17 C 46/2022 - 290

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alenou Novotnou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o 194 136 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 172 295,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 41 253,90 Kč od 15. 4. 2019 do zaplacení, 9,75 % ročně z částky 41 253,90 Kč od 15. 5. 2019 do zaplacení, 9,75 % ročně z částky 41 253,90 Kč od 15. 6. 2019 do zaplacení a 10 % ročně z částky 48 534 Kč od 15. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 21 840,30 Kč spolu s úrokem z prodlení 0,4 % denně a dále co do rozdílu smluvního úroku z prodlení 0,4 % denně a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 41 253,90 Kč od 15. 4. 2019 do zaplacení, z částky 41 253,90 Kč od 15. 5. 2019 do zaplacení, z částky 41 253,90 Kč od 15. 6. 2019 do zaplacení a 10 % ročně z částky 48 534 Kč od 15. 7. 2019 do zaplacení zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 189 465,47 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 194 136 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,4 % denně z titulu smlouvy o správě nemovitosti č. [hodnota]-[Anonymizováno] (dále jen „smlouva“). Svou žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu za účelem výkonu technické správy nemovitosti, výše odměny byla sjednána na částku 44 380 Kč bez DPH. Žalobkyně vystavila žalovanému čtyři faktury představující odměnu za období březen až červen 2019. Žalovaný však ani jednu fakturu neuhradil, a to navzdory předžalobní upomínce.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě namítl neplatnost smlouvy a pro případ, že by smlouva i přesto byla shledána platnou, namítl, že byla ukončena dne 28. 2. 2019, kdy žalovaný předal žalobkyni odstoupení od smlouvy. Důvodem odstoupení bylo podstatné porušení smlouvy, zejména absence součinnosti, nepředložení dokumentů žalovaného na výzvu a realizace nepovolené stavby spočívající v seříznutí nosné konstrukce, za níž stavební úřad uložil žalovanému pokutu. Smlouva zakládá právo na odměnu za vykonanou činnost, žalovaný však namítá, že žalobkyně v rozhodném období nevykonávala pro žalovaného jakoukoliv činnost. Neplatnost smlouvy žalovaný shledával v tom, že shromáždění žalovaného určilo technickým správcem [tituly před jménem] [jméno FO] jakožto fyzickou osobu podnikající, smlouva však následně byla uzavřena s žalobkyní. [tituly před jménem] [jméno FO] byl od 30. 6. 2016 do 22. 1. 2019 členem výboru žalovaného a jeho předsedkyní byla v období od 1. 7. 2016 do 22. 1. 2019 paní [jméno FO], matka [tituly před jménem] [jméno FO]. Statutární orgán žalovaného tedy učinil projev vůle v rozporu s vůlí žalovaného a nadto smlouva jako taková nebyla následně schválena shromážděním. Tento postup se příčí dobrým mravům, a to tím spíše, že v závěrečných ustanoveních smlouvy byl sjednán úrok z prodlení v nemravné výši 0,4 % denně (cca 146 % ročně), a dále byly sjednány příplatky za výjezdy mimo pracovní dobu, každoroční valorizaci odměny správce o procentuální index spotřebitelských cen a současně o hodnotu 4,5 % za opotřebení technických přístrojů. Žalobkyně nadto od února 2019 vyčkávala s podáním žaloby do února 2022, aby smluvní úrok z prodlení dosáhl řádu stovek tisíc korun českých. Žalobkyně k vyjádření žalovaného dále uvedla, že smlouva byla platně uzavřena, a i kdyby došlo k překročení zástupčího oprávnění na straně osob jednajících za žalovaného, obě strany dle smlouvy dlouhodobě postupovaly, čímž ji konkludentně schválily. Smlouva byla rovněž opětovně diskutována na nejbližším dalším shromáždění v roce 2018, při němž byla schválena účetní závěrka za rok 2017. Uzavření smlouvy s žalobkyní bylo pro žalovaného výhodnější, neboť žalobkyně není na rozdíl od [tituly před jménem] [jméno FO] plátkyní DPH. Tento postup taktéž nebyl pro žalovaného rizikovější z hlediska možnosti vymoci náhradu škodu, neboť žalobkyně měla uzavřenu pojistku, z níž by byla případná škoda hrazena. Obdobná ujednání včetně inflační doložky, smluvního úroku z prodlení nebo smluvní pokuty obsahovaly i jiné smlouvy, které žalovaný uzavřel s třetími subjekty. Žalobkyně v praxi plně neuplatnila ujednání týkající se inflační doložky, neuplatnila ani poplatky za výjezd. Žalobkyně v rámci smlouvy poskytovala žalovanému VIP nadstandardní služby a jednatel žalobkyně, prostřednictvím kterého služby žalobkyně poskytovala tak 99 % své činnosti realizoval pro žalovaného a byl tak odkázán na úhradu z jeho strany jako svůj příjem, proto chtěl takové plnění smluvním úrokem zajistit. K odstoupení od smlouvy nebyly dány žádné podstatné důvody, žalovaný nadto žalobkyni bezprostředně před odstoupením od smlouvy vyzval k doložení velkého množství dokumentů, což žalobkyně nemohla reálně stihnout. Navíc se některé dokumenty nacházely přímo ve spravovaném domě, a tedy nebyl žádný důvod k jejich předávání. Nepředání dokumentů nelze považovat za podstatné porušení smlouvy. Ohledně otázky nepovolené stavby žalobkyně zdůraznila, že do předmětu její činnosti nespadaly stavební úpravy v domě, ty byly odpovědností výboru žalovaného. Žalobkyně měla nanejvýš vykonávat stavební dozor, ostatně pokuta za přestupek byla uložena žalovanému nikoliv žalobkyni. Nadto se pochybení týkalo pouze rekonstrukce výtahů, které však měla na starost společnost odlišná od žalobkyně. Žalobkyně sice dohlížela na stavební úpravy, při nichž byl seříznut nosník, ovšem tento zásah nevyžadoval stavební povolení. Žalobkyně po odstranění obezdění ocelového nosníku kontaktovala znalce [tituly před jménem] [právnická osoba], který se dostavil na místo a odborně zhodnotil, že se nejedná o nosnou konstrukci domu. Ve stavebních úpravách proto bylo pokračováno a následně [tituly před jménem] [jméno FO] vypracoval statické posouzení, v němž svůj závěr potvrdil. Statický posudek byl doložen stavebnímu úřadu, který v jeho důsledku uzavřel, že zásah do nenosné příčky nepodléhá stavebnímu povolení. Pokud tedy následně vydal rozhodnutí, v němž uložil pokutu nejen za stavební úpravu výtahu, ale rovněž za zásah do nosníku, evidentně pochybil. Pro žalovaného však bylo výhodnější pokutu ve výši 10 000 Kč uhradit, neboť případná obrana by ve svém důsledku byla nákladnější. V lednu 2019 nový výbor žalovaného nechal vypracovat znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který však v rozporu se skutečností uváděl, že byla odstraněna celá konstrukce tzv. Ondřejského kříže, nikoliv pouze jedno jeho rameno. Znalec se při vyhotovení znaleckého posudku nebyl podívat na místě samém a žalobkyně je přesvědčena, že znalecký posudek byl vypracován po dohodě s výborem žalovaného. Znalecký posudek byl následně předložen stavebnímu úřadu, který byl ve věci nucen opětovně konat, neboť dle znaleckého posudku bylo zasaženo do nosných konstrukcí. Žalobkyně nesouhlasí, že znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] je co do svých závěrů přesvědčivější, neboť sice obsahuje určité výpočty, ovšem zdrojový údaj ohledně parametrů dané kovové konstrukce znalec odhadl. Shromáždění žalovaného v lednu 2019 schválilo vypovězení smlouvy, výbor žalovaného však toto nerespektoval a hledal záminky, aby od smlouvy mohl odstoupit. Žalobkyně proto sama dne 11. 2. 2019 zaslala žalovanému výpověď smlouvy a v souladu s jejím ujednáním se cítila být vázána vykonávat sjednanou činnost po celou dobu výpovědní doby, která uplynula koncem června 2019. Z téhož důvodu nemohla předat veškeré vyžádané věci, neboť tím by znemožnila výkon své činnosti. Za činnost dle smlouvy byla sjednána paušální odměna a zároveň mezi stranami nebyla dohodnuta povinnost evidence denního rozpisu činnosti a služeb. Nadto technická správa představovala zejména faktické provádění pravidelných kontrol technického stavu nemovitosti. Nemůže jít tedy k tíži žalobkyně, pokud nebude v soudním řízení předložen přehled konkrétních činností za rozhodné období. I přesto z e-mailové komunikace plyne, že žalobkyně pro žalovaného vykonávala činnost dle smlouvy po celé rozhodné období. Během výpovědní doby rovněž jednatel žalobkyně komunikoval s novým správcem, kterého v tomto směru zaučoval, neboť se jedná o velký dům a daná agenda je složitá. Pokud jde o sjednanou výši úroku z prodlení tuto považuje žalobkyně při zvážení judikaturou daných kritérií za souladnou s právními předpisy, relevantní judikaturou a potažmo dobrými mravy. Paušální měsíční odměna představovala pro žalobkyni jediný její příjem, v případě nezaplacení ze strany žalované hrozila žalobkyni druhotná platební neschopnost. Ve smlouvě o správě nemovitosti nebylo ujednáno žádné jiné zajištění splnění závazku ze strany žalované. Stejnou výši smluvního úroku z prodlení sjednala žalovaná i u jiných smluv, jednalo se běžnou praxi žalované. K výpočtu žalované částky žalobkyně uvedla, že vycházela ze sjednaného paušálu ve výši 44 380 Kč měsíčně ve smlouvě z roku 2017. [právnická osoba]. 1. 2018 byla paušální odměna v této výši valorizována o 2,5 % představující procentuální index spotřebitelských cen stanovený [právnická osoba] v roce 2017 a dále o hodnotu 4,5 % za opotřebení technických přístrojů a nástrojů vlastněných správcem pro výkon předmětu smlouvy, měsíční paušální odměna pro rok 2018 tedy činila částku 47 486 Kč (tj. 44,380 Kč + 1 109,50 Kč + 1 997,10 Kč). Od 1. 1. 2019 byla paušální měsíční odměna ve výši 47 486 Kč valorizována o 2,1 % představující procentuální index spotřebitelských cen stanovený [právnická osoba] v roce 2018, a dále bylo ze strany žalobkyně v rámci dobrých vztahů s žalovanou a úspornosti nákladů pro žalovaného projevena dobrá vůle a žalobkyně neuplatnila a nefakturovala plně vyčíslený nárok 4,5 % dle článku V. smlouvy, nýbrž pouze 0,107 %, tj. 50,80 Kč (za odpis zničených nástrojů, který činil 610 Kč). Za leden až červen 2019 tedy dle smlouvy činil paušál 48 534 Kč měsíčně (47 486 + 997,20 Kč + 50,80 Kč).

3. Žalovaný dodal, že výbor žalovaného překročil své zástupčí oprávnění při sjednání smlouvy a v době, kdy shromáždění o uzavření smlouvy hlasovalo, žalobkyně ani neexistovala. Výhodnost uzavření smlouvy s žalobkyní je třeba posuzovat komplexně, žalobkyně sice nebyla plátkyní DPH, ovšem tato skutečnost může značit nedostatek majetku a v případě vzniku škody by její náhrada byla vůči žalobkyni jakožto společnosti s ručením omezeným hůře vymahatelná. Ustanovení smlouvy o výši sankčního úroku z prodlení je neplatné, úrok byl zakotven ve smlouvě bez schválení shromáždění (předmětné ustanovení je fakticky součástí ujednání o cenně, které mělo dle stanov schvalovat shromáždění), jednatel žalobkyně si toho musel být vědom, neboť byl členem výboru žalované, sjednaný úrok byl téměř jednadvacetinásobný oproti tehdejší aktuální zákonné sazbě úroku z prodlení. Žalovaná přitom neuzavírala smlouvy se smluvním sankčním úrokem, který by šel k její tíži. Smlouvy uzavřené s třetími subjekty neobsahovaly nestandardní ujednání jako sporná smlouva, pokud v některých případech byla sjednána smluvní pokuta, jednalo se o oboustrannou sankci, nebo sankci pouze ve výši 0,05 % denně, kdy byl ale zároveň vyloučen zákonný úrok z prodlení. Žádná smlouva pak neobsahovala ujednání o smluvních úrocích z prodlení. Žalobkyně vykonávala činnost prostřednictvím svého jednatele a v souvislosti se smlouvou jí nevznikala vyšší rizika, která by odůvodňovala zajištění smluvním úrokem ve sjednané výši. Pokud jednatel žalobkyně argumentoval tím, že byl odkázán na úhrady ze strany žalovaného jako svůj příjem, nejednalo se o jeho příjem jediný, neboť v rozhodné době byl i členem výboru žalované, předsedou kontrolní komise [právnická osoba] a jednatelem a společníkem [jméno FO][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s.r.o. Žalobkyně měla jednoznačně na starost provádět dohled nad stálým souladem stavu nemovitosti se stavebními předpisy, jak plyne z čl. 3 písm. j) smlouvy. Žalobkyně sice neměla na starosti správu výtahů, ovšem žalovaný byl sankcionován nejen za stavební úpravy týkající se výtahů, ale rovněž za seříznutí nosníku, za nějž byla odpovědná právě žalobkyně. Soud je přitom vázán pravomocným rozhodnutím stavebního úřadu. Stavební úřad při kontrolní prohlídce dne 21. 12. 2017 výslovně upozornil žalobkyni, že jakékoliv zásahy do nosné konstrukce vyžadují stavební povolení. I přesto bylo následně pod dohledem žalobkyně provedeno seříznutí nosné konstrukce bez existence statického posudku, řádné projektové dokumentace a stavebního povolení. Za uvedené práce zhotovitel vystavil fakturu na 56 879 Kč, žalovaný tuto částku vymáhala po matce jednatele žalobkyně v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Stavební úřad v následujících letech opakovaně vyzýval ke zjednání nápravy, žalovaný za tím účelem nechal vypracovat statický posudek [tituly před jménem] [adresa] z dubna 2019 a následně z února 2021. Odstranění následků protiprávního zásahu do nosné konstrukce budovy tedy trvalo několik let. Žalobkyně odstoupení od smlouvy převzala dne 28. 2. 2019, a tedy jí muselo být zřejmé, že žalovaný nemá zájem o pokračování spolupráce. Pokud následně vyvíjela jakoukoliv činnost, jednalo se o její dobrovolnou aktivitu. Nadto je zřejmé, že na zaslané e-maily žalovaný nikterak nereagoval. V rozhodné době pak činnost správce vykonávala společnost odlišná od žalobkyně, a to [právnická osoba], IČO [IČO] (dále jen „SBD [adresa]“), které od 1. 2. 2019 převzalo plnou správu domu. Tato společnost dříve poskytovala žalovanému dílčí správu v oblasti účetnictví, a tedy byla se správou domu seznámena. Smlouva uzavřená s SBD rovněž neobsahovala žádné nestandardní ujednání. Žalobkyně v rozhodné době v měsících březen až červen ani neplnila řádně povinnosti dle smlouvy, neboť měla za úkol předat dokumentaci, evidence a věci související s jejími povinnostmi dle smlouvy a poskytovat v souladu s čl. V. smlouvy maximální součinnost, což neučinila. Opakovaně odmítala předložit a následně předat věci a dokumentaci žalovaného, které měla jako správce u sebe, a to až do 13. 5. 2019 (jednalo se např. o objednávky, evidenci vydaných klíčů a čipů, kontakty na vlastníky jednotek a nájemce a knihu pošty, kterou měla povinnost dle smlouvy vést a zjevně nevedla). Výbor zvolený počátkem roku 2019 potřeboval napravit neoprávněné stavby, které vznikly i v souvislosti s pochybením žalobkyně, jež měla dohlížet na soulad stavby s právními předpisy a nepředání podkladů komplikovalo žalovanému situaci při nápravě uvedeného stavu. Žalobkyně byla k předložení podkladů vyzvána již 8. 2. 2019 se stanovením lhůty 13. 2. 2019, přes opakované urgence k tomu nedošlo, dne 26. 2. 2019 předseda výboru žalovaného žalobce upozorňoval, že tyto podklady výboru stále chybí a žádal jej o osobní schůzku a jejich předložení a následně jej 5. 3. 2019, 2. 4. 2019 a 3. 5. 2024 opakovaně urgoval o předání dokumentů a věcí.

4. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 8. 11. 2022 č.j. [spisová značka] žalobu zamítl a uložil žalobkyni zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 83 671,50 Kč. Takto rozhodl s ohledem na svůj skutkový a právní závěr, že od smlouvy, která byla mezi účastníky platně uzavřena, žalovaný odstoupil, pro podstatné porušení, z důvodu, že v objektu pod správou žalobkyně a s jejím svolením probíhaly nepovolené stavby (druhý žalovaným uváděný důvod, že pro opakované výzvy nebyla žalobkyně schopna doložit požadované dokumenty, neshledal soud jako podstatné porušení smlouvy). Soud tedy uzavřel, že smlouva byla ukončena dne 28. 2. 2019 a k tomuto datu zaniklo právo žalobkyně na odměnu dle smlouvy, a to navzdory případné činnosti, kterou žalobkyně nadále vykonávala. [právnická osoba] odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. dubna 2023 č.j. [spisová značka] 173 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Ztotožnil se se závěry soudu prvního stupně stran platnosti smlouvy a důvodu odstoupení spočívajícím v tom, že v objektu pod správou žalobkyně s jejím svolením probíhaly nepovolené stavby, oproti soudu prvního stupně však dospěl k závěru, že, pokud žalovaný odstoupil od smlouvy až dne 28. 2. 2019, nestalo se tak bez zbytečného odkladu a nebyla tak splněna podmínka pro odstoupení od smlouvy dle § 2002 odst. 1 o. z. Odvolací soud tak učinil závěr, že smluvní vztah nebyl ukončen předmětným odstoupením od smlouvy ke dni 28. 2. 2019, pročež bylo namístě zabývat se důvodností předmětného nároku na odměnu žalobkyně včetně smluvního úroku z prodlení. Konstatoval, že toto s ohledem na uvedené dílčí nesprávné právní posouzení soud prvního stupně neučinil a zavázal jej, aby se v dalším řízení zabýval důvodností žalovaného nároku na odměnu (s příslušenstvím) jako takového.

6. Soud prvního stupně, veden závazným právním názorem vyjádřeným odvolacím soudem tedy vycházel z toho, že smlouva nebyla k datu 28. 2. 2019 řádně ukončena a v dalším řízení vyzval účastníky k vyjádření a doplnil dokazování stran důvodnosti nároku na odměnu v uplatněné výši, přičemž se zabýval též otázkou, zda žalobkyně řádně plnila své povinnosti dle smlouvy po dobu, za kterou žalobou nárokuje odměnu.

7. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze shodných tvrzení účastníků o skutkových okolnostech sporu a z provedených listinných důkazů a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

8. Žalobkyně je společnost s ručením omezením, která vznikla dne 30. 6. 2017 a jejímž jednatelem je [tituly před jménem] [jméno FO] (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně). Společnost jako jediný společník založil [tituly před jménem] [jméno FO], notářský zápis byl sepsán dne 15. 6. 2017 a stejnopis zápisu založený v obchodním rejstříku vyhotoven 30. 6. 2017 s digitálním podpisem s časem čas 15:22:08 (prokázáno stejnopisem notářského zápisu založeným ve sbírce listin).

9. Jednatel žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] byl od 28. června 2014 předsedou kontrolní komise a od 19. března 2021 členem výboru [právnická osoba] (prokázáno výpisem z rejstříku vlastníků jednotek z rejstříku společenství vlastníků). Dále byl od 2. března 2018 společníkem a jednatelem společnosti [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s.r.o. (prokázáno výpisem u obchodního rejstříku jmenované společnosti).

10. Žalovaný je společenství vlastníků jednotek, jehož předsedkyní výboru byla v období od 1. 7. 2016 do 22. 1. 2019 paní [jméno FO] a v období od 30. 6. 2016 do 22. 1. 2019 byl členem výboru [tituly před jménem] arch [jméno FO]. V období od 5. 12. 2015 do 16. 1. 2018 byl jako člen výboru zapsán [tituly před jménem] [jméno FO]. Za společenství navenek jedná jeho předseda, písemné právní úkony musí být podepsány předsedou a jedním dalším členem výboru. Za společenství může jednat i jiný člen výboru na základě písemného pověření výboru (prokázáno výpisem z rejstříku SVJ ohledně žalovaného). [jméno FO] je matkou [tituly před jménem] arch [jméno FO] (shodná tvrzení účastníků).

11. Podle čl. 5 odst. 8 stanov žalovaného patří mezi práva a povinnosti shromáždění určení osoby, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku, i rozhodnutí o její změně, jakož i schválení smlouvy s touto osobu a schválení změny smlouvy v ujednání o ceně nebo o rozsahu činnosti. Dle čl. 7 písm. d) věty první stanov za výbor navenek jedná jeho předseda, kterého výbor zvolí z řad členů výboru. Dle čl. 7 písm. e) věty první stanov jde-li o písemný právní úkon, musí být podepsán předsedou a jedním dalším členem výboru (prokázáno stanovami žalovaného, úplné znění 2014).

12. Při hlasování per rollam shromáždění určilo [tituly před jménem] arch [jméno FO], IČO [IČO], aby vykonával operativně technické činnosti a služby týkající se správy domu a pozemku a zároveň schválilo za tímto účelem uzavřít s ním smlouvu o operativně technické činnosti a služeb s měsíční odměnou ve výši 44 380 Kč bez DPH včetně rozsahu činnosti. Zároveň shromáždění určilo SBD [adresa], aby vykonávalo účetní a administrativní činnosti týkající se správy domu a pozemku. Informace o změně smluvních partnerů a vyčíslení nákladů byla vlastníkům poskytnuta na shromáždění dne 14. 2. 2017 (prokázáno zápisem z hlasování per rollam jako náhradního hlasování za neusnášeníschopné shromáždění ze dne 14. 2. 2017 opatřené datem 7. 4. 2017, zápisem ze shromáždění ze dne 17. 2. 2017, 2x hlasovacím lístkem).

13. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu, jejímž předmětem byla technická správa nemovitosti s účinností od 1. 7. 2017. Smlouvu za žalovaného podepsala předsedkyně [jméno FO] a člen výboru [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobkyně se v čl. III smlouvy jakožto správce zavázala spravovat nemovitost č.p. 3216 stojící na pozemku parcelní číslo 1292/36, číslo orientační 163 a 165, katastrální území [adresa] s péči řádného hospodáře, v rozsahu smlouvou stanoveném. Přitom hájit zájmy společenství a vykonávat správu tak, aby nemovitost byla udržována v dobrém technickém stavu a byla řádně využívána. Provádění jednotlivých povinností mělo probíhat v pracovní dobu správce s četností denní, týdenní, čtrnáctidenní a měsíční dle typu a povahy úkonu tak, aby byl zachován jejich správný chod. Správce převzal následující povinností a úkoly: a) jednání, tedy ústní a písemný styk s nájemci, udržování kontaktů s vlastníky bytů a nebytových prostor, za účelem bezkonfliktního toku informací, b)příjem a evidence návrhů na opravy v domě a jiných věcných připomínek k vlastnímu provozu domu, c) zajišťování administrativní činnosti spojené se správou domu a pozemku, d) vedení archivu záznamů a dokladů, e) vedení technické dokumentace objektu f) vedení objednávek a jejich evidence, g) vedení knihy pošty h) příjem a vystavování předávacích protokolů, i) vedení evidence vydaných klíčů a čipů, j) pravidelná kontrola stavebního stavu nemovitosti a dohled nad stálým souladem stavu nemovitosti s platnou legislativou, zejména pak bezpečnostními předpisy a předpisy pro ochranu životního prostředí, k) zadávání nutných opravářských a údržbářských prací dle pokynů výboru společenství. l) zadáváni dodavatelských zakázek na materiál a jiné dodávky, které jsou nutné pro řádné užívání a provoz nemovitosti, m)) neprodleně informovat společenství o všech důležitých záležitostech týkajících se nemovitosti, n) kontrolování funkce osvětlení společných prostor a nouzového osvětlení, o) kontrolování funkce garážových vrat, p) kontrolování stavu vstupních dveří a zámků a zároveň stavu dveří ve všech společných prostorech objektu včetně seřizování samozavíratelných mechanizmů, q) kontrolování stavu střechy včetně vstupu, r) dohled nad pořádkem v objektu, s) dohled nad zákonem předepsanými revizemi technických zařízení (rozvodů elektrické energie, záložních zdrojů energie, rozvodů vody kanalizace, rozvodů tepla a teplé užitkové vody, výměníkových stanic, tlakových nádob (provozní i těsnostní), preventivních požárních prohlídek, HZS kontroly, požárních klapek, požárních uzávěrů, požárních uzávěrů a těsnění prostupů, EPS, sirén, požárních vrat, požárního rozhlasu, PHP, hydrantů, suchovodů, nouzového osvětlení, výtahů, detektorů CO, požárních gravitačních dveří, sprinklerů, podružných měřidel, vzduchotechniky a hromosvodu), t) na žádost společenství zajistit deratizaci podzemních prostor společných částí předmětného objektu, u) předložení zprávy o technickém stavu společných částí objektu (p.a.), v) předložení zprávy o předpokládaných nákladech spojených s opravou či rekonstrukcí společných částí objektu (ke konkrétní situaci), w) předložení zprávy o jiných významných událostech týkajících se SVJ (p.a.), x) neprodleně oznámit společenství potřebu větších než běžných provozních oprav a úprav shora uvedené nemovitosti. Dle čl. V. má správce nárok na odměnu za svou činnost v běžné pracovní době ve výši 44 380 Kč bez DPH. Odměna bude účtována od 1. 7. 2017 fakturou vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce za tento běžný měsíc, splatnou 14. den. Každý výjezd mimo pracovní dobu od 16 hod do 8 hod, soboty, neděle a státní svátky bude účtován hodinovou sazbou ve výši 450 Kč. Odměna správce bude jednou ročně valorizována vždy k 1. lednu o procentuální index spotřebitelských cen stanovený [právnická osoba] a hodnotou [hodnota] % za opotřebení technických přístrojů a nástrojů vlastněných správcem pro výkon předmětu této smlouvy. V článku VI. bylo sjednáno, že účastníci se zavazují poskytovat si navzájem maximální součinnost po celou dobu trvání smlouvy. Společenství je zejména povinno umožnit správci přístup do všech částí nemovitosti tak, aby mohl vykonávat veškeré povinnosti. Kontaktní osobou Správce, příslušnou pro správu nemovitosti, je pan [tituly před jménem] [jméno FO]. Dle čl. VII. je smlouva sjednána na dobu neurčitou s tím, že může být kteroukoliv ze stran vypovězena na základě relevantních důvodů s tříměsíční výpovědní lhůtou počítanou vždy ke konci kalendářního čtvrtletí. Dojde-li k ukončení této smlouvy, je správce povinen vydat objednateli veškeré písemnosti vztahující se k nemovitosti (domovní spisy, doklady atd.). Seznam těchto písemností povede Správce a bude aktualizován vždy k 1. lednu každého roku a autorizován podpisem společenství. V čl. IX nadepsaného závěrečná ustanovení strany sjednaly pro případ prodlení se splácením peněžitého dluhu denní úrok z prodlení ve výši 0,4 % (prokázáno smlouvou č. [hodnota]-6-1 o správě nemovitostí).

14. Průměrná míra inflace dle indexu spotřebitelských cen v roce 2017 činila 2,5 % a v roce 2018 činila 2,1 % (prokázáno indexy spotřebitelských cen [právnická osoba] za rok 2017 a 2018).

15. Na zasedání shromáždění dne 22. 1. 2019 bylo schváleno ukončení spolupráce s [tituly před jménem] arch [jméno FO] jako technickým správcem a byl pověřen výbor, aby vypověděl smlouvu. Zároveň byli odvolání stávající členi výboru (prokázáno zápisem ze zasedání shromáždění ze dne 22. 1. 2019). Dne 8. 2. 2019 odvolaný výbor předal příslušné dokumenty novému výboru (prokázáno předávacím protokolem ze dne 8. 2. 2019).

16. Dne 8. 2. 2019 žalovaný vyzval žalobkyni, aby do pěti dnů předložila smluvní dokumentaci, a to originál smlouvy č. [hodnota]-[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] o technické správě nemovitosti; log in administrátora do stránek SVJ, log in do emailu SVJ a ostatních SW ([jméno FO] SMS služby atd.), seznam veškerých písemností vztahujících se k nemovitosti k 1. lednu 2019, přehled dodavatelů prací pro SVJ včetně uzavřených smluv a kontaktů a uzavřenou smlouvu a kontakty na havarijní službu. Dále požadoval žalovaný stavební, projektovou a technickou dokumentaci: stavební povolení nebo ohlášku na stavební úpravy v 1PP v č. [hodnota] v rámci gen. opravy 1PP, prováděné od srpna 2017, zejména na zvětšené okno a seříznutí zavětrování nosníku, dále na stavební úpravy v posledních patrech obou domů a na samotné protažení výtahů (výtahových šachet i technologie) o jedno patro; závazná stanoviska dotčených orgánů (památkové péče, požární ochrany atd.); projektovou dokumentaci ke generální opravě [Anonymizováno] v č. [hodnota] a protažení výtahů o jedno patro; zprávu - podklad ke schválení investice a přehled nákladů vynaložených na uvedené opravy, včetně informace o tom, kdy bude oprava v 1.PP dokončena a přehled nákladů nutných k dokončení; požárně bezpečnostní řešení objektu zohledňující stavební úpravy z roku 2018, veškerou projektovou dokumentaci (např. stoupačky, recepce, oprava 1PP, protažení výtahů, ostatní zásahy); revize veškerých techn. zařízení; plán revizí pro další období; technickou dokumentaci objektu; veškeré znalecké posudky a odborné zprávy, evidenci realizovaných i nerealizovaných návrhů na opravy v domě za dobu trvání smlouvy; evidenci objednávek za dobu trvání smlouvy, veškeré předávací protokoly za dobu trvání smlouvy a aktuální zprávu o technickém stavu společných částí objektu. Dále klíče od společných prostor i skladů a archívu včetně karet pro přidělání klíčů, náhradní karty k vjezdu do garáže včetně ovladačů; evidenci vydaných klíčů a čipů; klíče od schránky SVJ a nástěnek v obou domech; kontakty na vlastníky i nájemce a knihu pošty (prokázáno výzvou ze dne 8. 2. 2019).

