17 C 529/2020 - 505

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr. Janem Uhlířem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazují: a) Pozemek parc. č. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno], rodinný dům, a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], to vše v k.ú. a obci [adresa], zapsané na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa], b) hodnoty zůstatků na bankovním účtu č. [č. účtu], vedeném u společnosti [právnická osoba]. na jméno žalobkyně, ke dni [datum], a to ve výši [částka], a na bankovním účtu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vedeném u společnosti [právnická osoba]. na jméno žalobkyně, ke dni [datum], a to ve výši [částka], c) hodnota zůstatku na účtu č. [hodnota], vedeném u společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno]. na jméno žalobkyně, ke dni [datum], a to ve výši [částka], d) osobní vozidlo [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno], SPZ [SPZ].

II. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazují: a) hodnota zůstatku na bankovním účtu č. [č. účtu], vedeném u společnosti [právnická osoba]. na jméno žalovaného, ke dni [datum], a to ve výši -[částka], b) hodnota odbytného dle pojistné smlouvy č. [hodnota] uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], ke dni [datum], a to ve výši [částka], c) hodnota zůstatku na účtu č. [hodnota], vedeném u společnosti [právnická osoba]. na jméno žalovaného, ke dni [datum], a to ve výši [částka].

III. Ze zaniklého společného jmění manželů se do rovno dílného podílového spoluvlastnictví přikazuje dluh ze smlouvy o hypotéčním úvěru [Anonymizováno] uzavřené dne [datum] účastníky řízení a společností [právnická osoba].

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádacím podílu částku [částka], a to do tří měsíců od právní moci rozsudku.

V. Žalobkyni se po právní moci tohoto rozsudku vrací částka [částka] představující přeplatek zálohy na vyhotovení znaleckého posudku.

VI. Žalovanému se po právní moci tohoto rozsudku vrací částka [částka] představující přeplatek zálohy na vyhotovení znaleckého posudku.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo vypořádáno společné jmění manželů s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] manželství a rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], bylo manželství rozvedeno. Žalobkyně navrhovala, aby z majetku náležejícího do společného jmění byly vypořádány následující nemovitosti, a to pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno], rodinný dům, pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše v k.ú. a obci [adresa], zapsané na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa], dále jen předmětné nemovitosti. Žalobkyně požadovala přikázat předmětné nemovitosti do jejího výlučného vlastnictví, neboť je solventní, protože formou daru od svých rodičů obdržela na účet částku [částka]. Mimo vztah, který žalobkyně k rodinnému domu má, je třeba vzít v potaz také přání nezletilých dětí, které má žalobkyně ve výlučné péči. Nezletilí několikrát žalobkyni řekli, že by se rádi vrátili do rodinného domu, kde mají své pokoje a se cítí jako doma. Nezletilí se žalobkyně opakovaně ptali, kdy se nastěhují zpět do rodinného domu, zejména [Anonymizováno] účastníků vyjádřil přání v domě bydlet. Z výše uvedeného a také z ekonomických důvodů se žalobkyně rozhodla vrátit se zpět do rodinného domu. I přes to, že účastníci řízení momentálně žijí s nezletilými v rodinném domě (od začátku [Anonymizováno] [Anonymizováno]), vedou oddělenou domácnost. V rámci řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem v roce [Anonymizováno] a [Anonymizováno] bylo doporučeno účastníkům ze strany OSPODu, aby v zájmu dětí nesdíleli společnou domácnost. Doporučení OSPODu bylo učiněno s ohledem na nezletilé, jelikož soužití rozvádějících se rodičů v konfliktním prostředí bylo pro nezletilé traumatizující. Žalobkyně byla nucena žít v bytě, kde platila nájemné od [Anonymizováno] [Anonymizováno], které převyšovalo cenu měsíční splátky hypotečního úvěru. Z výše zmíněného důvodu žalobkyně nárokuje náhradu za nadužívání, respektive jednu polovinu rozdílu mezi hypotéčními splátkami a výši nájemného. Žalovaný vyloučil žalobkyni z užívání domu, žalobkyně byla nucena se odstěhovat a hradit nájemné, a proto požaduje zohlednit částku [částka]. Jedná se o polovinu částky, kterou byla žalobkyně nucena uhradit na nájemném za období od [Anonymizováno] [Anonymizováno] do [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy se opět nastěhovala do rodinného domu. Nájemné činilo [částka] měsíčně a jelikož se jedná o [Anonymizováno] měsíců a částka musí být dělena dvěma, činí celková částka právě [částka].

2. Žalobkyně dále učinila předmětem vypořádání dluh ze smlouvy o hypotéčním úvěru č. [č. účtu] uzavřené dne [datum] mezi účastníky řízení a [právnická osoba]., finanční prostředky na bankovním účtu žalobkyně č. [č. účtu], na účtu důchodového připojištění žalobkyně (č. [hodnota], společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno].) se zůstatkem [částka], přičemž část prostředků bylo na účtu již před manželstvím, na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u společnosti [právnická osoba]. na jméno žalovaného, na účtu důchodového připojištění žalovaného (č. [hodnota], společnost [právnická osoba].) a na účtu životního pojištění žalovaného (dle pojistné smlouvy č. [hodnota] uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba]). Co se týká plateb žalovaného na hypotéční úvěr po rozvodu manželství do [Anonymizováno] [Anonymizováno], tak tyto je třeba pokrátit , neboť žalovaný hradil i vlastní (společný) dluh. Dále si žalovaný uplatňoval odpisy na dani z příjmů fyzických osob, čímž se obohatil na úkor žalobkyně, a proto by těchto odečtů uplatněných žalovaným měla být započtena ve prospěch žalobkyně. Žalovaný uhradil ze svých prostředků za období [Anonymizováno]/[Anonymizováno]–[Anonymizováno]/[Anonymizováno] částku [částka] a za období [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[částka], celkem tedy [částka], z čehož činí [částka]. Od této částky je třeba odečíst celkovou částku slevy na dani [částka], k jejímuž uplatnění by byla oprávněna žalobkyně. Celkem tedy vnos žalovaného činí částku [částka]. Od [Anonymizováno] [Anonymizováno] jsou splátky hypotéky hrazeny účastníky rovným dílem.

3. Předmětem vypořádání žalobkyně učinila také vnosy, a to finanční prostředky v částce [částka] z jejího stavebního spoření, které byly použity na nákup předmětných nemovitostí. Smlouva o stavebním spoření č. [hodnota] byla uzavřena mezi žalobkyní a [právnická osoba] spořitelnou (dnes [právnická osoba].) dne [datum]. Vynaložení výlučných prostředků žalobkyně na část kupní ceny za předmětnou nemovitost vyplývá ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne [datum] a vyúčtování meziúvěrového účtu ze dne [datum]. Žalobkyně navrhla zohlednit také vnos [částka], který měla naspořený na svém účtu z období před uzavřením manželství. Částka byla použita na platbu rezervační zálohy na koupi pozemku, na kterém je umístěn rodinný dům ve společném jmění manželů. Tato platba proběhla v hotovosti, ale její realizace je doložena následně uzavřenou kupní smlouvou. Dalším vnosem je částka [částka], kterou měla žalobkyně na svém účtu před uzavřením manželství, přičemž tato částka byla použita také na kupní cenu za předmětnou nemovitost. Předmětem vypořádání učinila žalobkyně taktéž vnos [částka] (původně [částka]) ze stavebního spoření vedeného na účtu č. [č. účtu] u [právnická osoba]. Částka byla použita na nákup společné nemovitosti s tím, že byla uhrazena z výlučných prostředků žalobkyně na předmětnou nemovitost, neboť tyto prostředky byly použity jako vlastní zdroje pro získání úvěru na financování kupní ceny, a to prostřednictvím stavebního spoření žalobkyně vedeného na účtu č. [č. účtu]. Prostředky byly použity na úhradu meziúvěru pro číslo meziúvěrového účtu [č. účtu] pro číslo úvěrové smlouvy [Anonymizováno], na základě které byla financována kupní cena nemovitosti. Každý z bývalých manželů měl svůj účet stavebního spoření již před uzavřením manželství (žalobkyně [č. účtu] a žalovaný [č. účtu]), přičemž společně pak po uzavření manželství uzavřeli úvěrovou smlouvu č. [hodnota]. Žalobkyně taktéž požadovala zohlednit vnos [částka], jelikož za tuto částku prodala vozidlo [Anonymizováno] [Anonymizováno], SPZ [SPZ], ve svém výlučném vlastnictví. Tato částka byla přitom odečtena od ceny vozidla, který zakoupili účastníci v průběhu manželství, tedy vozidla [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno], SPZ [SPZ]. Žalobkyni bylo dne [datum] odcizeno vozidlo SPZ [SPZ], a proto si byla nucena zakoupit nové vozidlo na přelomu [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Kupní cena vozidla byla hrazena z pojistky na základě pojistné události, která se stala před uzavřením manželství. Na registru vozidel bylo vozidlo zapsáno až [datum], jelikož byl vůz dovezen z [Anonymizováno]. V průběhu řízení žalobkyně dále uvedla, že nesouhlasí s výší vnosů [částka] na nákup krbové vložky, [částka] na nákup dřevěné podlahové krytiny a [částka] na nákup a montáž venkovních žaluzií od společnosti [právnická osoba] v [právnická osoba]., neboť je nevěrohodné, že by si člověk po takto dlouhé době pamatoval konkrétní částku, datum a účel pro který finanční prostředky poskytl. Předložené důkazy navíc neprokazují tvrzení žalovaného.

4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že nárok neuznává a žádá soud o přihlédnutí k participaci účastníků na úhradě nákladů domu, přispění k realizaci výstavby, zůstatky na účtech, studiu žalobkyně během manželství, odstěhování žalobkyně z domu a vystěhování nábytku, placení automobilu žalobkyně žalovaným, podílení se na financování domácnosti během manželství, aktiv manželky a pohyby na jejích účtech, disproporci zůstatku hypotéky a ceně předmětné nemovitosti nezávislým soudním znalcem. Konkrétně navrhl, aby předmětem vypořádání byly zůstatky na účtech u společnosti [Anonymizováno] – [Anonymizováno], [Anonymizováno] – [adresa] [Anonymizováno] a [právnická osoba] (účty č. [č. účtu] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]) a osobní vozidlo [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], SPZ [SPZ]. Dále navrhl, aby v rámci vypořádacího podílu byly zohledněny vnosy žalovaného do nákupu a výstavby předmětných nemovitostí, a to částka [částka] za nákup hromosvodu v [Anonymizováno] [Anonymizováno] v hotovosti, částka [částka] představující dar od otce žalovaného s tím, že tato částka byla připsána dne [datum] na účet žalovaného a byla použita dne [datum] (částka [částka]) a dne [datum] (částka [částka]) na úhradu faktur společnosti [právnická osoba] na nákup venkovních žaluzií, částka [částka] představující dar od matky žalovaného zaslaný na účet žalovaného s tím, že za tento dar byla nakoupena dřevěná podlahová krytina dne [datum] u společnosti [Anonymizováno] za kupní cenu [částka], částka [částka] představující dar od matky žalovaného předaný dne [datum] v hotovosti, přičemž tyto prostředky byly použity na zakoupení kamen [Anonymizováno] [Anonymizováno] dne [datum] od pana [jméno FO], částka [částka] jako dar od matky žalovaného zaslaný v [Anonymizováno] [Anonymizováno] na účet žalovaného a tato částka byla použita na část kupní ceny za předmětnou nemovitost, částka [částka] vložená [jméno FO] dne [datum] na účet, částka [částka] ze [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalovaného u společnosti [Anonymizováno] č. účtu [č. účtu] s tím, že se jedná o prostředky naspořené na tomto účtu do [Anonymizováno] [Anonymizováno] (toto tvrzení byla v podání ze dne [datum] upřesněno tak, že se jedná o částku [částka]), částka [částka] ze stavebního spoření u společnosti [adresa] [Anonymizováno], kdy [datum] proběhla výplata ze smlouvy č. [hodnota] v částce [částka] (v podání ze dne tvrzení ohledně této částky bylo doplněno tak, že žalovaný disponoval částkou [částka] ze stavebního spoření u [Anonymizováno] ([adresa] [Anonymizováno]) č. účtu [č. účtu] a [č. účtu], výplata z těchto účtů činila částku [částka] dne [datum] na účet žalovaného a dne [datum] byly tyto prostředky zaslány na účet žalobkyně za účelem další úhrady stavebního spoření použitého k úhradě ceny bytu dne [datum] s tím, nechť skutečný účel platby z účtu žalobkyně prokáže žalobkyně, neboť žalovaný nemá přístup k jejímu účtu).

5. Dále žalovaný navrhl, aby v rámci vypořádání byla zohledněna částka [částka] představující finanční prostředky použité na rekonstrukci bytu v období od [Anonymizováno] [Anonymizováno] do [Anonymizováno] [Anonymizováno], neboť se jedná o vnos započitatelný do později vzniklého společného jmění (v podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že částka za rekonstrukci byla ve výši cca [částka]). Žalovaný měl tento byt v užívání od roku [Anonymizováno], v roce [Anonymizováno] na své náklady byt zrekonstruoval a v souvislosti se sňatkem se žalobkyně stala společným nájemcem bytové jednotky. Dne [datum] byla bytová jednotka prodána [Anonymizováno] družstvu [adresa] a dne [datum] byla převedena do společného vlastnictví účastníků za částku [částka] kupní smlouvou, přičemž předmětná částka již byla zaplacena před prodejem ve formě akontace, což bylo převážně z prostředků žalovaného. K převedení (odkupu) bytu došlo v příčinné souvislosti s předchozím užíváním bytu. Následný prodej bytové jednotky v roce [Anonymizováno] „vynesl“ prostředky v částce [částka]. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že bytová jednotka byla účastníky prodána za částku [částka], z čehož byl vnos žalovaného minimálně ve výši [částka], což je rozdíl mezi kupní a prodejní cenou bytové jednotky, který by měl být započítán ve prospěch žalovaného. V podání ze dne [datum] žalobce dále uvedl, že přestože bytová jednotka byla pořízena manželi společně, dostala se do jejich vlastnictví zásluhou žalovaného a odkázal například na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1842/2014. Zásluhovost žalovaného lze spatřovat zejména v tom, že převod vlastnického práva k bytové jednotce byl za strany [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] podmíněn nájemní smlouvou, kterou však uzavřel žalovaný sám, a to dlouhou dobu před uzavřením manželství. Významné je, že z výtěžku prodeje bytové jednotky byla uhrazena více jak čtvrtina nákladů na stavbu domu. Bez tohoto vkladu by stavbu domu nebylo možné vůbec dokončit. Žalovaný považuje za přiměřené, aby soud započítal 2/3 kupní ceny za prodej bytové jednotky ve prospěch žalovaného, tedy částku [částka].

6. Žalovaný sporoval, že by žalobkyně z výlučných prostředků uhradila na zakoupení předmětných nemovitostí částky [částka], [částka] a [částka], neboť ze svých výlučných prostředků uhradil částku [částka] ze stavebního spoření u společnosti [Anonymizováno] č. účtu [č. účtu], částku minimálně [částka] ze svých výlučných prostředků za pozemek a na částku [částka] si účastníci vzali úvěr za trvání manželství. Sporná je taktéž částka [částka], resp. [částka]. Dále navrhl, aby do vypořádacího podílu byly započítány také splátky hypotéky ve výši [částka] měsíčně, které hradil žalovaný, a to již od měsíce [Anonymizováno] [Anonymizováno], neboť od tohoto měsíce nevedli účastníci společnou domácnost, což bylo prokázáno již v opatrovnickém řízení. Žalovaný potvrdil, že od [Anonymizováno] [Anonymizováno] hradí splátky na hypoteční úvěr každý z účastníků rovným dílem.

