17 C 404/2024 - 546

Rubrum

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Suchánkovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] c) [Jméno žalobce C], narozený [Datum narození žalobce C] bytem [Adresa žalobce C] d) [Jméno žalobce D], narozená [Datum narození žalobce D] bytem [Adresa žalobce D] e) [Jméno žalobce E], narozená [Datum narození žalobce E] bytem [Adresa žalobce E] všichni zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: Česká republika - [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu pozemků takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s žalobci tuto smlouvu o převodu pozemků: Česká republika – [Jméno žalované], IČO: [IČO žalované], se sídlem [Adresa žalované], (dále jen „převodce“) a a) [Jméno žalobce A], r.č. [RČ], bytem [adresa] b) [Jméno žalobce B], r.č. [RČ], bytem [adresa] c) [Jméno žalobce C], r.č. [RČ], bytem [adresa], [adresa] d) [Jméno žalobce D], r.č. [RČ], bytem [Adresa žalobce D] e) [Jméno žalobce E], r.č. [RČ], bytem [adresa], (dále jen „nabyvatelé“) uzavírají podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, tuto Smlouvu o převodu pozemků:

1. Česká republika – [Jméno žalované] jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti – pozemky: - parc. č. 993/66 a parc. č. 783/8, oba zapsané v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] u Kostelce nad [právnická osoba], obec [adresa], u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]; - parc. č. [hodnota], zapsaný v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]; - parc. č. 1733/93, parc. č. 2132/14 a parc. č. 2132/15, to vše zapsané v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

2. Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě plynoucí z rozhodnutí Magistrátu hlavního města [jméno FO] – Pozemkového úřadu č.j. PÚ 4084/92, ze dne [datum], rozhodnutí Magistrátu hlavního města [jméno FO] – Pozemkového úřadu č.j. PÚ 4605/92, ze dne [datum], rozhodnutí Magistrátu hlavního města [jméno FO] – Pozemkového úřadu č.j. PÚ 8355/93, ze dne [datum], rozhodnutí Magistrátu hlavního města [jméno FO] – Pozemkového úřadu č.j. PÚ 2753/05, ze dne [datum], rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu [adresa], č.j. PÚ 669/07, ze dne [datum], rozhodnutí [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město [adresa], č.j. SPU [č. účtu], rozhodnutí [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město [adresa], č.j. SPU [č. účtu], ze dne [datum] a rozhodnutí [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město [adresa], č.j. SPU [RČ], ze dne [datum].

3. Na uspokojení nároku nabyvatelů dle čl. 2 této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatelů nemovitosti – pozemky uvedené v čl. 1. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, a nabyvatelé je přijímají do svého podílového spoluvlastnictví, a to v ideálních podílech [Jméno žalobce A] 5, [Jméno žalobce B] 5, [Jméno žalobce C] 5, [Jméno žalobce D] 5 a [Jméno žalobce E] 5.

4. Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně součástí a příslušenství, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí. Převodce: Česká republika – [Jméno žalované] Nabyvatelé: [Jméno žalobce A], [Jméno žalobce B], [Jméno žalobce C], [Jméno žalobce D], [Jméno žalobce E].

II. Řízení o nahrazení projevu vůle žalované se v části, v níž se žalobci domáhali uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku parc.č. [hodnota] v k.ú. a obci [adresa], zapsaném v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], zastavuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobci se domáhali nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s nimi smlouvu o bezúplatném převodu ve výroku uvedených pozemků z vlastnictví státu do vlastnictví žalobců. Uvedli, že jsou oprávněnými osobami k uplatňování restitučních nároků podle § 4 zák. č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“). Rozhodnutími Magistrátu hlavního města [jméno FO] – Pozemkového úřadu a [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město [adresa] uvedenými ve výroku I. bod 2 bylo rozhodnuto o nárocích žalobců na vydání pozemků v nich uvedených tak, že žalobci nejsou vlastníky pozemků, či jejich částí, v rozhodnutí specifikovaných. Žalobcům tak ve smyslu § 11, § 14 odst. 1 a § 17 odst. 3 písm. a) zákona o půdě vznikl nárok na náhradní pozemky za pozemky, které nebyly vydány. Restituční nároky žalobců plynoucí z uvedených rozhodnutí mají žalobci oceněné a po částečném čerpání žalobkyní e) evidují ve výši [částka], když částka 532 886,63 připadá na žalobce a), částka [částka] na žalobkyni b), částka [částka] na žalobce c), částka [částka] na žalobkyni d) a částka [částka] na žalobkyni e), jejíž nárok byl původně ve výši [částka] a částkou [částka] jej již částečně čerpala. Ostatní žalobci dosud na restituční nárok nečerpaly. Při ocenění vyšli žalobci ze znaleckého posudku č. [č. účtu]-3293 ze dne [datum] vypracovaného znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobci odkázali na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, domnívají se, že jsou oprávněni domáhat se převodu i mimo veřejnou nabídku podáním žaloby o nahrazení projevu vůle, neboť žalovaná vůči nim postupovala liknavě a svévolně, jejich nárok nebyl dlouhodobě řešen a uspokojen, žalovaná jejich nárok nesprávně oceňuje i po jejich výzvách k přecenění, veřejná nabídka pozemků není kvalitativně ani kvantitativně dostatečná. Touto žalobou se žalobci domáhají pozemků, které jsou ve vlastnictví státu a ve správě žalované parc. č. 993/66 a parc. č. 783/8, oba v katastrálním území [adresa] u Kostelce nad [jméno FO], obec [adresa], parc. č. 691v katastrálním území [adresa], obec [adresa], parc. č. 1733/93, parc. č. 2132/14 a parc. č. 2132/15 v katastrálním území [adresa] [jméno FO], obec [adresa] [jméno FO], všechny zaspané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Ohledně pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území a obci [adresa] vzali žalobci v průběhu řízení žalobu zpět.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, odmítla, že by vůči žalobcům bylo postupováno liknavě a svévolně. Namítala, že nejsou splněny podmínky pro výjimečnou možnost domáhat se převodu náhradních pozemků i mimo veřejnou nabídku podáním žaloby o nahrazení projevu vůle. Upozornila na skutečnost, že žalobci se mohli účastnit veřejných nabídek a v tomto směru nebyli dostatečně aktivní, zejména žalobkyně d) se jich neúčastnila vůbec. Nabídku pozemků ve veřejných nabídkách považovala za dostatečnou a adekvátní. Uvedla, že nárok žalobce oceňuje správně na základě objektivních skutečností v souladu se zákonem a judikaturou, žalobci neprokazují dostatečně stavební charakter odňatých pozemků. Znaleckému posudku předloženému žalobci vytýkala, že ocenění spočívá na nesprávném zhodnocení charakteru nevydaných pozemků, okolnosti svědčící pro ocenění cenou stanovenou pro pozemky určené pro stavbu nebyly nijak doloženy, v části, kde doloženy byly, žalovaná nárok přecenila. Vytýkala posudku, že postrádá podstatné náležitosti, sběr a analýza dat a řádné odůvodnění závěrů, posudek tak není přezkoumatelný. Nesouhlasila s tím, že pouhá následná výstavba na pozemcích odůvodňuje jejich ocenění jako stavebních. Rovněž samotnou délku řízení nelze dle žalované považovat za liknavost. K převoditelnosti náhradních pozemků namítala u pozemku parc. č. 993/66 v obci [adresa], že k němu není přístup, stejnou námitku vznesla proti vydání pozemku parc. č. [hodnota] v obci [adresa]. K pozemku parc. č. 783/8 v obci [adresa] namítala existenci věcného břemene a vodovodního přivaděče. K pozemku parc. č. 1733/93 v obci [adresa] namítala, že pozemek je propachtován.

