17 C 48/2022 - 159

Rubrum

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] žaloba o zdržení se užívání pozemku a vzájemná žaloba o zřízení nezbytné cesty takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zdržet se užívání spočívajícího v průchodu a v průjezdu přes pozemek [Číslo parcely 3] zapsaný na LV [Anonymizováno] pro obec a k. [Anonymizováno]. [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa].

II. Žaloba, aby byla zřízena služebnost cesty spočívající v právu chůze a jízdy přes pozemek [Číslo parcely 3] v k. ú. [adresa] ve prospěch pozemků [Číslo parcely 3], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení z žaloby o zdržení se i z žaloby o nezbytnou cestu celkem ve výši 30.454 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 26. dubna 2022 spolu s tehdejším spoluvlastníkem domáhala proti žalované uložení povinnosti, aby se žalovaná zdržela užívání pozemku [Číslo parcely 3] v k.ú. [adresa]. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná užívá pozemek p.č. [hodnota] jako průjezd i průchod zejména ke svému domu č.p. [Anonymizováno], aniž by měla jakékoliv oprávnění pozemek žalobkyně užívat.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasí. Tvrdí, že pozemek [Číslo parcely 3] užívá k průjezdu i průchodu ke svým nemovitostem zapsaným na LV č. [hodnota] v k.ú [adresa], které jsou zapsány ve společném jmění žalované a jejího bývalého manžela, avšak mají připadnout jí. Žalovaná namítá vzhledem k existenci společného jmění manželů nedostatek pasivní legitimace. Dále namítá, že ona, její právní předchůdci, další místní obyvatelé i veřejnost pozemek p.č. [hodnota] v části, na které je zbudovaná v terénu jednoznačně viditelná a částečně zpevněná cesta spojující nemovitosti žalované s veřejnou komunikací na pozemku p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], používali a používají. Existenci cesty dokládají už letecké snímky z roku 1937. Z podnětu žalované bylo zahájeno správní řízení o určení existence cesty jako veřejně přístupné účelové komunikace. Právní předchůdci žalobkyně proti veřejnému užívání pozemku p.č. [hodnota] nikdy nevyjádřili nesouhlas, ani žalobkyně s manželem až do července 2021 proti užívání p.č. [hodnota] nebrojili. Žalované sice svědčí služebnost cesty po pozemcích p.č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] zřízená smlouvou ze dne 19.5.2011, avšak zřizovatelé věcného břemene, ať už na straně oprávněné či povinné, měli zato, že předmětem zřizovaného věcného břemene je stávající cesta, po které se od nepaměti chodí, tj. cesta jdoucí i po pozemku p.č. [hodnota]. Na pozemku p.č. [Anonymizováno] nelze ani cestu budovat, když na tomto pozemku jsou čtyři vzrostlé lípy, k jejichž vykácení přes pokus žalobců nebyl udělen souhlas, a také je v těsné blízkosti p.č. [Anonymizováno] zbudovaná studna sloužící jako záložní zdroj pitné vody pro tamní obyvatele. Žalobkyně nutila žalovanou i ostatní uživatele cesty vedoucí po pozemcích p.č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] jezdit po kořenových zónách chráněných lip. Podle sdělení [právnická osoba] č.j. [Anonymizováno] ze dne 20.12.2021 však nesmí byt kořenový porost trvale zatěžován. Žalovaná namítá s ohledem na dlouhodobost užívání cesty na p.č. [hodnota] i přesvědčení, že cesta leží na pozemku p.č. [Anonymizováno], na kterém bylo věcné břemeno cesty zřízeno, vydržení služebnosti cesty.

3. Zároveň žalovaná podala vzájemnou žalobu, kterou se domáhá zřízení služebnosti cesty přes pozemek p.č. [hodnota] v rozsahu stávající cesty ve prospěch pozemků zapsaných na LV [Anonymizováno] v k.ú. [adresa].

4. Žalobkyně namítá, že bylo silničním úřadem potvrzeno, že se na p.č. [hodnota] veřejně přístupná účelová komunikace nenachází. Namítá, že k vydržení práva věcného břemeno nemohlo dojít, neboť žalovaná ani její právní předchůdci, jak je deklarováno v kupní smlouvě ze dne 11.5.2020, se nejméně od 19.5.2011 do 11.5.2020 držby věcného břemene cesty nechopili. Žalovaná se ani poté nemohla chopit držby služebnosti průjezdu, neboť nemá řidičské oprávnění. Nemohla být ani v dobré víře, pokud tvrdí, že cesta je veřejně přístupná. Žalobkyně namítá nepoctivý úmysl žalované, která se snaží dosáhnout jen pohodlnějšího přístupu, a to navíc způsobem, kdy by pod okny rodinného domu žalobkyně č.p. [Anonymizováno] měla projíždět vozidla, nadto v reakci na námitku žalobkyně ve správním řízení, že cestu neužívá neurčitý okruh osob, si žalovaná obratem zřídila v domě č.p. [Anonymizováno] provozovnu. Žalovaná má možnost užívat cestu na pozemku p.č. [Anonymizováno]. Jedná se o cestu vysypanou kamenivem, u které se nachází pouze dvě lípy, přičemž cesta je i v nejužším místě široká 2,9 metrů.

5. Výpisy z katastru nemovitostí (č.l. 139 a 153) bylo zjištěno, že žalobkyně se s účinností ke dni 11. března 2024 stala výlučnou vlastnicí mimo jiné pozemku [Číslo parcely 3], na kterém se nachází dům č. p. [Anonymizováno], a pozemků [Číslo parcely 3] o výměře 741 m2, [Číslo parcely 3] a [Číslo parcely 3], zapsaných na LV [Anonymizováno]. Žalovaná společně se [jméno FO] má s účinností od 20. května 2020 dosud ve společném jmění manželů pozemky [Číslo parcely 3], jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Pozemky [Číslo parcely 3] a [Číslo parcely 3] jsou zatíženy věcným břemenem chůze a jízdy dle smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené dne 19. 5. 2011, s právními účinky vkladu práva ke dni 14. 6. 2011, a to ve prospěch pozemků [Číslo parcely 3], [Anonymizováno], zapsaných na LV [Anonymizováno]. Všechny uvedené pozemky se nacházejí v k.ú. [adresa].

6. Ze smlouvy o zřízení věcných břemen a o zániku a rozšíření věcného břemene ze dne 19.5.2011 (č.l. 16) bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena mezi [tituly před jménem] [jméno FO], vlastnicí pozemků p.č. [Anonymizováno] o výměře 427 m2 , p.č. [Anonymizováno] o výměře 78 m2 a p.č. [hodnota], dále s [tituly před jménem] [jméno FO] spoluvlastnicí pozemku p.č. [Anonymizováno] o výměře 175 m2, [tituly před jménem] [jméno FO], výlučným vlastníkem pozemku p.č. [Anonymizováno], a manžely [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], kteří měli ve společném jmění manželů pozemky [Číslo parcely 3] a [Anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. [Anonymizováno]. Smlouvou bylo za úplatu zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy všemi dopravními prostředky přes pozemek p.č. [Anonymizováno] ve prospěch pozemků p.č. [hodnota] a [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] zřídili za úplatu věcné břemeno chůze a jízdy všemi dopravními prostředky přes pozemek p.č. [Anonymizováno] ve prospěch pozemků p.č. [hodnota] a [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] zřídila za úplatu věcné břemeno chůze a jízdy všemi dopravními prostředky přes pozemek p.č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ve prospěch pozemků p.č. [Anonymizováno] a také přes pozemek p.č. [hodnota] v rozsahu dle geometrického plánu, který smlouva specifikuje a na který odkazuje, ve prospěch pozemků p.č. [hodnota] a [Anonymizováno]. Došlo také ke zrušení věcného břemene chůze a jízdy zřízeného ve prospěch [tituly před jménem] [jméno FO] přes část pozemku p.č. [hodnota].

7. Z kupní smlouvy ze dne 11.5.2020 (č.l. 82) bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO] převedla nemovitosti zapsané na LV [Anonymizováno] pro k.ú. a obec [adresa] na žalovanou a jejího manžela. Pod bodem 4.5 kupní smlouvy je uvedeno: „Prodávající dále prohlašuje, že převáděná nemovitá věc byla zkolaudována jako rodinný dům a takto je i zapsána v katastru nemovitostí. Stavba však byla vždy užívána jen pro rekreační účely a pro tyto rekreační účely je stavba vhodná. Stavba však nebyla již více jak 10 let využívána, ani původním vlastníkem, ani prodávající, …Současně kupující prohlašují, že jim je znám právní stav pro přístup k převáděným nemovitým věcem, a to od místní komunikace až k převáděným nemovitým věcem.“ 8. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne 23.11.2021, č.j. [Anonymizováno] bylo mj. vyhověno žalobě žalované o ochranu rušené držby, přičemž bylo žalobkyni a tehdejšímu spoluvlastníkovi p.č. [hodnota] uloženo zdržet se jednání bránících žalované v průjezdu a průchodu přes pozemek [Číslo parcely 3] (zjištěno z citovaného usnesení, č.l. 10).

9. Dne 9. 9. 2021 podala žalovaná spolu s [jméno FO] u [právnická osoba] [adresa] návrh na zahájení řízení o určení existence komunikace, ve kterém se navrhovatelé domáhali určení, že mj. na pozemku [Číslo parcely 3] se nachází veřejně přístupná účelová komunikace. Navrhovatelé tvrdili, že cesta je pokračováním komunikace vedoucí po pozemcích [Číslo parcely 3] a [Číslo parcely 3] a od nepaměti sloužila obyvatelům lokality [Anonymizováno] jako cesta k poštovním schránkám a k MHD. Až do zahájení stavby plotu dne 9. 7. 2021 žalobkyní a tehdejším spoluvlastníkem byla komunikace místními i neomezeným množstvím turistů využívána bezproblémově. Navrhovatelé mají k dispozici čestné prohlášení předchozího vlastníka pozemku [Číslo parcely 3], dle kterého již jeho právní předchůdci dali svolení s užíváním části pozemku [Číslo parcely 3] jako cesty všem obyvatelům [Anonymizováno] a jejich návštěvám, jakož i nespecifikovanému okruhu turistů. (zjištěno z rozhodnutí silničního úřadu ze dne 24. listopadu 2022, č. j. [č. účtu] – v připojeném spise) 10. [právnická osoba], odbor dopravně správních agend (dále jen „silniční úřad“) dne 24. listopadu 2022 rozhodl pod č. j. [č. účtu] tak, že na pozemcích p.č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] se nachází o délce 150 metrů a šířce 2,6 až 3,4 metrů účelová komunikace veřejně nepřístupná. Uzavřel, že pro závěr o veřejné přístupnosti chybí podmínka souhlasu vlastníka cesty s veřejným užíváním. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 28. 12. 2022.

11. Silniční úřad místním šetřením zjistil, že od místní komunikace [Anonymizováno] je bezprostředně navazující cesta o šíři 3,40 m tvořená živičným povrchem. Cesta pokračuje dále po pozemcích p.č. [hodnota] a [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. I v této části je cesta tvořena živičným povrchem pokrytým asfaltem. Tato vede podél pozemků p.č. [hodnota] a [Anonymizováno], je o šířce 3,10 m. Od místní komunikace [Anonymizováno] k poslednímu domu č. p. [Anonymizováno] je dlouhá 80 metrů, vede i kolem rodinného domu č. p. [Anonymizováno] ve vlastnictví [jméno FO], nacházejícího se na pozemku [Anonymizováno], a končí u rodinného domu č. p. [Anonymizováno]. Po levé straně oproti domu č. p. [Anonymizováno] je částečně zpevněná plocha tvořená kameninovým návozem. Dále přes tuto plochu je v terénu patrné pokračování cesty, která je hliněná s vyježděnými kolejemi. Na zpevněné ploše je umístěna skruž zakrytá betonovým poklopem. Vpravo od zpevněné plochy oproti domu č. p. [Anonymizováno] je štěrkový a asfaltový povrch, který se stáčí k rodinnému domu. Za touto plochou je rovněž znatelná cesta, která je nezpevněná s vyjetými kolejemi. Od ukončené cesty s živičným povrchem od domu č.p. [Anonymizováno] pokračuje cesta ve směru k místní komunikaci [Anonymizováno] a je tvořena vyjetými kolejemi o šířce 2,60 m. Zároveň druhá souběžná nezpevněná cesta vede částečně od kamenem zpevněné plochy v místě poblíž studny. Obě cesty se spojují cca ve vzdálenosti 5 metrů od ukončení asfaltového povrchu cesty na p.č. [hodnota] a dále vede už jen jedna cesta směrem k [adresa]. Oproti domu č. p. [Anonymizováno] se cesta stáčí k pozemku [Anonymizováno] na pozemek [Anonymizováno], tato cesta je o šíři 2,10 m. Silniční úřad uzavřel, že zkoumaná cesta splňuje podmínky patrnosti a stálosti v terénu, slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí a zároveň tvoří spojnici k ostatním pozemním komunikacím. Zároveň uzavřel, že nemohl být naplněn znak souhlasu vlastníka s obecným užíváním, neboť bylo zjištěno, že pozemní komunikace neslouží široké veřejnosti, ale pouze úzkému okruhu osob – vlastníkům přilehlých pozemků. Nadto je pozemek zatížen věcným břemenem ve prospěch úzkého okruhu osob.

