17 C 315/2020 - 160

Rubrum

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Trombikovou v právní věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] oba zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] proti žalovaným: 1) [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] 2) [Jméno zainteresované osoby 3/0][Datum narození zainteresované osoby 3/0] [Adresa zainteresované osoby 3/0] 3) [Jméno zainteresované osoby 4/0], dříve [Anonymizováno][Datum narození zainteresované osoby 4/0] [Adresa zainteresované osoby 4/0] 4) [Jméno zainteresované osoby 5/0][Datum narození zainteresované osoby 5/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] 5) Mgr. [Jméno zainteresované osoby 6/0][Datum narození zainteresované osoby 6/0] [Adresa zainteresované osoby 6/0] 6) [Jméno zainteresované osoby 7/0][Datum narození zainteresované osoby 7/0] [Adresa zainteresované osoby 7/0] 7) [Jméno zainteresované osoby 8/0][Datum narození zainteresované osoby 8/0] [Adresa zainteresované osoby 8/0] [Anonymizovaný odstavec] o určení, že žalované nejsou dědičkami ze závěti takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalovaná [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0], není dědičkou ze závěti po zůstaviteli [jméno FO], narozeném dne [datum], zemřelém dne [datum], v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka].

II. Určuje se, že žalovaná [Jméno zainteresované osoby 3/0][Datum narození zainteresované osoby 3/0], není dědičkou ze závěti po zůstaviteli [jméno FO], narozeném dne [datum], zemřelém dne [datum], v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka].

III. Určuje se, že žalovaná [Jméno zainteresované osoby 4/0], dříve [jméno FO][Datum narození zainteresované osoby 4/0], není dědičkou ze závěti po zůstaviteli [jméno FO], narozeném dne [datum], zemřelém dne [datum], v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka].

IV. Určuje se, že žalovaná [Jméno zainteresované osoby 5/0][Datum narození zainteresované osoby 5/0], není dědičkou ze závěti po zůstaviteli [jméno FO], narozeném dne [datum], zemřelém dne [datum], v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka].

V. Určuje se, že žalovaná [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 6/0][Datum narození zainteresované osoby 6/0], není dědičkou ze závěti po zůstaviteli [jméno FO], narozeném dne [datum], zemřelém dne [datum], v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka].

VI. Určuje se, že žalovaná [Jméno zainteresované osoby 7/0][Datum narození zainteresované osoby 7/0], není dědičkou ze závěti po zůstaviteli [jméno FO], narozeném dne [datum], zemřelém dne [datum], v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka].

VII. Určuje se, že žalovaná [Jméno zainteresované osoby 8/0][Datum narození zainteresované osoby 8/0], není dědičkou ze závěti po zůstaviteli [jméno FO], narozeném dne [datum], zemřelém dne [datum], v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka].

VIII. Žalované 1/ až 7/ jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit oběma žalobcům na nákladech řízení částku 50 739 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobci se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v [adresa] doručena dne [datum], domáhali vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalované 1/ až 7/ nejsou dědičkami ze závěti po zůstaviteli [jméno FO], narozeném dne [datum], zemřelém dne [datum], v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobci svoji žalobu odůvodnili tvrzením, že usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum], byli žalobci v souladu s ustanovením § 170 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v dále uvedeném dědickém sporu odkázáni na podání žaloby k uplatnění svého dědického práva. K podání žaloby o určení jim byla poskytnuta lhůta dvou měsíců od právní moci uvedeného usnesení. V řízení o dědictví po zůstaviteli [jméno FO], vedeném u Okresního soudu v [adresa], pod sp. zn. [spisová značka], ke kterému byl pověřen [tituly před jménem] [jméno FO], notář se sídlem [adresa], se žalobci domáhají určení svého dědického práva. V průběhu řízení byla žalovaným předložena závěť zůstavitele ze dne [datum], v níž odkázal veškeré své úspory svým vnučkám a dcerám, tedy do vlastnictví žalovaných. Žalobci napadli pravost shora uvedené závěti, přičemž s ohledem na uvedené sporné skutečnosti byli odkázáni, aby uplatnili své právo u příslušného soudu. Žalobkyně a) [Jméno zainteresované osoby 0/0], jako manželka zůstavitele, a žalobce b) [Jméno zainteresované osoby 1/0], jako syn zůstavitele, mají za to, že předmětná závěť je neplatná, a to s ohledem na fakt, že zůstavitel nebyl v době sepisu listiny v takovém fyzickém a psychickém stavu, aby byl schopen poslední vůli učinit, což dokládá také samotná listina, kdy část této listiny je údajně psaná zůstavitelem a část jinou osobou (dcerou). Vzhledem k uvedenému se žalobci domnívají, že k sepisu listiny byl zůstavitel donucen jeho dcerami a nešlo tak o jeho svobodnou vůli. Samotná listina nesplňuje náležitosti žádné formy pořízení pro případ smrti, a to ani podle úpravy platné v době pořízení závěti, ani podle úpravy současné. Listina je podle údajů předkladatelky závěti psána vlastní rukou zemřelého (první věta závěti) jako závěť holografní a dále je sepisována předkladatelkou za účasti svědků, jako závěť allografní (allografní část). Vzhledem k úpravě platné ke dni pořízení listiny nemohl být pisatel a dědic mj. osoby blízké, dědičky jsou současně uváděny jako svědci. V případě důvodnosti shora uvedené námitky žalovaní nejsou dědici.