3. Strany učinily nesporným, že žalobci jsou oprávněnými osobami dle § 4, 6 zák. č. 229/1991 Sb. majícími nárok na převod náhradních pozemků za pozemky, které podle § 11 odst. 1 zák. o půdě nelze vydat, a to dle rozhodnutí Magistrátu hlavního města [jméno FO] – Pozemkového úřadu č.j. PÚ 4084/92, ze dne [datum], rozhodnutí Magistrátu hlavního města [jméno FO] – Pozemkového úřadu č.j. PÚ 4605/92, ze dne [datum], rozhodnutí Magistrátu hlavního města [jméno FO] – Pozemkového úřadu č.j. PÚ 8355/93, ze dne [datum], rozhodnutí Magistrátu hlavního města [jméno FO] – Pozemkového úřadu č.j. PÚ 2753/05, ze dne [datum], rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu [adresa], č.j. PÚ 669/07, ze dne [datum], rozhodnutí [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město [adresa], č.j. SPU [č. účtu], rozhodnutí [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město [adresa], č.j. SPU [č. účtu], ze dne [datum] a rozhodnutí [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město [adresa], č.j. SPU [RČ], ze dne [datum], jejich obsah proto nebyl dokazován k prokázání jejich restitučního nároku, neboť jej strany učinily nesporným. Soud má proto z těchto důkazů za prokázané pozemky, které nebylo možné žalobcům vydat. Některá rozhodnutí soud provedl k důkazu ke zjištění skutečností významných pro posouzení charakteru odňatých pozemků. Stejně tak učinili účastníci nesporným, že žalobci jsou dědici osob původně oprávněných a rovněž k této otázce nebylo vedeno dokazování. 4. [jméno FO] sporné otázce liknavosti a svévole žalované při postupu vůči žalobcům provedl soud tyto důkazy: Z výzvy na vydání nemovitostí ze dne [datum] má soud za prokázané, že předchůdci žalobců požádali o vydání mimo jiné i pozemků parc. č. [hodnota] a 2584 v katastrálním území [adresa]. Z výzvy k vydání zemědělského majetku ze dne [datum] má soud za prokázané, že předchůdce žalobců c) a d) žádal o vydání nemovitostí, které mu nechce vydat Výstavba sídlišť [adresa], nyní IROP. Z výzvy na vydání nemovitostí ze dne [datum] má soud za prokázané, že předchůdce žalobců c) a d) žádal o vydání nemovitostí v katastrálním území [adresa], které přešly na stát dle výměru ONV [adresa] jih z [datum]. Z výzvy na vydání nemovitostí ze dne [datum] má soud za prokázané, že předchůdci žalobců žádali o vydání pozemků v katastrálním území [adresa]. Z výzev na vydání nemovitostí ze dne [datum] má soud za prokázané, že předchůdci žalobců žádali o vydání pozemků dalších pozemků v katastrálním území [adresa], mimo jiné i pozemku parc. č. [hodnota]. Z uplatnění nároku ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdce žalobců c) a d) žádal o vydání dalšího pozemku v katastrálním území [adresa]. Z výzev ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno FO] žádala o vydání pozemků v katastrálním území [adresa]. Z výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že předchůdci žalobců požádali o vydání pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa]. Z uplatnění nároku ze dne [datum] má soud za prokázané, že předchůdce žalobců c) a d) žádal o navrácení pozemku parc. č. 1717/1 v katastrálním území [adresa]. Z výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že předchůdci žalobců vyzvali pozemkový úřad o vydání pozemku parc. č. 237/1 v katastrálním území [adresa]. Z výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že předchůdci žalobců žádali o vydání pozemků v katastrálním území [adresa]. Z výzev na vydání nemovitostí ze dne [datum] má soud za prokázané, že předchůdce žalobců c) a d) žádal o vydání nemovitostí v katastrálním území [adresa]. Z výzvy na vydání nemovitostí ze dne [datum] má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně e) a [jméno FO] žádaly o vydání mimo jiné pozemků parc. č. 235/1, 235/2 a 236 v katastrálním území [adresa]. Z výzvy na vydání nemovitostí ze dne [datum] má soud za prokázané, že předchůdce žalobců c) a d) žádal o vrácení pozemků v katastrálním území [adresa], které na stát přešly dle nabídky daru z [datum] a rozhodnutí Finančního odboru ONV [adresa] z [datum]. Z výzvy na vydání nemovitostí ze dne [datum] má soud za prokázané, že předchůdci žalobců žádali o vydání pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], který na stát přešel dle nabídky daru z [datum], rozhodnutí Finančního odboru ONV [jméno FO] z [datum] a výměru Ministerstva vnitra z [datum]. Z výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že předchůdci žalobců žádali o vydání nemovitostí v katastrálním území [adresa]. Z čestného prohlášení předchůdce žalobců c) a d) z [datum] má soud za prokázané, že prohlásil, že je občanem České federativní republiky a má trvalé bydliště na jejím území. Z jeho čestného prohlášení ze dne [datum] má soud za prokázané, že prohlásil, že nabídka daru z [datum] byla uskutečněna v tísni. Z dalšího jeho prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že čestným prohlášením podrobněji odůvodňoval tvrzenou tíseň při darování majetku státu dle nabídky z [datum]. Z čestného prohlášení předchůdce žalobců c) a d) a předchůdkyně žalobkyně e) ze dne [datum] má soud za prokázané, že prohlásili, že za pozemek parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] znárodněný v rámci tesařského závodu [adresa] na základě rozhodnutí Ministerstva vnitra z [datum] jim nebyla nikdy vyplacena náhrada. Ze zápisu z jednání dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně e) a zástupci žalobců se dostavili k jednání ohledně mimo jiné pozemků parc. č. [hodnota], 1049, 2584 v katastrálním území [adresa], za stranu žalobců se přítomní zavázali sdělit pobočce pozemkového úřadu, zda zbývají další pozemky k řešení. Ze stanoviska žalobkyně d) ze dne [datum] má soud za prokázané, že komunikovala s žalovanou ohledně svého restitučního nároku. Ze sdělení [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žádá o dořešení pozemků vzhledem k době, která uplynula od podání celé věci k řešení, má domluvené jednání se zaměstnankyní pozemkového úřadu. Ze sdělení zástupců žalobců a žalobkyně e) ze dne [datum] má soud za prokázané, že rovněž sdělili, že žádají dořešení pozemků vzhledem k době, která uplynula od podání celé věci k řešení, mají domluvené jednání se zaměstnankyní pozemkového úřadu. Z vyjádření žalobce c) ze dne [datum] soud zjistil, že sděloval žalované, že trvá na dokončení restituce zemědělského majetku, žádal o dodržování zákona ohledně posuzování, které pozemky lze a nelze vydat, poukazoval na délku řešení 27 let, pro kterou těžko může dále doplnit důkazy k tísni svého předchůdce při přechodu na stát. Podrobně se vyjádřil k jednotlivým pozemkům, k pozemku par. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] uvedl, že část č. 1041/1 je zastavěna komunikací, u pozemků parc. č. [hodnota] a 2584 v katastrálním území [adresa] je třeba zjistit, kdy byly zastavěny, k pozemku parc. č. 1717/1 vyzval žalovanou k obstarání podkladů pro zjištění zastavěnosti a účelu, kterým pozemky slouží za účelem posouzení, zda je lze vydat. Z čestného prohlášení ze dne [datum] ke kupní smlouvě ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně e) a předchůdci a zástupci ostatních žalobců čestně prohlásili, že kupní smlouva z [datum] byla uzavřena v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Z odpovědi žalované na žádost o poskytnutí informace ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná odpovídala, že žádosti oprávněných osob o přecenění restitučního nároku eviduje systematicky až od roku 2011 a od tohoto roku eviduje 110 žádosti o přecenění, od [datum] do [datum] je evidováno 422 rozhodnutí pozemkových úřadů, u nichž došlo v důsledku přecenění k navýšení restitučního nároku, průměrná délka období od uplatnění restitučního nároku do jeho úplného vypořádání je 10,01 let, průměrná délka období od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu do úplného vypořádání nároku je 5,92 let. Z přehledu účasti žalobců ve veřejných nabídkách ke dni [datum] soud zjistil, že žalobce a) se účastnil tří nabídek žádostmi z [datum], [datum] a [datum]. Žalobkyně b) se účastnila dvou nabídek žádostmi ze dne [datum] a [datum]. Žalobce c) se účastnil patnácti nabídek, tří na základě žádostí z [datum] a ostatních ze dne [datum]. Žalobkyně d) se nezúčastnila žádné nabídky a žalobkyně e) se zúčastnila jedné nabídky na základě žádosti ze dne [datum]. Z evidence žádostí žalobce a) do veřejných nabídek ke dni [datum] soud zjistil, že tento žalobce při své účasti ve veřejných nabídkách nezískal žádnou nemovitost, u žádosti z [datum] nedostatečně navýšil ve výzvě, cena pozemku byla [částka] a navýšení o [částka], v nabídce o žádosti z [datum] nedostatečně navýšil [částka] a ohledně žádosti z [datum] bylo shledáno, že nemá dostatečnou výši nároku. Z evidence žádostí do veřejných nabídek žalobkyně b) ke dni [datum] soud zjistil, že u jedné žádosti nedostatečně navýšila nabídku o [částka] a pro druhou měla nedostatečnou výši nároku. Z evidence žádostí do veřejných nabídek žalobce c) ke dni [datum] soud zjistil, že žalobce c) pětkrát nedostatečně navýšil svou nabídku, v případě dalších žádostí byl ve veřejné nabídce úspěšný, dle tvrzení žalované uspokojil restituční smlouvou č. [spisová značka] svůj nárok o částku [částka], restituční smlouvou č. [spisová značka] o částku [částka], restituční smlouvou č. [spisová značka] o částku [částka], restituční smlouvou č. [spisová značka] o částku [částka] a restituční smlouva č. [spisová značka] nebyla dosud uzavřena, ale ve prospěch žalobce c) je blokována částka [částka]. Z ověření v databázi žalované ke dni [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně d) se neúčastnila veřejných nabídek. Z evidence žádostí do veřejných nabídek žalobkyně e) ke dni [datum] soud zjistil, že pro získání pozemku ve veřejné nabídce měla nedostatečnou výši nároku. Z evidence výše nároků předchůdkyně žalobkyně e) žalovanou ke dni [datum] má soud za prokázané, že žalovaná evidovala její nárok ve výši [částka]. Z evidence výše nároku žalobce a) žalovanou ke dni [datum] má soud za prokázané, že žalovaná evidovala jeho nárok ve výši [částka]. Z evidence výše nároku žalobkyně b) žalovanou ke dni [datum] má soud za prokázané, že žalovaná evidovala její nárok ve výši [částka]. Z evidence výše nároku žalobce c) žalovanou ke dni [datum] má soud za prokázané, že žalovaná evidovala jeho nárok ve výši [částka]. Z evidence výše nároku žalobkyně d) žalovanou má soud za prokázané, že žalovaná ke dni [datum] evidovala její nárok ve výši [částka]. Z evidence výše nároku žalobkyně e) žalovanou má soud za prokázané, že žalovaná ke dni [datum] evidovala její nárok ve výši [částka]. Z evidence výše nároku žalobce a) žalovanou má soud za prokázané, že žalovaná eviduje jeho nárok k [datum] ve výši [částka]. Z evidence výše nároku žalobkyně b) žalovanou má soud za prokázané, že žalovaná eviduje její nárok k [datum] ve výši [částka]. Z evidence výše nároku žalobce c) žalovanou má soud za prokázané, že žalovaná eviduje jeho nárok k [datum] ve výši [částka]. Z evidence výše nároku žalobkyně d) žalovanou má soud za prokázané, že žalovaná eviduje její nárok k [datum] ve výši [částka]. Z evidence výše nároku žalobkyně e) žalovanou má soud za prokázané, že žalovaná eviduje její nárok k [datum] ve výši [částka]. Z žádosti o přecenění restitučního nároku ze dne [datum] má soud za prokázané, že zástupce žalobců a) a b) žádal žalovanou o přecenění jejich restitučního nároku, když si obstarali znalecký posudek, z kterého vyplývá, že restituční nárok je několikanásobně vyšší, než jak jej žalovaná eviduje, požádali o revizi ocenění se zohledněním skutečného charakteru nevydaných pozemků. Z vyrozumění žalované o přehodnocení nároků žalobců a) a b) ze dne [datum] soud zjistil, že sdělila, že ocenění nevydaných pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] již bylo provedeno podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 316/1990 Sb., u ostatních pak není doloženo, že by v době převzetí státem byly určeny pro stavbu. Z žádosti o přecenění výše restitučního nároku ze dne [datum] má soud za prokázané, že zástupce žalobců požádal žalovanou o přecenění jejich restitučních nároků, ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá nárok několikanásobně vyšší, než žalovaná eviduje. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná sdělila, že pro změnu ocenění jí nebyly oprávněnými osobami doloženy podklady pro jiné posouzení charakteru nevydaných pozemků v době jejich přechodu na stát. Z výpisu pozemků nabízených ve veřejných nabídkách v roce 2020 a 2021 a srovnání nabídkových a převodních cen v těchto letech soud zjistil, že bylo v obou letech nabídnuto přes 3 000 pozemků různé výměry a ceny v rozmezí od stovek korun po statisíce v katastrálních územích po celé republice. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. PÚ 669/07 má soud za prokázané, že o nevydání části pozemku parc. č. 25/1 v katastrálním území [adresa] bylo rozhodnuto tímto rozhodnutím dne [datum], nabylo právní moci dne [datum] a pozemek nebyl vydán pro jeho zastavěnost komunikací, tento pozemek dle tvrzení žalobců žalovaná po žádosti žalobců přecenila jako stavební. Z rozhodnutí Finančního odboru ONV [jméno FO] ze dne [datum] má soud za prokázané, že předchůdce žalobců c) a d) nabídl podáním ze dne 29. 10. státu veškeré své pozemky, mimo jiné i pozemek parc. č. 25/1 v katastrálním území [adresa]. Ze zápisu jednání ze dne [datum] na Pozemkovém úřadu pro hlavní město [adresa] soud zjistil, že ke dni jednání nebylo pravomocně rozhodnuto mimo jiné o pozemku PK 25/1 v katastrálním území [adresa], k pozemku je uvedeno, že dle pozemkové knihy se jedná o stavební parcelu, dle pozemnostního archu o pozemek označený jako místní trať, eventuálně zastavěný stájí a nádvořím, stáj však měla být v roce 1950 zbourána, přítomná zástupkyně restituentů byla vyzvána k doložení účelu využívání pozemku od roku 1950 do doby odevzdání státu v roce 1959, poznamenáno, že nejsou doloženy podklady prokazující, že jde o zemědělskou půdu v době odevzdání pozemku státu. Z čestného prohlášení předchůdkyně žalobkyně e) soud zjistil, že prohlásila, že pozemek parc. č. 25/1 byl do doby odevzdání státu využíván k pěstování zeleniny. Z čestného prohlášení [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že prohlásila, že na pozemku č. 25/1 podle ní stály do roku 1950 hospodářské budovy – koňské stáje a sklad krmiv, v roce 1950 byly zbourány na základě demoličního výměru z roku 1949 a v roce 1959 převedeny státu. Z čestného prohlášení předchůdce žalobců c) a d) ze dne [datum] soud zjistil, že prohlásil, že pozemek č. 25/1 byl označen v místopřísežném seznání jmění ze dne [datum] jako stavební parcela, v pozemnostním archu vyznačen jako zastavěná stájí a nádvoří a objekt sloužící jako koňské stáje a sklad krmiv byl zbourán roku 1950. Z rozhodnutí Magistrátu hlavního města [jméno FO], Pozemkového úřadu, č.j. PÚ 4084/92 ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil, že část pozemku PK 165 nebyla vydána pro zastavěnost komunikací a benzinovou pumpou, dle tvrzení žalobců k jejich žádosti žalovaná pozemek přecenila dle jeho charakteru jako stavební. 5. [jméno FO] sporné otázce výše restitučního nároku žalobce soud provedl tyto důkazy: Znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], ze kterého soud zjistil, že k zadání zástupce žalobců oceňovala pozemky nevydané žalobcům dle rozhodnutí uvedených ve výroku II bodě II tohoto rozsudku, které jí byly podkladem a dále měla jako podklad územní plány hlavního města [jméno FO], historické a současné ortofotomapy. K pozemku PK 1041 v katastrálním území [adresa] znalkyně uvedla, že pozemek přešel na stát v roce 1970, dle ortofotomap, které do posudku připojila, na něm probíhala výstavba již v roce 1966 a pozemek byl využíván jako navazující komunikace k probíhající výstavbě, znalkyně porovnala snímky z roku 1966, z let 1974-1975 a současný stav, na všech je zřetelná postupně rozrůstající se výstavba rodinných domů a využití pozemku jako komunikace k nim vedoucí. K pozemkům PK 1049 a PK 2584 v katastrálním území [adresa] přiložila znalkyně katastrální mapy a ortofotomapu z roku 1953, z kterých je zřetelné jejich umístění v oblasti vznikající výstavby již v roce 1953 a pokračující v roce 1966, znalkyně upozornila, že pozemky již přešly na stát za účelem bytové výstavby, což vyplývá již z rozhodnutí [právnická osoba], do tohoto celku znalkyně řadila i PK 1058, jehož ocenění podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., dále jen „oceňovací vyhláška“, žalovaná dle tvrzení žalobců uznala a tento pozemek již přecenila. K pozemku PK 1717/1 v katastrálním území [adresa] znalkyně uvedla, že nevydaná část pozemku byla zastavěna v 70. letech bytovou výstavbou a přiložila katastrální mapu, z které zastavěnost vyplývá. K pozemku PK 2486 v katastrálním území [adresa] znalkyně přiložila doklady, že pozemek byl v roce 1958 součástí stavebního obvodu, mapu stavebního obvodu a mapu s náčrtem ulic. K tomuto pozemku soud doplnil dokazování zvětšenými snímky přiloženými znalkyní, kdy z mapy stavebních obvodů z let 1947 – 1958 je zřejmé zahrnutí tohoto pozemku do stavebního obvodu. K pozemkům PK 235/2, PK 237/1 v katastrálním území [adresa] znalkyně připojila katastrální mapu a ortofotomapu z roku 1966, k pozemkům PK 235/1 a PK 236 katastrální mapy a mapy územního obvodu z roku 1958 a uvedla, že v roce 1952 byly pozemky součástí stavebního obvodu a v roce 1966 fakticky zastavěny. K těmto pozemkům soud doplnil dokazování opět zvětšenými podklady, které znalkyně přikládala k pozemkům, kdy z mapy stavebních obvodu z let 1947-1958 je zřejmé zahnutí pozemků do stavebního obvodu, z leteckých map z roku 1966 je zřejmá zastavěnost pozemků PK 235/2, PK 237/1, PK 235/1 a PK 236 Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] tak ve svém posudku ocenila pozemky takto: Pozemek PK 1041 částkou [částka], pozemek PK 1049 částkou [částka], pozemek PK 2584 částkou [částka], pozemek PK 1717/1 částkou [částka], pozemek PK 235/2 částkou [částka], pozemek PK 236 částkou [částka], pozemek PK 235/1 částkou [částka], pozemek PK 237/1 částkou [částka], pozemek PK 2486 částkou [částka], všechny podle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky sazbou [částka] za m2. Z jejího výslechu pak soud zjistil, že vycházela z veřejných zdrojů Geoportálu [adresa], kde nalezla historické ortofotomapy a územní dokumentaci, upozornila, že dokumentace odpovídá době, nelze spolehlivě určit přesné hranice, ale dá se určit, kde který pozemek ležel, zejména v souvislosti se stavebními obvody. Pozemky oceňovala k datu přechodu na stát. Stavební obvod byl z roku 1952 a v roce 1958 ještě platil, Magistrát hlavního města [jméno FO] jej publikuje jako oficiální dokument a platnou historickou územně plánovací dokumentaci, nejednalo se o komplexní územní plán. Kde bylo třeba výstavby, byl nákres červenou barvou, ale stavělo se i mimo červené skvrny a oblasti byly vymezeny například ulicemi. V posudku současně doložila, že výstavba poté v roce 1966 fakticky probíhala. Předložila legendu ke stavebním obvodům, kterou soud provedl k důkazu a zjistil, jakým způsobem byla značena zástavba, některé plochy barevně splývají. K pozemkům v katastrálním území [adresa] tj. PK 235/2, PK 237/1, PK 235/1 a PK 236 předložila předváleční regulační plán, z kterého soud zjistil porovnáním s ostatními mapovými podklady a dle značených komunikací, že v něm je na předmětných pozemcích značena zástavba a komunikace. Dále soud z výslechu znalkyně zjistil, že u pozemku PK 1041 zjistila značenou komunikaci kolem nových domů, upozornila na skutečnost, že v [adresa] již pozemky byly odnímány za účelem výstavby, lze to zjistit například i z uvedeného subjektu například „Hlavní výstavba města [jméno FO]“.

