmy bylo na uvážení soudu a soud tak přiznal žalobci právo na náhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Ty jsou v daném řízení tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 000 Kč a odměnou zástupce žalobce, kterou soud určil postupem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 odst. 5 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 3 100 Kč (tarifní hodnota 50 000 Kč - § 9 odst. 4 písm. a) cit. vyhlášky). Právní zástupce poskytl žalobci celkem [hodnota] úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) cit. vyhlášky, a to: příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby, replika ze dne 3. 5. 2023, replika ze dne 1. 6. 2023, replika ze dne 15. 9. 2023, závěrečné shrnutí ze dne 20. 12. 2023, replika ze dne 31. 1. 2024 a závěrečný návrh ze dne 14. 3. 2024, účast na jednání dne 2. 3. 2023 (2x 2 započaté hodiny), účast na jednání dne 9. 5. 2023 (2x 2 započaté hodiny), účast na jednání dne 6. 6. 2023 (2x 2 započaté hodiny), účast na jednání dne 19. 9. 2023 (2x 2 započaté hodiny), účast na jednání dne 22. 11. 2023 (2x 2 započaté hodiny), účast na jednání dne 18. 1. 2024, účast na jednání dne 7. 3. 2024 (2x 2 započaté hodiny) a účast na jednání dne 21. 3. 2024 (2x 2 započaté hodiny) – soud proto přiznal odměnu ve výši 74 400 Kč. Soud nepřiznal žalobci požadovanou náhradu nákladů řízení za 3x nahlížení do spisu (nejde o úkon právní služby podřaditelný pod AT, když účastníkům byla veškerá podání rozesílána DS) a dále soud nepřiznal žalobce 2x trojnásobek za obsáhlé a časově náročné podání dle § 12 odst. 1 advokátního tarifu, neboť má za to, že nešlo o podání, která by takové navýšení žádala. Ke každému úkonu právní služby (celkem [hodnota]) náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 cit. vyhlášky, tj. celkem 7 200 Kč. Soud dále přiznal žalobci cestovné v celkové výši 10 512 Kč za celkem [hodnota] cest mezi Veľkou Lomnicou a [adresa] a zpět při průměrné ceně za jednu cestu 657 Kč (za cestu [adresa] – Poprad Tatry byla průměrná cena jízdného 14 Kč, za cestu [adresa] nebo Poprad Tatry – [adresa] společností [právnická osoba] nebo Poprad Tatry – [adresa] společností RegioJet byla průměrná cena jízdného 586 Kč, za cestu [adresa] byla průměrná cena jízdného 57 Kč), vše v cenách veřejného dopravního prostředku. Soud nepřiznal žalobci požadované cestovné za cestu z bydliště žalobce do místa konání soudu vlastním vozidlem žalobce s odkazem na § 30 odst. 2 jednacího řádu pro okresní a krajské soudy č. 37/1992 Sb., kdy žalobce použil vlastní motorové vozidlo bez předchozího souhlasu soudu. Soud dále přiznal žalobci nocležné v celkové výši 16 736,87 Kč za celkem [hodnota] ubytování v [adresa] z toho 1x při 1. schůzce s právním zástupcem (z 26. 7. 2022 – 27. 7. 2022 ve výši 2 204,61 Kč) a 7x před konaným jednáním (z 1. 3. 2023 – 2. 3. 2023 ve výši 1 469,69 Kč, z 8. 5. 2023 – 9. 5. 2023 ve výši 1 997,71 Kč, z 18. 9. 2023 – 19. 9. 2023 ve výši 2 197,72 Kč, z 20. 11. 2023 – 21. 11. 2023 ve výši 2 049,04 Kč, z 17. 1. 2024 – 18. 1. 2024 ve výši 2 311,18 Kč, z 6. 3. 2024 – 7. 3. 2024 ve výši 2 117,05 Kč a z 20. 3. 2024 – 21. 3. 2024 ve výši 2 439,15 Kč – doloženo potvrzeními). K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 17 136 Kč. Náklady právního zastoupení žalobce v řízení činí 126 037,15 Kč, ke kterým je ještě třeba započítat soudní poplatek ve výši 4 000 Kč. Celkové náklady řízení tedy dosáhly částky 130 037,15 Kč. Lhůtu k plnění stanovil soud dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.