17 C 98/2020 - 313

Rubrum

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: [jméno zainteresované společnosti], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupené [jméno zástupce zainteresované osoby], IČO [IČO zástupce zainteresované osoby] advokátem sídlem [adresa zástupce zainteresované osoby] proti žalované: [jméno zainteresované společnosti]., IČO [IČO zainteresované společnosti] sídlem [adresa zainteresované společnosti] zastoupené [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] IČO [IČO zástupce zainteresované osoby] advokátem sídlem [adresa zástupce zainteresované osoby] o zaplacení 2 563 305,30 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částek 2 563 305,30 Kč a 2 400 Kč s úrokem z prodlení z částky 2 278 784,30 Kč za období od 12. prosince 2019 do zaplacení a z částky 284 521 Kč za období od 2. ledna 2020 do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám zástupce žalované na náhradě nákladů řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 164 885 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 6. března 2020 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení smluvních pokut v celkové výši 2 563,30 Kč s úrokem z prodlení podle výroku I. K odůvodnění žaloby uvedla, že dne [datum] byla mezi účastnicemi uzavřena smlouva o dílo č. [číslo], jejímž předmětem bylo zhotovení díla označeného jako „[název]“ a vyhotovení související dokumentace žalovanou na stavbě označené jako „[název]“, a to za cenu 12 317 753 Kč podle dodatku č. 1 k této smlouvě. Dílo mělo být podle čl. 4.1 této smlouvy provedeno do [datum], přičemž v tomto termínu mělo dojít také k předání a převzetí díla. K předání a převzetí díla ovšem došlo až dne [datum] v důsledku prodlení žalované, které takto dosáhlo 74 dny. Podle čl. 9 této smlouvy byla pro případ prodlení se splněním termínu realizace díla přesahující 45 dnů sjednána smluvní pokuta 0,25 % z ceny díla za každý den prodlení. Žalobkyně má tedy podle této smlouvy nárok na smluvní pokutu 2 278 784,30 Kč, kterou vyúčtovala žalované dne [datum] fakturou č. [číslo], jejíž splatnost byla stanovena 11. prosince 2019. Tuto částku žalovaná nezaplatila. Dne 7. února 2020 zaslala žalobkyně žalované znovu výzvu k zaplacení dlužné částky s příslušenstvím. Žalobkyně se tedy domáhala zaplacení smluvní pokuty 2 278 784,30 Kč s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši za období od 12. prosince 2019 do zaplacení a (zřejmě náhrady) nákladů 1 200 Kč spojených s uplatněním pohledávky v částce, tedy ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Druhá žalovaná smluvní pokuta vycházela ze smlouvy účastnic o dílo č. [číslo], uzavřené dne [datum]. Jejím předmětem bylo zhotovení díla označeného jako „[název]“, žalovanou za cenu 2 070 136,07 Kč bez DPH, která byla následně ponížena po zohlednění méněprací na částku 1 896 803,94 Kč bez DPH. Dílo mělo být podle čl. 12.1 této smlouvy provedeno do [datum], přičemž v tomto termínu mělo dojít také k předání a převzetí díla. Za termín skutečného předání a převzetí díla lze podle žalobkyně považovat nejdříve den [datum], kdy došlo k předání díla mezi žalobkyní a investorem. Žalovaná se tak měla dostat do prodlení s předáním díla v délce 91 dnů [období]. Podle čl. 13.1 této smlouvy byla pro případ prodlení se splněním termínu realizace díla sjednána smluvní pokuta 1 % z ceny díla za každý den prodlení. Žalobkyně proto uplatnila vůči žalované nárok na smluvní pokutu 284 521 Kč, která odpovídá poměru 0,165 % denně za každý den prodlení. Tu vyúčtovala žalované dne [datum] fakturou č. [číslo], jejíž splatnost byla stanovena 1. ledna 2020. Tuto částku žalovaná nezaplatila. I zde zaslala žalobkyně dne 7. února 2020 žalované neúspěšně znovu výzvu k zaplacení dlužné částky s příslušenstvím. Žalobkyně se tedy domáhala zaplacení smluvní pokuty 284 521 Kč s úrokem z prodlení z té-to částky v zákonné výši za období od 2. ledna 2020 do zaplacení a opět i zde nákladů 1 200 Kč spojených s uplatněním pohledávky.

2. Žalovaná ve včasném odporu ze dne 2. června 2020 proti platebnímu rozkazu zdejšího soudu ze dne 15. května 2020, č. j. 17 C 98/2020-50, navrhovala zamítnutí žaloby, neboť podle ní k jejímu prodlení s předáním ani jednoho díla nedošlo. Ohledně první smluvní pokuty potvrdila, že podle smlouvy uzavřené dne [datum], ve znění dodatku ze dne [datum], se zavázala zhotovit první dílo zmíněné žalobkyní. Jednalo se o přípojku k připojení (vývodovému vedení vysokého napětí) nového odběrného místa ve vlastnictví investora, jako distribučního zákazníka k transformovně [číslo] (odběratelské stanici, napájecímu bodu) v rámci distribuční sítě vysokého napětí. Distribuční síť spadá do regionální správy Region sever společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO] (dále jen „distributor“). Podle § 45 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), musí být elektrická přípojka zřízena a provozována v souladu se smlouvou o připojení a s pravidly provozování přenosové soustavy nebo pravidly provozování příslušné distribuční soustavy. Podle obecných podmínek distributora pro připojení k distribuční soustavě je předmětem smlouvy o připojení závazek provozovatele distribuční soustavy připojit odběrné zařízení zákazníka k distribuční soustavě za sjednaných podmínek a umožnit mu distribuci elektřiny a závazek zákazníka uhradit podíl na nákladech spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu stanoveného vyhláškou č. 51/2006 Sb. a splnit další podmínky připojení. Uvedená vyhláška byla nahrazena vyhláškou č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, která ve svém § 3 stanoví, že podmínkami připojení k distribuční soustavě jsou žádost o připojení, studie připojitelnosti a smlouva o připojení. Investor se domluvil s distributorem na úhradě podílu na nákladech spojených s připojením až 3. července 2018. Jednou z dalších podmínek pro vydání souhlasného stanoviska distributora k žádosti o připojení je uzavření smlouvy o dodávce el. energie/smlouvy o sdružených službách dodávek el. energie ve spojení se standardem podle vyhlášky č. 540/2005 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice. Žalovaná vyzývala opakovaně na kontrolních dne konaných v období [období] žalobkyni i investora o umožnění připojení přípojky VN k transformovně [číslo] s upozorněním, že po dobu, kdy nelze přípojku připojit, nelze řádně dokončit dílo. Distributor umožnil připojení dne [datum]. Další podmínkou pro vydání souhlasného stanoviska distributora je podle žalované doložení smlouvy o provozu, údržbě a opravách přípojky podle § 45 odst. 5 energetického zákona. Tento závazek nebyl předmětem smlouvy o dílo mezi účastnicemi. Investor tuto podmínku splnil až dodatečně na základě zvláštní smlouvy uzavřené s žalovanou dne [datum]. Jednání o uvedené smlouvě zahájil investor dne [datum] na kontrolním dnu č. [číslo]. Další podmínka pro uvedení transformovny [označení] do provozu bylo dokončení areálového rozvodu vysokého napětí, které prováděla společnost [název]. Žalobkyně ze shora uvedených důvodů počínaje 4. dubnem 2018 neposkytla dostatečnou součinnost pro řádné dokončení díla žalovanou, když nezajistila dostatečné podmínky pro připojení díla k elektrizační soustavě, neboť žalované na opakované výzvy nesdělila dodavatele elektrické energie pro potřeby připojení přípojky, od [datum] nezajistila alespoň smluvně provoz, údržbu a opravy přípojky a nedokončila areálový rozvod vysokého napětí. Pro řádné splnění díla bylo dále nezbytné, aby žalobkyně zajistila přístup žalované do předávací a spínací stanice [číslo] prostřednictvím osoby se zvláštním oprávněním. Předávací a spínací stanice distributora je pod elektrickým napětím a bezpečný vstup do ní po vypnutí proudu je možný pouze osobě s touto kvalifikací. Podle ustanovení čl. 8. 3 všeobecných obchodních podmínek, které jsou přílohou uváděné smlouvy o dílo, byla žalovaná jako zhotovitel v průběhu plnění díla povinna dodržovat obecně závazné předpisy, zejména z oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti leteckého provozu, předpisy práva životního prostředí, požární a hygienické předpisy, předpisy týkající se ochrany majetku, jakož i vnitřní předpisy žalobce jako objednatele, které se dotýkají plnění smlouvy. Objednatel nezajistil minimálně po dobu od [datum] do [datum], aby nová přípojka mohla být připojena k nově budovanému zařízení investora, aniž by došlo k ohrožení života nebo zdraví osob. Podle ustanovení § 1975 občanského zákoníku je věřitel v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Žalovaná tedy nemohla od [datum] do [datum] řádně provádět přípojku dle projektové dokumentace ze dne 01/2016, zhotovené [Jméno zainteresované osoby] podle výše uváděné smlouvy o dílo z důvodu nemožnosti připojení přípojky do předávací a spínací stanice [číslo] pro uvedené neposkytnutí součinnosti ze strany žalobkyně. Žalovaná dále namítala, že smluvní pokuta byla uplatněna v rozporu se smlouvou o dílo. Účastnice v čl. 4. 1 smlouvy dohodly, že dílo žalovaná jako zhotovitel zahájí [datum] dle klimatických podmínek a dokončí a předá žalobci jako objednateli do [datum] s výjimkou dodání DSP, kterou žalovaná dokončí a předá žalobkyni takto: a) do [datum] dvě vyhotovení DSP s ručně vepsanými a opravenými údaji o skutečném provedení stavby; b) do [datum] tři vyhotovení v čistopise (se zapracovanými připomínkami), tj. bez dodatečně vpisovaných úprav, včetně příslušné digitální verze. Předání a převzetí staveniště mělo proběhnout nejpozději do [datum]. V čl. I smlouvy o dílo účastnice dohodly, že je-li žalovaná v prodlení s dokončením díla ve lhůtě pro dokončení, resp. některé jeho části v některém ze sjednaných termínů včetně dílčích termínů uvedených v harmonogramu prací, zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % smluvní ceny za každý započatý den prodlení o délce 1-14 dnů, 0,15 % smluví ceny