12. Z listin (č.l. 13, 14) bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni dne 31.3.2022 vyzvala k odstranění překážek na p.č. [hodnota]. Dne 4. 4. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou, aby se zdržela užívání pozemku p.č. [hodnota] a k přístupu ke svým nemovitostem užívala pozemek p.č. [Anonymizováno].

13. Podle § 1042 o.z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

14. Dle § 135 odst. 2 o.s.ř. jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

15. Podle § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

16. Podle § 1260 odst. 1 o.z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

17. Podle § 1089 odst. 1 o.z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

18. Podle § 1090 odst. 1 o.z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

19. Podle § 1091 odst. 2 o.z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

20. Podle § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

21. Podle § 987 o.z. držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

22. Podle § 989 odst. 1,2 o.z. vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník. Jiné právo drží ten, kdo je počal vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží, a komu jiné osoby ve shodě s ním plní.

23. Podle § 991 o.z. držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.

24. Podle § 993 o.z. neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.

25. Podle § 1029 odst. 1 o.z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

26. Žalobkyně prokázala, že je vlastníkem pozemku [Číslo parcely 3], žalovaná potvrdila, že tento pozemek používá pro přístup k nemovitostem zapsaným na LV [Anonymizováno]. Skutečnost, že pozemky zapsané na LV [Anonymizováno] vlastní vedle žalované i její bývalý manžel, neznamená, že i on do vlastnického práva žalobkyně zasahuje. Pokud nikoli, nebyla by žaloba žalobkyně vůči němu na ochranu vlastnického práva důvodná. Pokud i on zasahuje do vlastnického práva žalobkyně, pak je právem nikoli povinností žalobkyně se vůči němu domáhat ochrany.

27. Bylo na žalované, aby prokázala tvrzenou oprávněnost užívání nebo nutnost navrhovaného povolení služebnosti cesty.

28. Rozhodnutím silničního úřadu ze dne 24. listopadu 2022 bylo prokázáno, že na pozemku [Číslo parcely 3] se veřejně přístupná účelová komunikace nenachází. Tímto pravomocným rozhodnutím silničního úřadu je ve smyslu § 135 odst. 2 věty druhé o.s.ř. soud vázán (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2019, sp.zn. 28 Cdo 802/2019).

29. Žalovaná také namítala vydržení služebnosti cesty.

30. Vydržení věcného práva je originárním způsobem nabytí práva. K nabytí věcného práva vydržením dochází okamžikem splnění podmínek vydržení. Pokud k naplnění všech předpokladů vydržení došlo za účinnosti předchozí právní úpravy, zákona č. 40/1964, Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen „obč. zák.), posuzuje se vznik vlastnického práva § dle 3028 odst. 2 o.z. podle předchozích právních předpisů. Pokud k naplnění všech předpokladů došlo až za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014, postupuje se již podle nových právních předpisů, i když vydržecí doba počala běžet za předchozí právní úpravy. Protože žalovaná odvozuje počátek držby věcného břemene cesty od uzavření smlouvy o věcném břemeni dne 19.5.2011, nemohlo k vydržení za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. dojít, neboť dle § 134 tohoto právního předpisu byla k vydržení vyžadována desetiletá vydržecí doba a mimořádné vydržení bez alespoň domnělého právního titulu tato zákonná úprava neumožňovala. Vydržení je v nyní projednávané věci s ohledem na výše uvedené tedy posuzováno dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Platnost smlouvy o zřízení věcného břemene je s ohledem na datum jejího uzavření posuzována podle zákona č. 40/1964.

31. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná část parcely [Číslo parcely 3] dlouhodobě jako cestu užívá a tato část byla dlouhodobě užívána i předchozími vlastníky domu č.p. [Anonymizováno]. Bylo také prokázáno, že smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 19.5.2011 bylo zřízeno věcné břemeno cesty ve prospěch pozemků, které nyní vlastní žalovaná, avšak po pozemcích p.č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Žalovaná tvrdí, že tehdejší vlastníci pozemků byli přesvědčeni, že zřídili a také chtěli zřídit věcné břemeno cesty i přes pozemek p.č. [hodnota]. I pokud by bylo toto tvrzení pravdivé, není důvodem pro řádné vydržení. K řádnému vydržení se vedle desetileté lhůty držby práva vyžaduje dle §§ 1090 a 991 o.z. i platný právní titul, nikoli jen, na rozdíl od právní úpravy účinné do 31.12.2013, domnělý titul (viz i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 22 Cdo 2119/2015 a ze dne 6.3.2024, sp.zn. 22 Cdo 3815/2023).