2. Žalobci svá žalobní tvrzení doplnili v přípise ze dne [datum], kdy zopakovali své přesvědčení, že závěť ze dne [datum] je neplatná, a to s ohledem na skutečnost, že zůstavitel nebyl v době sepisu listiny v takovém fyzickém a psychickém stavu, aby byl schopen poslední vůli učinit. K prokázání shora uvedeného tímto žalobci předkládají nadepsanému soudu listiny, které potvrzují špatný fyzický a rovněž psychický stav zůstavitele. Usnesení Okresního soudu v [adresa] – pobočka v Havířově ze dne [datum] č.j. [spisová značka] potvrzuje skutečnost, že zůstaviteli byl ustanoven opatrovník v osobě jeho manželky, paní [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Součástí uvedeného soudního spisu jsou rovněž lékařské zprávy zůstavitele a další dokumenty, které vedly Okresní soud v [adresa] – pobočka v Havířově k závěru, že zůstaviteli musí být ustanoven opatrovník. Předložené zdravotní záznamy zůstavitele ze dne [datum] a ze dne [datum] a jeho chorobopis a zpráva ošetřujícímu lékaři ze dne [datum] prokazují špatný [podezřelý výraz] stav zůstavitele, kdy tento trpěl řadou dlouhodobých [podezřelý výraz], které mohly mít vliv na platnost závěti sepsané dne [datum]. Závěť zůstavitele ze dne [datum], která byla sepsána celá vlastní rukou zůstavitele, dotvrzuje tu skutečnost, že zůstavitel v roce 2010 již nebyl schopen platně sepsat a tedy pořídit pořízení pro případ smrti vlastní rukou v celém rozsahu. Zároveň uvedli, že v řízení o určení dědického práva po zůstaviteli zatěžuje důkazní břemeno ohledně zpochybnění pravosti závěti sepsané ve formě soukromé listiny toho z účastníků, který se ve svůj prospěch takové závěti dovolává (§ 565 věta první občanského zákoníku), tedy závětního dědice. Pro určení nositele důkazního břemene ohledně pravosti závěti zůstavitelů zemřelých po [datum] není (nemůže být) významné pouze a jen to, zda a který z účastníků pozůstalostního řízení byl odkázán k podání žaloby o dědické právo. K tomu poukázali na rozsudek Nevyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka].

3. Žalované 1) až 6) se vyjádřily k žalobnímu požadavku v přípise ze dne [datum]. Uvedly, že se žalobou žalované nesouhlasí, neboť jsou přesvědčeny, že závěť ze dne [datum] je platná a ony jsou dědičkami z této závěti. Co se týče tvrzení žalobců, že zůstavitel nebyl schopen pořídit pro případ smrti, žalobci uvedli, že zůstavitel byl dne [datum] zcela způsobilý pořídit pro případ své smrti. Není jim známo, že by v té době, nebo kdykoliv poté, byla soudem zůstaviteli omezena svéprávnost. Na zůstavitelovo právní jednání je třeba hledět spíše jako na platné, než jako na neplatné. Fyzická způsobilost není podmínkou platnosti závěti. To, že zůstavitel špatně viděl a tvrdla mu ruka, neznamená, že nebyl způsobilý pořídit pro případ smrti. Psychicky byl zůstavitel zcela v pořádku. Zůstavitel pořídil závěť s rozvahou, vážně a bez donucení. Závěť odráží jeho pravou vůli. Faktem je, že zůstavitel za svého života darovací smlouvou ze dne [datum] převedl vlastnické právo k nemovitým věcem (rodinnému domu) na svého syna, žalobce b) [Jméno zainteresované osoby 1/0]. V tomto kontextu měl zůstavitel snahu zajistit svým zbylým potomkům alespoň částečnou kompenzaci tím, že jim odkázal zbylou část svého majetku, přestože jeho výše byla nepoměrně nižší než hodnota darovaného rodinného domu. Údajnou zhoršenou psychickou způsobilost žalobci datují až poté, co došlo k darování rodinného domu ve prospěch žalobce b). Činil-li tedy zůstavitel úkony v majetkový prospěch jednoho z žalobců, byl podle tvrzení žalobců psychicky zcela v pořádku, ale činil-li podobné úkony ve prospěch ostatních dětí zůstavitele, vysvětlují žalobci tyto úkony toliko zůstavitelovým zhoršeným psychickým stavem a nejsou schopni připustit zůstavitelovu motivaci na alespoň částečně spravedlivé rozdělení jeho majetku. Na základě výše uvedených skutečností se tvrzení žalobců ohledně psychického stavu zůstavitele jeví jako zcela účelové. K tvrzením žalobců, že závěť nesplňuje náležitosti žádné formy pořízení pro případ smrti podle úpravy platné v době pořízení závěti, ani podle úpravy současné, žalobci uvedli, že podle ustanovení § 3069 občanského zákoníku se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. Ustanovení § 1494 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. stanoví, že závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní, sobě vlastní smysl. V tomto případě je závěť kombinací závěti psané vlastní rukou (závěti holografní) a závěti allografní, která je psaná prostřednictvím jiné osoby. Předmětná závěť splňuje náležitosti holografní závěti v tom, že je zčásti psaná vlastní rukou zůstavitele, na závěti je uvedeno datum a je podepsána vlastní rukou zůstavitele a v části psané vlastní rukou zůstavitele je i jasně a zřetelně vyjádřena jeho vůle. Co se týče allografní části závěti, ta je sepsána jinou osobou a před svědky, kteří závěť také podepsali. Je také splněna písemná forma. Je pravda, že dědic není způsobilý svědčit o tom, co se mu zůstavuje. To jej však jako svědka závěti zcela nevylučuje. Takový svědek je stále schopen svědčit o tom, co se zůstavuje jinému dědici. To znamená, že žalovaná 2) [Jméno zainteresované osoby 3/0] je nadále způsobilá svědčit o tom, co se na základě závěti zůstavuje ostatním dědicům ze závěti. Stejně tak žalovaná 5) [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 6/0] je způsobilá svědčit přinejmenším o tom, co se na základě závěti zůstavuje ostatním dědicům. Zbývající dva svědci [jméno FO] a [jméno FO] nebyli touto závětí jako dědici ani povoláni, jsou tedy oba způsobilými svědky. Jsou tedy splněny náležitosti obou forem závěti a závěť je platná. Občanský zákoník v žádném svém ustanovení nevylučuje kombinaci allografní a holografní závěti, ani ze soudní judikatury nevyplývá, že by závěť s kombinací allografní a holografní formy byla automaticky neplatná. Naopak je třeba k závěti přistupovat tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele, která je z obsahu závěti naprosto zjevná.

4. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že 1. žalovaná [jméno FO], 2. žalovaná [Jméno zainteresované osoby 3/0] a 7. žalovaná [Jméno zainteresované osoby 8/0] jsou dcerami zůstavitele a žalované 3) – 6) jeho vnučkami, konkrétně 3. žalovaná [Jméno zainteresované osoby 4/0], rozená [jméno FO], je dcerou 1. žalované [Jméno zainteresované osoby 2/0], 4. žalovaná [Jméno zainteresované osoby 5/0] je rovněž dcerou 1. žalované. Další dvě vnučky, tedy 5. žalovaná [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 6/0] je dcerou druhé žalované, 6. žalovaná [Jméno zainteresované osoby 7/0] je rovněž dcerou 2. žalované.

5. Z obsahu účastnické výpovědi žalobkyně a) [Jméno zainteresované osoby 0/0] soud zjistil, že její manželství se zůstavitelem [jméno FO] bylo uzavřeno dne [datum], předtím se znali asi 6 let. O existenci závěti po jejím zemřelém manželovi se dozvěděla až po jeho úmrtí, její bývalý manžel měl tendenci vždycky sepisovat závěť, když například na něho dcera [Jméno zainteresované osoby 3/0] naléhala nebo se pohádali. Pokud se jedná o svědkyně závěti [Jméno zainteresované osoby 3/0], [jméno FO] a [jméno FO], jedná se o příbuzné osoby. [Jméno zainteresované osoby 3/0] je dcerou zůstavitele a zároveň snachou [jméno FO], manželství této žalované s Ivem [jméno FO] bylo rozvedeno. [jméno FO] je dcerou [Jméno zainteresované osoby 3/0], dcera bydlela společně se svojí matkou do doby, než se provdala. [Jméno zainteresované osoby 3/0] a [jméno FO] nebydlely společně. [jméno FO] žalobkyně nezná. Uvedené svědkyně závěti se o zůstavitele nezajímaly, navštěvovaly ho maximálně jednou nebo dvakrát ročně, a to v podstatě jen jeho dcera [jméno FO], ostatní jmenované zůstavitele několik let neviděly. Zůstavitel žalobkyni neřekl, že byla pořízena závěť. Pouze nastala situace, kdy dcera [jméno FO] „naložila“ zůstavitele do auta, odvezla ho ke své tchýni [jméno FO] do [adresa], aniž by řekli důvod, a po dvou hodinách se vrátili zpět. Připustila, že její syn získal ještě za života zůstavitele majetek, a to rodinný dům se zahradou, a dále získal od zůstavitele finanční prostředky, asi 200 000 Kč na obnovu majetku. Když se zůstavitel rozváděl s bývalou ženou [jméno FO], byl jejich majetek vypořádán a obě dcery i bývalá manželka byly z rodinného domu „vyplaceny“, to bylo asi v roce 1974 nebo 1975. Zůstaviteli byl přiznán invalidní důchod po těžkém úraze z roku 1982, který se mu stal na nádraží Českých drah v [adresa], kde přišel o nohu, měl 4x zlomenou páteř, zlomená žebra a další následky. V roce 2010 nebyl ještě [podezřelý výraz] stav zůstavitele tak špatný, pouze špatně chodil, po [podezřelý výraz] stránce podle mínění žalobkyně trošku zaostával, nikde se ale pro [podezřelý výraz] chorobu neléčil. Situace se zhoršila po jeho mozkové mrtvici v roce 2017 nebo 2018. Ještě dříve manžel navštěvoval kardiologa, bylo to ještě před uvedenou mozkovou mrtvicí. Starožitné peníze z 1. republiky žalovaná [Jméno zainteresované osoby 3/0] si na zůstaviteli vymohla a on jí tyto peníze dal. Časem zjistila, že tyto peníze jsou v podstatě bezcenné a nemají žádnou hodnotu, slíbila je vrátit, což doposud neučinila. Závěť obsahuje zmínku o [jméno FO] Mušinském, synovi žalobkyně z jejího prvního manželství, který v roce 2015 zemřel.

