17 C 5/2020-152

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] b) [anonymizováno] [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: ČR - Ministerstvo spravedlnosti ČR, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 za niž před soudem jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit každému ze žalobců částku 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 500 000 Kč od 1.12.2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 2 700 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se svou žalobou domáhali po žalované zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím, z toho 500 000 Kč s příslušenstvím pro každého z žalobců s odůvodněním, že byli v trestním řízení vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích, sp. zn. [spisová značka], pravomocně odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Žalobci se domáhá poskytnutí přiměřeného zadostiučinění jako náhrady nemajetkové újmy, která jim vznikla v souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v neobvyklé a ničím neodůvodněné délce trestního stíhání, které nadále trvá. Proti žalobcům bylo trestní stíhání zahájeno v roce 2005 a pro další trestný čin v roce 2008, rozsudek soudu druhého stupně byl vyhlášen dne [datum] délka trestního stíhání tak činila 13 let. Odvolací soud konstatoval nepřiměřenou délku trestního řízení, nicméně dle názoru žalobců dostatečně nepřihlédl ke skutečné délce. Proto se žalobci domáhají satisfakce v peněžité formě. Žalobci poukazovali na to, že k průtahům nijak nepřispěli, neboť postup řízení nijak nemařili. V této souvislosti též zvlášť uvádějí značné prodlevy mezi vyhlášením rozsudku a doručením jeho písemného vyhotovení. V úvahu je třeba vzít i to, že řízení v části nebylo dosud skončeno po rozhodnutí Nejvyššího soudu. Pokud jde o žalobkyni a), došlo k v důsledku nepřiměřené délky řízení k jejímu absolutnímu vyloučení ze společenského, kulturního a pracovního života, v důsledku délky řízení nastoupila do výkonu trestu v době svým [anonymizováno]. U žalobce b) pak délka řízení měla za následek nemožnost obnovit pracovní kariéru a založit rodinu. Žalobci se žádostí ze dne [datum] obrátili s nárokem na žalovanou, která stanoviskem ze dne [datum] konstatovala, že k porušení práva na projednání věci v přiměřené délce došlo, nicméně satisfakci v peněžité podobě neshledala důvodnou.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že k projednání žádosti žalobců došlo dne [datum]. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ OdpŠk“). Poskytnuté zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva na přiměřenou délku řízení považuje odpovídající okolnostem případu. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobcům do doby projednání 14 let a probíhalo na třech stupních soudní soustavy. Ve věci samé rozhodoval soud prvního stupně a odvolací soud dvakrát, Nejvyšší soud jednou. Věc byla mimořádně složitá po stránce skutkové, právní i procesní. Předmětem řízení byla rozsáhlá a mimořádně sofistikovaná trestná činnost celkem 12 obžalovaných, kteří se jí dílem dopouštěli i jako účastníci zločinného spolčení. Bylo provedeno rozsáhlé dokazování, bylo rozhodováno o účasti obžalovaných na amnestii, návrzích na zajištění věcí na dvou stupních soudní soustavy. Žalovaná neshledala průtahy spočívající v subjektivní nečinnosti soudu, avšak vlivem rušení rozhodnutí soudu prvního stupně došlo k situaci, kdy celkovou délku řízení je třeba již objektivně hodnotit jako nepřiměřenou. Žalobcům však byla již v rámci trestního řízení poskytnuta satisfakce za nepřiměřenou délku řízení ve formě mimořádného zmírnění uloženého trestu za použití § 40 odst. 1 trestního zákoníku právě s ohledem na délku řízení, jak je patrno z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne, č.j. [spisová značka]. S ohledem na uvedené proto žalovaná považuje konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě za dostačující odškodnění.

3. Soud ve věci rozhodl při jednání.

4. Z podstatného obsahu spisu Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře, sp. zn. [spisová značka], soud ohledně průběhu řízení zjistil následující. Usnesením Policie ČR, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování, Expozitury [obec] ze dne [datum], ČTS: OKFK [číslo], byli z trestní věci proti obviněným [příjmení] [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení] vyloučeni k samostatnému projednání a rozhodnutí žalobci, u kterých podle zjištěných skutečností vše nasvědčuje tomu, že jsou podezřelí ze spáchání trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 4 tr. zák. spáchaného ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., spáchaného ve prospěch zločinného spolčení podle § 43 tr. zák., a to ze spisu ČTS: OKFK [číslo] pod ČTS: OKFK [číslo] 2005. Téhož dne došlo k zahájení úkonů trestního řízení. Lhůta k prověřování byla Vrchním státním zastupitelstvím v [obec] opakovaně prodlužována, a to až do [datum]. Usnesením Policie ČR, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování, Expozitury [obec] ze dne [datum], ČTS: [anonymizována dvě slova] [rok], bylo zahájeno trestní stíhání žalobců pro trestné činy účast na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 tr. zák. a poškozování věřitele podle § 256 odst. 2 písm. b), odst. 4 tr. zák. spáchaný ve prospěch zločinného spolčení podle § 43 tr. zák. Toto rozhodnutí bylo doručeno oběma žalobcům dne [datum]. Následně byly žádány zprávy od třetích osob, byly podávány podněty k daňové kontrole a k zahájení řízení o přestupku. Usnesením ze dne [datum] byli žalobcům ustanoveni obhájci, následně převzal obhajobu žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vydal k návrhu Vrchního státního zastupitelství v [obec] Okresní soud v Karlových Varech příkaz k zatčení žalobců. Opatřením ze dne [datum] byl přibrán znalec z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika Ing. [příjmení] s termínem vypracování úkolu do [datum]. Opatřeními ze dne [datum] a ze dne [datum] byl za účelem předkladu listin přibrán tlumočník. Dne [datum] kontaktovali žalobci policii, následujícího dne se na policii dostavili, téhož dne došlo k jejich zatčení. Dne [datum] byli žalobci propuštěni ze zadržení za současného přijetí písemného slibu, načež byl příkaz k zatčení zrušen. Dne [datum] byl vyslechnut žalobce b) jakožto obviněný, resp. využil svého práva nevypovídat, dne [datum] tohoto práva využila žalobkyně a). Znalecký posudek vypracoval Ing. [příjmení] dne [datum]. Dne [datum] byly žalobcům vráceny některé z věcí zajištěných během domovní prohlídky. Dne [datum] byl vyslechnut svědek [příjmení] [příjmení], dne [datum] svědek [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] byl vyslechnut znalec [příjmení] [příjmení], znalec [příjmení] a znalkyně [příjmení] [jméno]. Dne [datum] byl vyslechnut svědek [příjmení] [celé jméno žalobce], který odmítl vypovídat. Přípisem ze dne [datum] žádala policie Vrchní státní zastupitelství v Praze o vyžádání právní pomoci v Maďarsku a Rakousku. Dne [datum] byly do spisu založeny kopie znaleckých posudků ze spisu ČTS: OKFK [číslo]. Dne [datum] byla vyslechnuta svědkyně [příjmení] a svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], který odmítl vypovídat stejně jako svědek [jméno] [příjmení]. Dne [datum] se vyjádřil poškozený, dne [datum] další poškozený uplatnil svůj nárok na náhradu škody. Opatřeními ze dne [datum] byli přibráni tlumočníci k překladu textu právní pomoci adresované do Rakouska a do Maďarska. Dne [datum] byl vyslechnut svědek [příjmení] [příjmení] [jméno] [datum] byl vyslechnut svědek [příjmení]. Dne [datum] byl vyslechnut svědek [příjmení] [příjmení], který odmítl vypovídat stejně jako svědkyně [příjmení] [příjmení], která toto odmítla dne [datum]. Dne [datum] byl vyslechnut svědek [příjmení] [příjmení] a dne [datum] svědek [příjmení] [příjmení]. Z výslechu se omluvil svědek [příjmení] [příjmení] z důvodu nemoci s tím, že se bude moci dostavit nejdříve [datum], načež tento dne [datum] sdělil, že je stále nemocen. Dále se omluvil svědek [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] požádal obhájce žalobců o vrácení dalších věcí, policií jim však bylo sděleno, že tyto věci byly zařazeny jako věci důležité pro trestní řízení. Usnesením ze dne [datum] byla z věci ČTS: OKFK [anonymizováno] [rok] vyloučena pod ČTS: OKFK [číslo] věc s podezřením žalobců ze spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 252a odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zák. spáchaného ve prospěch zločinného spolčení dle § 43 tr. zák. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci dne [datum] stížnost, která byla usnesením státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jako nedůvodná zamítnuta. Dne [datum] bylo žalobcům umožněno prostudovat spis. Dne [datum] byla Okresnímu soudu v Ústí nad Labem doručena obžaloba na žalobce pro trestný čin účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 tr. zák. a pro trestný čin poškozování věřitele podle § 256 odst. 2 písm. b), odst. 4 tr. zák. spáchaný ve prospěch zločinného spolčení podle § 43 tr. zák. a ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. Státní zástupkyně zároveň navrhla, aby věc byla přikázána Krajskému soudu v Českých Budějovicích – pobočce v Táboře, neboť u tohoto soudu je projednávána související věc pod sp. zn. [spisová značka] O tomto návrhu rozhodl Vrchní soud v Praze dne [datum] tak, že věc odňal Okresnímu soudu v Ústí nad Labem a přikázal ji k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Českých Budějovicích – pobočce v Táboře (dále v tomto odstavci jen„ soud“), kde byla věc projednávána pod sp. zn. [spisová značka]. Referátem soudu ze dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na konkrétní data v měsíci září, říjnu a listopadu. Usnesením ze dne [datum] rozhodl soud o spojení věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] s věcí vedenou pod sp. zn. [spisová značka] s tím, že věc bude nadále projednávána pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] uplatnil svůj nárok na náhradu škody jeden z poškozených. Dne [datum] byla soudu doručena žádost o zrušení zajištění majetku Ing. [příjmení], na to soud reagoval přípisem ze dne [datum]. Dne [datum] požádal [jméno] [příjmení] o ustanovení obhájce, o čemž soud rozhodl dne [datum]. Ve dnech [anonymizováno] – [datum], [anonymizováno] – [datum] a [anonymizováno] – [datum] se konalo hlavní líčení, při němž byly předneseny obžaloby, poškození se připojili se svými nároky a vypovídali obžalovaní [příjmení] [příjmení], Mgr. [příjmení], JUDr. [příjmení], JUDr. [příjmení], [příjmení], [anonymizováno], Ing. [příjmení] a žalobci a) a b). Dále byli vyslýchání svědci a byly čteny listiny. Dne [datum] se konalo neveřejné zasedání, jehož předmětem byly návrhy na zrušení zajištění majetku nebo vyloučení částí peněžních prostředků, automobilů a jiných věcí ze zajištění. Proti usnesení vyhlášenému při tomto neveřejném zasedání podal státní zástupce dne [datum] stížnost. Opatřením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o poskytnutí zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů obhájkyně obviněného [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] byl soudu doručen návrh státního zástupce na provedení důkazu poslechem zvukového záznamu telekomunikačního provozu. Usneseními ze dne [datum] byla obhájkyni obžalovaného [příjmení] poskytnuta záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů a bylo rozhodnuto o znalečném znalce [příjmení] Hlavní líčení nařízené na [datum] – [datum] bylo z vážných rodinných důvodů na straně předsedy senátu zrušeno s tím, že pokračováno bude 13. – [datum] Hlavní líčení proběhlo ve dnech 10. – [datum], kdy byly provedeny k důkazu znalecké posudky, k nimž se znalci vyjádřili, a byly čteny další listiny. Opatřením ze dne [datum] byla poskytnuta obhájci obžalovaného [příjmení] [příjmení] záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Z věcných a organizačních důvodů bylo zrušeno hlavní líčení nařízené na [datum] a [datum]. Usnesením ze dne [datum] spojil soud věc projednávanou pod sp. zn. [spisová značka] s věcí projednávanou pod sp. zn. [spisová značka] (obžalovaní Mgr. [příjmení], Mgr. [příjmení], [jméno] [příjmení]) s tím, že věc bude následně projednávána pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením ze dne [datum] rozhodl Nejvyšší soud o odnětí věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] (odvolání proti rozhodnutí o zrušení zajištění majetku některých obviněných) Vrchnímu soudu v Praze a přikázal ji k projednání a rozhodnutí Vrchnímu soudu v Olomouci. Usnesením Vrchní soud v Olomouci poté usnesením ze dne [datum] zrušil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Usnesením ze dne [datum] pak byla věc projednávaná pod sp. zn. [spisová značka] spojena ke společnému projednání a rozhodnutí s věcí vedenou u téhož soudu pod sp. zn. [spisová značka] s tím, že nadále bude projednávána pod touto spisovou značkou. Ve dnech [anonymizováno] – [datum], [anonymizováno] – [datum] a [anonymizováno] – [datum] se konalo hlavní líčení, při němž se vyjadřovali znalci, vypovídali obžalovaní [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], Ing. [příjmení] a Mgr. [příjmení], byl vyslechnut svědek a byly čteny listiny. Opatřením ze dne [datum] byla obhájci obžalovaného [příjmení] [příjmení] poskytnuta záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Usnesením z téhož dne bylo rozhodnuto o znalečném. Usnesením ze dne [datum] rozhodl senát Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře o námitce podjatosti předsedy senátu vznesené státním zástupcem s tím, že předseda senátu není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka]. Proti tomuto usnesení podal státní zástupce dne [datum] stížnost. Opatřeními ze dne [datum] byla obhájcům obžalovaných [příjmení] a Mgr. [příjmení] poskytnuta záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Usnesením ze dne [datum] rozhodl Nejvyšší soud, že věc vedená Vrchním soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] (týkající se shora uvedené stížnosti proti rozhodnutí o námitce podjatosti předsedy senátu) se tomuto soudu odnímá a přikazuje se Vrchnímu soudu v Olomouci. Usnesením ze dne [datum] zamítl Vrchní soud v Olomouci stížnost státní zástupkyně proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] rozhodl předseda senátu Krajského soud v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře o vyloučení části peněžních prostředků JUDr. [příjmení] ze zajištěného majetku. Následně byly zjišťovány majetkové poměry obviněných. Usnesením ze dne [datum] rozhodl předseda senátu Krajského soud v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře o vyloučení části peněžních prostředků Ing. [příjmení] ze zajištěného majetku. Ve dnech [anonymizováno] – [datum], [anonymizováno] – [datum] a [anonymizováno] – [datum] se konalo hlavní líčení, při němž vypovídali obžalovaní [příjmení] [příjmení] a PhDr. [příjmení], byli vyslechnuti svědci [příjmení], JUDr. [příjmení], [příjmení], Ing. [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], JUDr. [příjmení], [příjmení] a [anonymizováno] a rovněž znalci a byly čteny listiny. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o svědečném svědkyně [příjmení] [příjmení]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Z hlavního líčení nařízeného na říjen 2007 se několik svědků omluvilo, stejně jako z hlavního líčení nařízeného na listopad 2007. Ve dnech 8. – [datum], 22. – [datum] a 29. – [datum] se konalo hlavní líčení, při němž byli vyslechnuti svědci [příjmení], JUDr. [příjmení], Ph.D., Bc. [příjmení], [příjmení], Ing. [příjmení], Ing. [příjmení], Ing. [příjmení], PhDr. [příjmení], [jméno], Ing. [příjmení], [příjmení], [příjmení], Ing. [příjmení], Ing. [příjmení], Ing. [anonymizováno], [příjmení], Ing. [příjmení], Ing. [anonymizováno], JUDr. [anonymizováno], Ing. [příjmení], Ing. [příjmení], [příjmení], Mgr. [anonymizováno], [příjmení], Ing. [příjmení], [příjmení] a [příjmení] a rovněž byl vyslechnut znalec, byly čteny listiny a přehrávány odposlechy. Opatřením ze dne [datum] byla obhájci obžalované [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně a/) poskytnuta záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Usnesením ze dne [datum] rozhodl předseda senátu Krajského soud v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře o vyloučení části peněžních prostředků obžalovaného [příjmení] ze zajištěného majetku. Opatřením ze dne [datum] byla obhájci Mgr. [příjmení] poskytnuta záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Opatřením ze dne [datum] byla obhájci obžalovaného [příjmení] poskytnuta záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Ve dnech [anonymizováno] – [datum] a [anonymizováno]. – [datum] se konalo hlavní líčení, při němž byli vyslechnuti svědci [příjmení], [příjmení], Ing. [příjmení], [příjmení], JUDr. [příjmení], [příjmení], Ing. [jméno], Ing. [příjmení], [anonymizováno], JUDr. [příjmení], JUDr. [jméno], [příjmení], [příjmení], Ing. [příjmení], JUDr. [příjmení], Ing. [příjmení], [ulice], Ing. [příjmení], JUDr. [anonymizováno] a JUDr. [příjmení], byly čteny listiny a byly přehrány odposlechy. Usnesením ze dne [datum] rozhodl předseda senátu Krajského soud v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře o vyloučení části peněžních prostředků a osobního automobilu Mgr. [příjmení] ze zajištěného majetku. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o svědečném. Opatřením ze dne [datum] byla obhájci obžalovaného [příjmení] [příjmení] poskytnuta záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Opatřením ze dne [datum] byla obhájci obžalovaného [příjmení] poskytnuta záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Dne [datum] byl soudu doručen návrh obžalovaného [příjmení] [příjmení] na zrušení rozhodnutí o zajištění majetku, o tomto návrhu soud rozhodl usnesením ze dne [datum]. Proti tomuto rozhodnutí podal státní zástupce dne [datum] stížnost (u Vrchního soudu v Praze projednávaná pod sp. zn. [spisová značka]). Usnesením ze dne [datum] rozhodl Nejvyšší soud o odnětí věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] Vrchnímu soudu v Praze a přikázal ji Vrchnímu soudu v Olomouci, který usnesením ze dne [datum] stížnost státního zástupce zamítl. Ve dnech [anonymizováno] – [datum], [anonymizováno] – [datum], [anonymizováno]. – [datum], [anonymizováno] – [datum] a [anonymizováno] – [datum] se konalo hlavní líčení, při němž byly čteny listiny a byli vyslechnuti svědci [příjmení], [jméno], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], JUDr. [příjmení], [příjmení], [příjmení], Ing. [příjmení], [příjmení], Ing. [příjmení], [obec], [příjmení], [příjmení], [příjmení], Ing. [příjmení], Ing. [obec] CSc., [příjmení], Ing. [anonymizováno], [jméno] a [příjmení] a rovněž byli vyslechnuti znalci. Usnesením ze dne [datum] rozhodl Vrchní soud v Praze o odnětí věci (rozhodování o obžalobě podané k Okresnímu soudu v Ústní nad Labem dne [datum] na obviněné [příjmení] [příjmení] a další) a o přikázání této věci Krajskému soudu v Českých Budějovicích – pobočce v Táboře. Opatřeními ze dne [datum] byla obhájcům obžalovaných [příjmení] a Mgr. [příjmení] poskytnuta záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Opatřením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Usnesením z téhož dne rozhodl soud o spojení shora uvedené věci ohledně obžaloby ze dne [datum] s věcí projednávanou pod sp. zn. [spisová značka]. Opatřením ze dne [datum] byla obhájci obžalované [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně a/) poskytnuta záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Usnesením ze dne [datum] rozhodl předseda senátu Krajského soud v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře o uvolnění obchodního podílu obžalovaného [příjmení] ze zajištěného majetku. Opatřením ze dne [datum] byla obhájci obžalovaného [příjmení] [příjmení] poskytnuta záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Ve dnech [anonymizováno] – [datum], [anonymizováno] – [datum] a [anonymizováno] – [datum] se konalo hlavní líčení, při němž byl vyslechnut svědek [příjmení] [příjmení] (využil práva nevypovídat), [anonymizováno], [příjmení], [jméno], Ing. [příjmení], [příjmení], [příjmení], Mgr. [anonymizováno], Mgr. [příjmení], Ing. [příjmení], [příjmení], [příjmení], JUDr. [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], Mgr. [příjmení], [příjmení], Ing. [příjmení], [příjmení] a [příjmení] a rovněž byli vyslechnuti znalci, byly přehrávány odposlechy a byly čteny listiny. Opatřením ze dne [datum] a usneseními ze dne [datum] a [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Opatřením ze dne [datum] byla obhájci obžalované [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně a/) poskytnuta záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o svědečném. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o vyloučení části finančních prostředků ze zajištění majetku obžalovaného [příjmení]. Ve dnech 22. – [datum] se konalo hlavní líčení, při němž byly přehrávány odposlechy a byly čteny listiny. Opatřením ze dne [datum] byla obhájci obžalovaného [příjmení] poskytnuta záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Usnesením z téhož dne bylo rozhodnuto o svědečném. Opatřením ze dne [datum] byla obhájci obžalovaného [příjmení] [příjmení] poskytnuta záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o vyloučení části finančních prostředků ze zajištění majetku obžalovaného [příjmení] [příjmení]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o svědečném. Ve dnech [anonymizováno] – [datum] a [anonymizováno] – [datum] se konalo hlavní líčení, při němž byly čteny listiny a byli vyslechnuti obžalovaní [příjmení] [příjmení], [celé jméno žalobce] (žalobce b/), [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně a/) a svědci [jméno], [příjmení] a [příjmení] a rovněž byli vyslechnuti znalci. Opatřením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Ve dnech 7. – [datum] a 14. – [datum] se konalo hlavní líčení, při němž byli vyslechnuti svědci [příjmení], JUDr. [příjmení], [příjmení], JUDr. [příjmení], [příjmení], Bc. [příjmení], [příjmení], Ing. [příjmení], Ing. [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], Mgr. [jméno], Ing. [příjmení], [anonymizováno], Ing. [anonymizováno], [příjmení] a Bc. [příjmení] a byly čteny listiny. Usnesením ze dne [datum] byla přibrána tlumočnice z jazyka anglického. Opatřeními ze dne [datum] byla obhájcům obžalovaných [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně a/) a Mgr. [příjmení] poskytnuta záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Opatřením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném a usnesením z téhož dne o svědečném. Usnesením Policie ČR, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování, Expozitury [obec] ze dne [datum], ČTS: OKFK [číslo] [rok], bylo zahájeno trestní stíhání žalobců pro trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 252a odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zák., v tehdy platném znění, spáchaný ve prospěch zločinného spolčení podle § 43 tr. zák. spáchaný zčásti ve spolupachatelství dle § 9 odst. 2 tr. zák. a zčásti samostatným jednáním, přičemž skutečnost, že trestný čin měl být spáchán zčásti samostatným jednáním, se týkala pouze žalobkyně a). Toto rozhodnutí bylo doručeno žalobcům dne [datum]. Dne [datum] podali žalobci proti usnesení o zahájení trestního stíhání stížnost, která byla usnesením státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jako nedůvodná zamítnuta. Dne [datum] byl jako obviněný vyslechnut žalobce b), který využil svého práva nevypovídat stejně jako žalobkyně a). Dne [datum] byli vyslechnuti svědci [příjmení] [příjmení] a [příjmení], dne [datum] byli vyslechnuti svědci [příjmení] [příjmení] a [příjmení]. Dne [datum] byla Okresnímu soudu v Ústí nad Labem doručena obžaloba na žalobce pro trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 252a odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zák., účinného do 1. 7. 2008, spáchaný ve prospěch zločinného spolčení podle § 43 tr. zák., zčásti ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., zčásti [celé jméno žalobkyně] samostatným jednáním. Zároveň státní zástupkyně navrhla přikázat věc k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Českých Budějovicích – pobočce v Táboře, a to ze stejných důvodů jako u předchozí obžaloby. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozhodl Vrchní soud v Praze, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře, že tato věc bude projednána a rozhodnuta společně s trestní věcí projednávanou pod sp. zn. [spisová značka]. Ve dnech 4. – [datum], 18. – [datum] a 25. – [datum] se konalo hlavní líčení, při němž byli vyslechnuti svědci [příjmení] [příjmení], Ing. [příjmení], [příjmení], Ing. [příjmení], PhDr. [příjmení], Ing. [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [anonymizováno] (jeho výslech byl tlumočen), Mgr. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], Ing. [příjmení] a Mgr. [příjmení] a byly čteny listiny. Dne [datum] podali žalobci k Nejvyššímu státnímu zastupitelství podnět k výkonu dohledu. Ve dnech [anonymizováno] – [datum] se konalo hlavní líčení, při němž byly čteny listiny a byli vyslechnuti svědci [příjmení] [příjmení], [příjmení], JUDr. [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Opatřením ze dne [datum] byla obhájci obžalovaného [příjmení] [příjmení] poskytnuta záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Ve dnech [anonymizováno] – [datum] se konalo hlavní líčení, při němž se vyjádřil obžalovaný [celé jméno žalobce] (žalobce b/) a byly čteny listiny. Dne [datum] byl soudu doručen návrh žalobců na předběžné projednání obžaloby. Opatřeními ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném a obhájci obžalované [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně a/) byla poskytnuta záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Ve dnech [anonymizováno] – [datum] se konalo hlavní líčení, při němž byly čteny listiny a byli vyslechnuti svědci [příjmení] [příjmení] a Ing. [příjmení] a rovněž byl vyslechnut znalec. Při hlavním líčení dne [datum] bylo dokazování prohlášeno za skončené a bylo dáno slovo k závěrečným řečem. Opatřeními ze dne [datum] a [datum] byla obhájcům obžalované [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně a/) a obžalovaného [příjmení] [příjmení] poskytnuta záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Při hlavním líčení konaném ve dnech 20. – [datum] byly přednášeny závěrečné řeči. Opatřením ze dne [datum] byla obhájci obžalovaného [příjmení] [příjmení] poskytnuta záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Opatřením ze dne [datum] byla obhájci obžalovaného [příjmení] poskytnuta záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Při hlavním líčení dne 6. – [datum] byl vyhlášen rozsudek (pod č.j.), jímž byl žalobce b) uznán vinným ze spáchání trestného činu účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 tr. zák., trestného činu poškozování věřitele podle § 256 odst. 2 písm. b), odst. 4 tr. zák. spáchaného ve prospěch zločinného spolčení podle § 43 tr. zák. a ve spolupachatelství dle § 9 odst. 2 tr. zák. a trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 252a odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zák. účinného do 1. 7. 2008 spáchaného ve prospěch zločinného spolčení podle § 43 tr. zák. a ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., a žalobkyně a) byla shledána vinnou ze spáchání trestného činu účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 tr. zák., trestného činu poškozování věřitele podle § 256 odst. 2 písm. b), odst. 4 tr. zák. spáchaného ve prospěch zločinného spolčení podle § 43 tr. zák., zčásti ve spolupachatelství dle § 9 odst. 2 tr. zák., zčásti samostatným jednáním, a trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 252a odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zák. účinného do 1. 7. 2008 spáchaného ve prospěch zločinného spolčení podle § 43 tr. zák., zčásti ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., zčásti samostatným jednáním, za což byli odsouzeni k úhrnnému trestu odnětí svobody každý na osm let, dále jim byl uložen na osm let trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodních společností a zákazu podnikání jako fyzické osoby s předmětem podnikání investorsko-inženýrské činnosti ve stavebnictví a strojírenství, činnost organizačního a ekonomického poradce, činnost realitních kanceláří, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej včetně zprostředkování nákupu a prodeje zboží, a dále byl žalobcům uložen trest propadnutí majetku. Zároveň jim bylo uloženo uhradit společně a nerozdílně náhradu škody poškozeným v celkové výši 10 382 334,50 Kč. Usnesením ze dne [datum] byl zajištěn veškerý majetek mimo jiné i žalobců. Proti rozsudku i proti usnesení ze dne [datum] podali žalobci do protokolu odvolání a stížnost, stížnost odůvodnili dne [datum]. Odvolání podali i další obžalovaní. Písemné vyhotovení rozsudku má 224 stran, rozesláno bylo dne [datum]. Opatřením ze dne [datum] byla obhájci obžalovaného [příjmení] [příjmení] poskytnuta záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů. Dne [datum] bylo soudu doručeno odvolání obžalovaného [příjmení]. Dne [datum] požádal žalobce b) prostřednictvím svého zástupce o prodloužení lhůty k odůvodnění odvolání do [datum]. Dne [datum] bylo soudu doručeno odvolání státní zástupkyně. Dne [datum] byla soudu doručena odvolání obžalovaných [příjmení] [příjmení] a [příjmení]. Dne [datum] požádala obhájkyně obžalovaného [příjmení] [příjmení] o prodloužení lhůty k odůvodnění odvolání. Dne [datum] bylo soudu doručeno odvolání obžalované [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] odůvodnil své odvolání žalobce b). Dne [datum] požádal obhájce obžalovaného [příjmení] [příjmení] o prodloužení lhůty k odůvodnění odvolání. Dne [datum] odůvodnil státní zástupce své odvolání. Dne [datum] bylo soudu doručeno odůvodnění odvolání obžalovaného [příjmení] a dne [datum] odůvodnění odvolání žalobkyně a). Dne [datum] se proti rozsudku odvolala poškozená. Dne [datum] bylo soudu doručeno odůvodnění odvolání obžalovaného [příjmení] [příjmení] a dne [datum] odůvodnění odvolání obžalovaného [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] bylo soudu doručeno odůvodnění odvolání obžalovaného [příjmení] [příjmení] a dne [datum] odůvodnění odvolání obžalovaného [příjmení]. Dne [datum] bylo soudu doručeno odůvodnění odvolání obžalovaného [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] byl spis předložen Vrchnímu soudu v Olomouci. Dne [datum] byla věc vrácena bez věcného vyřízení soudu I. stupně s tím, že Vrchní soud v Olomouci není příslušný k rozhodnutí. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření obžalovaného [příjmení] [jméno] k odvolání státního zástupce. Usnesením ze dne [datum] rozhodl Nejvyšší soud o přikázání věci Vrchnímu soudu v Olomouci (pro řízení o opravných prostředcích ve věci sp. zn. [spisová značka]). Usnesením ze dne [datum] zamítl Vrchní soud v Olomouci stížnosti obžalovaných (včetně žalobců) proti usnesení, jímž byl zajištěn veškerý majetek v rozhodnutí uvedených osob. Dne [datum] bylo soudu doručeno odvolání další poškozené. Dne [datum] bylo odvolacímu soudu doručeno doplnění odvolání obžalovaného [příjmení] [příjmení]. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí] (č.j. [spisová značka]) byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a vrácen tomuto soudu k novému rozhodnutí s tím, že rozhodnutí bylo předčasné. Písemné vyhotovení usnesení má 121 stran, lhůta k jeho vypravení byla prodloužena do [datum]. Dne [datum] byl soud doručen návrh obviněného [příjmení] [příjmení] na zrušení zajištění majetku. Dne [datum] byl Krajskému soudu v Českých Budějovicích – pobočce v Táboře doručen návrh jednoho z obžalovaných na vyloučení předsedy senátu JUDr. [jméno] [příjmení]. Dne [datum] se konalo neveřejné zasedání, kdy bylo rozhodnuto, že předseda senátu JUDr. [jméno] [příjmení] není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení. Téhož dne se potom opět konalo neveřejné zasedání, kdy bylo vyhlášeno usnesení, že se nevyhovuje žádosti obžalovaného [příjmení] a zajištění jeho majetku se nezrušuje. Proti uvedenému rozhodnutí podal obžalovaný [příjmení] stížnost, a to dne [datum]. Dne [datum] se konalo neveřejné zasedání, při němž bylo rozhodnuto, že obžalovaný [příjmení] [příjmení] je účasten amnestie prezidenta republiky ze dne [datum]. Dne [datum] se pak opět konalo neveřejné zasedání, kdy bylo rozhodnuto, že obžalovaná [příjmení] [jméno] [příjmení] je účastna amnestie prezidenta republiky ze dne [datum]. Dne [datum] se pak konalo neveřejné zasedání, týkající se JUDr. [jméno] [příjmení], kdy bylo rozhodnuto, že tento obžalovaný je účasten amnestie prezidenta republiky ze dne [datum]. Při neveřejném zasedání dne [datum] pak bylo rozhodnuto, že obžalovaný [příjmení] [příjmení] je účasten amnestie prezidenta republiky ze dne [datum]. Při neveřejném zasedání dne [datum] bylo rozhodnuto, že obžalovaný [jméno] [příjmení] je účasten amnestie prezidenta republiky ze dne [datum], zároveň byla v částech vždy trestní stíhání těchto osob zastavena. Proti těmto rozhodnutím pak podal státní zástupce stížnost. Proti již dříve podané stížnosti obžalovaného [příjmení] proti rozhodnutí ze dne [datum] tato stížnost byla blíže odůvodněna dne [datum]. Následně se ke stížnosti proti částečnému zastavení trestního stíhání uvedených obviněných vyjadřovali právě jednotliví obvinění. Svoji stížnost odůvodnil státní zástupce dne [datum]. Co se týče rozhodnutí ze dne [datum], napadené obžalovaným [příjmení] [jméno] [příjmení], pak toto rozhodnutí bylo usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum] zrušeno a v celém rozsahu bylo rozhodnuto tak, že se k žádosti obžalovaného [příjmení] zrušuje zajištění majetku. Co se týče rozhodnutí o účasti na amnestii obžalovaného [příjmení] [příjmení], pak stížnost státního zástupce proti tomuto rozhodnutí byla zamítnuta usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum]. Téhož dne bylo rozhodnuto i o stížnosti, týkající se JUDr. [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení], stejně jako JUDr. [jméno] [příjmení] a obžalovaného [jméno] [příjmení]. Dále je zde založeno usnesení Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] s tím, že ústavní stížnost stěžovatele [jméno] [příjmení] se odmítá, toto rozhodnutí je z [datum]. Dne [datum] bylo soudu doručeno dovolání Nejvyššího státního zastupitelství proti rozhodnutí ve věci obviněného [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], rovněž dovolání, týkající se obviněného [jméno] [příjmení] proti rozhodnutí z téhož dne, to bylo doručeno dne [datum]. Dále je zde dovolání ve věci obviněného [příjmení] [jméno] [příjmení] proti rozhodnutí rovněž ze dne [datum], doručené soudu rovněž dne [datum]. Dne [datum] se k dovolání vyjádřil obžalovaný [příjmení]. Dne [datum] navrhl obžalovaný [příjmení] zrušení zajištění majetku. Dne [datum] podal obžalovaný [jméno] [příjmení] dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum]. Dne [datum] podal dovolání proti rozhodnutí ze dne [datum] obžalovaný [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] podal dovolání proti rozhodnutí ze dne [datum] obžalovaný [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] se konalo neveřejné zasedání Nejvyššího soudu, kdy bylo rozhodnuto o spojení dvou věcí obviněného [jméno] [příjmení] ke společnému projednání a rozhodnutí, stejně jako věci, týkající se JUDr. [příjmení]. Usnesením ze dne [datum], jedná se rozhodnutí Nejvyššího soudu, bylo rozhodnuto o zrušení rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum], týkající se obviněných [příjmení], [příjmení] a [příjmení], dále bylo zrušeno rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře, týkající se obviněného [příjmení] ze dne [datum] a dále [jméno] [příjmení] a dále ze dne [datum], týkající se obviněného [příjmení] [příjmení]. Dovolání obviněných [příjmení] [příjmení], [příjmení] a [příjmení] byla odmítnuta. V průběhu pak byla opět žádána povolení o nakládání se zajištěnými majetkem ze strany Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Usneseními ze dne [datum] pak bylo rozhodováno o prodání některého vydaného majetku při domovních prohlídkách. Dále je zde založena ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], podaný JUDr. [jméno] [příjmení]. Podáním ze dne [datum] navrhoval obžalovaný [příjmení] zastavení trestního stíhání své osoby pro zánik trestnosti. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že se nevyhovuje žádosti [jméno] [příjmení] o zrušení zajištění majetku. Proti tomuto rozhodnutí podal obžalovaný [příjmení] dne [datum] stížnost. Tato stížnost byla usnesením ze dne [datum] Vrchním soudem v Olomouci zamítnuta, stejně jako stížnost obžalovaného [jméno] [příjmení], kterým napadal usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne [datum]. Na základě referátu soudu ze dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum] a [anonymizováno] až [anonymizováno].

