17 C 399/2022 - 312

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno]., IČ [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČ [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupená advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o 433 141 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 433 141 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 178 091,56 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 97 270,69 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 602,47 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 579,54 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 253,69 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 616,53 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 46 716,62 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 630,75 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 869,86 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 490 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dno od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 150 948,80 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení státu spočívajících ve znalečném České republice – Okresnímu soudu v [adresa] částku 4 350 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 433 141 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení jako dlužné kupní ceny za zboží dodané v souladu s objednávkami žalované. Konkrétně se jednalo o dodávku [Anonymizováno] určeného k využití na stavební akci žalované – [Anonymizováno] [jméno FO], stavba ležaté kanalizace. Žalobkyně dodala žalované zboží v celkové hodnotě 503 475,95 Kč, a to v období od [datum] do [datum]. Do dne [datum] však obdržela toliko platby ve výši 9 490 Kč, 13 432,79 Kč, 34 760,96 Kč a 12 650,50 Kč. Žalobkyně poukázala na to, že žalovaná nerozporuje existenci pohledávky co do výše ani právního důvodu. Pouze se proti pohledávkám žalobkyně domáhá jednostranného započtení vlastních pohledávek. Tento jednostranný zápočet však žalobkyně neakceptuje, neboť pohledávky, které se žalovaná snaží vůči žalobkyni takto uplatnit, měly vzniknout z titulu nároků plynoucích z vad dodaných trubek. Tuto reklamaci však žalobkyně neuznala. Akcentovala, že se jednalo o vady zjevné, které měly být zaměstnanci žalované schopni odhalit při převzetí zboží či nejpozději při instalaci potrubí. Pokud by postupovali řádně, žalované by nevznikly náklady takového rozsahu. Charakter poškození zboží (trubek) navíc nasvědčuje tomu, že byly poškozeny mechanicky při stavbě či nesprávné manipulaci. Pohledávku žalované proto žalobkyně považuje za nejistou a neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), a tudíž také nezpůsobilou k jednostrannému započtení. Žalobkyně se snažila se žalovanou celou věc řešit smírnou cestou. Opakovaně také prostřednictvím právního zástupce reagovala na sdělení žalované o jednostranném započtení s tím, že toto neuznává. Upozorňovala, že reklamace nebyla řádně uplatněna a že ji považuje za neoprávněnou. Žalované vyčetla chybný postup při převzetí, kontrole a instalaci potrubí, stejně jako chybné provedení tlakové zkoušky potrubí. Předžalobně byla žalovaná ze strany žalobkyně upomenuta výzvou ze dne [datum].

2. Žalovaná uznala, že mezi ní a žalobkyní existoval obchodněprávní vztah, v rámci kterého od žalobkyně dodala sporné PVC trubky na stavbu vnitřní ležaté kanalizace v areálu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO]. Nárok uplatněný žalobou však neuznala a servala na tom, že pohledávka žalobkyně zanikla jednostranným započtením oproti aktivní pohledávce žalované vzniklé na základě náhrady škody způsobené vadností dodaných trubek. Zdůraznila, že trubky od žalobkyně skutečně odebrala, avšak v době převzetí měly skryté vady, které se projevily právě až při jejich instalaci a následné tlakové zkoušce potrubí. Podrobně popsala průběh reklamace ze své strany, přičemž svůj postup považovala za řádný. Zaměstnance žalobkyně o zjištěných vadách informovala již [datum], následně byl informován také obchodní zástupce žalobkyně a byl sepsán protokol z jednání a poté také reklamační protokol ze dne [datum]. V něm je uvedeno, že dodané trubky byly vadné a jako vada je uvedena „nečistota v granulátu.“ Žalovaná má za to, že postupovala podle reklamačního řádu žalobkyně. Ta měla vydat rozhodnutí o reklamačním řízení, což však navzdory výzvám žalované neučinila. Žalovaná dále vysvětlila, že s ohledem na zabudování trubek na stavbě již nebylo možné přistoupit k výměně všech vadných trubek. Byla proto zvolena oprava bezvýkopovou metodou kapalným těsnícím prostředkem. O tomto postupu žalovaná žalobkyni informovala. Ta se však k návrhu na způsob provedení opravy a kalkulaci nákladů na tyto opravy nevyjádřila. Žalovaná se pak v [Anonymizováno] dostala do situace, kdy opravu již musela realizovat, aby zastavením významné stavby nedošlo k dalším škodám v řádu milionů korun. Opravy byly úspěšně provedeny a žalovaná je žalobkyni ve dnech [datum], [datum] a [datum] vyfakturovala a oznámila jí jejich jednostranné započtení. Až po provedené opravě začala žalobkyně zpochybňovat důvodnost reklamace. Žalovaná se vyjádřila také k povaze poškození dodaného potrubí. Vycházela ze znaleckého posudku znalce [jméno FO] a zdůraznila, že na jednotlivých trubkách se nacházely vady skryté, které se neprojevily při jejich převzetí a prvotní kontrole. Projevily se až po položení potrubí při realizaci tlakové zkoušky. Poté již bylo poškození patrné pouhým okem, avšak pouze z důvodu provedené zkoušky. Před ní vady zjistitelné nebyly. Žalovaná vyslovila obecný souhlas s žalobkyní, že tlaková zkouška má standardně v souladu s normou ČSN probíhat před zasypáním potrubí. To však nebylo možné, neboť z důvodu přívalových dešťů došlo k zatopení odhaleného potrubí a bylo nutné je zasypat před provedením tlakové zkoušky. To vyplývá i ze zápisu ve stavebním deníku č. [hodnota] ze dne [datum]. Pokud pak žalobkyně uvádí, že žalovaná vadu měla odhalit hned, nejpozději však v rámci tlakové zkoušky potrubí, pak přesně taková situace nastala, neboť právě při tlakové zkoušce byly vady odhaleny. Z objektivních důvodů přitom nemohla být tlaková zkouška realizována na odhaleném potrubí. Žalovaná uvedla, že s ohledem na zpočátku pasivní přístup žalobkyně měla za to, že způsob vypořádání reklamace byl řádně sjednán. V souladu s reklamačním protokolem provedla výběr způsobu plnění reklamovaných vad, který žalobkyně neodmítla. Až následně žalobkyně zpochybnila popsanou odpovědnost z vadného plnění. Své pohledávky z titulu náhrady škody způsobené vadami pak žalobkyně označila za zcela jisté a doložené kalkulacemi, ze kterých je zřejmé, že vynaložené náklady souvisí s dodávkou vadného potrubí a byly vynaloženy v souladu s reklamačním protokolem. Pohledávky žalované byly způsobilé k započtení s pohledávkami žalobkyně a jejich započtením došlo k zániku vzájemných pohledávek v rozsahu, ve kterém se kryjí. Určitost sporných pohledávek z náhrady škody pak dle žalované odpovídá judikatuře Nejvyššího soudu. Není nejistota, že vznikly, jsou splatné a ani není nejisté, kdo je jejich věřitelem.

3. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů předložených účastníky, ze svědeckých výpovědí, jakož i ze shodných tvrzení účastníků (srov. § 120 odst. 3 o. s. ř.; zde soud poznamenává, že skutková tvrzení nevyžadují důkazu nejen tehdy, pokud i druhá strana sporu výslovně tvrdí totéž, nýbrž i za situace, že tvrzení zůstane protistranou nepopřeno), dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Žalobkyně je právnickou osobou, obchodní společností, s předmětem činnosti mimo jiné provádění staveb, jejich změn a odstraňování a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona /viz výpis z živnostenského rejstříku na č. l. 123/. Žalovaná je rovněž obchodní společností, jejímž předmětem činnosti je rovněž mimo jiné provádění staveb, jejich změn a odstraňování a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona /viz výpis z OR na č. l. 124 spisu/.

5. Mezi účastníky je nesporné, že mezi nimi byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem bylo zboží obsažené v jednotlivých fakturách, a že takto vymezený předmět koupě byl žalobkyni postupně dodán. To ostatně jednoznačně vyplývá i z provedených listinných důkazů. Jedná se konkrétně o faktury č. [hodnota] /č.l. 17/, č. [hodnota] /č.l. 21-22/, č. [hodnota] /č.l. 25/, č. [hodnota] /č.l. 29-30 (totožná jako na č.l. 21-22)/, všechny se splatností [datum]. Dále o faktur č. [hodnota] /č.l. 34/ a č. [hodnota] /čl. 35-36/, se splatností [datum], faktury č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 39-40/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 41/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 46/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 48-49/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 57/, č 2480484 se splatností [datum] /č.l. 61/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 62/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 63/, č. [hodnota] se splatností [datum] /čl. 64/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 66/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 68-70/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 81-82 a 88-89/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 86 a 88/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 90-92/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 92-93/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 93-94/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 94/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 95/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 95/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 96/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 97-98/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 98-99/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 99-100/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 100/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l.101/, č. [hodnota] se splatnost [datum] /č.l. 102/, č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l.103/ a č. [hodnota] se splatností [datum] /č.l. 104/. S uvedenými fakturami pak korespondují také dodací listy /č.l. 18-24, 26-32, 35-40,42-47,49-56, 58-61, 66, 70-80 a 82-87/. Strany rovněž shodně tvrdily, že žalovaná odebrané zboží v celkové hodnotě 503 475,95 Kč částečně uhradila platbami ve výši 9 490 Kč, 13 432,79 Kč, 34 760,96 Kč a 12 650,50 Kč. Sporným pak není mezi stranami ani to, že zbývající část ceny zboží v hodnotě 433 141 Kč žalovaná neuhradila standardní platbou, ale uplatnila vůči žalobkyni jednostranné započtení svých pohledávek vyplývajících z náhrady škody způsobené dodáním vadných trubek, které žalovaná u žalobkyně reklamovala. Mezi stranami je pak sporné především to, zda pohledávky žalované vůči žalobkyni byly způsobilé k jednostrannému započtení, respektive, zda vůbec řádně vznikly, a to s ohledem na to, zda bylo zboží řádně reklamováno, jaká byla povaha vad dodaného zboží (trubek), zda vady vůbec existovaly v době předání zboží a případně zda žalovaná postupovala správně při instalaci potrubí, jeho zkoušce, či při odstraňování vad. 6. [právnická osoba] ležaté kanalizace na stavební akci [Anonymizováno] [jméno FO] započaly dne [datum]. Postupně docházelo k hloubení rýh určených pro ukládání potrubí a k následnému ukládání potrubí, a to mj. na osách 5 a 5.1 a 10 a 10.

1. Práce byly průběžně kontrolovány zástupcem objednatele panem Reifem a výsledek kontrol byl stvrzován zprávami typu „v pořádku, zhotovitel může navázat na další práce“, podepsáno Reif. Jednalo se např. o kontrolu spádů dne [datum], vizuální kontrolu potrubí před zásypem dne [datum], [datum] či vizuální kontrolu spádovosti dne [datum]. Dne [datum] došlo po nočních bouřkách k zaplavení části výkopu a vzdutí potrubí. Proběhla demontáž 5 metrů potrubí, odtěžení mokrého materiálu, opětovně bylo zřízeno pískové lože a po kontrole ze strany objednatele došlo k zasypání potrubí. Vizuální kontrola před zásypem proběhla také dne [datum], či [datum]. Dne [datum] proběhla zkouška těsnosti. Byly zjištěny problémy u os kanalizace 5 a 5.1 a 10 a 10.1, kde docházelo k poklesu hladiny nad míru stanovenou normou ČSN. Téhož dne stavby vedoucí žalované, svědek Ogurek zaznamenal vady některých trubek v podobě otvorů ve velikosti cca 1 – 2 mm a lokálně zeslabených stěn. Také během montáže byly zjištěny vady na několika rourách. Obdobné vady byly zjištěny také ve dnech [datum] a [datum]. O vadách byla žalobkyně informována dne [datum]. Obchodní zástupce žalobkyně pan [Anonymizováno] byl informován dne [datum]. Zkoušky těsnosti byly stále nevyhovující. Podle reklamačního protokolu ze dne [datum] bylo reklamováno cca 10 ks hrdlových hladkých [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([Anonymizováno], vyskladněných dne [datum], které dle popisu vykazovaly nezjevnou vadu z výroby způsobenou nečistotou granulátu s tím, že reklamace měla být vyřízena náhradou za vyčíslenou škodu dle kalkulace. Podle reklamačního protokolu ze dne [datum] byl reklamován jeden kus hrdlové trubky [Anonymizováno] to pro výrobní vadu v podobě zeslabené stěny s tím, že reklamace byla řešena výměnou trubky. Dne [datum] byl objednatelem odsouhlasen způsob opravy kanalizace bezvýkopovou technikou s poznámkou, že se nejedná o vícepráce, ale s ohledem na vadu materiálu jdou náklady na opravu za zhotovitelem, tedy žalovanou /denní záznamy stavby na č.l. 198-233, záznam z jednání na č. l. 191, reklamační protokoly na č.l. 160 p. v. spisu a 161 p. v. spisu a výpověď svědka [jméno FO]/.

7. Co se týče samotného způsobu obstarání a nakládání se spornými trubkami, které byly na stavbě použity, tyto žalovaná ve většině případů odebírala ze skladu žalobkyně v [jméno FO]. Žalovaná si dopravu zajištovala sama. [adresa] přebíral řidič, který byl seznámen s tím, jaké zboží má odebrat, přičemž prováděl kontrolu trubek. Věděl, že má zkontrolovat především jejich konce, zda nejsou odštípnuté či deformované. Trubky se vezly ze skladu na staveniště, kde byly uloženy na dřevěné trámy. Na místě nebyly žádné další instalace. Staveniště bylo k dispozici čistě pro účely stavby ležaté kanalizace. Na místě se realizoval výkop, připravilo se pískové lože a uložily trubky. Na místě probíhala kontrola, kterou prováděl také generální odběratel. Realizovala se vizuální kontrola, zda trubky nejsou zploštělé, poškrábané. První defekt na trubkách byl zjištěn až [datum] při tlakové zkoušce /výpověď svědka [jméno FO]/.

8. Některé z trubek, které byly použity v rámci ležaté kanalizace na stavební akci [Anonymizováno] [jméno FO], vykazovaly vady v podobě drobných děr či zeslabených stěn. Poškození mohlo být způsobeno např. při [Anonymizováno] během výrobního procesu, špatně rozpuštěným granulátem či jeho kontaminací, horkým předmětem či chybnou manipulací na stavbě. Popsané vady v podobě ztenčené stěny by byly viditelné při důkladné prohlídce, pokud by bylo použito prosvícení trubek. Při zkoumání byly vady v podobě děr zřejmé pouhým okem. Ze shromážděných podkladů však nelze vyhodnotit, zda všechny vady byly pozorovatelné již v průběhu převzetí a následné montáže, či zda se projevily až po zasypání potrubí či při tlakové zkoušce. Není přitom také vyloučeno, že potrubí mohlo být s defektem expedováno rovnou od výrobce. Byť by výroba formou [Anonymizováno] měla zaručit, že potrubí při opuštění výrobní linky vady v podobě děr nemá, je však s potrubím dále nakládáno, neboť se provádí jeho zakončení apod. Již u výrobce tedy mohou vady vzniknout. Z provedených důkazů přitom není jednoznačně zřejmý způsob vzniku vad na předmětném potrubí, ale jsou známy toliko výše uvedené možnosti. Nelze přitom spolehlivě vyloučit, že vady, nejméně v rozsahu děr, nebyly pozorovatelné při převzetí trubek žalovanou, když zaměstnanec žalované, svědek Ogurek, připustil, že je možné, že při dodávce něco přehlédl. Zároveň je zřejmé, že výrobce provedl kontrolu dalších trubek stejné výrobní šarže a v jejich případě vady neshledal. [právnická osoba] daného typu pak obecně byly certifikovaný a měly při řádné výrobě odpovídat prohlášením o shodě /znalecké posudky [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], výpověď svědka [jméno FO], posouzení vzhledu a identifikace defektů na dodaném potrubí [právnická osoba] na č.l. 247-249, prohlášení o dodaném zboží a jeho překlad na č.l. 236-237, certifikáty výrobků a prohlášení o shodě č.l. 180-185/.

9. Po uplatnění reklamace žalovanou strany sporu řešily důvodnost reklamace a řádnost jejího uplatnění. Žalobkyně požadovala uhrazení faktur za dodaný materiál a také urgovala spolupráci žalované v podobě dodání další podkladů potřebných pro reklamaci zboží u dodavatele. Žalovaná reagovala zasláním kalkulace na opravu potrubí nevýkopovou formou /e-mailová konverzace na č.l. 139, 192 a 189-190/.

10. Přípisem ze dne [datum] žalovaná sdělila žalobkyni, že jelikož nereagovala na navržený způsob opravy kanalizace, byla žalovaná nucena započít s opravou i bez schválení s tím, že úhrada bude řešena jednostranným započtením /přípis na č.l. 116/. Žalobkyně dne [datum] zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky. Uvedla, že k danému dni neobdržela podklady pro vyřízení reklamace a že reklamace nebyla řádně doložena. Zároveň žalovanou upozornila, že pokud vynaloží na odstranění tvrzené vady jakékoliv náklady, aniž by žalobkyně předtím schválila způsob řešení, nebudou tyto náklady uznány /předžalobní výzva na č.l. 7/ V dopise ze dne [datum] pak žalobkyně zdůraznila, že nesouhlasí se započtením jakýchkoliv pohledávek a znovu zažádala o neprodlenou úhradu svých pohledávek za dodané zboží /přípis na č.l. 9/. Žalovaná se ohradila proti tomu, že by reklamace nebyla řádně zahájena a odkázala na reklamační řád žalobkyně. Rovněž uvedla, že žalobkyni byly opakovaně zaslány podklady pro provedení reklamace u výrobce a že zvolený způsob opravy byl žalobkyni znám. Pouze proto, že se k němu nevyjádřila, byla žalovaná nucena započít s opravou, neboť není v její moci pro dílčí reklamaci zastavit stavbu tak velikého rozsahu. Žalovaná dále nesouhlasila s vyčíslením pohledávek žalobkyně a poukazovala na to, že konečná částka zahrnuje faktury, které jsou předmětem reklamace. Zároveň žalobkyni informovala, že dne [datum] již byla vystavena první faktura za provedené práce na opravě vadného potrubí na částku 270 608 Kč /přípis na č.l. 111-112/. Žalobkyně dále žalované sdělila, že dosud nedoložila záznam z provedené tlakové zkoušky potrubí a nedoložila své tvrzení ohledně závad a způsobu opravy. Reklamaci pak žalobkyně neuznala. Uvedla, že výrobce, u kterého reklamaci uplatnila /reklamační list na č.l. 137/ vyloučil výrobní vadu a že k poškození trubek došlo po vydání zboží, přičemž se jedná o poškození mechanické, které pravděpodobně vzniklo v důsledku chybné manipulace či uskladnění na staveništi. Vada navíc dle žalobkyně musela být zjevná při pokládání trubek, či při tlakové zkoušce před zasypáním potrubí /přípis na č.l. 11-12/. Přípisem ze dne [datum] žalovaná oznámila žalobkyni, že provedla opravu ležaté kanalizace bezvýkopovou metodou /oznámení o postupu na č.l. 141/.

11. Korespondencí ze dne [datum] provedla žalovaná vůči pohledávkám žalobkyně v částce 270 608 Kč jednostranný zápočet svých pohledávek. Konkrétně započítala svou pohledávku z faktury č. [Anonymizováno] proti fakturám žalobkyně č. [hodnota] na částku 26 027,10 Kč, č. [hodnota] na částku 32 699,60 Kč, 2480389 na částku 119 394,86 Kč a č. [hodnota] na částku 97 270,69 Kč. Uvedla, že pohledávky žalobkyně považuje za zcela zaniklé, s výjimkou pohledávky z faktury č. [hodnota], kterou považovala za zaniklou v částce 92 516,44 Kč/jednostranný zápočet vzájemných pohledávek na č.l. 148, faktura na č.l. 144/. Na jednostranné započtení reagovala žalobkyně sdělením ze dne [datum], že uplatněné pohledávky žalované neuznává a neuznává nárok žalované na náhradu škody. Poukázala na to, že protokoly o tlakových zkouškách byly doloženy opožděně až k v době jednostranného zápočtu, a také na to, že při tlakové zkoušce nebylo postupováno v souladu s normou ČSN. /vyjádření k zápočtu na č.l. 14-15/ Korespondencí ze dne [datum] provedla žalovaná vůči pohledávkám žalobkyně další započtení, a to na základě své faktury č. [Anonymizováno] na částku 73 775 Kč. Zápočet provedla vůči zbývající pohledávce žalobkyně z faktury č. [hodnota] ve výši 4 754,25 Kč a vůči pohledávkám žalobkyně dle faktur č. [hodnota] v částce 24 018,02 Kč, č. [hodnota] v částce 4 584,45 Kč, č. [hodnota] v částce 3 579,54 Kč, č. [hodnota] v částce 3 253,69 Kč a č. [hodnota] v částce 21 616,53 Kč. Tyto pohledávky pak považovala za zaniklé zcela. Zápočet provedla také vůči pohledávce dle faktury č. [hodnota], kterou považovala za zaniklou do výše 11 968,52 Kč/jednostranný zápočet vzájemných pohledávek na č.l. 115, 149, faktura na č.l. 142/. Žalobkyně v přípisu ze dne [datum] opakovaně zdůraznila, že reklamaci žalované neuznává. Vyloučila mimosoudní řešení sporu prostřednictvím ČOI s ohledem na skutečnost, že se jedná o spor mezi podnikateli, a upozornila žalovanou, že věc bude řešit prostřednictvím soudu /přípis na č.l. 110/. Korespondencí ze dne [datum] pak provedla žalovaná vůči pohledávkám žalobkyně další započtení, a to na základě své faktury č. [Anonymizováno] na částku 88 758 Kč. Zápočet provedla vůči zbývající pohledávce žalobkyně z faktury č. [hodnota] ve výši 34 748,10 Kč a vůči pohledávkám žalobkyně dle faktur č. [hodnota] v částce 9 574,85 Kč, č. [hodnota] v částce 15 264,30 Kč a č. [hodnota] v částce 4 791,60 Kč. Tyto pohledávky pak považovala za zaniklé zcela. Zápočet provedla také vůči pohledávce z faktury č. [hodnota], kterou považovala za zaniklou do výše 24 379,15 Kč/jednostranný zápočet vzájemných pohledávek na č.l. 109, 150, faktura na č.l. 146/. K jednotlivým fakturám žalovaná doložila zjišťovací protokoly, ve kterých jsou uvedeny částky odpovídající částkám uvedeným ve fakturách žalované č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]. Dále je ve zjišťovacích protokolech pouze obecně uvedeno, že se týkají opravy úniku kanalizace obohacenou směsí na stavbě [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO] či opravy úniku kanalizace vlivem děravého potrubí na téže stavbě/zjišťovací protokoly na č.l. 113, 143, 145, 147/. Žalobkyně jednostranné zápočty žalobkyně odmítla a poukázala na to, že reklamaci neuznala. Opětovně vyzvala žalovanou k úhradě svých pohledávek dle předžalobní výzvy /přípis na č.l. 108/.

12. Z hlediska nároku žalobkyně na zaplacení kupní ceny zboží dospěl soud ke skutkovému závěru, o němž nebylo ostatně mezi účastníky ani sporu, a sice že účastníci uzavřeli kupní smlouvu, na základě níž žalobkyně dodala žalované jí objednané zboží. [adresa] bylo dodáno dle dodacích listů a faktur, jak byly uvedeny v bodu 5. odůvodnění tohoto rozsudku. Žalovaná odebrané zboží v celkové hodnotě 503 475,95 Kč částečně uhradila platbami ve výši 9 490 Kč, 13 432,79 Kč, 34 760,96 Kč a 12 650,50 Kč. Na pohledávky, které jsou nyní předmětem sporu, a jejichž uhrazení se žalobkyně domáhá, však žalovaná neuhradila ničeho. Uplatnila však k jednostrannému započtení vlastních pohledávek za žalobkyní.

13. Z hlediska pohledávek žalované, jež uplatnila k započtení, dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Bylo prokázáno, že některé z dodaných trubek k okamžiku přezkoumání vykazovaly vady v podobě ztenčení stěn a proděravění. Nebylo však prokázáno, kdy a jakým způsobem vady vznikly. Na základě provedených důkazů nelze vyloučit možnost, že vady vznikly již při výrobě a např. se následně projevily. Stejně tak je ovšem možné, že vznikly v důsledku nesprávné manipulace ze strany zaměstnanců žalované. Výše žalovanou uplatňovaných pohledávek je pak do značné míry ovlivněna tím, že oprava kanalizace byla prováděna bezvýkopovou metodou. Náklady na opravu v žalobkyní požadovaném rozsahu by nevznikly, pokud by byly vady potrubí odhaleny přímo při převzetí, nejpozději při jeho pokládce před zasypáním. Nebylo přitom postaveno na jisto, že všechny vady potrubí byly v době převzetí a pokládky skutečně skryté, a za současného stavu proto není ani jisté, zda žalovaná vady měla a mohla odhalit či nikoliv. Tím spíše uvedené platí za situace, kdy nyní jsou některé z vad seznatelné pouhým pohledem. Za současného stavu proto nelze bez dalšího posoudit, zda sama žalovaná a v jakém rozsahu nepřispěla ke vzniku škody. Znalecké posudky na uvedené otázky nedávají jasnou odpověď, neboť připouští více možností vzniku poškození trubek. Přestože aktivní pohledávky žalované byly založeny z titulu náhrady škody, žalovaná výši této škody nedoložila. I pokud by byla detailně doložena cena jednotlivých prací nutných k opravě sporného potrubí, nic by to nezměnilo na tom, že není zřejmé, jaký podíl na takto vymezené škodě má žalobkyně a jaký žalovaná. Výše škody je tedy fakticky určena čistě prohlášením žalované, což soud, i s ohledem na výše uvedené pochyby o způsobu vzniku vad a povaze vad považuje za nedostatečné.

14. Jedná-li se o důkazní návrhy v podobě výslechu svědků Kubasty, Šimečkové, Rajfa, předložení stavebního deníku od generálního dodavatele, výslechu zástupce společnosti Peštan (výrobce sporných trubek) a vyhotovení znaleckých posudků za účelem zjištění příčiny vzniku vad a zkoumání výše uplatněné škody, považoval soud tyto důkazní návrhy za nadbytečné. Přesahují totiž rozsah nyní posuzovaných otázek, neboť se jedná o rozsáhlé a složité dokazování, sloužící toliko k odstranění nejistoty a neurčitosti pohledávky, kterou žalovaná uplatnila k jednostrannému započtení. Takový postup, jak bude vysvětleno dále, však není v nynějším řízení na místě a nelze jím neúměrně zatěžovat řízení o pohledávce žalobkyně.

15. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil pro věc rozhodné skutečnosti.

16. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

17. Dle § 2079 o. z., se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

18. Dle § 1914 odst. 1 o.z. kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy.

19. Dle § 1914 odst. 2 o.z. je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění.

20. Dle § 2099 o.z. je věc vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

21. Dle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

22. Dle § 2951 odst. 1 o.z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

23. Dle § 2952 o.z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

24. Dle § 1982 odst. 1 o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Dle odst. 2 se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

25. Dle § 1987 odst. 1 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

26. Dle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

27. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Pohledávka žalobkyně tak, jak ji žalobou uplatnila, totiž nezanikla, protože k účinnému jednostrannému započtení pohledávek žalované vůči pohledávkám žalobkyně nedošlo.

28. V prvé řadě soud podotýká, že jde-li o nárok žalobkyně na zaplacení ceny za dodané zboží, opírá se tento o mezi účastníky ve smyslu § 2079 a násl. o. z. uzavřenou kupní smlouvu. Tento nárok, jak již shora poznamenáno nebyl mezi účastníky sporným, a to ani v otázce jeho výše či splatnosti. Sporným bylo to, zda nárok v důsledku započtení postupem dle § 1982 o. z. zanikl.

29. Započtení je způsob současného zániku alespoň dvou vzájemných pohledávek zúčtováním (odpočtem), při němž dochází k oboustrannému uspokojení účastníků závazkového vztahu. Ve vztahu k pohledávce, proti které je započtení uplatněno (pasivně započítávaná pohledávka), jde o náhradní způsob uspokojení věřitele, který se obejde bez reálného poskytnutí předmětu plnění; namísto něj je poskytnuta hodnota spočívající ve zproštění vzájemného dluhu. Ve vztahu k pohledávce, která je k započtení použita (aktivně započítávaná pohledávka), představuje započtení faktické vymožení této pohledávky, a to bez souhlasu protistrany, případně i proti její vůli. Na rozdíl od pasivně započítávané pohledávky, která v době mezi okamžikem, k němuž má nastat účinek započtení a okamžikem, kdy je započtení realizováno, musí být splnitelná, je jedním z předpokladů započtení na straně aktivně započítávané pohledávky, jejíž věřitel provádí kompenzační úkon (prohlášení započtení), její vymahatelnost (§ 1987 odst. 1 o. z.). Součástí vymahatelnosti je – mimo jiné – splatnost pohledávky (nesplatné pohledávky nelze uplatnit před soudem). Stejně tak platí, že aktivní pohledávka nesmí být nejistá či neurčitá (§ 1987 odst. 1 o. z.). Aktivní pohledávka není jistá a určitá zpravidla tehdy, jeví-li se objektivně jako sporná, tedy v situaci, kdy má žalobce proti aktivní pohledávce relevantní věcné argumenty, pročež zjištění aktivní pohledávky co do důvodu nebo výše vyžaduje rozsáhlejší a složitější dokazování, než zjištění pohledávky pasivní, a takový postup by vedl k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné pasivní pohledávce. Za nejistou a neurčitou lze tedy aktivní pohledávku považovat zpravidla tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než v případě pasivní pohledávky. Obdobný názor ostatně zastává ve své judikatuře Nejvyšší soud (viz usnesení ze dne 27. 10. 2022, sp. zn. 23 Cdo 570/2022, ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 23 Cdo 900/2020, ze dne 25. 1. 2021, sp. zn. 23 Cdo 3908/2020, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 26 Cdo 564/2020).

30. Co se týče účinků jednostranného započtení ve smyslu zániku pohledávek, platí, že okamžiku, kdy věřitel aktivně započítávané pohledávky učiní prohlášení o započtení (kompenzační úkon), musí předcházet rozhodný okamžik způsobilosti pohledávek k započtení (aktivně započítávaná pohledávka musí být splatná před kompenzačním úkonem) (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne[Anonymizováno]13. 9. 2018 sp. zn. 33 Cdo 4967/2017). Pro posouzení, zda jednostranné započtení odporuje § 1987 odst. 2 o. z., jsou přitom rozhodné toliko okolnosti, které tu byly v okamžiku, kdy je započtení (projev vůle dlužníka pasivní pohledávky) účinné. Účinnost právního jednání, která zpravidla nastává v okamžiku, kdy projev vůle dlužníka pasivní pohledávky dojde věřiteli (srov. § 570 a násl. o. z.), je přitom nutné odlišit od účinků tohoto právního jednání (k nimž dochází ex tunc, k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení - § 1982 odst. 2 in fine o. z.) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, č. j. 31 Cdo 684/2020-406, či usnesení téhož soudu ze dne 16. 5. 2023, sp. zn. 28 Cdo 1006/2023).

31. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. sleduje především ochranu věřitele pasivní pohledávky, je na něm, aby se případně dovolal neplatnosti jednostranného právního jednání, jímž dlužník proti pasivní pohledávce započítává svoji (aktivní) pohledávku za věřitelem (§ 580 odst. 1, § 586 o. z.); rozpor jednostranného započtení s § 1987 odst. 2 o. z. tudíž zakládá (zpravidla) toliko relativní neplatnost (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017). Uplatní-li žalovaný dlužník pasivní pohledávky v tomto řízení námitku započtení a vznese-li žalobce (věřitel pasivní pohledávky) námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení, musí soud posoudit, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., a tedy způsobilá přivodit svým započtením (v rozsahu, v jakém se pohledávky kryjí) zánik žalobou uplatněné (pasivní) pohledávky. Tak tomu zpravidla nebude tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce. V úvahu je přitom třeba vzít i stav řízení v okamžiku, kdy byla námitka započtení vznesena. Je-li námitka započtení vznesena v okamžiku, kdy je řízení teprve na začátku a prokazování skutečností rozhodných pro posouzení aktivní pohledávky nebude významně složitější, než je tomu v případě žalobou uplatněné pohledávky, bude zpravidla na místě závěr, že započtení neodporuje § 1987 odst. 2 o. z. (srov. výše k posuzování, zda je aktivní pohledávka „nejistá nebo neurčitá“). Byla-li aktivní pohledávka v okamžiku jejího započtení „nejistá a neurčitá“, a je-li započtení z tohoto důvodu neplatné, nic nebrání dlužníku pasivní pohledávky (věřiteli aktivní pohledávky), aby – změní-li se okolnosti a dojde-li v mezidobí k „vyjasnění“ jeho (aktivní) pohledávky – započetl svoji (aktivní) pohledávku opětovně (srov. opět rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020).

32. Žalovaná nebrojila proti samotnému nároku žalobkyně na úhradu kupní ceny, namítala však, že tento zanikl z důvodu jednostranného zápočtu jejích pohledávek, které vůči žalobkyni má z titulu náhrady škody způsobené dodáním vadného zboží. Jak bylo vysvětleno výše, pro řádné jednostranné započtení pohledávek je nezbytné, aby aktivní (započítávaná pohledávka byla jistá a určitá. Tuto podmínku aktivní pohledávky žalované ke dni provedení zápočtu nesplňovaly a dosud nesplňují. Bylo sice prokázáno, že některé z trubek vykazovaly vady, které jejich řádné použití pro stavbu ležaté kanalizace vylučovaly. Sporným však stále zůstává mechanismus vzniku vad, když sami znalci nabízejí variant několik, což vede i k nejistotě ohledně okamžiku jejich vzniku, a tudíž i k pochybnostem stran odpovědnosti žalobkyně za škodu způsobenou vadami trubek. Měly-li navíc posuzované trubky vady již v okamžiku jejich převzetí žalovanou, nelze přehlížet, že některé vady by nebylo možné považovat za vady skryté. Bylo by tedy nutné i posoudit, zda žalovaná měla a mohla odhalit vady trubek před jejich instalací. Pokud by totiž ignorovala vady zjevné či zjistitelné při zachování standardní míry kontroly, sama by v určitém rozsahu přispěla ke vzniku konečné škody spočívající v nákladech na následnou opravu kanalizace. Byla-li by totiž v případě zjistitelných vad důsledná, mohla situaci předejít včasnou reklamací trubek a jejich výměnou předtím, než došlo k jejich instalaci a zasypání, k čemuž ostatně jednou i došlo. Z hlediska vzniku škody může být též relevantní, zda žalovaná dodržela při nakládání s trubkami veškeré technologické postupy a zda byl vůbec pro dané dílo zvolen odpovídající typ materiálu. Stejně tak platí, že žalovaná v řízení před soudem řádně nedoložila výši škody, když se omezila toliko na svá tvrzení a pokud předložila faktury za opravu potrubí, tyto se nijak podrobněji k rozsahu oprav nevyjadřují. Doložený soupis prací pak pro jeho obecnost rovněž nelze považovat za dostatečně prokazující výši škod, zejména s přihlédnutím k tomu, že není zřejmé, do jaké míry se žalovaná mohla na vzniku škody svým jednáním spolupodílet.

33. Zodpovězení výše uvedených otázek vyžaduje značně rozsáhlejší dokazování, než zjištění pasivní pohledávky žalobkyně. Pokud by ta byla sporována, prokazují ji dodací listy, i sama skutečnost, že žalovaná dodané zboží následně reklamovala. Nevznikají tedy pochybnosti o tom, že mezi stranami byla uzavřena kupní smlouva, na základě které bylo dodáno zboží, a to za cenu dle jednotlivých faktur. Naopak v případě aktivní pohledávky žalované by bylo nutné dokazování doplnit o další znalecká posouzení, a to jak k okamžiku a mechanismu vzniku vad a jejich charakteru, tak rovněž k výši škody z takových vad skutečně vzniklé. Takový postup by vedl k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné pasivní pohledávce. To činí pohledávky žalované nejisté a neurčité ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., a tudíž nezpůsobilé k jednostrannému započtení.

34. Soud tudíž k námitce relativní neplatnosti jednostranného započtení vznesené ze strany žalobkyně uzavřel, že účinky započtení na základě jednostranných oznámení žalované v posuzovaném případě nenastaly, neboť aktivní pohledávky nejsou pro svou neurčitost a nejistotu způsobilé přivodit zánik pasivní pohledávky. Nezbývá tedy než konstatovat, že pohledávka žalobkyně za žalovanou nezanikla. Soud proto žalobě vyhověl, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, kdy s ohledem na prodlení žalované, přiznal žalobkyni i nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle §§ 151 odst. 1 a 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 150 948,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 21 658 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 433 141 Kč sestávající z odměny v částce 10 060 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], 5 030 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne [datum], 10 060 Kč za sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], 10 060 Kč za písemné podání ve věci samé (reakce na vyjádření žalované) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], 10 060 Kč za nahlížení do spisu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], 30 180 Kč (3 x 10 060 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] v délce přes pět hodin, 20 120 Kč (2 x 10 060 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] v délce přes tři hodiny, 5 030 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne [datum], včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále z cestovní náhrady v celkové výši 2 951,90 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 738,10 Kč za 50 ujetých km v částce 538,10 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 13,5 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 738,10 Kč za 50 ujetých km v částce 538,10 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 13,5 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 737,85 Kč za 50 ujetých km v částce 537,85 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 13,5 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 737,85 Kč za 50 ujetých km v částce 537,85 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 13,5 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a dle § 137 odst. 3 odst. o. s. ř a § 14a a. t. z dně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 106 851,90 Kč ve výši 22 438,90 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

36. Z hlediska náhrady nákladů řízení žalobkyně, a sice v rozsahu nákladů právního zastoupení soud v prvé řadě připomíná usnesení ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3104/11, v němž Ústavní soud uvedl, že „ne všechny úkony právní služby (§ 16 odst. 2 zákona o advokacii) jsou zároveň úkony, za něž je poskytována mimosmluvní odměna podle § 11 a. t.“ Pro potřeby výpočtu náhrady nákladů řízení žalobkyně soud nekalkuloval s úkony právní služby (včetně paušální náhrady výdajů) poskytnutými za sepis korespondence vedené mezi účastnicemi ještě před zahájením řízení (korespondence ze dne [datum], [datum] a [datum]) a dále nekalkuloval ani s dalšími poradami s klientem přesahujícími jednu hodinu ze dnů [datum] (tato porada, k níž došlo ještě před podáním žaloby, má navíc svou věcnou i časovou souvislost již s prvním úkonem v podobě převzetí a přípravy zastoupení a soudem by nebyla odměna za ni přiznán již z tohoto důvodu), [datum], [datum] a [datum], jejichž konání nebylo v daném případě hodnověrným způsobem doloženo, když je dokládá toliko ze strany zástupce vypracovaný záznam, nijak nestvrzený ze strany žalobkyně. Soud podotýká, že je nejen oprávněn, ale i povinen posuzovat, zda v daném případě došlo k uskutečnění porady a zda bylo hodnověrným způsobem doloženo, že uvedená další porada advokáta s klientem přesahovala délku jedné hodiny; stejně tak může a musí zvažovat, zda bylo uskutečnění takové porady účelné (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2693/17, nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1232/20, usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 204/20).

37. Honorován nebyl dále úkon v podobě studia spisu dne [datum] včetně cestovní náhrady a náhrady za promeškaný čas, neboť pro jeho desetiminutovou délku jej lze jen stěží považovat za účelně uskutečněný (k tomu srov. usnesení Nejvyšší správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Ve výpočtu nebyl dále zohledněn úkon v podobě podání ze dne [datum], které bez bližší argumentace k věci samé toliko provázelo předkládaný znalecký posudek a jeden další písemný důkaz a shodně ani nárok na náhradu hotových výdajů v souvislosti s podáním ze dne [datum], které doprovázelo další předkládané písemné důkazy a avizovalo zamýšlený návrh důkazu, neboť náhrada hotových výdajů advokátu náleží v souvislosti s poskytnutím právní služby (§13 odst. 1 a. t.), za což uvedený úkon soud pro jeho kvalitu nepovažuje. Za úkon právní služby v podobě předžalobní výzvy soud oproti požadavku žalobkyně přiznal odměnu ve smyslu § 11 odst. 2 písm. h) a. t., neboť se v daném případě o výzvu k plnění předcházejíc návrhu ve věci samé se základním skutkovým a právním rozborem nejednalo.

38. Konečně soud nepřiznal žalobkyni náklady vynaložené za znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Jakkoli je účelnost žalobkyní předložené důkazu s ohledem na použitelnost jeho závěrů v poměrech projednávané věci k diskuzi, faktem zůstává, že žalobkyně předložila toliko fakturu, jíž znalec za vypracování znaleckého posudku vyúčtoval částku 50 000 Kč. Skutečnost, že by ze strany žalobkyně došlo k úhradě vyúčtované ceny, již doložena nebyla, nehledě na to, že náhrada za znalecký posudek se účastníku, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení, přiznává podle zákona č. 254/2019 Sb. o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a dle vyhlášky č. 504/2020 Sb. o znalečném, a nikoli podle toho, co účastník znalci skutečně zaplatil (srov. HROMADA, [adresa]. § 127a [Znalecký posudek předložený účastníkem]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, [jméno FO], DOLEŽÍLEK, [jméno FO] a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (2. aktualizace). [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2023, marg. č. [hodnota].).

39. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.), o náhradě nákladů řízení státu však při vyhlášení rozsudku dne [datum] rozhodnuto nebylo, proto soud rozhoduje o náhradě nákladů řízení nyní prostřednictvím doplňujícího usnesení dle § 166 odst. 1 o. s. ř., které je vtěleno do písemného vyhotovení rozsudku (výrok III). Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má povahu usnesení, proto jej nebylo třeba dodatečně vyhlásit. O povinnosti účastníka k úhradě nákladů státu soud rozhodl postupem dle § 148 odst. 1 o. s. ř., dle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě byla povinnost nahradit náklady řízení státu v celé výši stanovena v řízení neúspěšné žalované. Náklady státu sestávají ze znalečného v celkové výši 4 350 Kč (to bylo přiznáno znalci [tituly před jménem] [jméno FO] usnesením ze dne [datum] č. j. [spisová značka] a následně [datum] vyplaceno). Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení