17 C 67/2022 - 481

Rubrum

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zdržení se omezení dodávky vody a uložení povinnosti umožnit odběr vody takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zdržet se všech svých jednání, v důsledku kterých by byla omezena nebo zcela přerušena dodávka vody do domů žalobkyně [adresa] na pozemku st. [parcelní číslo] a do domu žalobkyně [adresa] na pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec], obec Jáchymov.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně na žalované domáhala uložení povinnosti umožnit žalobkyni, aby skrz vodovodní potrubí, které vede od domu [adresa] na pozemku st. [parcelní číslo] přes pozemek [parcelní číslo] k silnici na pozemku p. [číslo] dále podél silnice na pozemku [parcelní číslo] přes pozemek p. [číslo] pozemek [parcelní číslo] až na pozemek p. [číslo] byla dodávána voda do domu žalobkyně [adresa] na pozemku st. [parcelní číslo] a do domu žalobkyně [adresa] na pozemku st. [parcelní číslo] v k.ú. [obec], obec Jáchymov.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované, k rukám zástupce žalované, částečnou náhradu nákladů řízení v částce 3 630 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně a žalovaná jsou povinny zaplatit, každá jednou polovinou, České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech náhradu nákladů řízení v částce 61 960 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 2 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na účet číslo 3703-226341/0710, VS 1711006722.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se jako vlastník st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] (občanská vybavenost), a pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), v k. ú. [obec] domáhala na žalované a) umožnění, aby skrz vodovodní potrubí vedoucí od domu [adresa], který je součástí pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] byla dodávána voda, b) opatření, aby voda byla uvedeným potrubím dodávána, c) strpění, aby byla voda potrubím dodávána, d) zdržení se všech jednání, v důsledku kterých by byla omezena nebo přerušena dodávka vody uvedeným potrubím; dále žalobkyně vlastnila pozemky p. p. [číslo] v k. ú. [obec] (sousedící s předmětnými pozemky se stavbami). Žalobkyně tvrdila, že dodávka vody do jejích domů probíhá skrz vodovodní potrubí, které od domu [adresa] na st. [parcelní číslo] ve vlastnictví žalované přes p. [parcelní číslo] ve vlastnictví žalované vede k silnici na p. [parcelní číslo] ve vlastnictví žalované, podél silnice přes p. [parcelní číslo] ve vlastnictví města Jáchymov a p. [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobkyně na p. p. [číslo] odkud pokračuje po p. [parcelní číslo] k budově na tenisovém kurtu na st. [parcelní číslo] ve vlastnictví žalované. Podružný vodoměr je instalován v šachtě na p. [parcelní číslo]; od podružného vodoměru odbočuje vodovodní vedení k budovám ve vlastnictví žalobkyně (tuto část vedení vybudovala na vlastní náklady) a potrubí k budově na kurtech ve vlastnictví žalované (vybudovaným žalovanou). Uvedené vodovodní potrubí od domu [adresa] k podružnému vodoměru na p. [parcelní číslo] bylo zhotoveno v roce 2013 včetně osazení podružného vodoměru před odbočkou k nemovitostem žalobkyně a ke kurtům na základě dohody účastníků s tím, že každý z nich měl uhradit nákladů na výkopové práce k položení potrubí, položení potrubí měla zajistit žalovaná. Dohoda o vybudování (nového) vedení byla realizována, cena za výkopové práce byla účastníky uhrazena (žalobkyně uhradila vyšší částku než žalovaná). Účastníci se však nedohodli na podmínkách provozování vodovodního vedení. Do roku 2020 byly vztahy mezi účastníky nekonfliktní, byla dodávána voda, faktury za vodu žalobkyni vystavovala [právnická osoba]., se kterou má žalobkyně od 12. 12. 2013 uzavřenou smlouvu o dodávce pitné vody. Od října 2020 začaly spory mezi účastníky (které se netýkaly pouze vodovodního vedení); právo žalobkyně k potrubí bylo odmítnuto a 2. 3. 2022 došlo k přerušení dodávky vody žalovanou. Po nařízení předběžného opatření soudem došlo k obnovení dodávky vody. Žalobkyně je však nucena domáhat se svých práv k uvedenému potrubí (a související dodávkou vody) žalobou, protože žalovaná i nadále hrozí přerušením dodávky vody (opatřením, které dodávku vody žalobkyni znemožní).

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že účastníci se dohodli na spolupráci při zhotovení vodovodního vedení mezi svými nemovitými věcmi, avšak nikdy nedošlo k dohodě o spoluvlastnictví uvedeného potrubí; je otázka, zda potrubí mohlo být samostatnou věcí (spíše jde o součást jiných nemovitých věcí). I když žalovaná umožňovala žalobkyni odběr vody skrz předmětné potrubí, které však patří žalované (s ohledem na její převážné přispění při zhotovení potrubí, neznamenalo to souhlas s bezplatným používáním potrubí žalobkyní). Pokud žalobkyně vynaložila nějaký náklad, dosavadní doba bezplatného užívání musela vést ke konzumaci uvedeného vkladu. Žalobkyně se nadto sama zbavila možnosti dodávky vody nezávislého na potrubí žalované (z [adresa]). [právnická osoba] ohledem na částečné zpětvzetí žaloby žalobkyní podáním ze dne 9. 11. 2022 bylo rozhodnuto o částečném zastavení řízení usnesením ze dne 12. 12. 2022, č.j. 17 C 67/2022-102 (ohledně nároků na učinění opatření a na strpění dodávky vody). Usnesením z 5. 6. 2024, č.j. 17 C 67/2022-473 bylo rozhodnuto o nepřipuštění změny žaloby (rozšíření se mělo týkat určení vlastnického práva k předmětnému vodovodnímu vedení).