6. Dále je zde založeno usnesení Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález], kdy se jednalo o rozhodování o ústavní stížnosti [jméno] [příjmení], kterou napadal rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne [datum] a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, kdy byl shrnut průběh daného řízení, byly čteny protokoly. Dále bylo pokračováno [datum] a [datum], kdy byl konstatován obsah jednotlivých spisů, pokračováno bylo rovněž [datum], kdy opět bylo pokračováno v konstatování obsahu jednotlivých svazků. Dále se konalo hlavní líčení dne [datum], kde byly přednášeny závěrečné řeči. Dále se konalo hlavní líčení dne [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek. Lhůta k vyhotovení a vypravení rozhodnutí byla prodloužena do [datum]. V mezičase, než bylo vyhotoveno písemné znění rozsudku, bylo rozhodováno o návrzích ustanovených obhájců na poskytnutí zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů. Následně byla lhůta k vyhotovení písemného znění rozsudku opět prodlužována dále do [datum], opět pak byla lhůta prodloužena do [datum] a dále do [datum] a rovněž do [datum]. Dále je zde založen rozsudek, jímž byli žalobci shledáni vinnými spácháním, a to [celé jméno žalobce] spácháním trestného činu účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 trestního zákona, poškozování věřitele podle § 256 odst. 2, písm. b), odst. 4 trestního zákona, spáchaného ve prospěch zločinného spolčení podle § 43 trestního zákona a ve spolupachatelství dle § 9 odst. 2 trestního zákona a legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 252a odst. 1, 2, písm. a), odst. 3, písm. a) trestního zákona účinného do 1. 7. 2008 spáchaného ve prospěch zločinného spolčení podle § 43 trestního zákona a ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona a dále [celé jméno žalobkyně] byla shledána vinnou spácháním trestného činu účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 trestního zákona, poškozování věřitele podle § 256 odst. 2, písm. b), odst. 4 trestního zákona, spáchaného ve prospěch zločinného spolčení podle § 43 trestního zákona z části ve spolupachatelství dle § 9 odst. 2 trestního zákona z části samostatným jednáním a dále legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 252a odst. 1, 2, písm. a), odst. 3, písm. a) trestního zákona účinného do 1. 7. 2008 spáchaného ve prospěch zločinného spolčení podle § 43 trestního zákona z části ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona, z části samostatným jednáním a byli odsouzeni k úhrnnému trestu odnětí svobody každý na 7 let s tím, že byli zařazeni do věznice s ostrahou. Zároveň jim byl uložen trest propadnutí majetku a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodních společností a zákazu podnikání, jako fyzické osoby, s předmětem podnikání investorsko-inženýrské činnosti ve stavebnictví a strojírenství, činnost organizačního a ekonomického poradce, činnost realitních kanceláří, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, včetně zprostředkování nákupu a prodeje zboží, každý na 8 let. Zároveň jim bylo uloženo, aby rukou společnou a nerozdílnou nahradili správci konkurzní podstaty JUDr. [jméno] [příjmení], úpadce [anonymizována dvě slova] škodu ve výši 9 953 633 Kč, [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] škodu ve výši 428 701,50 Kč. Uvedený rozsudek má celkem 420 stran a doručen byl [celé jméno žalobkyně] dne [anonymizováno] a rovněž tak [anonymizováno] [celé jméno žalobce]. Následně byla podávána odvolání proti tomuto rozsudku, kdy dne [datum] podal odvolání obžalovaný [příjmení] [příjmení], dne [datum] podal odvolání obžalovaný [příjmení], dne [datum] obžalovaný [příjmení], téhož dne podal odvolání státní zástupce, dne [datum] obžalovaný [příjmení], dne [datum] obžalovaný [příjmení] [příjmení]. Zároveň si někteří z obžalovaných podali odvolání již do protokolu s tím, že Bc. [celé jméno žalobce] odůvodnil své odvolání dne [datum]. Někteří z obžalovaných pak žádali o prodloužení lhůty k předložení odůvodnění podaného odvolání. Dne [datum] odůvodnil své odvolání obžalovaný [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] odůvodnila své odvolání [celé jméno žalobkyně], dne [datum] rovněž obžalovaný [příjmení] [příjmení], dne [datum] Ing. [příjmení], dne [datum] JUDr. [příjmení], dne [datum] obžalovaný [příjmení] [příjmení], dne [datum] obžalovaný [příjmení]. Na základě referátu odvolacího soudu ze dne [datum] bylo nařízeno veřejné zasedání na [anonymizováno]. 11. až [datum]. V uvedeném datu se rovněž veřejné zasedání konalo s tím, že rozsudkem ze dne [datum] bylo ve vztahu k [celé jméno žalobkyně] rozhodnuto tak, že tato byla odsouzena za uvedené trestné činy, za což jí byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 let, byla zařazena do věznice s ostrahou a dále jí byl uložen trest zákazu činnosti tak, jak byl specifikován soudem I. stupně na 5 let a zároveň jí byl uložen trest propadnutí majetku. Co se pak týče Bc. [celé jméno žalobce] tak rovněž za uvedené trestné činy mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 5 let, byl zařazen do věznice s ostrahou, byl mu uložen trest zákazu činnosti tak, jak byl specifikován soudem I. stupně v trvání 6 let a byl mu uložen trest propadnutí majetku. Co se týče odůvodnění daného trestu, pak bylo přistoupeno k jeho snížení s ohledem na průběh a trvání daného trestního stíhání. Písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí má celkem 112 stran s tím, že bylo doručeno žalobci den [datum], žalobkyni [celé jméno žalobkyně] dne [datum]. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Následně byla řešena postagenda ve vztahu k jednotlivým odsouzeným. Počínaje dnem [datum] podávali jednotliví odsouzení dovolání proti uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu. Žalobci podali dovolání dne [datum]. Dovolání dalších odsouzených pak byla doručena dne [datum], dne [datum]. Následně se k dovoláním vyjadřoval státní zástupce. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum] byl zrušen rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum] ve vztahu mj. k [celé jméno žalobkyně] a Bc. [celé jméno žalobce] v části, v níž byl jmenovaným obviněným uložen trest propadnutí majetku, v ostatních výrocích, ve zbývající části výroku pod bodem IV. zůstává napadený rozsudek nezměněn. Ve vztahu k žalobcům již pak nebylo rozhodnuto tedy nijak, resp. nebylo nic z toho zrušeno, ani změněno. Toto rozhodnutí bylo doručeno Bc. [celé jméno žalobce] dne [datum] a [celé jméno žalobkyně] dne [datum]. Soudem konstatováno, že ve spise je rovněž založeno usnesení Ústavního soudu, kterým bylo rozhodováno o ústavní stížnosti stěžovatele [jméno] [příjmení] a usnesení Ústavního soudu kterým bylo rozhodováno o ústavní stížnosti JUDr. [jméno] [příjmení].

5. Z žádosti o náhradu škody ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci nárok na náhradu nemajetkové újmy u žalované uplatnili, přičemž svoji újmu vyčíslili na 1 000 000 Kč pro každého z žalobců.

6. Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná po provedeném šetření dospěla k závěru, že celková délka posuzovaného řízení je nepřiměřená a v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk. Celkovou délku řízení ve vztahu k žalobcům žalovaná vypočetla na 14 let. Žalovaná ve stanovisku konstatovala, že došlo k porušení práva žalobců na přiměřenou délku trestního řízení, avšak neshledala důvod pro poskytnutí zadostiučinění v penězích, neboť konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě považovala za dostačující odškodnění. Svůj závěr opřela jednak o skutečnost, že žalobci byli za svou trestnou činnost pravomocně uznáni vinnými, jednak že jim byla jiná forma náhrady nemajetkové újmy ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk poskytnuta již v rámci trestního řízení samotného tím, že byl oběma mimořádně snížen trest odnětí svobody za použití § 40 odst. 1 trestního zákoníku pro nepřiměřenou délku trestního řízení.

7. Z usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], soud zjistil, že ve věci se žalobci rovněž obrátili na Ústavní soud, který jejich ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], a to„ v části, kterou zůstávají zbývající části výroku pod bodem IV. rozsudku nezměněny“, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], odmítl.

8. Ze zprávy Vězeňské služby ze dne [datum] na č.l. 100 – 105 soud zjistil, že žalobkyně a) byla od [datum] hospitalizována na [anonymizováno] oddělení Vězeňské nemocnice [obec] s onemocněním [anonymizováno] s středně vážným průběhem s tím, že její stav je stabilizovaný, cití se dobře, je plně soběstačná a mobilní. Pozdější komplikace vyloučit nelze vzhledem k rizikovosti pacientky.

9. Z pracovní smlouvy mezi [právnická osoba] a žalobcem b) ze dne [datum], mzdového výměru ze dne [datum] a přiznání bonusu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl přijat do pracovního poměru jako bankovní poradce s nástupem do práce dne [datum] a měsíční základní mzdou 18 000 Kč a přiznaným ročním bonusem za rok 2007 28 943 Kč.

10. Z osvědčení řidiče taxislužby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce úspěšně vykonal zkoušku řidičů taxislužby.

11. Z pracovní hodnocení a pracovního posudku žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že pracovní poměr se žalobcem b) byl ukončen dohodou ke dni [datum], že v archivu nebylo zjištěno, že by banka poskytovala osobní hodnocení pro účely orgánů činných v trestním řízení a že k osobě žalobkyně a) banka neviduje žádný záznam. Žalobce b) plnil svoje úkoly zodpovědně a včas, uplatňoval své schopnost a osobní předpoklady.

12. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalobce], syna žalobkyně a) a bratra žalobce b), soud zjistil, že celých 17 let v realitě trestního stíhání žili, neustále s tím byl konfrontován. Odrazilo se to na celé rodině. Celé řízení svědek sledoval, týkalo se ho to, protože všichni žijí ve společné domácnosti. Pokud jde o dopady délky řízení na žalobce, svědek vypověděl, že jednání u soudu I. stupně trvalo nepředstavitelnou dobu, ale žalobci se na tom nijak nepodíleli. Vždy, když byli vyzváni, tak jeli k soudu, i když to měli daleko. Zároveň v tom řízení byly vznášeny námitky podjatosti státní zástupkyně vůči předsedovi senátu, které byly shledány nedůvodnými, a i tím se to neskutečně protáhlo. Celé té délce pak odpovídá i dopad toho řízení na rodinu z hlediska zdravotního, sociálního i psychického. K dopadům na život žalobkyně a) svědek uvedl, že předtím byla energická, věnovala se oblasti stavebnictví a projekční činnosti, organizovala velké stavby týkající se parovodů. Poté do firmy přibyl i žalobce b) a zároveň bylo nutno investovat velké prostředky do této firmy. Poté, co v roce [rok] začalo trestní řízení, tak oba strávili jeden den v zajišťovací vazbě, poté to celé bylo medializováno a poté přestala mít firma stavební zakázky. Žalobkyni a) to psychicky zničilo a činnost firmy skončila, přičemž celé řízení strávila pod mediálním tlakem doma, prakticky v izolaci. Odrazilo se to v jejím špatném psychickém stavu, což souviselo i s tím, že skončila činnost i žalobce b), neboť rovněž působil v dané stavební firmě. Žalobce b) musel začínat znovu od píky, neměl jako vysokoškolsky vzdělaný manažer žádnou práci. Působil v bance, kdy se rychle z pokladníka vypracoval na osobního bankéře a následně i na vyšší stupeň a poté působil i ve funkci ředitele pobočky mezinárodní banky, tato pobočka měla vynikající výsledky. V roce [rok] však přišel první odsuzující rozsudek, a když se toto nadřízení dozvěděli, tak s ním byl rozvázán pracovní poměr. Zároveň se řízením byly spojeny vysoké náklady na zastupování. Žalobce b) musel začínat potřetí znova, pracoval jako hlídač, portýr, neměl jak se uživit a vykonával nekvalifikované profese, například i jako řidič. Celá ta nejistota se projevila v rodinném životě. Žalobce b) si nemohl dovolit založit rodinu a pravděpodobně to nepůjde ani v budoucnu, což je důsledkem neskutečně dlouhého řízení. V dubnu tohoto roku prodělala žalobkyně a) nemoc [anonymizováno], měla velmi těžký průběh se zápalem plic. Dle názoru svědka se na ní tato nemoc velmi podepsala. Žalobce b) měl původně nemovitost, kterou si pořídil na hypotéku, neměl to ale jak splácet, a proto o ni přišel a zbyly mu jen dluhy. Svědek též uvedl, že trestní řízení jim zcela nabouralo život, a to tak, že to už ani nebylo žití, ale přežívání. Svědek to přirovnal k psychickým problémům lidí v souvislosti s epidemií [anonymizováno].

13. Z vyjádření [celé jméno žalobce], manžela žalobkyně a) a otce žalobce b), které soud rovněž provedl k důkazu, nic nezjistil, neboť je třeba přisvědčit námitce žalované ohledně pravosti, neboť podpis na listině není úředně ověřen a nelze tak mít jistotu o tom, že jde o podpis [celé jméno žalobce] ani, že jde o autentický projev vůle jmenovaného. Soud obsah této listiny proto vyhodnotil jako základní informaci o tom, co nového by mohl do řízení přinést výslech uvedeného svědka. Po tomto vyhodnocení dospěl soud k závěru, že jde o opakování skutečností, které již plynou z dalších v řízení provedených důkazů, zejména z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalobce] a ani kdyby svědek při výslechu potvrdil v prohlášení uváděné skutečnosti, nijak by to nezměnilo posouzení věci soudem. Byť žalobci na výslechu [celé jméno žalobce] netrvali, bylo to za situace, kdy měli za to, že soud bude vycházet z písemného prohlášení, a proto soud provedení důkazu výslechem tohoto svědka zamítl pro nadbytečnost.

14. Soud má na základě učiněných skutkových zjištění za prokázaný skutkový stav shodně s průběhem řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře, sp. zn. [spisová značka], s tím, že řízení dosud nebylo skončeno v části, v níž Nejvyšší soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v části výroku pod bodem IV., v níž byly žalobcům uloženy tresty propadnutí majetku. Mezi účastníky nebylo sporné, že trestní řízení trvalo nepřiměřenou dobu a tuto skutečnost konstatoval rovněž Vrchní soud v Olomouci, když z tohoto důvodu výslovně oběma žalobcům snížil uložený nepodmíněný trest odnětí svobody o dva roky, a to konkrétně ze sedmi let na pět let. V okamžiku vyhlášení rozsudku tedy trestní řízení trvá celkem 16 let, 4 měsíce a 15 dnů s tím, že v nejistotě jsou žalobci v nejistotě jen ohledně uloženého trestu propadnutí majetku; pokud jde o ostatní části pravomocného rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, v tomto směru již žalobci všechny vnitrostátní opravné prostředky vyčerpali a v nejistotě tak již v žádné jiné části být nemohou. Pokud jde o vliv nepřiměřené délky trestního stíhání na osobní a pracovní život a zdravotní stav, má soud za prokázané, že dopady samotné délky řízení se prolínaly s dopady trestního stíhání jako takového. Pokud jde o žalobkyni a), má soud za prokázané, že její podnikání skončilo primárně v souvislosti se samotným trestním stíhání a do souvislosti s ním lze dát i rapidní zhoršení jejího psychického stavu, jak o tom hovořil svědek [příjmení] [celé jméno žalobce]. Do přímé souvislosti s délkou řízení nelze dle provedeného dokazování dávat ani onemocnění žalobkyně nemocí [anonymizováno], neboť nelze přičíst k tíži žalované, že právě v době, kdy pandemie tohoto onemocnění propukla, byla žalobkyně ve výkonu trestu. Pokud jde o žalobce b), pak nebyly ani tvrzeny konkrétní dopady na jeho zdravotní stav v souvislosti s nepřiměřenou délkou trestního stíhání. Pokud jde o dopady na pracovní život žalobce b), pak bylo prokázáno vyjádřením právního nástupce zaměstnavatele žalobce b), že jeho pracovní poměr skončil dohodou, a to již v roce 2010, tedy v době, kdy trestní stíhání trvalo cca 5 let a lze ho tak dávat spíše do příčinné souvislosti se samotným trestním stíháním, než s jeho délkou. V tomto směru ostatně vyznívají i samotná žalobní tvrzení, kdy žalobce b) tvrdil, že byl jeho pracovní poměr ukončen poté, co se jeho zaměstnavatel dozvěděl o tom, že je trestně stíhán.

15. Soud zvlášť nehodnotil osvědčení řidiče taxislužby a pracovní posudek žalobce, neboť z nich neplyne nic, co by mělo vliv na posouzení otázky tvrzené nemajetkové újmy žalobců soudem.

16. Soud posoudil zjištěný skutkový stav po právní stránce následujícím způsobem.

17. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek tímto zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

18. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

19. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

21. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

22. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

23. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od [datum] (§ 31a OdpŠk). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek pramenící z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále„ EÚLP“). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z ESLP na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Soud je toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií stanovených judikaturou ESLP.

24. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

25. Co se týká existence prvého z uvedených předpokladů, tj. nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí v posuzovaném řízení, soud má za to, že tento je naplněn, neboť v tomto řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, kterým se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti a zpravidla jde o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 28 Cdo 966/2008).

26. Nesprávný úřední postup v posuzovaném případě spočíval v celkově nepřiměřené délce posuzovaného trestního stíhání, které pro svou délku ke dni vyhlášení rozsudku 16 let a 4 měsíce a 15 dnů nelze považovat za dobu přiměřenou. Porušení práva na projednání věci v přiměřené době ostatně dovodila a konstatovala sama žalovaná ve svém stanovisku ze dne [datum], kterým přiznala žalobcům zadostiučinění v podobě konstatování, že v naříkaném řízení došlo k porušení práva žalobce na přiměřenou délku trestního řízení.

27. Ustanovení § 31a odst. 2 OdpŠk vymezuje jak formu, tak rozsah náhrady. Peněžitá kompenzace je označena za způsob zásadně subsidiární, nastupující tehdy, není-li možno nemajetkovou újmu nahradit jinak, přičemž dostačujícím prostředkem nápravy by se nejevilo pouhé konstatování porušení práva. S ohledem na okolnosti případu dospěl soud k závěru, že nesprávný úřední postup nezakládá právo ani jednoho z žalobcl na přiznání finančního zadostiučinění.

28. Posuzované řízení bylo extrémně složité jak po stránce skutkové, právní, tak procesní. Řízení bylo nakonec vedeno proti 12 obžalovaným na základě 6 obžalob pro desítky skutků. Celé řady skutků se dopouštěli v rámci účasti na zločinném spolčení. Soud se v rámci posouzení hlediska složitosti řízení ztotožňuje s žalovanou i s hodnocením Vrchního soudu v Olomouci, který trestnou činnost označil jako rozsáhlou a mimořádně sofistikovanou. Věc byla rozhodována na třech stupních soudní soustavy, dvakrát na prvním a druhém stupni, jednou rozhodoval Nejvyšší soud o dovolání ve věci samé a věc byla řešena i Ústavním soudu. Je pravdou, že věc doposud není pravomocně skončena v části výroku o trestu, kterým byl žalobcům uložen trest propadnutí majetku. Soud však posuzuje délku řízení k okamžiku vyhlášení rozsudku a vychází z délky výše uvedené. V řízení bylo opakovaně rozhodováno o poskytnutí zálohy obhájcům, zrušení zajištění, uvolnění prostředků ze zajištění, vyplacení znalečného, svědečného, přibrání znalce, spojení věcí ke společnému projednání, opakovaně bylo třeba rozhodovat o vyloučení předsedy senátu z projednávání věci, bylo rozhodováno o účasti na amnestii, zastavení řízení pro promlčení, a to v celé řadě případů na dvou stupních, neboť byly proti rozhodnutím opakovaně podávány stížnosti, ať už z řad obviněných nebo státního zástupce. V souvislostmi s opravnými prostředky byla věc taktéž opakovaně předkládána Nejvyššímu soudu k přikázání věci Vrchnímu soudu v Olomouci.

29. Nebylo prokázáno, že by se žalobci na délce řízení nějakým aktivním způsobem podíleli, nicméně zásadní vliv na délku řízení měla samotná jeho složitost, tudíž samotný fakt, že se žalobci nijak řízení aktivně nemařili, nemohl k délce řízení nijak pozitivně přispět. Ani poukaz na to, že měla či mohla být vyloučena k samostatnému projednání, není případný, neboť soudu v kompenzačním řízení nepřísluší posuzovat správnost či účelnost postupu orgánů, které se na vedení řízení podílely.

30. Stran činnosti orgánů činných v trestním řízení lze postup považovat za plynulý. Lhůty pro vypracování rozsudků byly sice mimořádně dlouhé, ovšem s ohledem na rozsah řízení, množství obviněných, postupného zahajování trestního stíhání pro jednotlivé skutky u jednotlivých obviněných, rozsah dokazování, lze tyto lhůty považovat stále ještě za přiměřené, neboť povinnosti soudu řádně zhodnotit veškeré provedené důkazy, posoudit všechny skutečnosti svědčící ve prospěch i neprospěch obžalovaných nebylo dle přesvědčení soudu možné dostát v zákonných lhůtách pro vypracování rozsudku, ale ve lhůtách mnohonásobně vyšších. O tom svědčí i mimořádně vysoký rozsah rozsudků, který čítá stovky stran.

31. Namítané řízení je spojeno, jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne [datum], Cpjn 206/2010, s vyšším typovým významem pro účastníka, neboť se jednalo o řízení trestní Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 10. 3. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2742/2009, uvedl, že stejně jako ESLP vychází ze„ silné, ale vyvratitelné domněnky“ (strong but rebuttable presumption), že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje. Je pak věcí státu, zda se na základě okolností konkrétního případu pokusí danou domněnku vyvrátit (srov. rozsudek velkého senátu ESLP ze dne [datum] ve věci Apicella proti Itálii, stížnost [číslo] odstavec [číslo] nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 30 Cdo 958/2009). Nicméně jak v rozhodnutích Nejvyššího soudu, tak i ESLP bylo konstatováno, že je důležité zvážit, zda v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení došlo u osoby domáhající se kompenzace ke stavu úzkosti, nejistoty či k jiné obtíži, k jejíž reparaci celé odškodňovací řízení směřuje (jinými slovy srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2010, sp. zn. 30 Cdo 1209/2009, či rozsudek senátu čtvrté sekce ESLP ze dne [datum], ve věci Szeloch proti Polsku, stížnost [číslo]). Je proto třeba vycházet z předpokladu, že nepřiměřeně dlouhé řízení působí účastníkům nemajetkovou újmu, která se zpravidla odškodní v penězích, avšak vždy je nutno zvažovat, zda v konkrétním případě nenastaly okolnosti, které tento předpoklad vyvracejí. Takovou okolností může (ale nemusí) být to, že náhrady nemajetkové újmy se domáhá pravomocně odsouzený pachatel trestného činu právě za délku trestního řízení, v němž byl shledán vinným, popřípadě mu byl i uložen trest, neboť takové řízení nemohlo v jeho osobnostní sféře vyvolat žádnou citelnou újmu. ESLP v takových případech zpravidla považuje za postačující zadostiučinění konstatováním porušení práva (viz výše uvedený rozsudek ve věci Szeloch proti Polsku či rozsudek senátu třetí sekce ESLP ze dne [datum], ve věci Cherakrak proti Francii, stížnost [číslo]).

32. Zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé trestní řízení může být přiznáno i v podobě zmírnění ukládaného trestu. To je však možné jen za podmínky, že takové zmírnění je navázáno právě na porušení práva na přiměřenou délku řízení. V rozsudku trestního soudu musí být výslovně uvedeno, že uložený trest je mírnější právě proto, že soud přihlédl k okolnosti nepřiměřeně dlouhého řízení, nebo to z něj musí alespoň nezpochybnitelně vyplývat. Musí z něj být též patrno, o jakou část byl trest zmírněn právě v důsledku přihlédnutí k nepřiměřené délce řízení. Podle ESLP musí být toto zmírnění měřitelné a výslovné, z rozsudku musí být patrno, k jakému konkrétnímu snížení trestu v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení soud přistoupil (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3867/2011).

33. Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum] byl žalobcům za použití § 40 odst. 1 tr. zákoníku, § 43 tr. zákoníku a 44 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody každému na pět let. Oproti odsuzujícímu rozsudku soudu I. stupně jim tak byl trest zkrácen každému o dva roky. V odůvodnění rozsudku odvolací soud uvedl, že práva obžalovaných (tedy i žalobců) byla dotčena mimořádně nepřiměřenou délkou řízení, kde jako prostředek její kompenzace odvolací soud v případě většiny obžalovaných aplikoval ust. § 40 dost. 1 tr. zákoníku o mimořádném snížení trestu odnětí svobody, kterým byla kompenzována právě nepřiměřená délka tr. řízení obžalovaných v předmětné věci s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 303/2012.

34. Ve světle uvedené judikatury soud považuje konstatování porušení práva spolu se zadostiučiněním za nepřiměřeně dlouhé trestní řízení v podobě zmírnění uloženého trestu odnětí svobody o dva roky za dostatečnou satisfakci, způsobilou újmu žalobce odčinit. V rozsudku odvolacího soudu bylo explicitně uvedeno, že uložený trest byl zmírněn právě v důsledku nepřiměřené délky trestního stíhání a je z něj patrno, k jakému konkrétnímu snížení trestu v důsledku nepřiměřeně dlouhé řízení soud přistoupil.

35. Soud nesdílí názor žalobců, že by snížení uloženého trestu muselo nutně směřovat pod spodní hranici zákonné sazby. Podstatné je, zda lze provedené snížení považovat s ohledem na délku řízení s přihlédnutím ke všem ostatním okolnostem případu za dostatečnou satisfakci. V tomto směru má soud za to, že snížení uloženého trestu za závažnou trestnou činnost ve prospěch zločinného spolčení o téměř jednu třetinu za takovou plně postačující satisfakci považovat lze. Soud v tomto směru považuje za potřebné připomenout rovněž to, že není sporu o to, že i přes mimořádnou složitost a náročnost celého trestního řízení nelze jeho délku za přiměřenou považovat. V tomto směru konstatovala porušení příslušného práva i žalovaná a soud tomuto závěru přisvědčuje. Na straně druhé však za tuto nepřiměřenou délku byli oba žalobci náležitě odškodněni již v samotném trestním řízení a spor se tak vedl o to, zda žalobcům náleží i odškodnění v penězích. Žalobci svůj nárok postavili na tvrzení, že kdyby délka řízení byla přiměřená, tedy cca poloviční, nebyly by dopady do jejich života tak dalekosáhlé. V řízení však bylo prokázáno, že újma, kterou žalobci pociťovali, byla primárně způsobena samotným trestním stíháním a poté výkonem uloženého trestu, jak bylo zmiňováno zejména ve vztahu k žalobkyni a) z hlediska dopadů do jejího zdravotního stavu. Nelze přičítat k tíži státu, že žalobce b) v průběhu trestního stíhání nezaložil rodinu, že se dostal do finančních nesnází i v souvislosti s vynaloženými náklady na obhajobu, či že žalobkyně a) špatně snáší ve vyšším věku výkon trestu. Oba žalobci byli pravomocně odsouzeni, pročež samotné trestní stíhání a uložený trest jsou zákonné a nelze se v této souvislosti domáhat jakéhokoli odškodnění za nemajetkovou újmu s tím způsobenou. Soud připouští, že délka řízení prohlubuje újmu utrpěnou v důsledku toho, že je trestní stíhání vůbec vedeno. Zákonné trestní stíhání je však očekávatelnou reakcí státem k tomu určených orgánů na protiprávní jednání, které naplňuje skutkovou podstatu některého trestného činu. Soud proto po důkladném zvážení všech skutečností, které vyšly v řízení najevo, neshledal důvody k tomu, aby některému z žalobců přiznal nad rámec konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě poskytnutého žalovanou a snížení uloženého trestu odnětí svobody poskytnutého již trestním soudem další satisfakci v peněžité formě.

36. S ohledem na uvedené, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 za použití § 151 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 9 režijních paušálů po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za vyjádření k žalobě ze dne [datum], přípravu a účast na jednání dne [datum], přípravu a účast na jednání dne [datum], vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum], přípravu a účast na jednání dne [datum] a účast na jednání dne [datum] (podle vyhlášky č. 254/2015 Sb.), tedy celkem v částce 2 700 Kč. Povinnost k plnění soud určil ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.

Poučení