7. Žalovaný sporoval, že by předmětem vypořádání mohly být prostředky na účtech penzijního a životního pojištění žalovaného, neboť pojistné bylo hrazeno pouze jako příspěvek zaměstnavatele. Také životní pojištění platil za žalovaného zaměstnavatel a peněžní prostředky z tohoto pojištění byly vyplaceny až po rozvodu manželství. Žalovaný v tomto odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2016, sp. zn. I. ÚS 1487/16, ve kterém soud dovodil, že peněžní prostředky se stanou součástí společného jmění až samotnou výplatou. K výplatě však v době trvání manželství nedošlo. Žalovaný však navrhuje vypořádat úvěr č. [Anonymizováno] ve výši ke dni zahájení rozvodového řízení, resp. ke dni [datum], kdy zanikla společná domácnost. Žalovaný tento úvěr opakovaně refinancoval během manželství s ohledem na finanční potřeby rodiny, plně z něj financoval počáteční výstavbu rodinného domu v období od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] [Anonymizováno] a v neposlední řadě pokrýval potřeby rodiny v období, kdy žalobkyně byla na mateřské dovolené. Žalovaný nadto požaduje vypořádat zaplacené pojistné na [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. [hodnota] u společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] vinkulované k hypotečnímu úvěru. Zaplacené pojistné od [datum] do [datum] bylo v celkové výši [částka] ([Anonymizováno] měsíců x [částka]), a proto žalovanému náleží částka [částka], kterou hradil za žalobkyni. Žalovaný v podání ze dne [datum] zopakoval, že žádá vypořádat společné jmění k datu [datum], kdy zanikla společná domácnost, což dokazuje i opatrovnický rozsudek, ve kterém tato skutečnost byla opakovaně uvedena. Nadto je třeba vypořádat částku [částka], která byla zaslána na účet žalobkyně k prokázání solventnosti žalobkyně, neboť se jedná o prostředky ze společného jmění manželů. Žalovaný v tomto žádal soud o zajištění důkazů, ke kterým nemá žalovaný přístup, a to výpisy ze všech účtů u bank, ze kterých byla tato částka zaslána.

8. Žalovaný navrhl rozhodnout o disparitě podílů v jeho prospěch, neboť se aktivně účastnil na stavbě rodinného domu. Žalovaný v týdnu částečně zajišťoval i péči o rodinu, neboť žalobkyně byla vzhledem k povaze zaměstnání často na služebních cestách a žalovaný při nich zcela zajišťoval péči o rodinu společně se svými rodiči. O víkendech se žalobkyně většinou věnovala studiu. Naproti tomu trávil žalovaný většinu času na stavbě domu, kde všechny práce organizoval a sám částečně prováděl. V období od [Anonymizováno] [Anonymizováno] do [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalovaný odpracoval cca [Anonymizováno] při dostavbě domu svépomocí. Při tehdy běžné ceně práce [částka]/hodina se jedná celkem o částku [částka]. Žalovaný se snažil o maximální zlevnění stavby a úspory na stavbě byly cca v částce [částka]. Od nastěhování do domu žalovaný prováděl zejména zemní a zpevňovací práce, příjezdové stání a běžnou údržbu domu. Naproti tomu žalobkyně v této době vystudovala vysokou školu nákladem [částka] a další náklady představovaly cestovní výdaje. Účastníci původně plánovali stavbu rodinného domu na klíč, přičemž financování stavby mělo být zajištěno úvěrem obou účastníků ze stavebního spoření [Anonymizováno] ve výši [částka], ale vlivem událostí toto nebylo možné, a proto se žalovaný pokusil stavbu dokončit svépomocí a zajistil dodávku oken, izolací, vodoinstalace, podlahového vytápění, elektroinstalace, litých podlah, vzduchotechniky atd. Veškeré přípravné práce a nutná logistika byly zajištěny svépomocí žalovaného. Kromě toho žalovaný měl dva pracovní poměry, a to hlavní zaměstnanecký a vedlejší – podnikání.

9. Co se týká movitých věcí, tak mimo vozidla [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], SPZ [SPZ], žádný z účastníků dostatečným způsobem neoznačil další konkrétní movité věci, které by měly být předmětem vypořádání společného jmění účastníků. Žalovaný sice v podáních uváděl, že navrhuje vypořádat movitý majetek, tento však přes poučení soudu nebyl dostatečně specifikován tak, aby bylo zřejmé, jaká konkrétní movitá věc má být předmětem vypořádání. V podání ze dne [datum] žalovaný nejprve uvedl, že se jedná o movitý majetek ke dni odstěhování žalobkyně dle zápisu [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] s odhadovanou cenou [částka]. V podání žalovaný uvedl odlišnou odhadovanou cenu zmizelých věcí, a to v celkové hodnotě [částka] dle přiloženého seznamu v zápisu [Anonymizováno] [Anonymizováno]. V seznamu, který je připojen k potvrzení o přijatém oznámení ze dne [datum] [Anonymizováno] [Anonymizováno], je uvedeno [Anonymizováno] položek s celkovou odhadovanou cenou [částka]. Většina movitých věcí není specifikována tak, aby nebyly zaměnitelné s jinými a aby tak mohly být pojaty do výroku rozsudku. Soud před poučením dle § 118a odst. 1 o.s.ř. učinil při jednání dne [datum] dotaz, zda trvá žalovaný na tom, aby předmětem vypořádání byly i movité věci uvedené v seznamu, na což žalovaný reagoval doplněním tvrzení v podání ze dne [datum], ve kterém uvedl, že ve dnech [Anonymizováno]. až [datum] žalobkyně bez vědomí žalovaného prokazatelně manipulovala a odstěhovala věci náležející do společného jmění. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla předměty ve výhradním užívání po dobu delší než tři roky a žalovaný byl tímto jednostranným aktem omezen na užívacích právech ke společnému majetku, přísluší mu ze strany žalobkyně přiměřená finanční náhrada. To, že žalobkyně v souvislosti se svým nastěhováním vrátila část věcí zpět, a dle jejího tvrzení tak není důvod pro adekvátní náhradu, není relevantní. Svým jednáním výrazně omezila životní úroveň žalovaného a omezila jej v péči o děti a tímto jednáním způsobila majetkovou i nemajetkovou škodu. Žalovaný si veškeré předměty denní potřeby a běžného vybavení domácnosti musel pořídit znovu z vlastních prostředků. Požadavek soudu na bližší stanovení specifikace a ceny není ze strany žalovaného splnitelný. Uvedené ceny předmětů dle zápisu [Anonymizováno] [Anonymizováno] byly zapsány v době pořízení zápisu a tyto částky a seznam věcí nebyly žalobkyní sporovány, a proto se žalovaný domnívá, že s tímto seznamem žalobkyně souhlasí. Žalovaný uvedl podstatné skutečnosti a opěrné body dokazující protiprávní jednání žalobkyně v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně uvedla žalovaného do důkazní nouze a informačního deficitu, kdy je po žalovaném požadováno „prokazování důkazů“, ke kterým nemá žalovaný přístup. Žalovaný proto žádal o přenesení důkazního břemene a vysvětlovací povinnosti na stranu žalobkyně, protože k důkazům a informacím měla a má po celou dobu užívání přístup. Žalovaný proto nárokuje za majetkovou i nemajetkovou újmu částku [částka], kterou navrhuje započítat na vypořádací podíl žalovaného. V případě nesouhlasu žalovaný navrhl vypracování znaleckého posudku ke stanovení plnění za nadužívání movitých věcí náležejících do společného jmění v období ode dne [datum] do dne [datum].