6. Z nabídky bezplatného odevzdání z [datum] soud zjistil, že [jméno FO] jako vlastník mimo jiné rovněž pozemků PK 25/1 v katastrálním území [adresa] a PK 235/1, PK 235/2, PK 236 v katastrálním území [adresa] v katastrálním území [adresa] je nabízí dobrovolně darem státu, neboť se jedná o stavební místa, která mají význam pro socialistickou výstavbu. Z opatření Odboru pro výstavbu města Národního výboru hl. m. [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že odbor výstavby stanovil hodnotu pozemků PK 235/1, PK 235/2 a PK 236 a k jedné polovině správu převezme Vojenská stavební správa 22 [adresa]. Z rozhodnutí Finančního odboru Obvodního národního výboru v [adresa] ze dne [datum] má soud za prokázané, že k žádosti Odboru výstavby města, Národního výboru hl. m. [jméno FO], odbor rozhodl o přechodu do vlastnictví státu a správy Odboru výstavby města, Národního výboru hl. m. [jméno FO] poloviny pozemků PK 235/1, PK 235/2, PK 236 z důvodu, že odbor výstavby je užívá spolu s Vojenskou stavební správou jako správce druhé poloviny a potřebuje je nezbytně k plnění svých úkolů. Z dohody o převodu správy národního majetku ze dne [datum] má soud za prokázané, že Odbor výstavby města NVP Národního výboru hl. m. [jméno FO] a Městská vojenská a ubytovací správa [adresa] se dohodli ohledně části pozemků parc. č. 235/1 a 235/2 v katastrálním území [adresa] o převodu správy s odůvodněním, že přejímající organizace použila předávané nemovitosti pro svou výstavbu. Z rozhodnutí Obvodního úřadu Městské části [adresa], odboru výstavby, ze dne [datum] má soud za prokázané, že bylo vydáno rozhodnutí o povolení stavby „celkové opravy dvoupodlažní administrativní budovy včetně nástavby osmi bytových jednotek“ na mimo jiné i pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa]. Ze srovnávacího sestavení parcel ke dni [datum] má soud za prokázané, že pozemek parc. č. 235/2 a pozemek parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] jsou zastavěnými plochami. Z dobově staršího srovnávacího sestavení parcel je u pozemků parc. č. 235/1, 235/2 a 236 uvedeno společný prostor, u 237/1 společný prostor, staví se domy. Z rozhodnutí Finanční komise Obvodního národního výboru v [adresa] ze dne [datum] má soud za prokázané, že celý pozemek PK 237/1 přechází do vlastnictví státu dnem [datum], část do správy Vojenské stavební správy 22 [adresa], část do správy Generálního investora komplexní bytové výstavby Národního výboru hl. m. [jméno FO], zbylá část pak do správy Národního výboru hl. m. [jméno FO], Odboru výstavby města. Z odůvodnění je zjištěno, že Vojenská stavební správa již část užívala na základě nájemního poměru a Generální investor na základě držby. Uvedené organizace jej potřebují pro plnění svých úkolů. Ze zápisu k č.j. PÚ 2283/92 ze dne [datum] soud zjistil, že proběhlo šetření za účelem zjištění skutečného stavu a ohledně pozemku parc. č. 237/1 v katastrálním území [adresa] bylo zjištěno, že se na něm nachází provizorní panelový chodník a drátěné oplocení, na pozemku parc. č. 235/1 se nachází tři plechové garáže, na parc. č. 235/32 tři zděné garáže a jedna plechová, přístup do objektu na pozemku 235/18 je zajištěn pozemkem 235/9 a přístup k objektům 235/7, 8, 11, 12 je zajištěn komunikací 235/33, zastavěnost oblasti je doložena leteckou mapou a mapou katastrální. Z rozhodnutí Magistrátu hl. m. [jméno FO] sp. zn. PÚ 4605/92 ze dne [datum] má soud za prokázané, že oprávněným osobám nebyly vydány pozemky PK 237/1 a část PK 235/1, v odůvodnění se uvádí, že důvodem je zastavěnost obytnými domy, komunikacemi a plochou nutnou pro provoz staveb. Pozemek PK 237/1 přešel na stát na základě rozhodnutí z [datum] a podle výměrů z roku 1952 a 1954 v nich byl značený povinný pacht pro ZKP ÚNV [adresa] a později Čs. státní statek [adresa]. Pozemek PK 235/1 přešel na stát na základě nabídky bezplatného odevzdání z roku 1959 a rozhodnutí z [datum]. Z rozhodnutí Magistrátu hlavního města [jméno FO], Pozemkového úřadu zn. PÚ 8355/93 ze dne [datum] má soud za prokázané, že oprávněným osobám nebyly vydány pozemky PK 235/2 a PK 236, které do vlastnictví státu na základě nabídky daru z roku 1959 a rozhodnutí z roku 1961 a druhá polovina poté rozhodnutím z roku 1962, ke dni rozhodnutí bylo odůvodněno, že jsou pozemky zastavěny domy, komunikacemi a nutnou plochou k provozu staveb. K pozemku parc. č. [hodnota] byla k důkazu provedena katastrální mapa dokládající zastavěnost celé oblasti, zástavbu a komunikace s názvem „[jméno FO] kolonie“. Z ortofotomapy z Archivu leteckých snímků IPR [adresa] z roku 1966 soud zjistil výstavbu na pozemku parc. č. 235/1. Z map stavebních obvodů z let 1947-1958 má soud za prokázané, že pozemky parc. č. [hodnota], 235/2 a 237/1 byly součástí stavebního obvodu. Ze zápisu Místní rolnické komise v [jméno FO] z [datum] soud zjistil, že komise shledala, že mimo jiné i pozemky parc. č. 235/1, 235/2, 236 a 237/1 neslouží zemědělské výrobě, jsou to stavební parcely a zbytky po parcelaci, s poznámkou komunikace a cvičiště psů. Z výměru Ústředního národního výboru hlavního města [jméno FO], odboru zemědělského, ze dne [datum] soud zjistil, že pozemky parc. č. 235/1, 235/2, 236 a 237/1 byly ponechány ve vlastnictví předchůdců žalobců, dle odůvodnění výměru nesloužily zemědělské výrobě, jedná se stavební parcely, zbytky po parcelaci, komunikace a podobné objekty. Z ortofotomapy z Archivu leteckých snímků IPR [adresa] z roku 1966 soud zjistil stavby na pozemku parc. č. 237/1. Z výpisu z pozemkového katastru z [datum] soud zjistil, že u pozemku parc. č. 237/1 byly evidovány tři stavby s číslem popisným, u pozemku parc. č. 235/1 rovněž dvě stavby s číslem popisným, část pozemku parc. č. 235/2 byla evidována jako zastavěná. Ze sdělení Odboru výstavby Obvodního úřadu v [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že tento odbor sdělil, že na pozemcích parc. č. 235/1 a 237/1 jsou umístěny tři plechové garáže na každé parcele, na pozemku parc. č. 235/2 je umístěn provizorní objekt společnosti Konstruktiva Group, který měl být po [datum] zdemolován.

7. Z rozhodnutí Odboru pro výstavbu rady Okresního národního výboru [adresa] – [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že již výměrem z roku 1954 byly vyvlastněny pozemky PK 1049, PK 2584, PK 1058, odvolání proti výměru nebylo vyhověno, ale byly shledány podmínky pro zrušení vyvlastnění, neboť v roce 1955 bylo zjištěno, že rada MNV v [adresa] nezačala pozemky užívat k účelu, pro který byly vyvlastněny, nevyužila ani možnosti přípravných stavebních prací, proto byl výměr zrušen. Byla však podána nová žádost o vyvlastnění, pro které byly splněny podmínky, a to rozhodnutí o určení stavebního obvodu z roku 1954 pro umístění osmi bytových jednotek ve dvou jednopatrových domech a že tato stavba je v plánu pro rok 1956. Následně došlo k vyvlastnění uvedených pozemků pro výstavbu dvou domů s osmi bytovými jednotkami. Z rozhodnutí [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město [adresa], č.j. SPU [RČ], ze dne [datum] má soud za prokázané, že pozemky nebyly do tohoto rozhodnutí dořešeny, což bylo zjištěno při kontrole restitučního spisu, bylo rozhodnuto, že oprávněné osoby nejsou vlastníky pozemků PK 1041, PK 1049, PK 2584 a PK 1058 v katastrálním území [adresa], a to z důvodu nemožnosti je vydat. Pozemky byly darovány státu v roce 1970, žádost o navrácení oprávněné osoby podaly dne [datum]. K pozemku PK 1041 bylo uvedeno, že byl v roce 1975 zastavěn komunikací. Nevydaná část pozemku PK 1049 a nevydaná část pozemku PK 2584 a pozemek PK 1058 byly dle odůvodnění tohoto rozhodnutí vyvlastněny za účelem výstavby bytových domů, k čemuž však nebyly použity a od 60. do 80. let byly prodávány do osobního užívání a některé zastavěny. Z rozhodnutí [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město [adresa], č.j. SPU [č. účtu] ze dne [datum] soud zjistil, že pozemky nebyly do tohoto rozhodnutí dořešeny, což bylo zjištěno při kontrole restitučního spisu, bylo rozhodnuto, že oprávněné osoby nejsou vlastníky částí pozemků PK 1041, PK 1049, PK 2584 a PK 1058 v katastrálním území [adresa], a to z důvodu nemožnosti je vydat. Pozemky byly darovány státu v roce 1970, žádost o navrácení majetku oprávněné osoby podaly dne [datum]. K pozemku PK 1041 je v odůvodnění uvedeno, že byl v roce 1975 zastavěn komunikací a nevydané části pozemku PK 1049 a nevydaná část pozemku PK 2584 a pozemek PK 1058 byly dle odůvodnění tohoto rozhodnutí vyvlastněny za účelem výstavby bytových domů, k čemuž však nebyly použity a od 60. do 80. let byly prodávány do osobního užívání a některé zastavěny. Z ortofotomapy bývalého Pozemkového katastru ze snímkování v letech 1974-1975 má soud za prokázané, že pozemek parc. č. [hodnota] byl v této době zastavěn. Další ortofotomapy dokládají, že pozemek parc. č. 1049/1 byl ve funkčním celku se stavbou, jako přístupová komunikace ke stavbám, pozemky parc. č. 1041/1 a 1041/2 rovněž slouží jako komunikace.

8. Z rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město [adresa], č.j. SPU [č. účtu] ze dne [datum] má soud za prokázané, že oprávněným osobám nebyla vydána část pozemku PK 1717/1 v katastrálním území [adresa], pozemek nebyl do tohoto rozhodnutí dořešen, žádost o navrácení byla podána [datum]. Pozemek přešel do vlastnictví státu dle kupní smlouvy ze dne [datum]. Na části pozemku došlo dle odůvodnění hned v 70. letech k výstavbě rodinných domů.

9. Z rozhodnutí Magistrátu hlavního města [jméno FO] – Pozemkového úřadu č.j. PÚ 2753/05 ze dne [datum] má soud za prokázané, že oprávněným osobám nebyla vydána část pozemku PK 2486 v katastrálním území [adresa], z důvodu, že se na něm nacházejí komunikační tělesa a sportovní zařízení. Pozemek byl znárodněn dnem [datum] spolu s podnikem Tesařský závod [tituly před jménem] [adresa]. Nabídka bezplatného odevzdání ze dne [datum] byla přijata Finančním odborem rady ONV [adresa] jih dne [datum]. Z mapy stavebních obvodů z let 1947-1958 má soud za prokázané, že pozemek PK 2486 byl součástí stavebního obvodu. Z rozhodnutí Výstavby hlavního města [jméno FO] ze dne [datum] o umístění stavby – zařízení staveniště pro dostavbu areálu [adresa] soud zjistil, že mimo jiné pozemek parc. č. 2486/1 umístěný v plochách určených pro sportovní účely bude využit pro umístění provizorního objektu sociálního zařízení a administrativní budovy, složeného ze dvou křídel navzájem propojených, investorem byla Výstavba účelových staveb, objekt bude dvoupodlažní a umístěn na pozemku do konce roku 1980, poté bude odstraněn, dočasnost je limitována harmonogramem výstavby areálu [adresa]. Ze stanoviska Útvaru architekta hl. m. [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že bylo žádáno o prodloužení trvání provizorního objektu na pozemku parc. č. 2486/1, čemuž bylo vyhověno z důvodu, že vedle provizorního objektu byla na pět let povolena dočasná stavba administrativní budovy, k prodloužení došlo do roku 1985. Z rozhodnutí Obvodního úřadu městské části [adresa], odboru výstavby, ze dne [datum] soud zjistil, že byla prodloužena doba trvání dočasné stavby administrativní budovy IPS na [adresa] do [datum]. Ze sdělení Obvodního úřadu v [adresa], odboru výstavby, ze dne [datum] soud zjistil, že odbor výstavby sděloval, že na pozemku č. 2486/7 je umístěna dočasná stavba, jejíž doba trvání byla prodloužena do [datum], na pozemku parc. č. 2486/2 leží objekt občanské vybavenosti. Z mapového nákresu objektů na pozemku parc. č. [hodnota] listopadu 2000 má soud za prokázané umístění objektů a komunikací. Z vyjádření Českého vysokého učení technického ze dne [datum] má soud za prokázané, že tato sdělila, že nepřistoupí k dohodě o vydání pozemků č. 2486/1, 2486/2, 2486/4, 2486/5, 2486/6 a 2486/7, neboť pozemky byly touto školou nabyty od státu v roce 1974 jako součást tělovýchovného areálu ČVUT. Ze zápisu z jednání ze dne [datum] soud zjistil, že pozemkový úřad popsal pozemek 2486 v katastrálním území [adresa], část 2486/4 je zelenou plochou přiléhající ke komunikaci, část 2486/6 zelená plocha okolo objektu IPS, část 2486/8 zastavěná plocha objektu IPS, 2486/1 plocha využívaná pro výcvik psů, na východní straně objekty šaten a zázemí pro sportoviště ČVÚT, část 2486/2 zastavěná plocha, objekt sloužící kynologickému svazu, část 2486/9 plocha přiléhající ke komunikaci. Z ortofotomapy má soud za prokázané, že na původním pozemku 2486/1 jsou umístěny stavby a komunikace.

10. K pozemkům, které žalobci navrhli k vydání jako pozemků náhradních, soud provedl důkazy výpisy z katastru nemovitostí, z nichž bylo prokázáno, že tyto pozemky jsou ve vlastnictví České republiky. Příslušnost hospodařit s nimi náleží Státnímu pozemkovému úřadu. U pozemku parc. č. 783/8 v obci [adresa] je vyznačeno věcné břemeno zřídit a provozovat stavbu „vodovodní přivaděč [adresa]“ dle smlouvy o zřízení věcného břemene s účinky vkladu od [datum] pro oprávněnou osobu obec [adresa]. Z výkresu komplexního řešení obce má soud za prokázané, že vodovodní přivaděč prochází tímto pozemkem. Z ortofotomap pozemku parc. č. 993/66 v obci [adresa] má soud za prokázané, že se jedná o pozemek, který je součástí většího celku půdy, tvoří roh tohoto celku, zčásti je podél lesního porostu a částí směřuje k zástavbě. Z ortofotomap pozemku parc. č. [hodnota] v obci [adresa] má soud za prokázané, že se jedná o pozemek, který je součástí většího celku půdy, z jedné strany přiléhá k lesu. Z pachtovní smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná propachtovala část pozemku parc. č. 1733/93 v obci [adresa] třetí osobě k provozování zemědělské výroby na dobu neurčitou nebo smrti pachtýře. Z přílohy smlouvy má soud za prokázané, že pozemek je součástí většího celku půdy. Z veřejných nabídek žalované pro oprávněné osoby má soud za prokázané, že ve veřejných nabídkách žalovaní nabízí pozemky, kterou jsou součástí většího celku půdy a není konkrétně k nim přímý přístup.

11. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [č. účtu] ze dne [datum] soud zjistil, že pozemek parc. č. 1733/93 v obci a katastrálním území [adresa] je pozemek užívaný jako pozemek zemědělský, jako součást většího hospodářského celku, má přístup z nezpevněné komunikace a znalcem byl oceněn částkou [částka]. Pozemky parc. č. 2132/14 a 2132/15 v obci a katastrálním území [adresa] jsou v současné době zelení bez využití, přístup mají ze zpevněné komunikace. Na 50 % výměry pozemku parc. č. 2132/14 se nachází souvislý porost listnatých dřevin, které znalec ocenil částkou [částka], pozemek samotný částkou [částka]. Na pozemku parc. č. 2132/15 se nachází tři ořechy a náletové dřeviny bez hodnoty, tyto porosty znalec ocenil částkou [částka] a pozemek samotný částkou [částka]. Umístění obou pozemků má soud za prokázané z příloh posudku – katastrálních map a fotografického materiálu. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [č. účtu] ze dne [datum] soud zjistil, že pozemek parc. č. [hodnota] v obci a katastrálním území [adresa] je za hranicí zastavěného území obce, bez samostatného přístupu, užíván je jako zemědělský pozemek, který je součástí většího hospodářského celku, je bez trvalých porostů a byl znalcem oceněn částkou [částka]. Ohledně pozemku parc. č. [hodnota] v obci a katastrálním území [adresa] nečiní soud z posudku žádná zjištění, neboť ohledně něho byla žaloba vzata zpět. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [č. účtu] ze dne [datum] má soud za prokázané, že pozemek parc. č. 783/8 v obci [adresa], katastrálním území [adresa] u Kostelce nad [právnická osoba] je zelení bez využití, má přístup ze zpevněné komunikace, je zatížen věcným břemenem vodovodního přivaděče, na části se nachází trvalý porost listnatých stromů a keřů, které znalec ocenil částkou [částka] a pozemek samotný částkou [částka]. Z příloh posudku – ortofotomap a fotografií pozemku má soud za prokázané, že vodovodní přivaděč na nich není viditelný, nejedná se o nadzemní vedení. Pozemek parc. č. 993/66 v obci [adresa], katastrálním území [adresa] u Kostelce nad [právnická osoba] je užíván jako zemědělský pozemek, součást většího hospodářského celku, má přístup z nezpevněné komunikace, nachází se na hranici zastavěného území obce, je bez trvalých porostů a znalcem byl oceněn částkou [částka]. Celkem byly pozemky navržené k vydání včetně ocenění porostů oceněny částkou [částka].

12. Návrhy na další doplnění dokazování ostatními navrženými a neprovedenými důkazy soud zamítl, neboť pro řádné posouzení věci považoval provedené dokazování za zcela dostačující. Zamítl proto navrhované ohledání na místě samém za účelem zjištění, že pozemky parc. č. 993/66 v katastrálním území [adresa] u Kostelce nad [právnická osoba] a parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] nejsou přístupné z veřejně přístupné cesty, neboť tyto skutečnosti bylo možno zjistit z ortofotomap a znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále soud zamítl provedení důkazů smlouvami o převodu pozemků ze žalované na žalobce c) po jeho účasti na veřejných nabídkách, neboť uspokojení jeho nároku tímto způsobem soud mohl zjistit z evidence žalované o nárocích žalobců a restituční nárok tohoto žalobce byl i tak zjištěn v dostatečné výši pro vydání navržených pozemků. Dále soud provedl k důkazu, ale již více nehodnotil důkazy provedené ohledně vydatelnosti pozemku parc. č. [hodnota] v obci a katastrálním území [adresa], neboť žaloba byla částečně vzata zpět.

