17 C 310/2024 - 190

Rubrum

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Suchánkovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] c) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce C] bytem [Adresa žalobce C] d) [Jméno žalobce D], narozená [Datum narození žalobce D] bytem [Adresa žalobce D] všichni zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného A], narozený [Datum narození žalovaného A] bytem [Adresa žalovaného A] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o vyklizení nemovitosti takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen vyklidit pozemek parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obci [adresa] nad [Jméno žalovaného B], zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], v části určené mezi body 103-145, 103-32 a 103-106 vyznačenými ve vytyčovacím náčrtu [adresa] ze dne [datum], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, a to až na katastrální hranici s pozemkem parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obci [adresa] nad [Jméno žalovaného B], zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupkyně žalobců do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice plnou náhradu nákladů státu vynaložených za vyhotovení vytyčovacího náčrtu ve výši, která bude určena zvláštním usnesením, na účet Okresního soudu v [adresa]-1622151/0710, VS [var. symbol], do tří dnů od právní moci zvláštního usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobci se domáhali vyklizení části pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obci [adresa] nad [Jméno žalovaného B], zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], konkrétně části určené mezi body 103-145, 103-32 a 103-106 vyznačenými ve vytyčovacím náčrtu [adresa] ze dne [datum], a to až na katastrální hranici s pozemkem parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obci [adresa] nad [Jméno žalovaného B], zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Uvedli, že katastrální hranice byla přeměřena geodety a plot žalovaného na katastrální hranici nestojí. Žalovaný v roce 2008 plot rozšířil směrem do pozemku parc. č. [hodnota], kdy nejprve přislíbil nápravu, dále však posunutí plotu odmítal i přes ústní výzvy a později výzvy písemné. Odkazovali na obnovu operátu v roce 2003, kterého se žalovaný účastnil jako člen komise, vlastníkem ještě nebyl. Žalovaný rovněž neúspěšně brojil proti zápisu v katastru nemovitostí.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Učinil nesporným, že jeho plot na zapsané katastrální hranici nestojí, uvedl, že s vytyčením katastrální hranice, jak ji zaměřil [tituly před jménem] [jméno FO] souhlasí, proti zaměření nic nenamítá, protože hranice byla chybně zapsána do katastru nemovitostí nikoli v souladu s tím, jak se na hranici vlastníci parcel dříve shodli. Tvrdil, že spornou část vydržel v oploceném rozsahu, plot stojí tak, jak vždy historicky stál a on jej neposunul, pouze vyměnil starý plot za nový.

3. Z výpisů z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 614 m2 v katastrálním území [adresa], obci [adresa] nad [Jméno žalovaného B], a to na základě smlouvy darovací ze dne [datum], s účinky vkladu k [datum]. Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 452 m2 v katastrálním území [adresa], obci [adresa] nad [Jméno žalovaného B]. Katastrální mapy a ortofotomapy dokládají zakreslení katastrální hranice a její průběh v terénu, polohu pozemků účastníků.

4. Ze zápisu [právnická osoba] v [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl jmenován členem komise pro zjišťování průběhu hranic v katastrálním území [adresa] jako kontaktní osoba.

5. Ze zápisu o zjišťování průběhu hranic má soud za prokázané, že u pozemku parc. č. [hodnota] označil vlastník [jméno FO] dne [datum] vlastnickou hranici, což stvrdil podpisem, u pozemku parc. č. [hodnota] je rovněž poznamenáno, že vlastník označil hranici dne [datum] a jsou připojeny čtyři podpisy, čitelné jsou [jméno FO], [jméno FO]. Z protokolu o šetření a zjišťování průběhu hranic pro obnovu katastrálního operátu má soud za prokázané, že průběh hranic byl zjištěn v rozsahu zakresleném v náčrtu, který je součástí protokolu, všechny vlastnické hranice byly shledány jako nesporné, byly označeny dřevěnými kolíky.

6. Z darovací smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že manželé [jméno FO] darovali žalovanému pozemek parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] o výměře 614 m2.