17. Dne 8. 2. 2019 žalobkyně předala žalovanému odečty měřidel za rok 2018 (prokázáno předávacím protokolem ze dne 8. 2. 2019 včetně dovyúčtování za rok 2018).

18. Dne 11. 2. 2019 žalobkyně zaslala žalovanému písemnou výpověď smlouvy ke konci prvního kalendářního čtvrtletí 2019, tříměsíční výpovědní doba tedy měla uplynout dne 30. 6. 2019 (prokázáno výpovědí žalobkyně ze dne 11. 2. 2019 včetně podacího lístku).

19. Dne 28. 2. 2019 žalovaný předal žalobkyni odstoupení od smlouvy, neboť přes opakované výzvy nebyla schopna doložit plnění většiny jejích povinností vyplývajících ze smlouvy, zejména přes výzvu nepředložila žalovanému důležité dokumenty, a v objektu pod její správou a s jejím svolením probíhaly nepovolené stavby (zvětšené okno do fasády, protažení výtahů), ačkoliv dle smlouvy bylo povinností žalobkyně dohlížet nad souladem stavu nemovitosti s platnou legislativou. Z toho důvodu žalovaný odstoupil od smlouvy s okamžitou platností. V odstoupení se rovněž dovolal neplatnosti smlouvy vzhledem k absenci poctivosti a dobré víry žalobkyně. Listina není podepsána žalobkyní, pouze obsahuje písemný údaj, že jednatel žalobkyně převzal list papíru (prokázáno listinou nazvanou „odstoupení od smlouvy číslo [hodnota]-6-1 o správě nemovitosti).

20. Žalobkyně vystavila žalovanému fakturu: za období prosinec 2018 číslo 42/2018 žalované paušální měsíční částky dle smlouvy o správě nemovitosti ve výši 47 486 Kč (prokázáno fakturou č. 42/2018) mezi účastníky bylo nesporné, že tato faktura byla proplacena, za období únor 2019 vystavila fakturu na 48 534 Kč, která byla proplacena dne 12. 3. 2019 (prokázáno fakturou č. 4/2019 ze dne 28. 2. 2019, výpisem z účtu žalobkyně, e-mailem od žalovaného s pokynem k proplacení faktury ze dne 12. 3. 2019). Žalobkyně upomenula u SBD [adresa] úhradu faktur po termínu splatnosti dne 1. 2. 2019, přečtení této zprávy bylo potvrzeno (prokázáno e-mailem ze dne 1. 2. 2019 včetně potvrzení o přečtení).

21. Žalobkyně vystavila žalovanému další čtyři faktury na částku 48 534 Kč za období březen 2019 splatnou dne 14. 4. 2019, za období duben 2019 splatnou dne 14. 5. 2019, za období květen 2019 splatnou dne 14. 6. 2019 a za období červen 2019 splatnou dne 14. 7. 2019 (prokázáno fakturou č. 7/2019 ze dne 31. 3. 2019, fakturou č. 9/2019 ze dne 30. 4. 2019, fakturou č. 10/2019 ze dne 31. 5. 2019, fakturou č. 11/2019 ze dne 30. 6. 2019 včetně e-mailů, jimiž byly faktury zaslány společnosti SBD [adresa]). Společnost SBD [adresa] se e-mailem dotázala žalovaného, zda faktury proplácet, žalovaný v odpovědi sdělil, že žádné faktury proplaceny být nemají (prokázáno e-maily od [jméno FO] z SBD [adresa] žalovanému a odpovědí žalovaného ze dne 25. 4. 2019, 14. 5. 2019, 31. 5. 2019, 11. 6. 2019, 11. 9. 2019).

22. Ohledně výkonu činnosti žalobkyně pro žalovaného v rozhodném období soud zjistil následující skutečnosti:

23. Žalovaný uzavřel dne 1. 2. 2019 smlouvu s SBD [adresa], na jejímž základě tato společnost od 1. 2. 2019 vykonávala technickou správu domu. Zároveň na jejím základě byla zrušena smlouva ze dne 22. 5. 2017 o vedení finančního účetnictví (smlouvou uzavřenou s SBD [adresa] ze dne 1. 2. 2019). SBD [adresa] smlouvu vypověděla dne 23. 9. 2019 (výpovědí smlouvy ze dne 23. 9. 2019).

24. Jednatel žalobkyně dne 11. února 2019 e-mailem adresovaným [jméno FO] sděloval, že prostudoval požadavky ze seznamu, který mu tento předal v pátek 8. 2. 2019 a že stejné požadavky opakuje v e-mailové korespondenci, a dokonce i SMS zaslané jeho pracovní dobu. K těmto opakovaně sděloval, že nesmyslně požadované předání věcí je v rozporu se zněním uzavřené smlouvy o správě nemovitosti a že tedy nemůže předat, neboť by smlouvu sám porušil. Vyzýval pana [jméno FO], aby na něj přestalo vytvářet nátlak a nenutil jej tedy smlouvu porušit, zároveň sděloval, že veškeré nutné informace sdělil, zejména smlouvy, které byly vyžádány zveřejnil na webových stránkách a výbor má pro výkon své funkce vše, a naopak povinností žalobkyně je zabezpečit zbývající, proto se nemůže zbavit nástrojů k tomu potřebných. Upozorňoval, že dokumenty jsou v několika desítkách šanonů a přebírání od firmy PFA a trvalo několik měsíců s tím, že naproti tomu první část dokumentace SVJ (35 položek) byla předána již po týdnu. A další se k předání připravují. V emailu zároveň sdělil že podává výpověď (prokázáno e-mailem žalobce z 11. 2. 2019). 25. [jméno FO] reagoval za žalovaného e-mailem z téhož dne, kde jednateli žalobkyně sděloval, že požadavky na předložení dokumentů a zpráv jsou zcela v souladu s uzavřenou smlouvu, výbor nežádá nic jiného než co má žalobkyně v běžném náplni práce, citoval smlouvu, opakoval požadavek na předložení podkladů uvedených ve výzvě z 8. 2. 2019 a upozorňoval na skutečnost, že dle čl. VI smlouvy o správě se žalobkyně zavázala, že bude poskytovat maximální součinnost po celou dobu trvání smlouvy a z čl. VII smlouvy vyplývá žalobkyni povinnost vést seznam veškerých písemností vztahujících se k nemovitosti a tento aktualizovat vždy k 1. lednu každého roku, proto si výbor tento seznam také vyžádal předložení (prokázáno e-mailem [jméno FO] ze dne 11.2.2019).

26. Dne 18. 2. 2019 žalobkyně předala žalovanému seznam ohledně vratných záloh za bezpečnostní klíče (prokázáno potvrzením převzetí ze dne 18. 2. 2019).

27. V e-mailu ze dne 21. 2. 2019 jednatel žalobkyně sdělil žalovanému, že výbor vyměnil klíč od poštovní schránky, čímž je mu znemožněn přístup do poštovní schránky, a tedy veškerou odpovědnost za korespondenci přebral výbor. Dále vyjádřil stížnost na nekomunikaci ze strany některých členů výboru, v jejímž důsledku není informován o prováděných opatřeních v domě, které mají bezprostřední vliv na jeho práci prováděnou na základě smlouvy (e-mailem ze dne 21. 2. 2019 zaslaným jednatelem žalobkyně žalovanému).

28. E-mailem z 26. února 2019 pan [jméno FO] za žalovaného vyzýval jednatele žalobkyně ke společné schůzce ve čtvrtek 28. 2. 2019 s odůvodněním, že výboru stále chybí dokumenty informace a klíče, které žádal již 8. 2. 2019. Vyzýval, nechť žalobkyně připraví klíče od společných prostor, do kterých se stále výbor nemůže dostát s tím že, aby předešel sporům a námitkám upozorňuje, že stačí kopie klíčů, případně nechť žalobkyně vezme originály a karty a společně zajdou namnožit požadavek odůvodňoval tím, že se na výbor obrací vlastníci s dotazem na pronájem a potřebují jmi umět odpovědět. Označil prostory, ke kterým výbor nemá přístup, mezi nimi mimo jiné dveře s nápisem „archiv“ dále se dotazoval pokud na nástěnce visela cedule, že z děl pronajímá sklad sklep, který to je a žádal o předání pošty, kterou měl pan [jméno FO] avizovat, že má u sebe a nestačil ji předat (prokázáno emailem [jméno FO] ze dne 26. 2. 2019).

29. V e-mailu ze dne 27. 2. 2019 jednatel žalobkyně vyjádřil stížnost na jednání nového výboru vůči své osobě a zpochybňování kvality jím odvedené práce ve prospěch žalovaného a žádal za toto omluvu, mimo jiné zmínil, že dle žádosti naskenoval dopis, který posílá v příloze (který se týkal stavu objektu), a upozorňoval, že na straně 3 je napsáno, že ho paní [jméno FO] má k dispozici a že žalobkyně pouze eviduje dle své povinnosti administraci (e-mailem ze dne 27. 2. 2019 zaslaným jednatelem žalobkyně žalovanému).

30. V e-mailu ze dne 4. 3. 2019 jednatel žalobkyně zaslal [tituly před jménem] [jméno FO] informace ohledně oprav výtahů ve spravované nemovitosti (prokázáno e-mailem ze dne 27. 2. 2019 zaslaným jednatelem žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO]).

31. V e-mailu ze dne 4. 3. 2019 jednatel žalobkyně oznámil žalovanému dvě nově nahlášené závady popsané na webových stránkách a sdělil, že výbor mu zatím neobnovil práva k řešení závad na stránkách žalovaného a žádá o instrukci, jak v dané záležitosti pokračovat (prokázáno e-mailem ze dne 4. 3. 2019 zaslaným jednatelem žalobkyně žalovanému).

32. V e-mailu ze dne 5. 3. 2019 se jednatel žalobkyně dotázal žalovaného, jak má postupovat ve věci nepořádku na chodbách objektu (prokázáno e-mailem ze dne 5. 3. 2019 zaslaným jednatelem žalobkyně žalovanému). Žalovaný sdělil, že výbor ho opakovaně vyzval, aby jeho jménem nejednal a jediné, co požadují, je předložení a předání věcí a dokumentů Dále upozornil žalobkyni, že na výzvy k předání nijak nereaguje a stále se snaží vyvolat dojem nějaké činnosti, kterou si žalovaný nepřeje (prokázáno e-mailem od [jméno FO] žalobkyni ze dne 5. 3. 2019).

33. V e-mailu ze dne 6. 3. 2019 jednatel žalobkyně upozornil žalovaného, že jeden z výtahů je v provozu navzdory tomu, že v protokolu od výtahářské správcovské firmy bylo uvedeno, že způsobilý provozu není (prokázáno e-mailem ze dne 6. 3. 2019 zaslaným jednatelem žalobkyně žalovanému).

34. Žalovaný prostřednictví paní [jméno FO] vyzval žalobkyni, aby nepokračovala v činnosti, neboť žalovaný jí již 22. 1. 2019 dal jasný písemný pokyn nic nového nerozhodovat vzhledem k tomu, že se nejvyšší orgán žalovaného usnesl na ukončení spolupráce s žalobkyní (prokázáno e-mailem od [jméno FO] žalobkyni ze dne 19. 3. a 20. 3. 2019).

35. Žalobkyně objednala u společnosti [právnická osoba]. revizi zařízení zajišťující záložní energii pro dům, revize byla provedena dne 5. 3. 2019, společnost následně vyhotovila cenovou nabídku opravy zařízení, kterou jednatel žalobkyně přeposlal žalovanému e-mailem z 2. 4. 2019, kde zároveň upozorňoval, že začalo nové čtvrtletí a bude třeba řešit nové objednávky kontrol, dotazoval se, zda má započít s jejich zajištěním a jak řešit problémy s osvětlením vzhledem k tomu, že mu výbor omezil přístup do objektu na minimum. Dále sdělil, že má připravený seznam dosud nevyfakturovaných skladových zásob (prokázáno protokolem ze dne 5. 3. 2019 od společnosti [právnická osoba]., e-mailem ze dne 2. 4. 2019 zaslaným jednatelem žalobkyně žalovanému). 36. [jméno FO] v odpovědi z téhož dne uvedl, že s firmou Promix je výbor v kontaktu a řeší další postup. [právnická osoba] konstatoval, že výbor s žalobkyní jako technickým správcem ukončil odstoupením od smlouvy veškerou spolupráci, na což jej kromě předaného odstoupení několikrát upozornil v e-mailové komunikaci a že z uvedeného vyplývá, že jediným úkolem je řádně předat veškerou agendu spojenou s uvedenou činností výboru a novému technickému správci. Zároveň konstatoval, že to je přesně to jediné, co žalobkyně nečiní a komplikuje tak celému společenství život (prokázáno emailem [jméno FO] z 2. 4. 2019).

37. V e-mailu ze dne 12. 4. 2019 jednatel žalobkyně zaslal panu [jméno FO] ze společnosti SBD [adresa] přehled revizí a v e-mailu ze dne 15. 4. 2019 mu sdělil doplňující informace (prokázáno emailem ze dne 12. 4. 2019 a 15. 4. 2019 zaslaným jednatelem žalobkyně [jméno FO]).

38. V e-mailu ze dne 10. 4. 2019 jednatel žalobkyně sdělil žalovanému, že dne 8. 4. 2019 navštívil stavební úřad za účelem nahlédnutí do spisu ohledně jím podané žádosti o dodatečné stavební povolení, a dále sdělil, jaké další kroky je třeba v tomto směru činit (prokázáno e-mailem ze dne 10. 4. 2019 zaslaným jednatelem žalobkyně žalovanému).

39. V e-mailu ze dne 24. 4. 2019 žalovaný žádal žalobkyni o sdělení informací ohledně odečtů tepla u nebytových prostor a vysvětlení údajů. Žalobkyně na e-mailu odpověděla následující den a otázky vysvětila (prokázáno e-maily ze dne 24. 4. a 25. 4. 2019 mezi žalovaným a žalobkyní).

40. V e-mailu ze dne 28. 6. 2019 jednatel žalobkyně popsal stav nemovitosti před uzavřením smlouvy, současný stav a postup při jeho opravách (prokázáno e-mailem ze dne 28. 6. 2019 zaslaným jednatelem žalobkyně).

41. Dne 26. 4. 2019 žalobkyně vystavila fakturu ve výši 4 275 Kč za zajištění světelných zdrojů dle požadavků výboru (prokázáno fakturou č. 8/2019 ze dne 26. 4. 2019 včetně e-mailu, kterým byla zaslána společnosti SBD [adresa]). K dotazu společnosti SBD [adresa] žalovaný potvrdil proplacení faktury (prokázáno e-mailem ze dne 11. 9. 2019 od SBD [adresa] a odpovědí žalovaného ze dne 16. 9. 2019).

42. E-mailem ze dne 3. 5. 2019 [jméno FO] přeposílal e-mail jednatele žalobkyně z 2. května 2019 s návrhem předávacího protokolu dalším členům výboru (prokázáno e-mailem z 3. května 2019).

43. Dne 13. 5. 2019 žalobkyně předala žalovanému dokumentaci kontrol technického zařízení, v protokolu žalobkyně uvedla, že je nadále připravena plnit závazky ze smlouvy o technické správě, ovšem rozhodla se příslušné dokumenty předat s ohledem na nefungující komunikaci mezi stranami smlouvy. Téhož dne předala evidenci týkající se daného objektu a archivované projektové dokumentace, administrativy, účetnictví a klíčů (prokázáno 3x předávacím protokolem ze dne 13. 5. 2019).

44. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že tento byl předsedou právnické osoby [právnická osoba], a jako její zástupce figuroval ve výboru žalované od ledna 2019 zhruba do konce roku 2019. Svědek potvrdil, že email [e-mail], je jeho email, který primárně užívá na pracovní věci, komunikoval z něj i s žalobkyní. Žalobkyně působila jako správce v domě spravovaném žalovanou ještě za doby funkce předchozího výboru a v době funkce svědka. Shromáždění, které nový výbor navolilo zároveň rozhodlo o tom, že má výbor správce odvolat. V dané době byly výhrady k tomu, jak se podepsala smlouva s žalobkyní, neboť byla schválena smlouva s panem [jméno FO], nicméně byla podepsána s [právnická osoba], což schváleno nebylo. Další výhrady se vztahovaly k úpravě dolní místnosti kanceláře, kde probíhal výkon správy a poškození nosného prvku, který byl v té oblasti, a dále prodloužení výtahu do posledního patra, které nebylo odsouhlaseno. Byl tam problém i s rodinným propojením mezi tehdejší předsedkyní výboru a správcovskou společností, kde byly určité pochyby, jestli tedy je činnost řádně vykonávána s péčí řádného hospodáře. V domě byly velmi vyostřené lidské vztahy, zejména mezi novým výborem na jedné straně (kde byli mimo jiné pan Nebázlivý a paní [jméno FO]) a starým výborem a panem [jméno FO] na straně druhé, proto komunikace byla složitá. Mezi svědkem a žalobkyní vztahy vyhrocené nebyly, neboť svědek přišel zvenku. Řešilo se předání agendy novému správci - SBD [adresa], probíhala emailová a telefonická komunikace. Výbor požadoval projektovou dokumentaci a technickou dokumentaci objektu, které měl k dispozici původní správce (tj. žalobkyně) a původní výbor. [adresa] výbor žádal o vydání těchto dokumentů. [adresa] výbor měl pouze některé kontakty na vlastníky, další museli vyhledávat. Snažil se dostat k dokumentaci což se nedařilo. Předání bylo složité a trvalo dlouho jednak s ohledem na vyhrocené mezilidské vztahy, které bránily běžné komunikaci, a dále tím, že došlo k odvolání jednoho správce, zvolil se nový, a bylo potřeba, aby nastoupil, neboť správu vždycky může vykonávat jenom jeden, přechod nebyl jednoduchý. Svědek si nevybavoval, že by v souvislosti s ukončením smlouvy s původním správcem chtěl výbor po správci něco jiného než předání. Složitě se domáhali dokumentů a už to, že musel výbor posílat písemné výzvy, není obvyklé, neboť standardně toto nutné není. Bylo zpochybňováno, kdy měl skončit výkon funkce dosavadního správce, to byl jeden ze sporných bodů mezi výborem a správcem. Svědek vyžadoval po žalobkyni součinnost v měsících v březnu až červnu 2019 jen pokud něco chybělo, nějaké nepředané dokumenty apod., ale jinak už působil nový správce a nebyl důvod, aby bývalý správce ještě něco dělal. Byla tam rozdělána spousta technických věcí a byly k tomu třeba podklady. Osobní schůzky mezi svědkem a žalobkyní probíhaly, a to stran předávání podkladů, jako mezi předsedou a odcházejícím správcem. Řešila se otázka, stavebního povolení, která byla problematická, bylo to sporné, stály proti sobě různé znalecké posudky. Celou situaci pak museli řešit další nástupci, za působení výboru, ve kterém byl svědek, se záležitost definitivně nevyřešila. S ohledem na své zkušenosti svědek shledával jako adekvátní dobu předání tak složitého domu, o který se v daném případě jednalo, cca dobu jednoho měsíce, v rámci které by mělo být možno dům předat. Svědek odhadoval, že by toto vyžadovalo tak dvě až tři hodinové až hodinu a půl trvající schůzky nad dokumentací a asi tři prohlídky domu, které mohly být taky v rozsahu jeden a půl a ž dvě hodiny. Neshledal důvod, proč by neměl být předán v řádu jednoho měsíce, pokud byl předán v takovém stavu, v jakém byl. Pokud jde o předání konkrétních listin a klíčů, to mohlo proběhnout rychle, neboť tyto výbor a správce mají a běžně s nimi pracují, stačilo je tedy projít a sepsat o tom předávací protokol. Předání takovéto agendy, která byla požadovaná výzvou z 8. 2. 2019, by mělo proběhnout v řádu dnů, neboť tam požadované věci by správce měl mít v šanonech a měl by je mít k dispozici. Obvykle je to naopak tak, že předávání řeší a předávací protokoly připravuje ten, kdo agendu předává, neboť ví, co má k dispozici, tady ale zjevně výbor musel přemýšlet nad tím, co nemá a co potřebuje a žádat o to, co potřeboval ještě získat. Situace byla složitá, nový výbor např. něco žádal po starém výboru, ten uváděl, že to má správce, takže bylo složité nějak zjistit a získat, co vlastně má správce a výbor.

45. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že v době, kdy tato nastoupila do výboru žalované již měla informace, jak pan [jméno FO] nemovitost spravuje, neboť v průběhu jeho působení došlo k několika černým stavbám v domě, a hledali způsob, jak spolupráci ukončit. V předchozím výboru působil pan [jméno FO], jeho matka a další dva členové, což prakticky znamenalo, že [jméno FO] nemohli být přehlasováni. [jméno FO] tvrdil, že ke stavebním úpravám, které byly sporné, nepotřebuje povolení ze strany stavebního úřadu a takto se i dohadoval s paní [jméno FO] ze stavebního úřadu, která zastávala zcela opačný názor. V této souvislosti došlo k tomu, že žalovaná musela (ještě v době působení předchozího výboru) platit pokutu a to nejspíš v souvislosti se stavební úpravou, která se týkala prodloužení výtahu do posledního patra v obou domech, kde jsou na patře cca 4 jednotky a kde mimo jiné bydlela i paní [jméno FO]. Tato úprava přitom nebyla ze strany žalované nikdy řádně schválena (pan [jméno FO] argumentoval tím, že měla být schválena již před 20 lety, kdy v kontextu otázky příspěvku do fondů zaznělo že v budoucnu bude třeba opravit výtahy). V posledním patře kromě prodloužení výtahu byly také upraveny stěny, pokryty marmolitem, a byl tam umístěn lustr, členům žalované to připadalo absurdní, neboť kromě posledního patra se chodby nezvelebovaly. Svědkyně situaci vnímala tak, že se utrácely prostředky žalované za úpravy, které se týkaly předně prostor užívaných [jméno FO] (rekonstrukce posledního patra a kanceláře a okolního prostoru v suterénu, kde se mimo jiné plánovala kuchyňská linka a luxusní sprchy apod.), na místo toho, aby se investovalo do jiných potřebných oprav (recepcí, výměníků, stoupaček). Svědkyně situaci začala řešit ještě jako řadová členka žalované na základě anonymního udání, které přišlo v listopadu 2017 na stavební úřad, z důvodu, že v suterénu domu byla odhalena nosná konstrukce, čehož si zřejmě všiml nějaký vlastník. Přes pokyn stavebního úřadu pak došlo k seříznutí nosníku, což bylo opět stavebnímu úřadu hlášeno. Nosník stál v cestě ke kanceláři, svědkyně to tedy usuzovala, že zřejmě pan [jméno FO] chtěl cestu ke kanceláři narovnat a nosník stál v cestě. Dne 10. 5. 2018 stavební úřad zaslal výzvu k zastavení prací a požadavek na předložení statického posudku, 14. 11. 2018 pak vyhotovil souhrn přehledu černých prací, kde byly zmíněny i nepovolené stavební úpravy výtahů. Svědkyně zajišťovala se společností Ecolift, aby výtahy v posledním patře byly vypnuty před návštěvou paní [jméno FO] ze stavebního úřadu, která se konala 24. 1. 2019. Schválený rozpočet oprav v suterénu činil 620 000 Kč, ale náklady byly následně skoro dvojnásobné (v době nástupu nového výboru činily 1 100 000 Kč). K dokončení díla v té době ani nedošlo, nebyly osazeny ani sanitární předměty, nebylo zjevné, za co se tak vysoká částka uhradila, cena se jevila nadsazená. Svědkyně v tomto vnímala jako pochybení správce i předchozího výboru, neboť částka byla vyplacena, aniž byly práce dokončeny, přičemž mělo být plněno ve třech splátkách a poslední částka měla být vyplacena až po předání díla, což nebylo dodrženo. [jméno FO] měl v rámci správy dohlížet na to, že stav budovy neodporuje zákonům, sám, ale nechal zvětšit okno v kanceláři v suterénu, aniž se k tomu vyjádřili památkáři nebo původní projektant a na stavební úřad zaslal informaci, že došlo k opravě okna po vloupání, přičemž parapet byl posunut do výšky podlahy, což v podstatě znamenalo, že z původního okna bylo uděláno francouzské okno. Dne 22. 1. 2019 bylo svoláno shromáždění, které odvolalo původní výbor, zvolilo nový a uložilo mu ukončit spolupráci s žalobkyní. [adresa] výbor chtěl zabránit další škodě, proto starému výboru i žalobkyni (resp. panu [jméno FO]) zaslal výzvu, aby zatím ukončili veškeré činnosti a nepokračovali v nich. následně proběhla schůzka s paní [jméno FO] ze stavebního úřadu, kde se pan [jméno FO] dohadoval s paní [jméno FO] ohledně nutnosti prodloužení výtahů, přičemž v návaznosti na uvedené výbor dospěl k závěru, že porušuje smlouvu a problematice nerozumí, nebo rozumět nechce. V návaznosti na uvedené výbor navrhl ukončení smlouvy o správě ke konci ledna, na což pan [jméno FO] reagoval tak, že smlouva ukončena nebude, a dá-li mu výbor výpověď bude pobírat paušál až do konce června. Výbor následně zjišťoval stav budovy a pokoušel se získat dokumenty, které s ní souvisí proto byla zaslána výzva 8. února 2019, kde mimo jiné požadoval vydat evidenci a knihy, které měl správce za povinnost vést. Nepožadoval předat všechny originály, ale potřeboval podklady alespoň vidět či je mít elektronicky k dispozici, aby se mohli zaškolit do provozu domu. Několik dnů ale nebylo předáno nic, ani kopie pan [jméno FO] argumentovat tím, že toto nemůže předat, neboť by porušil smlouvu, když podklady potřebuje on. Výbor ale například žádal elektronickou evidenci objednávek nebo soupisy revizí a podobně. V průběhu února se situace vyhrotila a výbor toto vnímal tak, že pan [jméno FO] podklady nepředá a informace nesdělí, a naopak tedy ještě blokuje možnost fungování výboru. Podklady musel výbor zjišťovat jinde, což stěžovalo jeho práci. Po schůzce se stavebním úřadem očekával výbor, že přijde nějaký výstup ohledně černých staveb, pak se ukázalo, že skutečně přišla výzva stavebního úřadu ke zjednání nápravy ve lhůtě 14 dnů, ale dopis přebral ze schránky pan [jméno FO] a výboru to neoznámil, to se stalo v měsíci únoru výbor se pak obával, že pan [jméno FO] zatajuje poštu a může tak nepředat další podstatné materiály, došlo tím absolutní ztrátě důvěry. [jméno FO] následně potvrdil, že výzva přišla, argumentoval tím, že výbor ji musí mít k dispozici, zřejmě proto svědkyně dávala podnět a bylo uvedeno, že jí je zasílána výzva na vědomí, nicméně fakticky nedorazila. Následně pak pan [jméno FO] výzvu naskenoval a výboru ji zaslal. Toto byl jeden z důvodů odstoupení od smlouvy, neboť ze strany žalovaného došlo k zásadní ztrátě důvěry. V návaznosti na tuto událost výbor vyměnil zámek od schránky. Z pohledu výboru se jevilo absurdní platit správci dále paušál za aktivní bojkot. Dne 28. 2. 2019 tedy žalovaný odstoupil od smlouvy. Možnost výpovědi shledávala svědkyně jako nedostačující právě vzhledem ke ztrátě důvěry a potřebě situaci okamžitě řešit, za stávajících okolností vnímal výbor jako rizikové, aby stávající správce na pozici setrval. Dne 15. 3. 2019 přišel e-mail od pana [jméno FO], že nesouhlasí s odstoupením a podklady předá až skončí. Část měla být předána poslední týden v březnu a zbytek do konce měsíce března do konce března se ale nic nedělo. Výbor to tedy pochopil tak, že pan [jméno FO] do konce měsíce března skutečně vše předá a dál nic dělat nebude, tento postup výbor odsouhlasil. [jméno FO] v mezidobí na webové stránky nahrál pár starých smluv o dodávce služeb, například vody, řešení odpadu nebo smlouvu o účtu SVJ, ale nebyly tam informace stran černých staveb, které výbor považoval za zásadní. V průběhu dubna bylo výborem opakovaně sdělováno, že pan [jméno FO] svým přístupem komplikuje možnost fungování výboru. Začátkem dubna byl pan [jméno FO] panem [jméno FO] urgován, že dosud nedoložil, co slíbil. I v měsíci květnu výbor žalobkyni dále urgoval, aby byla agenda předána a žádal o předání projektové dokumentace, což měly být asi 2 krabice šanonů. A to z důvodu, že potřeboval zajistit legalizaci staveb, ale pan [jméno FO] v dané době předání odmítal. Dne 13. 5. 2019 pak byl agenda předána, chyběly však nejzásadnější podklady jako rozpočty a soupisy, na základě kterých probíhaly černé stavby a rekonstrukce v prvním suterénu a které se týkaly seříznutého nosníku a rozšířeného okna. Na schůzce s dodavateli pak výbor za přítomnosti pana [jméno FO] získal tyto podklady od dodavatele. Koncem května pak ještě došlo k incidentu, kdy do recepce přišel posudek [tituly před jménem] [jméno FO], kde jako objednatel byla žalovaná, posudek se týkal protažení výtahů a vyzvedl jej člen výboru. Pašatovi požadovali vydání zásilky a výbor toto vnímal tak, že pan [jméno FO] a paní [jméno FO] nadále vystupují jménem výboru. [tituly před jménem] [jméno FO] k tomu uvedl, že posudek byl objednán jménem výboru a [jméno FO] nesdělili, že již ve výboru nejsou, nevěděl tedy, že došlo ke změně a posudek jim nechal na recepci. Smlouva s žalobkyní se svědkyni jevila nestandardní, a to z hlediska výpovědní lhůty tři měsíce ke konci čtvrtletí, nestandardní výší sjednaného smluvního úroku, kterou svědkyně v žádné smlouvě žalovaného neviděla. Smlouva se jevila dost nevýhodná pro žalovaného a výhodná pro žalobkyni, byl tam v podstatě zdarma pronájem místnosti, kterou používala žalobkyně jako kancelář, téměř 40 m a dost prací se fakturovalo nad rámec paušálu. Žalobkyně nepředkládala vyúčtování provedené činnosti pro žalovaného, fungovalo to tak, že paušál se nevyúčtovával, ale vyúčtovávaly se případné práce nad limit. Předtím, než se vyměnil výbor, žalobkyně účtovala pravidelně nad rámec toho třeba 10 000 Kč– 20 000 Kč měsíčně, což se svědkyni jevilo absurdní. Týkalo se to například výměny osvětlovacích těles, montážních prací a dále například zajištění koordinace při odstranění závady nebo třeba asistence při odstraňování závady nebo havárie, dále kontroly dodání materiálu i psaní oznámení nebo jednání na stavebním úřadu. Se stavebním úřadem přitom bylo nutno jednat zejména s ohledem na to, že správce připustil, aby se realizovaly černé stavby a následně, když to řešil se stavebním úřadem, tak si za toto fakturoval nejen paušál, ale ještě vícepráce.

46. Z výpovědi jednatele žalobkyně pana [jméno FO], soud zjistil, že v období od března 2019 do června 2019 byl nadále, tak jak byla žalobkyně zavázána ze smlouvy, alespoň dva dny v týdnu od 8 do 16 hodin přítomen v domě na adrese [adresa], kde vykonával (částečně v té době na adrese [adresa] též bydlel, byť se zdržoval i jinde), a dále byl jako správce k dispozici na telefonu v rámci pracovních dní a navíc i o víkendu. činnosti, jejichž výčet je ve smlouvě uveden paušálně byly vykonávány podle potřeby. Jednatel žalobkyně byl v rozhodné době (tedy i v době výpovědní lhůty) plně připraven činnost dle smlouvy řádně vykonávat a vykonával ji v rozsahu, v jakém mohl. Výbor jej nicméně žádal, resp. mu dával pokyn, aby již činnost nevykonával. Pokud byl vyzván k předání podkladů, ty nezbytné, bez nichž by činnost vykonávat nemohl, si ponechával, a postupně agendu předával. Běžná tříměsíční výpovědní lhůta se jednateli žalobkyně v daném případě jeví adekvátní i s ohledem na to, že se jedná o opravdu velký objekt, a předání toho objektu je časově náročné. Dokumentaci nelze předat v řádu 2-3 dnů. K předání bylo cca 240 složek šanonů a desek, toto bylo postupně předáváno zejména pak předávacím protokolem z 13. 5. 2019. Jednatel žalobkyně funkci správce vykonával paralelně s nastupujícím správcem, což také není nikterak neobvyklé. Ve vztahu k novému správci komunikoval s panem [jméno FO], komunikace fungovala na profesionální úrovni. Jednatel žalobkyně upozorňoval na problémy, které v budově případně vyvstávaly. Jednatel žalobkyně dostal do dispozice email z 25. 4. 2019, kde paní [jméno FO] (v kopii byl pan [jméno FO]), psala účetní paní [jméno FO], že si odsouhlasili s panem [jméno FO], aby nebyly propláceny další faktury žalobkyně, které vystavovala a že bohužel tyto faktury budou asi chodit až do konce června. Toto sdělovali v dubnu, z čehož jednatel žalobkyně vyvodil, že to nebylo vázáno na to, zda nebo jakým způsobem je činnost vykonávána, neboť by dopředu nemohli vědět, jak bude tato činnost vykonávána dále. Pokud jde o výzvu z 8. 2. 2019 k předání dokumentace do 13. 2. 2019, jednatel žalobkyně k výzvě emailem paní [jméno FO] sděloval, že není možné ve lhůtě 5 dnů požadavku vyhovět. Měl za to, že předat tak rozsáhlou dokumentaci v řádu pěti dní je nereálné. Některé body ani nebyly v jeho kompetenci. Pošta chodila do poštovní schránky, a dále chodila i elektronicky do datové schránky žalované, kam žalobkyně neměla přístup, ta byla v kompetenci výboru. Pokud jde o poštu žalovaného, poté, co žalovaná vyměnila klíče od schránky, již jednatel žalobkyně tuto k dispozici neměl. Stran knihy pošty jednatel žalobkyně výboru sděloval, že pokud již k poště nebude mít přístup, nemůže ji dále vést a následně ji předal až dne 13. 5. 2019. Dále mu chodila jen pošta určená jemu osobně. Pokud mu statik v souvislosti s potřebou stavebního povolení zanechal na recepci poštu, která byla adresována výhradně jednateli žalobkyně, nikoliv žalované, členové výboru si tuto převzali, a dokonce ji otevřeli. Jednatel žalobkyně v této souvislosti podával i [podezřelý výraz] oznámení. Nakonec se ke němu pošta dostala, nicméně takto bylo porušeno listovní [podezřelý výraz]. Jednatel žalobkyně toto vnímal tak, že výbor se jej snažil zbavit a v takové situaci se prakticky nedalo pracovat. Jednateli žalobkyně chodila pošta i elektronicky do emailu, v cca 95 % se týkala komunikace s vlastníky (dotazy a požadavky typu kdy se bude sekat trávník nebo žádosti o odstranění závad, které byly vznášeny i ústně, toto žalobkyně nadále řešila), případně revizí, které zařizovala žalobkyně (například to byla revize diesel agregátů), toto potom přeposílal jednatel žalobkyně panu [jméno FO], když o toto žádal. Pokud jde o login administrátora stránek žalované, každý má svůj osobní login (tento tedy předat nemohl) a někomu jsou přiřazena práva administrátora webu. Administrátorem byl určitě výbor a jednatel žalobkyně si nevybavoval, jestli měl administrátorská práva i z titulu správce, měl však právo řešit závady. Předání mělo fungovat tak, že původní výbor nebo někdo z něj přidělí novému výboru administrátorská práva a původnímu výboru jsou následně odňata. Vytvoří se ntedy ový vlastní osobní login a tomu jsou přidělena administrátorská práva. Pokud jde o [jméno FO] a SMS služby, toto se týkalo výměníkových stanic a k tomu měl přístup správce vzduchotechniky, což byla v době, kdy žalobce působil jako správce, společnost ENE. Pokud jde o smlouvu o výkonu správy, výbor musel mít originál k dispozici. Jednatel žalobkyně si nevybavoval, kdy přesně byl k nahlédnutí předložen originál, měl však za to, že předložena byla, neboť nebyl elektronicky urgován, 13. 5. 2019 pak předával kopii originálu, který měl k dispozici.Pokud jde o seznam veškerých písemností vztahujících se k nemovitosti, toto postupně dával vyslýchaný dohromady a 13. 5. 2019 jej předal. Přehled dodavatelů prací pro žalovanou včetně uzavřených smluv a kontaktů předal předchozí počátkem února 2019. Kontakty na havarijní službu a uzavřenou smlouvu, měl také k dispozici předchozí výbor. Nahlížení do těchto se nejevilo důvodným, neboť byly k dispozici na obou recepcích, měli je vrátní a předány byly spolu s další dokumentací 13. 5. 2019. Jednatel žalobkyně si nevybavil, jestli konkrétně toto předkládal k nahlédnutí, nicméně urgován k tomu nebyl. Stavební povolení a stanoviska dotčených orgánů neměl žalobce k dispozici a nemohl je tedy předat. Se stavebním úřadem komunikoval jednatel žalobkyně už od listopadu 2018, kdy podával žádost o dodatečné stavební povolení. Úkolem správce bylo dozírat na to, aby provádění stavebních prací, jejichž zadávání bylo v kompetenci výboru, bylo v souladu s projektovou dokumentací, v této souvislosti žalobkyně upozornila, že bude třeba stavební povolení. Problematická situace vznikla tak, že se měla odstraňovat zeď, kdy bylo sporné, jestli je nosná. Výbor nařídil udělat sondu, ze které se nepodávalo, že by se jednalo o nosnou zeď, ale následně při jejím odstranění tam byla nalezena nějaká konstrukce a celá situace se stala spornou. V této souvislosti pak byly zadány i znalecké posudky. Ani do dnešního dne zřejmě nebylo stavební povolení vystaveno, jednatel žalobkyně nicméně, byť nezbytnost tohoto povolení má za spornou, podal žádost o dodatečné stavební povolení, neboť pokud by potřeba nebylo, tak by toto ničemu nepřekáželo a jinak by celá záležitost byla řádně připravena. Dne 8. 4. 2019 jednatel žalobkyně na stavebním úřadě jednal s paní [jméno FO], a ta si vyžádala doložit vyjádření dalších dotčených orgánů, tato tedy poté začal zajišťovat. Byť ve funkci skončil koncem června, ještě v listopadu 2019 něco takto dokládal, neboť zřejmě na stavebním úřadě nikdo nenahlásil, že již nezastává funkci. Stanoviska orgánů tedy v době výzvy výboru k jejich doložení nebyla stavebním úřadem ještě požadována. Situace, která byla řešena na stavebním úřadu se týkaly i znalecké posudky a odborné zprávy, situaci řešil žalobce, a proto tyto v dané chvíli potřeboval mít k dispozici. Co si objednával výbor sám, to se k žalobkyni ani nedostalo, co měla žalobkyně fyzicky k dispozici, předala 13. 5. 2019. Projektovou dokumentaci stran výtahu řešil výbor s dodavatelem panem Bursíkem a žalobkyně toto k dispozici neměla. Zprávy k investicím a vše, co se týkalo financí řešilo SBD [adresa] a nebylo to tedy v kompetenci správce, žalobkyně je k dispozici neměla. [právnická osoba], zajišťovala firma [právnická osoba]., toto tedy také nebyla záležitost správce. Stejně tak pokud šlo o údržbu a servis výměníkových stanic a vzduchotechniky, na to byl sjednán správce samostatný. Povinnosti ze smlouvy dle čl. III. písm. s) jednatel žalobkyně plnil tak, že společnost [právnická osoba]. řešila servis, revize a vše, co se toho týká, a následně toto posílala jemu k tomu, aby to evidoval a archivoval, vedl tedy seznam revizí, který zaslal panu [jméno FO] na jeho žádost. Revize zasílal elektronicky, stejně tak plán revizí pro další období, fyzicky byly předány 13. 5. 2019. Žalobkyně vedla základní evidenci revizí a dokumentů, toto tedy potřebovala shromáždit, případně i vytisknout. Věcí k postupnému předání bylo hodně, asi 3 000 stran. Projektovou dokumentaci a technickou dokumentaci celého objektu, žalobce potřeboval k výkonu činnosti, pro případ, že by byla nahlášena někde specifická závada. K nahlédnutí byla připravena, ale jednatel žalobkyně nikdy nezaregistroval konkrétní požadavek na nahlížení, email nebo jinou žádost. Fyzicky byla předána až 13. 5. 2019. Pokud jde o evidenci realizovaných a nerealizovaných návrhů na opravy, toto řešil výbor, až pak následně, pokud to bylo ve fázi výběru firmy a podobně, tak do toho vstupoval správce, stejně tak pokud jde o evidenci objednávek, v tomto případě správce činil pouze dílčí objednávky, například na revize, které byly v jeho působnosti. Pokud jde například o výtahy, tam to správce neřešil. Revize, pokud jimi tedy správce disponoval, byly předány 13. 5. 2019, to například právě ve vztahu ke společnosti Promix, která řešila diesel agregát. Aktuální zprávu o technickém stavu společných částí objektu, předával žalobce ústně přímo panu [jméno FO], který jednal za nastupující správcovskou společnost a se kterým objekt řádně prošel. Pokud jde o vydání klíčů, k žádosti paní [jméno FO] z 11. 2. 2019 jednatel žalobkyně předal přes recepci 12. 2. 2019 univerzální klíče od vchodu 163 a 165 (v této souvislosti ještě upozorňoval, že dříve byly klíče vydávané vlastníkům zpoplatněny částkou zhruba 500 Kč). Ostatní klíče včetně zbývajících klíčů od uvedených vchodů, klíče od EPS vstupu na rampu, výměníkových stanic, vzduchotechniky, sklepů, WC, skladů a podobně, byly předány až 13. 5. 2019, stejně tak byla předána evidence klíčů, které měli vrátní, ty se také vztahovaly k úklidovým místnostem, kancelářím, k strojovnám, vzduchotechnice apod. Pokud jde o klíč od schránky žalované, žalobkyně měla pouze duplikát, výbor do schránky přístup měl (prokázáno též předávacím protokolem mezi výbory ze dne 8. 2. 2019 dle kterého byl předán klíč od poštovní schránky) a požadoval tedy odevzdání klíče. Pokud by jej žalobkyně odevzdala, neměla by již do schránky přístup a nemohla by vykonávat řádně svoji činnost. [adresa] nechal následně výbor vyměnit a klíč pak tedy zřejmě již žalobkyně nepředávala, neboť již nebyl funkční. Kontakty na vlastníky disponoval výbor. Komunikace s výborem probíhala většinou emailem, ústně byla pouze minimální. Jednatel žalobkyně chtěl, aby raději důležité věci šly emailem, žádal instrukce od pana [jméno FO] a pokyn zněl, aby nedělal nic. Požadavek na vyúčtování výbor od začátku té funkce žalobkyně nikdy nevznášel. Odměna není za jednotlivé činnosti a jednateli žalobkyně není mi známo, že by jiné správcovské firmy, které mají sjednaný paušál, nějaké takové vyúčtování předkládaly. Vůči žalobkyni tento požadavek zazněl až někdy v průběhu řízení, do té doby nikdo vyúčtování nežádal. Jednatel žalobkyně předal dokumentaci k 13. 5. 2019 z důvodu, že situace se stávala čím dál více neúnosnou, snažil se činnost dále vykonávat a zároveň jednat podle požadavků výboru, nicméně toto bylo problematické, následně tedy došlo k domluvě s výborem, že 13. 5. 2019, kdy už měl kompletně dokumentaci připravenou, tuto předal, zadržovat ji do konce výpovědní doby už se mu nejevilo v dané situaci smysluplným. Činnost, kterou mohl vykonávat, již byla minimální, a to s ohledem na postup a pokyny výboru. Jednatel žalobkyně chtěl tedy vyjít vstříc požadavku výboru na vydání podkladů, nicméně nadále dodržoval povinnost být přítomen v objektu žalované a držel telefonickou službu. Dříve dokumentaci nepředal, neboť trvalo nějaký čas dát dokumentaci řádně dohromady.

47. Ohledně námitky neplatnosti smlouvy soud zjistil následující skutečnosti:

48. V roce 2016 žalovaný vyhlásil výběrové řízení na ucelený soubor činností správy a údržby domu. V termínu do 31. 1. 2017 se přihlásily čtyři zájemci, mezi nimi rovněž [tituly před jménem] arch [jméno FO], zastupující společnost [Jméno žalobkyně]. Po prostudování nabídek výbor žalovaného navrhl uzavřít smlouvu o technické správě s [tituly před jménem] arch [jméno FO], jeho cenová nabídka činila 53 700 Kč včetně DPH, odměna dosavadního správce činila 92 870 Kč včetně DPH (prokázáno listinou nazvanou „[právnická osoba] Správa + údržba“ ze dne 7. 2. 2017).

49. Dne 23. 3. 2017 žalovaný zaslal stávajícímu správci, společnosti [právnická osoba] výpověď smlouvy, která tak měla skončit ke dni 30. 6. 2017 (prokázáno výpovědí smlouvy o správě ze dne 23. 3. 2017).

50. Na schůzi výboru ze dne 13. 6. 2017 výbor projednal uzavření smlouvy o technické správě nemovitosti s [tituly před jménem] arch [jméno FO] s účinností od 1. 7. 2017. V rámci snížení nákladů žalovaného výbor schválil fakturaci měsíční odměny správce jeho společnosti [Jméno žalobkyně]., která není plátcem DPH. [tituly před jménem] arch [jméno FO] je jako fyzická osoba plátcem DPH, tudíž by fakturace byla navýšena o DPH, a tím by byly zvýšeny náklady žalovaného (prokázáno zápisem ze schůze výboru ze dne 13. 6. 2017 a přílohou k tomuto zápisu).

51. V předžalobní upomínce ze dne 19. 3. 2019 právní zástupkyně žalobkyně uvedla, že smlouva o technické správě mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena již dne 15. 6. 2017 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 19. 3. 2019).

52. Dne 15. 5. 2018 žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o zpracování osobních údajů, za žalovaného smlouvu podepsala paní [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], členka výboru (prokázáno smlouvou o zpracování osobních údajů ze dne 15. 5. 2018).

53. Při shromáždění dne 26. 10. 2018 byla schválena účetní závěrka za rok 2017 (prokázáno zápisem ze zasedání shromáždění ze dne 26. 10. 2018, účetní závěrkou za rok 2017).

54. Žalovaný uzavřel smlouvu se společností [právnická osoba]., v níž strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,5 % z ceny díla za každý den prodlení. Ve smlouvě o dílčí správě ze společností SBD [adresa] o vedení finančního účetnictví strany sjednaly inflační doložku. Ve smlouvě se společností [právnická osoba] strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně ve prospěch zhotovitele i objednatele. Ve smlouvě se společností Lehotsky [právnická osoba]. žalovaný sjednal inflační doložku a smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč denně. Žalovaný uzavřel smlouvu se společností [právnická osoba], v níž je sjednána inflační doložka, a se společností Agentura [právnická osoba], v níž je zahrnuta inflační doložka a smluvní pokuta ve výši 0,05 % denně (prokázáno fakturou vystavenou ze strany společnosti [právnická osoba]. žalovanému dne 26. 3. 2020, cenovou nabídkou společnosti Altoma, smlouvou o dílčí správě s SBD [adresa] ze dne 22. 5. 2017, smlouvou s [právnická osoba], servisní smlouvou o správě energetického zařízení se společností Lehotsky [právnická osoba]., smlouvou o zabezpečení ostrahy se společností agentura [právnická osoba], výňatkem ze smlouvy se společností [právnická osoba]). 55. [jméno FO] dne 26. 11. 2018 vyjádřila nesouhlas se svoláním mimořádného shromáždění, neboť s prací žalobkyně byla spokojená a ocenila, že se snaží řešit neutěšený stav zchátralých a vybydlených objektů a vytyčila cíle jejich obnovy. Dále sdělila, že žalobkyně a členové výboru se chovali vždy vstřícně a korektně (prokázáno e-mailem od [jméno FO] ze dne 26. 11. 2018).

56. Ke dni 31. 12. 2018 rezignoval na funkci člena výboru žalovaného pan [jméno FO], neboť činnost je časově náročná, dům je v havarijním stavu a ostatní spoluvlastníci činnost výboru komplikují. Rovněž sdělil, že vlastníci si většinově do výboru zvolili [jméno FO] a věděli o jejich příbuzenském vztahu. Vzájemné vztahy mezi vlastníky nejsou dobré (prokázáno rezignací [jméno FO] ze dne 31. 12. 2018, fotografií jednatele žalobkyně vloženou na webové schránky žalovaného).

57. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne 3. srpna 2022 soud zjistil, že ve věci žaloby žalobkyně proti žalovanému, kterou se tato domáhala úroků z prodlení za pozdě uhrazené faktury (splatné 14. 1. 2019) z téže smlouvy jako v projednávané věci, soud dospěl k závěru, že smlouva, která je předmětem tohoto řízení žalovaného nezavazuje, neboť členové výboru jednající za žalovaného při podpisu smlouvy překročily své zástupčí oprávnění, čehož si jednatel žalobkyně musel být vědom, neboť byl sám členem výboru žalovaného. K dodatečnému schválení smlouvy shromážděním vlastníků nedošlo a soud tedy učinil závěr, že smlouva žalovaného v souladu s § 440 o. z. nezavazuje a zavázáni ze smlouvy jsou osobně pouze členové výboru žalovaného, kteří smlouvu podepsali a s tímto odůvodněním žalobu zamítl. Tento závěr obvodního soudu byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] ze dne 16. 2. 2023, který shodně konstatoval, že členové výboru, kteří smlouvu se žalobkyní uzavřeli překročili své zástupčí oprávnění, neboť nebyly shromážděním zmocnění smlouvu o správě uzavřít a k dodatečnému schválení nedošlo. K tomu uvedl, že pokud patří-li jedině do pravomoci shromáždění rozhodovat o změně správce, znamená to, že má-li být smlouva uzavřena s novým správcem, je tato pravomoc svěřena opět pouze shromáždění. V projednávané věci bylo hlasování per rollam ze dne 14. 2. 2017 platně schváleno, že se určuje osoba [tituly před jménem] [jméno FO], aby vykonával činnosti a služby týkající se správy domu a smlouva s tímto subjektem měla být uzavřena s měsíční odměnou ve výši 44 380 Kč bez DPH, uzavření smlouvy s jiným subjektem schváleno nebylo navíc smlouva uzavřená žalobkyní obsahuje ujednání, která shromážděním schválena nebyla, což se týká žalovaných smluvních úroků z prodlení.

58. Ohledně realizace nepovolené stavby pod dohledem žalobkyně soud zjistil následující skutečnosti:

59. Dne 21. 12. 2017 stavební úřad provedl kontrolní prohlídku, při níž byl mj. přítomen [tituly před jménem] arch [jméno FO]. Kontrolou bylo zjištěno, že došlo k odstranění obezdění nosné ocelové konstrukce. Žalovaný uvedl, že jde o průzkumné práce pro plánované stavební úpravy. Na ocelové konstrukci nebyly zjištěny žádné úpravy ani žádné její porušení. Stavební úřad upozornil žalovaného, že stavební úpravy, při nichž se zasahuje do nosných konstrukcí a mění se způsob užívání, je možné provést pouze na základě stavebního povolení. Dále stavební úřad zjistil, že ve stěně mezi velínem a průjezdem jsou provedeny dveře o šíři 80 cm, které nejsou zakresleny v dokumentaci skutečného provedení. Stavební úřad doporučil provést pasport stávajícího stavu podlaží a konstatoval, že v otázce nosných konstrukcí nedošlo k porušení stavebního zákona (prokázáno protokolem z kontrolní prohlídky ze dne 21. 12. 2017, sdělením ze dne 10. 1. 2018).

60. Žalovaný nechal v květnu 2018 vypracovat statické posouzení u [tituly před jménem] [právnická osoba], dle něhož ocelové kříže tvořily dočasné vyztužení v době výstavby objektu a v současnosti pro okolní konstrukce ani dům jako celek nemají žádný statický význam (prokázáno sdělením stavebního úřadu ze dne 12. 9. 2018, rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka]).

61. Stavební úřad Městské části [adresa] vydal dne 27. 6. 2018 rozhodnutí, na jehož základě uložil žalovanému pokutu ve výši 10 000 Kč za spáchání přestupku dle § 178 odst. 2 písm. f) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Přestupku se dopustil žalovaný jakožto stavebník tím, že v prostoru chodby v 1. NP byla v únoru a březnu 2018 odstraněna spodní část (1 prvek) zavětrování a byla nahrazena ocelovými vzpěrami širokými přibližně 26 cm. Vzpěry jsou přivařeny pod styčníkem původního zavětrování. Styk není viditelný, je již zazděný zdivem z tvárnic YTONG o tl. 20 cm. Důvodem mělo údajně být, že po odstranění původního obezdění bylo zjištěno, že jedna vzpěra (odstraněná) je prasklá ve sváru u styčníkového plechu. Dále v místnosti strojovny výtahu byly provedeny nové příčky z tvárnic YTONG, prostor pro novou strojovnu je zmenšen a vzniklá chodba bude sloužit pro přístup k výtahu pro tři byty v tomto podlaží. Tento výstup není uveden v projektové dokumentaci. Žalovaný spáchání přestupku nepopíral, ve vyjádření ze dne 26. 6. 2018 uvedl, že si předem pořídil kopie dokumentace, z nichž neplynulo, že by se nosná konstrukce domu nacházela v dané příčce. Po zbourání zděné příčky se objevila kovová konstrukce, nechali proto udělat statické posouzení, z něhož vyplynulo, že se nejedná o nosnou konstrukci. Žalovaný se proto domníval, že nejednal špatně, pochybení litoval a souhlasil s pokutou. Stavební úřad v odůvodnění rozhodnutí dodal, že ke stavbě nebylo vydáno stavební povolení, bylo tedy povinností žalovaného, aby vyčkal jeho vydání a neprováděl stavbu bez schválené projektové dokumentace. Důvody, které žalovaný uváděl na svou obhajobu, nemohou ospravedlnit porušení stavebního zákona a stavební úřad je tak považuje za účelové (prokázáno rozhodnutím o přestupku ze dne 27. 6. 2018, č. j. P10-[č. účtu]).

62. Dne 1. 9. 2018 žalovaný udělil plnou moc [tituly před jménem] arch [jméno FO] k zastupování ve věci vyřízení stavebního povolení ohledně probíhajících stavebních úprav (prokázáno zplnomocněním ze dne 1. 9. 2018).

63. Dne 12. 9. 2018 stavební úřad vydal sdělení, dle něhož stavební úpravy nenosné příčky v 1. NP (v níž byla odstraněna kovová konstrukce) nevyžadují ohlášení stavebnímu úřadu. Stavebník doložil dne 30. 5. 2019 statické posouzení [tituly před jménem] [jméno FO], dle něhož kovové kříže v současnosti neplní statický význam, čímž prokázal, že se nejednalo o zásah do nosné konstrukce stavby, který by podléhal rozhodnutí stavebního úřadu (prokázáno sdělením stavebního úřadu ze dne 12. 9. 2018). Tímto rovněž stavební úřad považoval za splněnou svou výzvu ze dne 10. 5. 2018 a provedenou stavební úpravu ocelové konstrukce za bezpečnou (prokázáno sdělením stavebního úřadu ze dne 14. 11. 2018).

64. Nové vedení SVJ zadalo dne 14. 1. 2019 vypracování nového odborného posouzení zásahu do ztužujícího zavětrování, a to u [tituly před jménem] [adresa], podle něhož uvedené zavětrování nepředstavovalo žádnou dočasnou konstrukci, nýbrž zajišťovalo stabilitu nosné konstrukce objektu, a mělo proto být zachováno, případně okamžitě nahrazeno jiným. Stavební úřad v důsledku toho vydal dne 25. 1. 2019 výzvu ke zjednání nápravy (rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka], výzvou ke zjednání nápravy ze dne 4. 1. 2021).

65. Dne 24. 1. 2019 paní [jméno FO] za výbor žalovaného oznámila vlastníkům, že proběhla kontrolní prohlídka stavebního úřadu, s nímž prioritně řeší schválení všech nepovolených staveb. Nejaktuálnějším problémem je seříznutí zavětrování nosníku, díky čemuž bohužel mají podle původního autora projektu [tituly před jménem] [jméno FO] „nevyhovující, zeslabenou nosnou konstrukci objektu“. Dále sdělila, že je v kontaktu jak s ním, tak se stavebním úřadem a bude to řešit prioritně (prokázáno oznámením [jméno FO] vlastníkům ze dne 24. 1. 2019).

66. Dne 10. 4. 2019 žalovaný stavebnímu úřadu doložil statický posudek vypracovaný [tituly před jménem] [adresa], autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb, obsahující návrh dvou (resp. tří) variant stavební úpravy ztužujícího zavětrování nosné konstrukce, které budou vyhovujícím způsobem nahrazovat stávající, po nevhodných a nepovolených úpravách nevyhovující ztužení. Znalec mj. uvedl, že původní ztužidlo a tedy i jeho funkce byla odstraněna, čímž došlo k oslabení nosné konstrukce objektu. Je proto nutné, aby toto ztužení bylo upraveno do původního stavu, nebo aby byly provedeny výše navržené varianty ztužení. Stavební úřad proto žalovaného dne 18. 4. 2019 vyzval, aby ve lhůtě 30 dnů provedl jednu z variant stavební úpravy ztužujícího zavětrování nosné konstrukce v souladu s doloženým statickým posudkem (prokázáno výzvou ke zjednání nápravy ze dne 4. 1. 2021, statickým posudkem aut. [tituly před jménem] [adresa] z dubna 2019, fotografiemi ze stavby budovy). 67. [tituly před jménem] [jméno FO] doložil stavebnímu úřadu jménem žalovaného dne 13. 11. 2019 statické posouzení v souladu s výzvou ke zjednání nápravy ze dne 18. 4. 2019. Statické posouzení vypracoval [tituly před jménem] [jméno FO], dle jehož závěru je stavba nadále bezpečná a vyhovuje z hlediska mechanické odolnosti a stability požární bezpečnosti. Původní provedené zásahy do stavební konstrukce odpovídají variantě č. [hodnota] vypracované [tituly před jménem] [adresa] (prokázáno statickým posouzením [tituly před jménem] [jméno FO] z října až listopadu 2019 včetně jeho doložení stavebnímu úřadu ze dne 13. 11. 2019). Stavební úřad přesto nepovažoval svou výzvu ze dne 18. 4. 2019 za splněnou, neboť statický posudek se vyjadřuje ke stávajícímu stavu, nikoliv ke stavu po provedení stavebních úprav dle dané výzvy (prokázáno výzvou ke zjednání nápravy ze dne 4. 1. 2021).

68. V listopadu 2020 byla stavební úprava ztužujícího zavětrování provedena, a to jejím zpětným doplněním. Stavební úřad vydal dne 4. 1. 2021 novou výzvu ke zjednání nápravy, aby byla posouzena provedená stavební úpravy z hlediska bezpečnosti (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka], výzvou ke zjednání nápravy dne 4. 1. 2021). Statické posouzení žalovaný stavebnímu úřadu doplnil dne 11. 5. 2021 a stavební úřad tak považoval výzvu ke zjednání nápravy za splněnou (sdělením stavebního úřadu ze dne 17. 6. 2021, statickým posouzení provedené stavební úpravy ztužujícího zavětrování nosné konstrukce z února 2021).

69. Právní zástupkyně žalobkyně zaslala dne 2. 2. 2022 žalovanému předžalobní upomínku k úhradě dluhu v celkové výši 194 136 Kč se smluvním úrokem z prodlení (předžalobní upomínkou ze dne 2. 2. 2022 včetně doručenky datové zprávy a plné moci udělené žalovaným svému právnímu zástupci ze dne 20. 10. 2020).

70. Z dalších provedených důkazů (např. z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne 13. června 2024 soud nezjistil žádné pro řízení významné skutečnosti, potvrzení o ukončení exekučního řízení sp. zn. [spisová značka], sdělení Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 19. 7. 2023) soud nezjistil žádné řízení rozhodné skutečnosti. Soud neprovedl výslech dalších členů výborů žalované, kteří byli navrhováni ze strany žalobce, a to s ohledem na skutečnost, že jejich výpověď by byla z hlediska předmětu řízení nadbytečná ze stejného důvodu neprovedl ani důkaz dalšími smlouvami o správě nemovitosti uzavřenými žalovaným. Další důkazy soud neprováděl, neboť měl skutkový stav za dostatečně objasněný pro rozhodnutí ve věci.

71. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

72. Žalobkyně je společnost s ručením omezením, která vznikla dne 30. 6. 2017 a jejímž jednatelem je [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaný je společenství vlastníků jednotek, předsedkyní výboru byla v rozhodném období paní [jméno FO] a členem výboru [tituly před jménem] arch [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Za společenství navenek jedná jeho předseda, písemné právní úkony musejí být podepsány předsedou a jedním dalším členem výboru. Mezi práva shromáždění patří určení správce budovy a schválení smlouvy s ním. Shromáždění určilo technickým správcem [tituly před jménem] arch [jméno FO] jako fyzickou osobu podnikající s měsíční odměnou ve výši 44 380 Kč bez DPH. Žalovaný následně uzavřel smlouvu o technické správě s žalobkyní, nikoliv s [tituly před jménem] arch [jméno FO]. Smlouvu za žalovaného podepsala předsedkyně [jméno FO] a člen výboru [tituly před jménem] [jméno FO]. Ve smlouvě byl v závěrečných ustanoveních sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,4 % denně, dále strany sjednaly odměnu za výjezd mimo pracovní dobu, inflační doložku a navýšení za opotřebení technických přístrojů. Účastníci se ve smlouvě zavázali poskytovat si navzájem maximální součinnost po celou dobu trvání smlouvy. Společenství je zejména povinno umožnit Správci přístup do všech částí nemovitosti tak, aby mohl vykonávat veškeré povinnosti. Ve smlouvě správce převzal mimo jiné povinnost provádět pravidelnou kontrolu stavebního stavu nemovitosti a dohled nad stálým souladem stavu nemovitosti s platnou legislativou, vést technickou dokumentaci objektu, archivy záznamy, doklady, knihu pošty, objednávky a jejich evidenci, evidenci vydaných klíčů a čipů a dohlížet nad zákonem předepsanými revizemi technických zařízení. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s tím, že může být kteroukoli ze stran vypovězena na základě relevantních důvodů s tří měsíční výpovědní lhůtou počítanou vždy ke konci kalendářního čtvrtletí. Smlouvu lze vypovědět pouze písemně. S tím, že dojde-li k ukončení smlouvy, je správce povinen vydat veškeré písemnosti vztahující se k nemovitosti (domovní spisy, doklady atd.). Seznam těchto písemností povede správce a bude aktualizován vždy k 1. lednu každého roku a autorizován podpisem společenství.

73. Shromáždění dne 22. 1. 2019 schválilo vypovězení smlouvy, dne 8. 2. 2019 výbor vyzval žalobkyni, aby do pěti dnů předložila smluvní, stavební, projektovou a technickou dokumentaci a dále klíče a kontakty na vlastníky a nájemce. Dne 11. 2. 2019 žalobkyně zaslala žalovanému písemnou výpověď smlouvy, dle které měla výpovědní doba uplynout 30. 6. 2019. Dne 28. 2. 2019 žalovaný předal žalobkyni odstoupení od smlouvy, neboť mimo jiné pod její správou v budově probíhala nepovolená stavba, a dále mu včas nebyly předány vyžádané dokumenty. Žalobkyně vystavila žalovanému faktury za měsíce březen až červen 2019, neboť považovala smluvní vztah za ukončený až uplynutím výpovědní doby. V průběhu této doby byla žalobkyně připravena vykonávat činnost v souladu se smlouvou, výbor žalovaného (zejména paní [jméno FO]) toto odmítal, žalobkyně proto vykonávala činnost dle smlouvy pouze v rozsahu v jakém jí toto bylo umožněno předseda. Výbor zaslal žalobkyni několik e-mailů s dotazy ohledně správy domu a opakovaně vyzýval a upomínal o předání agendy, která byla následně konečně předána až 13. 5. 2019. Od 1. 2. 2019 technickou správu domu vykonávala společnost SBD [adresa].

74. Ohledně námitky platnosti smlouvy soud zjistil, že [tituly před jménem] arch [jméno FO] byl zvolen technickým správcem na základě výběrového řízení, s ohledem na snížení nákladů výbor uzavřel smlouvu s žalobkyní, která na rozdíl od [tituly před jménem] arch [jméno FO] žalobkyně nebyla plátkyní DPH. S žalobkyní byla následně uzavřena smlouva o zpracování osobních údajů a byla projednána účetní závěrka za rok 2017. Žalovaný uzavřel smlouvy s dalšími dodavateli, v nichž byla rovněž běžně sjednávána inflační doložka, v některých případech byla sjednána i smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně (pro obě strany), ale nikoli smluvní úrok v neprospěch žalovaného. Někteří vlastníci vyjádřili spokojenost s prací žalobkyně a sdělili, že při volbě technického správce vlastníci věděli o příbuzenském vztahu jednatele žalobkyně s tehdejší předsedkyní výboru.

75. Ohledně realizace nepovolené stavby soud zjistil, že v roce 2017 bylo v rámci stavebních prací odstraněno obezdění nosné ocelové konstrukce, stavební úřad při kontrolní prohlídce dne 21. 12. 2017 konstatoval, že nedošlo k porušení stavebního zákona, upozornil žalobkyni, že jakékoliv zásahy do nosné konstrukce vyžadují stavební povolení. V únoru a březnu 2018 byla odstraněna spodní část (1 prvek) zavětrování, žalobkyně následně nechala vypracovat statické posouzení u [tituly před jménem] [právnická osoba], dle něhož kovová konstrukce nemá žádný statický význam. Stavební úřad uložil žalovanému dne 27. 6. 2018 pokutu ve výši 10 000 Kč za realizaci nepovolené stavby spočívajících mj. v odstranění jedné části kovového zavětrování. Žalovaný zásah do nosných konstrukcí nepopíral a souhlasil s pokutou. Dne 1. 9. 2018 žalovaný udělil [tituly před jménem] arch [jméno FO] plnou moc k zastupování na stavebním úřadě, dne 12. 9. 2018 stavební úřad sdělil s ohledem na statické posouzení [tituly před jménem] [jméno FO], že stavební úprava týkající se kovové konstrukce nepodléhá rozhodnutí stavebního úřadu a stavba je bezpečná. Nové vedení žalovaného nechalo v lednu 2019 vypracovat nové statické posouzení u [tituly před jménem] [adresa], dle něhož kovové zavětrování je součástí nosné konstrukce domu. Stavební úřad v důsledku toho vydal výzvu ke zjednání nápravy, žalovaný proto nechal u [tituly před jménem] [jméno FO] vypracovat statické posouzení z dubna 2019 s návrhem řešení daného stavu. [tituly před jménem] arch [jméno FO] dne 13. 11. 2019 doložil stavebnímu úřadu statické posouzení [tituly před jménem] [jméno FO], dle něhož je stavba bezpečná, neboť její aktuální stav odpovídá variantě č. [hodnota] vypracované [tituly před jménem] [adresa]. Stavební úřad toto neakceptoval, následně byla kovová konstrukce upravena do původního stavu a po jejím novém statickém posouzení stavební úřad považoval výzvu za splněnou dne 11. 5. 2021.

76. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr:

77. Podle § 162 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), zastupuje-li právnickou osobu člen jejího orgánu způsobem zapsaným do veřejného rejstříku, nelze namítat, že právnická osoba nepřijala potřebné usnesení, že usnesení bylo stiženo vadou, nebo že člen orgánu přijaté usnesení porušil.

78. Podle § 1998 odst. 2 o. z. je-li závazek vypovězen, zaniká uplynutím výpovědní doby. Lze-li však závazek vypovědět bez výpovědní doby, zaniká závazek účinností výpovědi.

79. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

80. Podstata sporu v projednávané věci spočívala v posouzení, zda žalobkyni vznikl nárok na úhradu odměny dle uzavřené smlouvy za období březen až červen 2019. Odpověď na tuto otázku je závislá na zhodnocení, zda byla smlouva platně uzavřena, případně zda smlouva zanikla odstoupením s okamžitou platností, tedy bez ohledu na výpověď učiněnou žalobkyní. Soud se těmito otázkami zabýval v popsaném pořadí.

81. V souladu s § 1208 písm. g) o. z. a čl. 5 odst. 8 stanov žalovaného platí, že do působnosti shromáždění patří určení osoby technického správce, jakož i schválení smlouvy uzavřené s touto osobou. V řešeném případě bylo prokázáno, že shromáždění žalovaného schválilo dne 7. 4. 2017 technickým správcem [tituly před jménem] arch [jméno FO] jako fyzickou osobu podnikající, ačkoliv výbor žalovaného následně smlouvu uzavřel s žalobkyní, tedy s odlišným subjektem. Je tedy zřejmé, že výbor žalovaného nerespektoval usnesení shromáždění, a žalovaný v této souvislosti namítl překročení zástupčího oprávnění výboru.

82. Dle § 1205 odst. 1 o. z. je výbor společenství vlastníků jeho statutárním orgánem a jako takový může zastupovat společenství vlastníků ve všech záležitostech (srov. § 164 odst. 1 o. z.). Osoby oprávněné zastupovat společenství jako jeho statutární orgán jsou zveřejněny v rejstříku SVJ a v případě, že jednají za společenství zapsaným způsobem, není možné, aby překročily své zástupčí oprávnění; je totiž pojmově vyloučena možnost společenství vlastníků stejně jako každé jiné právnické osoby odmítnout účinky jednání svého statutárního orgánu. Jakmile se právní jednání stane perfektním, je jím společenství vlastníků vázáno (srov. přiměřeně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2021, sp. zn. [spisová značka]). V projednávané věci stanovy v čl. 7 písm. d) a e) určily, že za žalovaného jedná navenek jeho předseda a písemné právní úkony podepisuje předseda a jeden další člen výboru. Stejným způsobem byl způsob jednání statutárního orgánu žalovaného zapsán rovněž v rejstříku SVJ. Smlouvu se žalobkyní přitom podepsala paní [jméno FO] jakožto předsedkyně výboru a [tituly před jménem] [jméno FO] jakožto člen výboru v rozhodné době. Z toho důvodu je tedy vyloučeno, že by při podpisu smlouvy došlo k překročení zástupčího oprávnění, neboť za žalovaného jednal jeho statutární orgán, a to v souladu se zapsaným způsobem jednání. Je pravdou, že statutární orgán při podpisu smlouvy nerespektoval usnesení shromáždění, ovšem v této souvislosti je nutno odkázat na § 162 o. z., dle něhož zastupuje-li právnickou osobu člen jejího orgánu způsobem zapsaným do veřejného rejstříku, nelze namítat, že člen orgánu porušil přijaté usnesení (v tomto případě usnesení shromáždění). Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu dále platí, že tato usnesení (obdobně jako jiná vnitřní omezení zástupčího oprávnění) mají pouze interní dosah a nedotýkají se třetích osob, a to i když jim byla známa (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. [spisová značka], který je použitelný i v poměrech nové právní úpravy občanského zákoníku). Právnická osoba je tedy vázána jednáním svého statutárního orgánu, ačkoliv třetí osoba věděla, nebo vědět mohla a měla, že při něm není respektováno usnesení příslušného orgánu právnické osoby. Povědomost třetí osoby o tom, že člen orgánu jedná za právnickou osobu v rozporu s rozhodnutím jejího příslušného orgánu, v souladu s vadným rozhodnutím nebo při jeho absenci, však může mít v závažných případech za následek absolutní neplatnost právního jednání učiněného v rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1); k tomu soud přihlíží ex officio (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2004, sp. zn. [spisová značka]). Soud v daném případě shledal, že žalovaný byl uzavřenou smlouvou zavázán.

83. Tento závěr soudu prvního stupně potvrdil i odvolací soud v usnesení č. j. [spisová značka] 173, který doplnil, že s účinností od 1. 1. 2014 soukromé právo nerozlišuje přímé jednání obchodní společnosti a jednání jejího zástupce; členové statutárního orgánu obchodní společnosti jsou jejími zástupci. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], uveřejněné pod číslem 20/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 20/2016“), nebo rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod číslem 37/2020 Sbírky soudních rozhodnutí. Účelem a smyslem právní úpravy způsobu právního jednání obchodní společnosti je umožnit jí právně jednat [realizovat své subjektivní právo autonomie vůle] (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 5. 2004, sp. zn. I. ÚS 167/04), a to způsobem stanoveným v zakladatelském právním jednání (společenské smlouvě, stanovách), tzn. v souladu s projevenou vůlí společníků, a zároveň chránit dobrou víru třetích osob, které jsou adresáty právního jednání obchodní společnosti (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 4. 2020, sp. zn. I. ÚS 1530/18). Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že: 1) Je-li způsob jednání jménem akciové společnosti členy jejího představenstva určený stanovami zapsán v obchodním rejstříku, mohou členové představenstva jménem obchodní společnosti jednat zásadně pouze v souladu s tímto způsobem (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2002, sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod číslem 58/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2003, sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2014, sp. zn. [spisová značka], a ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. [spisová značka], či obdobně pro poměry právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 důvody R 20/2016). 2) Důsledkem nedodržení zapsaného způsobu jednání akciové společnosti není neplatnost právního úkonu učiněného v rozporu se stanovami určeným a v obchodním rejstříku zapsaným způsobem jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2017, sp. zn. [spisová značka], ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. [spisová značka], nebo ze dne 14. 8. 2018, sp. zn. [spisová značka]). Pro aplikaci shora uvedené judikatury do poměrů projednávané věci lze dodat, že společenství vlastníků jednotky (SVJ) je právnickou osobou korporačního typu, stejně jako obchodní korporace (mezi které se řadí společnost s ručením omezeným, akciová společnost, komanditní společnost, veřejná obchodní společnost a družstvo) a spolek. S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že v projednávané věci není namístě aplikovat § 440 o. z., pročež odvolací soud nemá za správné závěry přijaté v rozhodnutí odvolacího soudu vydaném v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], na něž v průběhu odvolacího řízení odkazoval žalovaný.

84. K námitce žalované, že odchýlením se od závěrů ohledně závaznosti smlouvy pro žalovanou učiněných v související věci projednávané u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp.zn. [spisová značka] a u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] dochází k porušení právního principu rovnosti, právní jistoty a předvídatelnosti práva, soud prvního stupně dodává, že jakkoli si soud v paralelní věci stran posouzení závaznosti uvedené smlouvy tuto otázku vyhodnotil jinak, neznamená to, že by byl zdejší soud při rozhodování tímto vázán. Naopak soud prvního stupně je vázán názorem odvolacího soudu v této projednávané věci, se kterým se plně ztotožňuje a byť situace, kdy je shodná otázka posouzena různě, není z hlediska právní jistoty žádoucí, nelze z tohoto dovodit, že by se soud měl přidržet stejného výkladu jiného soudu i v případě, že tento je chybný. V projednávané věci (na rozdíl od paralelního řízení) je závěr soudu odůvodněn s odkazy na relevantní judikaturu a sám žalovaný, byť proti závěru soud brojil neuvedl žádnou relevantní právní argumentaci, která by svědčila pro výklad opačný.

85. Odstoupení žalovaného od smlouvy 28. 2. 2019 pro podstatné porušení smlouvy soud prvního stupně v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu shledal jako neplatné. Z obsahové hlediska žalovaný v odstoupení do smlouvy uvedl dva důvody, a to jednak skutečnost, že žalobkyně přes opakované výzvy nebyla schopna doložit plnění většiny svých povinností vyplývajících ze smlouvy, zejména přes výzvu nepředložila žalovanému důležité dokumenty, a jednak to, že v objektu pod její správou a s jejím svolením probíhaly nepovolené stavby (zvětšené okno do fasády, protažení výtahů), ačkoliv dle smlouvy bylo povinností žalobkyně dohlížet nad souladem stavu nemovitosti s platnou legislativou. Co se týče prvního z uváděných důvodů, nedoložení dokumentů nelze kvalifikovat jako podstatné porušení smlouvy, pro něž by bylo možné od smlouvy odstoupit. To platí tím spíše, že danou výzvu žalovaný zaslal pouhých několik dnů před odstoupením smlouvy. Pokud jde o druhý z uváděných důvodů soud prvního stupně vázán názorem odvolacího soudu shledal, že byť by tento byl důvodem pro odstoupení od smlouvy, k tomuto odstoupení nedošlo „bez zbytečného odkladu“, neboť tento termín znamená nejvýše právo odstupující strany na odstoupení od smlouvy v řádech dnů, max. pár týdnů. Pokud v projednávané věci žalovaný již na základě rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 27. 6. 2018, kdy mu byla udělena pokuta, věděl o tom, že ze strany žalobkyně byla podstatným způsobem porušena smlouva o správě nemovitosti, pročež odstoupil-li od smlouvy až 28. 2. 2019, nelze než uzavřít, že se tak nestalo bez zbytečného odkladu. Smluvní vztah účastníků vzniklý na základě smlouvy o správě nemovitostí tedy nebyl ukončen předmětným odstoupením od smlouvy ke dni 28. 2. 2019 86. K ukončení smlouvy došlo na základě výpovědi žalobkyně zaslané žalovanému dne 11. 2. 2019 a v souladu se smluvním ujednáním tedy výpovědní doba uplynula koncem června 2019.

87. S ohledem na výše uvedené se soud dále zabýval otázkou, zda-li lze uzavřenou smlouvu označit za neplatnou s ohledem na její rozpor s dobrými mravy. V této souvislosti žalovaný zejména uváděl, že shromáždění žalovaného určilo jako správce [tituly před jménem] arch [jméno FO], nikoliv žalobkyni, a dále namítal zakotvení vysokých smluvních úroků z prodlení a dalších nestandardních ujednání (inflační doložky vedle navýšení ceny za opotřebení vybavení a rovněž ceny za výjezdy mimo pracovní dobu). Soud nejprve považuje za nutné uvést, že ačkoliv smlouvu podepsala za žalovaného paní [jméno FO], tedy matka jednatele žalobkyně, tato skutečnost sama o sobě není rozporná s dobrými mravy, ale může být toliko indicií umožňující sjednání smlouvy v neprospěch zastoupené osoby. V řešeném případě však soud dospěl k závěru, že uzavření smlouvy s žalobkyní nelze považovat samo o sobě za rozporné s dobrými mravy. Předně je třeba vzít v potaz, že shromáždění zvolilo jako technického správce [tituly před jménem] arch [jméno FO], který byl jediným jednatelem žalobkyně, a vlastníci věděli o jeho příbuzenském vztahu s předsedkyní výboru. Shromáždění taktéž vyjádřilo souhlas s výší odměny správce a žalovaný připustil, že uzavření smlouvy s žalobkyní mělo pro žalovaného benefit v podobě nižších nákladů na odměnu správce (žalobkyně nebyla plátkyní DPH). Je sice pravdou, že uzavření smlouvy se společností s ručením omezeným má dopad na případné vymáhání dluhů, ovšem žalobkyně zároveň uvedla, že na výkon své činnosti měla sjednanou pojistnou smlouvu, a tedy případné škody by mohly být hrazeny právě prostřednictví pojistného plnění. Především však soud považoval za rozhodující, že dle smlouvy bylo dlouhodobě postupováno, žalobkyně svou činnost vykonávala a žalovaný jí hradil sjednanou odměnu. Za této situace tedy nelze než uzavřít, že sjednání smlouvy s žalobkyní bylo dodatečně konkludentně schváleno. Soud sice shledal, že sjednání valorizace hodnotou [hodnota] % za opotřebení technických přístrojů a nástrojů, vlastněných Správcem, pro výkon předmětu této smlouvy je poněkud nestandardní, nicméně se jednalo spíš o marginální záležitost v kontextu celé smlouvy, žalobkyně tuto doložku ani plně neuplatňovala a ani v tomto směru tedy neshledal smlouvu neplatnou.

88. K odlišnému závěru však soud dospěl, pokud jde o platnost ujednání o smluvním úroku z prodlení. Soud shledal, že 0,4 % denně s ohledem na všechny okolnosti případu dosahuje nemravné výše. Toto ujednání je však co do své povahy oddělitelné od zbytku smlouvy (§ 576 o. z.), a tedy nemůže způsobit neplatnost smlouvy.

89. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka] soud shledal, že i podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 však platí, že smluvní volnost stran podléhá korektivu dobrých mravů, jenž pro právní jednání obecně vyplývá z ustanovení § 1 odst. 2 a § 547 o. z., a že právní jednání, které se příčí dobrým mravům, je třeba posoudit jako neplatné (§ 580 odst. 1 a § 588 o. z.). Tento korektiv tedy zjevně lze uplatnit i v případě, kdy by ujednání o výši úroků z prodlení bylo zneužitím smluvní volnosti v neprospěch dlužníka.

90. Posouzení souladu či rozporu právního jednání s dobrými mravy podle § 1 odst. 2 a § 547 o. z. závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu, neboť tato ustanovení jsou normami, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (stejně jako dříve § 3 odst. 1 obč. zák.). V případě výše úroků z prodlení sjednané podle § 1970 o. z. je tedy třeba posuzovat soulad takového ujednání s dobrými mravy vzhledem ke všem okolnostem, které ke sjednání takového úroku z prodlení vedly a jež existovaly v době uzavření smlouvy. Nestačí tedy vyjít pouze ze závěrů jiného rozhodnutí soudu, či ze srovnání smluvené sazby úroku z prodlení se sazbou stanovenou nařízením vlády, neboť obecně (bez přihlédnutí k okolnostem projednávané věci) nelze stanovit paušální „hraniční sazbu nemravnosti“ úroků z prodlení.

91. Soud v daném případě hodnotil rizikovost, kdy shledal, že nebylo možno očekávat větší škodu či rizikovost obchodu (smluvní plnění v základu činilo cca 48 534 Kč/měsíčně) a jednalo se o průběžně poskytované vzájemné plnění. Argument, že žalobkyně poskytovala VIP nadstandardní služby a její jednatel obživou závisel na poskytovaném plnění ze strany žalované soud neshledal relevantní. Jednatel žalobce měl navíc zjevně v dané době i jiné příjmy, byť řádově nižší. Žalobkyně byla nově vzniklou právnickou osobou a z hlediska osoby žalovaného nebyl dán důvod předpokládat vyšší rizikovost transakce. Z povahy věci nebyl důvod očekávat ani případný rozsah vyšších škod na straně věřitele v případě, že dlužník řádně a včas nesplní. Žalovaný nesjednával ve smlouvách běžně úrok z prodlení (byť v některých jiných případech sjednal smluvní pokutu). Soud přihlédl i ke způsobu sjednání smlouvy, kdy tato byla uzavřena formálně vzato s jinou osobou, nežli bylo schváleno shromážděním žalované a v odměně, kterou shromáždění schvalovalo nebyla řešena valorizace ani úrok z prodlení. Jednatel žalobkyně byl přitom ve výboru žalované a tohoto si měla musel být vědom. Zatímco žalobkyně je podnikatelským subjektem žalovaný je specifickou právnickou osobou. Zákonná úprava společenství vlastníků, je založena na principu omezené právní subjektivity. Zákon normuje způsobilost k právnímu jednání speciálně (v § 1194 odst. 1 o.z.) a váže ji k naplňování účelu společenství. Dle důvodové zprávy k zákonu č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, je společenství vlastníků pojato jako právnická osoba, jejíž účel je vymezen správou domu a pozemku. To vyjadřuje i zákonná restrikce vylučující výslovně způsobilost společenství podnikat nebo podílet se na podnikání jiných osob. To má své odůvodnění mj. i zákonným ručením vlastníků jednotek za dluhy společenství. I z tohoto hlediska se jeví neadekvátním, aby byla strana, která vystupuje jako podnikatel ve smlouvě privilegována na úkor žalovaného, resp. potažmo vlastníků jednotek, kteří se k otázce výše úroku nemohli sami vyjádřit. Úrok byl navíc sjednán zjevně jednostranně ve prospěch žalobkyně, když sice po formální stránce smlouva uváděla, obecně, že pro případ prodlení se splácením peněžitého dluhu si strany sjednávají denní úrok z prodlení ve výši 0,4%, ale fakticky se žádné peněžité plnění se kterým by mohla být v prodlení žalobkyně ve smlouvě nepředpokládalo. Paušální měsíční odměna sice mohla představovat pro žalobkyni jediný její příjem, za stávajících okolností však tuto skutečnost neshledával soud jako dostatečné odůvodnění sjednané výše úroku. S ohledem na uvedené i s přihlédnutím ke způsobu sjednání smlouvy soud shledal, že sjednaná výše úroku není v souladu s dobrými mravy a v rozdílu této výše a zákonné výše úroku z prodlení proto žalobu zamítl.

92. Pokud jde o žalovanou jistinu, výpočet měsíční paušální účtované částky v roce 2019 ze strany žalobce shledal soud jako adekvátní. Ze sjednaného paušálu ve výši 44 380 Kč měsíčně ve smlouvě z roku 2017. Kdy k 1. 1. 2018 byla paušální odměna valorizována o 2,5 % představující procentuální index spotřebitelských cen stanovený [právnická osoba] v roce 2017 a dále o hodnotu 4,5 % za opotřebení technických přístrojů a nástrojů vlastněných správcem pro výkon předmětu smlouvy, měsíční paušální odměna pro rok 2018 tedy činila částku 47 486 Kč (tj. 44,380 Kč + 1 109,50 Kč + 1 997,10 Kč). Od 1. 1. 2019 byla paušální měsíční odměna ve výši 47 486 Kč valorizována o 2,1 % představující procentuální index spotřebitelských cen stanovený [právnická osoba] v roce 2018, a dále bylo ze strany žalobkyně účtování namísto 4,5 % dle článku V. smlouvy pouze 0,107 %, tj. 50,80 Kč (za odpis zničených nástrojů, který činil 610 Kč). Za leden až červen 2019 tedy činil měsíční paušál 48 534 Kč měsíčně (47 486 + 997,20 Kč + 50,80 Kč).

93. Soud nicméně shledal, že paušální odměna byla sjednána za předpokladu řádně poskytovaného plnění, plnění ze smlouvy však nebylo poskytováno zcela řádně, v situaci, kdy výbor jménem společenství vlastníků musel opakovaně urgovat předložení dokumentů uvedených již ve výzvě z 8. 2. 2019. Žalobkyně ze své funkce odpovídala společenství vlastníků a měla tedy poskytnou součinnost výboru, kdy například v předložení smlouvy o správě, evidence revizí, knihy pošty, kterou měla vést průběžně, případně včasném informování o přebrání poštovní zásilky (a to bez ohledu na skutečnost, že dle rozdělovníku měla být zásilka adresována i člence výboru), žalobkyni zřejmě nic nebránilo. Soud tedy shledal, že v průběhu měsíců března až května neplnila žalobkyně povinnosti ze smlouvy zcela řádně, když požadované dokumenty předala až 13. 5. 2019. V tomto směru soud vycházel z výpovědi svědka [jméno FO], který ve výboru působil jako profesionál (zástupce společnosti, která se na tuto problematiku zaměřuje) a který se vyjádřil, že v daném případě bylo možno předat agendu dokumenty v řádu jednoho měsíce, resp. dokumenty dle výzvy 8. 2. 2019 předložit v řádu dnů. V tomto směru tedy soud shledal v plnění ze strany žalobkyně nedostatky, když neposkytla žalované mu dostatečnou spolupráci v situaci, kdy nastoupil nový výbor a o spolupráci a předložení podkladů opakovaně žádal, a to i přístup do prostor, který neměl přístup k předložení smluvní dokumentace a seznamu členů a podobně. Soud se neztotožňuje s argumentací žalobkyně, že bylo postačující, pokud měl teoreticky výbor přístup k uvedeným dokumentům ze strany jiného subjektu, neboť bylo povinností žalobkyně dle smlouvy poskytovat součinnost. S ohledem na uvedené soud shledal, že za měsíce březen až květen 2019 tedy než došlo k úplnému předání podkladů náleží žalobkyni odměna snížená, přičemž dle § 136 o. s. ř. soud s ohledem na to, že výši nároku by bylo možno zjistit jen s nepoměrnými obtížemi určil adekvátní výši odměny volnou úvahu, a to tak že sjednanou paušální výši odměny za dané měsíce ponížil o 15 %, neboť tuto částku shledal s ohledem na výše uvedené okolnosti jako adekvátní. Pokud jde o jinou činnost žalobkyni nemůže být kladeno k tíži, pokud jí žalovaný výkon činnosti znemožnil, nebo omezil v tomto směru jí tedy náleží odměna dle smlouvy, kterou soud za měsíce březen až květen přiznal ve výši 41 253,9 Kč (85 % paušálu) a za měsíc květen v plné výši 48 534 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a ve zbývajícím rozsahu nárok žalobce zamítl.

94. Po právní stránce soud smlouvu uzavřenou mezi účastníky hodnotil jako smlouvu nepojmenovanou dle § 1746 o.z. s některými prvky smlouvy příkazní. Neztotožnil se tedy s námitkou žalovaného, že by žalobce měl předložit vyúčtování stran veškeré činnosti, neboť odměna byla smluvena paušálně, vyúčtování nebylo v minulosti vyžadováno a a v obdobných případech není ani požadavek na předkládání konkrétního vyúčtování obvyklý.

95. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 189 465,47 Kč, přičemž tato částka představuje 70,82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 85,41 % a úspěchu žalobce v rozsahu 14,59 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ( „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 194 136 Kč sestávající z částky 8 900 Kč za každý ze 23 úkonů (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě z 23. 3. 2022, účast na jednání dne 20. 9. 2022 v rozsahu 2 úkonů, neboť jednání přesáhlo dvě hodiny, vyjádření ze dne 19. 10. 2022, účast na jednání dne 8. 11. 2022 v rozsahu 2 úkonů, neboť jednání přesáhlo dvě hodiny, vyjádření k odvolání z 18. 2. 2023, vyjádření k replice žalobkyně z 27. 3. 2023, účast na jednání dne 30. 3. 2024, vyjádření z 18. 12. 2023, účast na jednání dne 14. 3. 2024 v rozsahu 2 úkonů, neboť jednání přesáhlo dvě hodiny, vyjádření z 2. 4. 2024, účast na jednání dne 2. 5. 2024 v rozsahu 3 úkonů, neboť jednání přesáhlo dvakrát dvě hodiny, účast na jednání dne 20. 6. 2024 v rozsahu 3 úkonů, neboť jednání přesáhlo dvakrát dvě hodiny, účast na jednání dne 27. 8. 2024 v rozsahu 2 úkonů, neboť jednání přesáhlo dvě hodiny, účast na jednání dne 1. 10. 2024) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 4 450 Kč za každý ze dvou úkonů (sdělení na výzvu soudu z 2. 5. 2022 a účast na jednání 15. 10. 2024, kde bylo pouze vyhlášeno rozhodnutí) uvedených v § 11 odst. 2 a. t. včetně pětadvaceti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 221 100 Kč ve výši 46 431 Kč.

96. Soud při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu vycházel z toho, že je třeba zvážit míru úspěchu v celém sporu, tedy nejen ohledně pohledávky, ale též jejího příslušenství (srov. I. ÚS 2717/08 a NS [spisová značka]).

97. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Poučení