17 Co 349/2024 - 761

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Kotrčové a soudkyň JUDr. Miluše Farské a Mgr. Daniely Večerkové ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovaným: 1) [Jméno žalované A], narozený dne [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2) [Jméno žalované B], narozená dne [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované A] 3) [Jméno žalované C], narozená dne [Datum narození žalované C] bytem [Adresa žalované C] všichni zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. července 2024, č. j. 21 C 100/2022-711 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích I., III. a IV. o věci samé a ve výrocích V., VI. a VII. o nákladech řízení potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Shora uvedeným rozsudkem soud I. stupně zrušil podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota] k pozemku p. č. [hodnota], v k. ú. [adresa], jehož součástí je budova [číslo], vše zapsané na LV č. [hodnota], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] (výrok I.), zamítl návrh žalovaných na odložení zrušení spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k pozemku p. č. [hodnota], v k. ú. [adresa], jehož součástí je budova [číslo], vše zapsané na LV č. [hodnota], v katastru nemovitostí vedeném [město], Katastrální pracoviště [adresa], na dobu dvou let (výrok II.), pozemek p. č. [hodnota], v k. ú. [adresa], jehož součástí je budova č. [číslo], vše zapsané na LV č. [hodnota], v katastru nemovitostí vedeném [město], Katastrální pracoviště [adresa], přikázal do podílového spoluvlastnictví žalovaných tak, že žalovaný č. [hodnota] je spoluvlastníkem ideálního podílu ve výši 1/4, žalovaný č. [hodnota] a žalovaná č. [hodnota] vlastní ve společném jmění manželů spoluvlastnický podíl ve výši ideálních 3/8, žalovaná č. [hodnota] je spoluvlastníkem ideálního podílu ve výši 3/8 (výrok III.), žalovaným č. [hodnota] a č. [hodnota] uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku [částka], do 90 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit na nákladech státu částku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok VI.) a žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit na nákladech státu částku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok VII.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovitosti – pozemku p. č. [hodnota], v k. ú. [adresa], jehož součástí je budova č. p. [číslo], vše zapsané na LV č. [hodnota], v katastru nemovitostí vedeném [město], Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „Nemovitost“). Tvrdila, že je vlastníkem 1/4 Nemovitosti, žalovaný č. [hodnota] je vlastníkem 1/4 Nemovitosti, žalovaný č. [hodnota] a žalovaná č. [hodnota] mají ve společném jmění manželů spoluvlastnický podíl na Nemovitosti ve výši 1/8 a žalovaná č. [hodnota] je spoluvlastníkem v rozsahu 3/8 Nemovitosti. Žalobkyně Nemovitost zdědila po svých předcích, zatímco žalovaní ji nabyli za podivných okolností, zdůrazňovala, že žalovaný č. [hodnota] a žalovaná č. [hodnota] nabyli každý Nemovitosti na základě darovací smlouvy od [tituly před jménem] [jméno FO] a to nedlouho před jeho smrtí, navíc žalovaný č. 1ještě dříve i více nemovitostí od tohoto dárce. Také tvrdila, že její práva ke správě společné věci jsou žalovanými soustavně porušována, o rozhodnutích spoluvlastníků se dozvídá až ex post po urgencích, že žalovaní se společnou Nemovitostí nenakládají v souladu s principy řádné správy a při dodržení péče řádného hospodáře, sice se rozhodli rekonstruovat alespoň některé byty v domě, ale naprosto nekoncepčním způsobem, ve velmi špatné kvalitě a bez možnosti kontroly z její strany, že celkový stav Nemovitosti je zanedbaný, žalovaní pronajímají byty hluboko pod tržní cenou, s tímto jednáním opakovaně vyjadřovala svůj nesouhlas. Uvedla, že těchto okolností, je pro ni velmi obtížné setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanými. Dovozovala, že žalovaní záměrně snižují hodnotu jejího spoluvlastnického podílu s cílem získat její spoluvlastnický podíl pod tržní cenou. Žalobkyně považovala za nejvýhodnější pro všechny prodej celé Nemovitosti či její rozdělení na bytové jednotky, navrhla rozdělení Nemovitosti na jednotky, případně přikázání Nemovitosti do jejího vlastnictví s povinností žalovanému č. [hodnota] zaplatit částku [částka]. Kč, žalovanému č. [hodnota] a žalované č. [hodnota] částku [částka]. Kč a žalované č. [hodnota] částku [částka]. Kč, případně přikázání Nemovitosti do vlastnictví žalovaných s povinností jí zaplatit celkem částku [částka]. Kč.

3. Žalovaní měli žalobu za nedůvodnou, připustili, že v rámci spoluvlastnictví dochází mnohdy k názorovým střetům týkajícím se způsobu užívání Nemovitosti a nutnosti investic, ale není jejich úmyslem působit úmyslně či neúmyslně škody na Nemovitosti nebo snad přímo žalobkyni. Dále uvedli, že si nejsou vědomi toho, že by porušovali své zákonné povinnosti vůči žalobkyni, při rozhodování o běžné správě spoluvlastníci rozhodují většinou hlasů, při rozhodování o významných záležitostech jsou nezbytné dvě třetiny hlasů a pouze ve výjimečných případech je nutný souhlas všech spoluvlastníků. Zásadně nesouhlasili s rozdělením podílového spoluvlastnictví formou rozdělení domu na jednotky, požadavek na přikázání Nemovitosti do vlastnictví žalobkyně a uložení povinnosti žalobkyni zaplatit žalovanému č. [hodnota] částku [částka]. Kč, žalovanému č. [hodnota] a žalované č. [hodnota] částku [částka]. Kč a žalované č. [hodnota] částku [částka]. Kč měli za nesmyslný, když nebyl předložen znalecký posudek, který by stanovil cenu Nemovitosti. Popírali, že by žalobkyni za její spoluvlastnický podíl nabízeli [částka]. Kč. Všechny pokusy o domluvu se žalobkyní ztroskotaly z důvodu nerealistické představy žalobkyně o hodnotě jejího spoluvlastnického podílu. Žalovaní se o dům starají a v rámci možností ho rekonstruují, a to i z výnosů z nájmů, které si na rozdíl od žalobkyně nenechávají vyplácet[Anonymizováno]

4. Žalovaní dle § 1155 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), navrhli, aby soud zrušení spoluvlastnictví odložil o dva roky, z důvodu zabránění majetkové ztrátě na jejich straně, neboť investují do Nemovitosti veškeré finanční prostředky vygenerované z pronájmů a postupně přistupují k rekonstrukci jednoho bytu za druhým. Do doby kompletního dokončení rekonstrukce nemohou očekávat adekvátní návratnost své investice. Žalobkyně požaduje v rámci vypořádání přikázat do svého vlastnictví největší a nejmoderněji zrekonstruované byty č. [hodnota], 8 a 9, což je poškozuje, aby bylo možné spoluvlastnictví zrušit a vypořádat, je nutné počkat, až bude Nemovitost kompletně zrekonstruovaná, což bude odhadem za 24 měsíců. Předčasné rozdělení Nemovitosti by pro ně představovalo ztrátu v řádech milionů korun a nemožnost kvůli neshodám rekonstrukci celé Nemovitosti dokončit.

5. Žalobkyně s návrhem žalovaných nesouhlasila, když cílem rozdělení je mimo jiné narovnání dosavadních nefunkčních spoluvlastnických vztahů. Tvrzení žalovaných o dokončení rekonstrukce Nemovitosti v příštích dvou letech měla za nepodložené a nerealistické.

6. Soud I. stupně vyšel po provedeném dokazování ze zjištění, že žalobkyně je vlastníkem 1/4 Nemovitosti, žalovaný č. [hodnota] je vlastníkem 1/4 Nemovitosti, žalovaný č. [hodnota] a žalovaná č. [hodnota] mají ve společném jmění manželů spoluvlastnický podíl na Nemovitosti ve výši 1/8 a žalovaná č. [hodnota] je spoluvlastníkem v rozsahu 3/8 Nemovitosti, mezi žalobkyní a žalovanými dochází k názorovým střetům ohledně způsobu využívání a nakládání s Nemovitostí. Žalovaný č. [hodnota] a žalovaná č. [hodnota] jsou spoluvlastníky Nemovitosti na základě darovací smlouvy ze dne [datum], kterou s nimi uzavřel [tituly před jménem] [jméno FO], s právními účinky ke dni [datum], a dále na základě kupní smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřeli ještě s manželkou žalovaného č. [hodnota], žalovanou č. [hodnota], s právními účinky ke dni [datum], s prodávající Městskou částí [adresa], která byla schválena Magistrátem hlavního města Prahy. Žalobkyně je spoluvlastnicí na základě usnesení soudu o vypořádání SJM a o dědictví ze dne [datum], č. j. [spisová značka], s právními účinky ke dni [datum], po svém otci. Nemovitost spravuje správcovská firma [právnická osoba]., která uzavírá nájemní smlouvy, a to na pokyn žalovaného č. [hodnota], který jedná za žalované č. [hodnota] a č. [hodnota], a všem spoluvlastníkům poskytuje půlroční vyúčtování, přičemž správcovská firma zastupuje žalované, nikoliv žalobkyni, která smlouvu se správcovskou firmou neuzavřela.

7. V Nemovitosti bydlela babička žalobkyně, za kterou od dětství chodila na návštěvy. Po její smrti připadl spoluvlastnický podíl otci žalobkyně, a pak žalobkyni. Žalobkyně chce, aby dům byl rozdělen na bytové jednotky, má tři děti, které jsou již dospělé a každé dítě by mělo jednu bytovou jednotku, a nemusely by platit tržní nájemné. Podle ní k opravám domu nedochází koncepčně, Nemovitost je na první pohled neudržovaná, rekonstruovat dům z pouhých výnosů z nájmů bytů není možné, taková oprava by trvala po dlouhou dobu. Navrhovala odprodej půdy, kdy vybraná firma by získala půdu a podíl na domě a za to by zrekonstruovala celý objekt, zajistila výstavbu výtahu. Komunikace mezi spoluvlastníky utichla po podané žalobě, od správcovské firmy nedostávala žádné informace o opravě bytu č. [hodnota], 7, informace o vyúčtování dostává, ale nedostává informace o rekonstrukci domu, když žádala o rozpočet rekonstrukce, tak jí byla sdělena cena opravy fasády, chtěla podrobnější rozpočet, ten nedostala. Po rozdělení domu na bytové jednotky bude komunikace mezi ostatními spoluvlastníky lepší, pokud bude mít každý byt svého majitele, odpadne snaha se jí zbavit a pak společnými silami všech spoluvlastníků dojde např. k vymalování celého domu, případně k rekonstrukci půdy, jenom z výnosů z objektu se celková rekonstrukce nedá dělat. Má zájem o celou Nemovitost.

8. Žalovaný č. [hodnota] se stal spoluvlastníkem Nemovitosti v roce 2007, dům byl ve špatné kondici, výnosy z Nemovitosti byly ročně [částka], následně ještě klesly na [částka], v roce 2008 až 2009 se byt č. [hodnota] stal bytem bezdomovců, dům byl vykraden sběrači barevných kovů, byla poničena vstupní vrata. V současnosti je pronajato z devíti bytů sedm, osmý byt bude pronajat v nejbližší době, z bytů jsou výnosy přes [částka] ročně, 93 % těchto výnosů jde do oprav domu. Správcovskou firmou jsou žalovaní informováni stejně jako žalobkyně půlročními výpisy. Žalobkyně si po nabytí vlastnictví vyžádala dokumentaci k domu od správcovské firmy a ta ji poskytla. Ohledně větších investic probíhají dohady emailovou formou, opravy se dějí na podkladě rozhodnutí většiny spoluvlastníků. V Nemovitosti žalovaný č. [hodnota] nebydlí. Žalovaní se o Nemovitost starají, jak nejlépe jsou schopni, výnosy se zvedly, jsou renovované všechny rozvody. Byty č. [hodnota] a 6 byly realitní kanceláří prohlášeny za nepronajímatelné, nebyly dány do nabídky, byly pronajaty přes osobní kontakty. Pokud jde o stavební práce, žalovaní spolupracují s firmou, která se jim v minulosti osvědčila. Žalovanými bylo rozhodnuto nejprve opravit všechny bytové jednotky, výjimkou byla fasáda domu do dvora v havarijním stavu. [adresa] ohledně využití půdních prostor v tuto chvíli nejsou, to je otázka budoucnosti, nájemné se pravidelně zvyšuje a každá smlouva má inflační doložku. Představa žalovaných je taková, že Nemovitost postupně opraví z výnosů, návrh žalobkyně na odprodej části půdy, jim nepřijde dobrý, rozdělením domu na bytové jednotky není možné dosáhnout spravedlivého řešení. Má zájem o Nemovitost. Žalovaná č. [hodnota] se spoluvlastnicí stala v roce 2008, v domě nebydlí. V době, kdy Nemovitost získali, se dohodli, že neobyvatelný dům dají do obyvatelného stavu, a bude pronajímán, bude opraven z výnosů. Ze strany žalobkyně je komunikace obvykle ukončena invektivami ve stylu špatného hospodaření žalovaných. Má zájem o Nemovitost. Spoluvlastnický podíl na domě žalovaná č. [hodnota] získala v roce 2007. V předmětném domě nebydlí, na odkup ostatních spoluvlastnických podílů nemá prostředky.

9. Správcovská firma uzavírá nájemní smlouvy v Nemovitosti na pokyn žalovaného č. [hodnota], který jedná za ostatní žalované, žalobkyni poskytla požadované informace a vyúčtování správy. Zprostředkovatelská smlouva se správcovskou firmou byla nabídnuta žalobkyni k uzavření v době, kdy se stala spoluvlastnicí, uzavřena nebyla. Manžel žalobkyně s ostatními spoluvlastníky jednal na základě emailové korespondence, na základě pokynu své manželky, měli originální přehled, který byl poskytnut nad rámec půlročního vyúčtování, o tom, jaké jsou nájemní smlouvy a do kdy platí. Žalobkyně nepřistoupila ke smlouvě o zprostředkování, nesouhlasila s tím, že za všechny spoluvlastníky jedná žalovaný č. [hodnota], chtěla uzavřít separátní smlouvu o zprostředkování, ale k tomu také nedošlo, správcovské firmě stačilo, že má uzavřenou smlouvu s majoritním spoluvlastníkem.

10. Soudem ustanovený znalec stanovil znaleckým posudkem cenu Nemovitosti částkou [částka], byl vypracován i návrh rozdělení Nemovitosti na jednotky. Cena podílu žalobkyně a žalovaného č. [hodnota] byla stanovena ve výši [částka] u každého, cena podílu žalovaného č. [hodnota] a žalované č. [hodnota] ve výši [částka], a žalované č. [hodnota] ve výši [částka]. Rozdělení Nemovitosti na jednotky je technicky možné, protože každý byt má vlastní odečet plynu a elektřiny, individuální vytápění elektrické, nebo plynové a bojler. Problematické by bylo spravedlivé uspořádání jednotek mezi účastníky, protože každý byt je v jiném stavu a bylo by třeba udělat další znalecký posudek a ocenit každou bytovou jednotku samostatně. Při místním šetření mezi stranami panoval mírný nesoulad, nespolupracovaly, o správcovské firmě nepanuje shoda. V Nemovitosti se nachází více společných prostor, včetně půdy, protože její rozdělení mezi spoluvlastníky by bylo technicky značně problematické (nejsou tam zavedeny sítě, není tam možný odečet elektřiny a plynu, není tam vodovod ani kanalizace). Znalecký posudek a jeho vypracování bylo nestandardní, protože nebyl zpřístupněn celý dům a existuje stavba na dvorku, která by měla být dle znalce zapsána v katastru nemovitostí, ale není. 11. [firma] odhadla tržní cenu spoluvlastnického podílu žalobkyně na [částka]. Kč, celou nemovitost odhadli na [částka] s tím, že s ohledem na případný prodej pouze menšinového podílu se cena podílu diskontuje. Při 75-80 % z ceny alikvotního podílu by se cena podílu žalobkyně pohybovala v rozpětí [částka]. Kč.

12. Žalobkyně jedná o získání hypotečního úvěru na financování nákupu zbývající části Nemovitosti ve výši [částka] a na následnou rekonstrukci Nemovitosti ve výši [částka]. Kč, banka tento proces potvrdila a žalobkyni sdělila, že na získání hypotečního úvěru jí tímto potvrzením nevzniká právní nárok a banka si vyhrazuje právo žádosti nevyhovět. Žalovaný č. [hodnota] jedná o získání hypotečního úvěru na financování nákupu spoluvlastnického podílu žalobkyně ve výši [částka]. Kč, banka zhodnotila bonitu obou manželů (žalovaných č. [hodnota] a č. [hodnota]), jejich příjmy ze závislé činnosti, příjmy z nájmů a vlastní zdroje a vyhodnotila v rámci provedeného prescóringu žádosti, že je možné pokračovat ve sjednání hypotečního úvěru v požadované výši.

13. Mezi účastníky existují vzájemné rozpory a diametrálně odlišné představy o správě Nemovitosti, žalobkyně upřednostňuje rychleji vedenou a celkovou rekonstrukci domu i cestou případného odprodeje části domu či případnou půjčkou, žalovaní upřednostňují postupnou opravu domu z vlastních zdrojů či z výnosů z nájemného bez zadlužení, žalovaní č.[hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota] se shodnou v rámci správy domu. Účastníci nejsou schopni se domluvit na většině věcí kolem domu, ze strany žalobkyně plyne absolutní nedůvěra v jakýkoliv postup žalovaných, považuje opravy žalovaných jsou nekoncepční, které bude nutné nákladně zlikvidovat, tvrdí, že jí vznikla škoda v řádech miliónů korun za posledních 9 let, nesouhlasila s výběrem realitní kanceláře, s poskytnutými informacemi o vícepracích, které chtěla více dokladovat, požadovala podrobné informace týkající se správy domu s dokladováním každé opravy, podrobného rozpočtu, navrhovala odprodej půdy. Manžel žalobkyně označil činnost žalovaných a správce domu proti zájmům žalobkyně při prodejním procesu podílu na domě, z něhož vyplývá zájem žalobkyně svůj podíl prodat. Žalovaní či správcovská firma odpovídají věcně na požadavky žalobkyně či jejího manžela bez osobních invektiv, kdežto manžel žalobkyně a žalobkyně v rámci svých vyjádření hovoří o škodě, trestních oznámeních, nákupu podílu žalovaných od Městské části [adresa] pod cenou, postupu žalovaných poškozujícím zájmy žalobkyně. Žalobkyně se následně snažila neshody mezi účastníky relativizovat, ale soud měl problémy v komunikaci za zcela prokázané i z dokazování v rámci řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], kdy žalobkyně požaduje náhradu škody za tvrzené porušení povinností žalovaných jako spoluvlastníků Nemovitosti. Žalobkyně tvrdí, že k nabytí spoluvlastnictví žalovaných došlo „za přinejmenším podivných okolností“.

