17 C 313/2022 - 424

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] proti žalovanému: [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o ochranu osobnosti takto:

Výrok

I. Žaloba s tím, že město [adresa] se omlouvá [tituly před jménem] [jméno FO] za újmu na osobnostních právech způsobenou mu rozšiřováním pomlouvačných nepodložených a nepravdivých informací, že chování pana [tituly před jménem] [jméno FO] ohrožuje duševní zdraví jeho [Anonymizováno] ke dni [datum], šířených v podání města [adresa] došlého dne [datum] [Anonymizováno] v [adresa] ke sp. zn. [spisová značka]. Nezákonnost, nepodloženost, nepravdivost a pomlouvačnost sdělovaných informací vyplývá z listiny přeložené k tomuto podání, obsahující padělané klinicko psychologické vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], v němž se tato vyjádřila k duševně zdravotnímu stavu [Anonymizováno] ke dni [datum] a k příčinám v chování pana [tituly před jménem] [jméno FO], aniž by k tomu byly splněny zákonné podmínky, neboť bylo prokázáno, že [tituly před jménem] [jméno FO] v době svého vyjádření nedosáhla specializačního vzdělávání v oboru klinická psychologie ve smyslu § 22 odst. 4 zákona č. 96/2004 Sb. a nebyla tudíž způsobilá se k duševně zdravotnímu stavu [Anonymizováno], jakož ani k příčinám vyjadřovat, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladu řízení v částce 9 950 Kč k rukám zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou, soudu doručenou dne [datum], ve znění řady jejích doplnění, se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zajistit na vlastní náklady na svých webových stránkách zveřejnění omluvy a dodatečného sdělení, jejichž přesná textace je patrná z výroku I tohoto rozsudku. Popsaného se žalobce domáhá v souvislosti s tvrzenou újmou na osobnostních právech, která mu měla být, jak zpočátku tvrdil, způsobena rozšiřováním pomlouvačných, nepodložených a nepravdivých informací, dle nichž chování žalobce ohrožuje duševní zdraví jeho [Anonymizováno], [jméno FO], nar. [datum]. Informace byly obsaženy ve vyjádření psycholožky [tituly před jménem] [jméno FO] a toto vyjádření žalovaný předložil spolu s podáním dne [datum] zdejšímu soudu ke sp. zn. [spisová značka]. Podle následných tvrzení měla být újma na osobnostních právech žalobce způsobena tím, že žalovaný pozměnil, a to postupem, který žalobce také blíže popsal (kupř. na č. l. 172 spisu), důkazní prostředek v podobě vyjádření výše jmenované psycholožky tak, že verze, kterou žalovaný založil do spisu [právnická osoba] [adresa] sp. zn. [Anonymizováno] a předložil soudu, obsahuje obvinění, že žalobce psychicky týrá a ohrožuje psychické zdraví vlastního [Anonymizováno], zatímco verze, kterou žalovaný od psycholožky obdržel, žádné takové obvinění neobsahovala. Jednání žalovaného, tedy pozměnění tohoto důkazního prostředku a jeho šíření vedlo ke zpochybnění dobré pověsti žalobce, jeho znevážení a zneuctění a ve svém důsledku ke ztrátě dítěte. V dalším pak žalobce tvrdil, že žalovaný zneužil svou pravomoc úřední osoby při vedení evidence a spisové dokumentace tím, že založil zfalšovaný dokument do úředního spisu úřední osobou, obsahující nepravdivé prohlášení psycholožky mimo zdravotnictví, že [Anonymizováno] žalobce je týrán a ohrožován na zdraví a že jednoznačnou a jistou příčinou toho je chování žalobce, coby otce [Anonymizováno], čímž žalovaný způsobil žalobci újmu spořívající v křivém obviněné z nepřiměřené výchovy dítěte, zamezení styku a zničení vztahů mezi žalobcem a [Anonymizováno].