32. Podle § 151o odst. 1 obč. zák. věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

33. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

34. Podle § 35 odst. 2 obč. zák. právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

35. Smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 19.5.2011 je platným právním titulem pro zřízení věcného břemeno jen a právě k pozemkům v této smlouvě uvedeným, což nyní projednávaný pozemek není. I pokud by bylo pravdivé tvrzení o vůli účastníků smlouvy ze dne 19.5.2011 zřídit touto smlouvou věcné břemeno cesty i po pozemku p.č. [hodnota], pouhou vůlí, která nebyla projevena v písemné smlouvě, nebylo možné věcné břemeno zřídit. Konstantní judikatura soudů k zákonu č. 40/1964, Sb. vycházela z toho, že v případě právních úkonů o převodu či zatížení nemovitostí převažuje obecný zájem na určitosti věcných práv, která působí proti všem, nad zájmem účastníků právního úkonu na respektování jejich vůle (shodně viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2000 sp. zn. 22 Cdo 2374/98 a ze dne 21.4.2010, sp.zn. 30 Cdo 2591/2008).

36. Pro mimořádné vydržení dle § 1095 o.z. nebyla splněna podmínka držby věcného břemene po dobu 20 let, když od vkladu práva dne 14. 6. 2011 smlouvy o věcném břemeni ze dne 19.5.2011 ještě dostatečná doba neuběhla a do uzavření této smlouvy měli předchozí vlastníci zato, že cestu na p.č. [hodnota] využívají jako veřejnou cestu, ostatně to tvrdila i žalovaná, příp. výprosu, tj. s pouhým souhlasem vlastníka, nedrželi cestu s tím, že jim náleží právo věcného břemene cesty. Judikatura Nejvyššího soudu dospěla k názoru vyslovenému v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. listopadu 1999 sp. zn. 2 Cdon 1728/97 nebo v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5272/2009 ze dne 19. ledna 2012, že: „Kdo užívá cizí pozemek v domnění, že jde o veřejnou cestu, není v oprávněné držbě práva odpovídajícího věcnému břemeni cesty.“ Taková osoba totiž cestu užívá pouze fakticky, nikoliv v přesvědčení, že jí svědčí věcné právo služebnosti cesty, což je nezbytný předpoklad držby dle §§ 987, 989 odst. 2 o.z. K uvedeným závěrům se přihlásil Nejvyšší soud i u právní úpravy nového občanského zákoníky, když v usnesení ze dne 28. 2. 2024, sp. zn. 22 Cdo 3750/2023 uvedl, že ten, kdo se vydržení práva služebnosti domáhá, musí prokázat, že toto právo po určitou zákonem stanovenou dobu jako právo věcné držel, tj. fakticky vykonával jeho obsah (corporalis possessio) s úmyslem mít ho pro sebe (animus possidendi), a to bez ohledu na to, zda mu takové právo náleží či nikoli. Samotné faktické užívání věci cizí proto bez dalšího není možné kvalifikovat jako držbu práva služebnosti, a proto ani nemůže vést k vydržení tohoto práva. Jedná se jen o chování, které by sice mohlo být obsahem držby práva, je však realizováno z jiného právního důvodu (např. výprosa, obligace, veřejné užívání) nebo bez právního důvodu.

37. Žalovaná se dále vzájemnou žalobou domáhá, aby byla ve prospěch pozemků p.č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] povolena služebnost cesty. Uvedené pozemky jsou k dnešnímu dni ve vlastnictví nejen žalované, ale i jejího bývalého manžela. Rozhodnutím o nezbytné cestě je zasahováno i do jeho práv a povinností. Aby mohla být žaloba o nezbytnou cestu úspěšná, musí se řízení účastnit všichni vlastníci dotčených pozemků. Žádá-li (spolu)vlastník soud o povolení nezbytné cesty ve prospěch každého (spolu)vlastníka pozemku v řízení, jehož účastníky nejsou ostatní (spolu)vlastníci, nelze nezbytnou cestu povolit (shodně viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1373/2024 ze dne 28. 5. 2024). Vzájemnou žalobou uplatňovat práva a povinnosti vůči třetím osobám neúčastnícím se na řízení není možné. Žalobě o nezbytnou cestu tak nelze vyhovět.