6. Z obsahu účastnické výpovědi žalobce b) [Jméno zainteresované osoby 1/0] soud zjistil, že zcela souhlasil s výpovědí své matky, žalobkyně a). O existenci závěti se dozvěděl až u notáře, do té doby nikdo nevěděl, že taková listina existuje. Byl přítomen tomu, kdy přijela žalovaná [Jméno zainteresované osoby 3/0], vzala otce do auta a odjeli spolu, žalobce nevěděl, kam a proč. Neptal se, kde spolu byli. Otec tvrdil, že se spolu hádali, na důvod se žalobce neptal. Dříve dal otec žalobci dům i peníze ve výši 200 000 Kč na opravu, po narození syna mu otec dával opakovaně částky 10 000 Kč až 20 000 Kč. Uvedenou nemovitost mu otec daroval, protože zastává názor, že majetek se dědí z otce na syna. Žalované, sestry žalobce [jméno FO] a [jméno FO], věděly, že mu otec všechno odkázal. Proti obsahu závěti neměly žalované žádné námitky. Žalobce bydlel společně s rodiči střídavě asi do roku 2005. Už tehdy otec občas mluvil sám se sebou, nebo po večerech něco sepisoval, to bylo už v době, kdy žalobce vyrůstal u rodičů, od nehody v roce 1982. [podezřelý výraz] stav zůstavitele se začal horšit zejména po mozkové mrtvici v roce 2017 nebo 2018. O [podezřelý výraz] stavu otce v roce 2010 žalobce nic neví; když otce navštívil, mluvili spolu normálně, už v té době otec špatně chodil, většinou seděl. Pokud nebyl otec [podezřelý výraz], matka se o něho starala, v posledním období nebyl schopen ani osobní hygieny, to všechno zařizovala matka, tedy žalobkyně a). Žalobce se nikdy nesnažil situaci smírně vyřešit, sestry věděly, že on všechno dostal. Sestra [jméno FO] nechtěla konkrétní částku peněz, ale u notáře si myslela, že zdědí nějaké prostředky. Otec vyplatil bývalou manželku, věděli o tom i jeho rodiče, kteří mu finančně vypomáhali s uvedeným vyplacením, výši této vyplacené částky žalobce nezná. Vnučky zůstavitele několik let neviděl.

7. Z obsahu účastnické výpovědi 2. žalované [Jméno zainteresované osoby 3/0] soud zjistil, že ona i první žalovaná jsou dcerami zůstavitele, jejich matkou je paní [jméno FO], rozená Grajovská. Sepis předmětné závěti datované [datum] vyšel z vůle a přání otce v průběhu návštěvy u [jméno FO], tedy u tchýně a tchána druhé žalované, který chtěl tímto způsobem ochránit své další dědice. Při sepisování závěti byl otec ze [podezřelý výraz] hlediska zcela v pořádku. K popudu k sepisu závěti došlo z toho důvodu, že zrovna došlo k další ostudě, kdy syn [jméno FO] vzal otci peníze. Otec tvrdil, že při podpisu darovací smlouvy ohledně darování nemovitostí synovi nevěděl, že podepisuje doklady k převodu nemovitosti na syna, myslel, že se jedná pouze o zajištění úvěru. Žalovaná i její sestra chtěly z pozůstalosti po zemřelém otci něco na památku, nikdy se nedožadovaly peněz. Žalobkyně a) připustila, že dcery měly z toho prodeje taky něco dostat, aspoň 50 000 Kč. Není pravdou, že by druhá žalovaná nebo její sestra od otce získaly v minulosti z prodeje jiné nemovitosti nějakou částku, pouze jejich matka po rozvodu v rámci vypořádání společného majetku získala částku 40 000 Kč, kterou jí otec splácel po 2 000 Kč měsíčně. Oba jeho synové ho zneužívali, syn pozůstalé manželky [jméno FO] několikrát ukradl zůstaviteli vkladní knížky, řešila to policie, ukradl mu i hotovost, ale nakonec to žalobkyně vždycky našla a tím způsobem syna „zachránila“. Podle mínění žalované otec svým dvěma synům sloužil pouze jako banka na peníze. Druhá žalovaná svého otce navštěvovala často, měl rád její rodinu i tchýni a tchána. Sepis závěti navrhl samotný zůstavitel, začal náhodně o tom mluvit, aby žalovaná předložila papír k sepisu závěti. Vztah žalované se sestrou [Jméno zainteresované osoby 2/0] nebyl dobrý asi po dobu 10 let, setkaly se až na pohřbu otce, v současné době jsou jejich vztahy dobré a intenzivní. Jejich děti obou žalovaných komunikují většinou přes sociální sítě, osobní návštěvy jsou z časových důvodů méně časté. [jméno FO] i pan [jméno FO] už zemřeli. [jméno FO] byla tchýní žalované, jejich vzájemný vztah byl vždy velmi dobrý, navštěvovaly se i poté, kdy manželství žalované se synem paní [jméno FO] bylo rozvedeno. Před smrtí měla paní [jméno FO] zajištěnu domácí paliativní péči a druhá žalovaná s dcerami i s tehdejším manželem se o ni starali až do její smrti. [jméno FO] byl kamarádem paní [jméno FO], nejednalo se o jejího partnera nebo druha, pouze se vzájemně navštěvovali, nebydleli spolu. [jméno FO] měl svoji rodinu. Při sepisu závěti se ocitl v podstatě náhodou. Druhá žalovaná závěť předložila u notáře z toho důvodu, aby žalobkyně a) viděla, že otec myslel i na žalované. K sepisu závěti došlo tak, že otec, když si něco vypil, začal hovořit o tom, co se v minulosti stalo, jaké pociťuje křivdy a že se v podstatě nechtěl rozvádět. Potom sdělil žalované, že chce sepsat závěť, požadoval papír a začal sám psát, ale protože měl bolavou ruku a nemohl dále pokračovat, požádal druhou žalovanou, aby začala psát dále ona. Psala to, co jí diktoval, slovo od slova. Když bylo třeba doplnit nějaké číslo, vzal se příslušný doklad. Po ukončení závěti si otec celou závěť přečetl, a zřejmě ji pak přečetl nahlas. I v textu závěti je uvedeno, že otec nevidí dobře, k přečtení měl určitě brýle na čtení. Druhá žalovaná už neví, zda ještě někdo další četl předmětnou závěť nahlas, matně si vzpomíná, že ji četla dcera [jméno FO]. Vztah druhé žalované k otci byl vždy výborný, navštěvovala ho několikrát ročně, rovněž i její sestra, 1. žalovaná, která ho nenavštěvovala tak často z pracovních důvodů. Je pravdou, že žalované dal otec starožitné peníze asi 5 nebo 6 let po sepisu závěti, měla by mít tyto peníze někde doma. Vzhledem k tomu, že otec chtěl sepsat závěť hned a zúčastnění to nevěděli, nebyla tato uzavřena ve formě notářského zápisu. Počátek dokladu včetně nadpisu „Moje poslední vůle“ a data [datum] psal otec až po slovo „mým“. Druhá žalovaná začala psát tuto závěť až od dalšího slova „dcerám.“ Psala sama tento doklad až do úplného konce včetně data, pouze podpis v pravém dolním rohu je vlastnoručním podpisem otce. Kopie závěti nebyla pořízena, otec ji nechtěl a celou dobu byl pouze originál, který měla žalovaná schovaný u sebe. Až u notáře bylo třeba pořídit kopii dokladu.

8. Z obsahu spisu vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že je vedeno pozůstalostní řízení po zemřelém [jméno FO]. Ve spise je založen úmrtní list zemřelého [jméno FO], narozeného dne [datum] a zemřelého dne [datum] v Havířově. Jmenovaný zemřel jako ženatý, jeho manželkou je [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0].

9. Součástí spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] je i závěť datovaná [datum]. Doklad je psán ručně, je nadepsán „moje poslední vůle“. V textu je dále uvedeno: „já [jméno FO], narozený [datum], při smyslech a vědomí si po svoji smrti přeji, aby moje úspory byly dány mým vnučkám a všechny úspory, aby náležely mým dcerám“. Další část textu je psána zjevně jinou rukou, a to již od posledního výše uvedeného slova „dcerám“. V textu je dále uvedeno (psáno zjevně jinou rukou než předchozí text): „dále musí psát dcera, jelikož nevidím dobře a mám tvrdou ruku a nemohu psát. Při svědcích: mojí vnučky [jméno FO], r. č. [č. účtu], mojí dcery [Jméno zainteresované osoby 3/0], r. č. [č. účtu], její tchyně [jméno FO], r. č. 375528/744, jejího přítele [jméno FO], r. č. 410504/(koncovka rodného čísla není na založené kopii viditelná). Jedná se o vkladní knížku, kde je na jedné 98 000,- a na druhé 48 000. Dále si přeji vrátit peníze, které jsem zapůjčil synovi od mé manželky, a to [jméno FO], ve výši 45 000,- na střechu, 17 000,- Kč na druhou svatbu, 30 tis. na jeden dětský pokoj a 30 tis. na druhý dětský pokoj. Dále u mě bydlí již rok a živím ho. Chci, aby tyto peníze dostaly v dědickém řízení mé vnučky a dcery. Dále vlastním starožitné peníze z první republiky, obrazy olejové po mé rodině. Důchod, který mám měsíčně 10 094,- Kč, z toho 5 000 Kč měs. šetřím a nechávám doma, ale občas mi je syn nevlastní [jméno FO] bere bez mého vědomí. Toto je moje poslední vůle, aby nic, co po mně zbyde neměl nikdo jiný, než moje dcery a moje vnučky. Sepsáno za účasti svědků: [jméno FO], [Jméno zainteresované osoby 3/0], [jméno FO] a [jméno FO]“. Vždy u každé z těchto osob je uveden její vlastnoruční podpis a dále následuje: „[jméno FO], r. č. 400121/469“. Následuje datum [datum] a nyní vlastnoruční podpis [jméno FO]. Podle připojeného sdělení notářské kanceláře [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] byl stav a obsah této závěti zjištěn podle protokolu sepsaného [datum].

10. Z obsahu spisu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že usnesením ze dne [datum] č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení o dědictví přerušeno. Současně soudní komisař, který byl pověřen vyřízením této pozůstalostní věci, uložil zůstavitelově manželce [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] a zůstavitelovu synovi Radimu Krajčímu[Datum narození zainteresované osoby 1/0], aby do dvou měsíců od právní moci usnesení podali u Okresního soudu v [adresa] žalobu proti [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0], [Jméno zainteresované osoby 3/0][Datum narození zainteresované osoby 3/0], [jméno FO][Datum narození zainteresované osoby 4/0], [Jméno zainteresované osoby 5/0][Datum narození zainteresované osoby 5/0], [Jméno zainteresované osoby 6/0][Datum narození zainteresované osoby 6/0], [Jméno zainteresované osoby 7/0][Datum narození zainteresované osoby 7/0], že žalované nejsou dědičkami ze závěti ze dne [datum]. Z odůvodnění usnesení bylo dále zjištěno, že rozhodnutí o dědickém právu závisí na zjištění sporné skutečnosti, neboť v průběhu pozůstalostního řízení dcera zůstavitele [Jméno zainteresované osoby 3/0] předložila závěť, která je podle jejího tvrzení závětí zůstavitele, kterou sepsal částečně vlastní rukou jako holografní a částečně byla sepsána před svědky jako závěť allografní. Zůstavitelova manželka [Jméno zainteresované osoby 0/0] a jeho syn [Jméno zainteresované osoby 1/0] do protokolu prostřednictvím svého zástupce prohlásili, že tato listina je neplatná, s odůvodněním, že zůstavitel byl k sepisu závěti donucen. [adresa] setrvaly na svém tvrzení, že závěť je platná. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o dědickém právu závisí na zjištění sporné skutečnosti, zda je závěť pravá a platná či nikoliv, postupoval soud podle ustanovení § 180 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a odkázal zůstavitelovu manželku a jeho syna, aby uplatnili své právo žalobou. Z uvedeného důvodu bylo také řízení o pozůstalosti přerušeno podle ustanovení § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř.

11. Z obsahu usnesení Okresního soudu v [adresa], pobočky v Havířově ze dne [datum] č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že soud ustanovil žalobkyni [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0], opatrovníkem zůstavitele [jméno FO], narozeného dne [datum], a to zejména pro hospodaření s finančními prostředky, pro udělení souhlasu s [podezřelý výraz] v ústavu [podezřelý výraz] péče, udělení souhlasu se zásahy do tělesné a [podezřelý výraz] integrity a pro vyřizování úředních záležitostí včetně přebírání poštovních zásilek. Z odůvodnění usnesení bylo dále zjištěno, že jmenovaná opatrovnice je manželkou opatrovaného, který je odkázán na celodenní péči druhé osoby a není schopen zajišťovat si sám své potřeby, nedokáže se sám najíst, není schopen základní hygieny, je prakticky imobilní. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že zůstavitel není osobou duševně [podezřelý výraz] a nenavštěvuje [podezřelý výraz], léčí se pouze na ortopedii a kardiologii.

12. Z obsahu přípisu [právnická osoba] [adresa], odboru vnitřních věcí a živnostenského úřadu ze dne [datum] soud zjistil, že pan [jméno FO], narozený dne [datum] v Orlové, podle záznamu na přihlašovacím lístku k trvalému pobytu užíval příjmení „Krajczy“ do [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí o změně příjmení, toto bylo ověřeno i na matrice narození v [adresa].

13. Z obsahu dřívější závěti datované [datum] soud zjistil, že celá závěť je psaná vlastní rukou zůstavitele [jméno FO].

14. Z lékařských zpráv Kardiocentra [podezřelý výraz] [adresa], a. s. v Třinci vyplývá, že zůstavitel [jméno FO] byl [podezřelý výraz] v této [podezřelý výraz] od [datum] do [datum], důvodem [podezřelý výraz] byla dušnost a zvýšený tlak. Z dokladů nevyplývá, že by byl zůstavitel léčen pro jiné než dříve zjištěné [podezřelý výraz]. Ze zprávy [právnická osoba] v [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že bylo provedeno kontrolní vyšetření se závěrem, že stav zůstavitele je stabilizován. Podle obsahu další zprávy téže ambulance ze dne [datum] byla provedena zůstaviteli echo kardiografie. Ze zprávy radiodiagnostického oddělení [podezřelý výraz] s poliklinikou v [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že bylo provedeno CT mozku u zůstavitele. Z chorobopisu zůstavitele [jméno FO] ze dne [datum] sepsaného v [podezřelý výraz] s poliklinikou [adresa], kardiologické a neurologické ambulanci a z navazující zprávy ošetřujícímu lékaři z téhož dne soud zjistil, že zůstavitel byl na uvedeném [podezřelý výraz] oddělení [podezřelý výraz] v době od [datum] do [datum] po cévní mozkové příhodě, byl léčen pro různé kardiologické [podezřelý výraz], dne [datum] byl propuštěn do domácího ošetřování. Ze všech těchto zpráv nevyplývá nic o tom, že by zůstavitel trpěl [podezřelý výraz] chorobou či [podezřelý výraz] poruchou, nebyla prováděna ani žádná vyšetření, která by byla směřována zjištění [podezřelý výraz] stavu zůstavitele.

15. Podle ustanovení § 3069 občanského zákoníku při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele.

16. Podle ustanovení § 3070 věta první občanského zákoníku zemřel-li zůstavitel po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a odporuje-li jeho pořízení pro případ smrti právním předpisům účinným v době, kdy bylo učiněno, považuje se za platné, vyhovuje-li tomuto zákonu.

17. Podle ustanovení § 1533 občanského zákoníku kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.

18. Podle ustanovení § 1535 odst. 2 občanského zákoníku je-li zůstavitel osobou se smyslovým postižením a nemůže-li číst nebo psát, projeví poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, jejíž obsah musí být tlumočen zvláštním způsobem dorozumívání, který si zůstavitel zvolí, svědkem, který závěť nepsal; všichni svědci musí ovládat způsob dorozumívání, kterým je obsah listiny tlumočen. Zůstavitel zvoleným způsobem dorozumívání před svědky potvrdí, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

19. Podle ustanovení § 1536 odst. 1 občanského zákoníku v závěti pořízené osobou se smyslovým postižením, která nemůže číst nebo psát, budiž uvedeno, že zůstavitel nemůže číst nebo psát, kdo závěť napsal, kdo ji přečetl nebo tlumočil a jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Byl-li obsah tlumočen zvláštním způsobem dorozumívání, uvede se to v listině včetně údaje, jaký způsob dorozumívání zůstavitel zvolil.

20. Podle ustanovení § 1540 odst. 1 občanského zákoníku dědic nebo odkazovník není způsobilý svědčit o tom, co se mu zůstavuje. Stejně není způsobilá být svědkem osoba dědici nebo odkazovníkovi blízká, ani zaměstnanec dědice nebo odkazovníka.

21. Podle ustanovení § 1540 odst. 2 občanského zákoníku k platnosti ustanovení závěti učiněného ve prospěch některé z osob uvedených v odstavci 1 se vyžaduje, aby je zůstavitel napsal vlastní rukou, nebo aby je potvrdili tři svědci.

22. Žaloba je zcela důvodná.

23. Soud se v první řadě zabýval otázkou, zda je dán podle ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. naléhavý právní zájem na požadovaném určení, tedy na určení, že žalované nejsou dědičkami zemřelého [jméno FO] ze závěti datované [datum]. Podle názoru soudu v daném případě je nepochybně dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť rozhodnutí soudu o určení dědického práva je dostatečným podkladem pro pokračování v pozůstalostním řízení. Žalobci byli ve smyslu § 170 zákona o zvláštních řízeních soudních č. 292/2013 Sb. odkázáni pověřeným soudním komisařem na nalézací řízení, neboť otázka platnosti závěti z uvedeného data zůstala mezi účastníky řízení v průběhu pozůstalostního řízení sporná a soudní komisař není v rámci pozůstalostního řízení oprávněn spornou otázku řešit.