14. Soud I. stupně hodnotil provedené důkazy, mimo důkazů, z nichž nezjistil žádné rozhodné skutečnosti relevantní pro toto řízení. Pokud jde o neshody mezi žalobkyní a žalovanými vycházel zejména z rozsáhlé emailové korespondence a výpovědi svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Obě výpovědi považoval za věrohodné, výpověď svědka Vencla (manžel žalobkyně) hodnotil optikou skutečnosti, že svědek byl přítomen průběhu celého řízení, účasten na všech ústních jednání, jeho výpověď nebyla hodnocena jako zcela nestranná, ale ovlivněná vztahem k žalobkyni a k předmětu sporu.

15. Zjištěný skutkový stav posoudil po právní stránce podle § 1143, § 1144, § 1147 a § 1155 odst. 1 o. z.

16. Vyšel z toho, že účastníci jsou spoluvlastníky Nemovitosti, mezi kterými panují zásadní neshody, nemohou se dohodnout na společné správě Nemovitosti, představy žalobkyně a žalovaných se zcela rozcházejí, a to jak ve výběru správcovské firmy a nájemníků, tak zejména v rekonstrukci Nemovitosti a v nakládání s Nemovitostí. Dospěl k závěru, že jsou naplněny důvody pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k Nemovitosti, důvod pro odložení zrušení spoluvlastnictví neshedal. Zvažoval a zkoumal, zda je možné reálné rozdělení společné věci, resp. transformace domu se samostatnými byty na bytové spoluvlastnictví. S odkazem na obsáhlou judikaturu Nejvyššího soudu dovodil, že spory mezi účastníky obecně rozdělení domu na jednotky nebrání, existence sporů mezi podílovými spoluvlastníky však může – v poměrech konkrétního případu – vést k závěru, že rozdělení domu na jednotky není možné. Takový závěr je podmíněn uvedením konkrétních neshod mezi spoluvlastníky, aby bylo možno jejich intenzitu při úvaze, zda se jedná o takovou míru neshod, jež skutečně rozdělení domu na jednotky brání, přezkoumat. Možnost vypořádání podílového spoluvlastnictví k domu na jednotky posuzuje soud i z hlediska dalšího možného soužití účastníků v jednom domě, pak přistoupí k takovému rozdělení jen v případě, že vztahy mezi účastníky jsou po delší dobu nekonfliktní a jejich neshody nevyžadují rozhodování soudu. Je to tak z důvodu, že rozdělením budovy na jednotky se na podmínkách soužití účastníků (resp. dosavadních poměrech v užívání domu) zpravidla nic nemění a určitý rozsah podílového spoluvlastnictví se v případě daného řešení zachovává. Tyto závěry byly Nejvyšším soudem přijaty v kontextu zásady, že jednak by nikdo neměl být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví s druhou osobou, a rovněž obdobně by neměl být nucen s ní k soužití nebo společnému řešení společných záležitostí v jednom domě.

17. Za situace, kdy technicky by Nemovitost bylo možné rozdělit na jednotky, se zabýval v rámci úvah nastíněných v rozhodnutích Nejvyššího soudu, konfliktními vztahy mezi účastníky, tím, zda tyto spory nabývají takové intenzity, že není možné si představit budoucí setrvání účastníků v jednom domě a jejich budoucí možnou shodu na společné správě Nemovitosti. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně na jedné straně a žalovaní na druhé straně, nejsou až do současnosti schopni se domluvit prakticky na základních otázkách týkající se správy a péče o Nemovitost, dohodě o správcovské firmě, způsobu investic do Nemovitosti, jejich představy jsou značně rozdílné, vztahy mezi žalobkyní a žalovanými jsou od počátku plny podezření a nedůvěry ze strany žalobkyně dosahující až osobních invektiv, nelze si představit, že by do budoucna účastníci mohli tyto obtíže překonat, začít spolu komunikovat a dohodnout se alespoň v záležitostech správy společných částí nemovitých věcí, tedy zcela základních věcí, pokud má bytové spoluvlastnictví fungovat. Zdůraznil, že zejména ve sporech o vypořádání společných nemovitostí, jejichž součástí je dům, a případné „rozdělení“ by pouze nabylo podoby transformace na bytové spoluvlastnictví, ani nemusí být intenzita vzájemných sporů natolik vysoká jako tam, kde přichází v úvahu reálné dělení společné věci. Přičemž ani v tomto řízení, ani v řízení vedeném o náhradu škody pod sp. zn. [spisová značka] nebylo soudem zjištěno žádné jednání žalovaných, kteří by si počínali v rozporu s povinností řádných hospodářů, případně v rozporu s dobrými mravy proti žalobkyni, která takový postup žalovaných stále namítá. V případě rozdělení Nemovitosti na bytové jednotky by stále zůstalo velké množství společných prostor, o jejichž správě, užívání a rekonstrukci by se účastníci řízení museli domlouvat a najít shodu, což, jak v řízení bylo prokázáno, s ohledem na absolutně odlišné představy účastníků ve vztahu ke správě Nemovitosti a jejím nakládáním je zcela nemožné. Za těchto okolností dospěl k závěru, že není možné společnou Nemovitost rozdělit s ohledem na prokázané negativní vztahy mezi žalobkyní a žalovanými, které by generovaly jen a jen další spory mezi nimi, kdy nyní „jakési zmrazení vztahů“ podáním žaloby, neodstraní zásadně jiné představy účastníků ve vztahu ke správě Nemovitosti.

18. Vzal v úvahu žalobkyní označené usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], dle kterého rozdělení domu na bytové jednotky nebrání, že mezi spoluvlastníky existují špatné vztahy. Toto však nelze vytrhávat z kontextu rozhodované věci Nejvyšším soudem, když v tomto řízení rozdělením Nemovitosti na jednotky není možné rozdělit Nemovitost zcela, jak tomu bylo v případě projednávaném Nejvyšším soudem, ale zůstane tu velká část společných prostor, takže by se současná situace příliš nezměnila a nic nevyřešila. [adresa] žalobkyně přenechat tři byty, které požadovala přikázat do svého vlastnictví, svým třem dětem k uspokojení jejich bytové potřeby, měl za irelevantní, když řeší vztah mezi účastníky sporu a jejich vzájemné vztahy pro rozhodnutí ve věci. Také zvažoval, kdy vznikly konfliktní vztahy mezi účastníky a kdo je zapříčinil. Měl za prokázané, že žalovaní byli schopni se v otázce správy Nemovitosti na všem mezi sebou dlouhodobě dohodnout, žalobkyně pak i prostřednictvím svého manžela a písemné komunikace se žalovanými, v rámci nabytí spoluvlastnického podílu vstoupila do spoluvlastnictví s rozdílnými představami o hospodaření s Nemovitostí, kdy emailová korespondence žalobkyně a jejího manžela je vyostřenější, obsahující v sobě hrozbu trestních oznámení a invektiv v otázce nabytí spoluvlastnických podílů žalovaných a jejich jednání.

19. Uzavřel, že rozhodl v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, který mj. ve svém usnesení sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] judikoval, že zákonná úprava vypořádání spoluvlastnictví je právní normou s relativně neurčitou hypotézou, tj. právní normou, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, ale která přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. [právnická osoba], že rozdělení domu mohou bránit konfliktní až nenávistné vztahy účastníků, protože může nastat situace a soud má zato, že tomu tak je i v tomto sporu, kdy v případě rozdělení domu na bytové jednotky vzájemné vztahy současných spoluvlastníků Nemovitosti vylučují reálnou možnost jejich spolupráce při správě společných částí domu, jakož i správu Nemovitosti jako celku.

20. Vztah účastníků k Nemovitosti posoudil ve vztahu ke všem osobám jako shodný, přihlédl k velikosti podílů a k účelnému využití věci. Žalovaným č. [hodnota] a 2, kteří dohromady vlastní největší podíl na Nemovitosti, a doložili svou solventnost, a žalovaná č. [hodnota] s tímto vyslovila souhlas, přikázal spoluvlastnický podíl žalobkyně, neboť všichni tři žalovaní jsou schopni se domluvit a bude v největší možné míře zachováno spoluvlastnictví těm osobám, které jsou schopny se domluvit a které jsou již delší dobu schopny spolu ve vztahu ke spoluvlastnictví kooperovat. V souladu s tím uložil žalovaným č. [hodnota] a 2 povinnost žalobkyni zaplatit společně a nerozdílně částku [částka], stanovenou znalcem, jako adekvátní hodnotu spoluvlastnického podílu žalobkyně. Lhůtu k zaplacení této částky stanovil s ohledem na její výši a potřebu dojednání hypotečního úvěru v délce 90 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

21. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., s ohledem na povahu řízení, kdy nelze určit míru úspěšnosti jednotlivých účastníků řízení o vypořádání spoluvlastnictví, když je z majetkového hlediska srovnatelná, neboť v řízení v tomto ohledu objektivně není vítěze ani poraženého (sdělení Pléna Ústavního soudu ze dne [datum] pod sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23). O nákladech státu rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., s ohledem na iudicium duplex rozdělil jejich náhradu mezi strany rovným dílem.

22. Rozsudek napadla žalobkyně včasným odvoláním. Měla jej za nepřezkoumatelný, nepředvídatelný a ji poškozující, když očekávala tři bytové jednotky a má být zbavena vlastnického práva k bytového domu a má jako protiplnění obdržet pouze [částka]. Namítala, že soud I. stupně zcela svévolně rozhodl o přikázání Nemovitosti do vlastnictví žalovaných 1 a 2, ač rozdělení domu bylo možné a účelné. Dovozovala, že soud byl povinen dům na bytové jednotky rozdělit, že rozdělením by došlo k zhodnocení věci, neboť hodnota tří bytů je vyšší než hodnota spoluvlastnického podílu. Důvody, pro něž takto soud I. stupně učinil (špatné vztahy mezi účastníky a velká část společných prostor v domě) označila za zástupné. Dovolávala se rozhodnutí Nejvyššího soudu, dle nichž špatné vztahy mezi účastníky ani vedení soudního sporu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, rozdělení domu na bytové jednotky nebrání. Namítala, že se v této věci nejedná o případ intenzivních sporů a nemožnost dalšího soužití spoluvlastníků v domě, neboť účastníci v domě nebydlí a míra neshod mezi nimi není nikterak výjimečná, že správa v rámci SVJ by znamenala zlepšení. Soudu I. stupně vytýkala, že nezohlednil, že znalec hodnotil dům jako celek, nikoli jako součet hodnoty jednotek, že takto byla poškozena o 6 mil. Kč. Rovněž namítala, že soud I. stupně své rozhodnutí založil na nesprávných zjištěních ohledně intenzity sporů mezi spoluvlastníky a vedení soudního řízení o náhradu škody, přičemž z odůvodnění rozhodnutí není zřejmé, z jaké emailové komunikace účastníků vycházel, z výslechu svědkyně [jméno] a znalce vysoká míra neshod mezi účastníky neplyne. Tvrdila, že jí nelze klást k tíži, že se s žalovanými chtěla racionálně dohodnout, že z postoje žalovaných měly být pro ně vyvozeny negativní důsledky. Měla za neprokázanou neschopnost účastníků se na čemkoli dohodnout, rozsudek za překvapivý, když soud I. stupně nedal najevo, že nemíní rozhodnout podle § 1144 odst. 1 o.z., když i zadal znalci vypracování návrhu na rozdělení domu na bytové jednotky. Poukazovala na své návrhy na financování rekonstrukce domu prostřednictvím odprodeje půdy, s tím, že žalovaní neměli zájem o komunikaci a proto dospěla ke zjištění, že žalovaní jsou motivováni snahou získat její podíl pod tržní hodnotou, že nemají zájem na standardní správě Nemovitosti, v důsledku neobvyklého nabytí spoluvlastnictví nemají zájem na komplexní rekonstrukci, dům je ve špatném stavu. Dosavadní neshody byly způsobeny tím, že žalovaní usilovali o získání domu náležející rodině žalobkyně a zrušením spoluvlastnictví a rozdělením domu na jednotky, by příčina neshod odpadla. Není důvod proč by standardní správa domu rozděleného na jednotky nebyla možná, když zamýšlí bytové jednotky přenechat dětem. Proti žalovaným vede řízení o náhradu škody, žaloba byla zamítnuta, avšak proti prvostupňovému rozhodnutí podala odvolání. Jde o klasický činžovní dům, společnými prostorami po rozdělení na jednotky by byly jen sklepy, půda, komory a drobné stavby na dvoře (garáže), ohledně těchto prostor mezi účastníky neshody nebyly. Nejvhodnější by bylo po rozdělení domu na jednotky ustanovit profesionálního správce, případně by tuto činnost mohla sama vykonávat vzhledem ke svým pracovním zkušenostem. Rovněž namítala, že soud I. stupně nesprávně posuzoval velikost podílů a účelné využití věci, když ona jako jediná zamýšlí Nemovitost skutečně rekonstruovat, k Nemovitosti má citový vztah. Tvrdila, že svůj podíl nikdy nechtěla prodat, jen hypoteticky uváděla, že žalovaní snižují hodnotu Nemovitosti a kdyby chtěla, nemohla by svůj podíl prodat za adekvátní cenu. Namítala, že se soud I. stupně měl zabývat mravně pochybným nabytím Nemovitosti ze strany žalovaných, že nemá, ani to netvrdila, přímé důkazy o okolnostech darování ze strany pana [jméno FO], má však pochybnosti, i ohledně nabytí Nemovitosti žalovanými od Městské části [adresa], z důvodu nízké ceny, z její strany nejde o invektivy, ale o fakta. Špatná správa Nemovitosti ze strany žalovaných, pokud nebyla úmyslná, minimálně ve formě nepřímého úmyslu, je projevem jejich neschopnosti, a nebyla vzata v úvahu její schopnost se o Nemovitost do budoucna dobře postarat. Ona i žalovaní předložili potvrzení o solventnosti, která mají stejnou váhu, resp. má pochybnosti o solventnosti žalovaných. Různý stav bytů rozdělení domu na jednotky nebrání. Navrhla, aby byl rozsudek soudu I. stupně změněn, aby žalobě bylo vyhověno, případně zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

23. Žalovaní ve vyjádření k odvolání žalobkyně rekapitulovali její odvolací argumentaci a měli ji za nedůvodnou, rozhodnutí soudu I. stupně naopak měli za správné. Poukazovali na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka], kterým byl potvrzen zamítavý rozsudek soudu I. stupně, v řízení kde se na nich žalobkyně domáhala náhrady škody ve výši [částka], bylo shledáno, že se vůči žalobkyni nedopustili žádného porušení povinnosti, ani nijak nezasáhli do jejích práv. Zdůraznili, že o Nemovitost pečují, aby byla v co nejlepším stavu pro všechny nájemníky, že povinnost péče řádného hospodáře neznamená, že mají povinnost se zadlužovat, či provádět nákladnou rekonstrukci za každou cenu, jak žalobkyně požaduje. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky panují zcela zásadní neshody a není možné se dohodnout na správě Nemovitosti, kdy představy žalobkyně a žalovaných se zcela rozcházejí, jak co do výběru správcovské firmy, tak i pokud jde o rekonstrukci a nakládání s Nemovitostí. Vyjádřili, že jsou již unaveni z neustálého osočování ze strany žalobkyně stran jejich nabytí spoluvlastnických podílů k Nemovitosti, když tyto nabyli řádně od předchozího vlastníka a od Městské části [adresa], přičemž babička žalobkyně o nabídku odkupu spoluvlastnického podílu neprojevila zájem. Poukazovali na osobní útoky žalobkyně i vůči jejich právnímu zástupci a jeho bratrovi. Rozhodnutí soudu I. stupně neměli za překvapivé ani jinak nesprávné a navrhli jeho potvrzení.

24. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání při nařízeném jednání napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o.s.ř.) a po zopakování a doplnění dokazování dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

25. Dle předžalobní výzvy ze dne [datum] (č.l. 20) žalobkyně žalované vyzývá k respektování jejího spoluvlastnického práva, ke konstruktivnímu jednání o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a k náhradě újmy, která jí byla způsobena, a kterou je připravena uplatnit žalobou u soudu. Nesouhlasí se ztrátovými pronájmy a se znehodnocováním Nemovitosti, čímž jí vzniká škoda a nemajetková újma. Konstatuje, že je pro ni obtížné setrvávat ve spoluvlastnictví a že zahájila jednání o možném komerčním prodeji spoluvlastnického podílu, který je nespoluprací žalovaných blokován. Upozornila, že má k dispozici celou řadu písemných důkazů o jednání žalovaných, i listiny svědčící o přinejmenším podezřelém způsobu nabytí Nemovitosti. Žádá o poskytnutí součinnosti pro nabízení a případný prodej spoluvlastnického podílu třetí osobě, za nejvhodnější řešení vypořádání spoluvlastnictví považuje prodej celé Nemovitosti, případně rozdělení Nemovitosti na bytové jednotky, alternativně odkoupení podílů žalobkyní či žalovanými.

26. Dle emailové komunikace ze dne [datum] (č.l. 43) žalobkyně nesouhlasí se správou domu jak ji provádí žalovaní, s nekoncepční rekonstrukcí, se špatným hospodařením, pokud chtějí provozovat charitu tak jen na své části majetku, další možnosti rozvoje domu (celková rekonstrukce) jsou podle ní nemožné z důvodu diametrálně odlišného pohledu na správu nemovitosti.

27. Dle emailové komunikace ze dne [datum] (č.l. 52) žalobkyně žalovaným vytýká, že v hospodaření domu nedošlo k zlepšení, že jí způsobili za posledních 9 let škodu ve výši přesahující 4 mil. Kč.

28. Dle emailové komunikace ze dne [datum] (č.l. 53) žalovaní žalobkyni upírají právo na informace o Nemovitosti a upírají jí právo podílet se na spolurozhodování o společné věci, což je porušením zákona, neposkytování informací považuje manžel žalobkyně za akt zvůle a nepřátelství vůči žalobkyni, která má příslušnou odbornost a mohla by svým názorem zlepšit stav domu, s tím, že lze testovat shodu praxe u Nemovitosti se zákonem například [podezřelý výraz] na správce a žalované.

29. Dle emailové komunikace ze dne [datum] (č.l. 55-56) žalobkyně považuje argumentaci žalovaných ohledně rozdělování spoluvlastníků na většinové a menšinové za chybnou, žalovaným vytýká, že postupují logicky nesprávně, výplatu výnosů v roce 2019 označila za omyl a podkopávání hospodaření domu, hlasování spoluvlastníků za formální cvičení. Uvedla, že probíhá proces prodeje spoluvlastnického podílu a nesoučinnost ze strany žalovaných bude řešit právními prostředky.

30. Dle emailové komunikace ze dne [datum] (č.l. 154) žalobkyně dlouhodobě preferuje celkovou a koncepční rekonstrukci celé Nemovitosti, v zásadních věcech není dlouhodobě možné nalézt s žalovanými shodu.

31. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka] (založen na č.l. 747) byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka], kterým byla zamítnuta žaloba žalobkyně o [částka], z titulu náhrady škody (ušlého zisku) způsobené protiprávním jednáním žalovaných. Odvolací soud konstatoval, že nárok žalobkyně vychází z neshod mezi spoluvlastníky týkajících se běžné správy společné věci, že žalovaní žádnou zákonnou povinnost neporušili a do vlastnického práva žalobkyně nezasáhli.

32. Žalobkyně v průběhu odvolacího jednání setrvala na své dosavadní argumentaci, uvedla, že potřebuje tři byty pro sebe, za 18 mil. Kč tři byty nekoupí, proto by měl být dům rozdělen na bytové jednotky, ať už by její děti v těchto bytových jednotkách skutečně bydlely, nebo by je prodaly a za prodej by si koupily odpovídající bydlení. Proti rozhodnutí č.j. [spisová značka] podala dovolání.

33. Žalovaní setrvali na své argumentaci ohledně věcné správnosti napadeného rozsudku.

34. Soud I. stupně provedl dostatečné dokazování, regulérně a správně zjistil skutkový stav věci, který rovněž správně posoudil po právní stránce, vzal v úvahu přiléhavou judikaturu Nejvyššího soudu. Odůvodnění rozsudku vyhovuje požadavkům § 157 o.s.ř., když soud I. stupně vyložil které skutečnosti má za prokázané, o které důkazy opřel svá zjištění, jakými úvahami se řídil a jak věc posoudil po právní stránce.

35. Odvolací soud vychází ze skutkového stavu zjištěného soudem I. stupně, dokazování zopakoval jen v míře velmi omezené, za účelem upřesnění, z jaké emailové komunikace soud I. stupně vycházel při posuzování vztahů mezi účastníky, a doplnil dokazování o výsledek odvolacího řízení ve věci, v níž se žalobkyně na žalovaných domáhala náhrady škody (ušlého zisku) s argumentací, že se vůči ní dopustili protiprávního jednání, porušují její zákonná práva a protiprávně zasahují do jejího vlastnického práva, její žaloba nebyla shledána po právu.

36. Soud I. stupně správně vycházel ze zásady, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví s jinou osobou, a pokud se spoluvlastníci na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nedohodnou, na návrh jednoho z nich rozhodne soud (§ 1143 o.z.). Žalobkyně nechce ve spoluvlastnictví s žalovanými setrvat, k dohodě o zrušení a vypořádání nedošlo, proto se se svými požadavky obrátila na soud.

37. V souladu s ust. § 1144 a § 1147 o.z. se soud I. stupně zaměřil nejprve na zjištění, zda je možné provést vypořádání spoluvlastnictví rozdělením společné věci, když primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení společné věci, a teprve není-li to možné, přichází do úvahy přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). Ze znaleckého posudku a z výslechu ustanoveného znalce [tituly před jménem] [jméno FO] zjistil, že není možné reálné rozdělení společné věci, je technicky možné rozdělení Nemovitosti na jednotky, byť s určitými obtížemi, pokud jde o spravedlivé vypořádání jednotek mezi spoluvlastníky s ohledem na jejich rozdílný stav. Dále soud I. stupně správně zkoumal, zda je rozdělení Nemovitosti na jednotky možné i z hlediska dalšího možného soužití účastníků v jednom domě, neboť rozdělení Nemovitosti na jednotky znamená, že účastníci musí být schopni spolupráce, musí být schopni se dohodnout na základní údržbě a správě Nemovitosti a na jejích opravách. Vzal v úvahu judikaturu Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]), dle níž rozdělení společné věci na jednotky nebrání pouze možnost budoucích komplikací, ale mezi spoluvlastníky se musí jednat o zásadní, intenzívní a mimořádně konfliktní vztahy, míra jejich neshod musí být vysoká a musí být prokázána. Dospěl ke správnému závěru, že v souzené věci se právě o případ, kdy neshody mezi účastníky dosahují takové intenzity, že Nemovitost je třeba považovat za nedělitelnou, jedná.

38. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované v podstatě od počátku vzniku spoluvlastnictví účastníků opakovaně osočovala a stále osočuje z podivného, podezřelého, ve smyslu morálně pochybného, nabytí spoluvlastnických podílů, z protiprávního jednání, zásahů do jejího vlastnického práva, z nepřátelství, špatného hospodaření, neschopnosti zajistit správu domu, pronájem bytových jednotek za odpovídající tržní cenu, podezřívá je z toho, že úmyslně Nemovitost dostatečně rychle a odborně nerekonstruují (dle jejích představ), neboť se jí chtějí zbavit a snížit hodnotu jejího spoluvlastnického podílu. Neváhá vyhrožovat žalobami či [podezřelý výraz] a proti žalovaným vede soudní spor, nejen tento, ale i o náhradu škody (ušlého zisku). Rovněž bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaní mají rozdílné představy o správě Nemovitosti, o pronájmu bytů, ale hlavně mají diametrálně rozdílné představy o rekonstrukci Nemovitosti, kterou Nemovitost objektivně potřebuje. Žalobkyně preferuje rychlou, komplexní rekonstrukci, za cenu zadlužení, prodeje půdy či části domu, naproti tomu žalovaní počítají s rekonstrukcí postupnou (s níž již bylo započato), financovanou z výnosů z Nemovitosti, bez zadlužení Nemovitosti a bez jejího třeba jen částečného odprodeje. Za situace, kdy nejen že osobní vztahy spoluvlastníků jsou špatné, ale do budoucna je v Nemovitosti nutné provést podstatné opravy a rekonstrukce společných prostor, a současně jsou postoje účastníků zásadně odlišné, představy žalobkyně a představy žalovaných jsou neslučitelné, je namístě závěr, že soužití účastníků v Nemovitosti, třebaže rozdělené na jednotky, je prakticky vyloučeno.

39. Za tohoto stavu věci soud I. stupně správně přikročil k vypořádání spoluvlastnictví přikázáním společné věci (spoluvlastnického podílu žalobkyně) za náhradu do vlastnictví žalovaných č. [hodnota] a 2, kteří o to projevili zájem. Soud I. stupně vzal při tomto způsobu vypořádání v úvahu i další kritéria vyložená např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]. Hodnotil solventnost účastníků, když jak žalobkyně, tak i žalovaní, dle náhledu odvolacího soudu rovnocenně solventnost prokázali, účelnost dalšího využití věci – ani žalobkyně ani žalovaní v Nemovitosti neuspokojují potřebu bydlení, žalovaní se o Nemovitost starají delší dobu než žalobkyně. Zejména potom vzal v úvahu velikost spoluvlastnických podílů, přičemž platí, že většinu tvoří podíly účastníků navrhujících stejné řešení. Jedná-li ve shodě více spoluvlastníků, kterým patří dohromady významně vyšší spoluvlastnický podíl než jejich protistraně, a navrhují přikázání věci jednomu z nich, pak musí být pro přikázání věci jinému spoluvlastníkovi závažné důvody (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). Podíly žalovaných, jednajících ve shodě, tvoří v součtu , závažný důvod, pro který by toto většinové spoluvlastnictví mělo být třem žalovaným odebráno ve prospěch žalobkyně, nebyl zjištěn.

40. Hodnota Nemovitosti a spoluvlastnických podílů byla zjištěna znaleckým posudkem, proti němuž neměli účastníci žádné výhrady, soud I. stupně neměl žádné pochybnosti o jeho správnosti a nemá je ani soud odvolací. Ani žalobkyně ani žalovaní nenavrhovali vyšší než znalecky stanovenou náhradu za Nemovitost, když s ohledem na vysokou hodnotu Nemovitosti je taková případná nabídka zjevně nad jejich možnosti.

41. K odvolací argumentaci žalobkyně odvolací soud dále uvádí, že rozsudek soudu I. stupně není nepřezkoumatelný, když žalobkyně byla schopna zcela jasně a srozumitelně formulovat odvolací důvody, rozsudek není nepředvídatelný, když žalobkyni, navíc právně zastoupené, musí být známo, že při vypořádání podílového spoluvlastnictví není soud návrhem účastníků vázán a konečně i sama žalobkyně ve svých návrzích připouštěla vypořádání spoluvlastnictví přikázáním společné věci jedné ze stran za náhradu. Není důvodná námitka, že je žalobkyně zbavena vlastnického práva za nízkou náhradu, protože hodnota tří bytů – samostatně tržně oceněných, by byla vyšší než jí přiznaná částka. K tomu je nutno uvést, že v tomto řízení jde o vypořádání spoluvlastnictví k Nemovitosti, nikoli k jednotlivým bytovým jednotkám, které ani neexistují, hodnota Nemovitosti a tím i spoluvlastnických podílů byla řádně zjištěna, nemůže být stanovena jako součet tržní hodnoty neexistujících jednotek a tvrzení, že žalobkyně byla takto připravena o [částka] Kč je neopodstatněné. Představa žalobkyně, že rozdělením Nemovitosti na jednotky všechny rozpory mezi účastníky pominou, že žalovaní „prozřou“ a v režimu SVJ přistoupí na jí preferovaný způsob oprav a rekonstrukce Nemovitosti, správy Nemovitosti a pronájmu bytů, je dle názoru odvolacího soudu mylná. Sama žalobkyně hovoří o tom, že by bytové jednotky, které by jí připadly do vlastnictví, převedla na své děti, že potom by vztahy účastníků již zatíženy rozpory nebyly, čímž v podstatě uznává, že vztahy současných spoluvlastníků problematické jsou a budoucí soužití by problematickým zůstalo. Při vypořádání společné věci je nutno vycházet ze stavu, který tu je v době soudního rozhodnutí, nikoli z plánů žalobkyně, komu by případně vzniklé bytové jednotky mohly připadnout. Není důvodné tvrzení, že po rozdělení Nemovitosti na jednotky by společné prostory byly zanedbatelné, nejde totiž jen o jen sklepy, komory a drobné stavby na dvoře, ale také o chodby a půdu. Pokud žalobkyně hovořila o svém citovém vztahu k Nemovitosti a o tom, že svůj podíl nikdy nechtěla prodat, potom z její předžalobní výzvy i z emailové komunikace vyplývá, že zahájila jednání o možném komerčním prodeji spoluvlastnického podílu, že proces prodeje probíhá, za nejvhodnější řešení považovala prodej celé Nemovitosti, konečně i v průběhu odvolacího jednání uvedla, že by se případných svých jednotek zbavila, darovala by je dětem a ty by je mohly prodat, aby si zajistily jiné odpovídající bydlení, z těchto vyjádření žalobkyně opravdový úmysl Nemovitost si ponechat a nadále se o ni starat neplyne. Tvrzení žalobkyně, že se soud měl zabývat způsobem nabytí spoluvlastnických podílů žalovanými je liché, v tomto řízení jde o zrušení a vypořádání existujícího podílového spoluvlastnictví, nikoli o jeho zpochybnění.

42. Žalobkyně především brojila proti závěru soudu I. stupně, že v souzené věci není možné s ohledem na mimořádně špatné vztahy mezi účastníky rozdělení Nemovitosti na jednotky. Pokud mínila v rámci odvolacího řízení přesvědčit odvolací soud o tom, že vztahy mezi účastníky jsou standardní, jen s malou mírou snadno překonatelných neshod, potom se jí to nezdařilo, nejen z důvodu, že žádný posun v postoji účastníků ohledně budoucích oprav, rekonstrukcí, správy Nemovitosti, nenastal, ale také z důvodu, že i v odvolání pokračuje v osočování žalovaných, v kritice v podstatě všech jejich počínání co se Nemovitosti týče, setrvává také na dalším vedení soudního sporu o náhradu škody, když se nespokojila s pravomocným zamítavým rozsudkem a vyvolala dovolací řízení. Tato její argumentace nenasvědčuje tomu, že by se vztahy účastníků stabilizovaly, že by zásadní neshody a spory odezněly.

43. S ohledem na vše shora uvedené dospěl odvolací soud k závěru, že rozsudek soudu I. stupně je ve výrocích o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví I., III. a IV., stejně jako ve výrocích nákladových V., VI. a VII. věcně správný, proto byl potvrzen podle ust. § 219 o.s.ř.

44. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř., s ohledem na iudicium duplex a s přihlédnutím k judikatuře Ústavního soudu (např. I. ÚS 3202/20, IV. ÚS 2081/21, IV. ÚS 404/22, III. ÚS 2148/23).

Poučení