17 Co 134/2023 - 17

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Buriana a soudců JUDr. Ivany Tomkové a Mgr. Bc. Aleše Klempy ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokátkou [Adresa zainteresované osoby 1/0] proti žalovaným: 1. [Jméno zainteresované společnosti 0/0], Vienna Insurance Group, IČ: [IČ zainteresované osoby] se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] 2. [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] zastoupený [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] advokátem [Adresa zainteresované osoby 3/0]

3. M.[Jméno zainteresované společnosti 1/0], IČ: [IČ zainteresované osoby] se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 1/0] zastoupený [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 4/0], advokátem [Adresa zainteresované osoby 3/0] o 138 498,95 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce, žalovaného 1) a žalovaného 3) proti rozsudku Městského soudu ze dne 29. 3. 2023, č. j. 248 C 36/2020-151, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I, IV a V potvrzuje.

II. Ve výroku III se rozsudek soudu prvního stupně mění tak, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný 1) a žalovaný 3) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 25 264,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokátky.

Odůvodnění

1. Městský soud v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne 29. 3. 2023, č. j. 248 C 36/2020–151, že žalovaní 1) a 3) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku 138 498,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 1. 10. 2020 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Výrokem II byla zamítnuta žaloba vůči žalovanému 2). Výrokem III byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladu řízení částku 33 686 Kč k rukám právního zástupce žalovaného 2) do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem IV bylo rozhodnuto, že žalovaní 1) a 3) jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 77 743 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.Výrokem V byla žalovaným 1) a 3) uložena povinnost zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na nákladech řízení částku 6 883 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podali odvolání žalobce a žalovaní 1) a 3) a odvolací soud pro stručnost odkazuje na jejich písemná vyhotovení založená ve spise.

3. Odvolání žalobce směřovalo pouze proti výroku III, kterým mu byla uložena povinnost zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladů řízení částku 33 686 Kč. Žalobce poukázal na skutečnost, že se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 138 498,95 Kč s příslušenstvím z titulu bolestného, jehož původ byl v dopravní nehodě, kterou způsobil žalovaný 2) jako řidič vozidla, přičemž na straně žalovaných je dále žalovaný 1) jako pojistitel a žalovaný 3) jako provozovatel škodícího vozidla. Soud prvního stupně meritorním rozsudkem zamítl žalobu ve vztahu k žalovanému 2), který škodu způsobil při plnění pracovních úkolů coby zaměstnanec žalovaného 3), není pasivně věcně legitimován a za škodu odpovídá žalovaný [právnická osoba] době podání žaloby nebyla odborná literatura sjednocena v otázce, zda za činnost pomocníka odpovídá výlučně hlavní osoba, či nikoliv, tedy zda lze v obdobných případech žalovat nejen zaměstnavatele, ale i zaměstnance. Ustanovení § 2914 o. z. výslovně nevylučovalo odpovědnost samotného zaměstnance. Žalobce se proto domnívá, že soud prvního stupně při rozhodování o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2) měl aplikovat § 150 o. s. ř., neboť to byl právě žalovaný 2), který svým protiprávním jednáním zavinil dopravní nehodu, při níž žalobce utrpěl závažná zranění, došlo k přímému ohrožení jeho života v důsledku poranění mozku, zranění si vyžádala několik hospitalizací a opakované operace. Přesto soud prvního stupně zavázal žalobce k náhradě nákladu řízení žalovanému 2), byť samotné bolestné uplatněné žalobou bylo žalobci přiznáno. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku III tak, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2) se žádnému z účastníků nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

4. Odvolání žalovaného 1) a žalovaného 3) směřovala proti přísudečnému výroku I rozsudku soudu prvního stupně a souvisejícím výrokům IV a V o nákladech řízení mezi účastníky a státu.

5. Žalovaný 1) je primárně přesvědčen, že uplatněný nárok žalobce je promlčen. Občanský zákoník zavádí obecnou tříletou promlčecí dobu (§ 629 odst. 1) o. z.), u práva na pojistné plnění je lhůta prodloužena o jeden rok a počíná běžet za jeden rok od pojistné události (§ 626 o. z.). Právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody, na kterou se pojištění vztahuje. Jestliže usnesením Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 30. 5. 2017 bylo rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání žalovaného 2), řidiče a viníka nehody, při níž došlo k poranění žalobce, nejpozději k tomuto datu měl žalobce k dispozici všechny informace k tomu, aby začala běžet promlčecí lhůta. Pokud byla žaloba podána dne 12. 10. 2020, bylo tomu až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Dále žalovaný 1) uvádí, že předmětem žaloby je nárok žalobce na odškodnění bolestného, ve vztahu k tomuto nároku běží promlčecí lhůta ode dne, kdy bolestné dosáhlo určité intenzity a mohlo být ohodnoceno. V řízení byly zpracovány a jako důkaz provedeny dva znalecké posudky, [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], předložený žalobcem a [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] předložený žalovaným 1). Oba znalci se shodli na tom, že bolestné je o ohodnotitelné bezprostředně po poslední operaci žalobce dne 2. 6. 2017. Poté již žalobci nebyla stanovena žádná další nová diagnóza, nebyl proveden žádný léčebný zákrok. Pokud byla žaloba podána dne [datum], je nárok žalobce z důvodu marného uplynutí tříleté promlčecí lhůty promlčen. Žalovaný 1) se zcela ztotožnil se závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. [tituly za jménem], které odpovídají kategoriím Metodiky Nejvyššího soudu a jsou reálně podloženy obecnými závaznými předpisy a navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že vůči němu bude žaloba zamítnuta.

6. Žalovaný 3) ve svém odvolání namítá, že soud prvního stupně nesprávně posoudil otázku promlčení, žalobce nárok na odškodnění bolestného související se zraněními, která utrpěl při dopravní nehodě dne 14. 10. 2016. Žalobce soudu předložil znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], který vyčíslil bolestné, kdy poslední ohodnocená položka je datována ke dni 2. 6. 2017, následně již žalobce nepodstoupil žádný lékařský zákrok, s nímž by bylo bolestné spojeno. Soud prvního stupně však dospěl k závěru, že až v květnu 2018 byl léčebný proces žalobce ukončen, lékaři se na ustálení jeho zdravotního stavu shodli a žalobce k tomuto datu získal vědomost o újmě. Počátek běhu promlčecí doby soud prvního stupně stanovil ke dni, v němž došlo ke stabilizaci zdravotního stavu žalobce do té míry, že bylo možno hodnotit výši nároku, neboť byla definitivně ukončena jeho léčebná péče. Posouzení otázky promlčení soudem prvního stupně je dle žalovaného 3) nesprávné a neudržitelné. Oba znalci se shodli na tom, že stanovení bolestného mohlo být provedeno po ukončení hospitalizace žalobce po jeho poslední operaci dne 2. 6. 2017, tj. po poslední žalobcem vytrpěné bolesti, před tímto datem již žalobce měl vědomost o osobě škůdce. Oba znalci se rovněž shodli na tom, že pro bodové ohodnocení bolestného není rozhodný okamžik ustálení zdravotního stavu poškozeného, jako v případě ztížení společenského uplatnění. Pokud by nárok žalobce promlčen nebyl, žalovaný 3) namítá, že soud prvního stupně nesprávně zjistil výši bolestného, kdy se ztotožňuje se závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], které jsou v souladu s Metodikou Nejvyššího soudu, jsou zcela logické a mají oporu v obecně závazných předpisech. Žalobce netvrdil ani neprokázal, že by v souvislosti s anestezií a intubací pociťoval jakékoliv bolesti, nevolnost, jiné negativní důsledky a obtíže nevyplývají ani ze zdravotnické dokumentace žalobce. Žalovaný 3) navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek soudu prvního stupně, tak, že žaloba se vůči němu zamítá.

7. Žalobce se k odvolání žalovaných 1) a 3) vyjádřil písemně s tím, že je nepovažuje za důvodná a zcela se ztotožňuje se soudem prvního stupně, který nárok žalobce neposoudil jako promlčený. Žalovaní zcela pomíjí skutečnost, že smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou, též obavu ze ztráty života či vážného poškození zdraví, a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách. V případě nároku na odškodnění bolestného se poškozený dozví o škodě v době, kdy se jeho zdravotní stav ustálil. Vědomost o svém zdravotním stavu mohl mít žalobce teprve tehdy, kdy byl jeho léčebný proces definitivně ukončen, kdy se na ustálení jeho zdravotního stavu shodli lékaři a v tomto ohledu mu podali jasnou a srozumitelnou informaci. Žalobce odkázal na závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], podle něhož došlo k ustálení zdravotního stavu žalobce dne 12. 9. 2019, pokud by k ustálení zdravotního stavu žalobce došlo po jednom roce od úrazu, tj. dne [datum], žaloba byla podána dne [datum] v rámci běhu tříleté promlčecí lhůty.

8. Žalovaný 2) se písemně vyjádřil k odvolání žalobce, trvá na tom, že odvolání žalobce nemůže obstát, argumentace žalobce je zjevně nekorektní a vnitřně rozporná. Žalovaný 2) namítá, že žalobce podal žalobu s odstupem několika let od dopravní nehody dne 12. 10. 2020, aniž by se předtím na žalovaného 2) ohledně svého nároku obrátil, s tímto jej neseznámil a nedal mu možnost k němu zaujmout stanovisko. Žalovaný 2) má právo nechat se v řízení před soudem zastoupit advokátem, a pokud byla žaloba vůči němu zamítnuta, soud prvního stupně mu správně přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.

9. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání žalobce i žalovaného 1) a žalovaného 3) byla podána v zákonné lhůtě, osobami k tomu oprávněnými – účastníky řízení a že směřují proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a § 204, odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu, vyjma výroku II, kterým byla zamítnuta žaloba vůči žalovanému 2), jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného 1) a žalovaného 3) nejsou důvodná, důvodným shledal pouze odvolání žalobce.

10. Odvolací důvody, o které žalovaní 1) a 3) opřeli svá odvolání, lze podle názoru odvolacího soudu podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. e), g) o. s. ř., tzn., že soud prvního stupně na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Skutečnosti, zakládající odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2) písm. a) o. s. ř., které odvolací soud zkoumá z úřední povinnosti, nebyly odvolateli tvrzeny a odvolací soud je ze spisu nezjistil. Poněvadž odvolání žalobce nesměřovalo proti rozhodnutí soudu vydanému ve věci samé, ale pouze do výroku III o nákladech řízení, neuplatní se v jeho případě ustanovení § 205 odst. 2 o. s. ř. o odvolacích důvodech. Zamítavý výrok II vůči žalovanému 2) nebyl napaden odvoláním žalobce, nabyl samostatně právní moci a nestal se předmětem přezkumu odvolacího soudu.

11. Z obsahu předloženého spisu se podává, že žalobou ze dne [datum] doručenou soudu prvního stupně dne 12. 10. 2020 (ve spojení s její opravou ze dne 28. 12. 2020) se žalobce domáhal po žalovaných [právnická osoba]) zaplacení částky 138 498,95 Kč z příslušenstvím [datum] kterou způsobil výlučně žalovaný 2) v rámci výkonu svého zaměstnání jako řidič kamionové soupravy nákladního vozidla značky [typ], registrační značky [SPZ] s návěsem registrační značky [SPZ], jehož majitelem a provozovatelem byl žalovaný 3). Žalovaný 2) narazil přední částí řízeného kamionu do levého boku po hlavní silnici z jeho pravé strany jedoucího osobního automobilu značky [typ] registrační značky [SPZ] řízeného žalobcem. Trestní stíhání žalovaného 2) bylo podmíněně zastaveno usnesením Městského státního zastupitelství v Brně ze dne [datum], č. j. 6 Zt 53/2017-16. Žalobce při dopravní nehodě utrpěl závažná zranění, která jsou[Anonymizováno]konkrétně popsána v žalobě, jednalo se o zranění těžká, v důsledku poranění mozku došlo k přímému ohrožení života žalobce. Zranění žalobce si vyžádala hospitalizaci od 14. 10. 2016 do 25. 10. 2016, následnou hospitalizaci od [datum] do [datum] a operační řešení úrazem vzniklého zúžení levého zevního zvukovodu, které výrazně omezilo žalobce v obvyklém způsobu života v délce cca pěti týdnů. K dopravní nehodě a ke způsobení újmy na zdraví žalobce došlo výlučným zaviněním žalovaného 2) - řidiče, který je povinen dle § 2910 o. z. žalobci škodu nahradit. Žalovaný 3) je zaměstnavatelem žalovaného 2) a provozovatelem škodícího vozidla a nese objektivní odpovědnost dle § 2927 odst. 1 o. z. a má povinnost nahradit škodu vyvolanou zvláštní povahou provozu. Žalobce uplatnil rovněž svůj nárok po žalovaném 1) z titulu pojištění odpovědnosti dle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, jehož pasivní legitimace vyplývá z ustanovení § 9 odst. 1 zákona, žalobce má právo na to, aby mu žalovaný 1) poskytl plnění za pojištěného žalovaného 3). Žalobce škodu z pojištění odpovědnosti u žalovaného 1) řádně uplatnil, škodní událost byla registrována pod č.4166049715. Žalobce si nechal zpracovat znalecký posudek soudním znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], který ve svém posudku ze dne 28. 8. 2020, č. [č.znaleckého posudku], stanovil výši bolestného částkou 138 498,95 Kč. Žalobce žalovaného 1) seznámil se závěry znaleckého posudku a vyzval jej k plnění.

12. Žalovaný 1) ve svém písemném vyjádření k žalobě neuznal nárok žalobce na odškodnění bolestného a vznesl námitku promlčení s odkazem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu. Dle žalovaného 1) pro počátek běhu promlčecí doby je důležité datum vzniku pojistné události, vědomost o škodě a osobě odpovědné k její náhradě, popřípadě okamžik ustálení zdravotního stavu žalobce. K pojistné události došlo dne 14. 10. 2016, téhož dne se žalobce dozvěděl o újmě na zdraví, vědomost o osobě odpovědné získal z usnesení Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 30. 5. 2017, jímž bylo rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání žalovaného 2). Žalovaný 1) si pro revizi nároku žalobce nechal zpracovat znalecký posudek znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], na jehož základě jsou korigovány závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] s tím, že datum ustálení zdravotního stavu žalobce nebylo stanoveno správně. Dle znalce [tituly před jménem] [jméno FO] došlo k ustálení zdravotního stavu žalobce dne 2. 7. 2017, k tomuto datu měl žalobce vědomost o škodě, nejpozději k datu 30. 5. 2017 měl vědomost o osobě odpovědné a tříletá promlčecí lhůta tak uplynula dnem 30. 5. 2020. Byla-li žaloba podána žalobcem dne 12. 10. 2020, je nárok žalobce promlčen. Pokud by soud prvního stupně neakceptoval námitku promlčení, žalovaný 1) nesouhlasí s výší bolestného, má za to, že při jeho stanovení by se mělo vycházet ze závěrů znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ve výši 93 056 Kč.

13. Žalovaný 2) se k žalobě vyjádřil písemně s tím, že uplatněný nárok neuznává, žalobu považuje za nedůvodnou a rovněž vznesl námitku promlčení nároku žalobce. Poukázal na to, že k dopravní nehodě, která měla být příčinou újmy na zdraví žalobce, došlo dne 14. 10. 2016 a z žádných podkladů nelze dovodit, že by žalobci vznikla jakákoliv újma ještě po tomto datu a že by k ustálení zdravotního stavu žalobce mělo dojít dne 12. 9. 2019. Pokud žalobce svoji žalobu uplatnil u soudu dne 12. 10. 2020, učinil tak s odstupem téměř čtyř let od škodní události. Žalovaný 2) ještě zdůraznil, že dne 24. 5. 2017 uhradil žalobci částku 80 000 Kč z titulu újmy, kterou utrpěl při nehodě, žalobce tuto částku přijal, žalovaného 2) již poté nekontaktoval a úhrada této částky byla důvodem pro podmíněné zastavení trestního stíhání žalovaného 2).

14. Žalovaný 3) ve svém písemném vyjádření k žalobě rovněž nárok žalobce neuznal a vznesl námitku promlčení nároku žalobce, který žalobu podal téměř čtyři roky poté, kdy došlo k dopravní nehodě, v jejímž důsledku žalobci vznikla újma na zdraví. Tvrzení, že k ustálení zdravotního stavu žalobce mělo dojít až dne 12. 9. 2019 nevyplývá z žádného žalobcem předloženého dokladu.

15. Soud prvního stupně po dokazování provedeném listinnými důkazy ve spise založenými (potvrzením o účasti na dopravní nehodě ze dne 14. 10. 2016, usnesením Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 30. 5. 2017, č. j. 6 Zt 3/2017-16, poštovní poukázkou ze dne 24. 5. 2017 na částku 80 000 Kč, výzvou žalobce ze dne 21. 7. 2020), znaleckým posudkem zpracovaným [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] na žádost žalobce, znaleckým posudkem zpracovaným [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] na žádost žalovaného 1), výslechem obou těchto znalců, výpovědí žalobce, skutkově uzavřel, že žaloba je důvodná ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 1 a 3), není důvodná ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2).

16. Mezi účastníky nebylo sporu ohledně skutkového stavu věci, že žalobce byl dne 14. 10. 2016 účastníkem dopravní nehody způsobené výlučně žalovaným 2) při výkonu pracovní činnosti, v důsledku které žalobce utrpěl vážná zranění detailně popsaná v usnesení Městského státního zastupitelství ze dne 30. 5. 2017 o podmíněném zastavení trestního stíhání žalovaného 2) a v podané žalobě. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne 14. 10. 2016 došlo k újmě na zdraví žalobce a že se tak stalo v příčinné souvislosti s dopravní nehodou zaviněnou žalovaným 2). Podstatou sporu zůstala otázka promlčení nároku žalobce na odškodnění bolestného, neboť všichni žalovaní vznesli námitku promlčení. Soud prvního stupně se tedy primárně s ohledem na procesní obranu žalovaných zabýval námitkou promlčení, resp. důvodností námitky a následně výší nároku žalobce na náhradu bolestného.

17. Předmětem sporu je náhrada újmy na zdraví - bolestného, kterou s ohledem na okamžik vzniku újmy soud prvního stupně správně posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od [datum], (dále jen „o. z.“), který problematiku bolestného upravuje v § 2958 a zrušil do doby jeho účinnosti platnou vyhlášku č. 440/2001 Sb. a dosavadní způsob odškodňování újmy na zdraví, kdy nová zákonná úprava byla následně konkretizována a specifikována Metodikou Nejvyššího soudu.

18. Smyslem tohoto podpůrného materiálu – Metodiky Nejvyššího soudu je zajištění zachování proporcí v odškodňování jednotlivých typů újem, alespoň v rámci náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění. Metodika pro účely odškodnění bolesti využívá dosavadní etiologicky pojatý systém plynoucí ze zrušené vyhlášky č. 440/2001, zejména pro podrobně rozpracovanou klasifikaci bolestivých stavů podle postižení jednotlivých orgánů či částí těla, vyjadřující míru bolesti jako tělesného a duševního strádání v souvislosti se zásahy do zdraví. Smyslem náhrady za bolest je odškodnit nikoliv jen čistě samotný bolestivý stav, nýbrž i diskomfort, stres či obtíže spojené s utrpěnou zdravotní újmou, a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách. Pro určení výše náhrady je třeba výsledný bodový součet vynásobit částkou odpovídající hodnotě jednoho bodu, jejíž výši se doporučuje odvozovat od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž vznikl nárok na bolestné.

19. Soud prvního stupně vycházeje z ustanovení § 2958 o. z., § 620 odst. 1 o. z. a § 626 o. z. uzavřel, že nárok žalobce promlčen není.

20. Občanský zákoník vychází při stanovení počátku běhu promlčecí lhůty od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a kdo za ni odpovídá. Byť jde v případě této vědomosti o subjektivní kategorii, vychází z objektivního stavu – ze zdravotního stavu žalobce, který musí být natolik neměnný, aby bylo možno hovořit o jeho vědomosti o škodě. Žalobce se v důsledku dopravní nehody podrobil třem operacím, opakovaným hospitalizacím a ambulantním kontrolám u lékařů specialistů a nelze požadovat relevantní posouzení jeho zdravotního stavu a vyčíslení bolestného ještě v průběhu léčení následků zranění. Základním předpokladem pro stanovení počátku promlčecí lhůty v medicínských sporech je stanovení okamžiku ustálení zdravotního stavu, kdy pacient se v průběhu léčby upíná k naději, že se jeho stav zlepší a nelze po něm žádat, aby ještě v průběhu neukončené léčby průběžně vyhodnocoval, zda je jeho stav ustálen.

21. S odkazem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu i Ústavního soudu soud prvního stupně zastává názor, že vědomost o svém zdravotním stavu může mít pacient teprve tehdy, kdy byl jeho léčebný proces definitivně ukončen, nebo tehdy, kdyby se na ustálení zdravotního stavu jednoznačně shodli lékaři a v tomto ohledu předali pacientovi jasnou zprávu.

22. Z lékařských zpráv žalobce obsažených ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] vyplývá, že žalobce v důsledku závažného zranění utrpěného při dopravní nehodě dne [datum] byl opakovaně operován, hospitalizován a byl v ambulantní péči lékaře -specialisty až do září 2019. Po celou dobu léčení od dopravní nehody dne [datum] až do května 2018 byl žalobce podrobován opakovaným kontrolám, v květnu 2018 mu bylo sděleno, že jeho levý zvukovod je zhojený a má se dostavit ke kontrole až po roce.

23. Soud prvního stupně tedy uzavřel, že až [datum] byl léčebný proces žalobce ukončen, lékaři se na ustálení jeho zdravotního stavu shodli, v tomto směru mu podali relevantní informaci a k tomuto datu žalobce získal vědomost o újmě (lékařská zpráva ze dne [datum]). Počátek běhu promlčecí doby je třeba vztahovat k datu [datum], kdy došlo k ukončení léčebného procesu žalobce do té míry, že bylo možno prvně hodnotit výši nároku, byla definitivně ukončena léčebná péče, na ustálení zdravotního stavu žalobce se shodli lékaři a podali o tom žalobci srozumitelnou informaci (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 25 Cdo 676/2007, ze dne [datum], sp. zn. 25 Cdo 3936/2017 nebo ze dne [datum], sp. zn. 25 Cdo 2566/2020).

24. K dopravní nehodě došlo dne [datum], žaloba byla žalobcem podána dne [datum], k ukončení léčebného procesu žalobce došlo [datum] a od tohoto data počala běžet promlčecí lhůta v trvání tří let. Promlčecí lhůta u práva na pojistné plnění počala běžet za jeden rok od pojistné události, tj. ode dne [datum], tříletá promlčecí lhůta pro uplatnění práva na pojistné plnění neuběhne dříve než tři roky plus jeden rok od pojistné události. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žaloba byla podána v rámci běhu obou těchto promlčecích lhůt a nedošlo tak k promlčení nároku žalobce na odškodnění bolestného.

25. Soud prvního stupně se poté zabýval samotnou výší nároku, přičemž vyšel ze závěrů znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], který své závěry obhájil výslechem před soudem prvního stupně, náležitě vysvětlil svůj postup a důvody pro jeho aplikaci. S ohledem na závažnost žalobcových zranění bylo nepochybné, že žalobce musel podstoupit operace k odstranění následků poranění, operace byly provedeny v celkové anestezii, žalobce ze strany zdravotnického zařízení nedostal na výběr, zdali je podstoupí v anestezii či nikoliv. Celková anesteze byla znalcem zahrnuta do bolestného s odůvodněním, že analogicky použil položky nejbližší, celková anesteze neslouží jenom k odstranění bolesti, ale i k imobilizaci pacienta a k usnadnění provedení operace. Pokud žalobce v rámci léčebného procesu utrpěných zranění operace podstoupil a bylo jej nutné před nimi uvést do celkové anesteze, je dle soudu prvního stupně na místě odškodnit jej v rámci bolestného i za tento léčebný zákrok, stejně jako za intubaci, neboť smyslem bolestného je odškodňovat bolest v širším smyslu, tedy i nepohodu, stres a obtíže spojené s odstraňováním následků vytrpěných poranění.

26. Soud prvního stupně při stanovení bolestného vyšel ze závěrů znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a uzavřel, že žalobci náleží odškodnění bolestného ve výši 138 498,95 Kč a zavázal žalovaného 1) a žalovaného 3) k povinnosti zaplatit žalobci společně a nerozdílně tuto částku, kdy žalovaný 3) odpovídá z titulu objektivní odpovědnosti dle § 2927 o. z., neboť v době dopravní nehody byl provozovatelem škodícího vozidla a zaměstnavatelem řidiče – žalovaného 2) a žalovaný 1) jako pojistitel škodícího vozidla odpovídá dle § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, neboť jde o přímý nárok poškozeného na plnění proti pojistiteli.

27. Podle ustanovení § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

28. Podle ustanovení § 2927 odst. 1 o. z., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu.

29. Podle ustanovení § 2951 o. z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li o to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

30. Podle ustanovení § 2958 o. z., při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. Vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

31. Podle ustanovení § 620 odst. 1 o. z., okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

32. Podle ustanovení § 626 o. z., u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.

33. Podle ustanovení § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky.

34. Podle ustanovení § 635 odst. 2 o. z., právo na pojistné plnění pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.

35. Odvolací soud, vycházeje ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, který považuje za správný a úplný, a jeho podřazením pod citovaná zákonná ustanovení a ustálenou judikaturu dovolacího soudu, se zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně o důvodnosti žaloby ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 1) a 3), jakož i posouzením námitky promlčení vznesené žalovanými 1) a 3).

36. Předmětem sporu je náhrada újmy na zdraví – odškodnění bolestného dle § 2958 o. z., kdy právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty. Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě, promlčecí lhůta trvá tři roky. U práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. Tříletá promlčecí lhůta u nároku na náhradu újmy běží ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o výši škody a o osobě škůdce. Pro její počátek stačí, že si poškozený může na základě dostupných informací učinit úsudek o tom, jaká konkrétní škoda vznikla a kdo je škůdcem. Nárokem na odškodnění bolestného se rozumí odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání, stresu, nepohody.

37. Základním předpokladem pro stanovení počátku běhu promlčecí lhůty u nároku na bolestné je okamžik ukončení léčebného procesu, kdy od tohoto okamžiku může mít pacient vědomost o svém zdravotním stavu, kdy byl ukončen jeho léčebný proces, nedochází již k žádným operačním zákrokům, hospitalizacím či ambulantním kontrolám. Je nutno zdůraznit, že z hlediska počátku běhu promlčecí doby pro uplatnění nároku na náhradu za bolest je významné, kdy byl ukončen léčebný proces, bylo možno objektivně provést bodové ohodnocení bolesti, nikoliv kdy došlo k ustálení celkového zdravotního stavu poškozeného (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum]. zp. zn. 25 Cdo 2414/2008, ze dne [datum], sp. zn. 25 Cdo 676/2007).

38. Z lékařských zpráv žalobce obsažených ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO], Ph.D, vyplývá, že po dopravní nehodě dne [datum] byl žalobce přijat do [adresa] [adresa], kliniku úrazové chirurgie, od [datum] byl hospitalizován na klinice ústní, čelistní a obličejové chirurgie, kde se dne [datum] podrobil operaci a dne [datum] byl propuštěn do domácí léčby. Dále byl v ambulantní péči kliniky ORL [adresa], kde byl dne [datum] byl přijat k opětovné hospitalizaci, dne [datum] byl operován a propuštěn do domácí léčby dne [datum]. Dále byl opět v ambulantní péči kliniky ORL [adresa], dne [datum] zde byl opět hospitalizován, dne [datum] operován, propuštěn do domácí léčby dne [datum]. V ambulantní péči na klinice ORL [adresa] byl až do [datum], kdy bylo konstatováno, že zdravotní stav žalobce je ustálen, obtíže nemá, zvukovod vlevo prostorný, bubínek v normě, sluch v normě.

39. Z lékařské zprávy o ambulantním vyšetření žalobce na klinice ORL, odborná ambulance [adresa] [adresa] ze dne [datum] se podává, že žalobce je bez obtíží, slyší dobře, levý zvukovod je zcela volný, klidný, bubínek v normě, zhojeno, kontrola za rok nebo při obtížích. Z této zprávy ze dne [datum] soud prvního stupně správně dovodil, že došlo k ukončení léčebného procesu žalobce, lékaři se na ustálení jeho zdravotního stavu shodli, podali mu v tomto směru relevantní informaci, že zranění, která utrpěl při dopravní nehodě dne [datum], jsou zhojena. Počátek běhu tříleté promlčecí doby je tak třeba vztahovat ke dni [datum], kdy došlo k ukončení léčebného procesu žalobce, ke stabilizaci jeho zdravotního stavu do té míry, že bylo možno objektivně provést bodové ohodnocení bolestného. Pokud žalobce žalobu na odškodnění bolestného podal u soudu prvního stupně dne 12. 10. 2020, není nárok žalobce promlčen, neboť žaloba byla podána v rámci běhu tříleté promlčecí lhůty.

40. U práva na pojistné plnění se stanoví počátek běhu promlčecí lhůty k okamžiku uplynutí jednoho roku od pojistné události. Jedná se o objektivní promlčecí lhůtu, která začíná běžet bez ohledu na vědomost osoby oprávněné čerpat pojistné plnění. U práva na náhradu újmy je počátek promlčecí doby určen § 620 odst. 1 o. z., podle kterého okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě.

41. Účelem ustanovení § 635 odst. 1 o. z. je sjednocení konce promlčecí lhůty u práva na náhradu škody a práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Má zamezit situacím, kdy může poškozený vymáhat pojistné plnění po pojišťovně, i když je nárok vůči poškozenému promlčen. Z toho vyplývá, že závazek z pojištění odpovědnosti má akcesorickou povahu k povinnosti pojištěného nahradit vzniklou újmu, která je tudíž předpokladem vzniku práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Opačná situace by zjevně odporovala zásadě zákazu obohacení z pojištění a koncepci pojistného zájmu zakotvené v § 2761 o. z.

42. V posuzovaném případě počala promlčecí lhůta podle § 626 o. z. běžet 14. 10. 2017, tj. jeden rok od pojistné události (dopravní nehody) a uplynula dnem 14. 10. 2019. Současně však ještě běžela subjektivní promlčecí lhůta poškozeného žalobce na náhradu škody přímo po škůdci, resp. po žalovaném 3) – zaměstanavateli a provozovateli škodícího vozidla, která uplynula nejpozději dnem 3. 5. 2021.

43. Dle § 635 odst. 2 o. z. se právo na pojistné plnění v daném případě promlčelo nejpozději dnem 3. 5. 2021. Námitky promlčení vznesené žalovanými 1) a 3) nejsou důvodné, závěry soudu prvního stupně ohledně uplynutí promlčecí lhůty jsou správné a jsou v souladu s judikaturou dovolacího soudu (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1976/2019, nebo ze dne [datum], sp. zn. 25 Cdo 2566/2020).

44. Odvolací soud se shoduje i se závěrem soudu prvního stupně ohledně výše bolestného, které je nutno v daném případě žalobci přiznat, vycházeje ze závěrů znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], který svoje písemně podané závěry náležitě erudovaně, přesvědčivě a podrobně vysvětlil a zdůvodnil u jednání před soudem prvního stupně, kdy do ohodnocení bolestného správně zahrnul i anestezii a intubaci, kterou žalobce v rámci prováděných operací podstoupil. Chybí-li v Metodice Nejvyššího soudu příslušná položka zahrnující tento léčebný zákrok, je akceptovatelný závěr znalce o využití analogie s položkou nejvíce se tomu přibližující (položka T 170, T 173 a S 0600).

45. S ohledem na shora uvedené skutečnosti dospěl odvolací soud k závěru, že soud prvního stupně úplně a správně zjistil skutkový stav a z něj vyvodil správné právní závěry, s nimiž se odvolací soud ztotožnil a které jsou v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, když v podrobnostech odkazuje na přiléhavé a přesvědčivé odůvodnění napadeného rozsudku, k němuž nemá nic podstatného na doplnění.

46. Soud prvního stupně své rozhodnutí založil na relevantních důkazech, odůvodnil je srozumitelně a logicky a vypořádal se se všemi argumenty účastníků, které byly z pohledu uplatněných právních norem pro rozhodnutí ve věci významné. Odvolací soud proto napadený rozsudek soudu prvního stupně v přísudečném výroku I, jímž byla žalovaným 1) a 3) uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobci na náhradě škody – bolestném částku 138 498,95 Kč s příslušenstvím, jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, včetně souvisejících (akcessorických) výroků IV a V o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a státu, když i v tomto směru rozhodl soud prvního stupně zcela správně.

47. Ke změně rozsudku soudu prvního stupně přistoupil odvolací soud dle § 220 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 150 o. s. ř. ve výroku III tak, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Odvolací soud je na rozdíl od soudu prvního stupně názoru, že v dané věci je na místě aplikovat výjimečné ustanovení § 150 o. s. ř. a úspěšnému žalovanému 2), vůči němuž byla zamítnuta žaloba, náhradu nákladů řízení nepřiznat. Odvolací soud se v tomto směru přiklonil k námitkám žalobce uváděným v podaném odvolání, že to byl právě žalovaný 2), který svým protiprávním jednání výlučně zavinil dne [datum] dopravní nehodu, při níž žalobce utrpěl vážná zranění, v důsledku poranění mozku došlo k přímému ohrožení života žalobce a zejména potrhání levého ušního boltce s posunem chrupavek levého zevního zvukovodu a zhmožděná rána v oblasti před levým ušním boltcem způsobila zúžení levého zevního zvukovodu, které si vyžádalo opětovné hospitalizace, operace žalobce i několikaleté ambulantní léčení ve specializované [právnická osoba]. Odvolací soud za této situace, navíc přihlédnutím k tomu, že žalovaný 2) v průběhu řízení nevyužil svoji procesní obranu a netvrdil svůj zaměstnanecký poměr u žalovaného 3), se odvolacímu soudu jeví spravedlivé aplikovat ustanovení § 150 o. s. ř., které umožňuje ve výjímečných případech nepřiznat úspěšnému žalovanému 2) právo na náhradu nákladů řízení.

48. S ohledem na výsledek odvolacího řízení je na straně úspěšného žalobce dáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (§ 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř.), které spočívají v odměně advokátky za tři úkony právní služby po 6 660 Kč dle § 7, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ke třem úkonům právní služby učiněným ve odvolacím řízení (odvolání žalobce, vyjádření k odvolání žalovaných a účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum] přísluší tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Po navýšení odměny a náhrad hotových výdajů o 21 % DPH ( § 137 odst. 3 o. s. ř.) činí náklady odvolacího řízení úspěšného žalobce částku 25 264,80 Kč, kterou uložil odvolací soud zaplatit společně a nerozdílně žalovaným 1) a 3).

Poučení