13. Ohledně skutkového stavu soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že rozhodnutími, jejichž obsah nebyl mezi stranami sporný, bylo určeno, že žalobci, resp. jejich právní předchůdci, nejsou vlastníky pozemků, které byly v minulosti odňaty jejich předchůdcům a mají právo na převod náhradních pozemků za pozemky, které nešlo vydat. Předchůdci žalobců v roce 1992 a v roce 1993 postupně podávali výzvy na vydání nemovitostí, které jim byly odňaty, přikládali čestná prohlášení, že nabídky daru byly činěny v tísni. Řádně a včas se tak hlásili o své nároky. V roce 2014 sdělovala žalovaná, že žádosti o přecenění nároků oprávněných osob eviduje až od roku 2011, a to 110 žádostí, restituční nárok byl v důsledku přecenění nároku navýšen v 422 rozhodnutích, od uplatnění nároku do jeho úplného vypořádání průměrně uplyne doba 10,01 let, od právní moci rozhodnutí do vypořádání pak 5,92 let. O části pozemků bylo rozhodováno až rozhodnutími ze dne [datum], [datum] a z [datum], přestože bylo o vydání pozemků žádáno v roce 1992, jak z odůvodnění těchto rozhodnutí vyplývá, nedořešenost byla zjištěna kontrolou restitučního spisu. V dubnu 2018 žádal předchůdce žalobců a) a b) o dořešení pozemků vzhledem k době, která uplynula od žádostí. Žalobkyně d), žalobkyně e) a zástupce žalobců rovněž v dubnu 2018 komunikovali s žalovanou ohledně svého nedořešeného nároku. V květnu 2018 byly na schůzce projednávány mimo jiné pozemky parc. č. [hodnota], 1049 a 2584, oprávněné osoby měly sdělit, zda zbývají další pozemky k dořešení. Žalobce c) v červnu 2018 trval na dokončení restituce, poukazoval na délku řešení 27 let, která znemožňuje doložení tísně jeho předchůdců při přechodu pozemků na stát, aktivně popsal stav pozemků parc. č. [hodnota], 1049, 2584, 1717/1, vyzýval žalovanou k dodržování zákona a k obstarání podkladů pro zjištění zastavěnosti a účelu využití dosud nevydaných pozemků. Všichni žalobci až na žalobkyni d) se účastnili veřejných nabídek žalované. Žalobce a) se účastnil tří nabídek od roku 2021 do roku 2022, žádnou nemovitost nezískal, u jedné nabídky byl vyloučen pro nedostatečnou výši evidovaného restitučního nároku. Žalobkyně b) se účastnila jedné veřejné nabídky v roce 2021 a jedné v roce 2022, v žádné nezískala nemovitost, u druhé byla vyloučena pro nedostatečnou výši evidovaného restitučního nároku. Žalobce c) se účastnil patnácti veřejných nabídek v roce 2024, kdy částečně byl v nabídkách úspěšný a byla s ním uzavřeny restituční smlouvy, nárok dle tvrzení žalované uspokojil částkou celkem [částka]. Žalobkyně e) se zúčastnila jedné veřejné nabídky v roce 2022, pro získání nemovitosti neměla dostatečnou výši evidovaného restitučního nároku. Žalovaná nabízela ve veřejných nabídkách v roce 2020 a 2021 přes 3 000 pozemků v každém roce různé výměry a ceny v katastrálních územích v celé České republice. Žalovaná pro žalobce a) evidovala výši restitučního nároku k [datum] v částce [částka], ke dni [datum] v částce [částka]. Pro žalobkyni b) evidovala žalovaná její restituční nárok k [datum] ve výši [částka], ke dni [datum] ve výši [částka]. Pro žalobce c) evidovala žalovaná jeho restituční nárok ke dni [datum] ve výši [částka], ke dni [datum] ve výši [částka]. Pro žalobkyni d) evidovala žalovaná její restituční nárok ke dni [datum] ve výši [částka], ke dni [datum] ve výši [částka]. Pro žalobkyni e) evidovala žalovaná její restituční nárok ke dni [datum] ve výši [částka], ke dni [datum] ve výši [částka], ke dni [datum] ve výši [částka]. Žalobci a) a b) v roce 2021 žádali žalovanou o přecenění restitučního nároku, obstarali si znalecký posudek, který ocenil jejich nárok jako mnohonásobně vyšší, žádali o revizi ocenění v souladu se skutečným charakterem odňatých pozemků. Žalovanou byli vyrozuměni, že pozemky parc. č. [hodnota] a 1058 již byly přeceněny, u ostatních nebylo doloženo, že byly určeny pro stavbu v době převzetí státem. Žalobci znovu žádali žalovanou o přecenění v září 2024, žalovaná sdělila, že oprávněné osoby nedoložily podklady pro jiné posouzení charakteru odňatých pozemků. K nevydanému pozemku parc. č. 25/1 v katastrálním území [adresa], který dle tvrzení žalobců žalovaná po jejich žádosti přecenila, měla žalovaná již v roce 1994 k dispozici podklady prokazující, že již v roce 1947 byl označen jako stavební parcela, byl vyznačen v pozemnostním archu jako zastavěný stájemi, nádvořím a objektem ke skladování krmiv, objekty byly zbourány 9 let před přechodem pozemku na stát, ale charakter pozemku jako stavebního tak byl prokázán již před přechodem na stát a bylo namístě, aby žalovaná jej takto oceňovala již dříve. Soud tak shledal liknavost žalované jednak v délce vyřizování restitučního nároku žalobců, kdy část pozemků byla řešena až po zjištění nesrovnalostí kontrolou v roce 2018 a po žádostech žalobců, rovněž v nesprávném ocenění nároku žalobce, jak bude vyloženo dále, přestože žalobci včas a řádně uplatnili své nároky, aktivně se jejich uspokojení domáhali výzvami o dořešení nároku, výzvami o přecenění a obstaráváním podkladů ke stanovení charakteru pozemků v době jejich přechodu na stát.

14. Nevydaný pozemek parc. č. PK 1041 v katastrálním území [adresa] přešel na stát v roce 1970, výstavba na něm probíhala již od roku 1966, byl využíván jako navazující komunikace k probíhající výstavbě, postupně jako komunikace k rodinným domům zřetelným již v letech 1974-1975. Předchůdci žalobců žádali o jejich vydání v prosinci 1992. [Jméno žalované] sám ve svém rozhodnutí ze dne [datum] uvedl, že pozemek byl v roce 1975 zastavěn komunikací. Pozemek byl znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] oceněn částkou [částka] jako pozemek stavebního charakteru. Nevydané části pozemků PK 1049 a PK 2584 v katastrálním území [adresa] byly vyvlastněny výměrem z roku 1954, který byl zrušen, na základě nové žádosti o vyvlastnění z roku 1954 pro umístění dvou jednopatrových domů s byty, došlo za tímto účelem opětovně k vyvlastnění. Již v roce 1953 byly pozemky v oblasti vznikající výstavby, zřetelné i v roce 1966, na stát přešly i s pozemkem PK 1058, který žalovaná již přecenila jako stavební, za účelem bytové výstavby. [Jméno žalované] k pozemkům uváděl, že pozemky byly státu darovány v roce 1970, nebyly využity k bytové výstavbě dle původního záměru, v průběhu 60.-80. let byly prodávány do osobního užívání a některé zastavěny. Pozemek PK 1049 byl znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] oceněn částkou [částka] jako pozemek stavebního charakteru. Pozemek PK 2584 byl znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] oceněn částkou [částka] jako pozemek stavebního charakteru. Nevydaná část pozemku PK 1717/1 v katastrálním území [adresa] přešla do vlastnictví státu dle kupní smlouvy ze dne [datum], v 70. letech na pozemku došlo k výstavbě rodinných domů. Pozemek byl znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] oceněn částkou [částka] jako pozemek stavebního charakteru. Nevydaná část pozemku PK 2486 v katastrálním území [adresa] byla znárodněna dnem [datum] spolu s tesařským závodem, nabídka bezplatného odevzdání z roku 1952 byla přijata v roce 1959. Pozemek byl součástí stavebního obvodu v roce 1958. V roce 1976 bylo rozhodnuto o umístění stavby – zařízení staveniště, na části byl umístěn provizorní dvoupodlažní objekt sociálního zařízení a administrativní budovy investora Výstavby hlavního města [jméno FO], o kterém však bylo opakovaně rozhodováno, že se prodlužuje doba jeho umístění na pozemku, části od roku 1974 používala vysoká škola jako součást tělovýchovného areálu, v roce 2000 na pozemku stále byly umístěné objekty a komunikace, část byla využívána jako cvičiště, šatny, zázemí pro sportoviště, části byly zastavěné či přiléhaly ke komunikacím. Pozemek byl znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] oceněn částkou [částka] jako pozemek stavebního charakteru. Pozemky PK 235/1, PK 235/2 a PK 236 v katastrálním území [adresa] byly nabídnuty státu v roce 1959, neboť se jednalo o stavební místa s významem pro socialistickou výstavbu. Již v roce 1949 nesloužili zemědělské výrobě, v roce 1952 byly pozemky součástí stavebního obvodu. V roce 1961 o pozemku rozhodoval odbor pro výstavbu města, správu části pozemku převáděl na vojenskou stavební správu, v roce 1962 již byly zmíněny jako pozemky využité přejímající organizací pro svou výstavbu. Letecké snímky v roce 1966 dokládají zastavěnost. V roce 1992 byly na pozemku parc. č. 235/1 evidovány dvě stavby s číslem popisným, část pozemku parc. č. 235/2 byla evidována jako zastavěná. V roce 1995 byla na pozemku č. [hodnota] povolena oprava dvoupodlažní budovy. V roce 1999 byly pozemky parc. č. [hodnota] a 235/2 evidovány jako zastavěné. U pozemku parc. č. 237/1 byla již dříve zmiňována výstavba domů. Pozemek parc. č. 235/2 byl znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] oceněn částkou [částka], pozemek parc. č. [hodnota] částkou [částka], pozemek parc. č. 235/1 částkou [částka], všechny jako pozemky stavebního charakteru. Pozemek PK 237/1 již v roce 1949 nesloužil zemědělské výrobě, přešel do vlastnictví státu dnem [datum], část do správy vojenské stavební správy, část do správy generálního investora komplexní bytové výstavby a část do odboru výstavby města, byl součástí stavebního obvodu, pozemky byly zjevně zastavěné již v roce 1966. V roce 1992 na něm byly evidovány tři stavby s číslem popisným. V roce 2000 se na něm nacházel chodník, oplocení, plechové garáže, přístupy k objektům, nevydání oprávněným osobám bylo odůvodněno zastavěním obytnými domy, komunikacemi a plochami nutnými pro provoz staveb. Pozemek byl znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] oceněn částkou [částka] jako pozemek stavebního charakteru.

15. U pozemků parc. č. 2132/14 a 2132/15 v obci a katastrálním území [adresa] navržených k vydání jako pozemků náhradních soud neshledal žádné překážky převoditelnosti, žalovaná ani žádné netvrdila, jedná se o pozemky zeleně bez využití s přístupem ze zpevněné komunikace. Pozemek parc. č. 2132/14 byl oceněn částkou [částka], dřeviny na něm se nacházející částkou [částka]. Pozemek parc. č. 2132/15 byl oceněn částkou [částka], dřeviny na něm částkou [částka]. Pozemek parc. č. 1733/93 v obci a katastrálním území [adresa] je užíván jako zemědělský pozemek, součást většího hospodářského celku, má přístup z nezpevněné komunikace, je oceněn částkou [částka] a část byla propachtována na dobu neurčitou. U pozemku parc. č. 783/8 v obci [adresa], katastrální území [adresa] u Kostelce nad [právnická osoba] je evidováno věcné břemeno pro oprávněnou obec [adresa] spočívající v podzemním vedení vodovodního přivaděče [adresa], pozemek je zelení bez využití, má přístup ze zpevněné komunikace a byl oceněn částkou [částka], dřeviny na něm se nacházející částkou [částka]. Pozemek parc. č. 993/66 v obci [adresa], katastrální území [adresa] u Kostelce nad [právnická osoba], je užíván jako zemědělský pozemek, součást většího hospodářského celku, má přístup z nezpevněné komunikace, byl oceněn částkou [částka]. Pozemek parc. č. [hodnota] v obci a katarálním území [adresa] je užíván jako zemědělský, součást většího hospodářského celku bez samostatného přístupu, oceněn byl částkou [částka]. Žalovaná ve veřejných nabídkách nabízí pozemky bez přímého přístupu a pozemky, které jsou součástí většího hospodářského celku. Celkem je hodnota pozemků navržených k vydání včetně ocenění porostů [částka], strany jejich hodnotu učinily nespornou.

16. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“) a přihlédl k ustálené judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu České republiky.

17. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby. Podle § 11a odst. 2 zákona o půdě veřejné nabídky sestavuje pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace. Pozemky nepřevedené na základě této nabídky budou předmětem převodu podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.

18. Podle § 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni [datum], a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.

19. Podle již konstantní judikatury vyšších soudů i Ústavního soudu ČR ( např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 495/05 a další) se osoby, jimž podle zákona o půdě vznikl nárok na převod náhradních pozemků, mohou žalobou domáhat, aby byla [právnická osoba] uložena povinnost uzavřít s nimi smlouvu o převodu konkrétních pozemků, pokud řečený veřejnoprávní subjekt neplní svou povinnost udržovat nabídku náhradních pozemků mající takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby při uspokojování restitučních nároků nedocházelo ke zbytečným průtahům a k počínání, které by bylo lze označit za liknavé, či dokonce svévolné. Je třeba mít na paměti smysl a účel restitučních zákonů, kterým je snaha zmírnit následky minulých majetkových a jiných křivd a ke splnění tohoto účelu a cíle je třeba interpretovat restituční zákony ve vztahu k oprávněným osobám co nejvstřícněji (např. nález Ústavního soudu IV. ÚS 1088/12). [Jméno žalované] má zákonnou povinnost převádět náhradní pozemky v co možná nejkratší době a co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Dále soud aplikoval závěry Nejvyššího soudu vyjádřené v rozhodnutích [spisová značka] ze dne [datum] a dále např. [spisová značka] ze dne [datum], že uspokojení nároku oprávněné osoby způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu (srov. § 11a zákona o půdě), je třeba mít za výjimečné, podmíněné zjištěními vedoucími k závěru, že postup [právnická osoba] ČR (nyní pozemkového úřadu) lze (alternativně) kvalifikovat jako liknavý, svévolný nebo diskriminační; uspokojení nároku převodem pozemku do veřejné nabídky nezahrnutého je namístě tehdy, kdy se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv. Judikatura je rovněž ustálena v závěru, že jako přinejmenším liknavý až svévolný lze kvalifikovat i takový postup žalované a jejího právního předchůdce, jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžuje uspokojení nároku oprávněných osob prostřednictvím veřejné nabídky pozemků nesprávným ohodnocením nároku oprávněných osob, tj. nesprávným určením ceny odňatých a nevydaných pozemků (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), a kdy proto nebylo možno na oprávněných osobách spravedlivě požadovat účast (či další účast) ve veřejných nabídkách (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

20. Ve světle této judikatury a po výše uvedených skutkových zjištěních, soud hodnotil přístup žalované jako liknavý a svévolný. Žalobci a jejich právní předchůdci se aktivně domáhali uspokojení svého nároku, řádně a včas podávali již v letech 1992 - 1993 výzvy na vydání odňatých nemovitostí, dokládali požadované doklady. O jejich nárocích nebylo ještě v roce 2018 rozhodnuto, podávali žádosti o dokončení restituce, že délka řešení znemožňuje doložení některých skutečností, bylo zjištěno, že o některých pozemcích nebylo doposud rozhodnuto a rozhodnutí byla vydána až v roce 2019. Veřejných nabídek se žalobci účastnili, až na žalobkyni d), avšak nebyli úspěšní mimo jiné i z důvodu, že žalovaná eviduje nárok ve výrazně nižší výši a nemohli se hlásit o pozemky vyšších hodnot, než jak jejich nárok žalovaná eviduje. Nelze vyčítat žalobkyni d), že se za takové situace nehlásila do nabídek či že ostatní se nehlásili více do veřejných nabídek, když ocenění jejich nároku bylo nesprávné a výrazně snížené a neúplné. Žalobce c) dosáhl jistého úspěchu ve veřejných nabídkách, ale dle tvrzení žalované pouze do výše [částka] a v některých smlouvách dle tvrzení žalované získal dle smlouvy i pouze korunové hodnoty, takový způsob uspokojování nároků restituentů se jeví jako velmi zdlouhavý a nelze po nich spravedlivě požadovat, aby se hlásili pouze o takto nízké hodnoty, když jejich nárok má být oceněn výrazně vyšší částkou, jak bude ještě vyloženo. Je tedy zcela pochopitelné, že žalobci se domáhají náhradních pozemků soudní cestou, když je třeba nahlížet na celkový přístup žalované k uspokojení nároku žalobce, včetně tedy délky vyřizování jejich nároků a neochotě přecenit jejich nárok, když o to žalovanou opakovaně žádali, aktivně si sami zjišťovali podklady a zajistili znalecké ocenění, ačkoli by to měla být žalovaná, kdo má usilovat o správné a co nejrychlejší napravení způsobených křivd. Možno odkázat již například na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], podle kterého je – li nárok oprávněné osoby v takové výši, že s ohledem na malou nabídku pozemků, by ani účastí v nabídkových řízeních nemohla dosíci uspokojení, není třeba, aby se takových řízení účastnila. Žalobci s nesprávně oceněným nárokem nebyli schopni dostatečně uspět ve snaze získat kvalitní pozemky odpovídající jejich nároku, a to ani při již kvalitativně a kvantitativně lepší veřejné nabídce žalované.

