17 Co 78/2023 - 630

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Vladimíra Berana a soudkyň JUDr. Ivety Hendrychové a JUDr. Jitky Válkové ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1] o 1 500 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 5. 2023, č. j. 30 C 491/2015-459, takto:

Výrok

I. Rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. května 2023, č. j. 30 C 491/2015-459, se ve výroku I. v části, v níž byla žaloba zamítnuta co do částky 1 050 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 050 000 Kč od 25. 9. 2015 do zaplacení, potvrzuje.

II. Rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. května 2023, č. j. 30 C 491/2015-459, se ve výroku I. v části, v níž byla žaloba zamítnuta co do částky 450 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 450 000 Kč od 25. 9. 2015 do zaplacení mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 450 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 450 000 Kč od 25. 9. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 1 500 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 25. 9. 2015 do zaplacení (výrok I.), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 3 300 Kč (výrok II.).

2. Rozhodnutí odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo dle § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obch. zák.“). Projektovou dokumentaci dle bodu G) smlouvy o dílo měla žalobkyně provést dle ujednání účastníků v rozsahu odpovídajícím vyhl. č. 230/2012 Sb., tj. na úrovni prováděcí projektové dokumentace. Dne [datum] žalovaný převzal projekt pro provádění stavby. Fakturou [Anonymizováno] ze dne 19. 12. 2013 splatnou dne 17. 2. 2014 žalobkyně žalovanému fakturovala cenu za zpracování projektové dokumentace dle smlouvy o dílo ze dne [datum] ve výši 605 000 Kč a tuto částku žalovaný uhradil dne 9. 5. 2014. V průběhu provádění díla žalovaný vznesl změněné požadavky na dílo, nicméně, ač účastníci jednali o změně smlouvy, k uzavření takové dohody nedošlo. [datum] žalobkyně předala žalovanému dokumentaci obsahující žalovaným požadované změny. Vzhledem k tomu, že dokumentace předaná žalovanému dne 29. 4. 2014 se od dokumentace předané 13. 12. 2013 odlišovala zhruba v 10 %, podstata samotného projektu zůstala zachována a žalobkyně mohla ve zbývajícím rozsahu využít (při zpracovávání dokumentace předané 29. 4. 2014) dříve předanou dokumentaci, považoval soud prvního stupně dokumentaci předanou žalovanému 29. 4. 2014 za natolik spjatou s pracemi na dříve předané dokumentaci, že se nejednalo o nové dílo, ale toliko vícepráce provedené na základě uzavřené smlouvy o dílo. Jelikož nedošlo k dohodě o změně díla, nemůže se žalobkyně domáhat zvýšení ceny díla. Soud prvního stupně proto žalobu v plném rozsahu zamítl a ve sporu úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně odvolání, jímž rozsudek napadla v plném rozsahu. Namítla, že základním zadáním byla rekonstrukce [Anonymizováno], včetně výstavby [Anonymizováno], projektová dokumentace tento záměr zohledňovala a nebylo zaviněno žalobkyní, že se žalovaný krátce před dokončením díla rozhodl z finančních důvodů [Anonymizováno] nerealizovat. Žalobkyně