7. Z výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce [Jméno žalobce A] žádal žalovaného o odstranění plotu z pozemku žalobců. Podací lístek dokládá odeslání dne [datum] a dodejka dodání dne [datum]. Z výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce [Jméno žalobce A] žádal žalovaného o odstranění plotu z pozemku žalobců. Podací lístek dokládá odeslání dne [datum]. Z výzvy ze dne [datum] a dodejky dokládající doručení žalovanému dne [datum] má soud za prokázané, že zástupce žalobce [jméno FO] vyzval žalovaného k vyklizení pozemku parc. č. [hodnota] do [datum].

8. Z žádosti žalobce [jméno FO] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žádal o provedení místního šetření ve věci neoprávněného užívání pozemku žalovaným, který stavbou plotu, který brání vjezdu větší techniky na dvůr žalobců, mohl porušit právní předpisy a nereaguje na ústní ani písemné výzvy žalobců.

9. Z protokolu o úkonu [právnická osoba] [adresa] nad [Jméno žalovaného B], stavebního úřadu, ze dne [datum] má soud za prokázané, že stavební úřad dospěl k závěru, že bez zaměření nelze určit, zda plot sporný mezi účastníky leží na katastrální hranici, žalovaný uváděl, že před patnácti lety opravil stávající oplocení, žalobce [Jméno žalobce A] uváděl, že se jednalo o částečnou opravu a devět metrů směrem k hlavní silnici je nové oplocení, zasahující do pozemku parc. č. [hodnota], na což byl žalovaný bezprostředně po realizaci upozorněn. Oplocení žalobcům komplikuje vjezd ke stavbě č. l.

34. Žalovaný nesouhlasil s tím, že byl upozorněn. Přítomná [Jméno žalobce D] uvedla, že poslední tři pole na pozemku parc. č. [hodnota] před patnácti lety nebyly. Z připojených náčrtů má soud za prokázané zakreslení hranice označené vlastníky při zjišťování hranic.

10. Z rozhodnutí [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], ze dne [datum] má soud za prokázané, že úřad nevyhověl nesouhlasu žalovaného s neprovedením opravy chyby v katastrálním operátu, neboť úřad chybu neshledal. V odůvodnění úřad vyložil, že považuje průběh hranice za správný, hranice evidovaná v katastru nemovitostí prochází lomovými body, jejichž polohu úřad ověřil kontrolním výpočtem původně měřených měr. Obnova operátu byla vyhlášeno [datum] a vlastníci se mohli s navrhovaným stavem seznámit a podat námitky, k čemuž nedošlo, průběh hranice v digitální katastrální mapě nebyl zpochybněn. U pozemku parc. č. [hodnota] došlo ke změně výměry dle výpočtu ze souřadnic lomových bodů z 685 m2 na 614 m2, o čemž byli tehdejší vlastníci manželé [jméno FO] řádně informováni, nesouhlas nepodali. Z rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Praze ze dne [datum] má soud za prokázané, že inspektorát potvrdil rozhodnutí [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] ze dne [datum] a zamítl odvolání žalovaného. Žalovaný namítal, že zápis hranice nerespektuje dohodu vlastníků na průběhu hranice tak, aby kopírovala stávající oplocení, k čemuž se ve vyjádření k odvolání vyjadřoval žalobce [Jméno žalobce A] tak, že žalovaný porušil dohodu vlastníků, hranici nerespektoval a zabral část parcely číslo [hodnota], na což byl několikrát ústně i písemně upozorněn. Inspektorát odůvodnil, že zjišťování průběhu hranice v terénu dne [datum] bylo zaznamenáno v náčrtech, kde bylo vyznačeno, že hranice vede v jižní části po oplocení, kde je vyznačena mapová značka pro drátěný plot, v severní části značka pro oplocení zakreslena není. Červeně byla vyznačena oprava zákresu hranice, která nově končí v severozápadním rohu parcely č. 43/10. Sousední vlastníci se na průběhu hranice shodli a nelze dovodit, že by s opravou červeně vyznačenou nesouhlasili, následně proti obnovenému operátu nevznesli námitky. Inspektorát připustil, že nesouhlasí počet lomových bodů, zdůraznil, že ani proti změně výměr pozemku parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] vlastníci nic nenamítali. Z podkladů shledal, že současné oplocení neodpovídá v severní části stavu evidovanému v katastru nemovitostí, nelze však po dvaceti letech posuzovat původnost oplocení a dle něj opravovat výsledky mapování. Z vyjádření [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] ze dne [datum] má soud za prokázané, že řízení o návrhu na opravu chyby skončilo tak, že oprava nebyla provedena, úřad nemá k dispozici podklad dokazující chybné zaměření nebo výpočet lomových bodů.

11. Z vytyčovacího náčrtu [jméno FO] má soud za prokázanou polohu místa, které je mezi účastníky sporné, vymezené body 103-145, 103-32 a 103-106.

12. Z fotografií současného stavu oplocení má soud za prokázané, že dřevěné kolíky označující katastrální hranici nekorespondují s oplocením, nacházejí se za plotem směrem k pozemku parc. č. [hodnota], oplocení není postavené zcela na kraji cesty. Směrem od stodoly žalovaného ke sporné části se jedná o drátěný plot s kovovými sloupky a zbytky kamenné podezdívky před plotem, který v části naproti vjezdu žalobců je předělen uhnutím plotu k první bráně (dále označováno jako brána zadní), dále plot pokračuje od tohoto uhnutí dalšími třemi sloupky, kde je plot ukončen další branou tvořenou dvěma stříbrnými zábranami (dále označováno jako brána přední), v části mezi přední a zadní branou jsou před plotem směrem do pozemku žalobců parc. č. [hodnota] zřejmé nízké úzké obrubníky při okraji cesty.

13. Z náčrtu předloženého žalovaným zobrazujícího porovnání hranic zapsaných a hranic v terénu soud nezjistil žádné další pro věc rozhodné skutečnosti, nákres potvrzuje, že oplocení nestojí na katastrální hranici.

14. Z výslechu svědka [jméno FO], otce žalobce [jméno FO], soud zjistil, že naproti vratům žalobců byl rovný plot, který uhýbal a rozšiřovalo to cestu. Žalovaný úhyb zlikvidoval a postavil plot rovně. Žalovaný se svědka ptal, když chtěl plot dělat, kde je hranice a svědek mu řekl, ať si to zjistí. Žalovaný přidal tři sloupky, asi devět metrů, kde plot nebyl. Zboural část v ohybu a postavil plot rovně. Naproti vratům žalobců plot nebýval, bylo tam prázdné místo, kam plot žalovaný přistavěl. To udělal asi v roce 2005 – 2006. Svědek viděl žalovaného, jak plot staví, postavil asi dvacet až třicet metrů k vratům žalobců a pak se ptal, kde hranice je. Žalovaný tam postavil tři sloupky a svědek mu říkal, že jsou v jejich pozemku, žalovaný přislíbil, že s tím něco udělá, poté říkal, že nemá čas, že má staré mapy a dále se vymlouval. Kde plot přidělával nebyly zbytky oplocení. Starý plot tam byl od roku 1885. Bylo to o devět metrů kratší než teď, žalovaný jej prodloužil. [jméno FO] tam byl jen ten plot starý. Svědek žalovaného upozorňoval vždy, když žalovaného viděl.

15. Z výslechu svědkyně [jméno FO] má soud za prokázané, že se účastnila jednání se stavebním úřadem, kde se jednalo o přistavení tří dílů plotu žalovaným, tyto díly tam dříve nebyly. Svědkyně žalovaného viděla, jak je stavěl, protože tam bydlí. Dříve tam byl plot starý, žalovaný dělal nový a tři pole přistavěl, asi si nezjistil, jak to vede. Plot byl dříve jen vzadu. Uvedla, že to bude asi deset nebo více let, neví přesně. Když to přistavoval, už byl vlastníkem. Slyšela, že žalobci žalovaného upozorňovali, že plot zasahuje do jejich pozemku. Připustila, že na pozemku, který nyní patří žalovanému, dříve parkoval kdekdo.

16. Z výslechu svědkyně [jméno FO] má soud za prokázané, že dříve byl plot žalovaného bez tří polí, byla tam volná plocha, kde si hrály děti. Žalovaný tři pole přidělal. Sama říkala žalovanému, kdy posune plot, ten to označil za lež, i její manžel to několikrát řešil a synové. Vzpomněla si, že byla u zaměření, kde měli odsouhlasit návrh katastru, odsouhlasili narovnání. V té době tam ta tři pole plotu nebyla. [jméno FO] ani dříve žádné úpravy plotu neprobíhaly.