4. Mezi účastníky byly nesporné vlastnické vztahy k nemovitým věcem (pozemkům a budovám), jak byly popsány v žalobě (uvedeno v odstavci 1. odůvodnění); dále bylo mezi účastníky nesporné vlastnické právo k pozemkům s účelovou komunikací - p. p. [číslo] v k. ú. [obec], vlastníkem je žalovaná. Z hospodářské smlouvy z 1. 8. 1980 (č. l. 7), kupní smlouvy z 2. 12. 1991 (č. l. 8) soud zjistil pouze to, že předmětem převodu byla budova [adresa] s pozemky, protože ke zhotovení budovy [adresa] došlo až manželi [příjmení], jak je zřejmé z rozhodnutí o kolaudaci [právnická osoba] Jáchymov, stavebního úřadu č. VI/19/12 z 8. 2. 1999 (č. l. 380 p. v.) – z něho vyplývala též existence přípojky vody do objektu [adresa] (nezávislé na přípojce žalované u [adresa]).

5. Mezi účastníky bylo nesporné vlastnické právo žalované k vodovodní přípojce, tedy části potrubí, které se odpojuje od hlavního řadu v Karlovarské ulici v Jáchymově k vodoměru u budovy [adresa] (dílen). Způsob měření dodávky vody účastníkům v souvislosti s probíranými nemovitými věcmi a potrubím byl vyjasněn ve zprávě Vodáren a kanalizací, a.s. z 23. 11. 2022 (č. l. 82, tedy fakturační vodoměr měří spotřebu vody dodávanou vodovodní přípojkou, podružný vodoměr spotřebu žalobkyně) a z 28. 12. 2022 (č. l. 109) a byl podporován smlouvou z 12. 12. 2013 (č. l. 29) a evidenčním listem (č. l. 29 p. v.).

6. Mezi účastníky bylo sporné, kdy a kým bylo zřízeno vodovodní vedení od fakturačního vodoměru u [adresa] k podružnému vodoměru na p. [parcelní číslo] (dle Vodáren a kanalizací Karlovy Vary, a. s. jde o vnitřní rozvody vody za fakturačním vodoměrem) a zda při jednání účastníků v roce 2013 v souvislosti s pracemi na vodovodním vedení, které mělo přivádět vodu k budovám ve vlastnictví žalobkyně, došlo k dohodě o spoluvlastnictví ke společně zřizované věci, popřípadě součásti věci (v souvislosti se spolufinancováním zřízení vodovodního vedení účastníky); mezi účastníky bylo dále sporné, jaká byla velikost podílu každého z účastníků.

7. V řízení bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] jako technický ředitel žalované (v roce 2013) kontaktoval na základě požadavku obslužné společnosti (pro dodávku energií žalované) [právnická osoba] žalobkyni za účelem dohody o provedení zhotovení (byť svědek hovořil o opravě, evidentně mělo dojít o položení nového potrubí) vodovodního vedení (mezi [adresa] k [adresa]) tak, že by každý z účastníků nesl ceny za výkopové práce; žalovaná měla zajistit položení potrubí svým nákladem. Uvedené bylo potvrzováno též žalobkyní. Jednání bylo dále potvrzováno e-mailem z 17. 5. 2024 od [jméno] [příjmení] žalobkyni (č. l. 12 p. v.) Součástí e-mailu byla cenová nabídka pana [příjmení] z 6. 9. 2012, č. l. 379, jejíž význam neuměli účastníci vysvětlit. Nebylo z ní možné dovodit, že by zahrnovala výkopové práce pro žalobkyni nad rámec akce prováděné oběma účastníky (jak dovozovala žalovaná). Cena výkopových prací v době dohody účastníků o zhotovení potrubí vyplývala z rozpočtu z 31. 5. 2013 (č. l. 95) a z krycího listu rozpočtu z 5. 6. 2013 s rozpočtem (č. l. 368). Z výpovědi svědka [příjmení] a žalobkyně bylo dále zřejmé, že výkopové práce měla provést [právnická osoba]. Z výpovědi žalobkyně, bývalého jednatele [příjmení] [příjmení] spol. s r.o. Bc. [jméno] [příjmení] (a jeho zprávy z 15. 2. 2023, č. l. 138 s přílohovými fotografiemi) a svědka [příjmení] [příjmení] (obsah jeho čestného prohlášení z 8. 6. 2022, č. l. 58 soud jako důkaz neprovedl, protože byl nahrazen jeho přesnější výpovědí) vyplynulo dále, že výkopové práce byly prováděny spoluprací [právnická osoba]. a [jméno FO]. Cena za práce byla rozdělena rovným dílem mezi osoby, pro které byly práce prováděny, a byla zaplacena.

8. Náklady na výkopové práce byly vyúčtovány fakturou [příjmení] [příjmení] z 17. 9. 2013 na částku 44.480 Kč pro [jméno] [celé jméno žalobkyně] (č. l. 15 p. v.) a fakturou [právnická osoba] z 24. 7. 2013 na částku 34 902 Kč žalované (č. l. 364). Zaplacení uvedených částek vyplývalo z příjmového pokladního dokladu na částku 44 480 Kč z 18. 9. 2013 (č. l. 16) a z účetního dokladu na částku 34 902 Kč (č. l. 430). Oproti objednávkám provedení prací (k dispozici byla pouze objednávka od žalované z 21. 6. 2013, č.j. LLJ-13-0992, č. l. 13, odkazující na cenovou nabídku z 11. 6. 2013 a odpovídající ceny na výkopové práce) došlo k navýšení ceny díla; o vystavení objednávky na původní částky žádal [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] v e-mailu z 19. 6. 2013 (č. l. 439) s připojenou cenovou nabídkou z 5. 6. 2013 na celkovou cenu díla 69 804,20 Kč (č. l. 438).

9. Z výpovědí osob zajišťujících výkopové práce (Bc. [příjmení] a [příjmení]) a z e-mailu z 25. 7. 2013 (č. l. 13 p. v.) vyplynulo, že navýšení ceny prací bylo provedeno u obou účastníků z důvodů obtížných výkopových prací, přestože žalovaná předložila doklad o úhradě částky pouze ve výši 34 902 Kč (účetní doklad č. l. 430 a výpis z účtu z 14. 8. 2013, č. l. 443).

10. Účtování nákladu na provedení prací podle výpovědi žalobkyně a svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] bylo z účetních důvodů provedeno na jméno [jméno] [celé jméno žalobkyně] (tomu odpovídalo i označení rozpočtu z 31. 5. 2013, č. l. 95), protože byla v rozhodné době nájemcem objektu (jak je též zřejmé z čestných prohlášení č. l. 10 a č. l. 10 p. v. a výslechu žalobkyně a svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně]; ostatně uživatelem budov žalobkyni byla [jméno] [příjmení] jako podnájemce (viz smlouva z 14. 10. 2012, č. l. 413; výpověď nájmu z 8. 4. 2014, č. l. 416; usnesení o schválení smíru, č. l. 417). S ohledem na hmotné právo nebylo míra nákladu na zhotovení potrubí sama o sobě podstatná (nesouvisí totiž výše nákladu s výší podílu na společné věci; výše nákladu může mít vliv na výklad projevu vůle účastníků v souvislosti s dohodou o zhotovení potrubí, byť v posuzované věci otázky nákladů byly nakonec nerozhodné). Není podstatné, zda provedení prací vyjednávala s realizátory výkopu žalobkyně (vlastník), nebo [jméno] [celé jméno žalobkyně] (nájemce), protože podstatné pro vyhodnocení vztahu mezi účastníků jsou vlastnická práva k zásobovaným nemovitým věcem (v době zhotovení vodovodního vedení k budovám účastníků).

11. Skutečnost, že účastníci se dohodli společném zřízení vodovodního potrubí, aniž by se dohodli na konkrétních podílech na potrubí (nebo o výlučném práva jednoho z účastníků) nebo o právech a povinnostech účastníků v souvislosti s provozováním potrubí, není vylučována ani návrhem smlouvy o spolupráci, která byla zaslána v příloze (č. l 14 p. v.) e-mailu Ing. [jméno] [příjmení] z 30. 8. 2013 (č. l. 14), jelikož návrh nebyl akceptován žalobkyní (s poukazem na společné zřízení potrubí), jak ostatně potvrdila žalobkyně ve svém účastnické výpovědi. Žalovaná ostatně začala (po zaslání návrhu na uspořádání vzájemných vztahů v roce 2013) svá údajně výlučná práva k potrubí uplatňovat opět až v roce 2020 (jak vyplývá z obsahu spisu). Součástí komunikace účastníků do doby provedení prací nebylo výlučné postavení žalované k potrubí (jak je zřejmé z e-mailové komunikace F. Fialky s žalobkyní).

12. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] (kterou potvrzovalo čestné prohlášení svědkyně z č. l. 9) nic podstatného ve vztahu k dohodě účastníků na zřízení vodovodního vedení nevyplynulo. Je pravda, že od roku 1999, jak vyplývá z kolaudačního rozhodnutí [právnická osoba] Jáchymov, stavebního úřadu č. VI/19/12 z 8. 2. 1999 (č. l. 380 p. v.) měl vlastník [adresa] v k. ú. [obec] vlastní (samostatnou) vodovodní přípojku. Žalovaná sice o této skutečnosti musela vědět, žalobkyně však o ní vědět měla též. Proto jednání účastníků o zřízení společného potrubí, ať už důvody dohody byly jakékoliv, odpovídalo (mělo odpovídat) tehdejším potřebám účastníků.

13. Svědek [jméno] [příjmení], která byl technickým ředitelem od roku 2020, potvrdil, že byl informován o zhotovení vodovodního potrubí od [adresa] k [adresa] s tím, že podle informací od zaměstnanců, kteří byli u žalované v roce 2013, neměly skleníky přívod vody z [adresa]. S ohledem na jeho služební zařazení a komunikaci se zaměstnanci soud vycházel z toho, že v roce 2013 bylo zhotoveno potrubí od fakturačního vodoměru k podružnému vodoměru (oproti obsahu výslechu svědka [příjmení], který si vzpomínal na zhotovení od skleníků k podružnému vodoměru).

14. Pokud jde o výklad provedených důkazů, pak z žádného důkazu nevyplývá, že by se účastníci dohodli na tom, že žalobkyně se bude podílet (za konkrétních podmínek) nákladem na zhotovení potrubí ve výlučném vlastnictví žalované. Dále z provedených důkazů nevyplývalo, že by žalobkyně v souvislosti se zhotovením potrubí v roce 2013 prováděla práce týkající se dodávky vody. Listiny, které se týkaly opravy poruchy na vodovodním vedení žalobkyně (žádost z č. l. 343 p. v., zápis z č. l. 344, faktura z 19. 5. 2017, č. l. 344 p. v., faktura z 31. 5. 2017, č. l. 345, část účetnictví [jméno] [příjmení] č. l. 345 p. v.) nic nevypovídaly o tom, jaké práce (ne) byly provedeny v roce 2013 a v tomto ohledu neprokazovaly to, co z nich dovozovala žalobkyně (tedy že práce prováděla až v roce 2017, nikoli v roce 2013). Spekulace žalované o vícenákladech žalobkyně však oporu s provedených důkazech neměla.

15. Soud dospěl k dílčímu skutkovému závěru, že účastníci se dohodli ve společném zhotovení vodovodního potrubí od fakturačního vodoměru u [adresa] k podružnému vodoměru u [adresa] k zajištění dodávky vody do nemovitých věcí – budov účastníků. Finanční náklad účastníků byl shodný, žalovaná měla dodat potrubí a zajistit jeho položení. Trasa uvedeného vedení byla zřejmá ze znaleckého posudku zpracovaného znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] z 14. 7. 2023 (čl. 236) ve znění opravy z 18. 8. 2023 (č. l. 274) a vysvětlení z 9. 11. 2023 (č. l. 328), i když s ohledem na skutková zjištění a jejich právní posouzení nebyla trasa vedení pro rozhodnutí soudu podstatná. Posudek byl zpracován v rámci jednání účastníků o smírném vyřízení věci. Ze stejného důvodu bylo provedeno též místní ohledání (protokol z 22. 2. 2023, č. l. 160 s fotografiemi). Trase přípojky odpovídal náčrtek žalované (č. l. 46) a náčrt ze zprávy z 1. 11. 2022 (č. l. 126 a násl.).

16. Mezi účastníky bylo sporné, že z dohody účastníků v roce 2013 vyplývalo právo žalobkyně na odběr vody prostřednictvím sporného vedení, které vede z Karlovarské ulice kolem domu [adresa] k domům [adresa] v k. ú. [obec].

17. V řízení bylo prokázáno, že účastníci jednali před zhotovením potrubí pouze o jeho společném zřízení (byť včetně účelu dodávky vody do budov účastníků), nikoli o podmínkách jeho provozu, t. j. za jakých podmínek bude provozováno. Tomu svědčí i poukaz svědka [příjmení] v e-mailu z 17. 5. 2013 (č. l. 12 p. v.), že ostatní záležitosti (nad rámec rozsahu prací a jejich ceny) budou dohodnuty na dalším jednání a i následné zaslání návrhu smlouvy o provozování vodovodu (e-mail z 30. 8. 2013 (č. l. 14). Je pravda, že účelem zřízení vodovodního vedení bylo propojení vodovodního řadu (přípojky ve vlastnictví žalované u [adresa]) s nemovitostmi (budovami) účastníků. Nad rámec dohody o zřízení vodovodního vedení se však účastníci na dalších otázkách nedohodli, ač návrhy byly v roce 2013 učiněny. Z dopisu žalované z 8. 10. 2020 (č. l. 17) vyplynuly pouze rozpory mezi účastníky při vyčíslení celkových nákladů na výkop, aniž by to pro rozhodnutí bylo podstatné (i když v řízení nevyšlo najevo, že by součástí nákladů na výkopové práce bylo provedení dalších prací nad rámec výkopu od skleníků k podružné vodoměrné šachtě). Podstatný nebyl ani dopis žalované z 29. 12. 2021 (č. l. 22), který pouze vyjadřoval rozdílné názory účastníků na důsledky jednání v roce 2013 před zhotovením vodovodního potrubí. Z e-mailu z 30. 8. 2013 od žalované s konceptem smlouvy o spolupráci (č. l. 14) vyplývá pouze to, že účastníci jednali (i) telefonicky o úpravě práv a povinností při provozu potrubí (a tedy že k předcházejícímu ujednání před jeho zhotovením nedošlo).

18. Soud dospěl k dílčímu skutkovému závěru, že účastníci se na podmínkách dodávky vody (způsobu používání potrubí) nedohodli (ani před zhotovením potrubí ani po jeho zhotovení).

19. Mezi účastníky bylo nesporné, že k přerušení dodávky vody předmětným vedením (od [adresa]) do objektů žalobkyně došlo 2. 3. 2022, k obnovení dodávky vody došlo v horizontu dnů po nařízení předběžného opatření usnesením zdejšího soudu z 9. 3. 2022, č.j. 12 Nc 1601/2022-29; v současné době zásah netrvá, voda je žalobkyni uvedeným potrubím dodávána. V souvislosti se sporem účastníků žalovaná vyjádřila stanovisko, že žalobkyně nemá nárok na dodávku vody, aniž by za umožnění dodávky vody a dále jako příspěvek na náklady v souvislosti s dodávkou vody žalované hradila přiměřené plnění odpovídající případnému bezdůvodnému obohacení žalobkyně v souvislosti s užíváním zařízení ve vlastnictví žalované (včetně sporného potrubí od fakturačního k podružnému vodoměru).

20. Mezi účastníky bylo nesporné, že mezi ulicí [ulice] v [obec] a budovami žalobkyně existuje vodovodní vedení, které mělo být vedeno komunikací na p. p. [číslo] v k. ú. [obec], nebo podél této komunikace k domu [adresa] na st. [parcelní číslo] v [obec]. Dle žalobkyně a kolaudačního rozhodnutí mělo být uvedené vedení jako přípojka zkolaudováno v roce 1999 v souvislosti s kolaudací domu [adresa] na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] (tehdejšími vlastníky manžely [příjmení]). Mezi účastníky bylo nesporné, že uvedené vedení mělo sloužit dodávce vody do [adresa] a [adresa] a že je v současné době nefunkční (dochází k masivnímu úniku vody); ze zprávy z 19. 12. 2022 (č. l. 106) sice vyplývalo, že měření mělo být realizováno vodoměrem evidovaným na žalovanou, soud s ohledem na nevýznamnost této skutečnosti již nevyjasňoval důvody (ostatně z přezkoušení vodoměru z 15. 6. 2004, č. l. 381 p. v., z 7. 7. 2004, č. l. 382 a evidenčního listu odběru vody č. l. 382 p. v. se zdál vyplývat opak, byť uvedené doklady se mohly týkat podružného vodoměru). Soud nepovažoval za podstatné (samo o sobě) od kdy a proč se stalo uvedené vedení stalo nefunkčním a dále jaká je jeho přesná trasa; přibližná trasa vyplývala z e-mailu z 24. 7. 2013 s přílohami (č. l. 77 a násl., č. l. 128 a násl.), protože existence uvedené přípojky nebyla pro rozhodnutí soudu (s ohledem na dohodu účastníků o zhotovení nového vedení) podstatná (navíc žalobkyně měla o existenci této přípojky vědět s ohledem na dokumentaci předávanou obvykle při koupi nemovité věci). Existence této další přípojky nic nemění na významu dohody o zřízení nového vedení.

21. Soud neprovedl důkaz výslechem MUDr. [jméno] [příjmení] (bývalým členem představenstva žalované), protože se jednalo o podpůrný důkaz ke skutečnostem, které byly dostatečně prokázány jiným způsobem) a žalovaná, která tento výslech původně navrhovala, od návrhu na provedení důkazu ustoupila. Soud neprovedl důkaz výpisem z katastru nemovitostí, č. l. 6 ([list vlastnictví] k. ú. [obec]), který se týkal nesporných skutečností. Zákresy vedení s opravami žalobkyně (č. l. 12, č. l. 56, č. l. 57, č. l. 57 p. v., č. l. 80 p. v.), zpráva z 20. 12. 2021 (č. l. 135) a z 24. 1. 2023 (č. l. 135 p. v.) s náčrtem (č. l. 136) nebyly jako důkaz provedeny, protože k trase vodovodního vedení (s cílem usnadnit účastníkům jednání o vypořádání vzájemných vztahů) byl zpracován (mnohem přesnější) znalecký posudek. Ostatně na základě právního posouzení věci se zdá být konkrétní trasa vodovodního vedení nepodstatná. Komunikaci žalobkyně vůči žalované dopisem z 8. 9. 2021, č. l. 18 (včetně doručenky č. l. 18 p. v.), z 19. 1. 2022, č. l. 23 p. v. (s doručenkou č. l. 24 p. v.), z 29. 1. 2022 (č. l. 25 p. v.) a z 21. 2. 2022, č. l. 26 p. v. (s doručenkou č. l. 27 p. v.), dopisem žalované z 22. 2. 2022 (č. l. 28) a z 24. 1. 2022 (č. l. 25) soud jako důkaz neprovedl, protože se týkaly (pro spor nepodstatného) vyjednávání účastníků o řešení komplexu sporných vztahů. Soud omylem zamítl návrh na provedení důkazů e-mailem z 24. 7. 2013 s přílohami, dopisem z 1. 11. 2022 s přílohami, i když uvedené listiny již předtím byly prezentovány v řízení jako důkaz. Soud uvedené listiny hodnotil výše v rámci hodnocení jednotlivých důkazů.

22. Znalecký posudek z oboru stavebnictví nebyl jako důkaz proveden, protože náklady na provedení prací nebyly pro posouzení sporu účastníků významné. Zpracování znaleckého posudku by na rozhodnutí soudu nemohlo nic změnit.

23. Soud za svůj skutkový závěr ve věci převzal skutečnosti mezi účastníky nesporné a dále dílčí skutkové závěry výše.

24. Soud dospěl k právnímu závěru: Podle § 3028 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z. 2012“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakž i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

25. Podle § 120 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb. (dále jen „o. z. 64“) součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Podle § 120 odst. 2 o. z. 1964 stavba není součástí pozemku.

26. Podle § 132 odst. 1 o. z. 64 vlastnictví věci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem. Podle § 136 odst. 1 o. z. 64 věc může být v podílovém spoluvlastnictví více vlastníků. Podle § 853 o. z. 64 občanskoprávní vztahy, pokud nejsou zvláště upraveny ani tímto, ani jiným zákonem, se řídí ustanoveními tohoto zákona, která upravují vztahy obsahem i účelem jim nejbližší.

27. Protože ke zřízení vodovodního vedení mezi vodoměrem u [adresa] a podružným vodoměrem u [adresa] došlo v době do 31. 12. 2013, řídí se založení vztahů k uvedenému potrubí o. z.

64. Účastníci nepochybně uzavřeli dohodu o (spolupráci při) zřízení vodovodního vedení (za účelem zásobování nemovitých věcí žalobkyně i žalované) skrz vodovodní přípojku žalované (u budovy [adresa]); oprávnění [jméno] [příjmení] jednat a uzavírat dohodu se žalobkyní vyplývá z § 15 odst. 1 z. č. 513/1991 Sb. (oprávnění jednat za žalovanou nebylo zpochybňováno ani v souvislosti s návrhem na úpravu vztahů účastníků ze strany žalované v roce 2013). Uvedené potrubí je vnitřním vodovodem ve smyslu § 2 odst. 7 z. č. 274/2001 Sb., nebylo vodovodní přípojkou ve smyslu § 3 odst. 1 z. č. 274/2001 Sb. (tím méně vodovodním řadem dle § 2 odst. 1 z. č. 274/2001 Sb.) a nemělo samostatnou funkci (nemohlo jít o podzemní stavbu se samostatným účelovým určením), současně nepochybně šlo při jejím zřízení o zásobování nemovitých věcí žalobkyně ([adresa]) a žalované (budova na tenisových kurtech) vodou, tedy potrubí mělo sloužit užívání konkrétních nemovitých věcí a užívání těchto nemovitých věcí by bez dodávky vody bylo prakticky nemožné. Protože nešlo v případě potrubí o samostatnou věc a nešlo též o věc, která by byla součástí pozemků, kterými potrubí vedlo (k nim neměla žádný účelový vztah, ani neplatí, že šlo o potrubí bez účelu, popř. které svůj účel ztratilo; k rozlišení účelů, kterým může sloužit původně samostatná věc, se vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku z 30. 9. 2002, sp. zn. 22 Cdo 2125/2000), je přiléhavý závěr o tom, že potrubí se stalo součástí nemovité věci budovy [adresa] a současně budovy bez čp./če. na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] (druhá budova žalobkyně odebírající vodu z uvedeného potrubí - [adresa] - byla zásobována prostřednictvím [adresa], jak je zřejmé i z kolaudačního rozhodnutí). Účastníci se pak dohodli pouze na zřízení potrubí, byť ke konkrétnímu účelu (nikoli však na podmínkách jeho provozování ve smyslu běžné správy společné věci dle § 139 odst. 2 věta první o. z. 64 a to ani dodatečně).

28. Protože účastníci zřídili potrubí (v úseku mezi fakturačním vodoměrem a podružným vodoměrem), které nebylo samostatnou věcí, a protože jeho zřízení účelově upnuli ke svým nemovitým věcem, stalo se potrubí součástí uvedených věcí ve smyslu § 120 odst. 1 o. z. 64 (a to obou, tj. [adresa] a budovy na tenisových kurtech) a vztah mezi účastníky se řídil s ohledem na § 835 o. z. 1964 ustanoveními o podílovém spoluvlastnictví (§ 136 odst. 1 o. z. 64). Byť o.z. 64 výslovně úpravu nabytí vlastnického práva ke zřizované věci neupravoval (kromě smlouvy o dílo), soudní praxe akceptovala vznik vlastnického práva zhotovením věci (mimo rámec smlouvy o dílo). Pro případ dohody více osob na zřízení, byla významná jejich dohoda o podílech na zřizované věci, jinak byly a jsou jejich podíly stejné (§ 137 odst. 2 o. z.). Je tedy nepodstatný náklad každého z účastníků.

29. Rozsudkem Nejvyššího soudu z 27. 4. 2000, sp. zn. 22 Cdo 2548/2000 byla posuzována povaha trafostanice, která je (byla) ve funkčních vztazích k více nemovitým věcem (budovám). Uvedené vztahy k několika věcem byly soudem považovány za diskvalifikující pro závěr o tom, že trafostanice je součástí jiné věci (jiných věcí); dalším důvodem byla nedostatečná síla vazby trafostanice k jiné věci (nepostačovalo propojení elektrickými kabely). I když má projednávaná věc a zmíněná srovnávaná věc určité shodné rysy, nelze považovat právní závěry Nejvyššího soudu v konkrétní věci (trafostanice) přenositelné na posouzení povahy vodovodního potrubí, které bylo zřízeno vlastníky více nemovitých věcí pro obsluhu těchto nemovitých věcí. Zdá se, že řešení povahy předmětného potrubí bude blízké řešení právní povahy společných dělících zdí domů, protože i v obou případech je třeba posoudit případ specifického majetkového společenství (Nejvyšší soud se přiklonil k režimu spoluvlastnictví – viz rozsudek Nejvyššího soudu 17. 4. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2005/2010 a rozsudek Nejvyššího soudu z 20. 11. 2006, sp. zn. 22 Cdo 2097/2006).

30. Vztahy mezi účastníky ohledně společné součásti věcí (vodovodního potrubí) se po 1. 1. 2014 řídily ustanoveními o. z. 2012, zejména ustanoveními dle § 1115 a násl. o. z. 2012 (řešení vztahů spoluvlastníků potrubí bude obdobné řešení vztahů společných vlastníků rozhrad ve smyslu § 1024 o. z. 2012). Účinností o. z. 2012 se uvedené potrubí stalo součástí pozemků, na kterých stojí příslušné stavby (§ 3054 o. z. 2012). Ve věci hospodaření se společnou (součástí) věci (její správou) rozhodují spoluvlastníci společně (s ohledem na rovnost podílů), popř. řeší případný spor nebo nemožnost dohody v rozhodování prostřednictvím soudu (§ 1128 odst. 1, § 1129 odst. 1, odst. 2, § 1139 odst. 2 o. z. 2012). Účastníci se o hospodaření se společnou součástí věcí, popř. správě společné součásti věcí (nad rámec dohody o zřízení, která zahrnovala účel zřízení věci k zásobování vodou) nedohodli (a ani nevyvolali u soudu řízení, ve kterém by se nemožnost rozhodnutí řešila, ať již v režimu o. z. 64, nebo o. z. 2012), a tedy konkrétní práva a povinnosti účastníků při správě společné součásti věcí nejsou dosud stanovena.

31. To však neznamená, že by účastníci mohli svémocně zasahovat do provozu společné (součásti) věci, který je dán (je možný) samotnou existencí věci (potrubí, které slouží k přepravě vody z vodovodního řadu do nemovitých věcí účastníků); z povahy potrubí vyplývá, že může být provozováno, aniž jsou činěna další opatření (a aniž by za ideálních podmínek byla potřebná součinnost účastníků, čímž se blíží statičtější rozhradě, která však rovněž vyžaduje respektování druhého ze spoluvlastníků, jak je zřejmé z rozhodnutí Nejvyššího soudu z 28. 5. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1064/2020 a z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z 5. 2. 2024, sp. zn. 10 As 280/2022). Do posouzení věci vstupuje též skutečnost, že žalovaná je vlastníkem vodovodní přípojky, která musí být pro účely dodávky vody předmětným potrubím užívána (je zařízením, které je mezi vodovodním řadem a vodovodním potrubím, které účastníci zřídili). Protože vlastník přípojky byl jednou z osob, které se dohodli na zřízení navazujícího vodovodního vedení k určitému zřejmému účelu, je tímto svým projevem účasti na zřízení a provozu potrubí vázán a nemůže své vlastnické právo k vodovodní přípojce uplatňovat tak, že vyloučí provoz společného vodovodního potrubí účastníků (ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb.: Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem).

32. Podle § 1042 o. z. 2012 se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

33. Podle § 1042 o. z. 2012 má žalobkyně právo na ochranu svého vlastnického práva k nemovitým věcem (zahrnující i potrubí), přestože účastníci jako spoluvlastníci (součásti) věci se nedohodli na způsobu hospodaření se společnou věcí (správě společné věci), popř. na jeho (její) změně. Založená práva účastníků (vyplývající ze spoluvlastnictví součásti věci) zahrnuje též povinnost žalované nevystupovat při realizaci svých vlastnických práv k předmětné součásti věci ale i k souvisejícím věcem (přípojce) tak, aby zasahovala do vlastnického práva žalobkyně. To neznamená, že by žalovaná neměla práva na vypořádání nákladů, které v této souvislosti mohou žalované vzniknout. Pochopitelně je zachována i možnost zákonem předvídaným způsobem svoji účast v majetkovém společenství ukončit.

34. Mezi účastníky sice došlo k dohodě o zřízení (součásti) věci, avšak nedošlo mezi nimi k dohodě o podmínkách zajištění dodávky vody (o správě společné věci). Žalobkyně tedy má právo na ochranu ve smyslu zdržovacího nároku (ze strany žalované), nemá však právo na uložení povinnosti předpokládající existenci dohody mezi účastníky o zajištění dodávky vody (o správě společné věci), která by vynucování takové (pozitivní) povinnosti umožňovala. Lze připustit, že dohoda o zřízení společné (součásti) věci zahrnuje též účel zřízení (dodávku vody). Je však nepochybně rozdíl mezi dohodou o zřízení věci a dohodou o podmínkách jejího užívání, o její správě (včetně užívání souvisejících zařízení ve výlučném vlastnictví žalované). Spoluvlastník je však povinen při nakládání s podílem sledovat respektovat práva druhého spoluvlastníka (§ 1123 věta druhá o. z. 2012).

35. Podle § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 věta první z. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) přísluší žalované právo na náhradu nákladů, protože byla ve věci v jednom z úseků řízení (do částečného zpětvzetí žaloby) převážně úspěšná (ve třech ze čtyř nároků uplatněných žalobou). Ne všechny uplatňované úkony však lze považovat za zohlednitelné pro výpočet náhrady nákladů řízení. Žalovaná za dobu do částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní podáním z 9. 11. 2022 ve znění podání z 6. 12. 2022 vykonala prostřednictvím svého zástupce úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. převzetí zastoupení a vyjádření k žalobě z 23. 5. 2022, tj. dva úkony právní služby. Byť k rozhodnutí o částečném zastavení řízení došlo až při prvním jednání ve věci, podstatné je, že k částečném zpětvzetí žaloby došlo před zahájením prvního jednání (a tedy uvedené jednání se již této části předmětu řízení fakticky netýkalo). Úkon další porady nad rámec převzetí zastoupení není účelně vynaloženým nákladem ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu (přednesu účastníka) nevyplývají důvody potřeby takové porady. Úkon právní služby v souvislosti s odvoláním žalované proti předběžnému opatření byl vypořádán v uvedeném řízení (soud II. stupně v souvislosti se změnou rozhodnutí soudu I. stupně vypořádal též náklady řízení před soudy obou stupňů), a tedy nelze tyto náklady znovu činit předmětem rozhodnutí v řízení ve věci samé.

36. Pokud jde o otázku tarifní hodnoty, pak úkony právní služby (ve vymezeném úseku řízení) se týkaly čtyř uplatňovaných nároků (specifikovaných v žalobě), tedy tarifní hodnoty věci ve výši 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jen „a. t.“ (žalobkyně se nedomáhala určení existence svých práv, ale jejich realizace), tedy v souvislosti s uplatňovanými nároky činí (celková) tarifní hodnota předmětu sporu 40 000 Kč (podstatný je součet hodnot dle § 12 odst. 3 a. t.), tedy odměna činí dle § 7 bod 5., § 9 odst. 1, § 12 odst. 3 a. t. částku 2 700 Kč za jeden úkon právní služby (v souvislosti s uplatňovanými nároky). Žalobkyni vznikly náklady s právním zastoupením: a) za dva úkony právní služby po 2 700 Kč ve výši 5 400 Kč, b) za dvě paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč ve výši 600 Kč (dle § 13 odst. 4 a. t.), c) DPH z částky 6 000 Kč ve výši 1 260 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a/ o. s. ř.), celkem ve výši 7 260 Kč. S ohledem na částečný úspěch v řízení (do doby částečného zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby) přísluší žalované náhrada 50 % nákladů řízení (úspěch 75 % a neúspěch 25 %), tedy částka 3 630 Kč. Od částečného zpětvzetí žaloby do skončení věci byl každý z účastníků úspěšný každý v jednom z posléze projednávaných nároků (byť se jednalo o různé nároky, jako předmět řízení však šlo o srovnatelné části předmětu řízení). Soud za uvedený úsek řízení, v rámci kterého vznikla převážná část nákladů řízení, žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (§ 150 o. s. ř.). Přihlédl k tomu, že žalobkyně, které prizmatem žaloby byla ve věci převážně neúspěšná, respektovala předběžný názor soudu o významu jednotlivých uplatňovaných nároků a vzala žalobu částečně zpět. Bylo by nespravedlivé, aby původní vymezení předmětu řízení vymezovalo též rozsah náhrady nákladů řízení (i když částečné zastavení řízení bylo učiněno na počátku řízení).

37. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř soud rozdělil náklady řízení vzniklé státu mezi účastníky, protože znalecký posudek byl určen jako podklad pro jednání účastníků o vypořádání sporných vztahů (nebyl tedy přímo závislý na výsledku řízení). Náklady na znalecký posudek činí 61 960 Kč).

38. Podle § 4 odst. 1 písm. j) z. č. 549/1991 Sb., položky 4 bod 1. písm. c) Sazebníku soud rozhodl o doměření soudního poplatku za žalobu (o soudní poplatek za druhý z projednávaných nároků). Pokud jde o původně uplatňované nároky (pro které bylo řízení zastaveno), pak ke zpětvzetí žaloby došlo před zaplacením soudního poplatku ohledně těchto nároků a před zahájením jednání ve věci samé, a tedy doměření soudního poplatku již není na místě.

Poučení