24. V probíhajícím soudním řízení bylo nutno vyřešit otázku platnosti závěti, kterou pořídil zůstavitel [jméno FO], narozený dne [datum] a zemřelý dne [datum]. Sporná závěť je datována [datum]. Platnost této závěti žalobci zpochybňovali ze dvou důvodů, a to jednak z důvodu nedostatku zákonné formy a jednak z důvodu nepříznivého [podezřelý výraz] stavu zůstavitele a v souvislosti s tím z důvodu nedostatku způsobilosti k právním úkonům zůstavitele v době, kdy byla závěť pořízena. V neposlední řadě žalobci uváděli, že zůstavitel byl k sepsání tohoto úkonu donucen.

25. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že se jedná o poslední vůli, kterou pořídil zůstavitel [jméno FO]. Žádný z účastníků netvrdil, že by se nejednalo o vlastní podpis zůstavitele na předložené závěti, resp. že by zůstavitel nebyl účasten tohoto úkonu.

26. V první řadě se soud zabýval otázkou, zda zvolená forma odpovídá příslušným ustanovením občanského zákoníku, když bylo jednoznačně prokázáno, že daná závěť byla zpočátku psaná vlastní rukou zůstavitele a až po několika slovech začala dopisovat tuto závěť dcera zůstavitele, žalovaná [Jméno zainteresované osoby 3/0]. Žalobci tvrdili, že se jedná o kombinaci holografní závěti psané vlastní rukou zůstavitele a allografní závěti psané jinou osobou za účasti svědků, příslušná úprava závěti v občanském zákoníku ovšem takovou kombinaci nepřipouští. Podle názoru žalovaných naopak zákonná úprava spojení holografní a allografní formy závěti nevylučuje.

27. Podle názoru soudu není možno závěť považovat bez dalšího za neplatnou pouze z toho důvodu, že část závěti napsal zůstavitel sám a další část napsala jiná osoba. Takto sepsanou závěť není ale možno považovat v části za holografní a v části za allografní a přisuzovat takovému úkonu jeho platnost, jak navrhovaly žalované, neboť holografní závěť je platná ve smyslu ustanovení § 1533 občanského zákoníku pouze tehdy, pokud je skutečně naprosto celý její obsah napsán vlastní rukou zůstavitele. Tento předpoklad v daném případě naplněn nebyl, zůstavitel napsal vlastní rukou pouze malou část dokumentu. Podle názoru soudu nelze oddělit uvedenou část a posuzovat ji samostatně, nelze tedy z pohledu citovaného ustanovení zákona připustit, aby část závěti byla posuzována jako holografní a další část jako allografní. Skutečnost, že z jakéhokoliv důvodu napsal zůstavitel pouze část závěti sám, ale dokument musela dopsat jiná osoba, znamená, že celý dokument je možno považovat pouze za závěť napsanou v allografní formě. Zákonná úprava podle názoru soudu nevylučuje, aby pisatelem, resp. pisateli allografní závěti bylo postupně několik osob, a není možno ani vyloučit, aby část této allografní závěti napsal i sám zůstavitel.

28. Z výše učiněných závěrů soudu vyplývá závěr další, že závěť, která je předmětem tohoto soudního řízení, je možno považovat pouze za závěť allografní. Pro allografní závěť občanský zákoník předepisuje jiné náležitosti než pro závěť holografní, a je logické, že podmínky pro platnost allografní závěti jsou přísnější než podmínky pro závěť psanou vlastní rukou. V daném případě soud navíc považoval zůstavitele za osobu, která v době pořízení závěti nebyla schopna psát, a to v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, a to v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]. Ve smyslu soudní judikatury není rozhodné, zda neschopnost pořizovatele závěti vlastní rukou psát je dlouhodobá, anebo nastala jen v okamžiku pořízení závěti. K platnosti allografní závěti pořizované osobou s tímto hendikepem je nezbytné, aby byli přítomni tři způsobilí svědci, v závěti musí být uvedeno, kdo je jejím pisatelem, kdo ji přečetl nebo tlumočil a jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

29. Výše zmíněné podmínky závěť předložená v tomto soudním řízení nesplňuje, z obsahu závěti v kontextu s ostatními provedenými důkazy lze sice dovodit, že závěť začal vlastní rukou psát zůstavitel sám, nicméně tato skutečnost by měla být v allografní závěti uvedena výslovně. Předložená závěť neobsahuje žádný údaj o tom, kdo ji sepisoval. Osoba zůstavitele jako sepisovatele závěti označena není vůbec a jako další pisatel je uvedena pouze „dcera“, takové označení podle názoru soudu neobstojí. Z kontextu závěti vyplývá, že se s největší pravděpodobností jedná o druhou žalovanou [Jméno zainteresované osoby 3/0], která je v listině jako jediná ze svědků závěti označena s přívlastkem „dcera“, ostatní osoby svědčící při sepisování závěti byly v jiném příbuzenském vztahu se zůstavitelem, popř s ním nebyly spřízněny vůbec. Nelze ale vyloučit přítomnost jiné z dcer zůstavitele, která nefiguruje zároveň jako svědek závěti. Z tohoto důvodu samotné uvedení pojmu „dcera“ bez další specifikace jako osoby sepisující závěť podle názoru soudu nepostačuje.

30. Uvedená závěť neobsahuje ani další zákonem předpokládané podmínky, není v ní uvedeno, kdo závěť přečetl nebo tlumočil. Podle názoru soudu není ani dostatečné potvrzení zůstavitele o tom, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Listina je sice nadepsána „moje poslední vůle“, respektive úvodní slova závěti nasvědčují tomu, že zůstavitel měl záměr sepsat svoji poslední vůli a v samotném závěru dokladu je také jeho vlastnoruční podpis, nicméně za situace, kdy nebyla závěť řádně přečtena či přetlumočena a doklad o tom neobsahuje žádnou informaci, pak ani podpis v závěru listiny nepostačuje soudu k závěru, že zůstavitel listinu jako svoji poslední vůli řádně potvrdil.

31. V neposlední řadě platnosti předložené závěti brání i nedostatek přítomných svědků. K platnosti závěti učiněné osobou, která nemůže psát, vyžaduje zákon přítomnost tří způsobilých svědků. Z výše citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že způsobilým svědkem závěti není osoba dědici blízká, v daném případě ovšem mezi čtyřmi svědky závěti jsou i druhá žalovaná [Jméno zainteresované osoby 3/0] a její dcera, pátá žalovaná [jméno FO], nyní [jméno FO]. Je zjevné, že obě uvedené žalované si navzájem nemohly svědčit o tom, co je jim odkazováno.

32. Již ze všech popsaných závěrů je nutno dovodit neplatnost závěti datované [datum].

33. Soud podle ustanovení § 3069 a § 3070 občanského zákoníku posuzoval platnost závěti podle právních předpisů platných k datu úmrtí zůstavitele.

34. Vzhledem k výše uvedeným závěrům se soud již nezabýval ani prokazováním [podezřelý výraz] a [podezřelý výraz] stavu zůstavitele, resp. skutečností, zda pro svůj [podezřelý výraz] a psychický stav byl v době pořízení závěti schopen takový právní úkon učinit. Za této situace soud zamítl důkazní návrh na vypracování znaleckého posudku. Nad rámec výše uvedeného si soud dovoluje vyslovit závěr, že z předložených lékařských zpráv nevyplývá tvrzení žalobců o nezpůsobilosti zůstavitele k provedení právního úkonu, když předložené lékařské zprávy jsou z jiného životního období zůstavitele s odstupem několika let od pořízení závěti, kdy se za tuto dobu [podezřelý výraz] stav zůstavitele nepochybně mohl výrazně změnit. Navíc samotná ischemická choroba srdeční, pro kterou se léčil zůstavitel ambulantně a která se odráží na fyzickém stavu zůstavitele, s ohledem na obsah předložených lékařských zpráv, s největší pravděpodobností neměla vliv na jeho [podezřelý výraz] stav. Bylo by také nadbytečné se zabývat prokazováním tvrzení žalobců o údajně vynuceném pořízení závěti.

35. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zavázal neúspěšné žalované k povinnosti zaplatit rukou společnou a nerozdílnou žalobcům, kteří byli v řízení procesně úspěšní, na nákladech řízení celkovou částku 50 739 Kč. Uvedená částka zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, 2/ odměnu za právní zastoupení v celkové výši 36 000 Kč, kdy za jeden úkon právní služby náleží odměna ve výši 4 000 Kč podle § 7 advokátního tarifu číslo 177/1996 Sb., a to konkrétně za 9 úkonů právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení dne [datum] včetně první porady s klienty, 2. sepis žaloby ze dne [datum], 3. vyjádření žalobců ze dne [datum], 4. účast u jednání dne [datum], 5. – 6. účast u jednání dne [datum] v rozsahu dvou úkonů, když jednání trvalo déle než dvě hodiny, 7. – 8. účast u jednání dne [datum] znovu v rozsahu dvou úkonů a 9. účast u jednání dne [datum]), naopak za nevyžádané vyjádření žalobců ze dne [datum], které neobsahuje žádné nové skutečnosti, soud odměnu zástupci žalobců nepřiznal; výše odměny za každý uváděný úkon byla stanovena z tarifní hodnoty 35 000 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu a činí 2 500 Kč, odměna byla dále podle § 12 snížena na 80%, tj. na částku 2 000 Kč z důvodu zastupování více osob, odměna za zastupování dvou osob pak činí 4 000 Kč za každý úkon, 3/ náhradu hotových výdajů v celkové výši 2 700 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 300 Kč za každý z výše popsaných úkonů, 4/ náhradu za promeškaný čas v celkové výši 800 Kč, a to ve výši 200 Kč za účast u každého ze 4 jednání podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, 5/ náhradu cestovních výdajů ve výši celkem 780 Kč, a to jízdného zástupce žalobkyně z místa sídla advokátní kanceláře v Orlové do místa sídla soudu v [adresa] a zpět ke každému z ústních jednání (dne [datum], [datum], [datum] a [datum] osobním automobilem tovární značky [jméno FO] [jméno FO], kdy ujetá trasa činí celkem [hodnota] km, průměrná spotřeba benzínu Natural 95 podle předloženého technického průkazu vozidla činí 7,1 litru na 100 km, tj. 1,704 litru na 24 km, a cena benzínu Natural 95 podle platné vyhlášky č. 467/2022 Sb. činí 41,20 Kč za 1 litr, cena za opotřebení vozidla podle téže vyhlášky činí 5,20 Kč za 1 km; náhrada za spotřebované pohonné hmoty pak činí 70,20 Kč (1,704 litru x 41,20 Kč) a náhrada za opotřebení vozidla činí 124,80 Kč (24 km x 5,20 Kč), cestovní výdaje k jednomu jednání pak činí celkem 195 Kč, k označeným 4 jednáním celkem 780 Kč, 6/ náhradu DPH ve výši 8 459 Kč, tato částka představuje 21 % z částky 40 280 Kč (představující součet shora uvedené odměny 36 000 Kč, náhrady hotových výdajů 2 700 Kč, náhrady za promeškaný čas 800 Kč a náhrady cestovních výdajů 780 Kč).

Poučení