38. S ohledem na výše uvedené právní závěry o chybějícím účastníku u žaloby o nezbytnou cestu, bylo nadbytečné provádět důkazy navrhované k nedostatečnosti cesty zřízené smlouvou ze dne 19.5.2011. S ohledem na vázanost soudu rozhodnutím silničního úřadu o charakteru sporné cesty jako neveřejné komunikace a tvrzení žalované, že cesta nacházející se i na p.č. [hodnota] byla jejími právními předchůdci užívána s pouhým souhlasem jejího majitele v domnění, že se jedná o cestu veřejně přístupnou a výše uvedené právní závěry bylo nadbytečné doplňovat dokazování k tvrzení o veřejnosti cesty, o souhlasu vlastníků cesty s užíváním, o vůli účastníků smlouvy o věcném břemeni.

39. Protože žalobkyně prokázala, že je vlastníkem pozemku [Číslo parcely 3] a žalovaná do jejího pozemku zasahuje, zatímco žalovaná neprokázala oprávněnost zásahů, je žaloba dle § 1042 o.z. důvodná a bylo jí vyhověno.

40. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšná je u žaloby o zdržení se i u vzájemné žaloby o nezbytnou cestu žalobkyně, má tak nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Její náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši 5.000 Kč a z nákladů na právního zastoupení, a to: - z odměny ve výši 3x2x1.200 Kč za tři úkony právní služby při zastupování dvou osob – převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba. Výše odměny byla stanovena dle § 9 odst. 1, §§ 7 a 12 odst. 4 a.t.; dle ustálené judikatury soudů se u žalob o zdržení se zásahů do vlastnického práva k nemovitosti považuje za tarifní hodnotu částka 10.000 Kč – viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2018, sp. zn. 26 Cdo 3553/2017, - z odměny ve výši 2x2.000 Kč při zastupování dvou osob za přípravu a převzetí zastoupení ve věci vzájemné žaloby, z tarifní hodnoty ve výši 35.000 Kč, dle § 9 odst. 3, písm. c), § 7 a § 12 odst. 4 a.t., - z odměny ve výši 2x2.320 Kč za podání ze dne 18.8.2022 reagující na námitky žalované k žalobě i na vzájemnou žalobu při zastupování dvou osob. Výše odměny byla stanovena dle § 9 odst. 1 a odst. 3, písm. c), § 7 a § 12 odst. 3, 4 a.t., z tarifní hodnoty ve výši 45.000 Kč. Pokud byl některý úkon zástupcem žalobkyně učiněn jako úkon společný pro řízení o žalobě i vzájemné žalobě pak je tarifní hodnotou dle § 12 odst. 3 a.t. součet tarifních hodnot obou věcí (není žádného důvodu rozlišovat u § 12 odst. 3 a.t. mezi žalobou, kterou žalobce spojí ke společnému řízení více věcí dle § 112 o.s.ř., věcí nebo které takto spojil soud, oproti žalobě spojené v řízení se vzájemnou žalobou se shodnými předměty řízení; shodně usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. června 2022, sp. zn. 15 Co 353/2019 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2023, č. j. 19 Co 313/2023-435, které obstálo v ústavně právním přezkumu - usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3/24 ze dne 24. 1. 2024), - z odměny ve výši 2.900 Kč při zastupování jedné osoby za účast na jednání dne 2. 12. 2024 ve věci žaloby i vzájemné žaloby, - z šesti režijních paušálu ve výši 6x 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. za výše uvedené úkony právní služby (byť advokát zastupuje dva účastníky a některé z úkonů učinil ve věci žaloby i vzájemné žaloby, učinil každý z výše vyjmenovaných úkonů jen jednou, § 12 odst. 3 a.t. stanoví jen způsob výpočtu odměny u společných úkonů při zastupování více osob, netýká se režijního paušálu), - z náhrady za ztrátu času k jednání soudu 2krát půl hodiny po 100 Kč dle § 14 odst.1, 3 a.t., - z cestovného ve výši 296 Kč k jednání dne 2. 12. 2024 ze sídla advokáta do sídla soudu a zpět, při délce trasy 2krát 20 km, průměrné spotřebě 4,7 litru benzinu 95 na 100 km, při ceně benzínu 38,20 Kč/litr, náhradě za opotřebení 5,60 Kč/kilometr (poslední dva údaje stanovené dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.) - a z DPH 21 % z částky 21.036 Kč, tj. ve výši 4.418 Kč.

41. Náklady řízení jsou splatné ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 o.s.ř.).

Poučení