17. Z výslechu svědkyně [jméno FO], manželky žalovaného, má soud za prokázané, že se účastnila výměny plotu, kdy dávali místo starých trubek nové. Byl tam rezavý plot, ke konci už jen trubky. Bylo to kolem roku 2008, protože se stěhovali do domu č.p.

6. Již dříve situaci znala, bydlela ve [adresa] jinde a zde si to předělávali. Neřešili hranice plotu, protože místo starého dávali nový. [jméno FO] starší v průběhu opravy přišel, jestli by sloupky nemohli posunout, aby mohl k sobě zajet. Nedokázala vysvětlit, proč přišel, zda již dříve nebyl problém zajet. Uvedla, že na to reagovali tak, že sloupky vyndali a asi dva sloupky o necelý metr posunuli, aby měli více místa. Nikdo si do podání žaloby nestěžoval, asi byli spokojení, ještě si cestu zpevnili a udělali obrubníky. Popsala, že to bylo ve chvíli, kdy již měli sloupky zabetonované, skoro tvrdé a asi to museli vykopat, zbytky tam nezůstaly, manžel má bagr. Nevěděla, zda sloupek přesunuli i s betonem. Až po opravě plotu dávali na místo stříbrnou přední bránu, kvůli psům. [adresa] brána tam byla vždy, nevěděla, kde končila. Nebyla si zcela jistá, zda byl plot vždy až zcela k místu, kde je stříbrná brána, k předposlednímu sloupku asi ano. Poté, co udělali plot, tam nebyl volný přístup, nevěděla, zda si tam dříve mohly hrát děti. Věděla, že žalobci dělali rekonstrukci dvora, kam zajížděli velkými vozy. Potvrdila, že brána byla původně jedna, nebyla si jistá, jak vypadala a zda ukončovala plot. Druhou bránu tam mají kvůli koním a k zabránění parkování na tom pozemku jinými lidmi.

18. Z výslechu svědka [jméno FO], tchána žalovaného, má soud za prokázané, že pracoval na plotě žalovaného, na urezlé sloupky dával nové, dělal zednické práce. Neví, jak byl plot dlouhý. Opakoval, že na urezlé sloupky se dávali nové. Důrazně vyloučil, že by za nimi někdo přišel s námitkami a že by museli měnit pozici již zabetonovaných sloupků. Nepamatoval si, zda a jak řešil navázání plotu na zadní bránu, ani zda se dělal plot k přední bráně. Mohlo to být deset sloupků. Ví, že si tam hrávaly děti, ale neví, zda v místě mezi dvěma branami. Popsal, že podél plotu byla směrem k [jméno FO] zeď, po celé délce, nevěděl, zda až do konce plotu. Nevěděl, kde plot končil, zda před vraty či okny žalobců. Uvedl, že se zajetím k žalobcům, které uvedl, že je zná trochu a nepoznal by je, problém není, viděl tam po opravě plotu zajíždět Tatru.

19. Ohledně skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalovaný je na základě darovací smlouvy ze dne [datum], s účinky vkladu práva ke dni [datum], vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 614 m v katastrálním území [adresa], obec [adresa] nad [Jméno žalovaného B]. Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky sousedního pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 452 m ve stejném katastrálním území. Z katastrálních map, ortofotomap a vytyčovacího náčrtu je zřejmý průběh katastrální hranice mezi pozemky, přičemž tato hranice byla v rámci obnovy katastrálního operátu dne [datum] označena vlastníky obou pozemků a stvrzena jejich podpisy. [adresa] byly tehdy shledány jako nesporné. Žalovaný, který ještě nebyl vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota], byl v roce 2003 jmenován členem komise pro zjišťování průběhu hranic jako kontaktní osoba. Oplocení mezi pozemky postavené žalovaným v roce 2008 nekopíruje katastrální hranici. Dřevěné kolíky v současné době označující hranici v terénu se nacházejí za plotem směrem k pozemku žalovaného. Oplocení mezi oběma pozemky je tvořeno drátěným plotem s kovovými sloupky a zbytky kamenné podezdívky, ve sporné části mezi dvěma branami pak bez kamenné podezdívky, v části směrem do pozemku žalobců s betonovými obrubníky. Žalobci opakovaně vyzývali žalovaného k odstranění oplocení, které podle jejich tvrzení zasahuje do jejich pozemku a brání jim v přístupu větší techniky ke stavbě č. p. 34, nejprve ústně, od roku 2022 písemně. Z rozhodnutí [právnická osoba] pro Středočeský kraj ze dne [datum] a následného rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Praze ze dne [datum] vyplývá, že nebyla shledána chyba v katastrálním operátu. Průběh katastrální hranice byl potvrzen jako správný, a to na základě kontrolních výpočtů a absence námitek při obnově operátu. Inspektorát konstatoval, že současné oplocení v severní části neodpovídá evidovanému stavu, avšak po dvaceti letech nelze původnost oplocení spolehlivě doložit. Z výslechu svědků vzal soud za prokázané, že žalovaný při opravě původního oplocení dostavěl tři pole současného oplocení, které je nyní spornou částí a nestojí na katastrální hranici. Uvěřil svědkům, kteří tuto skutečnost potvrzovali, konkrétně svědkům [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], a to z důvodu, že jejich výpovědi nebyly rozporné vnitřně ani navzájem, nepůsobily na rozdíl od výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO] naučeně a korespondovaly s dalšími provedenými důkazy. Stejnou skutečnost, že žalovaný tři pole přistavěl uváděl již žalobce [Jméno žalobce A] při šetření stavebního úřadu 2023, i ve vyjádření pro katastrální úřad. Stejně tak [Jméno žalobce D], přítomná místnímu šetření stavebního úřadu dne [datum] uváděla, že poslední tři pole plotu tam před patnácti lety nebyly. Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Praze rovněž vyložil, že v náčrtech ze zjišťování hranice v terénu ze dne [datum] byla zaznamenána hranice tak, že v jižní části vedla po oplocení, byla vyznačena mapová značka pro drátěný plot, v severní části značka pro oplocení zakreslena nebyla. Svědek [Jméno žalobce A] viděl žalovaného, jak plot staví a žalovaný se jej ptal, kde je hranice a následně byl upozorněn, že na hranici plot nestojí, svědek potvrdil, že starý plot tam dříve skutečně byl už od roku 1885, jak žalovaný tvrdil, ale byl o devět metrů kratší než teď. Tomu odpovídá současný stav oplocení, kde část oplocení je vedena podél zbytků kamenné zdi, která již od zadní brány podél plotu není a směrem k bráně přední, u které i svědkyně [jméno FO] potvrdila, že tam před opravou plotu nebyla, již jsou pouze novější obrubníky. Svědkyně [jméno FO] uváděla, že v nyní sporném prostoru byla volná plocha, kde si hrály děti, svědkyně [jméno FO] připouštěla, že na pozemku žalovaného v této části kdekdo parkoval. Svědkyně [jméno FO] pak potvrdila, že účelem zadní brány je mimo jiné i zabránit osobám v parkování. [adresa] brána je tvořena stříbrnými poli, které nezapadají do ostatního oplocení a neměla – li před opravou plotu v místě stát, dřívější tvrzená existence části sporného oplocení od brány přední do části nynějšího zakončení zadní branou pak postrádá smysl. Výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO] soud hodnotil jako nevěrohodné proto, že jejich výpovědi působily naučeně, používali stejné výrazy, svědek Křeček ihned sám zdůraznil, že na urezlé sloupky dávali nové, což vícekrát opakoval, dále si však přesto, že tvrdil, že se na opravě osobně podílel, nebyl schopen vzpomenout na podrobnosti, počet polí plotu, jeho zakončení. V rozporu s výpovědí svědkyně [jméno FO] důrazně vyloučil, že by museli při opravě posunout již zabetonované sloupky v reakci na něčí námitky. Svědkyně [jméno FO], která se rovněž měla osobně opravy plotu v roce 2008 účastnit, naopak uváděla, že k žádosti pana [jméno FO] staršího, vyndali sloupky již zabetonované s posouvali je o necelý metr, aby bylo dobré projetí možné, čímž žalobcům vyhověli a ty si více nestěžovali. Taková skutečnost nebyla ani tvrzena a svědkyně ji pak blíže nedokázala vysvětlit jakým způsobem k posunutí došlo, ani kde přesně původně mohl plot být opravován, když i nyní v současném postavení je blízko u cesty, ani proč by opravený plot, který by nahrazoval plot starý, měl najednou sousedům vadit, pokud dříve nevadil. Svědci [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] se rovněž shodli, že za [jméno FO], předchůdců žalovaného, k žádným úpravám plotu nedocházelo, byl kratší právě o tři pole (cca devět metrů).

20. Soud zamítl provedení důkazu výpisy z katastru nemovitostí navrženými k prokázání, že žalovaný má přístup na svůj pozemek i přes další pozemky, a to z důvodu nadbytečnosti, neboť soud se zabýval především námitkou žalovaného, že připlocenou část vydržel a přístup na jeho pozemek nebyl předmětem sporu. Dále soud neprovedl důkaz spisem katastru nemovitostí rovněž jako nadbytečný, neboť z tvrzení žalovaného nevyplynulo, jaká skutečnost by měla být takovým důkazem prokázána, soudu postačovala předložená rozhodnutí, která soud nemá pravomoc přezkoumávat a tedy ani zjišťovat podklady, na základě kterých správní úřad rozhodl. Dále soud zamítl důkazy navržené žalobci po koncentraci řízení (nákres [právnická osoba]. a její výpis z veřejného rejstříku, LV a katastrální mapy vlastnictví paní [jméno FO] a fotografie, svědectví [jméno FO]). Soud neuznal námitku, že se jedná o reakci na tvrzení žalovaného o mimořádném vydržení, neboť žalovaný se tvrzením o vydržení bránil již před koncentrací řízení, a nejednalo se o důkazy, které by nebylo možné navrhnout dříve. Pokud žalobci namítali, že soud provedl k důkazu nákresy a fotografie předložené žalovaným při jednání dne [datum], žalovaný před koncentrací řízení obecný návrh fotografiemi učinil, k výzvě soudu, o jaký konkrétní důkaz se jedná, při jednání předložil fotografie a katastrální mapu s vlastními náčrty. Z náčrtů jím doplněných do mapy soud žádná skutková zjištění nečinil.

21. Podle § 1040 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

22. Podle § 1089 odst. 1 o.z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Podle § 1090 odst. 1 o.z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Podle § 1091 o.z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

23. Podle § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Podle § 3066 o.z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

24. Po právní stránce soud posuzoval délku držby sporné části pozemku žalobců žalovaným, neboť žalovaný nerozporoval, že plot neleží na katastrální hranici a stojí na pozemku žalobců, bránil se tím, že spornou část vydržel, řádně či mimořádně. Ve skutkovém shrnutí soud vyložil, že dospěl k závěru, že žalovaný při opravě plotu plot prodloužil o tři pole, o část, která nyní leží mezi dvěma branami. Že k opravě plotu došlo nejpozději v roce 2008 tvrdil žalovaný, svědkyně [jméno FO] soudu rok opravy potvrdila, s tím že i blíže popsala, že to bylo již po době, kdy žalovaný nabyl vlastnictví k pozemku parc. č. [hodnota]. Vlastníkem se žalovaný stal k [datum]. Občanský zákoník, dle kterého lze vydržet nemovitou věc v případě, že vydržecí doba deseti let (§ 1091 o.z.) uplyne po [datum] (účinnost občanského zákoníku), což dopadá na tento případ, vyžaduje k řádnému vydržení pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou (§ 1090 o.z.) Darovací smlouvou byl na žalovaného převeden pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 614 m2, což odpovídá i současně evidovanému stavu výměry tohoto pozemku v katastru nemovitostí a stavu po změně výměry při obnově operátu k [datum], kdy došlo ke změně výměry dle výpočtu ze souřadnic lomových bodů z 685 m2 na 614 m2, o čemž byli tehdejší vlastníci [jméno FO] vyrozuměni a nepodali námitky. Vzhledem k tomuto zjištění je zřejmé, že podmínka uvedená v § 1090 o.z., tedy že se držba části pozemku žalobců zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, není splněna. Žalovaný tak nemohl část pozemku žalobců vydržet dle § 1089 odst. 1 o.z., neboť mu k tomu právní titul nestačil.

25. Dále se tedy soud zabýval podmínkami pro vydržení mimořádné dle ustanovení § 1095 o.z., které vyžaduje držbu v trvání 20 let. Tuto podmínku žalovaný nesplnil, neboť žaloba žalobců byla podána dne [datum], žalovaný by pak musel připlocenou část pozemku žalobců držet minimálně od [datum], kdy ale ještě nebyl vlastníkem pozemku a jak vyplynulo z dokazování, plot opravoval až po nabytí vlastnického práva a až při opravě plotu připlotil spornou část pozemku žalobců. O započtení držby jeho předchůdci tak rovněž nebylo možno uvažovat. K přezkumu správnosti zápisu katastrálních hranic v katastru nemovitostí při obnově operátu v roce 2003-2004 nemá zdejší soud pravomoc, ve správním řízení, které proběhlo a rozhodnutí byla soudu předložena, bylo skončeno pravomocně a ze zapsaného stavu je tak třeba vycházet. Proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému podle § 1040 odst. 1 o.z. povinnost vyklidit pozemek žalobců v části určené mezi body 103-145, 103-32 a 103-106 vyznačenými ve vytyčovacím náčrtu [adresa] ze dne [datum], který je nedílnou součástí rozsudku, a to až na katastrální hranici s pozemkem žalovaného, která nebyla mezi účastníky sporná a v terénu je označena dřevěnými kolíky, ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Lhůtu soud stanovil podle § 160 odst. 1 delší než obvyklých patnáct dnů k návrhu žalobců, což shledal jako vhodné vzhledem k tomu, že vyklizení je spojené s posunutím plotu, jehož sloupky jsou do země zabetonovány, což si může delší čas vyžádat.

26. Podle ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“, účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobci byli ve věci plně úspěšní, proto soud uložil žalovanému zaplatit jim plnou náhradu účelně nákladů řízení ve výši [částka], kterou tvoří zaplacený soudní poplatek v částce [částka], odměna za právní zastoupení za 10 účtovaných úkonů právní služby dle § 9 odst. 3 písm. a), § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, 3 x písemné doplnění tvrzení či vyjádření, 3 x účast na jednání), a to 3x po [částka] za úkon za úkony učiněné před [datum] a 7x po [částka] za úkony učiněné po [datum] (účinnost novely advokátního tarifu), když ani přibližná hodnota sporné části pozemku nevyšla v řízení nijak najevo, dále náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu 3 x [částka] za úkony učiněné před [datum] a 7x [částka] za úkony učiněné před tímto datem, náhrada cestovného za jízdu [adresa] a zpět za celkem [hodnota] cesty po [částka], náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 o.s.ř. ve výši [částka], náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupkyně žalobců a jejích hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši [částka]. Z účtovaných nákladů soud nepřiznal odměnu za nedoloženou další poradu s klientem, ale současně přiznal odměnu za úkon předžalobní výzvy, kterou dle obsahu spisu zástupkyně žalobců učinila. Náklady na jednoho zastoupeného účastníka tak vznikly ve výši [částka]. Zástupkyně žalobců zastupovala celkem čtyři účastníky, podle § 12 odst. 4 o.s.ř. tak připadá na druhého z žalobců částka [částka], na třetího částka [částka] a čtvrtého [částka]. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobců coby advokátky. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

27. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalovaný nebyl ve sporu úspěšný, soud neshledal z toho, co vyplynulo v průběhu řízení, že by splňoval předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a soud učinil součástí rozhodnutí vytyčovací náčrt [jméno FO] k přesnému určení sporné části pozemku žalobců, jehož vyhotovení bylo třeba zajistit ke každému vyhotovení rozsudku, čímž lze předpokládat vznik nákladů státu, jejichž výše nebyla v době rozhodnutí soudu přesně známa, proto soud uložil žalovanému je státu plně nahradit s tím, že výše bude podle § 155 odst. 1 o.s.ř. určena v samostatném usnesení.

Poučení