2. Žalovaný se k nároku žalobce vymezil negativně. Připomněl, že vyjma trestních oznámení, podal žalobce k Okresnímu soudu v [adresa] řadu jiných žalob, mezi nimi i žalobu pro zmatečnost a již v ní namítal, že vyjádření psycholožky bylo zfalšované a zároveň obviňoval jednotlivé soudce i další zúčastněné osoby z protiprávního jednání. Žaloba pro zmatečnost byla zamítnuta. Z textu žaloby ve věci této i z předchozího jednání žalobce je dle žalovaného patrné, že se žalobce snaží pouze zvrátit rozsudek Okresního soudu v [adresa] ve věci sp. zn. [spisová značka]. Žalobce ve své žalobě neuvádí jakýkoliv důvod, proč by měl žalovaný pozměňovat předmětný důkazní prostředek, ani jakýkoliv důkaz, že se tak stalo. Žalovaný nebyl v předmětném řízení stranou sporu, vystupoval v něm jako orgán sociálněprávní ochrany dětí, který měl hájit zájmy [Anonymizováno], a to také činil. Žalovaný rozhodně žádný důkazní prostředek nepozměnil a ani nešířil, když vyjádření psycholožky [tituly před jménem] [jméno FO] předala příslušná zaměstnankyně pouze příslušnému soudu v rámci řízení ve věcech péče o [Anonymizováno], a to v té podobě, v jaké je obdržela. Žalovaný trval na tom, že svým jednáním jako orgán sociálněprávní ochrany dětí nezpůsobil žalobci jakoukoliv újmou na jeho osobnostních právech a neshledává proto jakýkoliv důvod k omluvě.

3. V prvé řadě soud konstatuje, že vznesl-li žalobce při jednání konaném dne [datum], které bylo toliko za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na den [datum], námitku podjatosti [tituly před jménem] [jméno FO] a dalších pěti soudců [Anonymizováno], a to [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], soud k této námitce ve smyslu § 15b odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) nepřihlížel. Soud tak postupoval jednak pro časovou souvislost vznesené námitky podjatosti a jednak proto, že námitku nepovažoval za důvodnou. V jejích důvodech totiž žalobce zásadně brojil proti postupu jmenovaných soudců v řízení o projednávané věci, kdy navíc o podjatosti [tituly před jménem] [jméno FO] bylo již rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] rozhodnuto. V poměru k dalším dvěma námitkám podjatosti žalobce, které tento následně vznesl ještě krátce před samotným vyhlášením rozhodnutí ve věci samé dne [datum], přičemž prvou z nich směřoval vůči shodným soudcům, jak to učinil při jednání dne [datum] a druhou již výhradně vůči osobě soudkyně [tituly před jménem] [jméno FO], soud konstatuje, že ani k těmto námitkách nepřihlížel. Bylo tomu znovu s respektem k okamžiku, kdy byly uplatněny a dále s ohledem na to, že základem námitek je opětovně dřívější postup a způsob rozhodování dotčených soudců v souzené věci, což jsou ovšem okolnosti, které důvod pro vyloučení soudce explicitně nezakládají (§ 14 odst. 4 o. s. ř.).