za každý započatý den prodlení o délce 15-29 dnů, 0,20 % smluví ceny za každý započatý den prodlení o délce 30-44 dnů, 0,25 % smluví ceny za každý započatý den prodlení o délce 45 dnů. Žalobkyně v žalobě neuplatnila tvrzení o prodlení s dokončením díla, ale tvrzení o prodlení s předáním díla. To žalovaná hodnotila jako nesplnění náležitosti žaloby ve smyslu § 79 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“) když žalobkyně nevylíčila v žalobě všechna rozhodná tvrzení. Žalobkyně dosud v rozporu s § 2048 občanského zákoníku neuvedla, že by byla žalovaná v prodlení se splněním povinnosti, s jejímž porušením byla ujednána smluvní pokuta. Dosud tak neprokázala vznik jeho oprávnění na její úhradu. Ohledně druhé smluvní pokuty žalovaná také namítala, že nebyla v prodlení s provedením díla. Žalobkyně uplatnila na základě faktury č. [číslo] nárok na smluvní pokutu za prodlení žalované, aniž by dostatečně určitě specifikovala období prodlení. Podle žalované uzavřely účastnice smlouvu o dílo na základě objednávky žalobce č. [číslo] ze dne [datum], kterou žalovaná akceptovala faktickým zahájením díla dne [datum] na základě převzetí staveniště od žalobkyně. Předmětem díla byla dodávka a montáž elektroinstalačních prací na klíč na stavebních objektech akce [název], vše dle předané PD a cenové nabídky, která je nedílnou součástí objednávky včetně přesunů hmot, dodržování BOZP, koordinace s ostatními řemesly, likvidace odpadů, vzorkování koncových prvků, zařízení staveniště a projektu skutečného provedení. Termín zahájení prací byl podle objednávky dne [datum]. Uvedená objednávka obsahovala text, že objednávka bude nahrazena smlouvou o dílo nejpozději do [datum]. Následně účastníce uzavřely smlouvu o dílo č. [číslo] dne [datum], aniž by došlo ke zrušení smlouvy založené objednávkou. Podle ní se žalovaná jako zhotovitel zavázala zahájit práce dne [datum] a ukončit práce dne [datum]. K předání staveniště žalobkyní došlo až dne [datum], tedy o 19 dnů později. V uvedené objednávce i smlouvě o dílo uzavřené dne [datum] bylo žalobkyní dílo specifikováno v rozporu s požadavky investora, společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], spočívajících ve změně kabelových tras a umístění pilířů pro rozvody nízkého napětí, umístění trafostanice mimo ochranné pásmo vysokého napětí distributora, změně pozic a velikosti sloupů veřejného osvětlení. Objednávka žalobkyně ani pozdější smlouva o dílo neobsahovaly provedení dalších prací v podobě uložení kabelových chrániček 10x14 mm ve dvou větvích z haly k budoucí vrátnici a z haly k trafostanici a dále prosmyčkování mezi stožáry vysokého napětí a k budoucí vrátnici, ačkoliv uvedený požadavek byl žalobkyni znám podle zápisu z kontrolního dne č. [číslo] ze dne [datum]. Obdobně jako u první smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] slouží přípojka k připojení (vývodovému vedení vysokého napětí) nového odběrného místa ve vlastnictví investora, jako distribučního zákazníka k transformovně [číslo] (odběratelské stanici, napájecímu bodu) v rámci distribuční sítě vysokého napětí. I zde spadá distribuční síť spadá do regionální správy distributora [název]. Investor uhradil podíl na nákladech spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu stanovený vyhláškou č. 51/2006 Sb. až dne [datum]. Žalobkyně upřesnila žalované až dne [datum] na základě výstupu z kontrolního dne konaného dne [datum] místo umístění chrániček. Teprve po uvedení tohoto údaje bylo možné dokončit dílo v podobě uložení kabelových chrániček. Žalobkyně do uvedené doby neposkytla dostatečné údaje pro řádné provádění díla žalovanou, resp. neposkytla dostatečnou součinnost pro specifikaci díla. S ohledem na předpokládanou dobu 1 měsíce pro provedení díla bylo možné dílo dokončit ve změněné podobě až dne [datum]. Zároveň se účastnice dohodly na změně díla v podobě demontáže rozpojovací a jistící skříně, s čímž byly spojeny více práce v podobě demontáže rozvaděče a spojkování napájecích kabelů pro připojení haly dne [datum]. Žalovaná nemohla od [datum] do [datum], řádně provádět přípojku dle objednávky, resp. smlouvy o dílo z důvodu nemožnosti připojení přípojky k transformovně [číslo] pro uvedené neposkytnutí součinnosti ze strany žalobkyně. V původní smlouvě, založené objednávkou žalobkyně ještě před uzavřením smlouvy o dílo dne [datum], účastnice žádnou smluvní pokutu nesjednaly, ani si neujednaly, že chybějící část smlouvy si dohodnou později. Stejně tak si neujednaly, že by smlouva o dílo obsahovala zachycení jejich smlouvy z objednávky v písemné podobě. Smlouva o dílo uzavřená dne [datum] nepředstavuje dohodu o narovnání či privativní novaci. Lze uvažovat pouze o kumulativní novaci v případě, že účastnice svou dohodou původní smlouvu o dílo nezrušily. Ujednání o zrušení předchozích závazků ovšem v pozdější smlouvě chybí. Je proto zřejmé, že smlouva o dílo obsahuje další závazky vedle smlouvy uzavřené na základě objednávky. V případě hodnocení závazků jako kumulativní novace by bylo je nutné se zabývat způsobem sjednání smluvní pokuty. Z článku 13. 1. písm. (i) smlouvy o dílo vyplývá, že při nesplnění konečného termínu realizace díla zhotovitelem dle článku 12. 1. je objednatel oprávněn uplatnit vůči zhotoviteli nárok na smluvní pokutu ve výši 1 % z ceny z díla za každý den prodlení. Článek 12. 1. obsahuje termín ukončení prací [datum], do nějž má být dílo provedeno. Smluvní strany si nesjednaly, že by v uvedeném termínu byla žalovaná povinna dílo předat, resp. že by smluvní pokuta by sjednána pro případ porušení povinnosti předat dílo. I zde tak žalovaná namítala, že žalobkyně dosud neuvedla, že by byla žalovaná v prodlení se splněním povinnosti, s jejímž porušením byla ujednána smluvní pokuta. Dosud tak neprokázala vznik jejího oprávnění na její úhradu. Ani zde proto žaloba nemá náležitosti podle ustanovení § 79 odst. 1 OSŘ.

3. V reakci na námitky žalované uvedla žalobkyně v podání ze dne 4. srpna 2020, že žalovanou vytýkaný nedostatek součinnosti se týkal činnosti jiných osob, než žalobkyně. Žalobkyně byla povinna poskytovat součinnost jen v rozsahu podle smluv o dílo. Nemohla proto být v prodlení. Požadavky navíc nebyly v průběhu provádění díla vůči žalobkyni uplatněny. Podpisem smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] stvrdila žalovaná ve smyslu čl. 4.2 obchodních podmínek k této smlouvě, že byly splněny všechny podmínky pro provedení díla. Pokud měla žalovaná za to, že smluvní ujednání dostatečně nevymezuje nezbytnou součinnost žalobkyně měla několik možností, jak iniciovat změnu smlouvy. V prvé řadě mohla své požadavky uplatnit již před jejím uzavřením. Dále mohla iniciovat změnu smlouvy o dílo uzavřením písemného dodatku na základě jejího článku 14.1., případně mohla navrhnout provedení změny ve smyslu článku 11.1. obchodních podmínek, nebo navrhnout jinou změnu smlouvy a stanoveného postupu. Takovýto postup však žalovaný vůči žalobkyni nikdy nevyužila a žalobkyni ani o tvrzeném prodlení s poskytováním součinnosti řádně neinformovala. Žalobkyně odmítla svou odpovědnost za nesplnění povinností, které se zjevně týkaly primárně investora nebo třetích osob. Přímo žalovaná měla, jakožto odborník na danou oblast, vznášet připomínky a upozorňovat na nedostatky, které by znemožňovaly provést dílo řádně a včas. Na to měla žalovaná dostatek času jak před uzavřením smlouvy, tak i v jejím průběhu. Při realizaci jiných zakázek je zcela běžné, že dodavatelé žalobce vznáší různé připomínky současně s prováděním díla a tyto připomínky jsou také operativně řešeny. Ze zkušenosti s jinými projekty má také žalobce za to, že podobné požadavky, jaké žalovaná uvedla, lze vyřešit v řádu několika málo týdnů, a to i poté, kdy jsou již veškeré práce dokončeny. Pokud by se skutečně jednalo o zcela nezbytné požadavky, je podle žalobkyně nepochopitelné, že jim žalovaná nevěnovala dostatečnou pozornost předtím, než se dostala do prodlení. Podle smlouvy o dílo, jejíž znění je rozhodující, byla žalovaná schopna předat dílo i bez splnění dalších požadavků, na které se nyní odvolává. To se ostatně také stalo, byť po sjednaném termínu. Žalované nic nebránilo v provedení přípojky v souladu se smlouvou o dílo a pokud by snad žalovaná dílo dokončila před datem [datum], měla jej předat žalobkyni, a vyhnout se tak sjednané smluvní sankci. Žalovaná však ani netvrdila, že by k faktickému dokončení díla ve stanoveném termínu došlo. Nezbytnou součástí díla byla i příprava související dokumentace dle článku 3 písm. b) smlouvy, tj. výrobně-dílenská dokumentace, závěrečná zpráva o kvalitě provedení stavby, geodetická dokumentace skutečného provedení díla, DSP, pokyny pro provoz a údržbu díla apod. I s provedením této části díla byla žalovaná v prodlení. Žalovaná taktéž v rozporu s článkem 7.1. obchodních podmínek nepředala žalobkyni stavební deník. Ohledně námitek ke druhé smluvní pokutě žalobkyně vysvětlila, že ve své faktuře s vyúčtováním pokuty byl v důsledku chyby v psaní uveden rok 2019 místo roku 2018. Žalobkyně měla zcela zřejmě v úmyslu určit prodlení od [datum] do [datum], tj. za 91 dnů prodlení. Žalobkyně dále uváděla, že v rámci svých obchodních vztahů se svými podzhotoviteli standardně nejprve uzavírá objednávky (případně tzv. [název]), které jsou následně nahrazeny smlouvou o dílo. Tak tomu je i v případě objednávky č. [číslo] ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně a žalovaná jsou již dlouhou dobu pravidelnými smluvními partnery, musí být tato praxe žalované dobře známa i z realizace jiných zakázek. V objednávce bylo navíc výslovně uvedeno, že bude nahrazena smlouvou o dílo. Obě strany tak tento postup předpokládaly. Smlouva o dílo má shodné označení, shodnou cenu díla a shodný předmět plnění, a to provedení díla s označením [název]“. Jedinou odchylkou od textu objednávky byla skutečnost, že k uzavření smlouvy o dílo nedošlo v původně předpokládaném termínu. To však na celé věci nic nemění, když navíc k pozdějšímu podpisu došlo primárně z důvodů na straně žalované. Z výše uvedeného nepochybně vyplývá, že objednávka byla uzavřením smlouvy o dílo zrušena a plně nahrazena zněním písemné smlouvy o dílo, která nadále samostatně zavazovala obě účastnice při realizaci díla. O tom nebylo mezi účastnicemi po celou dobu plnění díla pochyb a žalovaná nikdy na objednávku jako na titul plnění, ani na jiné související nesrovnalosti, nepoukazovala. Naopak vystavovala faktury za provedené práce na základě smlouvy o dílo, nikoli na základě jakékoli objednávky, a na danou smlouvu v hlavičce faktur výslovně odkazovala. Požadavky investora stavby ze dne [datum], spočívající ve změně kabelových tras a umístění pilířů pro rozvody nízkého napětí, změně umístění trafostanice a změně pozic a velikosti sloupů osvětlení, nemohou být pro účastníky řízení relevantní, protože nebyly součástí jejich smlouvy o dílo. Obdobně jako u v případě prvního díla i zde komunikovala žalovaná primárně s investorem napřímo bez vědomí žalobkyně. Žalovaná si z vlastní iniciativy s investorem vyjednala optimalizaci trasy vedení přípojky trafostanice, která byla předmětem smlouvy o dílo. Následně tuto změněnou trasu sama projektovala a dostávala se do prodlení, a to jak s dokončením projektové dokumentace, tak se samotnou realizací této změny. Se žalobkyní žalovaná tuto změnu nijak nekomunikovala a ač se jednalo o změnu díla, nepostupovala žalovaná v souladu se smlouvou účastnic, když si předem nevyžádala písemný souhlas žalobkyně ani neiniciovala uzavření dodatku ke smlouvě. Uhrazení podílu na nákladech spojených s připojením nemohlo mít žádný vliv na prodlení žalované, jelikož i zde byla žalovaná v prodlení také po úhradě těchto nákladů, a to zejména s realizací stožárů venkovního osvětlení. Podle zápisu z kontrolního dne konaného dne [datum] byla žalovaná také v prodlení s osazením elektroměru (které bylo plánováno až na [datum]) a s podáním žádosti na osazení elektroměrů. Stožáry venkovního osvětlení byly žalovanou nejprve osazeny bez originálních svítidel. Venkovní osvětlení nebylo žalovanou dokončeno ani k [datum], jak vyplývá ze zápisu z kontrolního dne č. [číslo] konaného v tento den a z emailové komunikace ze dne [datum]. Následně žalovaná sice zprovoznila venkovní osvětlení, avšak pouze s vadami a nedodělky, které neodstranila ani k datu [datum], kdy bylo dílo předáno investorovi. Podle emailové komunikace ze dne 19. listopadu 2018 bylo nefunkční venkovní osvětlení řádně opraveno a zprovozněno až [datum], tj. téměř 5 měsíců po konečném termínu realizace díla dle smlouvy o dílo. Pokud žalovaná hodnotila, že k upřesnění realizace díla došlo na základě výstupu z kontrolního dne konaného dne [datum], pak takový postup podle smlouvy účastnic nebyl možný. Článek 10.2. smlouvy jasně stanoví, že pokud bude v zápisu z kontrolních dnů ustanovení, které je v rozporu s jejím zněním, platí za rozhodující ustanovení smlouvy. Článek 10.3. smlouvy uvádí, že v rámci kontrolního dne mohou být stanoveny dílčí postupové termíny výstavby díla, nikoliv změny způsobu jeho realizace. Tento článek také obsahuje ujednání smluvních stran o tom, že dílčí postupové termíny výstavby díla, které mohou být stanoveny v rámci kontrolního dne, nepředstavují zásadní termíny pro realizaci díla označené jako „[název]“. Z uvedených důvodů nemohlo na žádném kontrolním dnu dojít ke změně díla nebo zásadního termínu pro jeho realizaci. Námitka žalované, že nemohla řádně provádět dílo z důvodu neposkytnutí součinnosti ze strany žalobkyně, tak ani zde není pravdivá a není dostatečně podložena tvrzeními žalované ani jakýmikoli důkazy. Pokud žalovaná uváděla, že se účastnice dohodly na změně díla v podobě demontáže skříně rozpojovací a jistící, s čímž byly spojeny vícepráce v podobě demontáže rozvaděče a spojování napájecích kabelů pro připojení haly, pak žalobkyně poukazovala na článek 8.2. smlouvy o dílo. Podle něj musely být veškeré požadavky žalované na vícepráce vždy předem písemně odsouhlaseny žalobkyní, včetně jejich ocenění a změny termínu realizace díla. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu platí, že pokud uzavřená smlouva o dílo obsahuje ujednání, že smlouva může být měněna pouze dohodou stran v písemné formě, nelze uzavřít jakoukoli dohodu o rozšíření díla v jiné než písemné formě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2009, sp. zn. 23 Cdo 1146/2007). Žalovaná žádný písemný souhlas žalobkyně ohledně tvrzené změny díla nikdy nevyžádala a k uzavření dodatku v tomto smyslu taktéž mezi účastnicemi nikdy nedošlo. Pokud by snad byla dovozována existence konkludentní dohody ohledně víceprací nebo změn díla, namítala žalobkyně její neplatnost z důvodu nedodržení požadavku na formu této dohody podle smlouvy o dílo. Žalovaná byla v prodlení s předáním i s dokončením díla. Podle článku 2.4. smlouvy o dílo se žalovaná zavázala řádně provedené dílo žalobkyni předat dle podmínek stanovených touto smlouvou. V článku 13.1. smlouvy účastnice sjednaly konečný termín realizace díla tak, že k předání dojde ke dni [datum]. Jak již bylo uvedeno, žalovaná nedokončila řádně venkovní osvětlení ani k 31. srpnu 2018. Nebyla tedy v prodlení pouze s předáním díla, ale zejména s jeho faktickým dokončením. Pokud žalovaná dílo řádně dokončila, měla jej předat žalobkyni, jak předpokládá článek 2.4. smlouvy, a vyhnout se tak případné smluvní sankci. Žalovaná nicméně ani neuváděla, že by k faktickému dokončení díla mělo dojít před datem [datum].

4. Ve věci se první jednání před soudem konalo dne 14. června 2021 bez účasti strany žalující. Na tomto jednání žalovaná opakovaně hodnotila, že překážky, které jí znemožňovaly pokračovat v plnění díla, zákon předepisuje a jejich odstranění je možné pouze v určitých fázích provádění díla. Poukazovala na to, že žalobkyně byla s uváděnými skutečnostmi vždy včas seznamována na kontrolních dnech se subdodavateli, které se uskutečňovaly hodinu před začátkem investorského kontrolního dne. Smluvní pokuta byla vždy vázána na porušení povinnosti dokončit dílo. K dokončení děl přitom došlo dříve. Nebylo však možné je hospodářsky využívat s ohledem na již zmíněné překážky.

5. Ve lhůtě, poskytnuté účastnicím podle § 118b odst. 1 OSŘ, žalovaná v podání ze dne 14. července 2021 k závazku vzniklého smlouvou uzavřenou dne [datum] hodnotila, že právní názor žalobkyně je zjednodušující a nezohledňuje celou podstatu věci. Při uzavírání smluvního vztahu není možné postihnout veškeré rozhodné okolnosti v době uzavření smlouvy i s ohledem na to, že například zákon vyžaduje uzavření zvláštní smlouvy až v době, kdy dojde k určité fázi rozestavěnosti díla, popřípadě některé skutečnosti nejsou při uzavírání smlouvy známy, jak to bylo i v tomto případě. Tento názor zároveň nepostihuje ani případné následné změny provádění díla vyplývající z dalších požadavků objednatele či investora a podobně. V rozporu s čl. 14.2.8. obchodních podmínek žalobkyně neudělovala žalované žádné pokyny k provádění díla. Tím vyvolaná samostatnost žalované při provádění tohoto díla se projevila tak, že žalovaná z vlastní iniciativy upozorňovala žalobkyni na subdodavatelských dnech na nesprávné pokyny nebo na nutnost poskytnout součinnost vyplývající ze zvláštních právních předpisů a žalobkyně je „tlumočila“ investorovi. Tvrzení žalobkyně, že nebyla informována o podstatných záležitostech rozhodných pro prodloužení termínu provedení díla, které měla sdělovat žalovaná přímo investorovi, vyvrací zápisy z kontrolních dnů. V těchto zápisech je výslovně uvedeno, jaká součinnost měla být ze strany žalobkyně poskytnuta. Podle žalované investor rozhodl až v průběhu provádění díla žalovanou o zásadní změně parametrů připojení odběrného zařízení, z nichž vyplývala jiná výše platby za připojení. Do doby rozhodnutí investora nemohla být žalovaná v prodlení, protože na urychlení rozhodnutí investora neměla na rozdíl od žalobkyně žádný smluvní nástroj, stejně jako na výběr dodavatele silové elektřiny, tj. obchodníka s elektřinou investorem. Žalovaná vyzývala opakovaně na kontrolních dnech konaných v období od [datum] do [datum] žalobkyni a investora o umožnění připojení přípojky VN k transformovně. Pokud na základě připomínek žalované postupem dle ustanovení § 2591 občanského zákoníku žalobkyně nestanovila investorovi lhůtu pro splnění podmínek vyžadovaných pro připojení, nemůže žalovaná nést odpovědnost za prodlení vyvolané nesplněním podmínek na straně investora. Podle žalované nebyla žalobkyně schopna splnit závazek provést dílo, dokud jí investor neposkytl součinnost např. v podobě úhrady poplatku za připojení. Tuto povinnost nemá žalobkyně stanovenou ve smlouvě a z právní úpravy vyplývá přímo investorovi. Pokud je k tomuto smluvnímu vztahu dodán další vztah, a to žalované a žalobkyně, povinnost investora se tím žádným způsobem nezmění a zároveň žalovaná neměla takovou povinnost uloženou smluvně. Je tak zřejmé, že povinnost investora nelze klást k tíži žalované, ale žalobkyně, která je povinna umožnit žalované nerušené provádění díla. Podle žalované se Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích zabýval tím, kdo nese odpovědnost za splnění specifických povinnosti, které explicitně nevyplývají ze smlouvy o dílo. Mj. v rozsudku ze dne 25. února 2014, sp. zn. 32 Cdo 3741/2013, dovodil, že k základním povinnostem objednatele vyplývajícím ze závazkového vztahu založeného smlouvou o dílo patří též povinnost umožnit zhotoviteli nerušeně provést dílo sjednaným způsobem ve sjednaném místě a čase, přičemž taková povinnost objednatele představuje též spolupůsobení nutné k tomu, aby zhotovitel mohl splnit svůj závazek provést dílo. Brání-li zhotoviteli v provedení díla práce 3. osob, pak jde vždy ve smluvním vztahu založeném smlouvou o dílo o okolnost přičitatelnou objednateli, pro kterou není zhotovitel v prodlení. Tento judikát je možné vztáhnout nejen na práce prováděné společností [název], ale i na další překážky způsobené investorem v podobě nesplnění předpokladů pro připojení. Přímo ve vztahu k objednateli dospěl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 29. srpna 2008, sp. zn. 32 Odo 542/2006, k závěru o neexistenci prodlení zhotovitele s prováděním díla, pokud objednatel nezajistil potřebné spolupůsobení při provádění díla, zejména pokud nezajistil připravenost stavby, neopatřil příslušná stavební povolení …. a v důsledku toho pak došlo k posunutí dokončování díla, čímž došlo k podstatnému ztížení provádění díla. Obrana žalované tak podle ní byla v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu.

6. Z poměrně složitě konstruovaných skutkových tvrzení žalované tedy bylo zřejmé, že oproti žalobkyni hodnotila existenci prodlení na straně objednatele – žalobkyně v důsledku neposkytnutí nezbytné součinnosti k provedení díla. Součinnostní jednání nebyla povinna provádět žalovaná a měl je tudíž zajistit objednatel – žalobkyně. Překážky dokončení spatřovala v případě prvního díla (podle smlouvy uzavřené [datum]) v 1. nepřipojení nově budovaného zařízení investora k distribuční soustavě, 2. v neumožnění přístupu do předávací a spínací stanice [číslo] distributora a 3. v nedokončení areálových rozvodů VN. K připojení k distribuční soustavě (ad 1.) bylo podle žalované nezbytné a) uhradit podíl na nákladech spojených s připojením, b) uzavřít (zřejmě sjednat) smlouvu o dodávce elektřiny a c) smlouvu o provozu, údržbě a opravách přípojky. Distributor měl přitom umožnit připojení až dne [datum] a smlouva o provozu, údržbě a opravách přípojky byla sjednána až [datum]. Překážky k dokončení druhého díla (podle smlouvy uzavřené dne [datum], podle žalobkyně již objednávkou dne [datum]) spatřovala žalovaná v tom, že 1. staveniště jí bylo předáno až [datum], tedy o 19 dnů později, než měla začít s prováděním díla, 2. bylo nutné provést další práce spočívající v uložení kabelových chrániček 10x14 mm ve dvou větvích z haly k budoucí vrátnici a z haly k trafostanici a prosmyčkování mezi stožáry VN a k budoucí vrátnici, jež nebyly ve smlouvě sjednány, 3. nedošlo k připojení nového odběrného místa investora k distribuční soustavě, pro úhradu podílu na nákladech spojených s připojením investorem až dne [datum], 4. došlo k pozdější lokalizaci již existujících chrániček pod dálnicí, jimiž mělo vést nově budované vedení, až dne [datum] a 5. podle dohody účastnic došlo ke změně předmětu díla spočívající v demontáži rozpojovací a jistící skříně.

7. Již nyní je nutno odmítnout námitku žalované, napadají samotnou projednatelnost žaloby. Pouhý nedostatek skutkových tvrzení, který neznemožňuje identifikovat skutkový základ tak, aby nedošlo k jeho záměně s jinou skutečností, může vést jen k zamítnutí žaloby po jejím věcném projednání.

8. Stejně tak není důvodná ani námitka, týkající se kumulace objednávky žalobkyně a pozdější písemné smlouvy. Zde lze přitakat žalobkyni v tom, že pokud bylo žalovanou zhotovováno stále jen jedno dílo, jednalo se zjevně o privativní novaci, kterou ostatně samotná objednávka (tedy původní smlouva) výslovně předpokládala (viz § 1902 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“)).

9. Věcně bylo možné argumentaci žalované hodnotit souladně se žalobkyní. Tedy tak, že jako profesionálka měla při sjednání smlouvy vědět či předpokládat, jaké podmínky pro dokončení jejího díla bude nutné splnit a promítnout je do obsahu smlouvy, za jejíž porušení objektivně odpovídá. Namísto tohoto formálního přístupu však soud vycházel z funkce smluvní pokuty. Pokud ji totiž chápeme jako paušalizovanou náhradu škody, jež má utvrzovat zavázanou smluvní stranu k plnění svých povinností, pak by její uplatnění bylo spojeno buď se vznikem škody u žalobkyně, anebo se subjektivním neplněním smluvních povinností. Smluvní pokuta by neměla sloužit k tomu, aby řešila jiné potíže spojené s obchodní spoluprací smluvních stran a kompenzovala případné jiné jejich nároky. Žalobkyně nic o jí způsobené škodě neuváděla a zbývalo tedy zjistit, zda byla žalovaná objektivně schopna splnit své smluvní závazky, resp. zda nesplnění bylo vyvoláno překážkami na její straně.

10. Procesní obrana žalované pramenící z hmotného práva se ohledně prvního díla mohla jevila jako nelogická, když podle žalobkyně mělo dojít k předání díla již [datum], tedy ještě před splněním podmínek pro jeho dokončení. Proto soud na dalším jednání konaném dne 26. ledna 2022 vyzval žalovanou ve smyslu § 118a odst. 1 OSŘ k vysvětlení. Žalovaná hodnotila, že dílo ve stavu, jak bylo předáno, bylo dokončeno dříve, ale nebylo možné jej předat do té doby, než dojde k ověření jeho funkčnosti, tedy po připojení k distribuční soustavě. Pokud tedy došlo k jeho předání dříve, nebylo předáváno dokončené dílo. Protože žalobkyně nepotvrzovala, že by překážky provedení díla existovaly, že by jí byly vytknuty a že splnění výše uvedených podmínek bylo nezbytné k dokončení díla, byla žalovaná soudem vyzvána k vysvětlení, z čeho hodnocenou nezbytnost dovozuje a k označení důkazů, jimiž všechna svá tvrzení v tomto směru prokáže. Ani u namítaných překážek ohledně druhého díla nebylo žalobkyní potvrzováno, že znemožnily dokončení díla ve sjednaném termínu. I zde proto byla žalovaná vyzvána soudem k vysvětlení hodnocené nezbytnosti a k označení potřebných důkazů. Protože se jednalo o skutkově složité okolnosti a bylo možné uplatnit případná tvrzení o opaku, byla v této souvislosti soudem při jednání konaném dne 26. ledna 2022 poskytnuta oběma účastnicím další lhůta k příslušnému procesnímu návrhu či podání ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 OSŘ.

11. V této lhůtě žalovaná vysvětlila, že dílo podle první smlouvy bylo dokončeno a připraveno k předání již v původním sjednaném termínu ve stavu, v jakém bylo při formálním předání dne [datum]. Nebylo však přesto dokončeno ani v den formálního předání, protože nebyly splněny výše uvedené podmínky. Dílo mělo být perfektní až v srpnu 2018, kdy také bylo žalobkyni předáno znovu. K prokázání tvrzené překážky pro dokončení díla pak žalovaná po výzvě podle § 118a odst. 3 OSŘ navrhla znalecké posouzení.

12. Žalobkyně nové skutečnosti již netvrdila a omezila se jen na negování tvrzení protistrany. Neuváděla tedy, že by snad k připojení k distribuční soustavě došlo dříve, že dílo mělo být dokončeno bez provedení revizí a zkoušek tak, jak namítala žalovaná, nebo že by byly další subdodávky (areálové rozvody zhotovované jinou společností) byly také dokončeny dřív.

13. Rozsah zjišťování skutkového stavu významného pro rozhodnutí vycházel z vymezení překážek pro dokončení díla provedeného žalovanou. Pokud by bylo zjištěno, že byť jedna z nich znemožňuje dokončení díla podle smlouvy, přičemž za její odstranění byla odpovědna žalobkyně, jakožto objednavatelka díla, nebylo nutné se již zabývat existencí dalších skutečností (k právnímu hodnocení viz níže).

14. Z dokazování (znalecký posudek specifikovaný níže a zápis z jednání ze dne [datum] mezi žalovanou, investorem stavby a distributorem) vyplynulo, že k připojení nově budovaného zařízení investora podle smlouvy uzavřené [datum] k distribuční soustavě došlo později, než dne [datum]. Byť žalobkyně tuto skutečnost zpochybňovala, neuváděla již, kdy k dřívějšímu připojení mělo dojít. Podle znalce z oboru energetika a elektrotechnika, odvětví výroba, rozvod a užití elektrické energie a silnoproudá elektrotechnická zařízení bez omezení napětí [Jméno zainteresované osoby] (písemný znalecký posudek č. [číslo] ze dne [datum]) bylo pro zřízení přípojky [číslo] a připojení k distribuční soustavě nutné sjednání smlouvy o připojení s provozovatelem distribuční soustavy. Připojení, byť jen dočasné, bylo nezbytné pro splnění technologických podmínek k provedení tohoto díla (provedení zkoušky a ověření správné funkce zařízení a nastavení ovládacích a řídících systémů a ochran). Toto připojení provádí provozovatel distribuční soustavy. Již z toho je zřejmé, že dílo skutečně nemohlo být dokončeno podle smlouvy do [datum], a proto ani nemohlo dojít k předání dokončeného díla žalobkyni v tento den. To potvrzují i další provedené důkazy, a to výzva k zahájení předávacího řízení z [datum] a zápis o předání a převzetí stavby z [datum]. Již v dubnu 2018 tedy měla žalovaná zjevně dílo připraveno k předání v tom stavu, v jakém bylo předáno v červnu 2018, tedy nedokončené. Dokončené dílo pak bylo předáno teprve [datum]. S tím pak koresponduje další zjištění znalce o sjednání smlouvy o připojení teprve dne [datum].

15. Protože žalovaná nebyla smluvní stranou provozovatele distribuční soustavy, mohla termín sjednání smlouvy o připojení ovlivnit jen nepřímo. Žalobkyně přitom netvrdila, že překážkou dřívějšího připojení byla nečinnost žalované, ani že by se snad žalovaná zavázala ohledně připojení vyvíjet jakoukoli jinou činnost, než zhotovení díla. Byť tedy žalovaná neprokázala, že překážkou včasného dokončení díla bylo nedokončení areálových rozvodů vysokého napětí jinou společností, postačuje výše uvedené skutkové jištění k závěru, že překážky dokončení díla nebyly na straně žalované.

16. Ohledně druhého díla podle smlouvy uzavřené dne [datum], se účastnice shodly na tom, že jeho předmětem mělo být mj. také zřízení přípojky vysokého napětí. Vzhledem k tomu lze souhlasit s žalovanou v tom, že závěry znalce vyjádřené v jeho posudku ze dne [datum] jsou zobecnitelné a vztáhnout je i na situaci, která nastala zde. Pokud tedy k připojení nedošlo podle žalované dříve, než [datum], když žalobkyně opět neuváděla, že by se tak mělo stát předtím, je zřejmé, že podmínky pro dokončení díla ve sjednaném termínu nemohly být splněny. Z dokazování pak soud zjistil, že i námitka žalované o pozdním předání staveniště byla správná. Zápis o předání stanoviště uváděl jako den předání až [datum], tedy o 19 dnů později, než měla začít s prováděním díla podle smlouvy. Již z tohoto důvodu také nelze uvažovat o prodlení žalované v této délce v žalobkyní vymezené době.

17. Přestože tedy s ohledem na odbornou složitost zůstalo neprokázáno, že by vytyčení umístění chrániček nějak souviselo s předmětem díla (byť bylo zjištěno, že k vytyčení došlo až [datum]), nebo že by pro jeho dokončení bylo nutné provést další práce spočívající v uložení kabelových chrániček, které nebyly ve smlouvě sjednány, anebo že by podle dohody účastnic došlo ke změně předmětu díla spočívající v demontáži rozpojovací a jistící skříně (zde měla žalovaná jako osoba odborně znalá rozpoznat potřebu dalších prací již při sjednání smlouvy), je nutné i zde hodnotit, že pro nepřipojení nového odběrného místa investora k distribuční soustavě, resp. pro splnění podmínek pro připojení až dne [datum], nebyla žalovaná schopna dílo dokončit ve sjednaném termínu, ani v době, za kterou se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty.

18. Lze tak uzavřít, že při plnění povinností podle obou smluv nedošlo ke splnění sjednaného termínu pro dokončení díla, ovšem nikoli v důsledku prodlení žalované, která nemohla dílo dokončit z důvodů, jež by byly na její straně. Byla to naopak žalobkyně, která byla ve smyslu § 1975 OZ povinna poskytnout žalované součinnost potřebnou ke splnění dluhu, neboť ta byla ve smluvním vztahu s investorem, tedy objednatelem díla, které jí sama prostřednictvím žalované dodávala.

19. Vzhledem k tomu již nebylo nutné se zabývat ani námitkou žalované napadající správnost počítání smluvní pokuty a soud žalobu na jejich zaplacení výrokem I. zamítl. Stejným výrokem soud zamítl i žalobu na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávek a na zaplacení úroku z prodlení, neboť odpovědnost žalované za vznik nákladů žalobkyně ve smyslu 2910 OZ nebyla zjištěna a žalovaná se ani nedostala do prodlení s placením peněžitého dluhu ve smyslu §§ 1968 a 1970 OZ.

20. Výrokem II. soud v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ přiznal zcela procesně úspěšné žalované právo na plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění jejího práva před soudem.

21. Žalovaná vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s § 137 a ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto náklady na: Odměnu jejího zástupce, který je advokátem, počítanou v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu České republiky vyjádřeným například v jeho rozsudku ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010 (uveřejněném pod č. 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz), podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za sedm úkonů právní služby (1. převzetí a příprava věci, 2. sepis odporu proti platebnímu rozkazu a 3. až 7. účast na jednáních před soudem ve dnech 14. června 2021, 26. ledna a 20. května 2022 a 4. ledna a 19. června 2023) po 18 580 Kč, celkem tedy na odměně 130 060 Kč, to vše podle § 7 ve spojení s § 11 advokátního tarifu; Provozní výdaje zástupce žalované v paušální výši za jednotlivé úkony právní služby, a to ve smyslu § 13 odst. 3 advokátního tarifu po [částka], celkem tedy na paušální náhradě 2 100 Kč, a to v souladu se závěry vyjádřenými v usnesení Nejvyššího soudu, například ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001; Náhradu za promeškaný čas strávený zástupcem žalované cestou k uvedeným jednáním před soudem v účtované výši [částka], podle § 14 advokátního tarifu, a to v souladu se závěry usnesení Nejvyššího soudu České republiky, například ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001; Náhradu cestovních výdajů jako hotového výdaje podle § 137 odst. 1 OSŘ za cestu zástupce žalované k jednáním osobním motorovým vozidlem v souladu s § 30 a § 32 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve spojení s § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a to v částce 570 Kč (jednání 14. června 2021), po 625 Kč (jednání 26. ledna a 20. května 2022) a po 644 Kč (jednání 4. ledna a 19. června 2023), celkem na cestovném 3 108 Kč, při průměrné spotřebě 6,6 l NM na 100 km na trase 92 km dlouhé (jedna dvousměrná cesta) podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. ve spojení s § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb., resp. vyhlášky č. 511/2021 Sb., resp. vyhlášky č. 467/2022 Sb.; Náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a hotových výdajů zástupce žalované ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, která byla zaokrouhlena ve smyslu § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Celkem se tedy jedná o částku 164 885 Kč.

22. O splatnosti k rukám zástupce žalované soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ. Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.

Poučení