21. Podle § 28 zákona o půdě a několika rozhodnutí Nejvyššího soudu je dnem rozhodným pro posouzení kritérií rozhodných pro znalce za účelem stanovení ceny pozemků, den účinnosti zákona o půdě – [datum], což platí i pro způsob oceňování nevydaných pozemků s ohledem na jejich umístění v rámci administrativního členění měst a obcí v době převzetí pozemků státem. Soud při posuzování vycházel z ustálené judikatury ohledně posuzování charakteru pozemků, že pokud byly odnímané pozemky, byť formálně, vedeny jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny, popřípadě dále využity, jako pozemky stavebního charakteru, je na místě oprávněnému subjektu poskytnout náhradu jako za pozemky stavební (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Žalobci předložili soudu znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], kterou soud i vyslechl a shledal ocenění provedené tímto znaleckým posudkem předloženým žalobci za správné, zcela odpovídající zjištěním o charakteru pozemků v době přechodu na stát, jak vyplynul i z dalších provedených důkazů. Znalecký posudek byl stručný, ale podložený a nikoli nepřezkoumatelný. Žalovaná po výzvách žalobců přistoupila k přecenění pozemků parc. č. 25/1, parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], dále ale sdělila, že pro přecenění dalších jí nebyly předloženy dostatečné podklady. Přitom k pozemku parc. č. 25/1 měla žalovaná již od roku 1994 důkazy o tom, že byl tento pozemek stavební parcelou již v roce 1947, tedy dokonce dříve, než na stát přešel. Co se týká ostatních žalovanou dosud nepřeceněných pozemků, měla žalovaná od žalobců dostatečné podklady pro jejich přecenění. Pozemek PK 1041 byl využíván jako navazující komunikace k výstavbě již před přechodem na stát, postupně jako komunikace k domům, což bylo potvrzeno i v rozhodnutí, kterým bylo o jeho nevydání rozhodnuto, že byl zastavěn v roce 1975 komunikací. I kdyby tak byl zastavěn až v roce 1975, bylo by to bezprostředně po přechodu na stát, ortofotomapy zajištěné znalkyni však dokládají komunikaci již dříve. S pozemky PK 1049 a PK 2584 se pro výstavbu rovněž počítalo, žádost o vyvlastnění byla již za účelem konkrétní stavby, ač k vyvlastnění došlo opakovaně, účel byl zcela zřejmý. Výstavba na nich byla v roce 1966 již zřetelná a v rozhodnutí o nevydání bylo uváděno, že státu byly darovány v roce 1970 a zastavěny byly v průběhu 60. – 80. let. Společně s těmito pozemky byl za shodným účelem odňat i pozemek PK 1058, který žalovaná již přecenila. Charakter těchto pozemků jako stavebních v době přechodu na stát je tak rovněž zcela prokázán. Pozemek PK 1717/1 přešel na stát v roce 1971 a v 70. letech na něm došlo k výstavbě rodinných domů, o jeho charakteru tak rovněž nelze pochybovat, došlo – li k výstavbě bezprostředně po přechodu na stát. Pozemek PK 2486 byl součástí stavebního obvodu v roce 1958, na stát přešel v roce 1959, ke stavbám na pozemku skutečně došlo a nelze je hodnotit jako provizorní, neboť jsou na něm umístěny desítky let. Stavební obvody byly určovány podle zákona č. 42/1947 Sb., který v § 3 odst. 1 stanovil, že „Pro každou obec, v níž budou prováděny pozemní stavby podle dvouletého plánu nebo stavby jimi vyvolané anebo stavby podle § 2, odst. 1 nebo 3, určí okresní národní výbor - na Slovensku státní stavební úřad - po slyšení místního národního výboru, přihlížeje k potřebě ploch pro jednotlivé účely a druhy staveb, jakož i k platnému regulačnímu plánu, jeden nebo více stavebních obvodů s těmito právními účinky: a) vyvlastňovat pozemky pro pozemní stavby (§ 8) a udělovat povolení k rozdělení nebo přeměně pozemků na staveniště nebo stavební povolení lze jen uvnitř stavebního obvodu obce.“ Je tedy zjevné, že do stavebních obvodů byly zařazovány pozemky, na kterých se do budoucna s výstavbou počítalo, v době přechodu na stát tento pozemek takto zařazen byl a k výstavbě na něm skutečně došlo, jeho ocenění znalkyni jako stavebního je tak správné. Součástí stavebního obvodu byly v roce 1952 i pozemky PK 235/1, PK 235/2 a PK 236, státu byly nabídnuty v roce 1959 již s uvedením, že se jedná o stavební místa s významem pro socialistickou výstavbu, k zemědělským účelům nesloužily již od roku 1949. V letech 1961-1962 byly spravovaný orgány zabývajícími se stavbami, byly určeny k výstavbě, v roce 1966 byly zastavěny, tedy charakter jako stavebních byl prokázán a ocenění znalkyní bylo správné. Rovněž PK 237/1 nesloužil zemědělské výrobě již v roce 1949, na stát přešel v roce 1959 a svěřen do správy orgánů zabývajících se výstavbou, byl součástí stavebního obvodu a již v roce 1966 prokazatelně zastavěn. Ocenění znalkyní jako pozemku stavebního charakteru je správné. Žalovaná, která měla všechny tyto podklady již dříve k dispozici tak postupuje vůči žalobcům svévolně a liknavě i tím, že pozemky takto správně neoceňuje. Restituční nárok žalobců tak činí v dosud neuspokojené výši [částka], z toho nárok žalobce a) ve výši [částka], žalobkyně b) [částka], žalobce c) [částka], žalobkyně d) [částka] a žalobkyně e) po tvrzeném částečném čerpání ve výši [částka]. Žalobce e) uváděl v žalobě, že eviduje blokaci svého nároku ve výši [částka], žalovaná uváděla, že ve veřejných nabídkách získal pozemky v hodnotě [částka], vzhledem k nevyčerpané výši nároku tohoto žalobce a výše jeho podílu na vydávaných pozemcích tuto skutečnost soud dále neprokazoval.

22. Při posuzování vhodnosti navržených pozemků k převodu jako náhradních ve smyslu § 11a odst. 1 zákona o půdě soud hodnotil s přihlédnutím k ustálené judikatuře, zda převodu nebrání zákonné výluky dle § 11 odst. 1 zákona o půdě, § 6 zákona č. 503/2012 Sb., zda jejich převod není z jiného důvodu zákonem zapovězen a zda je lze zemědělsky obhospodařovat. Žalovaná nevznesla žádné námitky proti převodu pozemků parc. č. 2132/14 a parc. č. 2132/15 v obci a katastrálním území [adresa], vznesla námitky proti ostatním navrženým pozemkům. Pozemky parc. č. 2132/14 a parc. č. 2132/15 jsou zemědělsky využitelné a soud sám nezjistil žádnou jejich překážku převoditelnosti. K pozemku parc. č. 1733/93 v obci a katastrálním území [adresa] žalovaná namítala, že jeho část je propachtována. Jedná se o pozemek zemědělsky využívaný jako součást většího celku. Soud neshledal sjednaný pacht jako překážku převoditelnosti, s odkazem například na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], pro posouzení otázky, zda se jedná o vhodné náhradní pozemky, není bez dalšího rozhodující, že žalobci vstoupí do práv a povinností z pachtovní smlouvy místo dosavadního propachtovatele. Vzájemná práva a povinnosti žalobců a dosavadního pachtýře budou nadále upravena sjednanou smlouvou, vydáním předmětných pozemků žalobcům nebude dotčeno právo pachtýře dané pozemky nadále jako doposud užívat. U pozemků parc. č. [hodnota] v obci a katastrálním území [adresa] a parc. č. 993/66 v obci [adresa], katastrálním území [adresa] u Kostelce nad [právnická osoba] namítala žalovaná nedostatek přístupu. U pozemku parc. č. 993/66 znalec [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že má přístup z nezpevněné komunikace, je využíván zemědělsky. Pozemek parc. č. [hodnota] je zemědělsky využíván a jako součást většího hospodářského celku nemá samostatný přístup. [jméno FO] prokázáno, že sama žalovaná nabízí ve veřejných nabídkách takové pozemky bez přístupu a rovněž je třeba odkázat na judikaturu, konkrétně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], kde dovolací soud uzavřel, že nenapojení pozemku na veřejnou cestu nebrání právním dispozicím s ním, pozemek lze prodat či pronajmout, eventuálně zjednat přístup k němu právním jednáním s vlastníky či uživateli okolních pozemků a tato okolnost tedy nepředstavuje žádnou další zákonem předpokládanou či judikatorně odvozenou překážku vydání pozemku oprávněné osobě jako náhradního, s čímž se soud ztotožňuje i v tomto konkrétním případě a oba pozemky tak lze převést. U pozemku parc. č. 783/8 v obci [adresa], katastrálním území [adresa] u Kostelce nad [právnická osoba] namítala žalovaná existenci vodovodního přivaděče, pro který je pozemek zatížen věcným břemenem. Bylo prokázáno, že přivaděč je podzemní již existující stavbou a pozemek je zelení bez využití s přístupem. Jedná se o již zřízenou technickou infrastrukturu, přičemž pro takový případ § 6 odst. 1 písm. b), bod 4 zákona č. 503/2012 Sb. stanoví výjimku ze zákazu převoditelnosti zemědělských pozemků. Dle judikatury - srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], samotné věcné břemeno bez dalšího není překážkou převoditelnosti pozemku do vlastnictví oprávněné osoby, omezení věcným břemenem, zde spočívajícím v povinnosti strpět umístění přivaděče, nijak i dle popisu znalcem neztěžuje zemědělské obhospodařování daného pozemku. Proto soud dospěl k závěru, že všechny navržené pozemky mohou být převedeny na oprávněné osoby. Zvažoval tyto skutečnosti i v kontextu judikatury Ústavního soudu (I. ÚS 581/14 a II. ÚS 536/14), kdy dospěl k závěru, že se v tomto případě nejedná o případ, kde by restituce kolidovala s veřejným zájmem, maximy vyjádřené v preambuli zákona o půdě nebudou porušeny. Změnou vlastnictví nedojde ani k tzv. holému vlastnictví.

23. Vzhledem k tomu, že vydáním pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, ve zjištěné ceně [částka], nebudou jednotlivé restituční nároky žalobců vyčerpány a vzhledem k výše uvedeným zjištěním a právnímu posouzení, soud shledal žalobu důvodnou a zcela jí vyhověl.

24. V části, v které vzali žalobci žalobu zpět, soud řízení podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen „o.s.ř.“, zastavil.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci byli ve věci plně úspěšní. Řízení o vydání náhradních pozemků je řízením, kde způsob vypořádání vyplývá z právního předpisu, ve kterém soud není vázán žalobním petitem ve smyslu § 153 odst. 2 o.s.ř. Předmětem řízení je penězi ocenitelné plnění, byla zjištěna hodnota vydávaných náhradních pozemků [částka], soud při stanovení výše tarifní hodnoty vyšel z § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v souladu s judikaturou, například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]. Proto soud jako účelně vynaložené náklady řízení žalobců shledal účtovanou částku [částka], kterou tvoří odměna za právní zastoupení za 12 úkonů právní služby dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“). Dva úkony ve věci – převzetí a příprava zastoupení a žaloba podle § 11 odst. 1 a) a d) AT byly učiněny do [datum], podle § 12 odst. 4 AT ve znění účinném do [datum] tak náleží za tyto úkony žalobcům odměna ve výši [částka] za každý tento úkon. Deset úkonů ve věci – šest vyjádření ve věci a čtyřikrát účast na jednání soudu podle § 11 odst. 1 písm. d) a g) AT, bylo učiněno po [datum] a podle novelizovaného § 12 odst. 4 AT tak náleží za každý z těchto úkonů odměna [částka] pro žalobce a), [částka] pro žalobkyni b), [částka] pro žalobce c), [částka] pro žalobkyni d) a [částka] pro žalobkyni e). Dále náklady tvoří náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 adv. tarifu 2 x [částka] za úkony učiněné do [datum] a 10 x [částka] za úkony učiněné po [datum], náhrada cestovného za celkem [hodnota] km (čtyřikrát [adresa] a zpět) v částce [částka] a náhrada za promeškaný čas dle § 14 adv. tarifu za 24 započatých půlhodiny po [částka], tj. [částka] a 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobců a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. v částce [částka]. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobců coby advokáta.

26. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro jejich prodloužení.