dílo žalovanému dílo předala, ten jej bez výhrad přijal, žádné vady a nedodělky nereklamoval a cenu díla zaplatil. Na naléhání žalovaného žalobkyně zahájila práce na projektových pracích, které nebyly předmětem ani zadávacího řízení, ani smlouvy o dílo, což bylo jedinou chybou na straně žalobkyně, která měla zato, že s ohledem na možný vznik škod a jejich prevenci je na místě práce provést. Byť okolnosti, pro které byl vyhotoven nový projekt, ležely na straně žalovaného, ten neměl v úmyslu za tyto projektové práce zaplatit. Měl-li soud prvního stupně zato, že nemělo smysl provádět důkaz znaleckým posudkem k ocenění provedených projekčních prací, pak nebyl důvod, aby žalobkyní navržený znalecký posudek byl vůbec zpracováván a financován žalobkyní a celé řízení v důsledku toho trvalo téměř sedm let. Závěr soudu prvního stupně, že účastníci měli v úmyslu uzavřít smlouvu o dílo na prováděcí dokumentaci, je nesprávný. Nicméně pro řešení sporu je tato otázka irelevantní. V posuzované věci byla obsahově jasně vymezená dokumentace na rekonstrukci [Anonymizováno] a výstavbu [Anonymizováno] dokončena a předána a následně si žalovaný vyžádal dokumentaci novou nezahrnující [Anonymizováno]. Šlo o zcela nové zadání vycházející ze zcela jiné situace, které si vyžádalo jiná řešení a rozsáhlé práce. Žalovaný uznal žalobu co do částky 350 000 Kč a v tomto rozsahu navrhl žalobě vyhovět. Zamítavé rozhodnutí nebylo ani tak šokem pro žalobkyni, která sledovala zjevnou snahu soudu prvního stupně za každou cenu uzavřít letitý případ, jako překvapením pro žalovaného, který si byl vědom, že si objednal práce, které nezaplatil. K pochybením docházelo z obou stran. Zjistil-li žalovaný, že byla publikována nová právní úprava, měl zadávací řízení zrušit a vypsat nové, chtěl-li v rámci zadávacího řízení nové úpravě vyhovět. Nebylo by pak pochyb, co bylo v zadávacím řízení vysoutěženo. Chtěl-li žalovaný uzavřít smlouvu o dílo na prováděcí projektovou dokumentaci, mělo to být ve smlouvě jasně vymezeno. Z obsahu smlouvy o dílo a celého kontextu je zřejmé, že o prováděcí dokumentaci nešlo a nebyla předmětem díla. Na straně žalobkyně je pak chybou dopis [tituly před jménem] [jméno FO]. Dospěl-li soudní znalec k závěru, že nový projekt se odlišuje cca v 10 %, nijak to nevyjadřuje složitost a finanční náročnost těchto prací a oněch 10 % bylo zásadních. Mohla-li žalobkyně využít již jednou zhotovené dílo, neznamená to, že nové dílo byla povinna poskytnout bezplatně. Znalec při svém výslechu jednoznačně uvedl, že pokud by si žalovaný projekt objednal u třetí strany, zaplatil by mnohonásobně více než částku, kterou ve svém znaleckém posudku určil. Žalobkyně označila závěry soudu prvního stupně za skutkově a právně pomýlené a zcela bezhodnotové. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že soud prvního stupně se věcí po skutkové i právní stránce podrobně zabýval a se všemi relevantními skutečnostmi a důkazy se vypořádal. Žalovaný sice měl zájem věc vyřešit smírně a vyjádřil ochotu poskytnout žalobkyni určité finanční plnění, ale žalobkyně smír neakceptovala. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

5. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v mezích podaného odvolání [§ 212 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Námitku, že žalovaný žalobou uplatněný nárok uznal co do výše 350 000 Kč a napadený rozsudek byl překvapivým nejen pro žalobkyni, ale i žalovaného, opodstatněnou odvolací soud neshledal. Žalovaný uplatněný nárok procesně regulérním způsobem, k němuž by mohl soud prvního stupně přihlížet (srov. § 41b o. s. ř.), neuznal a soud prvního stupně nemohl rozhodnout rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 1 o. s. ř. a contr.). Názor účastníka na řešení sporu (sám o sobě) nezbavuje soud povinnosti věc po skutkové i právní stránce řádně posoudit a v návaznosti na své závěry rozhodnout.

7. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně podepsali účastníci dne [datum] smlouvu o dílo, v níž se žalobkyně jako zhotovitel zavázala vypracovat projektovou dokumentaci a provést výkon inženýrské činnosti včetně autorského dozoru stavby pro akci [Anonymizováno], a žalovaný jako objednatel se zavázal uhradit cenu díla v celkové výši 1 850 000 Kč bez DPH, 2 220 000 Kč s DPH (20 %). Dílo bylo specifikováno v bodech A až H smlouvy a žalobkyně se mimo jiné zavázala vyhotovit projektovou dokumentaci pro zadání stavby (bod G), a to na úrovni projektové dokumentace pro provádění stavby. Po podpisu smlouvy o dílo spolu byli žalobkyně a žalovaný v kontaktu ohledně technických detailů plnění díla, jeho jednotlivých fází, když se scházeli i osobně na tzv. [Anonymizováno] Minimálně ode dne [datum] účastníci jednali o nutnosti změny smlouvy o dílo, resp. o částečné změně díla. V dopise ze dne 5. 12. 2013 žalovaný formuloval své požadavky na změnu díla a dopis zaslal žalobkyni dne 6. 12. 2013. Dne [datum] žalobkyně žalovanému předala dokument označený jako [Anonymizováno] a fakturou [Anonymizováno] ze dne 19. 12. 2013 vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 605 000 Kč za zpracování projektové dokumentace pro zadání stavby na akci [Anonymizováno] dle smlouvy o dílo ze dne [datum] se splatností do 17. 2. 2014. Od ledna roku 2014 účastníci jednali o podobě dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo ze dne [datum], když mimo jiné jednali o navýšení ceny díla o 170 000 Kč - 270 000 Kč za práce v důsledku požadavku na změnu díla ze dne 5. 12. 2013. V emailu ze dne 20. 1. 2014 poslal [tituly před jménem] [jméno FO] za žalobkyni návrh dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo, ze kterého vyplývá, že dojde ke změně pořadí etap (I. etapa bude zahrnovat rekonstrukci [Anonymizováno] a II. etapa bude zahrnovat výstavbu [Anonymizováno]), ke změně termínu odevzdání upravené dokumentace (I. etapy [Anonymizováno]) do 28. 2. 2014, k navýšení ceny díla o 270 000 Kč plus DPH. Žalobkyně podepsala dne [datum] dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo ze dne [datum], žalovaným podepsán nebyl. Dne 29. 4. 2014 žalobkyně předala žalovanému dokument označený jako [Anonymizováno], který neobsahoval projekt na výstavbu [Anonymizováno]. Obě dokumentace se odlišovaly zhruba v 10 %, podstata samotného projektu zůstala zachována a žalobkyně mohla ve zbývajícím rozsahu využít (při zpracovávání dokumentace předané 29. 4. 2014) dříve předanou dokumentaci. Částku ve výši 605 000 Kč žalovaný uhradil dne 9. 5. 2014. Dne [datum] žalovaný podepsal dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo ze dne [datum], jímž mělo dojít ke změně předmětu díla, a to bodu G, jehož předmětem mělo být zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb. a v souladu s vyhláškou č. 230/2012 Sb., dále jím mělo dojít k navýšení ceny díla o částku ve výši 170 000 Kč bez DPH. Dodatek č. 2 ze dne [datum] se neshodoval s dodatkem č. 2 podepsaným žalobkyní dne [datum], když neobsahoval preambuli, v jednotlivých dodatcích se neshodoval přehled činností včetně jejich ocenění (obsah tabulek), v dodatcích byl z části odlišně vymezen předmět smlouvy. Dodatek č. 2 podepsaný žalovaným dne [datum] byl zaslán žalobkyni, která v dopise ze dne 24. 7. 2014 uvedla, že ho neakceptuje. Na základě projektové dokumentace ze dne 28. 2. 2014 žalovaný zadal veřejnou zakázku, jejímž předmětem byla kompletní rekonstrukce [Anonymizováno] (stavební práce a technologické zařízení) v souladu s projektovou dokumentací ze dne 28. 2. 2014. Dopisem ze dne 16. 9. 2015 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 1 500 000 Kč za předanou projektovou dokumentaci do sedmi dnů od doručení dopisu.

8. Skutková zjištění soudu prvního stupně považuje odvolací soud za správná a vychází z nich.

9. S ohledem na odvolací námitky odvolací soud dokazování v potřebném rozsahu částečně zopakoval a doplnil (§ 213 odst. 2, 4 o. s. ř.). Nad rámec skutkových zjištění soudu prvního stupně zjistil následující skutečnosti:

10. Projektová dokumentace pro zadání stavby dle bodu G) smlouvy o dílo ze dne [datum] měla být zpracována s rozdělením na dvě etapy s možností realizovat každou etapu samostatně, přičemž technologické a provozní části, které musí zajistit zachování provozu stávající [Anonymizováno] po celou dobu výstavby [Anonymizováno] až do doby zahájení II. etapy a nebo budou pro obě části společné, musí být zahrnuty do první etapy, jak vyplývá ze smlouvy o dílo ze dne [datum].

11. První etapou dle bodu G) smlouvy o dílo ze dne [datum] účastníci rozuměli výstavbu [Anonymizováno] a druhou etapou revitalizaci stávající [Anonymizováno], jak vyplývá z [Anonymizováno] [Anonymizováno] z června 2012, jakož i shodných tvrzení účastníků v tomto směru.

12. Cena díla za projektovou dokumentaci dle bodu G) smlouvy o dílo ze dne [datum] byla sjednána ve výši 500 000 Kč + 20 % DPH, jak vyplývá ze smlouvy o dílo ze dne [datum], a dodatkem č. 1 ze dne [datum] byla cena upravena s ohledem změnu sazby DPH na 500 000 + 21 % DPH, jak vyplývá z dodatku č. 1 ze dne [datum].

13. Projektová dokumentace dle bodu G) smlouvy o dílo ze dne [datum] byla žalobkyní žalovanému v původně sjednaném rozsahu předána, s výjimkou samostatných výkazů výměr a rozpočtů pro každou etapu a souhrnného rozpočtu za celou stavbu v listinné podobě a sjednaných počtů paré a CD, jak vyplývá z tvrzení účastníků, jež se v tomto rozsahu shodují (žalobkyně již v žalobě tvrdila předání kompletní dokumentace a žalovaný předání dokumentace v uvedeném rozsahu potvrdil při jednání odvolacího soudu dne 8. 10. 2024).

14. Žalovaným požadované změny projektové dokumentace specifikované v dopise ze dne 5. 12. 2013 si vyžádaly změny prakticky v celém rozsahu dokumentace, zejm. ohledně [Anonymizováno], včetně souvisejících úprav, nejednalo se o změny drobné ani změny velkého rozsahu a výše hrubě odhadnutých nákladů na provedení změn činila 300 000 – 400 000 Kč, jak vyplývá ze znaleckého posudku [právnická osoba] č. [Anonymizováno] ze dne [datum].

15. K zahájení stavebních prací na [Anonymizováno] podle dokumentace předané 29. 4. 2014 došlo ještě v průběhu roku 2014, jak vyplývá ze shodných tvrzení účastníků při jednání odvolacího soudu dne 17. 10. 2024.

16. Na poddodávky činností při projektových pracích na akci [Anonymizováno] žalobkyně od ledna 2014 do července 2015 vynaložila 559 200 Kč, jak vyplývá z faktur č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno] č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno]. Částka 559 200 Kč odpovídá součtu částek bez DPH ve fakturách uvedených, s výjimkou částky 4 000 Kč uvedené ve faktuře č. [Anonymizováno], která se týkala jiné akce (autorského dozoru [Anonymizováno]). S fakturami jsou v souladu objednávka č. [Anonymizováno], předávací protokol ze dne 3. 4. 2014, předávací protokol č. [Anonymizováno], výdajový pokladní doklad ze dne 29. 1. 2014 a výpisy z účtu žalobkyně založené na č. l. [Anonymizováno] až č. l. [Anonymizováno] spisu.

17. Podle § 266 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obch. zák.“) projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám.

18. Podle § 266 odst. 3 obch. zák. při výkladu vůle podle odstavců 1 a 2 se vezme náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí.

19. Zpochybňuje-li žalobkyně závěr soudu prvního stupně, že mezi účastníky bylo sjednáno pod bodem G) smlouvy o dílo ze dne [datum] zhotovení projektové dokumentace na úrovni dokumentace pro provádění stavby dle § 1 odst. 3 vyhl. č. 230/2012 Sb., nelze jí přisvědčit.

20. Soud prvního stupně při výkladu smlouvy o dílo coby projevu vůle účastnic postupoval v souladu s výkladovými pravidly a obsah smlouvy vyložil ve shodě s úmyslem stran zjištěným na základě okolností, jež uzavření smlouvy předcházely, jakož i s přihlédnutím k následnému chování účastnic. Odvolací soud se se závěry soudu prvního stupně o obsahu smlouvy o dílo ztotožňuje.

21. Opodstatněnou shledává odvolací soud námitku žalobkyně, že projektová dokumentace předaná dle zjištění soudu prvního stupně žalovanému dne 29. 4. 2014 byla dílem novým.

22. Podle § 549 odst. 2 obch. zák. dohodnou-li se strany po uzavření smlouvy na změně díla a nesjednají-li její důsledky na výši ceny, je objednatel povinen zaplatit cenu zvýšenou nebo sníženou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla.

23. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

24. Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

25. V obecné rovině odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně v tom, že vznik nároku zhotovitele na zvýšenou cenu díla v případě jeho rozšíření nebo změny (zvýšení jeho kvality) podle § 549 obch. zák. vyžaduje existenci předchozí dohody objednatele a zhotovitele na vlastním rozšířením díla nebo jeho kvalitativní změně, čili dohody o změně smlouvy o dílo, a že plnění z titulu víceprací beze změny uzavřené smlouvy není ani bezdůvodným obohacením objednatele na úkor zhotovitele, neboť v takovém případě se nenaplní žádná ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení upravených v § 451 a § 454 obč. zák., jelikož v takovém případě nejde o plnění bez právního důvodu, ale o plnění na základě smlouvy o dílo, u něhož nebyly splněny podmínky pro úhradu těchto prací (srov. soudem prvního stupně odkazovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 32 Cdo 433/2015, a rozhodnutí v něm citovaná).

