25 Co 229/2023 - 352
Citované zákony (8)
Rubrum
Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Krejsové a soudkyň JUDr. Jany Vyletové a JUDr. Anny Grimové ve věci žalobce: [Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno] [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem [Anonymizováno][Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] proti žalovanému: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 2 563 305,30 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Chebu, č. j. 17 C 98/2020-313, ze dne 29. 9. 2023 takto:
Výrok
Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 47 959,56 Kč, a to do tří dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalovaného.
Odůvodnění
Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částek 2 563 305,30 Kč a 2 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení (výrok I) a uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 164 885 Kč (výrok II). V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že žalobce se v řízení domáhal zaplacení smluvních pokut v celkové výši 2 563,30 Kč s poukazem na smlouvu o dílo ze dne 18. 12. 2017, č. [hodnota]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], jejímž předmětem bylo dílo označené jako „TP1B provedení 22 kW přípojky“ a vyhotovení související dokumentace na stavbě označené jako „ [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa]-[Anonymizováno]“ za cenu 12 317 753 Kč s tím, že dílo mělo být dle dodatku provedeno do 15. 4. 2018. K předání a převzetí díla došlo až 28. 6. 2018, tedy prodlení dosáhlo 74 dnů a podle smlouvy byla pro případ prodlení sjednána smluvní pokuta 0,25 % z ceny díla za každý den prodlení, tedy žalobce nárokuje smluvní pokutu ve výši 2 278 784,30 Kč, kterou žalovanému vyfakturoval fakturou č. [hodnota] splatnou 11. 12. 2019. Druhá žalovaná smluvní pokuta vycházela ze smlouvy o dílo č. 10-2017/P 25-16-0089 ze dne 15. 6. 2018. Jejím předmětem bylo zhotovení díla označeného jako „[právnická osoba] elektroinstalační práce na klíč“ na stavebním objektu přípojka VN, trafostanice, análové rozvody VM, venkovní osvětlení na stavbě označené jako „[Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] firmy a expediční hala – první etapa“, a to za cenu 2 070 136,07 Kč, která byla následně ponížena na částku 1 896 803,94 Kč bez DPH s tím, že dílo mělo být provedeno do 20. 6. 2018. Za termín skutečného předání a převzetí díla lze podle žalobce považovat nejdříve den 19. 9. 2018, kdy došlo k předání díla mezi žalobcem a investorem. Žalovaný tak byl v prodlení s předáním díla v délce 91 dnů od 21. 6. do 19. 9. 2018. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta 1 % z ceny díla za každý den prodlení, tedy žalobce uplatnil vůči žalovanému nárok na smluvní pokutu 284 521 Kč, která odpovídá poměru 0,165 % denně za každý den prodlení. Tu vyúčtoval žalovanému fakturou č. 25190245, splatnou 1. 1. 2020. Žalovaný v řízení namítal, že k prodlení s předáním ani jednoho díla nedošlo. Ohledně první smluvní pokuty potvrdil uzavření smlouvy s tím, že mělo jít o přípojku k připojení (vývodovému vedení vysokého napětí) nového odběrného místa ve vlastnictví investora jako distribučního zákazníka k transformovně 110/22 kW v rámci distribuční sítě vysokého napětí. Podle energetického zákona musí být elektrická přípojka zřízena a provozována v souladu se smlouvou o připojení a s pravidly provozování přenosové soustavy nebo pravidly provozování příslušné distribuční soustavy. Žalovaný vyzýval opakovaně na kontrolních dnech v období od 4. 4. do 11. 7. 2018 žalobce i investora o umožnění přípojky VN k transformovně s upozorněním, že po dobu, kdy nelze přípojku připojit nelze řádně dokončit dílo. Distributor umožnil připojení dne 20. 7. 2019. Další podmínkou pro uvedení transformovny do provozu bylo dokončení areálového rozvodu vysokého napětí, které prováděla společnost [Anonymizováno]. Žalobce tedy neposkytl dostatečnou součinnost pro řádné dokončení díla, když nezajistil dostatečné podmínky pro připojení díla k elektrizační soustavě. Pro řádné splnění díla bylo nezbytné, aby žalobce zajistil přístup žalovanému do předávací a spínací stanice 22 kW prostřednictvím osoby se zvláštním oprávněním. Podle všeobecných obchodních podmínek, které jsou přílohou smlouvy o dílo, byl žalovaný jako zhotovitel v průběhu plnění díla povinen dodržovat obecně závazné předpisy, zejména z oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, požární a hygienické předpisy a předpisy týkající se ochrany majetku. Objednatel nezajistil minimálně po dobu od 6. 6. 2018 do 11. 7. 2018, aby nová přípojka mohla být připojena k nově budovanému zařízení investora, aniž by došlo k ohrožení života nebo zdraví osob. Ohledně druhé smluvní pokuty žalovaný rovněž namítal, že nebyl v prodlení s provedením díla. Smluvní pokuta byla uplatněna žalobcem, aniž by bylo dostatečně specifikováno období prodlení. Smlouva byla uzavřena na základě objednávky žalobce ze dne 14. 5. 2018, kterou žalovaný akceptoval faktickým zahájením díla dne 4. 6. 2018 na základě převzetí staveniště od žalobce. Předmětem díla byla dodávka a montáž elektroinstalačních prací na klíč na stavebních objektech akce hala [Anonymizováno] dle předané PD a cenové nabídky. Následně účastníci uzavřeli smlouvu o dílo č. 10-2017/025-16-0089 dne 15. 6. 2018, aniž by došlo ke zrušení smlouvy založené objednávkou. K předání staveniště došlo až dne 6. 6. 2018, tedy o 19 dnů později než jak bylo dříve dohodnuto. Dílo bylo v objednávce specifikováno v rozporu s požadavky investora, kdy tyto spočívaly ve změně kabelových tras a umístění pilířů pro rozvod nízkého napětí, umístění trafostanice mimo ochranné pásmo vysokého napětí, změně pozic a velikosti sloupů veřejného osvětlení. Objednávka ani smlouva neobsahovaly provedení dalších prací v podobě uložení kabelových chrániček a pro smyčkování mezi stožáry vysokého napětí, ačkoliv uvedený požadavek byl žalobci znám podle zápisu z kontrolního dne ze dne 18. 5. 2018. Obdobně jako u první smlouvy o dílo slouží přípojka k připojení nového odběrného místa ve vlastnictví investora jako distribučního zákazníka k transformovně 22/04 kW v rámci distribuční sítě vysokého napětí. Investor uhradil podíl na nákladech spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu až 9. 7. 2018, žalobce upřesnil až dne 9. 8. 2018 místo umístění chrániček a teprve po uvedení tohoto údaje bylo možné dokončit dílo v podobě uložení kabelových chrániček. Do uvedené doby žalobce neposkytl dostatečné údaje pro řádné provádění díla, respektive neposkytl dostatečnou součinnost pro specifikaci díla. Dílo ve změněné podobě bylo možné dokončit až dne 9. 9. 2018. Žalovaný nemohl od 16. 5. do 9. 9. 2018 řádně provádět přípojku dle objednávky z důvodu nemožnosti připojení přípojky k transformovně 22/04 kW pro uvedené neposkytnutí součinnosti ze strany žalobce. Žalobce namítal, že vytýkaný nedostatek součinnosti se týkal činnosti jiných osob než žalobce. Žalobce byl povinen poskytovat součinnost jen v rozsahu podle smluv o dílo, nemohl být proto v prodlení. Pokud měl žalovaný za to, že smluvní ujednání dostatečně nevyvozuje nezbytnou součinnost, měl možnost iniciovat změnu smlouvy. Své požadavky mohl uplatnit již před jejím uzavřením. Odmítl tak svou odpovědnost za nesplnění povinností, které se zjevně týkaly primárně investora nebo třetích osob. Namítá, že žalovanému nic nebránilo v provedení přípojky v souladu se smlouvou o dílo. Pokud jde o předchozí objednávky, pak žalobce se svými poddodavateli standardně nejprve uzavírá objednávky, které jsou následně nahrazeny smlouvou o dílo. V objednávce bylo navíc výslovně uvedeno, že bude nahrazena smlouvou o dílo. Smlouva o dílo má shodné označení, shodnu cenu a shodný předmět plnění. Pokud jde o požadavky investora, pak nemohou být pro účastníky řízení relevantní, neboť nebyly součástí jejich smlouvy o dílo. Žalovaný primárně komunikoval přímo s investorem a z vlastní iniciativy si vyjednal optimalizaci trasy vedení. Následně se touto změněnou trasou dostával do prodlení, a to jak s dokončením projektové dokumentace tak samotnou realizací této změny. Uhrazení podílu na nákladech spojených s připojením nemohl mít žádný vliv na prodlení žalovaného, jelikož i zde byl žalovaný v prodlení také po úhradě těchto nákladů. Venkovní osvětlení nebylo žalovaným dokončeno ani k 31. 8. 2018, jak vyplývá ze zápisu z kontrolního dne. Žalobce poukazoval, že požadavky na vícepráce měl žalovaný vždy dát předem písemně odsouhlasit žalobcem, avšak žalovaný žádný písemný souhlas žalobce ohledně tvrzené změny díla nikdy nevyžádal. Žalovaný byl v prodlení s předáním a dokončením díla. Žalovaný tak namítal existenci prodlení na straně objednatele – žalobce v důsledku neposkytnutí nezbytné součinnosti k provedení díla. Překážku dokončení spatřoval v nepřipojení nově budovaného zařízení investora k distribuční soustavě, neumožnění přístupu do předávací a spínací stanice a nedokončení areálových rozvodů, kdy k připojení k distribuční soustavě bylo nezbytné nejprve uhradit podíl na nákladech spojených s připojením, uzavřít smlouvu o dodávce elektřiny a smlouvu o provozu údržby a opravách přípojky s tím, že distributor měl přitom umožnit připojení až dne 20. 7. 2018 a smlouva o provozu, údržbě a opravách byla ujednána až 1. 10. 2018. Překážky k dokončení druhé díla spatřoval žalovaný v pozdním předání stanoviště s tím, že bylo nutné provést další práce a rovněž nedošlo k připojení nového odběrného místa investora k distribuční soustavě pro úhradu podílu na nákladech spojených s připojením až dne 9. 7. 2018 a došlo k pozdější lokalizaci již existujících chrániček pod dálnicí, jimiž mělo vést nově budované vedení až dne 9. 8. 2018. Žalovaný dále vysvětlil, že dílo podle první smlouvy bylo dokončeno a připraveno k předání již v původním sjednaném termínu ve stavu v jakém bylo při formálním předání dne 28. 6. 2018, nebylo však přesto dokončeno, protože nebyly splněny výše uvedené podmínky. Dílo mělo být perfektní až v srpnu 2018, kdy také bylo předáno žalobci znovu. K prokázání tvrzené překážky pro dokončení díla pak žalovaný navrhl znalecké posouzení. Ze znaleckého posudku [Anonymizováno][Anonymizováno] [jméno FO] ze dne 25. 5. 203 bylo pro zřízení přípojky 22 kW a připojení k distribuční soustavě nutné sjednání smlouvy o připojení s provozovatelem distribuční soustavy. Připojení bylo nezbytné pro splnění technologických podmínek tohoto díla (provedení zkoušky a ověření správné funkce zařízení a nastavení ovládacích a řídicích systémů a ochran). Toto připojení provádí provozovatel distribuční soustavy. Z dokazování dále vyplynulo, že k připojení nově budovaného zařízení investora podle smlouvy uzavřené 18. 12. 2017 k distribuční soustavě došlo později než dne 28. 6. 2018. Tedy dílo nemohlo být dokončeno do tohoto data, a tedy nemohlo dojít ani k předání dokončeného díla v tento den. To potvrzují i další provedené důkazy, a to výzva k zahájení předávacího řízení z 8. 4. 2018 a zápis o předání a převzetí stavby z 24. 8. 2018. Protože žalovaný nebyl smluvní stranou provozovatele distribuční soustavy, mohl termín sjednání smlouvy o připojení ovlivnit jen nepřímo. Žalobce přitom netvrdil, že překážkou dřívějšího připojení byla nečinnost žalovaného, ani že by se snad žalovaný zavázal ohledně připojení vyvíjet jakoukoliv činnost než zhotovení díla. Byť tedy žalovaný neprokázal, že překážkou včasného dokončení díla bylo nedokončení areálových rozvodů vysokého napětí jinou společností, postačuje výše uvedené skutkové zjištění k závěru, že překážky k dokončení díla nebyly na straně žalované. Ohledně druhého díla podle smlouvy uzavřené dne 15. 6. 2018 se účastníci shodli na tom, že jeho předmětem mělo být mimo jiné také zřízení přípojky vysokého napětí. Vzhledem k tomu lze souhlasit se žalovaným v tom, že závěry znalce vyjádřené v jeho posudku ze dne 25. 5. 2023 jsou zobecnitelné a vztáhnout je lze i na situaci, která nastala zde. Pokud tedy k připojení nedošlo dříve než 5. 8. 2018, je zřejmé, že podmínky pro dokončení díla ve sjednaném termínu nemohly být splněny. Rovněž tak soud zjistil, že námitka týkající se pozdního předání stanoviště byla správná. Toto bylo předáno o 19 dnů později, než mělo být začato s prováděním díla podle smlouvy. Přestože se s ohledem na odbornou složitost neprokázalo, že by vytýčení umístění chrániček nějak souviselo s předmětem díla nebo že by pro jeho dokončení bylo nutné provést další práce, které nebyly ve smlouvě sjednány nebo že by podle dohody účastníků došlo ke změně předmětu díla je nutné i zde hodnotit, že pro nepřipojení nového odběrného místa investora v distribuční soustavě, respektive pro splnění podmínek pro připojení až dne 9. 7. 2018 nebyl žalovaný schopen dílo dokončit ve sjednaném termínu ani v době, za kterou se žalobce domáhal zaplacení smluvní pokuty. Lze tak uzavřít, že při plnění povinnosti podle obou smluv nedošlo ke splnění sjednaného termínu pro dokončení díla nikoliv ovšem v důsledku prodlení žalovaného, který nemohl dílo dokončit z důvodů, jež by byly na jeho straně. Byl to naopak žalobce, který byl povinen poskytnout žalovanému součinnost potřebnou ke splnění dluhu, neboť byl ve smluvním vztahem s investorem, tedy objednavatelem díla, který sám prostřednictvím žalovaného dodával. Soud se tedy ani nezabýval námitkou žalovaného napadající správnost počítání smluvní pokuty a žalobu zamítl. Zamítl rovněž i náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávek a zaplacení úroku z prodlení. Výrokem II pak rozhodl o náhradě nákladů řízení dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Proti rozsudku podal žalobce odvolání. V doplnění odvolání uvádí, že se neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaný nemohl dokončit dílo s ohledem na překážky údajně existující na straně investora coby třetí strany, která nebyla součástí zde posuzovaného smluvního vztahu. Ani z jedné z posuzovaných smluv o dílo nevyplývá, že by podmínkou dokončení či předání díla bylo jeho připojení k distribuční soustavě a tento úkon nebyl po žalovaném ze strany žalobce požadován. Připojení díla k distribuční soustavě mohlo zajisté proběhnout i po předání díla na základě smluv a to dokonce i bez účasti žalovaného. Žalovaný při uzavírání smluv žádným způsobem nekomunikoval vůči žalobci potřebu připojení děl k distribuční síti. Nelze ani přistoupit na argumentaci žalovaného povinnostmi vyplývajícími ze zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). Plnění veřejnoprávních povinností má jiný režim než je plnění soukromoprávních povinností. Nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně, že žalobce v řízení netvrdil ani neprokazoval vznik škody, jejíž náhrady se z titulu smluvní pokuty domáhá. Tento závěr je v rozporu s ustálenou soudní judikaturou a odbornou literaturou, podle kterých smluvní pokuta má objektivní nikoliv subjektivní povahu. Tedy nebylo na místě posuzovat subjektivní stránku neplnění smluvních povinností, kdy odpovědnost žalovaného je v tomto případě objektivní, tedy vznik nároku žalobce na smluvní pokutu není nijak vázán na to, zda žalovaný prodlení zavinil či nikoliv. Namítá dále proti znaleckému posudku [Anonymizováno][Anonymizováno] [jméno FO]. Pokud dle znalce bylo pro zřízení přípojky 22 kV a připojení k distribuční soustavě nutné sjednání smlouvy o připojení s provozovatelem distribuční soustavy, šlo o právní otázku a jde o porušení povinnosti znalce a rovněž i pochybení soudu [Anonymizováno] stupně, který se s právními závěry obsaženými ve znaleckém posudku ztotožnil. Bez ohledu na to, že připojení díla k distribuční soustavě nebylo podmínkou realizace děl dle smluv o dílo, je nutné poznamenat, že v kontextu objektivní odpovědnosti žalovaného za řádnou realizaci děl nelze žalobci přičítat ani tvrzené překážky na straně třetí osoby, tedy v tomto případě konkrétně investora. Žalobce neměl žádnou smluvní povinnost jakkoliv zajistit splnění podmínek, kterými se brání žalovaný. Má-li žalovaný za to, že dílo nemohl dokončit s ohledem na důvody na straně investora, může využít právních nástrojů pro uplatnění případného regresu po tomto investorovi. Žalobce má za to, že žalovaný nese objektivní odpovědnost za realizaci díla řádně a včas a že i kdyby zde existovaly překážky na straně třetí osoby, pak by tyto překážky měly jít zcela k tíži žalovaného. Navrhuje zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalobce se k odvolání vyjádřil. V tomto vyjádření uvádí, že pokud jde o argument žalobce, který zazněl i v řízení před soudem prvního stupně, že pro dokončení díla bylo nezbytné připojení díla k distribuční soustavě, jde o nesprávný právní a skutkový závěr. Tento argument ignoruje ujednání smlouvy o dílo a obchodní podmínky, které jsou její součástí. Podle těchto obchodních podmínek – jejich článku 8.1 je pro řádné dokončení díla nutné rovněž předat objednateli příslušné doklady a revizní zprávy k jednotlivým zařízením, provést kompletní vyzkoušení ve smyslu platných technických norem a obecně závazných právních předpisů včetně vystavení dokladu o provedení těchto zkoušek a doložení atestů. Pokud pak jde o obchodními podmínkami vyžadovanou revizní zprávu, pak postup provádění revize musí být stanoven tak, aby prohlídkou a vyzkoušením byl ověřen stav elektrických zařízení z hlediska základních požadavků bezpečnosti, které jsou na ně kladeny. Už pouhé ujednání o doložení revize, při jejímž vzniku je nutné provést kontrolu pod napětím v rámci provozované distribuční soustavy tak jednoznačně vyvrací, že nebylo ujednáno připojení k distribuční soustavě. Tvrzení žalobce, že původním úmyslem smluvních stran bylo realizovat dílo bez připojení k distribuční síti je v rozporu se zjištěnými skutečnostmi mimo jiné proto, že důvodem výstavby přípojky byla plánovaná výstavba továrny investora v průmyslové zóně Triangl, pro kterou bylo nutné zajistit požadované zásobování elektrickou energií. Přípojka, jejímž prostřednictvím by nebylo možné dodávat elektrickou energii, by neplnila hospodářský účel. Rovněž se nelze ztotožnit s tvrzením žalobce, že plnění veřejnoprávních povinností vyplývajících z energetického zákona má separátní režim. Žalobce sám v obchodních podmínkách vymínil, že dílo bude provedeno v souladu se stavebním povolením, případně další mi povoleními, projektovou dokumentací, platnými právními předpisy. Uzavření smlouvy o připojení bylo nezbytnou podmínkou pro dokončení díla vyplývající ze zákona. Uzavření smlouvy o připojení představuje nezbytné spolupůsobení žalobce jako věřitele, který ve vztahu žalobce – žalovaný byl výlučně vybaven oprávněním vyžadovat od investora uzavření smlouvy o připojení jako poskytnutí nezbytné součinnosti, protože žalobce byl ve smluvním vztahu i s investorem na základě smlouvy o dílo. Pokud uvedenou součinnost žalobce neposkytl, byl sám v prodlení, které objektivně vylučuje prodlení žalovaného. Pokud nenastalo prodlení žalovaného, nevznikl žalobci nárok na smluvní pokutu. Tento závěr vyslovil i soud prvního stupně a jeho rozhodnutí je založeno na správném právním názoru. Pokud jde o námitky vůči znaleckému posudku, pak se nelze ztotožnit s tvrzením žalobce, že závěr znalce o nutnosti připojení díla k transformovně představuje hodnocení právní otázky. Znalec srozumitelně vysvětlil důvody připojení k transformovně spočívající v ověření správné funkce zařízení a nastavení ovládacích a řídicích systémů ochran. Vyjadřoval se tak k odborným otázkám a nikoliv právním. Následný závěr soudu prvního stupně o nutnosti sjednání smlouvy o připojení s provozovatelem distribuční soustavy je již dovozován z odpovědí znalce odpovídající činnosti soudu hodnotit důkazy jednotlivě i ve svém souhrnu. Bez ohledu na to, že ve smlouvě o dílo mezi účastníky nebyla povinnost výslovně sjednána, pak povinnost žalobce poskytnout součinnost vyplývá ze spravedlivého uspořádání vztahu, v němž byl žalobce nadán pravomocí vůči investorovi vyžadovat součinnost nezbytnou k dalšímu plnění žalovaného. Nečinnost žalobce spočívala nejen v neposkytnutí součinnosti ve vztahu k uzavření smlouvy o připojení, ale i při výběru dodavatele elektřiny, dokončení areálového rozvodu vysokého napětí či přístupu do předávací stanice. Žalobce byl dále v prodlení s předáním staveniště. Navrhuje potvrzení napadeného rozsudku. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně dle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. a o odvolání rozhodl po provedeném ústním jednání konaném v přítomnosti obou účastníků řízení. Odvolání není důvodné. Závěry soudu prvního stupně o tom, že žalovaný nebyl v prodlení s dokončením díla (v obou posuzovaných případech) v důsledku nedostatku součinnosti žalobce jako objednatele, spočívající v nepřipojení budovaných zařízení k distribuční soustavě, jsou správné a odvolací soud se s nimi ztotožňuje. Námitky žalobce v odvolání uplatněné nelze mít za důvodné. Podle ust. § 2605 odst. 1 o. z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Podle závěrů NS ČR vyjádřených v rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 3741/2013 k základním povinnostem objednatele, vyplývajícím ze závazkového vztahu založeného smlouvou o dílo, patří též povinnost umožnit zhotoviteli nerušeně provést dílo sjednaným způsobem v dohodnutém místě a čase, přičemž taková povinnost objednatele zahrnuje též spolupůsobení nutné k tomu, aby zhotovitel mohl splnit svůj závazek provést dílo. Bránila-li proto zhotoviteli v provedení díla práce třetích osob (dalších zhotovitelů), pak jde vždy ve smluvním vztahu založeném smlouvou o dílo o okolnost přičitatelnou objednateli, pro kterou není zhotovitel v prodlení. Žalobce požaduje smluvní pokutu za prodlení s dokončením díla, žalovaný namítá, že dílo nemohl dokončit z toho důvodu, že pro jeho dokončení, vyzkoušení, provedení příslušných zkoušek a revizí bylo nutné jeho připojení k distribuční soustavě, přičemž k připojení v době, za kterou je smluvní pokuta požadována, nedošlo z důvodu absence smlouvy o připojení ze strany investora stavby. Tyto námitky žalovaného má odvolací soud za důvodné. Jak vyplývá z citovaného ustanovení § 2605 o. z., je základní podmínkou dokončení díla předvedení jeho způsobilosti sloužit svému účelu. Jak vyplývá z prosté logiky věci (a odborně též vyjádřeno i ve znaleckém posudku znalce [Anonymizováno]. [jméno FO]), za stavu, kdy předmětem díla v obou posuzovaných případech bylo krom jiného zhotovení přípojky VN, pro zjištění funkčnosti zhotovovaného díla, bylo nezbytně nutné jeho připojení k distribuční síti. Jinak řečeno, nebylo-li dílo propojeno s distribuční sítí dodávající elektrickou energii, nebylo možno jej vyzkoušet – ověřit (předvést) jeho způsobilost sloužit svému účelu, a tedy dílo dokončit, jak z citované zákonné úpravy vyplývá. Námitka žalobce, že dílo mohlo být předáno bez toho, aby bylo vyzkoušeno, je tak lichá a možnost dokončení bez vyzkoušení nelze dovodit ani z uzavřené smlouvy. Účastníci výslovně aplikaci ust. § 2605 o. z. ve smlouvě nevyloučili. Objednatel nedeklaroval zájem převzít dílo v tomto smyslu nedokončené. Naopak ve svých obchodních podmínkách, jež byly součástí uzavřených smluv, výslovně váže dokončení díla na provedení zkoušek, revizí apod. Stejně tak neobstojí námitka o tom, že není jeho odpovědností absence smlouvy o připojení, kdy tuto měl uzavřít s dodavatelem elektrické energie investor stavby. Jak vyplývá z výše citovaného rozhodnutí NS ČR 32 Cdo 3741/2013, i v případě, že bránila zhotoviteli v provedení díla práce třetích osob, pak jde vždy ve smluvním vztahu založeném smlouvou o dílo o okolnost přičitatelnou objednateli, pro kterou není zhotovitel v prodlení. Jak ze shora uvedeného vyplývá, žalovaný nemohl být v prodlení s dokončením díla a nárok žalobce na smluvní pokutu proto není důvodný. Napadený rozsudek je věcně správný a odvolací soud jej dle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byl úspěšný žalovaný, proto mu přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených na právní zastoupení. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta za dva úkony právní služby po 18 580 Kč, dva režijní paušály po 300 Kč (vyjádření k odvolání a účast na jednání) a dále za cestovné – cesta [jméno FO] – [adresa] a zpět ve výši částky 1 376 Kč a promeškaný čas ve výši 500 Kč. [adresa] s příslušnou DPH pak činí celkové náklady částku 47 959,56 Kč a tuto částku je žalobce povinen žalovanému zaplatit k rukám jeho advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.