10. Vzhledem k nadále nedostatečnému tvrzení žalobce ohledně specifikace movitých věcí, které mají být předmětem vypořádání (kdy sice může být tvrzení účastníků nahrazeno i označením listiny přiložené k podání, tedy i například předmětným seznamem movitý věcí v příloze potvrzení [Anonymizováno] [Anonymizováno] o oznámení ze dne [datum], avšak ani tato listina řádnou konkretizaci všech movitých věcí neobsahuje), soud žalovaného vyzval podle § 118a odst. 1 o.s.ř. a poučil jej i o následcích nevyhovění výzvy. Žalovaný, přestože požádal o poskytnutí lhůty k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, této výzvě nevyhověl, a proto zůstala předmětem vypořádání pouze jediná movitá věc, a to osobní automobil [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], SPZ [SPZ]. Pokud žalovaný uváděl, že bližší specifikace movitých věcí není možná, soud uvádí, že žalovanému ničeho nebránilo specifikovat movité věci, které se nacházejí opět v rodinném domě, a u movitých věcí, které dle tvrzení žalovaného nebyly vráceny (lze si představit, že se jedná například o položky drobná výbava, nádobí, prádlo, hračky) doplnit co nejvíce identifikačních znaků těchto movitých věcí dle poučení soudu (výrobce, výrobní číslo, barva, rozměr, materiál apod.), případně i s přispěním rodinných příslušníků, kteří věci užívali, či osob, které rodinný dům navštěvovali. Naopak není povinností žalovaného tvrdit a prokazovat, jaká byla pořizovací cena movité věci, či cena ke dni vydání potvrzení [Anonymizováno] [Anonymizováno] o oznámení, neboť tyto skutečnosti nejsou pro rozhodnutí ve věci rozhodné. Nepodstatné je tak i to, zda výlučně žalobkyně disponuje důkazy o cenách movitých věcí. Zásadní jsou obvyklé ceny ke dni rozhodování soudu, k jejichž prokázání po řádném doplnění tvrzení může sloužit například znalecký posudek.

11. Účastníci shodně tvrdili, že jejich manželství trvalo ode dne [datum] do dne [datum].

12. Účastníci taktéž shodně tvrdili, že součástí společného jmění manželů jsou předmětné nemovitosti a učinili za nesporné, že obvyklá cena předmětných nemovitostí je ve výši [částka].

13. Účastníci dále shodně tvrdili, že součástí společného jmění manželů je dluh ze smlouvy o úvěru č. [hodnota]-[Anonymizováno], kterou uzavřeli se společností [právnická osoba]. a učinili za nesporné, že žalovaný uhradil na splátky hypotéčního úvěru za období ode dne [datum] do dne [datum] částku [částka] s tím, že od [Anonymizováno] [Anonymizováno] hradí splátky každý rovným dílem.

14. Účastníci učinili nesporné, že součástí společného jmění je osobní vozidlo [Anonymizováno], SPZ [SPZ], a to za obvyklou cenu [částka].

15. Ze sdělení společnosti [právnická osoba]. bylo prokázáno, že hodnoty zůstatků jsou ke dni [datum] na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném na jméno žalobkyně ve výši [částka] a na bankovním účtu č. [Anonymizováno] taktéž na jméno žalobkyně ve výši [částka].

16. Ze sdělení společnosti [právnická osoba]. se podává, že hodnota zůstatku na účtu č. [hodnota] vedeném jméno žalovaného byla ke dni [datum] ve výši [částka].

17. Ze zprávy společnosti hodnota [právnická osoba], vyplývá, že výše odbytného dle pojistné smlouvy č. [hodnota] uzavřené mezi žalovaným a touto společností činila ke dni [datum] částku [částka].

18. Z dopisu společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] bylo prokázáno, že hodnota zůstatku na účtu č. [hodnota] na jméno žalobkyně ke dni [datum] byla ve výši [částka].

19. Ze sdělení společnosti [právnická osoba]. byla prokázána záporná hodnota zůstatku na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném na jméno žalovaného, a to ke dni [datum] ve výši -[částka].

20. Ze sdělení společnosti [právnická osoba]. vyplývá, že žalobkyně neměla s touto společností uzavřenou žádnou smlouvu.

21. Z odpovědi společnosti [právnická osoba]. se podává, že na jméno žalovaného neevidují k datu [datum] žádné rezervotvorné pojištění. Evidují pouze pojistnou smlouvu č. [hodnota], jejímž předmětem je pojištění obytných budov a souvisejících staveb.

22. Z bankovní informace společnosti [právnická osoba]. (č.l. [Anonymizováno]) vyplývá, že ke dni [datum] vykazoval vkladový účet [Anonymizováno] zůstatek [částka] s tím, že se tento vztahuje k úvěrové smlouvě č. [hodnota] a číslu stavebního spoření [Anonymizováno].

23. Z informace společnosti [právnická osoba]. (č.l. [Anonymizováno] spisu) bylo prokázáno, že k úvěrovému případu č. [hodnota] byl uzavřen dne [datum] vkladový účet č. [hodnota], jehož majitelem byla žalobkyně, a tento účet vykazoval ke dni [datum] zůstatek ve výši [částka] a ke dni [datum] ve výši [částka]. Tato společnost dále sdělila, že žalobkyně měla další vkladový účet č. [hodnota] ze dne [datum], a to k úvěrovému případu č. [RČ], a zůstatek na tomto vkladovém účtu činil ke dni [datum] částku [částka].

24. Ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne [datum] vyplývá, že společnost [právnická osoba] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno]. uzavřela s účastníky smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí meziúvěru do výše [částka] a ke dni přidělení cílové částky úvěru ze stavebního spoření pod číslem [hodnota]-[Anonymizováno] do výše [částka] na základě smlouvy o [Anonymizováno] spoření žalobkyně č. [hodnota] ze dne [datum]. Meziúvěr a úvěr ze [Anonymizováno] spoření byl poskytnut za účelem koupě pozemku s tím, že se žalobkyně zároveň zavázala na tento účel použít uspořenou částku ze smlouvy o [Anonymizováno] spoření č. [hodnota][Anonymizováno] a peněžní prostředky z meziúvěru a úvěru. Zůstatek na účtu [Anonymizováno] spoření žalobkyně činil ke dni sepsání smlouvy částku [částka].

25. Z kupní smlouvy ze dne [datum] se podává, že účastníky uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byly předmětné pozemky, a to za kupní cenu [částka]. Platbu kupní ceny se účastníci dohodli uhradit tak, že zálohu [částka] zaplatili při podpisu smlouvy o smlouvě budoucí k rukám prodávajících, že část kupní ceny [částka] bude uhrazena bezhotovostně na účet prodávajících (č. [č. účtu]) a že zbývající část kupní ceny ve výši [částka] bude uhrazena bezhotovostně z úvěru u společnosti [právnická osoba] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].

26. Z výpisu z účtu společnosti [právnická osoba] [Anonymizováno]. bylo prokázáno, že žalovaný byl ode dne [datum] evidován jako majitel účtu č. [č. účtu] (č. meziúvěrového účtu [č. účtu]). Z výpisu z [právnická osoba]. bylo prokázáno, že žalovaný zaslal ze svého účtu [č. účtu] za období ode dne [datum] do dne [datum] na účet č. [č. účtu] celkem částku [částka].

27. Z oznámení o splacení meziúvěru ze dne [datum] (č.l. [Anonymizováno]) se podává, že byl meziúvěrový účet žalovaného č. [č. účtu] ke dni [datum] zcela splacen s tím, že došlo zároveň ke zrušení vkladového účtu č. [č. účtu]. Úvěrová smlouva vztahující se k tomuto oznámení je označena číslem [hodnota].

28. Z oznámení o splacení meziúvěru ze dne [datum] (č.l. [Anonymizováno]) se podává, že meziúvěrový účet žalobkyně č. [č. účtu] byl ke dni [datum] zcela splacen s tím, že došlo zároveň ke zrušení vkladového účtu č. [č. účtu]. Úvěrová smlouva vztahující se k tomuto oznámení je označena shodným číslem, tedy [Anonymizováno].

29. Z výpisu společnosti [právnická osoba] spořitelna, a s. (č.l. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] spisu) bylo prokázáno, že žalobkyně byla evidována u této společnosti jako majitelka vkladového účtu č. [č. účtu] s tím, že k uzavření stavebního spoření došlo dne [datum]. Číslo meziúvěrového účtu je uvedeno [č. účtu]. Ze sdělení [právnická osoba]. pak vyplývá, že tento vkladový a meziúvěrový účet byl součástí úvěrového případu [Anonymizováno] a zůstatek na vkladovém účtu č. [č. účtu] ke dni [datum] činil [částka].

30. Z výpisu z účtu z účtu společnosti [právnická osoba]. bylo prokázáno, že z účtu žalovaného byly ode dne [datum] do dne [datum] zaslány na účty [č. účtu] a [č. účtu] platby v celkové výši [částka] s poznámkou [Anonymizováno], [Anonymizováno].

31. Z výpisu z účtu z účtu společnosti [právnická osoba]. bylo prokázáno, že na účet žalovaného byla dne [datum] připsána platba ve výši [částka] zaslaná z účtu č. [č. účtu] (název [Anonymizováno] [Anonymizováno]) a dne [datum] odeslána platba [částka] na účet č. [č. účtu] (účet žalobkyně).

32. Z výpisu z úvěru k úvěrové smlouvě č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] vyplývá, že ke dni [datum] zbývalo společnosti [právnická osoba]. splatit částku [částka] s tím, že dne [datum] byly odečteny platby v celkové výši [částka] odpovídající výši splátky. Dne [datum] byla odečtena částka [částka] s poznámkou – [Anonymizováno] typu [Anonymizováno].

33. Z výpisu z účtu z účtu společnosti [právnická osoba]. bylo prokázáno, že žalovaný ode dne [datum] do dne [datum] pravidelně měsíčně hradil na účet č. [č. účtu] částku [částka] s poznámkou – [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([Anonymizováno]), VS [var. symbol].

34. Z výpisu z účtu z účtu společnosti [právnická osoba]. bylo prokázáno, že žalovaný hradil na účet č. [č. účtu] ode dne [datum] do dne [datum] částku [částka] měsíčně a dne [datum] částku [částka], vždy s poznámkou – [Anonymizováno], [Anonymizováno] + [Anonymizováno].

35. Z čestných prohlášení [jméno FO] ze dne [datum] má soud za prokázané, že [jméno FO] prohlásila, že žalovanému darovala v [Anonymizováno] [Anonymizováno] na jeho účet částku [částka] k částečné úhradě kupní ceny na nákup předmětných pozemků, dne [datum] hotovost ve výši [částka] na nákup krbové vložky a v [Anonymizováno] [Anonymizováno] na účet žalovaného částku [částka] k úhradě části kupní ceny dřevěné podlahy do rodinného domu.

36. Z výpisu z účtu společnosti [právnická osoba]. bylo prokázáno, že z účtu žalovaného byla dne [datum] zaslána na účet č. [č. účtu] částka [částka] a že dne [datum] byla připsána na účet částka [částka] od [jméno FO].

37. Z čestného prohlášení [jméno FO] ze dne [datum] se podává, že dne [datum] převzal od žalovaného v hotovosti částku [částka] jako zálohovou platbu za krbovou vložku [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].

38. Z výpisu z účtu společnosti [právnická osoba]. bylo prokázáno, že z účtu žalovaného byla dne [datum] vybrána částka [částka].

39. Z výpisu z účtu z účtu společnosti [právnická osoba]. bylo prokázáno, že dne [datum] byla na účet žalovaného připsána částka [částka] a téhož dne byla provedena u společnosti [Anonymizováno] platba kartou v celkové částce [částka].

40. Z e-mailové korespondence účastníků ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný přeposlal žalobkyni nabídku společnosti [Anonymizováno] na zakoupení podlahy.

41. Z čestného prohlášení [Jméno žalovaného], nar. [datum], bylo prokázáno, že tento dne [datum] prohlásil, že daroval žalovanému na jeho účet v [Anonymizováno] [Anonymizováno] částku [částka], a to na dodávku a montáž venkovních žaluzií na rodinném domě a další práce.

42. Z výpisu z účtu z účtu společnosti [právnická osoba]. bylo prokázáno, že dne [datum] byla na účet žalovaného připsána částka [částka], dne [datum] byla z účtu odepsána částka [částka] s poznámkou [právnická osoba] zálohová faktura a dne [datum] byla uhrazena na shodný účet částka [částka] opět s poznámkou [právnická osoba]

43. Z informace o výplatě ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně byla informována o výši náhrady za škodu na vozidle SPZ [SPZ] v částce [částka] s tím, že vozidlo bylo odcizeno, odečtena za spoluúčast částka [částka] a pojistné plnění bude poukázáno dne [datum] na účet č. [č. účtu].

44. Z kopie technického průkazu se podává, že žalobkyně byla ode dne [datum] registrována jako vlastník vozidla [Anonymizováno] [Anonymizováno], SPZ [SPZ].

45. Ze smlouvy o výkupu ojetého vozu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] bylo prokázáno, že vozidlo [Anonymizováno] [Anonymizováno], SPZ [SPZ], bylo dne [datum] prodáno za částku [částka]. Jako prodávající je ve smlouvě uvedena žalobkyně.

46. Z faktury č. [hodnota] vyplývá, že žalobkyně byla vyzvána dne [datum] k úhradě částky [Anonymizováno] za nákup vozidla [Anonymizováno].

47. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že [jméno FO] a [jméno FO] uzavřeli se žalobkyní smlouvu, jejímž předmětem je dar ve výši [částka].

48. Z výpisu z účtu žalobkyně u společnosti [právnická osoba]. vyplývá, že ode dne [datum] do dne [datum] byla na účet žalobkyně připsána celkem částka [částka]. Ke dni [datum] disponovala žalobkyně částkou ve výši [částka].

49. Ze spisu Okresního soudu v Liberci vedeného pod sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno, že nezletilé děti účastníků byly svěřeny do výlučné péče žalobkyně.

50. Z dopisu [Anonymizováno], [Anonymizováno] účastníků, bylo prokázáno, že on i jeho [Anonymizováno] chtějí bydlet v předmětném domě s tím, že v období, kdy nebydleli v domě se [Anonymizováno] pořád ptala, kdy s vrátí do domu, neboť je to pro ni domov.

51. Z e-mailové korespondence mezi účastníky ze dne [datum] vyplývá snaha účastníků o možném vyřešení sporu ohledně vypořádání společného jmění, přičemž žalovaný mimo jiné po sousloví výhradní prostředky na pořízení pozemku uvedl, že žalobkyní zaslané prostředky [částka] započítal.

52. Z ostatních provedených důkazů nebylo prokázáno ničeho podstatného pro rozhodnutí ve věci.

53. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Manželství účastníků trvalo ode dne ode dne [datum] a do dne [datum]. Součástí společného jmění byly předmětné nemovitosti, jejichž obvyklá cena je [částka]. V rodinném domě ke dni rozhodování soudu bydlí oba účastníci a jejich [Anonymizováno] společné děti, které jsou svěřeny do péče žalobkyně, přičemž oba účastníci i jejich nezletilé děti vyjádřili přání v rodinném domě účastníků bydlet, neboť jej považují za svůj domov. Žalobkyně disponuje částkou převyšující částku [částka]. Součástí společného jmění je vozidlo [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], SPZ [SPZ], jehož obvyklá cena činí částku [částka]. Součástí je také hodnota zůstatků na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u společnosti [právnická osoba]. na jméno žalobkyně ve výši [částka], na bankovním účtu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vedeném u společnosti [právnická osoba]. na jméno žalobkyně ve výši [částka], na účtu č. [hodnota] vedeném u společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. na jméno žalobkyně ve výši [částka], na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u společnosti [právnická osoba]. na jméno žalovaného ve výši mínus [částka], na účtu č. [hodnota] vedeném u společnosti [právnická osoba]. na jméno žalovaného ve výši [částka] a na účtu dle pojistné smlouvy č. [hodnota] uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], výši [částka]. Součástí společného jmění účastníků je dále dluh ze smlouvy o hypotéčním úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] účastníky řízení a společností [právnická osoba]. Žalovaný uhradil na splátky hypotéční úvěru k účtu č. [č. účtu] za období ode dne [datum] do dne [datum] částku [částka]. Od [Anonymizováno] [Anonymizováno] hradí splátky každý rovným dílem.

54. Co se týká vnosů, tak žalobkyně ze svého výhradního majetku vynaložila na společný majetek částku [částka], která se skládá z částky [částka] a [částka]. Ke dni uzavření manželství náležely žalobkyni peněžní prostředky ve výši [částka] na základě smlouvy o stavebním spoření č. [hodnota] uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] [Anonymizováno] (dnes [právnická osoba].) před uzavřením manželství. Tato částka byla použita na nákup předmětné nemovitosti, neboť byla součástí částky, za kterou byla uhrazena kupní ceny. Žalobkyně před uzavřením manželství disponovala taktéž částkou [částka] na účtu č. [hodnota] u společnosti [právnická osoba]. Také tato částka byla použita na nákup předmětné nemovitosti. Žalobkyni se přes výzvu soudu podle § 118a odst. 3 o.s.ř. nepodařilo prokázat svá tvrzení ohledně dalších vnosů. Tvrzení o vnosu [částka], který měl být použit jako rezervační záloha na koupi předmětného pozemku, a vnosu [částka], který měl být použit jako úhrada části kupní ceny předmětného pozemku, kupní smlouva neprokazuje. K prokázání tohoto tvrzení nepostačuje ani e-mailová korespondence účastníků, přičemž z ní ani nelze jednoznačně dospět k závěru, že žalovaný jako součást jím uváděné částky [částka] mínil právě předmětné platby [částka] a [částka] za situace, kdy žalovaný toto popírá a kdy byl v řízení prokázán vnos žalobkyně, který se svojí výší blíží částce uváděné v e-mailové korespondenci. Žalovaná dále neprokázala svá tvrzení o vnosu [částka], představující částku, za kterou mělo být prodáno vozidlo [Anonymizováno] [Anonymizováno], SPZ [SPZ], ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Žalobkyni se sice podařilo prokázat, že vozidlo [Anonymizováno], SPZ [SPZ], bylo prodáno za částku [částka] a tato částka byla odečtena od kupní ceny vozidla [Anonymizováno] [Anonymizováno], SPZ [SPZ]. Z žádného důkazu však nevyplývá, že by vozidlo [Anonymizováno] [Anonymizováno], SPZ [SPZ], bylo ve výlučném vlastnictví žalované, tedy, že by vozidlo registrované dne [datum], po uzavření manželství, bylo zakoupeno právě z výlučných peněžních prostředků, které žalobkyně obdržela jako pojistné plnění za krádež vozidla SPZ [SPZ] v jejím výlučném vlastnictví. Ohledně vnosu [částka], [částka] a [částka] proto žalobkyně neunesla břemeno důkazní.

55. Soud v tomto považuje za nutné uvést, že řízení o vypořádání společného jmění je řízením sporným, ve kterém soud není oprávněn zjišťovat a opatřovat důkazy ze své úřední povinnosti, ale je naopak povinností účastníků, aby uvedli řádně všechna tvrzení a k prokázání tvrzení označili a případně předložili důkazy. V tomto řízení je pak zcela běžné, že účastníci v průběhu manželství vynakládají své výlučné prostředky na společný majetek či ze společného majetku vynakládají prostředky na výhradní majetek. Taktéž je ale zcela běžné, že v průběhu řádně fungujícího manželství si o vnosech a investicích neopatřují manželé důkazy (smlouvy či jiné listiny, audiovizuální záznamy apod.), což však může mít právě za následek nemožnost uvést všechna tvrzení řádně a zejména označit a předložit důkazy k prokázání svých tvrzení.

56. Taktéž žalovanému se nepodařilo prokázat všechna svá tvrzení ohledně vnosů, tedy částek, které žalovaný vynaložil ze svého výhradního majetku na společný majetek. Konkrétně se žalovanému podařilo prokázat vnosy v celkové částce [částka]. Uvedená částka se skládá z částky [částka] představující výlučné prostředky žalovaného ke dni uzavření manželství, a to na účtu vedeném dle smlouvy o [Anonymizováno] spoření, kterou uzavřel žalovaný a společnost [právnická osoba] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Tato částka byla použita na nákup předmětné nemovitosti. Dalším vnosem je částka [částka], která byla dne [datum] použita na nákup podlahové krytiny od společnosti [Anonymizováno], jež byla použita při výstavbě rodinného domu ve společném jmění účastníků. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] byla výlučnými prostředky žalovaného, neboť tuto částku dne [datum] obdržel darem na svůj účet od matky. Byť celková kupní cena byla ve výši [částka], tak vzhledem k tomu, že obdržení účelově určeného daru bylo ve shodný den, kdy byl dar použit, lze dospět k závěru, že výlučné prostředky ve výši [částka] byly použity právě na společný majetek. Konečně z provedených důkazů lze dospět k závěru, že žalovaný vynaložil ze svého výlučného majetku na nákup žaluzií do rodinného domu ve společném jmění účastníků částku [částka], představující část zálohy uhrazené dne [datum] společnosti [právnická osoba] v [právnická osoba]. Z výpisu z účtu žalovaného (č.l. [Anonymizováno]–[Anonymizováno]) vyplývá, že k [datum] byla hodnota účtu žalovaného záporná, a to -[částka], příchozí platby před připsáním částky [částka] byly pouze dvě, a to [částka]-[podezřelý výraz] a [částka]–[Anonymizováno]. Naopak odchozí platby celkem přesahovaly příchozí platby. Připsáním daru v částce [částka] však zůstatek na účtu již vykazoval kladnou hodnotu, přičemž dne [datum] byla připsána další platba [částka]. Z účtu žalovaného byla ode dne připsání částky [částka] odečtena řada částek, které ale v součtu nedosahují částky, kterou by byl zcela vyčerpán dar ve výši [částka]. Z ničeho však nelze dovodit, zda následující odchozí platby byly odečítány z této částky či mzdy, která byla součástí společného jmění manželů. Na druhou stranu je zřejmé, že na účtu žalovaného mohla být částka, která „je ve společném jmění“, maximálně právě ve výši [částka]. Proto je na místě rozdíl mezi touto částkou a výší zaplacené zálohy zohlednit ve vypořádacím podílu jako vnos žalovaného, tedy ve výši [částka] ([částka] – [částka]). To samé však neplatí o částce [částka], která byla uhrazena až dne [datum], neboť v mezidobí došlo k odpočtu částek i připsání plateb (které byly ve společném jmění), které výši této částky přesahují. Nelze proto z výpisu z účtu dospět k závěru, že platba [částka] byla z výlučných prostředků žalovaného. Na tom nic nemění ani skutečnost, že dárce sdělil obdarovanému, na co by měly být peněžní prostředky použity, neboť je na obdarovaném, zda tyto peníze na tento účel použije a zejména, aby prokázal, že právě tyto darované peněžní prostředky byly použity na účel sdělený při darování. Uvedený závěr pak platí i o tvrzeném vnosu [částka], představující dar od matky na nákup krbové vložky. Žalovaný sice prokázal existenci daru, avšak z žádného provedeného důkazu nevyplývá, že by právě částka darovaná matkou žalovaného byla použita na společný majetek. Čestné prohlášení [jméno FO], že dne [datum] převzal částku [částka] v hotovosti od žalovaného a důkaz o výběru z bankomatu dne [datum] v částce [částka] tvrzené neprokazuje. Co se týká částky [částka] coby výlučné prostředky žalovaného představující výnos ze smlouvy o stavebním spoření uzavřené žalovaným se společností [adresa] [Anonymizováno], který měl být použit na nákup nemovitosti, tak žalovaný prokázal, že výplata výnosu z tohoto [Anonymizováno] spoření ve výši [částka] proběhla dne [datum] na účet žalovaného a ten dne [datum] zaslal tyto prostředky na účet žalobkyně, avšak z žádného důkazu nevyplývá, jak bylo s touto částkou naloženo, tedy, že by byla použita na společný majetek. U částky [částka] žalovaný prokázal, že mu dne [datum] byla tato částka poskytnuta jako dar od matky, ale tvrzení o tom, že tyto výlučné prostředky byly použity jako úhrada části kupní ceny za nákup předmětného pozemku ve výši [částka], byly vyvráceny shodným výpisem z účtu žalovaného (č.l. [Anonymizováno]), neboť platba [částka] byla realizována již [datum], tedy před obdržením daru. Žalovaný dále uplatnil vnos [částka] s tím, že tuto částku obdržel dne [datum] v hotovosti od [jméno FO], avšak přes poučení soudu nedoplnil tvrzení, na co konkrétně a k jakému datu byla tato částka vynaložena (z výpisu z účtu pouze vyplývá vklad hotovosti [datum] na účet žalovaného). Ohledně tohoto vnosu tak žalovaný neunesl břemeno tvrzení. To samé platí ohledně tvrzeného vnosu [částka] na nákup hromosvodu v [Anonymizováno] [Anonymizováno]. U vnosů, u kterých žalovaný řádně dostál své povinnosti tvrzení, má dále žalovaný povinnost označit konkrétní důkaz k prokázání konkrétního vnosu, jak byl žalovaný soudem poučen. V občanském soudním řízení však není možné, aby účastník označil důkazy obecně, a nelze tedy například obecně navrhnout k prokázání vnosů svědecké výpovědi rodičů a dalších svědků. Soud se proto pokusil při jednání dne [datum] tento nedostatek odstranit, jako svědek byl sice uveden [jméno FO], [Anonymizováno] žalobce, avšak nadále absentovala specifikace tvrzení (ohledně konkrétního vnosu), které má být výslechem svědka [jméno FO] prokázáno. Soud proto přistoupit k výslechu tohoto svědka nemohl.

57. Podle § 740 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen občanský zákoník, nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

58. Podle § 742 odst. 1 občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

59. Ze shora uvedených ustanovení vyplývá, že soud o vypořádání rozhoduje podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Jelikož v daném případě nebylo společné jmění zúženo či zrušeno, je rozhodný den zániku společného jmění manželů. Tímto dnem je přitom až den zániku manželství, neboť součástí společného jmění je ve smyslu ustanovení § 709 odst. 1 občanského zákoníku vše, co manželé nabyly společně či každý zvlášť, s výjimkou případů uvedených v tomto ustanovení, a ve smyslu ustanovení § 719 odst. 3 občanského zákoníku převzaté dluhy, a to vždy za trvání manželství. Je tak nerozhodné, zda manželé sdíleli společnou domácnost či nikoli, protože zákon existenci společného jmění nespojuje s okamžikem zániku společného soužití manželů, ale s okamžikem zániku společného jmění, které v daném případě nastalo až právní mocí rozsudku o rozvod manželství. Nelze proto rozhodovat o vypořádání společného jmění ve stavu ke dni [datum], jak navrhoval žalovaný, ale ke stavu dne [datum], kdy bylo manželství účastníků pravomocně rozvedeno. Z uvedeného vyplývá, že zákon zapovídá zohlednit ve vypořádacím podílu platby z příjmů žalovaného na společné dluhy za trvání manželství, tedy žalovaným navrhované platby období ode dne [datum] do dne [datum]. Je to proto, že se jedná o platby ze společného jmění manželů na dluh ve společném jmění manželů. Nelze proto započítat úhrady učiněné do dne [datum] na dluh ze smlouvy o hypotečním úvěru, ale na druhou stranu ničeho nebrání zohlednit ve vypořádacím podílu platby žalovaného po tomto datu, jak uvedeno níže, neboť jejich zápočet nachází oporu v ustanovení § 742 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku. Z uvedeného také vyplývá, že nemůžou být předmětem vypořádání úhrady pojistného (dle smlouvy o [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. [hodnota] uzavřené se společností [Anonymizováno] [Anonymizováno]), avšak nejen do [datum], ale také za období od právní moci rozsudku o rozvod manželství do [datum], neboť se nejedná o platby na dluh, který by vznikl za trvání manželství, což je základní podmínkou, aby takového platby mohly být v řízení o vypořádání společného jmění manželů započteny. Měsíční platby pojistného po právní moci rozsudku o rozvod manželství jsou totiž platbami na dluh, který vznikl až po ukončení manželství, a tedy se nejedná o dluh, která je pasivem společného jmění manželů. To je podstatný rozdíl oproti dluhu ze smlouvy o hypotečním úvěru. Na uvedeném závěru pak ničeho nemění ani skutečnost, že výplata pojistného plnění je vázána ve prospěch úvěrového věřitele. Součástí společného jmění manželů by mohla být pouze hodnota zůstatku u tohoto peněžního ústavu ke dni právní moci rozsudku o rozvod manželství, avšak žádný z účastníků vypořádání zůstatku na účtu nenavrhoval. Jelikož v tomto řízení je soud vázán návrhy účastníků a tyto nemůže překročit, nemohl soud sni zjišťovat, zda zůstatek na tomto účtu vůbec nějaký zůstatek existoval a v jaké je výši. To samé platí o návrhu žalovaného, aby soud zohlednil při vypořádání zůstatek na účtu dle smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] ke dni [datum], případně ke dni zahájení rozvodového řízení. Pokud žalovaný navrhoval, aby jako vnos byla započítána ve prospěch žalovaného částka [částka] představující rozdíl mezi kupní a prodejní cenou bytové jednotky, resp. částka [částka], která je 2/3 kupní ceny za prodej bytové jednotky, soud uvádí, že již z tvrzení žalovaného vyplývá, že předmětná bytová jednotka byla součástí společného jmění manželů. Prostředky, které obdrželi účastníci za prodej této bytové jednotky, tak byly také součástí společného jmění manželů, a proto tyto prostředky nejsou vnosem a nelze je ve vypořádacím podílu nijak zohlednit. Jestliže žalovaný odkazoval v tomto na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 5. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1842/2014, tento, byť částečně vychází z obdobného skutkového stavu (v daném řízení taktéž účastníci nabyli do společného jmění bytovou jednotku, nájemní jednotka přitom byla rekonstruována z výlučných prostředků účastníka a převod vlastnického práva byl podmíněn nájemní smlouvou, kterou však účastník uzavřel před uzavřením manželství), tak tento není případný, neboť ničeho o vnosech účastníků neobsahuje, ale zabývá se možností disparity podílů. K námitce žalovaného, že nemůžou být zohledněny zůstatky na účtech u peněženích ústavů, neboť součástí společného jmění není pohledávky z účtu manžela, nýbrž jen peněžní prostředky z účtu již vybrané, soud uvádí, že lze zcela v tomto dát za pravdu žalovanému, avšak součástí společného jmění je majetková hodnota odpovídající částce uložené na účtu (viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 22 Cdo 3575/2020), a proto tyto mohou být předmětem vypořádání. Předmětem vypořádání nemůže být s ohledem na shora uvedená ustanovení občanského zákoníku ani částka [částka], neboť nebyla součástí společného jmění manželů, protože v řízení bylo naopak prokázáno, že tyto peněžní prostředky žalobkyně nabyla po zániku společného jmění manželů. Co se týká návrhu žalovaného, aby žalovanému byla přiznána částka [částka] z titulu majetkové i nemajetkové újmy, neboť žalovaný byl od odstěhování žalobkyně ze společné domácnosti vyloučen z možnosti užívání movitých věcí, které žalobkyně odvezla, a tyto si musel znovu pořídit, soudu uvádí, že ani nepřistoupil k odstraňování vad v této části nároku žalovaného, tedy k doplnění, kterou částku a z jakého konkrétního důvodu žalovaný nárokuje z titulu majetkové újmy a jakou částku a z jakého konkrétního důvodu žalovaný nárokuje z titulu nemajetkové újmy, neboť předmětem v tomto řízení zásadně být nárok spočívající v újmě jednoho z účastníků nemůže. Nadto, pokud žalovaný obdobné movité věci, které žalobkyně odvezla z domácnosti, pořídil za trvání manželství, tyto by zásadně byly také součástí společného jmění manželů, a proto by ani žalovaný nemohl nárokovat jakoukoli částku za jejich pořízení. Naopak žalovanému hrozilo, v případě označení těchto movitých věcí protistranou, že by polovina jejich obvyklé ceny byla součástí vypořádacího podílu v neprospěch žalovaného.

60. Na druhou stranu předmětem vypořádání není ani nárok žalobkyně ve výši [částka] spočívající v jedné polovině částky, kterou uhradila žalobkyně za nájemné v době, kdy nebydlela ve společné domácnosti se žalovaným. Z tvrzení žalobkyně totiž nevyplývá, že by žalovaný žalobkyni bránil tomu, aby mohla užívat nemovitost ve společném jmění manželů. Byť by státní orgán doporučoval, aby v zájmu společných dětí nebyla sdílena společná domácnost, tak tato skutečnost žalobkyně by žalobkyni z užívání předmětných nemovitostí nevylučovala. Konečně není na místě ve vypořádacím podílu zohlednit ani částku [částka] představující odpisy z daně z příjmů fyzických osob, které uplatnil žalovaný, neboť tento nárok nemá oporu v ustanovení § 742 odst. 1 občanského zákoníku.

61. Vzhledem k výše uvedenému soud podle ustanovení § 740 občanského zákoníku vypořádal společné jmění manželů tak, že žalobkyni přikázal předmětné nemovitosti ve výši [částka]. Za situace, kdy oba účastníci v nemovitosti bydlí, oba účastníci vnímají rodinný dům jako svůj domov, žalobkyně disponuje prostředky na vyplacení vypořádacího podílu a žalovaný má přislíbeny prostředky na vyplacení vypořádacího podílu, soud při rozhodnutí, komu mají být předmětné nemovitosti přikázány, přihlédl k tomu, že žalobkyně výlučně pečuje o nezletilé děti narozené [rodné přijmení] a tyto děti vyjádřili vůli bydlet v předmětné nemovitosti, neboť tento považují za svůj domov. Dále žalobkyni soud přikázal osobní [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], SPZ [SPZ], v ceně [částka], neboť jej užívá, a hodnoty zůstatků na bankovním účtu č. [č. účtu] ve výši [částka], na bankovním účtu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve výši [částka] a na účtu č. [hodnota] ve výši [částka]. Jelikož předmětné nemovitosti, osobní automobil a zůstatky na účtech vedených na jméno žalované byly přikázány žalované, má žalobce nárok na vyplacení poloviny obvyklých cen nemovitostí a vozidla a polovinu hodnot zůstatků na účtech, tedy na částku [Anonymizováno], [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka]). Naopak žalovaná má nárok na zaplacení částek odpovídající polovinám hodnot zůstatků přikázaných žalobci, tedy celkem na částku [částka]. K výši této částky dospěl soud tak, že hodnotu odbytného dle pojistné smlouvy č. [hodnota] ve výši [částka] a hodnotu zůstatku na účtu č. [hodnota] ve výši [částka] vydělil dvěma a od této částky odečetl částku [částka], coby polovinu záporné hodnoty na bankovním účtu č. [č. účtu]. Konkrétně se jedná o součet částek [částka] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], [částka], od kterých byla odečtena částka [částka]. Jelikož v řízení o vypořádání společného jmění manželů má soud dluhy přikázat zásadně oběma manželům rovným dílem a v daném případě ani nebyly tvrzeny výjimečné okolnosti odůvodňující přikázání dluhu jen jednomu z účastníků, byl dluh ze smlouvy o hypotéčním úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] účastníky řízení a společností [právnická osoba]. přikázán do rovno dílného podílového spoluvlastnictví účastníků (viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 22 Cdo 753/2020). Jelikož však žalovaný uhradil ode dne [datum] do dne [datum] ze svých výlučných prostředků na dluh dle této smlouvy částku [částka], má v souladu s ustanovením § 742 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku nárok na zaplacení poloviny této částky, tedy na částku [částka]. Uvedené ustanovení se také vztahuje na prokázané vnosy žalobkyně v celkové částce [částka], a proto žalovaného stíhá povinnost uhradit žalobkyni částku [částka], a naopak na prokázané vnosy žalovaného v celkové výši [částka], což znamená, že žalobkyně je povinna uhradit žalovanému polovinu této částky, tedy částku [částka]. Celková částka, kterou je žalobkyně povinna uhradit žalovanému na vypořádací podíl, je tak ve výši [částka].

62. Posledním návrhem, kterým byl povinen se soud zabývat, byl návrh žalovaného, aby se soud odchýlil ve prospěch žalovaného od základního východiska při vypořádání společného jmění manželů, a to rovnosti podílů dle ustanovení § 742 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku. Odklon od principu rovnosti podílů (tzv. disparita podílů) v řízení o vypořádání společného jmění manželů je přitom postupem, jenž musí být opodstatněn konkrétními okolnostmi případu [viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3174/2007, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1781/2004 (tato i další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz)]; těmi mohou být negativní okolnosti v manželství, jakož i princip zásluhovosti, případně další okolnosti (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1781/2004). Tyto závěry se prosadí i při vypořádání společného jmění manželů podle zákona č. 89/2012 Sb. (k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, uveřejněný pod č. 63/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2362/2018). Negativní okolnosti můžou spočívat například v tom, že pouze jeden z manželů výlučně pečuje o nezletilé děti narozené [rodné přijmení] a druhý z manželů své povinnosti týkající se rodiny a společného majetku bez důvodu přijatelného z hlediska dobrých mravů zanedbává. Již z tvrzení žalovaného však vyplývá, že o tento případ se v dané věci nejedná, neboť žalovaný ve svém podání neuvádí, že by to byl on, kdo výlučně zajišťoval péči o rodinu. Taktéž nepřítomnost žalované na služebních cestách nelze podřadit pod případy, kdy účastník bez důvodu přijatelného z hlediska dobrých mravů zanedbává péči o rodinu. Oba účastníci pak, dle tvrzení žalovaného, trávili často víkendy mimo společnou domácnost. Jestliže druhému z manželů nelze vytýkat nedostatek péče o rodinu a v mezích jeho možností o společný majetek, je rozhodnutí o disparitě naprosto výjimečné a musí být odůvodněno mimořádnými okolnostmi daného případu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1096/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3000/2011, či již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1205/2019). Co se týká principu zásluhovosti, kdy žalovaný tvrdí, že dostavoval dům svépomocí (cca [Anonymizováno] hodin v částce [částka]), uspořil svým jednáním náklady na stavbě v částce cca [částka] a měl dva pracovní poměry, vychází judikatura z teze, že odklon od rovnosti podílů manželů je namístě jenom za situace, kdy zvýšené úsilí jednoho z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1781/2004). Je nepochybné, že žalovaný přispěl svým jednáním k výstavbě rodinného domu, který je nyní předmětem vypořádání. Tuto skutečnost v daném případě však nelze podřadit pod zcela mimořádné okolnosti případu odůvodňující rozhodnutí o disparitě podílů. V průběhu řízení bylo jednak prokázáno, že o nabytí majetku ve společném jmění manželů se podíleli žalovaný i žalobkyně tím, že za jejich výlučné prostředky byl částečně pořízen společný majetek, což jsou však nároky spadající pod vnosy účastníků, a proto je nelze při úvaze o disparitě zohlednit, ale zejména již z tvrzení žalovaného vyplývá (a to i kdyby žalovaný navrhoval zohlednit také zásluhovost za nabytí bytové jednotky), že většinu prostředků k rozšíření masy společného jmění manželů účastníci získali na základě závazku spadající do společného jmění (úvěr [částka]). Soudu proto nezbylo, než vycházet ze základní teze stanovené v ustanovení § 742 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku a částku připadající na vypořádací podíl nijak nemodifikovat. Žalobkyně byla proto zavázána uhradit žalovanému na vypořádací podíl částku [částka]. Z důvodu výše vypořádacího podílu byla stanovena lhůta k zaplacení do 3 měsíců od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř.).

63. Náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku činily celkem částku [částka]. Účastníci uhradili zálohu na zpracování znaleckých posudků každý v částce [částka]. Soud proto výrokem V. a VI. rozhodl o vrácení přeplatku zálohy na vyhotovení znaleckého posudku každému z účastníků v částce [částka].

64. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy povaha žalovaného nároku (tzv. iudicium duplex) neumožňuje rozhodnout dle procesního úspěchu v řízení (obdobně viz nález Ústavního soudu II. ÚS 572/19 ze dne 12. 12. 2019 zabývající se otázkou náhrady nákladů řízení v řízení o vypořádání spoluvlastnictví), a proto je na místě rozhodnout tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení