17 C 42/2020-248

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Kyselovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o odpůrčí žalobě, takto:

Výrok

I. Určuje se, že dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti ze dne [datum] uzavřená mezi [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa], [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], a [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa], schválena usnesením vydaným jménem Obvodního soudu pro Prahu 5 dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na základě které žalovaná nabyla mj. spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/3 na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] (část [územní celek]), rodinný dům, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], který tak nenabyla [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], je vůči žalobci neúčinná.

II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal určení neúčinnosti dohody dědiců o rozdělení pozůstalosti ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou, [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], a [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], bytem tamtéž, která byla schválena usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jejímž předmětem byl mj. pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce], [územní celek], s tím, že dne [datum] byl [anonymizováno] [jméno] [jméno], notářem se sídlem v [obec], sepsán notářský zápis [anonymizována dvě slova] [rok], kterým mimo jiné [jméno] [příjmení] uznala svůj dluh vůči žalobci v celkové výši 38 900 000 Kč z titulu smlouvy o úvěru [číslo] [rok] ze dne [datum] a [anonymizováno] [rok] ze dne [datum]. [jméno] [příjmení] se spolu s [jméno] [příjmení] a společností [právnická osoba] zavázala dluh splatit ve 4 splátkách, avšak s ohledem na prodlení s úhradou dílčích splátek se dluh ve výši 25 000 000 Kč stal splatný dne 6. 9. 2018. Součástí notářského zápisu byl souhlas s přímou vykonatelností a tento dluh je vymáhán u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka]. Dne 22. 2. 2018 zemřel otec žalované a [jméno] [příjmení] Tyto dvě měly spolu s matkou, [jméno] [celé jméno žalované], dědit rovným dílem, avšak v rámci dědického řízení byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, na základě které veškerou pozůstalost nabyla žalovaná. Touto dohodou došlo ke zkrácení žalobce, jelikož [jméno] [příjmení] se uzavřením dohody bezúplatně vzdala dědického podílu. Dle názoru žalobce jsou tvrzení žalované nepravdivá, jelikož žalobce poskytl nevrácený úvěr ve výši 25 000 000 Kč a za této situace došlo k bezúplatnému převodu jediného majetku ze strany sestry žalované. Tvrzení žalované jsou dle žalobce nelogická, když otec žalované zemřel před uzavřením smlouvy o úvěru [číslo] [rok], na základě které byl poskytnut úvěr dne [datum]. Z exekučního řízení vedeného proti [jméno] [příjmení] rovněž vyplývá, že nemá žádný majetek a vzhledem k jejímu postoji není možnost uspokojení exekuce reálná. Aktiva pozůstalosti dle dědické dohody představují jediný majetek, ze kterého může žalobce alespoň částečně svoji pohledávku uspokojit. Dle žalobce je z pohledu ust. § 591 občanského zákoníku irelevantní argumentace žalované o absenci vědomosti [jméno] [příjmení] či žalované o pohledávce a o úmyslu, který sledovaly při uzavření dědické dohody. K tvrzení žalované o přehlášení energií žalobce uvedl, že toto nemůže osvědčovat vůli otce žalované, aby vlastnictví k nemovitostem nabyla žalovaná. V případě, že vůle otce byla taková, jak popisuje žalovaná, měl tyto otázky vyřešit za svého života pořízením pro případ smrti. Žalovaná dále nijak neprokazuje svá tvrzení o tom, že si nebyla vědoma dluhů své sestry, nadto žalobce poukazuje na to, že tato tvrzení v dané věci nehrají žádnou roli. Žalobce dále poukazuje na to, že všechny dědičky rovněž byly provázány, a to jak osobně, tak i obchodně. [jméno] [příjmení] muselo být jasné, že vůči ní má žalobce solidární pohledávku a k námitce nátlaku [jméno] [příjmení] žalobce uvedl, že tato tvrzení nejsou opřena o žádné důkazy. Podmínky pro uplatnění § 591 písm. d) o. z. jsou dle žalobce velmi restriktivní a tvrzení žalované nejsou způsobilá těmto požadavkům dostát. Plnění poskytnuté [jméno] [příjmení] nebylo přiměřené jejím majetkovým poměrům, podstatně snižovalo hodnotu jejího majetku a zároveň sledovalo zkrácení uspokojení žalobce. V době uzavření dědické dohody [jméno] [příjmení] dlužila desítky milionů korun.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že v době, kdy ještě žil otec žalované, bylo jeho vůlí, aby zdědila uvedenou nemovitost, což otec rovněž sdělil i [jméno] [příjmení] Dohoda dědiců odpovídala vůli zemřelého otce a s ohledem na tuto skutečnost byly na žalovanou přepsány smlouvy na dodávky energií k rodinnému domu. Přání otce bylo pro žalovanou, její sestru a matku morálním závazkem, jehož dodržení považovaly za samozřejmost. Žalovaná žila v předmětném domě s otcem, o kterého pečovala. Naopak [jméno] [příjmení] v domě prakticky nebyla, a proto se svého nároku na 1/3 nemovitosti vzdala. V rámci rodiny se o finančních záležitostech nebavili. V době před úmrtím otce, v průběhu dědického řízení ani v době vydání usnesení, kterým byla schválena dědická dohoda, si žalovaná nebyla vědoma závazků své sestry a o tomto údajném závazku se dozvěděla až poté, co jí byla doručena odpůrčí žaloba. Žalovaná se se sestrou nikdy blíže nebavila o podnikání společnosti [právnická osoba] Postup žalobce považuje žalovaná za účelový, jelikož žalobce se nedomáhal proplacení pohledávek z roku 2018 a k jejich vymáhání přistoupil až o více než rok později. Žalovaná dále namítla absolutní neplatnost úvěrových smluv a notářského zápisu s tím, že byly její sestrou podepsány z donucení. Dle žalované neexistuje vykonatelná pohledávka žalobce vůči její sestře, což je zásadní podmínka pro rozhodování o relativní neúčinnosti právního jednání, tedy dědické dohody. Žalovaná dále uvádí, že by v řízení musel být prokázán úmysl dlužníka zkrátit věřitele, což dle jejího názoru v dané věci nebyl. Svého podílu se vzdala i matka žalované, která nebyla se žalobcem v žádném vztahu, což svědčí o úmyslu rodinných příslušníků dostát přání otce žalované, nikoliv o úmyslu krátit žalobcova práva.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 9. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná je výlučným vlastníkem nemovitosti parc. [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], nacházející se v obci [obec], k. ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví] (č.l. 40).

5. Ze žádosti o zápis poznámky ze dne 20. 10. 2020 o podané odpůrčí žalobě bylo zjištěno, že žalobce požádal katastr nemovitostí o zapsání poznámky k výše uvedené nemovitosti s tím, že u zdejšího soudu se dovolává neúčinnosti právního jednání (č.l. 26).

6. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že v pozůstalostním řízení po [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelého [datum], stanovila notářka, jako pověřený soudní komisař, čistou hodnotu pozůstalosti částkou 5 736 601,99 Kč. S účinností ke dni vzniku dědického práva byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti ze dne [datum], na základě které pozůstalá manželka [jméno] [celé jméno žalované] a pozůstalá dcera [jméno] [příjmení] nenabývají z pozůstalosti ničeho a ani nic nežádají na uspokojení svého dědického podílu. Soudní komisař potvrdil dědický podíl žalované o velikosti 100 % (č.l. 21).

7. Z notářského zápisu ze dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], sepsaného [anonymizováno] [jméno] [jméno], bylo zjištěno, že žalobce, jakožto úvěrující, a společnost [právnická osoba], [IČO], [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], jakožto úvěrovaní, uzavřeli dohodu o splnění pohledávky se svolením k vykonatelnosti. V prohlášení účastníci uvedli, že žalobce má za povinnými pohledávku v celkové výši 38 900 000 Kč, která vznikla z titulu smlouvy o úvěru [číslo] [rok], ze dne [datum], včetně dodatku [číslo] smlouvy, a smlouvy o úvěru [číslo] [rok], ze dne [datum]. Osoby povinné se zavázaly uhradit dlužnou částku ve 4 splátkách, a to 1. splatnou dne 15. 8. 2018, 2. splatnou dne 31. 8. 2018, 3. splatnou dne 15. 9. 2018 a poslední splatnou dne 31. 3. 2019, a to pod ztrátou výhody splátek. Dále bylo v notářském zápisu uvedeno, že neuhradí-li osoby povinné některou z výše uvedených splátek řádně a včas, stane se šestým dnem prodlení splatná celá dlužná částka jistiny, smluvního úroku, smluvního úroku z prodlení a zákonného úroku z prodlení (č.l. 6).

8. Ze smlouvy o úvěru [číslo] [rok] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce na straně jedné a společnost [právnická osoba], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na straně druhé uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobce zavázal poskytnout úvěrovaným finanční částku ve výši 13 900 000 Kč (s příslušenstvím tvořeným jak smluvním úrokem, tak případně smluvní pokutou v případě prodlení se splacením úvěru) a úvěrovaní se zavázali dlužnou částku uhradit společně a nerozdílně (č.l. 10).

9. Ze směnky ze dne 31. 12. 2017 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se zavázala za tuto směnku zaplatit žalobci částku 14 200 000 Kč. Per aval za výstavce byla směnka podepsána [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (č.l. 183).

10. Ze smlouvy o úvěru [číslo] [rok] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce na straně jedné a společnost [právnická osoba], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na straně druhé uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobce zavázal poskytnout úvěrovaným finanční částku ve výši 11 700 000 Kč a 541 278 EUR s příslušenstvím a úvěrovaní se zavázali dlužnou částku uhradit společně a nerozdílně ve výši 25 600 000 Kč (č.l. 13).

11. Ze směnky ze dne 31. 3. 2019 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se zavázala za tuto směnku zaplatit žalobci částku 27 100 000 Kč. Per aval za výstavce byla směnka podepsána [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (č.l. 224).

12. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byla u této společnosti zaměstnaná na dobu neurčitou na pozici obchodního manažera (č.l. 90).

13. Z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 1. 11. 2018 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] používala služební e-mail společnosti [právnická osoba] a rovněž její podpis v e-mailu byl opatřen kontaktními údaji [právnická osoba] [anonymizováno] (č.l. 89).

14. Z e-mailu psaného [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 27. 7. 2017 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] pod hlavičkou společnosti [právnická osoba] potvrdila připsání částky 13,9 milionu korun na účet společnosti (č.l. 176).

15. Z e-mailu psaného [jméno] [příjmení] na adresu [email] dne 27. 7. 2017 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] pod hlavičkou společnosti [právnická osoba] zaslala v příloze e-mailu podepsanou smlouvu včetně směnky a potvrdila, že ověřené originály zasílá poštou. V kopii e-mailu byla uvedena [jméno] [příjmení] a žalobce (č.l. 177).

16. V písemném prohlášení [jméno] [příjmení] uvedla, že společnost [právnická osoba] si v roce 2017 půjčila od žalobce částku 13,9 milionu Kč, v roce 2018 částku 25 milionu Kč a v roce 2019 částku 11,8 milionu Kč, přičemž úvěry z roku 2017 a 2019 byly splaceny (dne 3. 9. 2018 byla [právnická osoba] žalobci zaslána částka 9 000 000 Kč a dne 26. 2. 2019 částka 1 200 000 Kč, výpisy z účtu čl. 57-58) a úvěr z roku 2018 zůstal nesplacen.

17. Z potvrzení [právnická osoba], bylo zjištěno, že na účet žalobce byla připsána dne 16. 1. 2019 částka 2 500 000 Kč. Z potvrzení [právnická osoba], bylo zjištěno, že na účet žalobce byla připsána dne 31. 1. 2019 částka 1 200 000 Kč. Z potvrzení [právnická osoba], bylo zjištěno, že na účet žalobce byla připsána dne 26. 2. 2019 částka 1 200 000 Kč (potvrzení č.l. 16-18).

18. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] ke dni 15. 3. 2021 bylo zjištěno, že původní obchodní firma této společnosti byla [spisová značka] [anonymizováno], která byla změněna dne 20. 2. 2013. Žalovaná v této společnosti působila jako jednatel společnosti od jejího zápisu do obchodního rejstříku dne 16. 1. 2007 do 30. 6. 2007 a rovněž byla společníkem společnosti od 16. 1. 2007 do 26. 7. 2007. Matka žalované ve společnosti působila ve společnosti od 22. 11. 2007 do 15. 2. 2013. Jediným společníkem ke dni pořízení výpisu byla společnost [právnická osoba] (č.l. 92).

19. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] ke dni 15. 3. 2021 bylo zjištěno, že matka žalované byla členem představenstva této společnosti od 7. 3. 2001 do 25. 7. 2006. Sestra žalované, [jméno] [příjmení] je členkou představenstva od 28. 7. 2020. Žalovaná působila v dozorčí radě této společnosti od 7. 3. 2001 do 3. 12. 2012 a její sestra [jméno] [příjmení] působila jako předsedkyně dozorčí rady od 3. 12. 2012 do 28. 7. 2020 (č.l. 94).

20. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 17. 7. 2018 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], se zavázala dodávat žalované do odběrného místa [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo] dodávky elektřiny (č.l. 62).

21. Ze smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod ze dne 17. 7. 2018 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], se zavázala dodávat žalované do odběrného místa [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo] dodávky vody a odvádět odpadní vody (č.l. 65).

22. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě ze dne 17. 7. 2018, včetně dodatku ke smlouvě z téhož dne, bylo zjištěno, že [ulice] [anonymizováno] [právnická osoba], se zavázala dodávat žalované do odběrného místa [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo] dodávky plynu (č.l. 63, 68).

23. Z faktury od [právnická osoba], ze dne 29. 5. 2018 bylo zjištěno, že otci žalované, [jméno] [příjmení], byla vystavena faktura za odběr plynu na adrese [adresa], na částku 14 778 Kč (č.l. 161).

24. Z potvrzení o provedení platby ze dne 12. 6. 2018 bylo zjištěno, že fakturu za plyn vystavenou otci žalované, uhradila žalovaná.

25. Z připojeného dědického spisu Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] aktivně vystupovala v dědickém řízení (byla jako jediná z pozůstalých osob účastna protokolu o předběžném šetření dne 21. 6. 2018) a komunikovala s pověřenou notářkou. Rovněž v rámci dědického řízení zaslala notářce ocenění nemovitosti, a to z e-mailu [email] (čl. 84, 89).

26. Ze záznamu soudního komisaře ze dne 18. 6. 2018 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] se omluvila z jednání a byl nařízen náhradní termín jednání na 21. 6. 2018 (č.l. 83).

27. Z protokolu o jednání ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], sp. zn. notáře [spisová značka], bylo zjištěno, že pozůstalá manželka po panu [jméno] [příjmení] a pozůstalé dcery [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] prohlásily, že žádají o nahrazení soupisu pozůstalosti společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku. Součástí protokolu byla i dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti (č.l. 78).

28. Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalobce v pozici oprávněného zahájil vymáhání nároku z notářského zápisu [anonymizována dvě slova] [rok] vůči povinným [právnická osoba], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří byli zavázáni společně a nerozdílně k úhradě jistiny ve výši 25 000 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 000 000 Kč a příslušenství (č.l. 19). Ze zprávy o průběhu řízení soudního exekutora ze dne [datum] bylo zjištěno, že soudní exekutor sdělil oprávněnému, zde žalobci, že ke dni zprávy bylo vymoženo 21 713 Kč a vzhledem k zjištěnému a zajištěnému majetku, prohlášenému konkurzu na společnost [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] není předpoklad, že by bylo další plnění vymoženo (č.l. 24).

29. Z oznámení skutečností nasvědčujících možnému spáchání několika trestných činů ze den 10. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobce podal trestní oznámení proti společnosti [právnická osoba], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (č.l. 125).

30. Z vyrozumění Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že trestní oznámení žalobce na [jméno] [příjmení] bylo předáno k prověření policejnímu orgánu Policie ČR (č.l. 102).

31. Z protokolu o výslechu podezřelé osoby sepsaného Policií České republiky dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zjištěno, že Policie ČR vyslýchala [jméno] [příjmení], který uvedl, že společnost [právnická osoba] byla opakovaně financována žalobcem za účelem zlepšení cash-flow na základě úvěrových smluv ze dne 27. 7. 2017 a 11. 6. 2018 Dále uvedl, že půjčka ve výši 25 000 000 Kč byla určena k nákupu jachty [anonymizováno], z jejíhož prodeje měla být půjčka vrácena. Půjčka byla zajištěna na základě notářského zápisu zřízením zástavního práva k závodu společnosti a ručitelským závazkem jeho osoby a manželky [jméno] [příjmení] (č.l. 120).

32. Z insolvenčního návrhu ze dne 20. 4. 2020 bylo zjištěno, že insolvenční návrh na sebe podal [jméno] [příjmení] (č.l. 105).

33. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], bylo zjištěno, že u dlužníka [jméno] [příjmení] se zjišťuje úpadek a na jeho majetek byl prohlášen konkurz (č.l. 103).

34. Ze seznamu přihlášených pohledávek k řízení č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobce uplatnil pohledávku ze smlouvy o úvěru [číslo] [rok], vykonatelnou na základě notářského zápisu [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne 11. 6. 2018 (č.l. 112).

35. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], bylo zjištěno, že byl zjištěn úpadek společnosti [právnická osoba] a na její majetek byl prohlášen konkurz (č.l. 115).

36. Ze seznamu přihlášených pohledávek k řízení č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobce uplatnil pohledávku ze smlouvy o úvěru [číslo] [rok], vykonatelnou na základě notářského zápisu [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne 11. 6. 2018 (č.l. 118).

37. Z přepisu zvukového záznamu z jednání konaného dne 11. 6. 2021 u Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že v dané věci bylo rozhodováno o návrhu [jméno] [příjmení] na zastavení exekuce. Oprávněným z exekuce je žalobce. Návrh povinné na zastavení exekuce byl zamítnut (č.l. 143).

38. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], sestry zemřelého otce žalované [jméno] [příjmení], ze dne 20. 8. 2021 bylo zjištěno, že paní [příjmení] byla svědkem rozhovoru mezi panem [příjmení] a žalovanou, kdy pan [příjmení] říkal žalované, že jí odkáže svůj dům za to, že se o něj opakovaně stará (č.l. 162).

39. K majetkovým poměrům žalované bylo zjištěno, že žalovaná byla prakticky nepřetržitě v pracovním poměru, a to od 1. 8. 1990 (zjištěno z informativního výpisu z důchodové aplikace č.l. 196 p.v.). Žalovaná je rovněž vlastníkem nemovitosti pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je rodinný dům [adresa]. K této nemovitosti vázne zástavní právo smluvní vyplývající ze smlouvy o hypotečním úvěru ze dne 29. 1. 2014 (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí, č. l. 197).

40. Z výslechu žalované bylo zjištěno, že v předmětném domě na adrese [adresa], žalovaná bydlela, avšak v současnosti kvůli covidové situaci bydlí s matkou v domě mimo [část Prahy] který má hypotéku a zbývá doplatit asi 40 % Vedle předmětného domu je postaven další řadový dům, který před covidem obývala matka žalované a tento sousední dům je v jejím vlastnictví. V době, kdy byl otec žalované nemocný, tak s ním žalovaná žila v domě na adrese [ulice a číslo] a pečovala o něj. S péčí jí dále pomáhala sestra a matka. K dotazu, zda existovala obdobná dohoda ohledně předběžného vypořádání majetku vůči její sestře, žalovaná uvedla, že o tom nic neví. K otázce podílu na domu ve prospěch matky žalované otec hovořil tak, že matka žalované má vedlejší dům a on má svůj. Ke vztahu se sestrou žalovaná uvedla, že v roce 2018 její sestra bydlela nedaleko předmětného domu v nemovitosti, kterou vlastnila její matka, a taktéž pečovala o otce. Žalovaná uvedla, že se se svojí sestrou nebavila o finančních záležitostech a žalovaná neví, odkud měla finanční prostředky. Rovněž neví nic o tom, že by její sestra podnikala, nebo že by působila na nějaké obchodní pozici ve společnosti [právnická osoba] Žalovaná si nemyslí, že by její sestra měla nadstandardní styl života. Žalované rovněž nebylo známo, že by její manžel měl dluhy, ani o tom se sestrou nebo matkou nemluvila. K zapojení v podnikatelských aktivitách své matky žalovaná uvedla, že založila společnost [právnická osoba], ve které byla společník a jednatel, ale pouze formálně po dobu půl roku. Její matka rovněž působila ve [právnická osoba] [anonymizováno]. Později matka utlumovala podnikání a její švagr postupně odkoupil matčiny společnosti. K dědickému řízení po otci žalovaná uvedla, že to zařizovala její sestra, protože jí o to požádala. Sestra rovněž byla na předběžném šetření u notáře a žalovaná požádala sestru, aby udělala předběžný odhad na dům na adrese [ulice a číslo]. K dohodě dědiců žalovaná uvedla, že od počátku všichni počítali s tím, že dům bude pouze žalované. Žalovaná uvedla, že nepřemýšlela o tom, proč se její sestra vzdala dědictví, když jí bylo známo, že bydlí v nájmu u matky a má tři děti. Žalovaná uvedla, že nečinila žádné kroky k tomu, aby se přesvědčila o majetkové situaci své sestry.

41. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je vdaná od roku 2002, má tři děti a od roku 2020 je nezaměstnaná. Insolvenční správkyně společnosti [právnická osoba] dala svědkyni v lednu 2020 výpověď. Ke [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uvedla, že zde vykonávala e-mailovou korespondenci a jako předsedkyně dozorčí rady nevykonávala nic. K dědické dohodě uvedla, že to byla vůle jejího otce. Sestra se starala o dům a pečovala o otce. K vyřízení dědické řízení svědkyně uvedla, že zařizovala záležitosti kolem odhadu nemovitosti. Ohledně nemovitosti uvedla, že klíče od domu měla, protože občas chodila navštěvovat otce a pomáhala mu. S matkou ani sestrou neřešila vyrovnání dědictví, protože záležitost brala tak, že je to vůle jejího otce, aby dům připadl sestře. Svědkyně po sestře nepožadovala žádný podíl. K úvěrovým smlouvám uvedla, že ví, že je podepsala, ale jednatelem společnosti byl její manžel a finanční záležitosti měl na starosti on. Ohledně svého měsíčního příjmu uvedla, že od společnosti [právnická osoba] dostávala přibližně 24 000 Kč měsíčné čistého, její manžel měl vyšší příjem, asi kolem 30 000 Kč. Po přestěhování do Prahy bydleli v bytě její matky a platili jen náklady. O finančních poměrech své rodiny a dluzích nemluvila ani se sestrou ani s matkou. V části znalosti žalované o práci svědkyně je výpověď svědkyně v rozporu s výpovědí žalované, která uvedla, že nevěděla nic o podnikání sestry ani o tom, že by působila ve společnosti [právnická osoba], avšak svědkyně uvedla, že její sestra věděla o tom, že prodávala jachty. K dotazu zda se bavila se sestrou nebo zda se jí sestra ptala na finanční záležitosti, svědkyně odpověděla, že se o financích nikdy nebavily. Svědkyně rovněž neinformovala sestru o své exekuci. V závěru výslechu svědkyně uvedla, že vypořádání dědictví byla dle jejího názoru morální povinnost a slušnost. K dotazu z jakých prostředků dnes žije, když je bez zaměstnání uvedla, že jí podporuje rodina manžela.

42. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědek pracuje na vedlejší pracovní poměr u jedné společnosti, která má obdobný předmět podnikání. V minulosti byl podnikatel v rodinné společnosti týkající se jacht. Od tchýně v roce 2013 odkoupil dvě společnosti, které měly zcela odlišný předmět podnikání. Svědek dále uvedl, že manželka se starala o nákup a komunikaci se zahraničím a dělala administrativní činnost, vždy na pokyn svědka. K otázce vypořádání sester z majetku rodičů v souvislosti se smrtí tchána svědek uvedl, že od jeho manželky se k němu dostala informace, že sestra manželky by měla dostat dům otce z důvodu, že se o něj starala. Svědek uvedl, že se jim v té době ekonomicky dařilo, ale o podnikání se švagrovou nebo tchánem nehovořili. K vysvětlení svých dobrých poměrů svědek uvedl, že v roce 2018 měli příjmy desítky tisíc a v roce 2019 v souvislosti s insolvenčním řízením byly přihlášeny pohledávky ve výši 60 mil. Kč na fyzické osoby a 100 mil. Kč na právnické osoby.

43. Z výpisu z účtu společnosti [právnická osoba] na č. l. 57-60 nebyly zjištěny žádné nové skutečnosti, které by nebyly zjištěny z předchozích důkazů. Z odpovědi oprávněnému, zde žalobci, kterou mu poskytl soudní exekutor v rámci exekučního řízení č. j. [číslo jednací], nebyly pro věc zjištěny žádné rozhodující skutečnosti, jelikož zpráva se týká průběhu exekučního řízení. Soud nezjistil nad rámec již zjištěného žádné další skutečnosti z protokolu o předběžném šetření vedeného s [jméno] [příjmení] ve věci pozůstalého [jméno] [příjmení]. Z ocenění nemovitosti na č. l. 89 p. v. nebyly pro tuto věc zjištěny žádné nové skutečnosti, neboť to bylo prokázáno svědeckými výpověďmi. Dále nebyly pro věc zjištěny žádné relevantní informace z rodného, křestního a oddacího listu matky žalované, dopisu na č. § 198 p.v., kopií fotografií na č. l. 204 p. v. a 205, pokladních dokladů na č. l. 206 - 209, výpisu z katastru nemovitostí matky žalované č. l. 210 a 212 p. v. - 213, kopií fotodokumentace na č. l. 211 a 212 (nad rámec závěru, že předmětná nemovitost představuje rodinný majetek žalované a její rodiny a zjištění, že žalovaná s otcem v jeho nemoci bydlela), a obrazové reklamy [právnická osoba] [anonymizováno] na č. l. 214, neboť všechny tyto důkazy se týkaly prohlášení žalované a nemají pro věc žádnou relevanci. Stejně tak na závěru soudu o skutkovém stavu nemohou nic změnit e-maily [jméno] [příjmení] odeslané žalobci, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] dne 3. 7. 2018. V této souvislosti soud konstatuje, že pokud byly při ústním jednání konaném dne 9. 11. 2021 provedeny důkazy po koncentrační lhůtě (viz protokol z 25. 6. 2021), jednalo se o důkazy mající vztah k již dříve navrženým důkazům.

44. Z učiněných skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr o tom, že žalobce poskytl sestře žalované, jejímu manželovi a společnosti [právnická osoba] dva úvěry. Notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti se tyto osoby zavázaly uhradit dluh v celkové výši 38 900 000 Kč ve 4 splátkách, kdy první byla splatná v srpnu 2018, avšak z dlužné částky uhradili pouze 13 900 000 Kč a v exekuci byla uplatněna pohledávka ve výši 25 000 000 Kč, kterou dlužila primárně společnost [právnická osoba] a závazek byl zajištěn ručitelským prohlášením [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a dále byl závazek zaručen směnkou. Žalovaná užívala nemovitosti na adrese [ulice a číslo] a platila za služby dodávek energií od srpna roku 2018, resp. i před tímto obdobím, kdy byl odběratelem plynu otec žalované. Po smrti jediného vlastníka nemovitosti, otce žalované, byla na základě dědické dohody, kterou uzavřela žalovaná se svou sestrou a matkou, jedinou dědičkou právě žalovaná. Osobou aktivní v dědickém řízení byla sestra žalované, [jméno] [příjmení]. Žalovaná působila v orgánech společností [spisová značka] [anonymizováno] a [právnická osoba], avšak její působení bylo ukončeno a až následně přešla společnost [spisová značka] [anonymizováno] na jejího švagra [jméno] [příjmení]. Žalovaná byla v kontaktu se svou sestrou, avšak neřešily spolu jakékoliv finanční otázky, žalovaná nevěděla o dluzích své sestry a rovněž spolu žádným způsobem neřešily vypořádání v rámci dědictví nad rámec uzavřené dědické dohody, resp. se žalovaná nezajímala o finanční situaci své sestry.

45. Podle ust. § 589 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

46. Podle ust. § 590 odst. 1 písm. c) o. z., se věřitel může dovolat neúčinnosti právního jednání, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

47. Podle ust. § 591 písm. d) o. z., se neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

48. K otázce odporovatelnosti dohody o vypořádání dědictví se vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 17. 5. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4369/2010, ve kterém uvedl, že věřitel může s úspěchem odporovat dohodě o vypořádání dědictví schválené pravomocným usnesením o dědictví, kterou dlužník (jako dědic) uzavřel v úmyslu zkrátit své věřitele, jsou-li pro vyslovení odporovatelnosti splněny všechny předpoklady. Na základě tohoto judikátu přistoupil soud k posouzení naplnění předpokladů odporovatelnosti.

49. Prvním předpokladem pro úspěšné vykonání odpůrčího práva je vykonatelná pohledávka, která nebyla plně uspokojena. V dané věci byla pohledávka žalobce vůči [jméno] [příjmení] vykonatelná již před podáním odpůrčí žaloby, a jak bylo zjištěno, nebyla dlužníky žalobce plně uspokojena, přičemž v době uzavření předmětné dědické dohody (již se vzdala svého zákonného podílu po otci) byla vysoce solidárně zadlužená, přičemž dluh byl dle notářského zápisu z důvodu prodlení s úhradou 1. splátky již splatný). Z tohoto důvodu je vedena proti dlužníkům žalobce exekuce. Dalším předpokladem je, že věřitel nemá jinou možnost uspokojení své pohledávky, jelikož zde není jiný majetek, který by zajistil výkon jeho exekvovatelné pohledávky. Tento předpoklad byl zjištěn ze sdělení soudního exekutora, který nepředpokládá další vymožení pohledávky (současně u [jméno] [příjmení] nebylo zjištěno, že by měla nějaký majetek, z něhož by uspokojení věřitele bylo možné).

50. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 5. 3. 2008, sp. zn. 30 Cdo 2435/2006, dlužníkovy právní úkony zkracují pohledávku věřitele zejména tehdy, jestliže vedou ke zmenšení majetku dlužníka a jestliže v důsledku nich nastalé zmenšení majetku má současně za následek, že věřitel nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku dlužníka, ačkoliv - nebýt těchto úkonů - by se z majetku dlužníka alespoň zčásti uspokojil. Tento zákonný požadavek může být tedy splněn pouze při současném naplnění dvou podmínek: 1. majetek dlužníka má v důsledku odporovatelného právního úkonu objektivně menší hodnotu ve srovnání se stavem před tímto úkonem a 2. zmenšení majetku dlužníka má za následek, že věřitel se z tohoto majetku nemůže uspokojit, ačkoliv nebýt odporovatelného právního úkonu, byl by se uspokojil. Dle Nejvyššího soudu nese věřitel břemeno tvrzení a důkazní břemeno o tom, že dlužníkovy právní úkony zkracují uspokojení jeho pohledávky, což v daném případě bylo jak tvrzeno, tak i prokázáno.

51. Žalobce se domáhá určení, že právní jednání [jméno] [příjmení], která se vzdala ve prospěch své sestry 1/3 dědictví po pozůstalém otci, je vůči němu neúčinné, a to buď z důvodu uvedeného v ust. § 591 o. z., nebo eventuálně též z důvodu uvedeného v ust. § 590 odst. 1 písm. c) o. z.

52. Soud se nejprve zabýval posouzením a aplikací ustanovení § 591 o. z. Toto ustanovení vychází ze situace, kdy dlužník druhé osobě poskytne majetkovou hodnotu bez vzájemného plnění, tedy bezúplatně, a to v posledních dvou letech. V řízení bylo prokázáno, že k takovému jednání povinné [jméno] [příjmení] došlo, neboť se ocitla v prodlení se splácením závazku dle notářského zápisu a bezúplatně formou dědické dohody převedla majetek na žalovanou, a to ve stanovené lhůtě. Tímto jednání [jméno] [příjmení] zkrátila věřitele na možnosti uspokojit se z majetku, který měla nabýt v rámci dědictví. Soud se tak dále zabýval argumentací žalované, zda lze v daném případě aplikovat zákonnou výjimku z tohoto ustanovení.

53. Judikatura Nejvyššího soudu uvádí, že hodnocení, zda jde o plnění, kterým bylo ve smyslu § 591 písm. d) o. z. vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, je třeba posuzovat vždy s ohledem na konkrétní okolnosti každého případu a při jejím posuzování je třeba přihlížet zejména k tomu, o jaké konkrétní plnění se jedná, zda je v dané situaci ospravedlnitelné, že tímto plněním třetí osobě dlužník tuto osobu zvýhodní na úkor svého věřitele, zda je dlužníkem poskytnuté plnění za daných okolností přiměřené jeho majetkovým poměrům a zda se poskytnutím plnění podstatně nesnižuje hodnota dlužníkova majetku, v jaké majetkové (popřípadě sociální) situaci se v době právního jednání nacházel nabyvatel plnění a jakou subjektivní hodnotu pro něj toto plnění s ohledem na jeho majetkovou (sociální) situaci představuje, ale i k tomu, zda tímto plněním dlužník skutečně sledoval vyhovění svému mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2018, sp. zn. 21 Cdo 867/2018 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 7. 2021, sp. zn. 24 Cdo 356/2021). Za plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti vůči jiné osobě (nabyvateli plnění), by bylo možné považovat například poskytování„ výživného“, byť by k tomu dlužník nebyl podle zákona povinen, za situace, kdy by nabyvatel plnění byl na tomto příjmu existenčně závislý. I v takovém případě však musí být plnění dlužníka přiměřené jeho majetkovým poměrům a nesmí podstatně snižovat hodnotu jeho majetku.

54. Nejvyšší soud dále vyložil pojem„ ohledy slušnosti“ použitý v ustanovení § 591 písm. d) o. z. tak, že dlužníkem poskytnuté plnění musí vyhovovat těmto ohledům jak ve vztahu k nabyvateli plnění (k osobě, která měla z právního jednání nebo opomenutí dlužníka prospěch), tak i ve vztahu k dlužníkovi. Plnění dlužníka přitom musí být přiměřené jeho majetkovým poměrům a nesmí podstatně snižovat hodnotu jeho majetku. Stejně tak plnění, kterým bylo ve smyslu ustanovení § 591 písm. d) o. z. vyhověno mravnímu závazku, musí být přiměřené majetkovým poměrům dlužníka, nesmí podstatně snižovat hodnotu jeho majetku a musí se jednat o takový mravní závazek, který – stejně jako„ ohledy slušnosti“ - převáží nad povinností dlužníka plnit svůj právní závazek vůči věřiteli, a kterému je proto třeba dát přednost před právem věřitele na uspokojení jeho vykonatelné pohledávky.

55. S ohledem na okolnosti daného případu soud uzavřel, že nebyly dány podmínky pro aplikaci výjimky písm. d) uvedeného ustanovení. [jméno] [příjmení] zvýhodnila svou sestru na úkor věřitele, avšak poskytnuté plnění bylo zcela zjevně nepřiměřené jejím majetkovým poměrům ani poměrům její sestry – žalované. V řízení bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení], která má 3 vyživovací povinnosti vůči svým dětem, je ručitelkou dluhu ve výši nejméně 25 000 000 Kč, nevlastní žádnou nemovitost, ani žádné hodnotné movité věci jako např. automobil, se dobrovolně vzdala dědictví ve prospěch své sestry, která má stálé zaměstnání a nemá vyživovací povinnosti, a dále nabyla dědictví po otci. Jednání [jméno] [příjmení], které je předmětem řízení, podstatně snižuje hodnotu jejího majetku a už jen z tohoto důvodu nemůže ve světle judikatury Nejvyššího soudu obstát. S ohledem na výše uvedené se soud nezabýval tím, zda toto jednání převáží nad povinností dlužníka plnit svůj právní závazek vůči věřiteli, když nebyla splněna první podmínka stanovená v judikatuře Nejvyššího soudu. S ohledem na vše výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

56. K aplikovatelnosti ust. § 590 o. z. soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2019, sp. zn. 21 Cdo 955/2018, podle kterého toto nelze aplikovat na bezúplatná právní jednání. Nejvyšší soud uvedl, že:„ vzájemný vztah ustanovení § 590 a § 591 o. z. je nutné posoudit pomocí výkladového pravidla lex specialis derogat legi generali (tj. že zvláštní právní úprava vylučuje použití právní úpravy obecné), z čehož vyplývá, že ustanovení § 590 o. z. nelze aplikovat na bezúplatná právní jednání, neboť speciální právní úprava neúčinnosti bezúplatných právních jednání v ustanovení § 591 o. z. vylučuje použití obecnějšího ustanovení § 590 o. z. na případy zkracujících bezúplatných právních jednání.“ Osoba obohacená bezúplatným právním jednáním se proto nemůže úspěšně bránit tvrzením, že jí zkracující úmysl dlužníka nebyl znám a ani znám být nemusel. K závěru, že se ustanovení § 590 o. z. vztahuje pouze na úplatná právní jednání, se kloní také odborná literatura (srov. Tichý, L. in Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 1500 nebo Lebeda, M. in Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2141). S ohledem na tuto argumentaci se soud nezabýval posouzením případu ve smyslu ust. § 590 o. z.

57. Námitka žalované, že postup žalobce je účelový, jelikož se žalobce domáhá proplacení pohledávek z roku 2018 o více než rok později není ve věci relevantní, je pouze věcí žalobce, zda a kdy bude uplatňovat svoji vykonatelnou pohledávku. Soud v dané věci rovněž nepřezkoumával namítanou absolutní neplanost úvěrových smluv a notářského zápisu, jelikož tato otázka není předmětem řízení a soud vycházel ze zjištěného skutkového stavu. Lze rovněž poukázat na exekuční řízení, ve kterém se sestra žalované domáhala zastavení exekuce s obdobnou argumentací, avšak návrh na zastavení exekuce byl zamítnut.

58. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 o. s. ř. tak, že žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Podle tohoto ustanovení nemusí soud přiznat náhradu nákladů řízení úspěšnému účastníkovi, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele. K závěru o aplikovatelnosti ustanovení § 150 o. s. ř. došel soud na základě okolností, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, přičemž přihlédl k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení. Žalovaná předně nezavdala příčinu pro soudní uplatnění nároku (je zde podíl třetí osoby na zahájení řízení), a ačkoliv ve věci nebyla úspěšná, přihlédl soud k výjimečným okolnostem případu (žalovaná zřejmě měla – nebýt pohledávky její sestry vůči žalobci – nabýt rodinné dědictví po otci, o něhož se v těžké nemoci dlouhodobě starala), přičemž z osobního hlediska se jedná o řízení, v němž musí jako žalovaná před soudem vypovídat ryze o osobních rodinných okolnostech (ačkoli ona sama se žádného porušení práva či povinnosti nedopustila a své povinnosti vůči rodičům nadstandardně plnila). Za této situaci by se soudu jevila aplikace § 142 o. s. ř. (přiznání nákladů řízení dle úspěchu ve věci) vůči žalované nepřiměřenou tvrdostí. V neposlední řadě užití moderačního práva soudu dle § 150 o. s. ř. nebrání ani majetkové poměry účastníků; žalované sice svědčí vlastnické právo k nemovitostem (tyto jsou však zatíženy - projednávaná nemovitost z 1/3 v důsledku tohoto řízení, druhá nemovitost v k. ú. [obec] formou hypotečního úvěru), a žalobce zřejmě nebude (s přihlédnutím k okolnostem poskytování výše úvěrů) aplikací § 150 o. s. ř. na svých majetkových poměrech výrazně dotčen.

Poučení