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobce je otcem [Anonymizováno] [jméno FO], nar. [datum] (dále jen „nezletilý syn žalobce“ nebo „syn žalobce“ nebo jen „nezletilý“) /viz kupř. dále citované usnesení/. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] byl ve věci péče o nezletilého syna žalobce výrokem I předběžně upraven styk žalobce a nezletilého, a to formou asistovaného styku, výrokem II byl opatrovníkem nezletilého pro řízení o nařízení předběžného opatření jmenován žalovaný a výrokem III soud zahájil řízení o změnu styku žalobce s nezletilým /viz usnesení na č. l. 2165 spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] (dále jen „opatrovnický spis“)/. K odvolání žalobce do výroků I a II citovaného usnesení bylo rozhodnutím Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] toto usnesení v rozsahu výroku I změněno, když odvolací soud neshledal omezení styku asistovanou formou jako nezbytné, ve výroku II bylo usnesení potvrzeno. Podle odvolacího soudu totiž žalovaný coby kolizní opatrovník plní dlouhodobě své povinnosti uložené mu zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí s náležitou péčí a svou funkci vykonává řádně a odvolací soud neshledal důvod proto, aby nezletilého nemohl ustanovený orgán sociálně-právní ochrany dětí zastupovat nadále /viz usnesení na č. l. 2195 opatrovnického spisu/. Dne [datum] byla do podatelny soudu doručena soudem vyžádaná zpráva Odboru sociálních věcí a zdravotnictví [právnická osoba] [adresa], Oddělení sociálně-právní ochrany dětí, o průběhu styku žalobce s nezletilým a o provedeném šetření v domácnosti žalobce. Její přílohou byl mimo jiné protokol o pohovoru s nezletilým ze dne [datum], jemuž byla přítomna psycholožka [tituly před jménem] [jméno FO], tištěná verze e-mailu zaslaného z adresy [e-mail] zaměstnankyni žalovaného [jméno FO], jehož přílohou byl soubor označený jako [jméno FO] a písemnost označená jako psychologický pohovor, v níž je jako zpracovatel uvedena [tituly před jménem] [jméno FO] (dále jen „zpráva psycholožky“ nebo „zpráva“). V posledním odstavci zprávy je uvedeno: „Pokud se otcovo chování vůči klientovi neupraví, jeví se současný rozsah styku klienta s otcem jako ohrožující psychické zdraví klienta a hraničící s psychickým [podezřelý výraz] klienta. Zároveň je i z klientova projevu patrná důležitost vazby na otce. Proto lze doporučit asistovaný styk v rozsahu několika (dvou až tří) hodin týdně. Pokud by došlo k úpravě chování otce vůči klientovi, je rozšíření styku v zájmu klienta“ /viz zpráva žalovaného a její přílohy na č. l. 2219-2224 opatrovnického spisu/.

5. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] byl ve věci péče o nezletilého syna žalobce předběžně upraven styk žalobce s nezletilým ve formě asistovaného styku za současné změny předchozích rozhodnutí o úpravě styku. Naléhavost potřeby předběžně upravit styk žalobce a nezletilého měl soud osvědčenu obsahem mimo řady jiných listin i na podkladě zprávy psycholožky /viz usnesení na č. l. 2245 opatrovnického spisu/. K odvolání žalobce bylo posledně citované usnesení rozhodnutím Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] potvrzeno. Odvolací soud uzavřel, že soud prvního stupně nepochybil, pokud za stavu, kdy situace v rodině nesměřuje ke zklidnění, poměry předběžným opatřením upravil tak, že styk žalobce s nezletilým bude probíhat asistovanou formou v přítomnosti odborných pracovníků a žalobce tak bude mít možnost naučit se sociálním dovednostem, jak komunikovat a jak se chovat k vlastnímu dítěti, aniž by zbytečně zatěžoval jeho psychiku /viz usnesení Krajského soudu v [Anonymizováno] na č. l. 2306 opatrovnického spisu/.

6. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo v řízení o změnu péče a o změnu styku rozhodnuto tak, že návrh otce na změnu péče byl zamítnut (výrok I), dále bylo rozhodnuto o styku žalobce s nezletilým formou asistovaného styku (výrok II a III) za současné změny předchozích rozhodnutí o úpravě styku (výrok IV) a o nákladech řízení (výrok V). Soud dospěl na podkladě provedeného dokazování, kdy vycházel mimo jiné i ze zprávy psycholožky, k závěru, že jsou splněny předpoklady pro novou úpravu styku žalobce s nezletilým, neboť za situace, kdy jsou vazby mezi žalobcem a nezletilým stále hlouběji narušovány, žalobce se chová k nezletilému způsobem hraničícím s psychickým [podezřelý výraz], nesleduje jeho nejlepší zájmy, se synem nekomunikuje, a dokonce na něj podal již dvě trestní oznámení, není možné zachovat styk v té podobě jako dosud. Soud měl za prokázáno, že od posledního rozhodování soudu o úpravě styku se situace mezi žalobcem a nezletilým výrazně zhoršila, chování otce vyhodnotil jako destruktivní, z čehož začíná pramenit i frustrace nezletilého a jeho odklon od žalobce a odkázal na závěr zprávy psycholožky /viz rozsudek na č. l. 2271 opatrovnického spisu/. K odvolání žalobce byl posledně uvedený rozsudek rozsudkem Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] poté, co odvolací soud doplnil dokazování kupř. o zprávu [právnická osoba], ve výrocích II a III změněn tak, že se styk žalobce s nezletilým neupravuje, ve výrocích I a IV byl rozsudek potvrzen a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud vyhodnotil, že samostatný styk žalobce s nezletilým pro rizika negativních dopadů na nezletilého již dlouhodobě nepřichází do úvahy a styk asistovaný je problematický pro nízkou schopnost žalobce řídit se pokyny asistujících osob, které mu nevyhovují, takže přetrvává riziko výskytu zátěžových situací pro dítě i v této formě styku. Proto nelze po matce spravedlivě požadovat, aby nezletilého ke styku s žalobcem nadále nutila. Rovněž je třeba i odmítavý postoj nezletilého považovat za vážný důvod ospravedlňující i takové rozhodnutí, kdy styk žalobce s nezletilým nebude upraven. Jedinou okolností, která by dle odvolacího soudu mohla vést k opětovnému upravení styku otce s nezletilým, je otcův náhled na své chování, zahájení individuální psychoterapie, v rámci které by docházelo k rozšiřování porozumění interpersonálním dějům a náhledu na vlastní osobu /viz rozsudek Krajského soudu v [Anonymizováno] na č. l. 2424 opatrovnického spisu/.

7. Pokud žalobce předložil soudu přepis komunikace zprávami Facebook mezi jeho uživatelským profilem a profilem označeným žalobcem jako „[jméno FO]“, pak z tohoto přepisu vyplývá, že mimo jiné i dne [Anonymizováno] vedl žalobce komunikaci s uživatelem označeným jako [jméno FO], který mu s uvozujícím „já vám klidně napíšu (…), co jsem tam dala, ať se na to kdyžtak můžete připravit“ poskytuje průvodní informace o zprávě a na několika řádcích přibližuje její obsah a současně uvádí „Toť ve zkratce vše.“ /viz č. l. 82 p. v. spisu/.

8. Na žádost soudu učiněnou formou e-mailu adresovanou [tituly před jménem] [jméno FO] na e-mailovou adresu [e-mail] o zaslání shodné verze zprávy o psychologickém pohovoru s nezletilým, jako té, která byla jako příloha označená [jméno FO].[Anonymizováno] odeslána dne [datum] na adresu [e-mail], bylo reagováno e-mailem zaslaným z prvně uvedené adresy, jehož přílohou byl soubor označený jako [jméno FO].docx, jehož obsahem je naprosto totožná zpráva psycholožky, jak je tato popsána pod bodem 4. odůvodnění rozsudku, tedy včetně posledního odstavce /viz č. l. 158 až 160 spisu/.

9. Ve vyrozumění ze dne [datum] k trestnímu oznámení žalobce ze dne [datum] policejní orgán žalobci sděluje, že jeho trestní oznámení bylo vyhodnoceno jako opakované ve věci dříve vyřízené a bylo proto založeno ad acta. Policejní orgán žalobci dále sděluje, že policejním orgánem zajištěná příloha e-mailové zprávy ([jméno FO].[Anonymizováno]) zajištěná z e-mailové schránky [tituly před jménem] [jméno FO] je totožná s listinnou verzí dokumentu, který je založen na č. listu 1101 spisu MěÚ [adresa] sp. zn. [Anonymizováno] obsahuje poslední, žalobcem rozporovaný odstavec „Pokud se otcovo chování vůči klientovi neupraví, jeví se současný rozsah styku klienta s otcem jako ohrožující psychické zdraví klienta a hraničící s psychickým týráním klienta. Zároveň je i z klientova projevu patrná důležitost vazby na otce. Proto lze doporučit asistovaný styk v rozsahu několika (dvou až tří) hodin týdně. Pokud by došlo k úpravě chování otce vůči klientovi, je rozšíření styku v zájmu klienta“. Byť dal současně policejní orgán žalobci za pravdu, že těla (nikoli předměty) e-mailových zpráv jsou odlišná, když v dokumentu, který je založen na č. listu 1100 spisu [Anonymizováno] chybí text „Uf…Posílám…A těším se na trestní oznámení :D / ([jméno FO] mi už zase píše slohy na FB)“, nemá dle policejního orgánu tato skutečnost žádný podstatný vliv na obsah přílohy „[jméno FO].[Anonymizováno]“, který byl žalobcem rozporován. Závěrem policejní orgán konstatoval, že mezi žalobcem oznamovaným jednání spočívajícím v odstranění výše uvedeného textu v těle emailové zprávy a (škodlivým) následkem, spočívajícím v rozhodnutí Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] nelze spatřovat kauzální nexus toliko potřebný k naplnění skutkové podstaty trestného činu /viz vyrozumění PČR ze dne [datum] na č. l. 331 a násl. spisu/.

10. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalovaný byl v řízení ve věci péče o nezletilého syna žalobce vedené zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] jmenován kolizním opatrovníkem nezletilého. Dne [datum] byla do podatelny soudu doručena soudem vyžádaná zpráva Odboru sociálních věcí a zdravotnictví [právnická osoba] [adresa], Oddělení sociálně-právní ochrany dětí, o průběhu styku žalobce s nezletilým a o provedeném šetření v domácnosti žalobce. Přílohou zprávy žalovaného byl mimo jiné tištěná verze e-mailu zaslaného z adresy [e-mail] zaměstnankyni žalovaného [jméno FO], jehož přílohou byl pak soubor označený jako [jméno FO].[Anonymizováno], obsahující zprávu psycholožky [tituly před jménem] [jméno FO] s názvem psychologický pohovor. V posledním odstavci zprávy psycholožky je uvedeno: „Pokud se otcovo chování vůči klientovi neupraví, jeví se současný rozsah styku klienta s otcem jako ohrožující psychické zdraví klienta a hraničící s psychickým týráním klienta. Zároveň je i z klientova projevu patrná důležitost vazby na otce. Proto lze doporučit asistovaný styk v rozsahu několika (dvou až tří) hodin týdně. Pokud by došlo k úpravě chování otce vůči klientovi, je rozšíření styku v zájmu klienta“. O styku žalobce s nezletilým bylo zdejším soudem opakovaně rozhodováno předběžně mimo jiné i usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jímž byl styk žalobce s nezletilým upraven ve formě asistovaného styku, když naléhavost potřeby předběžně upravit styk žalobce a nezletilého měl soud osvědčenu krom jiného i obsahem zprávy psycholožky. Citované usnesení bylo usnesením Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] potvrzeno. Konečně bylo o styku žalobce a nezletilého rozhodnuto rozsudkem zdejšího ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a to formou asistovaného styku, kdy podkladem pro rozhodnutí byla krom jiného i zpráva psycholožky. Uvedený rozsudek byl k odvolání žalobce rozsudkem Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] poté, co odvolací soud dokazování doplnil, ve výrocích týkajících se styku změněn tak, že se styk žalobce s nezletilým neupravuje. Příloha e-mailu v podobě souboru označeného jako „[jméno FO].[Anonymizováno]“ předložená soudu dne [datum] ze strany žalovaného je po obsahové stránce naprosto totožná s tou, kterou psycholožka [tituly před jménem] [jméno FO] odeslala dne [datum] žalovanému. Tento závěr o totožnosti obsahu obou příloh pak v principu nekoliduje ani s obsahem ze strany žalobce předkládané Facebookové komunikace ze dne [datum], která, byť byla patrně podkladem pro myšlenkovou konstrukci žalobce o pozměnění souboru označeného jako „[jméno FO].[Anonymizováno]“ ze strany žalovaného, včetně žalobcem nabízeného popisu způsobu, jak se tak stát mohlo, je současně uživatelem označeným jako [jméno FO] ukončena slovy „Toť ve zkratce vše.“ 11. Soud neprovedl ve věci další navrhované důkazy v podobě účastnického výslechu žalobce, výslechu [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], nezletilého [jméno FO], [jméno FO] a dále nevyhověl ani návrhům na zajištění důkazů v podobě zajištění počítače [tituly před jménem] [jméno FO], nebo spisu žalovaného sp. zn. [Anonymizováno] nebo počítačových systémů a nosičů informací žalovaného (jak jsou tyto návrhy specifikovány např. na č. l. 197, 206, 207 či 244 spisu), jakož i důkazní návrhy žalobce učiněné při jednání dne [datum] v podobě emailu ze dne [datum] (č. l. 404), usnesení zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka] - M35 (č. l. 406), podnětu k zahájení řízení ze dne [datum] (č. l. 405), protokolu o jednání před soudem prvního stupně (č. l. 407) včetně zvukového záznamu z jednání, nebo video záznamů o průběhu styků žalobce a nezletilého syna. Je tomu proto, že tyto důkazní návrhy vyhodnotil soud dílem jako zcela nadbytečné, neboť skutkový stav byl v rozsahu nezbytném pro posouzení věci provedeným dokazováním zjištěn dostačujícím způsobem a dílem jako s předmětem řízení nesouvisející, neboť předmětem řízení není revize rozhodnutí vydaných ve věci péče o nezletilého, nýbrž ochrana osobnosti žalobce za tvrzený zásah do jeho osobnostních práv v souvislosti s postupem žalovaného.

12. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

13. Podle § 81 odst. 1 o. z. je chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení požívají ochrany zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

14. Podle § 82 odst. 1 o. z. má člověk, jehož osobnost byla dotčena, právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba důvodná není.

16. Právní teorií i praxí je tradičně dovozováno, že pro vznik zvláštních soukromoprávních deliktních nároků z ochrany osobnosti musejí být dány obecné hmotněprávní předpoklady v podobě existence neoprávněného, resp. protiprávního zásahu do absolutního osobnostního práva, existence účinků způsobilých dotknout se osobnosti člověka, tj. osobnost člověka ohrozit či ji porušit a existence příčinné souvislosti mezi uvedeným zásahem a vznikem účinků způsobilých dotknout se osobnosti člověka ([právnická osoba]. § 82 [Nároky ze zásahu do osobnosti člověka]. In: LAVICKÝ, [jméno FO] a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). 2. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2022, s. 329, marg. č. [hodnota].).

17. Žaloba v daném případě směřuje proti městu [adresa] coby obci s rozšířenou působností, jehož obecní úřad zajišťuje sociálně-právní ochranu dětí, která je v rámci organizační struktury úřadu vykonávána odborem sociálních věcí a zdravotnictví. Sociálně-právní ochrana dětí je projevem státní moci, je výkonem veřejné správy a vykonávají ji převážně subjekty veřejného práva (orgány sociálně-právní ochrany dětí, tedy správní orgány). V rámci opatrovnického řízení ve věci péče o nezletilé má orgán sociálně právní ochrany dětí dva okruhy působnosti. Jednak vystupuje jako poskytovatel poradenství rodičům (§ 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZoSPOD“) a jednak se uplatňuje v roli kolizního opatrovníka (§ 892 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“ a § 469 č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „z. ř. s.“). Úkolem orgánu sociálně-právní ochrany dětí jako opatrovníka při výkonu kolizního opatrovnictví je mimo jiné informovat soud o všech podstatných skutečnostech, jež by mohly mít na rozhodování soudu o poměrech dítěte vliv a v tomto ohledu musí zjišťovat, co je v nejlepším zájmu nezletilého dítěte, a tento zájem v řízení důsledně prosazovat a chránit. Ve svých zprávách podávaných opatrovnickému soudu musí orgán sociálně-právní ochrany dětí jako kolizní opatrovník vycházet z řádně zjištěného a prověřeného skutkového stavu (§ 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů). Při výkonu sociálně-právní ochrany dětí je přitom možné postupovat pouze v souladu se zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy, orgány sociálně-právní ochrany dětí při své činnosti nesmějí překračovat pravomoci, které jim byly svěřeny, a smějí je využívat pouze za účelem, za kterým jim byly uděleny (ROGALEWICZOVÁ, Romana. § 4 [Orgány sociálně-právní ochrany dětí]. In: ROGALEWICZOVÁ, Romana, CILEČKOVÁ, Kateřina, KAPITÁN, Zdeněk, DOLEŽAL, Martin a kol. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 20, marg. č. 2.).

18. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný, zde v pozici kolizního opatrovníka, postupoval jako správní orgán v mezích výkonu veřejné moci, když činil úkony, ke kterým je ze zákona povolán (§ 51 odst. 5 písm. a) ZoSPOD). V daném případě nelze na žalobcem namítaný úkon žalovaného, konkrétně na dne [datum] soudu podanou zprávu o poměrech nezletilého, jejíž přílohou byla mimo jiné zpráva psycholožky, nahlížet jako na neoprávněný zásah do osobnostních práva žalobce, když v řízení nevyšlo nijak najevo, že by jednání žalovaného bylo na místě kvalifikovat jako zjevně excesivní vybočení z mezí zákonem stanovených práv a povinností.

19. Soud v tomto ohledu znovu akcentuje stanovisko Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 13/2007 (Rc 54/2010) k výkladu vyloučení neoprávněnosti zásahu do osobnostních práv fyzické osoby v souladu se soudním řízením, popřípadě při jiném řízení před příslušným orgánem. V tomto stanovisku Nejvyšší soud dospěl k závěru, že došlo-li k zásahu do osobnostních práv v rámci výkonu zákonem stanovených oprávnění, resp. povinností (např. postupem příslušných orgánů v řízení, k němuž jsou ze zákona povolány, apod.), pravidelně nepůjde o zásah neoprávněný, pokud osoba (fyzická či právnická), jež se zásahu dopustila, nevybočila z mezí takto stanovených práv a povinností; zásah je třeba současně vždy posuzovat v kontextu s okolnostmi, za nichž k němu došlo, a dále s přihlédnutím k funkci, kterou výkon dotčených práv, resp. povinností, plní.

20. Soud pro žalobce znovu připomíná, že některé zásahy, byť se zdánlivě jeví tak, že odporují objektivnímu právu, není možno posuzovat jako neoprávněné, a to pro existenci okolností vylučujících neoprávněnost zásahu. O neoprávněný zásah do osobnosti nejde pravidelně mimo jiné tehdy, kdy je zásah dovolen (resp. jeho možnost předpokládána) zákonem a pokud nejsou překročeny zákonem stanovené meze. Jde o situace, kdy nad individuálními zájmy jednotlivých fyzických osob, do jejichž osobnosti je zasahováno, převládá závažnější, významnější a funkčně vyšší zvláštní veřejný zájem. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1526/2004 nebo rozhodnutí téhož soudu sp. zn. 25 Cdo 2666/2019).

21. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný byl jmenován kolizním opatrovníkem nezletilého syna žalobce ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn [spisová značka] a v souvislosti s tím také předložil soudu ze strany žalobce namítanou zprávu. Je třeba konstatovat, že domáhá-li se žalobce ochrany osobnosti za tvrzený zásah do svých osobnostních práv v souvislosti s postupem žalovaného, který je však odůvodněn veřejným zájmem na důsledné ochraně zájmu dítěte a při němž se strany žalovaného nedošlo k překročení mantinelů zákonem vymezených práv a povinností, a k tomu zde, jakkoli tuto verzi žalobce opakovaně s různou argumentací nabízí, nedošlo, pak se žalobce domáhá ochrany osobnosti pro postup žalovaného, k němuž je ze zákona povolán a který nelze kvalifikovat jako protiprávní či neoprávněný zásah. V daném případě tak soud postrádá již jednu ze tří základních podmínek pro vznik soukromoprávních deliktních nároků z ochrany osobnosti a nárok žalobce tudíž nemůže shledat důvodný. Soud opakovaně podotýká, že předmětná zpráva představovala jeden z podkladů pro rozhodnutí soudu v opatrovnickém řízení, v němž žalobce měl, mohl a také využíval procesní prostředky k tomu, aby pozitivnějšího rozhodnutí dosáhl. V daném případě však nešlo o žádný exces z výkonu pravomoci OSPOD a již vůbec se nelze ztotožnit s tím, co se žalobce postupným rozvíjením svých představ snaží vnuknout, a sice, že by došlo ke skutečnostem naplňujícím skutkovou podstatu některého z žalobcem nabízených trestných činů. Pro úplnost soud dále podotýká, že v poměrech projednávané věci jsou zcela bez významu úvahy o obrácení důkazního břemene, když předmětem řízení není diskriminační spor.

22. S ohledem na uvedené byla proto žaloba zamítnuta.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 950 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], z částky 2 500 Kč za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 1 250 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne [datum] včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Jejich zaplacení soud žalobci uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalovaného jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení