17 C 346/2022 - 241

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba na určení, že žalobkyně je vlastníkem - jednotky č. [Anonymizováno]/2, byt, vymezená v nemovité věci - pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno] (část obce [adresa]), byt. dům, jejíž součástí je spoluvlastnický podíl o velikosti id. 394/13830 na společných částech nemovité věci – tj. pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno] (část obce [adresa]), byt. dům, a pozemku parc. č. [Anonymizováno]/5, ostatní plocha, jiná plocha, - jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jiný nebytový prostor, vymezená v nemovité věci - pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno] (část obce [adresa]), byt. dům, jejíž součástí je spoluvlastnický podíl o velikosti id. 20/13830 na společných částech nemovité věci – tj. pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno] (část obce [adresa]), byt. dům, a pozemku parc. č. [Anonymizováno]/5, ostatní plocha, jiná plocha, - spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/17 na jednotce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], garáž, vymezené v nemovité věci - pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno] (část obce [adresa]), byt. dům, jehož součástí je spoluvlastnický podíl o velikosti id. 4608/13830 na společných částech nemovité věci – tj. pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno] (část obce [adresa]), byt. dům, a pozemku parc. č. [Anonymizováno]/5, ostatní plocha, jiná plocha, zapsáno na listech vlastnictví číslo [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastru nemovitostí pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 37 268 Kč k rukám zástupce žalované [Jméno advokáta B] do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. O povinnosti žalobkyně nahradit státu – České republice náklady, které v řízení platil, bude rozhodnuto samostatným usnesením.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 5. 12. 2022 domáhala vůči žalované určení, že je vlastníkem nemovitostí - jednotky č. [Anonymizováno]/2, byt, vymezená na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno], byt. dům, včetně spoluvlastnického podílu o velikosti id. 394/13830 na společných částech nemovitosti, jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jiný nebytový prostor, vymezená na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno], byt. dům, včetně spoluvlastnického podílu o velikosti id. 20/13830 na společných částech nemovitosti, a spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/17 na jednotce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], garáž, vymezené na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno], byt. dům, včetně spoluvlastnického podílu o velikosti id. 4608/13830 na společných částech nemovitosti, vše v k. ú. [adresa], obec [adresa] (dále jen „nemovitosti“). V žalobě uvedla, že je státní příslušnicí ČR a USA, kde pobývala od roku 1977. V roce 2017 začaly v USA zdravotní potíže žalobkyně, kdy nejprve byla v květnu 2017 hospitalizovaná kvůli potížím se srdcem. Dne 25. 5. 2017 ztratila schopnost řeči a pohybovat se pravou stranou těla. V nemocnici Broward Health North na Floridě bylo zjištěno, že prodělala závažnou mrtvici. Žalobkyně následně nebyla schopná komunikovat, byla stižena ztrátou řeči, její paměť byla zmatená, nebyla schopna následovat pokyny zdravotnického personálu, byla zasažena mobilita pravé strany jejího těla a ztratila schopnost psát. V roce 2018 zemřel manžel žalobkyně a tato silná emoční ztráta vedla k prohloubení zdravotních potíží žalobkyně, komunikace s ní byla velmi obtížná. Na doporučení odborníků se žalobkyně v roce 2018 vrátila do ČR, kde se jí ujmuli její příbuzní, zejména žalovaná – její neteř, která žalobkyni pomáhala v běžných životních situacích, s komunikací a dělala jí doprovod. Žalobkyně se stala na žalované závislou a zcela jí důvěřovala. Nepříznivé zdravotní a životní situace žalovaná využila a postupně od žalobkyně získávala nezanedbatelné finanční částky. Nechala si také zřídit dispoziční oprávnění k účtům žalobkyně u [právnická osoba]. Postupně žalovaná získala bankovními převody z účtů žalobkyně celkem 277 000 Kč. Následně žalovaná domluvila bez součinnosti žalobkyně s notářkou [tituly před jménem] [jméno FO] sepis smlouvy, kterou měla žalovaná nabýt od žalobkyně nemovitosti, generální plné moci a závěti, kterou žalobkyně odkázala veškerý majetek žalované. Dne 22. 1. 2020 byla žalobkyně zavezena do notářské kanceláře, kde došlo k podpisu listin, které notářka předem připravila. Žalobkyně nebyla v předstihu seznámena se skutečným obsahem listin. V době sepisu listin byla žalobkyně vzhledem k obtížím způsobeným prodělanou mrtvicí stižena těžkou duševní odchylkou, která vedla ke ztrátě či alespoň zmenšení jejích rozpoznávacích schopností. Žalobkyně nerozuměla obsahu listin a nebyla schopna posoudit právní následky jejich uzavření, tím spíše, když listiny obsahovaly odborné právní termíny v jazyce, který žalobkyně intenzivně mnoho let nepoužívala. Listiny byly pro žalobkyni tedy rovněž nesrozumitelné. Smlouva je podle žalobkyně absolutně neplatná, protože žalobkyně nebyla schopna právně jednat, a rovněž nicotná pro nesrozumitelnost. Dále žalobkyně namítala, že smlouva je podle ní v rozporu s dobrými mravy a vykazuje znaky lichevní smlouvy. Dále namítala, že žalobkyně jednala v omylu, když neznala a ani znát nemohla skutečný obsah smlouvy, tedy že se jednalo o darování. Žalovaná musela vědět v jakém stavu se žalobkyně nacházela v okamžiku uzavření smlouvy, přesto jí nechala smlouvu uzavřít, aniž by jí návrh smlouvy a další listiny předem poskytla a umožnila žalobkyni je konzultovat například se svou dcerou. Jednání žalované bylo podle žalobkyně lstivé a smlouva je tak i relativně neplatná. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobkyně dovodila ze skutečnosti, že v katastru nemovitostí je jako vlastník nemovitostí zapsaná žalovaná, tento stav však neodpovídá skutečnosti.

2. Žalovaná navrhla žalobu žalobkyně zamítnout. Ve svém vyjádření uvedla, že tvrzení žalobkyně jsou neúplná a vytržená z kontextu. Žalobkyně po příjezdu do ČR bydlela u své sestry, matky žalované, v rodinném domě v [adresa] společně s otcem žalované a druhou sestrou žalobkyně, kteří se o ni starali. Následky mrtvice žalobkyně byly spíše motorického rázu, nicméně nikdy nebyly takové, že by se žalobkyně nebyla schopna o sebe postarat a vyžadovala by neustálou péči. S ohledem na dobré rodinné vztahy se o žalobkyni starala i žalovaná se svým manželem. Stav žalobkyně se postupně zlepšil tak, že se rozhodla obstarat si své bydlení. Žalovaná pomáhala žalobkyni s výběrem bytu. Následně žalobkyně uzavřela dne 8. 11. 2018 se společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s.r.o. kupní smlouvu, na základě které nabyla do svého vlastnictví nemovitosti. Podpisy na kupní smlouvě ověřovala notářka [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaná s manželem pak žalobkyni pomáhali se zařizováním bytu. Žalobkyně se do bytu nastěhovala na jaře 2019, od té doby se o sebe starala sama, v případě potřeby jí žalovaná s manželem pomohli. Žalobkyně měla k dispozici telefon i počítač, kde si objednávala i zboží z internetu. Na začátku roku 2020 se žalobkyně sama rozhodla, že žalované daruje byt a požádala žalovanou, aby domluvila schůzku s notářkou. Předmětem první schůzky u notářky byla domluva, které dokumenty má notářka připravit, načež na přání žalobkyně byla připravena darovací smlouva včetně věcného břemene bydlení, plná moc pro žalovanou, aby mohla zařizovat věci žalobkyně, kdyby se jí něco stalo, a závěť. Veškeré dokumenty byly podepisovány na druhé schůzce poté, co byly notářkou čteny za současného promítání na velkoplošné obrazovce a ujištění, že všemu rozumí. Následně notářka řešila s žalobkyní závěť. Žalovaná poukazuje i na obsah závěti, kde byla projevena žádost žalobkyně, aby nepominutelní dědici závěť respektovali. Ohledně darování bytu žalované se žalobkyně nijak netajila a s předstihem o tom věděla celá rodina, i sousedka [jméno FO]. Veškeré dary, které obdrželi od žalobkyně, považovala žalovaná za projev vděčnosti za to, že jí pomáhali. Situace se změnila poté, co žalobkyni přijela navštívit více jak po 4 letech její dcera [jméno FO] von [jméno FO], která patrně s rozhodnutím žalobkyně nesouhlasila a žalobkyně začala svá rozhodnutí měnit. Odvolání plné moci žalobkyně žalované předávala bez bližšího vysvětlení, aniž by se jí přitom podívala do očí. Žalovaná má také za to, že v případě neplatnosti výše uvedených listin by musela být neplatná i kupní smlouva ze dne [datum], na základě které žalobkyně nabyla vlastnické právo k nemovitostem. Žalovaná však odmítá, že by listiny byly jakkoli vadné.

3. Z předložených listinných důkazů byly učiněny následující skutková zjištění: - z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 17. 10. 2022 bylo zjištěno, že vlastníkem výše uvedených nemovitostí byla ke dni 17. 10. 2022 zapsána žalovaná. K jednotce č. [Anonymizováno]/2, byt, bylo zřízeno věcné břemeno užívání pro oprávněnou – žalobkyni. Nemovitosti žalovaná podle výpisu nabyla na základě smlouvy darovací a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 22. 1. 2020; - z listiny označené jako „[Anonymizováno] OF [Anonymizováno]“ bylo zjištěno, že šlo o úmrtní list [Anonymizováno] [Anonymizováno], zemř. [datum]; - z výpisů transakcí a účtu žalobkyně č. [č. účtu] bylo zjištěno, že na účet žalované č. [č. účtu] odešla z účtu žalobkyně dne 7. 11. 2021 platba 2 426,39 USD (52 000 Kč), dne 24. 10. 2021 platba 2 331,87 USD (50 000 Kč), dne 19. 3. 2019 platba 4 541,53 USD (100 000 Kč) a dne 1. 1. 2019 platba 75 000 Kč; - z přehledu zmocnění k produktu ze dne 28. 6. 2018 bylo zjištěno, že k účtu žalobkyně č. [č. účtu] měla dispoziční právo i žalovaná; - z přehledu zmocnění k produktu ze dne 21. 8. 2018 bylo zjištěno, že k účtu žalobkyně č. [č. účtu] měla dispoziční právo i žalovaná; - z přehledů zmocnění k produktu ze dne 20. 5. 2022 bylo zjištěno, že k účtu žalobkyně č. [č. účtu] a č. [č. účtu] měla dispoziční právo pouze žalobkyně; - z notářského zápisu č. NZ [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] sepsaného dne 22. 1. 2020 notářkou [tituly před jménem] [jméno FO], bylo zjištěno, že mezi žalobkyní jako dárkyní a oprávněnou z věcného břemene služebnosti a žalovanou jako obdarovanou a povinnou z věcného břemene služebnosti byla uzavřena smlouva darovací a smlouva o zřízení věcného břemene služebnosti. Žalobkyně převedla nemovitosti do výlučného vlastnictví žalované bezplatně a žalovaná nemovitosti do svého výlučného vlastnictví přijala. Věcné břemeno služebnosti spočívalo k právu doživotního samostatného a bezplatného bydlení a užívání v rozsahu, jak žalobkyně nemovitosti užívala ke dni sepsání smlouvy. Součástí notářského zápisu bylo i vyjádření notářky o splnění předpokladů podle § 70 a 70a notářského řádu; - z notářského zápisu č. NZ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] sepsaného dne 22. 1. 2020 notářkou [tituly před jménem] [jméno FO], bylo zjištěno, že žalobkyně učinila závěť, podle které povolala za dědice veškerého jejího majetku, který bude mít ke dni úmrtí, žalovanou. Za náhradního dědice povolala neteř [jméno FO]. V závěti bylo uvedeno, že žalobkyně si přála, aby její dcery [jméno FO] von [Anonymizováno] a [Anonymizováno] Mc. [Anonymizováno] závěť v plném rozsahu respektovaly a neuplatňovaly svůj případný nárok z titulu nepominutelného dědice; - z notářského zápisu č. NZ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] sepsaného dne 22. 1. 2020 notářkou [tituly před jménem] [jméno FO], bylo zjištěno, že žalobkyně udělila plnou moc žalované a zmocnila ji tím k tomu, aby jí zastupovala ve všech právních věcech, činila veškeré právní úkony se zastupováním její osoby související, podepisovala za ni veškeré dokumenty a smlouvy, disponovala s veškerým jejím majetkem, zejména disponovala s vklady na peněžních účtech, podepisovala veškeré písemnosti, přijímala jakákoliv plnění v penězích či jiných hodnotách, disponovala s vklady na peněžních účtech, přijímala doporučené písemnosti, podepisovala a podávala veškeré návrhy a žádosti, uzavírala smíry a narovnání, vzdávala se nároků, podávala opravné prostředky, námitky nebo rozklady a vzdávala se jich, vymáhala nároky, plnění nároků přijímala, jejich plnění potvrzovala, dědictví odmítala nebo přijímala a zastupovala ji v řízení před soudy, správními orgány, u všech úřadů a organizací České republiky, u zdravotnických zařízení, včetně přístupu k její kompletní zdravotnické dokumentaci, dále u bank či jiných peněžních ústavů, dále aby ji zastupovala u [právnická osoba]., přebírala veškeré písemnosti, včetně doporučených zásilek, přebírala důchodové dávky, popřípadě, aby za tímto účelem vyřídila potřebné doklady a prováděla veškeré úkony vyžadující osobní přítomnost její osoby a aby ji zastupovala u příslušných Finančních úřadů České republiky, podávala za ni daňová přiznání a jednala za ni ve veškerých záležitostech, totéž u Okresní či [právnická osoba], apod.; - z notářského zápisu č. NZ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] sepsaného dne [datum] notářkou [tituly před jménem] [jméno FO], bylo zjištěno, že žalobkyně učinila závěť, podle které povolala za dědice veškerého jejího majetku, který bude mít ke dni úmrtí, dceru [jméno FO] von [jméno FO]. Za náhradního dědice povolala dceru [Anonymizováno] Mc. [Anonymizováno]. V závěti bylo uvedeno, že žalobkyně si přála, aby její dcery tuto závěť respektovaly; - z odvolání plné moci ze dne 20. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně odvolala plnou moc udělenou žalované na základě notářského zápisu č. NZ[Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum]. Žalovaná dne 21. 5. 2022 potvrdila převzetí odvolání plné moci; - z kopie na č.l. [Anonymizováno] spisu bylo zjištěno, že obsahem kopírované listiny byl text: „[Anonymizováno] A [jméno FO] VÁM CHCI PODĚKOVAT ZA MŮJ BYT. BEZ VÁS [jméno FO] SITUACI NEZVLÁDLA. JSTE [jméno FO]. TETINKA [Anonymizováno]“. Dále tam byla uvedena částka 75 000 Kč; - z fotografií na č.l. 55 – 56 spisu bylo zjištěno, že zachycovaly zařizování bytu, který žalobkyně převedla na žalovanou, včetně zahrady k bytu a rodinné oslavy; - ze smlouvy o rezervaci nemovitosti ze dne 5. 11. 2018 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako klientem a [Anonymizováno] [Anonymizováno] services s.r.o., IČO [IČO], jako zprostředkovatelem, a že v ní žalobkyně projevila zájem o koupi nemovitostí za kupní cenu 2 530 720 Kč. Žalobkyně se zavázala uhradit zprostředkovateli provizi 48 400 Kč; - z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba]., IČO [IČO], jako prodávajícím, a žalobkyní jako kupující. Předmětem kupní smlouvy byl převod nemovitostí za kupní cenu 2 530 720 Kč; - z předžalobní upomínky ze dne 16. 1. 2023, vč. dodejek, bylo zjištěno, žalobkyně prostřednictvím zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dluhu 102 000 Kč do 31. 1. 2023 a dále namítla relativní neplatnost smlouvy darovací a smlouvy o zřízení věcného břemene služebnosti ze dne 22. 1. 2020 pro rozpor s dobrými mravy, lichevní charakter a uzavření smlouvy žalobkyní v omylu; - z daňového dokladu [IBAN] bylo zjištěno, že podavatelem byla notářka [tituly před jménem] [jméno FO] a odběratelem žalovaná, a že jím byla vyúčtována částka 9 753 Kč za notářský zápis č. NZ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]; - z daňového dokladu [IBAN] bylo zjištěno, že podavatelem byla notářka [tituly před jménem] [jméno FO] a odběratelem žalovaná, a že jím byla vyúčtována částka 6 999 Kč za notářské zápisy č. NZ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], NZ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a NZ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]; - z lékařské zprávy ze dne [datum] (č.l. 102) bylo zjištěno, že byla vystavena institucí [Anonymizováno] Health [Anonymizováno] a že šlo o formulář logopedické péče. Podle zprávy byla žalobkyně plně při vědomí a na lůžku a pokoušela se o verbalizaci pozdravu. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně měla problémy opakovat samohlásky a jednoslabičná slova, ale pokusila se o to. Byla konstatována zlepšující se afázie a dysfágie; - z lékařské zprávy z blíže nespecifikovaného dne (č.l. 103) bylo zjištěno, že byla vystavena institucí [Anonymizováno] [Anonymizováno] North. Žalobkyně byla při vědomí, byla schopna navázat oční kontakt, pokud lékař stál na levé straně, nereagovala na pokyny a nebyla schopna řeči, řeč: afatická. Žalobkyně spolupracovala, měla odpovídající náladu a efekt, normální úsudek; - z lékařské zprávy ze dne 25. 5. 2017 (č.l. 106) bylo zjištěno, že byla vystavena institucí [Anonymizováno] [Anonymizováno] North. Žalobkyně byla při vědomí, nebyla schopna řeči, nereagovala na pokyny; - z úplného výpisu z rejstříku SVJ bylo zjištěno, že [právnická osoba], vzniklo 19. 2. 2018 a jeho předsedkyní od 5. 9. 2018 byla Dis. [jméno FO]; - z lékařské zprávy ze dne 19. 7. 2017 (přílohová obálka) bylo zjištěno, že byla vystavena [jméno FO] [právnická osoba], že důvodem návštěvy lékaře bylo, že žalobkyně před 8 týdny prodělala mozkovou příhodu a potřebovala stabilizovat. Žalobkyně měla stále problémy se slovním vyjadřováním svých myšlenek, měla pokleslý pravý koutek úst a necitlivost se sníženou silou v palci a ukazováku pravé ruky; - z lékařské zprávy ze dne 3. 7. 2018 a 6. 9. 2018 (č.l. 164) bylo zjištěno, že byla žalobkyně vyšetřena, byla jí odebrána krev a moč. Žalobkyni bylo doporučeno omezit cukr. Dále bylo uvedeno, že žalobkyně žádné vyšetření stran pátrání po nádoru nechtěla; - z lékařské zprávy ze dne 25. 7. 2018 (č.l. 165) bylo zjištěno, že bylo u žalobkyně provedeno interní vyšetření na žádost [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobkyně byla poučena o životosprávě, medikaci a dalších léčebně-preventivních opatřeních; - z lékařské zprávy ze dne 12. 11. 2019 (č.l. 166) bylo zjištěno, že žalobkyně byla spokojená, měla léto bez výkyvů, cítila se vcelku dobře; - z lékařské zprávy ze dne 20. 3. 2019 (č.l. 166 verte) bylo zjištěno, že žalobkyně podstoupila kontrolu a negovala obtíže; - z lékařské zprávy ze dne 11. 3. 2019 (č.l. 167) bylo zjištěno, že žalobkyně podstoupila kontrolu a negovala obtíže; - z lékařské zprávy ze dne 25. 2. 2021 (č.l. 168) bylo zjištěno, že žalobkyni bylo provedeno interní vyšetření, byla stabilizována a orientována; - z lékařské zprávy ze dne 14. 1. 2022 (č.l. 169) bylo zjištěno, že žalobkyni bylo provedeno interní vyšetření, byla stabilizována a orientována; - z lékařské zprávy ze dne 11. 2. 2022 (č.l. 170) bylo zjištěno, že žalobkyni byla monitorována tepová frekvence; - z videozáznamu na CD označeném jako „video po mrtvici“ bylo zjištěno, že je na něm zaznamenána žalobkyně, jak dělá úkoly na tabletu spočívající v označování slov a doplňování písmenek s tím, že na videu nemluví a neměla veškeré odpovědi správně.

4. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zpracovaného znalcem [právnická osoba] dne 10. 1. 2024, byly zjištěny závěry, že nebylo možné jednoznačně prokázat, zda žalobkyně trpěla ke dni 22. 1. 2020 duševní poruchou či chorobou z důvodů, že chybí objektivní doklad k úrovni jejích kognitivních funkcí v předmětné době a nelze zpětně, spolehlivě a nezpochybnitelně extrapolovat aktuální zjištění znalce. K termínu „rozumová slabost“ nebylo v kompetenci znalce se vyjadřovat. U žalobkyně nebyly shledány relevantní indicie, nasvědčující nesporné přítomnosti takové duševní choroby či poruchy, která by u žalobkyně jednoznačně vylučovala schopnost posoudit následky jejího jednání, schopnost ovládnout své jednání, a to i ve vztahu k právnímu jednání ze dne [datum] – uzavření darovací smlouvy. U žalobkyně byla ke dni zpracování znaleckého posudku shledána lehká kognitivní porucha, kdy nebylo možné stanovit dobu jejího vzniku, ale nediskvalifikovala ji ze schopnosti činit jakékoli právní úkony.

5. Z výslechu znalce [právnická osoba] bylo zjištěno, že setrvával na svých závěrech uvedených v písemném znaleckém posudku. Znalec uvedl, že podle empirického hlediska je vcelku jednoznačné, že dynamika úpravy stavu po cévní mozkové příhodě probíhá v horizontu měsíců s největším vyjádřením obnovení neuronální plasticity atd. během intervalu prvního půl roku a s maximem připouštějící se míry zotavení v horizontu dvou let. Podle názorů neurologů po době delší než dva roky od cévní mozkové příhody je už další zlepšení prakticky minimální. Z toho důvodu se znalec přikláněl k tomu, aby se při snaze rekonstruovat kondici žalobkyně v lednu 2020, vycházelo spíše z jejího aktuálního stavu, resp. stavu v době znaleckého vyšetřování. Žalobkyně v roce 2017 utrpěla cévní mozkovou příhodu, což výrazně změnilo její fyzický i psychický stav. Podle medicínského pohledu však nelze dovozovat, že u osoby, která utrpěla fatickou poruchu, tedy nebyla schopna se srozumitelně vyjadřovat, by automaticky mělo docházet k narušení jejích schopností hodnotit realitu, činit úsudky, tj. to co se dá shrnout do kategorie kognitivních schopností. Laici mohou často dospět k domněnce, že dotyčná osoba je na tom hůře, než ve skutečnosti je, neboť se osoba jeví znepokojivě. V červenci 2018 podstoupila žalobkyně interní vyšetření, kde byla poučena o medicínských záležitostech, životosprávě, léčbě apod. a nebylo zdokumentováno, že by žalobkyně nebyla schopna informacím porozumět. Nebyla tam ani žádná poznámka o narušení kognitivních funkcí či potřebě dovyšetření. Dále v září 2018 byly nuance, které nasvědčovaly tomu, že žalobkyně byla schopna chápat situaci, byla schopna vyjádřit své přání a byla schopna přijmout medicínský výklad. Vyšetření, které znalec provedl v lednu 2024, přineslo pouze poznatek o mírné kognitivní poruše, což je medicínská kategorie, která je na pomezí procesu involučních změn v rámci stárnutí a hypoteticky může být předstupněm významnějšího kognitivního deficitu. Žalobkyně byla schopna říct přesné datum, při tzv. sedmičkovém testu, což je odečítání od 100 po 7 v pěti krocích dolů, byla trochu nejistá, udělala tam chybu těsně v řádu jednotek. Tento test mohl odlišit, že žalobkyně je v rámci svého věku ve velmi dobré kondici, obzvlášť s přihlédnutím k anamnéze, a netrpí nějakým stavem, který pokud by byl v roce 2020, tak by nezmizel. Nelze vyloučit, že mírná kognitivní porucha by nemohla být subtilní relikt té ischemické poruchy cévní mozkové příhody a stejně tak nelze vyloučit, že by se nemohla zatím na subklinické úrovni vyvíjet nějaká patologie, kterou není na místě předjímat. Žalobkyně po prodělané cévní mozkové příhodě trpěla potížemi v oblasti výkonu, především s poruchou verbálního vyjadřování, tyto potíže však byly přechodné a prakticky uspokojivě kompenzované. Nebylo tedy možné prokázat, že by ke dni 22. 1. 2020 trpěla takovou duševní poruchou či chorobou, která by znemožňovala posoudit následky jejího jednání. Podle znalce pak z pohledu psychiatra není možné posoudit, jakou roli hrálo, že žalobkyně většinu života žila v jiném jazykovém prostředí. Při zpracování znaleckého posudku znalec vycházel zejména z medicínských dokladů, které co nejblíže časově korelovaly s datem jednání, které bylo zpochybňováno. Na dokumentaci z USA se nezaměřoval. Dále znalec uvedl, že je velmi důležitá i tzv. objektivní anamnéza, tzn. jak o projevech dotyčné osoby referují osoby blízké. Je to legitimní součást posuzování lékařem, nejde o hodnocení důkazů, i když to tak může působit. Znalec tedy provedl rekapitulaci výslechů svědků, přičemž nepreferoval ani jednu ani druhou stranu. Uvedl, že nejvíce by byl nakloněn brát v potaz hodnocení paní notářky. Notář je sice laik v oblasti duševního zdraví, ale s přihlédnutím k charakteru jeho činnosti je nesporné, že se setkává i se stavy, které mohou způsobit pochybnost o schopnosti osoby provést daný úkon.

6. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že v roce 2017 měla žalobkyně mrtvici, vůbec nemluvila, nepsala ani nečetla, rozuměla, ale nedokázala se vyjádřit. Žalobkyně jen koukala, a hodně brečela. Staral se o ní manžel, byla 100 % závislá na druhých. Mohla pouze sama jíst a jít na záchod. Měla také chromou ruku. Svědkyně se s ní učila slova jako v první třídě. Asi po 3 měsících byla už lepší, ale stále nemohla udělat celou větu. Na Vánoce 2017 si volali s rodinou v ČR a dávali jí anglická slovíčka, žalobkyně mluvila jako dvouleté dítě. Komplikované věci žalobkyně většinou nechápala, paměť měla tak na 50 %. V březnu 2018 žalobkyni zemřel manžel, poté se ke svědkyni na pár měsíců nastěhovala, ale říkala jí, že se chce vrátit do ČR. Doporučovala to i lékařka žalobkyně. Svědkyně tedy vzala žalobkyni do ČR k její rodině a byla tam s ní asi týden. V té době žalobkyně moc nemluvila, byla závislá na ostatních. Rodina ji přijala a žalobkyně se zdála spokojená. Svědkyně rodině 100 % důvěřovala. Svědkyně byla se žalobkyní pak v kontaktu přes videohovory. Většinou však mluvila svědkyně a hovory trvaly tak 5 minut. Někdy jí žalobkyně rozuměla, někdy to musela svědkyně opakovat. Když někdo mluvil rychle, tak žalobkyně zamrzla a nemohla přemýšlet. Svědkyně pak chtěla přijet na Vánoce v roce 2018, ale nakonec nepřijela, když žalobkyně nepůsobila spokojeně a řekla jí, že ji nikdo nemůže vyzvednout na letišti. Žalobkyně jí řekla, ať jí zavolá až bude v novém bytě. O koupi nového bytu svědkyni žalobkyně řekla to, že je to krásný byt, má zahradu a že zaplatila asi 65 000 Kč. Žalobkyně nezvládala souvislou komunikaci, ale něco jí sdělila a vypadala spokojeně. Svědkyně věděla, že žalobkyni s bytem pomáhala hlavně žalovaná. Svědkyně byla koupí bytu překvapená, protože si myslela, že se žalobkyně vrátí do USA. Smlouvu o koupi bytu svědkyně neviděla. Žalobkyně podle svědkyně nebyla schopna sama hospodařit, se vším jí pomáhala žalovaná. Od ledna 2019 žalobkyně bydlela sama, podle svědkyně byla spokojená, mluvila hezky o rodině, že jí berou na nákupy a pomáhají jí vše zařídit. Žalovaná s manželem pomáhali žalobkyni i s technikou. Zdravotní stav žalobkyně se podle svědkyně zlepšil hlavně díky času, že žalobkyně meditovala a také díky kamarádkám žalobkyně. Žalobkyně v květnu 2020 volala svědkyni a řekla jí, že udělala nějaké papíry a že žalovaná dostane byt a svědkyně peníze a zlato. Žalobkyně svědkyni sdělila, že žalovaná se o ni bude starat celý život a co by svědkyně s bytem v ČR dělala. Svědkyně si myslela, že šlo o závěť. O darování se svědkyně dozvěděla na oslavě v roce 2022. Žalobkyně jí řekla, že má se žalovanou nějakou dohodu ohledně bytu, přinesla smlouvu a její kamarádky ji přečetly a vysvětlily její obsah. Žalobkyně byla podle svědkyně v šoku a říkala, že to chtěla žalované dát, až když umře. Svědkyně byla naštvaná, že v listinách bylo uvedeno, že se nemůže domáhat dědictví. Podle svědkyně to vypadalo, že žalobkyně slyšela obsah smlouvy poprvé. Žalobkyni řekly, ať aspoň změní plnou moc. Ohledně darovací smlouvy jim notářka řekla, že už to změnit nejde. Žalobkyně si podle svědkyně pletla koruny a dolary a nevnímala hodnotu peněz. O aktuálním stavu žalobkyně svědkyně uvedla, že je žalobkyně jako dřív, veselá, pouze trochu zmatkuje s mobilem a počítačem a nejde jí rychle přemýšlet. Umí dobře konverzovat v češtině.

7. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], notářky, bylo zjištěno, že účastníce poznala, nicméně nedokázala říct, kolik schůzek s nimi proběhlo a konkrétní okolnosti těchto schůzek. Okolnosti sepisu druhé závěti si nepamatovala. Svědkyně uvedla, že v případě, že ji někdo požádá o notářský zápis, ověřuje totožnost a způsobilost osob z jejich prohlášení, dále seznamuje osoby s obsahem listin. Při jednání s osobami, při nichž dochází k sepisu a podpisu notářských zápisů, se osob vždy ptá, jaký má být podle nich obsah zápisů. Pokud je předmětem darování nemovitosti, vždy se ptá, zda v nemovitosti některá z osob bydlí a navrhuje zřízení věcného břemene. Vždy vysvětluje oč se jedná a osob se ptá, zda mají nějaké dotazy. Kdyby měla pochybnosti o způsobilosti osoby, zápis by nesepsala. V případě pochybností jí nestačí pouhé prohlášení osoby, ale sleduje ji celou dobu jednání a případně si nechá vyhotovit lékařský posudek. U závětí si vždy do kanceláře zve pouze pořizovatele závěti a ptá se, co by chtěl do závěti pojmout. Ptá se na příbuzné, osobní stav a majetek, dále vysvětluje následky a poučuje o možnosti změnit či zrušit závěť. Když osoba nemluví česky, vždy přizve tlumočníka, bez něj zápis nesepíše. Listiny má svědkyně vždy předpřipravené a než je začne číst, zeptá se osob, co požadují a v průběhu čtení listin vždy vysvětluje obsah i právní pojmy. Poté se ptá na dotazy. Listiny vždy promítá na velké obrazovce. Když osoby nemají dotazy, vytiskne zápis a předloží jej osobám k přečtení a podpisu. O jednáních nepořizuje zvukové ani obrazové záznamy. Ve spise je pouze záznam, v němž je uvedeno kdy a kdo se dostavil k jednání, je tam vypočtena odměna notáře a jsou tam podpisy zúčastněných. V případě darovacích smluv zastupuje osoby i u katastrálního úřadu, tak osoby podepisují i plnou moc a návrh na vklad.

8. Z výslechu svědkyně [jméno FO], Dis. bylo zjištěno, že je provozní u čerpací stanice. Se žalobkyní se poznala na konci roku 2019 v bytovém domě, kde bydlí na stejném patře. Ze začátku se nestýkaly moc často, v roce 2020 spíše občasně, žalobkyně ještě nezvládala moc komunikovat. Žalobkyně je podle svědkyně milá, spravedlivá, čestná, pravdomluvná, spíše introvertní a pomáhá lidem. Zlepšení v komunikaci u žalobkyně nastalo asi po 1,5 – 2 letech. V roce 2020 podle svědkyně nemohla žalobkyně ničemu rozumět, mluvily jen v krátkých větách. Žalobkyně hodně zapomínala a zapomíná i teď. Žalobkyně nedokázala rozpoznat mezi dolary a korunami. Žalobkyni dříve k lékaři doprovázela žalovaná, poslední dvě návštěvy s ní byla svědkyně. Nákupy jí dříve taky zajišťovala žalovaná, během covidu žalobkyni naučily nakupovat přes Rohlík. Žalobkyně měla problémy i s běžnou komunikací, nyní záleží, jak rychle na ni mluví, složitějším výrazům ale nerozumí. Svědkyně věděla, že žalobkyně chodila k internistce, měla někdy srdeční slabost a problémy s tlakem. Svědkyně uvedla, že žalobkyně jí řekla, že chtěla do ČR, protože komunikace v češtině jí mohla pomoci. Dále jí řekla, že má dvě dcery a pět vnoučat, že s nimi má dobrý vztah, a že více je v kontaktu s dcerou [jméno FO]. Se žalovanou měla žalobkyně podle svědkyně vztah dobrý, věřila jí. Když žalobkyně slavila 70, pozvala dceru [jméno FO], pro kterou nakonec jela svědkyně, protože rodina žalobkyně nechtěla. Když [jméno FO] na oslavu přivezly, rodina nebyla příjemně překvapena. [adresa] působila zvláštním dojmem, žalovaná byla nervózní. Pak se sešly u svědkyně a ta řekla žalobkyni, ať donese listiny a vysvětlila žalobkyni jejich obsah. Žalobkyně byla podle svědkyně v šoku, nic si nevybavovala. Žalobkyně si myslela, že je stále vlastníkem bytu. Žalobkyně svědkyni řekla, že se cítila být podvedená a zrazená. Aktuálně žalobkyni stále pomáhají, není schopna si vše zařídit sama. Fond oprav hradila vždy žalobkyně, na schůze SVJ chodila žalobkyně se žalovanou. Svědkyně uvedla, že ví, že žalobkyně půjčovala žalované peníze. Nakonec svědkyně uvedla, že byla se žalobkyní u léčitele, který stál asi 30 000 Kč.

9. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že se žalobkyní se seznámila na podzim 2019, když za ní přišla paní [jméno FO] se žalobkyní na návštěvu. Bydlí na stejném patře. Ze začátku se moc nevídaly, pak se potkaly na jaře 2020 a od té doby se vídají častěji, několikrát týdně. Žalobkyně je podle svědkyně milá, dobrosrdečná, důvěřivá, introvertní a společenská. Když žalobkyni poznala trvalo delší dobu, než žalobkyně něco řekla. Někdy žalobkyně nevěděla, jak odpovědět anebo to nedávalo smysl. Poté se to zlepšovalo, asi od roku 2021. Žalobkyně podle svědkyně nebyla schopna si sama obstarávat záležitosti, pomáhala ji s tím žalovaná. V době covidu žalobkyni naučily s paní [jméno FO] nakupovat přes Rohlík. Žalobkyně měla podle svědkyně často problém něčemu porozumět, i nedávno za ní přišla s dopisem, kde po ní chtěli číslo účtu a nevěděla, co to je. Svědkyně jí to vysvětlila, ale za pár dní přišla žalobkyně znovu. Žalobkyně se svědkyní mluvila o své rodině a chtěla ji seznámit s její dcerou [jméno FO]. Co se týče vztahu se žalovanou, tak žalobkyně svědkyni říkala, že jí žalovaná pomáhá a důvěřuje jí. Darovací smlouvu viděly s paní [jméno FO] až v dubnu 2022. Ohledně schůzky u notářky žalobkyně svědkyni řekla, že řešily závěť a že chce dát žalované byt, až zemře a své dceři peníze a šperky. Když žalobkyni vysvětlily obsah listin, byla žalobkyně podle svědkyně zklamaná, protože závěť nebyla podle ní a byla tam i plná moc a nechtěla věřit, že jí to rodina mohla udělat. Aktuálně je žalobkyně lepší, sebevědomější. Ve vztahu k úředním osobám si žalobkyně moc nevěří. Paměť má žalobkyně dobrou spíše tu dlouhodobější. Hodnotu peněz žalobkyně podle svědkyně moc nevnímá. Právní pojmy musely žalobkyni vysvětlit. Schůzí SVJ se účastní žalobkyně i žalovaná. Nakonec svědkyně uvedla, že je jí známo, že žalobkyně žalované vícekrát zapůjčila peníze. Před oslavou žalobkyně pak za svědkyní žalobkyně přišla s tím, že si připadá jak „dojná kráva“, že chtěla po žalované vrátit peníze, ale ta jí řekla, že už je nemá. U žádných z půjček žalované však svědkyně nebyla.

10. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že pracuje v expedici u železniční dopravy. Se žalobkyní se seznámila v roce 2020 na návštěvě u paní [jméno FO] a paní [jméno FO]. V té době bývala žalobkyně doma nebo jezdila na nákupy či za rodinou. Se žalobkyní se stýkají 1x – 2x týdně. Podle svědkyně je žalobkyně milá a hodná. Na začátku se žalobkyně špatně vyjadřovala, nezvládala tvořit celé věty, zapomínala slova, těžším slovům nerozuměla. Když byla nervózní, tak se zasekla. Zhruba před rokem se to začalo zlepšovat. Doteď však žalobkyně není schopna si sama zavolat lékaři, sama nikam nechodí. Svědkyně uvedla, že ví, že žalobkyně bere nějaké léky a je po mrtvici. Co se týče vztahu se žalovanou, tak svědkyně věděla, že se žalovaná o žalobkyni starala, ale než byla oslava, tak toho o jejich vztahu moc nevěděla. Po oslavě se jim žalobkyně začala více svěřovat, ukázala jim listiny, které jí vysvětlily a žalobkyně byla podle svědkyně v šoku. Ohledně schůzky u notářky jí žalobkyně sdělila, že tam bylo nějaké plátno, že odpovídala jen „ano“, ale nevěděla, na co odpovídá a ničemu nerozuměla. Žalobkyně svědkyni říkala, že chce dát žalované byt, až umře. Aktuálně je žalobkyně podle svědkyně více v pohodě, více se rozmluvila. Někdy si na něco nevzpomene. Občas se také stane, že žalobkyně něco odkývá, ale nerozumí.

11. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že je neteří žalobkyně a sestrou žalované. Profesí je svědkyně všeobecnou zdravotní sestrou. Do ČR žalobkyně přijela se svou dcerou po dohodě přes Skype. Žalobkyně se dokázala domluvit, ale vše jí trvalo. Zkoušeli ji proto zapojovat do různých her, ale často si nevzpomněla na slova. Dokázala chápat význam slov, ale neuměla tolik mluvit. Postupně se to zlepšovalo, až se osamostatnila a začala se žalovanou vybírat byt. Žalobkyně měla se všemi v rodině dobré vztahy, nejvíc jí pomáhala žalovaná. Žalobkyně žalované důvěřovala. Se žalobkyní se vídala vždy když jela k rodičům. Změnilo se to, jak přijela dcera žalobkyně [jméno FO]. Svědkyně věděla, že žalobkyně měla nějaký účet, a že to s ní zařizovala žalovaná. Učila se poznávat české peníze, hodnotu ale znala. Ze začátku nebyla schopna si sama nakupovat, později ale chodila na menší nákupy. Ke zdravotnímu stavu žalobkyně svědkyně uvedla, že žalobkyně bere léky na ředění krve a že jí žalovaná sháněla obvodního lékaře. Když měla přiletět dcera žalobkyně tak se žalobkyni zvýšil tlak, pak se to ale zlepšilo, když nepřiletěla. Svědkyně nevěděla, kdy se dozvěděla o darování bytu žalované, ale uvedla, že její matka se žalobkyně ptala, zda to chce darovat žalované, když má dvě dcery a žalobkyně odpověděla, že dcery už dostaly dost a chce to dát žalované. Darovací smlouvu svědkyně neviděla. Svědkyně měla za to, že žalobkyně žalované byt darovala s tím, že bude její, až tu žalobkyně nebude. Žalovaná to podle svědkyně bere tak, že byt je pořád žalobkyně. Ohledně majetkových poměrů k bytu si svědkyně jistá nebyla. Dispoziční oprávnění k účtu udělila žalobkyně žalované podle svědkyně z důvodu kontroly, že má žalobkyně vše zaplacené a pro případ, že by se s žalobkyní něco stalo. Žalovaná podle svědkyně nic z účtu nepřeváděla, pokud jí to žalobkyně neřekla. Po uzavření darovací smlouvy byl vztah mezi žalobkyní a žalovanou stejný. Svědkyně uvedla, že ví, že žalobkyně dala žalované peníze za pomoc s vybavením bytu a na Vánoce. Pak dávala žalované a jejímu manželovi peníze na léčitele. Darování si žalobkyně podle svědkyně rozmyslela po příjezdu její dcery [jméno FO], vše se změnilo na oslavě narozenin, žalobkyně pak přestala komunikovat a uzavřela se.

12. Z výslechu svědka [právnická osoba] bylo zjištěno, že po příjezdu do ČR byla žalobkyně podle něj pohublá a skleslejší, protože jí umřel manžel. Nejdříve měla žalobkyně problémy s kousáním, nechtěla moc jíst maso, časem si ale sama vařila, nějakou zeleninu a vejce. Hrávali kanastu a stav žalobkyně se postupně zlepšoval. Ze začátku žalobkyně mluvila víc anglicky, snažila se mluvit rychle, ale moc jí to nešlo. Zlepšilo se to asi po dvou měsících. Žalobkyně měla se všemi členy rodiny dobré vztahy. Vždy rozuměla všemu, o čem se bavili. Když byla žalobkyně u nich, tak jí nakupovali, k lékaři ji vozila žalovaná. Ta jí zajistila i lékaře, doklady, jezdila s ní ke kadeřnici apod. Žalobkyně by byla podle svědka schopna to zvládnout i sama. Ohledně darování bytu svědek věděl, že žalobkyně mluvila s jeho manželkou, která jí říkala, že má dvě dcery, ale žalobkyně jí řekla, že ty už dostaly dost. Darování bytu žalované považoval svědek za překvapivé. O dispozičním právu žalované k účtu žalobkyně se svědek dozvěděl až po oslavě. Svědek věděl, že žalobkyně dala žalované na Vánoce 75 000 Kč za pomoc s bytem a že žalované hradila léčbu u léčitele. Svědek nevěděl ničeho o schůzce u notářky ani proč si žalobkyně darování rozmyslela. Darovací smlouvu svědek neviděl, ale věděl, že to bylo napsáno na žalovanou.

13. Z výslechu svědka [právnická osoba] bylo zjištěno, že byl manžel žalované. Po příletu do ČR na tom podle něj byla žalobkyně duševně špatně a hodně zhubla. Na začátku měla problém s motorikou rukou, v jedné ruce neměla cit. Postupně se to zlepšovalo, pomáhala jí rodina. Komunikovat dokázala žalobkyně bez problémů od příletu. Se všemi členy rodiny měla žalobkyně bezproblémový vztah. Žalovaná žalobkyni naučila všechny listiny, faktury apod. zakládat do šanonu. Zhruba od roku 2019 zvládala vše žalobkyně sama, zvládla si zajít do obchodu, k lékaři nebo si přes internet objednávala zboží. Pomáhal jí u toho svědek a žalovaná. Svědek si nevšiml, že by žalobkyně měla problém něčemu porozumět. Ke zdravotnímu stavu žalobkyně svědek věděl, že brala léky v souvislosti s prodělanou mrtvicí a že s ní po doktorech chodila žalovaná. Se žalobkyní se vždy scházeli o víkendech nebo svátcích, žalobkyně byla vždy na všech oslavách. Když se jí ptali, zda jí její rodina popřála k narozeninám, tak říkala, že nikoliv. V roce 2018 si žalobkyně vybrala byt a pak se to domluvilo s realitní kanceláří. U všech úkonů byla žalovaná i svědek. S darováním bytu žalované přišla žalobkyně v roce 2020 a když jí řekl, že má dvě dcery, tak mu řekla, že s dcerami je vše zařízené. Na schůzku u notářky svědek zavezl žalobkyni a žalovanou. Jeho účasti nebylo třeba. Notářka řekla, že nejdřív musí žalované a žalobkyni vysvětlit všechny úkony. Za 14 dní nebo měsíc byla další schůzka. Žalobkyně pak u nich doma říkala, že všemu rozuměla, že to bylo znázorněno na velké obrazovce. Listiny od notářky svědek viděl, bylo tam že žalobkyně darovala byt žalované a pro případ, kdyby se něco stalo, udělila žalované plnou moc. Schůzku od notářky iniciovala žalobkyně, žalovaná pak vyhledala notářku. Od žalobkyně dostali se žalovanou peníze za to, že jí pomohli s bytem, a dále jim žalobkyně zaplatila léčitele v [adresa]. Platba 52 000 Kč v listopadu 2021 z účtu žalobkyně byla právě na léčitele. V říjnu 2021 byla platba 50 000 Kč od žalobkyně také na léčitele, při provádění transakcí žalobkyně vždy byla. O platbě 100 000 Kč v březnu 2019 z účtu žalobkyně svědek nevěděl. Darování, závěť a plnou moc si žalobkyně rozmyslela po oslavě narozenin. Žalované a svědkovi nebylo po oslavě dobře, žalobkyně přišla za žalovanou se svou dcerou, že chce něco podepsat a žalovaná to podepsala. Proč si to žalobkyně rozmyslela, svědek nechápal.

14. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že je sestra žalobkyně. Po příletu do ČR byla podle ní žalobkyně v zuboženém stavu, přičítali to tomu, že měla mrtvici a zemřel jí manžel. Nemohla udržet tužku, měla problémy s kousáním, hůře mluvila, ale chodila a myslelo jí to. Stav žalobkyně se vyvíjel dobře díky rodině, hráli s ní hry. Postupně si zvládala sama chystat snídani a uvařit kávu. Vztahy se členy rodiny měla žalobkyně dobré. Žalobkyně zvládala komunikovat, jen jí to déle trvalo. Byla schopna sama si zajišťovat své potřeby a hospodařit. Na finance se svědkyně žalobkyně nikdy neptala. Věděla, že někdy se žalobkyni pletly dolary a koruny. Svědkyně věděla, že žalobkyně brala léky na ředění krve a žalovaná jí sháněla doktora, který by jí léky předepsal. V roce 2019 a 2020 žalobkyně nechodila do obchodu, nakupovala jí žalovaná s manželem. V roce 2019 a 2020 se žalobkyně seznámila s děvčaty, chodily na procházky se psem, malovala si, četla a objednávala věci z internetu. Ohledně rodinných vztahů žalobkyně svědkyně uvedla, že dcery žalobkyně se se žalobkyní nebavily 10-15 let, více se daly do kupy, až když zemřel manžel žalobkyně. Když byla žalobkyně v ČR, tak svědkyně nevěděla o tom, že by žalobkyně s dcerami komunikovala, nikdy žalobkyni nepřišlo žádné přání nebo pohled. Ke koupi bytu svědkyně ničeho nevěděla, neboť to zařizovala žalovaná a její manžel. Když žalobkyně svědkyni řekla, že chce žalované darovat byt, tak s tím svědkyně nesouhlasila, protože nechtěla, aby měla žalobkyně potom problémy s dcerami. Žalobkyně jí ale řekla, že je vše zařízené a že poprosí žalovanou, aby sehnala notářku. Po schůzce u notářky byla žalobkyně u nich doma a říkala, že bylo vše perfektní, že notářka měla velkou obrazovku a žalobkyně všemu rozuměla. Listiny od notářky svědkyně viděla, ale nečetla je. Svědkyně uvedla, že ví, že k přepisu bytu mělo dojít za života žalobkyně a žalobkyně tam měla věcné břemeno. K dispozičnímu právu žalované k účtu žalobkyně svědkyně uvedla, že žalobkyně účtu moc nerozuměla a žalovaná každý měsíc kontrolovala, zda má žalobkyně vše zaplacené. Svědkyně věděla, že žalobkyně dala žalované na Vánoce asi 70 000 Kč za pomoc s bytem a poté žalované a jejímu manželovi zaplatila léčitele, každému asi za 50 000 Kč. O tom, že si žalobkyně rozmyslela darování bytu, se svědkyně dozvěděla po oslavě narozenin žalobkyně, když žalobkyně přišla se svou dcerou za žalovanou a dala jí něco podepsat. Žalované bylo zle, ani nevěděla, co podepsala, musela se pak ptát žalobkyně. Poté, co odjela dcera žalobkyně, řekla žalobkyně svědkyni, že chce byt zpět a chce se vrátit do USA. K platbám z účtu žalobkyně ve výši 52 000 Kč v listopadu 2021 a ve výši 50 000 Kč v říjnu 2021 svědkyně uvedla, že šlo o platby za léčitele. K platbě z účtu žalobkyně ve výši 100 000 Kč v březnu 2019 uvedla, že to bylo na zahradu.

15. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že se žalobkyní se seznámila hned po jejím příletu do ČR. Se žalobkyní se vídala často i denně, pak se žalobkyně odstěhovala do Olomouce a přestala do [adresa] jezdit. Žalobkyni vždy rozuměli, neměla s komunikací problémy. Ze začátku se o vše starala rodina, ale asi po roce už žalobkyně zvládala zajišťovat si své potřeby a hospodařit. V roce 2019 a 2020 žalobkyně zvládala sama chodit k lékaři, do obchodu, na poštu apod. a žalovaná s ní jela vždy, když to bylo potřeba. Svědkyně si nikdy nevšimla, že by žalobkyně něčemu nezvládala porozumět. Žalobkyně podle svědkyně chtěla dát byt žalované za to, co pro ni udělala. Svědkyni nebylo sděleno, jak probíhala schůzka u notářky, ani proč žalobkyně později změnila názor ohledně darování. Listiny od notářky se sestrou žalobkyně nerozebírala. Svědkyně nevěděla, kdo je zapsán jako vlastník bytu v katastru nemovitostí.

16. Na základě výše uvedených provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně v roce 2017 prodělala cévní mozkovou příhodu. V té době žila se svým manželem v USA. V květnu 2017 žalobkyně nebyla podle lékařských zpráv schopna řeči, nereagovala na pokyny, měla problémy opakovat samohlásky a jednoslabičná slova. V červenci 2017 žalobkyně byla osm týdnů po cévní mozkové příhodě, při kontrole u lékaře měla stále problémy s vyjadřováním svých myšlenek, měla pokleslý pravý koutek úst a necitlivost se sníženou silou v palci a ukazováku pravé ruky. V roce 2018 žalobkyni zemřel manžel a žalobkyně se na doporučení lékařů vrátila do ČR a nastěhovala se ke své sestře [jméno FO]. Po příjezdu do ČR byla žalobkyně podle výpovědi svých rodinných příslušníků, u nichž bydlela, skleslá, pohublá, měla problémy s kousáním a motorikou ruky. Rodina se o žalobkyni starala, hráli s ní hry. Se všemi měla dobré vztahy. Nejvíce jí pomáhala žalovaná, její neteř, která jí např. vyhledala obvodního lékaře, chodila s ní nakupovat, na lékařské prohlídky apod. Zlepšení u žalobkyně nastalo podle rodinných příslušníků během cca tří měsíců až roku. Žalobkyně podle nich byla schopna si sama zajišťovat své potřeby, ale se vším jí pomáhali. Žalobkyně podle nich také všemu rozuměla, jen měla občas problémy s komunikací, která jí trvala déle. V listopadu 2018 žalobkyně nabyla do vlastnictví nemovitosti, jež jsou předmětem tohoto řízení, na základě kupní smlouvy ze dne 8. 11. 2018 uzavřené mezi [právnická osoba]., IČO [IČO], jako prodávajícím a žalobkyní jako kupující. S koupí a následným zařizováním zakoupeného bytu, včetně zahrady, žalobkyni pomáhala žalovaná se svým manželem. Za jejich pomoc jim žalobkyně darovala 75 000 Kč se vzkazem „[Anonymizováno] A [jméno FO] VÁM CHCI PODĚKOVAT ZA MŮJ BYT. BEZ VÁS [jméno FO] SITUACI NEZVLÁDLA. JSTE [jméno FO]. TETINKA [Anonymizováno]“. V lednu 2019 se žalobkyně přestěhovala do zakoupeného bytu, kde bydlela sama. S nákupy i dalším vyřizováním jí stále pomáhala rodina, zejména žalovaná s jejím manželem. Po nastěhování do bytu se žalobkyně začala vídat s p. [jméno FO], p. [jméno FO] a p. [jméno FO], které bydlely ve stejném bytovém domě, a spřátelila se s nimi. Častěji se s nimi začala scházet až v roce 2020, podle sdělení p. [jméno FO] od jara 2020. Zprvu měla žalobkyně podle uvedených svědkyň problémy s komunikací, někdy jí trvalo déle, než něco řekla, nebo odpověď nedávala smysl, také zapomínala. Zlepšení podle svědkyň nastalo zhruba za jeden až dva roky. Žalobkyně jim sdělila, že jí žalovaná pomáhala a že jí důvěřovala. V letech 2018 – 2022 byla žalobkyně podle lékařských zpráv orientována, stabilizována, byla poučena o svém zdravotním stavu, medikaci, životosprávě a negovala obtíže. Dne 22. 1. 2020 uzavřela žalobkyně jako dárkyně se žalovanou jako obdarovanou darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene formou notářského zápisu pod č. NZ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Součástí smlouvy bylo zřízení věcného břemene ve prospěch oprávněné – žalobkyně, spočívající v právu doživotního a bezplatného bydlení a užívání v rozsahu, v jakém žalobkyně užívala ke dni sepisu smlouvy. Dne 22. 1. 2020 žalobkyně dále pořídila formou notářského zápisu pod č. NZ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] závěť, v níž povolala za dědičku veškerého svého majetku žalovanou a za náhradní dědičku [jméno FO] s tím, že v závěti bylo uvedeno přání žalobkyně, aby její dcery závěť v plném rozsahu respektovaly a neuplatňovaly své právo nepominutelného dědice. Nakonec žalobkyně dne 22. 1. 2020 formou notářského zápisu pod č. NZ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] udělila žalované plnou moc, aby ji zastupovala ve všech právních a dalších věcech. Všechny notářské zápisy byly sepsány notářkou [tituly před jménem] [jméno FO]. Notářka si při výslechu již nevybavila konkrétní jednání s účastnicemi, nicméně uvedla, že v případě sepisu notářských zápisů vždy ověřuje totožnost a způsobilost osob z jejich prohlášení a seznamuje osoby s obsahem listin. Vždy se osob ptá, co by mělo být obsahem zápisů, a zda mají nějaké dotazy poté, co jim vše vysvětlí. V případě, že má pochybnosti o způsobilosti osoby činit právní jednání, nestačí jí prohlášení osoby, ale osobu sleduje celé jednání a případně si vyžádá lékařský posudek. Při sepisu závětí si zve samostatně pořizovatele závěti do kanceláře, ptá se ho, co má být obsahem závěti a vše mu vysvětluje. Listiny vždy promítá na velké obrazovce. Když pak nikdo z přítomných nemá dotazy, listiny vytiskne, předloží k přečtení a následně k podpisu. Žalovaná měla dále dispoziční právo k účtům žalobkyně č. [č. účtu] a č. [č. účtu]. Z účtu žalobkyně č. [č. účtu] odešla na účet žalované dne 1. 1. 2019 platba 75 000 Kč, dne 19. 3. 2019 platba 100 000 Kč, která měla být podle svědkyně [jméno FO] na úhradu zařízení zahrady žalobkyně, dne 24. 10. 2021 platba 50 000 Kč a dne 7. 11. 2021 platba 52 000 Kč, kdy poslední dvě uvedené platby měly být na úhradu léčitele pro žalovanou a jejího manžela. V květnu 2020 žalobkyně volala své dceři [jméno FO] s tím, že žalovaná dostane byt a dcera zlato a peníze s odůvodněním, že byt v ČR by byl dceři žalobkyně k ničemu. V roce 2022 se konala oslava narozenin žalobkyně, na kterou přijela i její dcera [jméno FO]. Po oslavě pak p. [jméno FO], p. [jméno FO] a p. [adresa] přečetly žalobkyni a její dceři obsah listin sepsaných u notářky. Uvedeným svědkyním se jevilo, že žalobkyně byla v šoku a zklamaná, neboť si myslela, že byt je stále její a chtěla, aby žalovaná měla byt až poté, co žalobkyně zemře. Dne 20. 5. 2022 žalobkyně formou notářského zápisu č. NZ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] učinila novou závěť, v níž povolala za dědičku veškerého svého majetku dceru [jméno FO] von [jméno FO] a za náhradní dědičku dceru Olgu Mc.Cluskie s tím, že v závěti bylo uvedeno přání žalobkyně, aby její dcery závěť v plném rozsahu respektovaly. Dne 20. 5. 2022 žalobkyně také odvolala plnou moc udělenou žalované dne 22. 1. 2020 a byla zrušena dispoziční práva žalované k účtům žalobkyně. Podle znaleckého posudku, vypracovaného v rámci tohoto řízení znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] nebyly u žalobkyně shledány relevantní indicie nasvědčující nesporné přítomnosti takové duševní choroby či poruchy, která by u žalobkyně jednoznačně vylučovala schopnost posoudit následky jejího jednání, schopnost ovládnout své jednání, a to i ve vztahu k právnímu jednání ze dne 22. 1. 2020. U žalobkyně byla ke dni zpracování znaleckého posudku shledána pouze lehká kognitivní porucha, kdy nebylo možné stanovit dobu jejího vzniku, ale nediskvalifikovala ji ze schopnosti činit jakékoli právní jednání. Znalec dále v rámci svého výslechu uvedl, že dynamika úpravy stavu po cévní mozkové příhodě probíhá v horizontu měsíců s největším vyjádřením obnovení neuronální plasticity atd. během intervalu prvního půl roku a s maximem připouštějící se míry zotavení v horizontu dvou let. Podle názorů neurologů po době delší než dva roky od cévní mozkové příhody, je už další zlepšení prakticky minimální. Dále také uvedl, že nelze dovozovat, že u osoby, která utrpěla fatickou poruchu, tedy nebyla schopna se srozumitelně vyjadřovat, by automaticky mělo docházet k narušení jejích schopností hodnotit realitu, činit úsudky apod.

17. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

18. Podle § 545 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

19. Podle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

20. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

22. Podle § 2055 odst. 1 o. z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

23. Nejprve soud v souladu s citovaným § 80 o. s. ř. dovodil, že na žalobkyní požadovaném určení je dán právní zájem, neboť žalobkyně, která o sobě tvrdí, že je vlastníkem nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí, v katastru zapsána jako jejich vlastník není. Dále pak soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše uvedená ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

24. Prvním (a hlavním) důvodem, pro který byla žalobkyní namítána neplatnost darovací smlouvy ze dne [datum], bylo, že žalobkyně v době uzavření smlouvy jednala v duševní poruše, která ji činila neschopnou právně jednat. K tomu soud uvádí, že duševní porucha činící osobu neschopnou právně jednat může být trvalého nebo přechodného rázu. Rozhodující je, zda jednající trpěl duševní poruchou v okamžiku jím učiněného právního jednání. Podle § 581 věty druhé o. z. se postupuje v případě, že jde o právní jednání, ve vztahu k němuž by jinak, nebýt duševní poruchy, byla osoba způsobilá. Pokud pro duševní poruchu trvalého rázu byla svéprávnost osoby omezena, postupuje se ve vztahu k právním jednáním, jichž se omezení týká, podle § 581 věty první o. z. Existence duševní poruchy v okamžiku právního jednání a její vliv na neschopnost právně jednat musí být bezpečně zjištěna, což vyžaduje znalecké posouzení. Jednoznačný skutkový závěr o existenci duševní poruchy je namístě nejen tehdy, pokud je prokázána s naprostou jistotou, ale i tehdy, pokud je dána vysoká míra pravděpodobnosti o její existenci. Existenci duševní poruchy je povinen prokázat ten, kdo se neplatnosti právního jednání dovolává. [srov. [adresa], J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2023]. Nikoliv každá duševní porucha fyzické osoby, která činí právní úkon (nyní právní jednání), však vede k jeho absolutní neplatnosti, nýbrž pouze ta duševní porucha, která jednající osobu činí k tomuto právnímu úkonu (právnímu jednání) neschopnou z důvodu, že nemůže posoudit následky svého úkonu nebo své jednání ovládnout (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2012, sp. zn. [spisová značka]).

25. Soud v souladu s výše uvedeným výkladem ustanovil ke zjištění tvrzené existence duševní poruchy či choroby žalobkyně v době uzavření darovací smlouvy dne [datum] znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Ze závěrů znaleckého posudku vypracovaného dne 10. 1. 2024 pak vyplynulo, že u žalobkyně v době uzavření darovací smlouvy nebyly shledány relevantní indicie nasvědčující nesporné přítomnosti takové duševní choroby či poruchy, která by u ní jednoznačně vylučovala schopnost posoudit následky svého jednání a schopnost/možnost ovládnout své jednání. U žalobkyně byla shledána pouze lehká kognitivní porucha, která ji však toho času nediskvalifikovala ze schopnosti činit jakákoli právní jednání. Své závěry v písemném znaleckém posudku pak znalec stvrdil i v rámci svého výslechu při jednání. Znalec dále v rámci svého výslechu uvedl, že dynamika úpravy stavu po cévní mozkové příhodě probíhá v horizontu měsíců s největším vyjádřením obnovení neuronální plasticity atd. během intervalu prvního půl roku a s maximem připouštějící se míry zotavení v horizontu dvou let. Podle názorů neurologů po době delší než dva roky od cévní mozkové příhody je už další zlepšení prakticky minimální. Dále také uvedl, že nelze dovozovat, že u osoby, která utrpěla fatickou poruchu, tedy nebyla schopna se srozumitelně vyjadřovat, by automaticky mělo docházet k narušení jejích schopností hodnotit realitu, činit úsudky apod. Závěry znaleckého posudku, který byl vypracován odborníkem z odvětví psychiatrie, byly pro rozhodnutí soudu stěžejní, neboť znalec jednak vyhodnotil ve spise založené lékařské zprávy, jednak sám provedl vyšetření žalobkyně. Mimo závěry znaleckého posudku pak soud přihlížel i k obsahu výslechů svědků, zejména ohledně zdravotního stavu žalobkyně jak v období uzavření darovací smlouvy, tak i v období předcházejícím, tj. od příletu žalobkyně do ČR. Zde je nutno uvést, že od příletu žalobkyně do ČR do doby, než se žalobkyně nastěhovala sama do bytu, byla žalobkyně v kontaktu (z vyslechnutých svědků) pouze se svou rodinou a rodinnou přítelkyní p. [jméno FO]. Další svědkyně, které byly v řízení vyslechnuty, tj. přítelkyně žalobkyně p. [jméno FO], p. [jméno FO] a p. [adresa], poznaly žalobkyni až v roce 2019-2020, přičemž častěji se začaly vídat až v roce 2020. Ohledně stavu žalobkyně po příletu do ČR rodinní příslušníci uvedli, že žalobkyně byla skleslá, pohublá, měla problémy s kousáním a motorikou ruky. Rodina se jí ale věnovala, pomáhala jí a během tří měsíců až roku (tj. 2018-2019) se žalobkyně zlepšila a byla podle nich schopna si sama zajišťovat své potřeby. Naproti tomu pak svědkyně p. [jméno FO], p. [jméno FO] a p. [adresa] uvedly, že v roce 2020 ještě žalobkyně nebyla schopna řádné komunikace, často nerozuměla, zapomínala nebo odpovědi nedávaly smysl. Zlepšení podle nich u žalobkyně nastalo až cca po roce až dvou (tj. 2021-2022). Vzhledem k tomu, že do roku 2020 p. [jméno FO], p. [jméno FO] a p. [adresa] nebyly se žalobkyní v kontaktu, byly pro soud ohledně stavu žalobkyně do roku 2020 stěžejní výslechy rodinných příslušníků a dále pak lékařské zprávy z období do roku 2020, podle kterých byla žalobkyně orientována, stabilizována a negovala obtíže. Tyto lékařské zprávy byly brány v potaz i ustanoveným znalcem při vypracování znaleckého posudku. Ohledně stavu žalobkyně v době uzavření darovací smlouvy pak byly výpovědi rodinných příslušníků a přítelkyň žalobkyně značně protichůdné. Nicméně jak uvedl sám znalec, pro laiky je mnohdy náročné rozpoznat skutečný stav osoby, která byla stižena fatickou poruchou, a mohou se často domnívat, že osoba je na tom hůře, než ve skutečnosti je. Dále pak byl pro soud podstatný i výslech notářky [tituly před jménem] [jméno FO], která sepisovala všechny výše uvedené notářské zápisy, tedy i darovací smlouvu ze dne 22. 1. 2020. Tento výslech soud považuje za podstatný zejména z důvodu, že notářka byla osobou vůči účastnicím nezaujatou a nebylo zjištěno, že by měla jakýkoli zájem činit úkony ve prospěch některé z účastnic. Notářka vypověděla, jakým způsobem při vypracovávání notářských zápisů vždy postupuje, a že v případě pochybností o způsobilosti osoby zápis neprovede anebo si nechá vypracovat lékařský posudek. Soud přitom neměl důvod o skutečnostech uvedených notářkou jakkoliv pochybovat. Nakonec pak soud považoval za důležitou i skutečnost, že žalobkyně více než rok před uzavřením darovací smlouvy, uzavřela smlouvu kupní, kterou nabyla předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. Neplatnost této smlouvy z důvodu, že by ji žalobkyně nebyla způsobilá uzavřít, však namítána nebyla. Soud pak považuje za spíše nepravděpodobné, i s ohledem na skutečnosti uvedené znalcem, že by žalobkyně v listopadu 2018 byla způsobilá činit právní jednání (tzn. nebyla stižena duševní poruchou či chorobou), a v lednu 2020 již nikoliv. Soud tedy po zhodnocení všech výše uvedených důkazů samostatně i ve vzájemné souvislosti dospěl k závěru, že žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat její tvrzení, že v době uzavření darovací smlouvy byla stižena duševní poruchou či chorobou, která by vylučovala její schopnost posoudit následky svého jednání, příp. ovládnout své jednání. Neplatnost darovací smlouvy ze dne 22. 1. 2020 z důvodu uvedeného v § 581 větě druhé o. z. tedy soud neshledal.

26. Pro úplnost soud dodává, že neměl důvod pochybovat o závěrech znaleckého posudku. Žalobkyně namítala, že znalec nepřípustně hodnotil výslechy svědků a preferoval skutečnosti uvedené svědkyní - notářkou [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud však nemá za to, že by k jakémukoli nepřípustnému hodnocení důkazů ze strany znalce došlo, když znalec při svém výslechu při jednání dostatečně vysvětlil, z jakého důvodu musel při posuzování stavu žalobkyně ke dni 22. 1. 2020 vzít v potaz i výslechy svědků. Dále i námitku žalobkyně, že notářka mohla vypovídat s motivací zachovat platnost listiny, kterou sepsala, považuje soud za naprosto nedůvodnou a nepodloženou jakýmikoli tvrzeními či důkazy.

27. Co se týče dalších tvrzení žalobkyně, a to že darovací smlouva je neplatná i z důvodu rozporu s dobrými mravy (lichvy) a z důvodu, že žalobkyně jednala při uzavření smlouvy v omylu, soud konstatuje, že ani tato tvrzení se žalobkyni nepodařilo v řízení prokázat. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že vzájemná plnění z darovací smlouvy byly v hrubém nepoměru, když žalobkyni kromě zřízení věcného břemene nebylo ničeho poskytnuto. K tomu soud uvádí, že vzhledem k tomu, že mezi účastnicemi byla uzavřena darovací smlouva, nelze absolutně zvažovat jakýkoliv nepoměr plnění, neboť podstatou darovací smlouvy je právě bezúplatné plnění dárce obdarovanému. Rovněž nebylo zjištěno, a ani tvrzeno, že by žalovaná nějakým způsobem využila tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti žalobkyně, což jsou znaky lichvy. Dále pak žalobkyně v žalobě tvrdila, že jednala v omylu o podstatě smlouvy, když neznala a ani nemohla znát obsah smlouvy. Žalovaná, která se o žalobkyni starala přitom musela vědět, že žalobkyně jednala v omylu, přesto jí nechala smlouvu uzavřít, aniž by jí listiny předem poskytla a umožnila jí je konzultovat např. se svou dcerou. Z provedeného dokazování nicméně nebylo zjištěno, že by žalobkyně obsahu smlouvy nerozuměla a ani že by projevila zájem listiny předem s někým konzultovat. Nebylo zjištěno, že by žalobkyně např. někomu sdělovala, že na schůzce u notářky něčemu nerozuměla, nebo že by nevěděla, co podepisovala. Z výslechu notářky pak bylo zjištěno, že před podpisem notářských zápisů vždy obsah listin vysvětluje, promítá listiny na velkém plátně a osob se pak ptá, zda mají nějaké dotazy. Navíc u notářky neproběhla pouze jedna schůzka, ale dvě, a žalobkyně tedy měla podle názoru soudu možnost mezi schůzkami svou dceru kontaktovat a cokoliv s ní konzultovat. Soud tedy neshledal darovací smlouvu ze dne 22. 1. 2020 neplatnou či nicotnou ani z výše uvedených důvodů.

28. Návrh žalobkyně na provedení důkazu lékařskou zprávou od [Anonymizováno] Health, předloženou v anglickém jazyce, soud zamítl, neboť ani k výzvě soudu nebyla lékařská zpráva předložena s českým překladem a nebylo ji tak možno provést k důkazu. Dále byl pro nadbytečnost zamítnut návrh žalobkyně na provedení revizního znaleckého posudku, neboť soud neshledal, že by pro takový postup byly dány jakékoliv důvody.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení částku 37 268 Kč, neboť žalovaná byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalované advokátem za 11 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, studium spisu dne 25. 1. 2023, schůzka se žalovanou dne 27. 1. 2023 přesahující jednu hodinu, vyjádření ze dne 31. 1. 2023, účast u jednání dne 31. 5. 2023 v délce 360 min, účast u jednání dne 29. 6. 2023, schůzka se žalovanou dne 15. 3. 2024 přesahující jednu hodinu, vyjádření ke znaleckému posudku, účast u jednání dne 21. 3. 2024) po 2 500 Kč podle § 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), tj. celkem 27 500 Kč, včetně režijního paušálu za 11 úkonů právní služby po 300 Kč (podle § 13 odst. 3 a. t., tj. celkem 3 300 Kč, a nakonec 21% DPH z odměny a paušálu ve výši 6 468 Kč. [adresa] plnění bylo stanoveno k rukám zástupce žalované v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř., lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní. Za úkon – vyjádření k žalobě ze dne 19. 1. 2023 žalované náhrada přiznána nebyla, neboť žalovaná se v uvedeném podání pouze velmi stručně vyjádřila k žalobě s tím, že blíže se vyjádří v horizontu 14 dnů. Skutečnost, že žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila k žalobě pouze v rámci jednoho podání, ale dvou (19. 1. 2023 a 31. 1. 2023), přičemž první podání ze dne 19. 1. 2023 lze považovat spíše jen za jakousi žádost o prodloužení lhůty k řádnému vyjádření, nelze přičítat žalobkyni k tíží tím, že by ji byla uložena náhrada nákladů za obě podání, kterými se žalovaná k žalobě vyjadřovala. Soud proto uložil náhradu pouze za vyjádření ze dne 31. 1. 2023, ve kterém žalovaná podrobněji vylíčila rozhodné skutečnosti a navrhla důkazy.

30. O náhradě nákladů státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř., které zahrnují náklady za vypracování znaleckého posudku a výslech znalce při jednání dne 21. 3. 2024 bude rozhodnuto samostatným usnesením poté, co bude rozhodnuto o odměně znalce za účast u jednání dne 21. 3. 2024, která dosud nebyla znalci pravomocně přiznána.

Poučení