26. Soud prvního stupně se správně zabýval i tím, zda mezi dokumentací předanou žalovanému dne 13. 12. 2013 a dokumentací předanou žalovanému 29. 4. 2014 byla dána souvislost a zda později předaná dokumentace byla dílem novým nebo dílem změněným (srov. soudem prvního stupně odkazovaný nález Ústavního soudu ze dne 8. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 1283/16, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. 23 Cdo 3798/2009).

27. Vzájemnou souvislost projektových dokumentací soud prvního stupně dovodil z toho, že obě dokumentace se odlišovaly zhruba v 10 %, podstata samotného projektu zůstala zachována a žalobkyně mohla ve zbývajícím rozsahu využít (při zpracovávání dokumentace předané 29. 4. 2014) dříve předanou dokumentaci.

28. Podle odvolacího soudu s ohledem na povahu díla nelze vzájemnou souvislost projektových dokumentací dovozovat jen na základě míry jejich shody. Projektová dokumentace může být vyhotovována v různých úrovních podrobnosti (projektová dokumentace pro územní řízení, pro stavební povolení, pro provádění stavby, …) a téhož (smluvně požadovaného) výsledku může být dosaženo různými technickými řešeními. Jednotlivé projektové dokumentace se mohou co do obsahu vzájemně překrývat, a přesto představovat samostatná díla, která mohou být užita nezávisle na sobě.

29. V situaci, kdy žalobkyně v rozsahu sjednaném v bodě G) smlouvy o dílo ze dne [datum] projektovou dokumentaci zhotovila a předala žalovanému, s výjimkou samostatných výkazů výměr a rozpočtů pro každou etapu a souhrnného rozpočtu za celou stavbu v listinné podobě a sjednaných počtů paré a CD, jež ovšem žalovaný i nadále vyžadoval bez ohledu na požadavek na vypracování změněné (nové) projektové dokumentace, jak vyplývá z jeho tvrzení při jednání odvolacího soudu dne 8. 10. 2024, a teprve následně byla vypracována změněná (nová) dokumentace dle požadavků žalovaného iniciovaných jeho rozhodnutím realizovat akci jinak, než původně zamýšlel, což vyvolalo potřebu jiného technického řešení jednotlivých etap nikoli marginálního rozsahu, má odvolací soud zato, že v posuzované věci dokumentace předaná dne 29. 4. 2014 nebyla plněním na základě smlouvy o dílo ze dne [datum], ale relativně samostatným plněním poskytnutým žalovanému dle jeho změněných (nových) požadavků, které nesloužilo ke zhotovení díla původně sjednaného a které žalovaný požadoval vedle díla sjednaného ve smlouvě o dílo, přičemž dílo původně sjednané i dílo nové mohla být užita nezávisle na sobě.

30. S ohledem na shora uvedené představovala projektová dokumentace předaná žalovanému dne 29. 4. 2014 plnění bez právního důvodu, jímž došlo ve sféře žalovaného, který tuto projektovou dokumentaci následně využil, k bezdůvodnému obohacení.

31. Podle § 536 odst. 2 obch. zák. dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

32. Podle § 458 odst. 1 obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

33. Projektová dokumentace je výsledkem duševní činnosti zachyceným na hmotném nosiči. Bezdůvodné obohacení, kterého se žalovanému dostalo poskytnutím projektové dokumentace, spočívá v hodnotě projektu vypracovaného pro žalovaného, který je výsledkem výkonů žalobkyně a navazujících výsledků duševní práce. Takto získané bezdůvodné obohacení nelze dobře vydat a žalobkyni náleží peněžitá náhrada. Výše této náhrady se odvíjí od prospěchu, který žalovaný získal, tj. hodnotou vytvořeného projektu, a musí se přihlédnout i k případné vadnosti, či neúplnosti poskytnutého plnění, pokud mělo za následek snížení skutečného majetkového prospěchu žalovaného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2018 sp. zn. 28 Cdo 1060/2017, a rozhodnutí v něm citovaná). Z hlediska výše náhrady je naopak nerozhodná výše nákladů žalobkyně na poskytnuté plnění, včetně toho, v jakém rozsahu mohla využít výsledků své předchozí činnosti. Bezdůvodné obohacení žalovaného je dáno hodnotou žalobkyní vytvořené projektové dokumentace, nikoli hodnotou prací žalobkyní na zhotovení projektu skutečně vynaložených.

34. Odvolací soud nemá pochybnost, že hodnota projektové dokumentace předané dne 29. 4. 2014 i při zohlednění případných vad by mohla dosahovat žalobkyní požadované částky, na což poukazovala žalobkyně s odkazem na výpověď [tituly před jménem] [jméno FO], který za znalecký ústav stvrdil ve věci podaný znalecký posudek při jednání soudu prvního stupně dne 5. 8. 2022, jenž cenu projektové dokumentace hodnotil jako několikanásobně vyšší oproti částce uvedené ve znaleckém posudku oceňující žalobkyní provedené práce.

35. Podle § 265 obch. zák. výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany.

36. V posuzované věci žalobkyně uplatňuje několikanásobně vyšší částku, než kterou jako odpovídající žalovaným vzneseným požadavkům avizovala. Odvolací soud proto věc posoudil též z hlediska zásad poctivého obchodního styku, s čímž účastníky seznámil při jednání odvolacího soudu dne 17. 10. 2024.

37. V situaci, kdy výše sjednané ceny za projektovou dokumentaci podle bodu G) smlouvy o dílo ze dne [datum] činila 500 000 Kč bez DPH a představovala úplatu jak za projektovou dokumentaci pro [Anonymizováno], tak [Anonymizováno] na požadavek žalovaného na změnu projektové dokumentace vznesený na konci roku 2013 žalobkyně reagovala požadavkem na navýšení ceny v rozsahu 170 000 – 270 000 Kč, v intencích svých stanovisek oba účastníci následně postupovali a projektová dokumentace předaná žalovanému dne 29. 4. 2014, při jejímž vypracování mohla žalobkyně využít výsledků své přechozí činnosti, zahrnovala pouze [Anonymizováno], má odvolací soud za to, že žalovaný mohl důvodně očekávat, že žalobkyně se spokojí s podstatně nižší částkou, než nyní v řízení požaduje, na úhradu jí provedených prací dle nových požadavků žalovaného, a že v tomto směru dojde mezi účastníky k uzavření dohody.

38. Ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalovaného došlo v okamžiku předání projektové dokumentace dne 29. 4. 2014. Uzavření dohody ohledně žalovaným nově požadovaných prací a úplaty za ně mohl žalovaný očekávat až do července 2014, kdy žalobkyně projevila nesouhlas s dříve avizovanou částkou na úhradu provedených prací.

39. Domáhá-li se žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení v jí požadovaném rozsahu, využívá v příkrém rozporu se svým dřívějším jednáním nastalé situace k získání částky za jí poskytnuté plnění ve výši, která pro žalovaného byla neakceptovatelná a neočekávatelná, přičemž ke změně stanoviska žalobkyně došlo až poté, co žalovaný poskytnuté plnění již nemohl odmítnout. Za této situace shledává odvolací soud výkon práva žalobkyně v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku pro jeho zneužívající charakter.

40. V rozporu se zásadami poctivého obchodního styku je požadavek žalobkyně toliko z části a žalobkyni proto odvolací soud odepřel právní ochranu pouze částečně (srov. (TOMSA, Miloš. § 265 [Rozpor se zásadami poctivého obchodního styku]. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš a kol. Obchodní zákoník. 13. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 907.).

41. Za rozporný se zásadami poctivého obchodního styku nelze hodnotit požadavek žalobkyně na zaplacení 170 000 Kč, resp. 270 000 Kč, neboť je v souladu s jejím dřívějším postojem.

42. Až do doby ukončení kontraktačního procesu mohou jeho účastníci svá stanoviska měnit a mohou dokončení kontraktačního procesu odmítnout. Je obvyklé, že nejprve je předmět negociace vymezen v základních rysech a následně dochází k jeho precizaci, přičemž požadavky jedná strany bývají kompenzovány požadavky strany druhé, a že strany své původně vznesené požadavky upravují v závislosti na vyvstalé skutečnosti, které původně nezvažovaly. Až do doby dosažení úplného konsensu nemůže žádná ze stran předpokládat, že tohoto konsensu bude skutečně dosaženo v jí očekávané podobě, a že druhá strana své původně vyjádřené požadavky nezmění. Žalovaný proto nemohl důvodně očekávat, že žalobkyně setrvá na původně navržené výši úplaty za všech okolností.

43. