17 Co 223/2024 - 254

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Kotrčové a soudkyň JUDr. Miluše Farské a Mgr. Daniely Večerkové ve věci žalobce: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátkou [právnická osoba] sídlem [právnická osoba] proti žalované: [firma], [IČO] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] za níž jedná [název] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/2] za účasti vedlejšího účastníka: [Jméno zainteresované osoby 0/0], [IČO], [název] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o zaplacení [částka] s příslušenstvím k odvolání žalobce, žalované i vedlejšího účastníka proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 28. února 2024 č.j. 20 C 142/2022-191 takto:

Výrok

I. Odvolání vedlejšího účastníka se odmítá.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku I. mění tak, že se zamítá žaloba o zaplacení částky [částka] s 15 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a o zaplacení 15 % úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], jinak se potvrzuje.

III. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku II. potvrzuje.

IV. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, a to za řízení před soudem I. stupně ve výši [částka] a za odvolací řízení ve výši [částka], do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [tituly před jménem] [jméno FO].

Odůvodnění

1. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. Dále zamítl žalobu v rozsahu částky [částka] s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II. Výrokem III. rozhodl o nákladech řízení tak, že žalované a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované uložil povinnost k jejich náhradě žalobci ve výši [částka].

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal odškodnění za nepřiměřeně dlouho trvající [název] vedené u [název] – Okresní soud [adresa] – město, pod sp. zn. [spisová značka] a u soudního [název] [Jméno zainteresované osoby 0/0] (pod sp. zn. [spisová značka]), který v tomto řízení vystupuje jako vedlejší účastník na straně žalované. Řízení je vedeno od [datum] dosud. [název] je vedena ve prospěch [právnická osoba] na majetek žalobce jako povinného na základě [název], jímž je usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka]. Tímto usnesením byla žalobci uložena povinnost vydat oprávněnému seznam předplatitelů časopisu [název], který bude aktualizován ke dni [datum] a bude obsahovat datum narození, jméno a příjmení a kontaktní adresu předplatitelů.

3. Žalobce uvedl, že soudní [název] se v řízení dopustil procesních chyb, neumožnil mu nahlédnout do spisu a nepředal mu ani kopii spisu, odmítá s ním komunikovat, porušuje zásadu rovnosti účastníků a od roku 2019 je nečinný. Navíc po celou dobu protiprávně zadržuje prostředky žalobce ve výši [částka]. [název] je již vedena pouze pro určení náhrady nákladů účastníků a soudního [název], kdy poslední příkaz k úhradě nákladů [název] soudního [název] byl zrušen a [název] má povinnost zjistit hodnotu vydávané databáze, např. znaleckým posudkem. (Žalováno [částka] k datu [datum]).

4. Žalobce uplatnil u žalované svůj nárok k předběžnému projednání dne [datum]. Ta dospěla k závěru, že posuzované řízení trvá nepřiměřeně dlouho od [datum] do současnosti a shledala v něm průtah od roku 2019 dosud. Finanční odškodnění však žalobci neposkytla, když dospěla k závěru, že postačí konstatování porušení práva projednat a rozhodnout věc v přiměřené lhůtě. Současně navrhla vstup soudního [název] [tituly před jménem] [jméno FO] do řízení jako vedlejšího účastníka na stranu žalovanou. [právnická osoba] žalobě se vyjádřil i soudní [název] [tituly před jménem] [jméno FO], jako vedlejší účastník na straně žalované. Navrhl zamítnutí žaloby a stručně zrekapituloval dosavadní průběh řízení. Poukázal na to, že žalobce opakovaně v posuzovaném řízení podává různé návrhy, čímž zahlcuje soud i soudního [název]. Jen návrhů na odklad a na zastavení [název] podal 14. V průběhu [název] žalobce soudnímu [název] neposkytl součinnost ohledně doložení relevantních podkladů nezbytných pro určení hodnoty databáze. Soudní [název] se proto v období od dubna 2020 do července 2022 obrátil na znalce, distributory a vydavatele tištěných periodik, účetní a daňové poradce za účelem zjištění informací nezbytných k určení hodnoty seznamu předplatitelů. Provedení znaleckého úkolu či odborného vyjádření však bylo odmítáno. Následně úkol přijal znalec [tituly před jménem] [jméno], který však potřeboval ke splnění úkolu konkrétní doklady. [název] zatím nemohla být ukončena, neboť se nepodařilo shromáždit potřebné údaje. Uvedl, že dosud byla vymožena částka [částka] a předběžně stanovené náklady [název] činí více než [částka].

6. Soud I. stupně zjistil z výslechu žalobce, resp. jeho jednatele [jméno FO], že předmětem činnosti společnosti je vydávání časopisu. Žalobce vydává 1 časopis s hrubým příjmem 1-2 milióny korun ročně. Jednatel [jméno FO] je jediným zaměstnancem společnosti a tuto činnost vykonává jako vedlejší činnost nad rámec svého zaměstnání. Ve společnosti je zapojena i jeho manželka jako šéfredaktorka. Po zadržení částky ve výši cca [částka], která byla získána z předplatitelské kampaně soudním [název], poskytl jednatel společnosti půjčku z vlastních prostředků k pokrytí projektu, neboť společnost nemá finanční rezervy. K omezení činnosti žalobce po dobu [název] řízení nedošlo, časopis byl vydáván dále, ale bylo nutné sjednat s partnery prodloužení lhůt splatnosti, což bylo žalobci umožněno na základě jeho dobrého jména. V následujících letech došlo k finančnímu dorovnání ze zisku s tím, že se pohybuje do částky [částka]. Jednatel žalobce [název] řízení vnímá jako šikanózní, kdy je na něm vymáháno něco, co nebylo možno poskytnout, a to data narození. Ohledně nich byla [název] nakonec částečně omezena pravomocným usnesením soudního [název] ze dne [datum]. [název] byla dále částečně zastavena [datum] usnesením [název] č.j. [spisová značka]. Zbývá ještě rozhodnutí o nákladech řízení mezi účastníky a o nákladech [název][Anonymizováno]

7. Dále soud provedl dokazování [název] spisem s tím, že součástí odůvodnění rozsudku je podrobná rekapitulace celého řízení v časové posloupnosti.

8. Věc právně posoudil dle § 13 a § 31a zák. č. 82/1998 Sb. (dále také jen zákon). Hodnotil jednotlivá kritéria dle Stanoviska a stávající judikatury. Konstatoval, že řízení trvá 7 let a 3 měsíce. Jedná se o délku nepřiměřenou. Při výpočtu odškodnění vyšel z částky [částka] ročně s tím, že za prvé dva roky náleží jen polovina této částky. Řízení hodnotil jako složité, a proto odškodnění snížil o 25 %. Svou roli zde sehrál i počet stupňů, na nichž bylo rozhodováno. Probíhalo na 3 stupních soudní soustavy, opakovaně rozhodoval odvolací soud, 1x rozhodoval dovolací soud a 1 x soud ústavní. Jednání poškozeného hodnotil tak, že se podílel na délce řízení. Opakovaně [název] neposkytl potřebnou součinnost, opakovaně podával stížnosti, namítal podjatost. Pro toto kritérium však základní částku nijak nemodifikoval. U postupu orgánů veřejné moci částku zvýšil o 10 % pro průtahy v řízení a jeho nekoncentrovanost. Význam řízení pro žalobce hodnotil jako běžný, nikoliv zvýšený. Výpočtem dovodil základní částku odškodnění [částka] po provedené modifikaci potom dospěl k částce odškodnění [částka] a v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Ve zbytku, tj. co do částky [částka] žalobu zamítl. Úrok z prodlení byl přiznán dle § 1968, § 1970 o.z. a Stanoviska, po uplynutí 6 měsíců od dne uplatnění nároku ve smyslu § 14 zákona. Náklady řízení přiznal dle § 142 o.s.ř. sazbou [částka] za úkon s tím, že odměna za úkon spočívající v uplatnění nároku u žalované nenáleží. Kromě odměny advokáta a režijních paušálů a DPH na nákladech řízení přiznal cestovné osobním automobilem a náhradu za ztrátu času.

9. Proti rozsudku podali odvolání žalobce, žalovaná, i vedlejší účastník.

10. Žalobce své odvolání směřoval proti zamítavému výroku o věci samé II. a výroku III. o nákladech řízení. Uvedl, že soud dospěl ke zcela chybným skutkovým i právním závěrům. Neprováděl dokazování ohledně dalších chybných skutečností a neprovedl důkazy výpisy z účtu [název] a zvukovými záznamy. Jsou porušována jeho zákonná práva. Nesouhlasí s částkou odškodnění [částka] ročně, neboť nebyla zohledněna ekonomická situace ve státě. Za minimální by považoval částku [částka] ročně. Přitom nesouhlasí se snížením odškodnění o 25 % pro složitost. Upozornil, že došlo k průtahům u [název]. Uvedl, že sám opatřil znalecký posudek již v roce 2019, [název] tento posudek neakceptoval a hledal znalce, který by posudkem stanovil vyšší hodnotu plnění pro účely nákladů. Přitom protizákonně stále zadržuje žalobci částku [částka]. V tomto směru by měla být základní částka odškodnění navýšena o 50 %. Nesouhlasí s tím, že význam [název] je pro něho jen běžný. Z důvodu významu pro poškozeného by dle jeho názoru mělo být odškodnění zvýšeno o dalších 50 %. Za postup orgánů zvýšení jen o 10 % považuje za výsměch. Citoval v této souvislosti judikaturu a vyslovil nesouhlas s nepřiznáním odměny advokáta za dvě vyjádření (7.9. a [datum]). Navrhl změnu rozsudku s tím, že mu bude přiznána ještě částka [částka] a úroky z prodlení tak jak bylo uvedeno v žalobě. Náklady řízení by měly být žalobci přiznány ve výši [částka].

11. Žalovaná podala odvolání proti vyhovujícímu výroku o věci samé I. Zdůraznila, že žalobci poskytla satisfakci ve formě konstatování nesprávného úředního postupu a trvá na tom, že se jedná o dostatečné odškodnění. Postup [název] nelze hodnotit jako liknavý, když vyvíjel činnost ke zjištění hodnoty databáze předplatitelů časopisu a za tím účelem oslovoval znalce. Dále uvedla, že kompenzace nemateriální újmy má sloužit k náhradě za nejistotu poškozeného. V dané věci se žalobce nenacházel ve stavu nejistoty, neboť [název] byla od počátku vedena podle vykonatelného [název] titulu pro povinnost, kterou žalobce před jejím zahájením nesplnil. Pokud by odvolací soud tento závěr nesdílel, uvedla, že za nesprávné považuje snížení odškodnění o 10 %. Naopak mělo být postupováno tak, že základní částka odškodnění bude modifikována, ale v neprospěch žalobce. Upozornila na to, že soud sice poukázal na neposkytnutí součinnosti [název], ale odškodnění pro žalobce nesnížil, stejně jako v případech, kdy žalobce podával opakovaně nedůvodné návrhy na odklad a zastavení [název]. Navrhla změnu rozsudku tak, že žaloba bude v plném rozsahu zamítnuta.

12. Proti vyhovujícímu výroku o věci samé a výroku o nákladech řízení se odvolal i vedlejší účastník. Jeho odvolání nemělo potřebné náležitosti. Byl proto usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka] vyzván k jeho doplnění, což neučinil.

13. K postupu soudu a k odvolání vedlejšího účastníka se vyjádřil žalobce. Vytýkal vady odvolání vedlejšího účastníka s tím, že soud I. stupně měl učinit výzvu k opravě pod sankcí jeho odmítnutí. Za současného stavu je neprojednatelné. Uvedl, že postup vedlejšího účastníka v rámci tohoto řízení zcela dokresluje jeho postup v řízení, z jehož nepřiměřené délky žalobce uplatňuje svůj nárok na odškodnění. Poukazuje na neznalost vedlejšího účastníka, pokud jde o o.s.ř. a jeho uplatnění v praxi.

14. Odvolací soud v prvé řadě odmítl odvolání vedlejšího účastníka podle § 43 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 211 o.s.ř., neboť nemělo základní náležitosti dle § 205 odst. 1 o.s.ř. a tyto přes výzvu a poučení soudu nebyly ve stanovené lhůtě doplněny.

15. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalobce a žalované rozsudek soudu I. stupně a řízení, které předcházelo jeho vydání, podle § 212 a § 212a o.s.ř., postupem podle § 214 odst. 1 o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není opodstatněné, odvolání žalované je důvodné částečně.

16. Soud I. stupně rozhodl na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu a zcela správně věc právně posoudil dle zákona č. 82/1998 Sb. a Stanoviska. Dospěl ke správnému závěru ohledně nepřiměřené délky podkladového řízení, vzniku nemajetkové újmy žalobci i o jeho právu na finanční odškodnění. Odvolací soud však nesdílí plně závěr soudu I. stupně o výši odškodnění a způsobu jeho výpočtu.

17. Dle § 13 zákona a v souladu se stávající judikaturou se za nesprávný úřední postup považuje porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti. Nesprávným úředním postupem souvisejícím s rozhodovací činností je např. i nevydání či opožděné vydání rozhodnutí, mělo-li být v souladu s uvedenými pravidly správně vydáno či vydáno ve stanovené lhůtě, případně jiná nečinnost státního orgánu či jiné vady ve způsobu vedení řízení.

18. Při posuzování přiměřenosti délky řízení je nutno vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla tak zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníka. Již z toho důvodu není možné vycházet z nějaké abstraktní, předem dané doby řízení, která by z pohledu § 31a zákona č. 82/1998 Sb., popř. čl. 6 Úmluvy mohla být pokládána za přiměřenou. Jak vyplývá z judikatury Evropského soudu, je při zvažování přiměřenosti délky řízení nutno vzít v potaz zejména složitost případu, chování poškozeného, postup příslušných orgánů a význam předmětu řízení pro poškozeného. Evropský soud též zohledňuje počet instancí, které se řešením daného sporu zabývaly. Uvedená kritéria jsou zásadními, nicméně nikoliv jedinými a přiměřenost délky řízení musí být posouzena ve vztahu ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

19. Nemajetková újma sama o sobě spočívá zejména ve stavu nejistoty ohledně výsledku řízení a je psychickou kategorií, jejíž hloubka a rozsah jsou coby rozhodné skutečnosti obtížně prokazatelné, a proto se v určitém základním rozsahu předpokládají. Evropský soud pro lidská práva (dále jen ESLP) v této otázce vychází ze „silné, ale vyvratitelné domněnky“, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje. Odškodnění za nepřiměřenou délku řízení je poskytováno za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného, přičemž i případně snížený (nikoliv však nepatrný) význam předmětu řízení by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžnímu (viz rozsudek NS sp. zn. [spisová značka]).

20. Imateriální újma způsobená nepřiměřenou délkou soudního řízení vzniká i právnickým osobám, a proto se i jim poskytuje přiměřené zadostiučinění. Tato újma může spočívat v různých oblastech, např. v narušení pověsti společnosti, v nejistotě v plánování nebo rozhodování, v problémech působených ve vedení společnosti, v prodlužované nejistotě či značných nepříjemnostech. Lze tak uzavřít, že mezi základní prvky újmy právnické osoby patří skutečnosti, vážící se k právnické osobě jako samostatnému právnímu celku, ale i nepříjemnosti způsobené členům vedení společnosti (viz např. rozsudek NS sp. zn. [spisová značka]).

21. Pokud jde o stanovení výše zadostiučinění (pro fyzické i právnické osoby), Stanovisko vychází z toho, že odůvodnění výše přiznaného zadostiučinění musí obsahovat hodnocení, v němž se vychází ze základní částky stanovené násobkem celkové doby řízení v letech či měsících a částky přiznávané za jednotku času řízení s následným připočtením či odečtením vlivu skutečností vyplývajících z kritérií obsažených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona. V ČR se obecně vychází při určování přiměřeného zadostiučinění z částky [částka] až [částka] ročně s tím, že prvé dva roky řízení jsou ohodnoceny částkou o polovinu nižší. S částkou vyšší než [částka] ročně je počítáno u extrémně dlouhých řízení např. trvajících 10 a více let. Vychází se z toho, že každé řízení nějakou dobu trvá. Nebylo by správné, aby byla odškodňována i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) ve stejné výši jako doba ji přesahující. Zadostiučinění poskytované dle § 31a odst. 2 zákona v případě nepřiměřené délky řízení musí být přiměřené újmě poškozeného. Je-li předmětem podkladového řízení peněžité plnění, není obecně důvodné, aby ji zadostiučinění přiznané v penězích svou výší přesahovalo (viz např. rozsudek NS sp. zn. [spisová značka]).

22. Složitost věci je třeba hodnotit z objektivního hlediska, a to z pohledu možných procesních komplikací, ale i z pohledu skutkové a hmotněprávní složitosti sporu a v neposlední řadě i s přihlédnutím k počtu instancí, v nichž byla věc řešena. Při posouzení kritéria významu řízení pro poškozeného podle § 31a odst. 3 písm. e) zákona je třeba přihlédnout ke všemu, co je pro účastníka „v sázce“. Zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je pro něho význam předmětu řízení (viz např. rozsudek NS sp. zn. [spisová značka] nebo nález ÚS sp. zn. III. ÚS 1320/10).

23. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že v projednávaném případě trvalo a trvá [název] řízení vedené u Okresního soudu [adresa]-město (sp. zn. [spisová značka]) a u soudního [název] [tituly před jménem] [jméno FO] (sp. zn. [spisová značka]) nepřiměřeně dlouho a naplňuje znaky nesprávného úředního postupu dle § 13 zák. č. 82/1998 Sb.

24. Délka řízení stanovená ke dni rozhodnutí soudu I. stupně 7 let 3 měsíce je nepřiměřená a žalobci náleží finanční zadostiučinění, které odvolací soud vypočetl trochu jinak. Vycházel ve shodě se soudem I. stupně z roční částky [částka] a zohlednil přitom kritéria ve smyslu § 31a zákona a Stanoviska Cpjn 206/2010.

25. Zabýval se námitkami žalobce ohledně nedostatečné výše základní roční částky odškodnění, které neshledal po právu. Dosud totiž platí stávající judikatura, která stanoví, že na přiměřenost základní částky zadostiučinění nemá vliv znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny a je třeba se vyhnout mechanickému matematickému přepočtu v tomto směru. V otázce valorizace základní částky zatím nebyly uvedené závěry v ustálené judikatuře NS překonány. Stále platí, že při stanovení finančního odškodnění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy. Tento postup má potom přednost před přesným mechanickým matematickým výpočtem (viz např. usnesení NS sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek sp. zn. [spisová značka]).

26. Odvolací soud znovu hodnotil kritéria pro odškodnění žalobce, za použití § 31a zákona, Stanoviska a stávající judikatury NS a posoudil je následujícím způsobem:

27. Vycházel ze základní částky [částka] ročně (první dva roky v poloviční výši). Nejednalo se o řízení extrémní. Neupravená základní částka odškodnění tak představuje [částka].

28. Řízení hodnotil odvolací soud jako složité zejména po procesní stránce. Tomu ostatně nasvědčuje i počet stupňů soudní soustavy. Odvolací soud z uvedených důvodů snížil základní částku odškodnění o 20 %. Vyšel z judikatury Nejvyššího soudu, která stanovila, že jednou z příčin prodloužení řízení je počet stupňů soudní soustavy, která zakládá složitost věci, a to nezávisle na chování účastníků a postupu rozhodujícího orgánu (viz např. usnesení sp. zn. [spisová značka]).

29. Chování poškozeného odvolací soud hodnotil tak, že žalobce ve snaze řízení urychlit naopak svými 10 návrhy na odklad a zastavení [název], námitkami podjatosti a dalšími podáními paradoxně zapříčinil prodloužení řízení. Dá se proto říci, že se na délce řízení podílel. Z uvedeného důvodu odvolací soud základní částku odškodnění snížil o 20 %.

30. To nic nemění na tom, že v postupu [název] vznikly průtahy, neboť od září 2019 není schopen rozhodnout o nákladech [název]. Tento stav nelze omluvit ani tím, že nemohl sehnat znalce, který by stanovil hodnotu vydávané databáze. Z uvedených důvodů odvolací soud základní částku zvýšil o 20 %.

31. Při posouzení kritéria významu řízení pro poškozeného podle § 31a odst. 3 písm. e) zákona je třeba přihlédnout ke všemu, co je pro účastníka „v sázce“. Zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je pro něho význam předmětu řízení (viz např. rozsudek NS sp.zn. [spisová značka] nebo nález ÚS sp.zn. III.ÚS 1320/10). Odvolací soud hodnotil, že [název] řízení se vede již „jen“ pro náklady, [název] jako taková byla skončena, žalobce o jejím výsledku není v nejistotě, i skutečnost, že [název] zadržuje žalobci po delší dobu vymožené finanční prostředky přes [částka]. Vedení [název] jen pro náklady by vedlo ke snížení významu řízení pro žalobce, skutečnost, že žalobci jsou delší dobu zadržovány finanční prostředky naopak k jeho zvýšení, výsledně odvolací soud shledal standardní význam řízení pro žalobce, tudíž odškodnění dle tohoto kritéria ani nezvyšoval, ani nesnižoval. Pokud v ústním odůvodnění rozsudku zmínil jen zvýšený význam řízení pro žalobce z pohledu zadržování finančních prostředků, jednalo se o neúplné a nepřesné vyjádření.

32. Výpočtem po modifikaci jednotlivých kritérií dospěl odvolací soud k částce odškodnění ve výši [částka] (základní částka [částka] mínus [částka] (20 %) = [částka]). Tomuto závěru odpovídá změna vyhovujícího výroku I. rozsudku dle § 220 odst. 1 o.s.ř., tedy ještě zamítnutí žaloby co do částky [částka]. Ve zbývající části byl vyhovující výrok jako věcně správný potvrzen podle ust. § 219 o.s.ř.

33. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 o.z. a Stanoviska s tím, že bylo počítáno se 6měsíční lhůtou od uplatnění nároku k předběžnému projednání a současně bylo přihlédnuto k tomu, že žaloba byla rozšířena na [částka] až těsně před vyhlášením rozsudku. Pokud žalobce žalobu ústně rozšířil až při jednání soudu dne [datum], nelze spravedlivě dovodit, že se žalovaná dostala do prodlení již od [datum], odvolací soud shledal její prodlení se zaplacením částky [částka] až od [datum], tedy po uplynutí 15 denní lhůty od uplatnění tohoto rozšířeného nároku.

34. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1, 2 ve spojení s § 142 odst. 3 o.s.ř. a v souladu s rozsudkem NS sp. zn. [spisová značka]. Žalobci náleží náhrada nákladů, které vynaložil na řízení před soudem I. i II. stupně.

35. Náklady před soudem I. stupně tvoří soudní poplatek ve výši [částka], náklady právního zastoupení za 8 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. po [částka] (převzetí a příprava, sepis žaloby, ú.j. [datum] a [datum], vyjádření z [datum], 7.9. a [datum]) s tím, že u ú.j. [datum] a [datum] je počítáno vždy se dvěma úkony, neboť se v obou případech jednalo o jednání přesahující 2 hodiny, k tomu 8 režijních paušálů po [částka], náhrada za promeškaný čas [částka] (2x 8 půlhodin po [částka]) a cestovné osobním automobilem Peugeot Partner SPZ [SPZ] 84 k ú.j. [datum] na trase [adresa] a zpět ve výši [částka] (spotřeba [částka]/l00 km, cena nafty [částka]/l, náhrada [částka]/km, 195 km); dále cestovné k ú.j. [datum] 1 356,10 Kč (spotřeba [částka]/100 km, cena nafty [částka]/l, náhrada [částka]/km, 195 km), DPH ve výši [částka], poplatek za poskytnutí kopií ze spisu [částka], tj. celkem [částka]. (Nebyla přiznána odměna za dva úkony, a to za doplnění žalobních tvrzení [datum], je věcí žalobce, aby žalobní tvrzení uvedl již v žalobě, a za předžalobní výzvu k plnění ze dne [datum], vzhledem k ust. § 31 odst. 4 zákona).

36. Náklady před soudem odvolacím představují náklady právního zastoupení za 3 úkony právní služby (odvolání, vyjádření ze dne [datum] a účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]) po [částka], k tomu 3 režijní paušály po [částka] a DPH ve výši [částka], tj. za právní zastoupení [částka]. K tomu cestovné k jednání [datum] osobním automobilem Peugeot Partner SPZ [SPZ] 84 na trase [adresa] a zpět (195 km, spotřeba 5,1 l/100 km, cena nafty [částka]/l, náhrada [částka]/km, parkovné v [adresa] Kč, ztráta času [částka] (4 x 2 x100), ztráta času [částka] (8 půlhodin po [částka]), DPH [částka], tj. celkem [částka].

Poučení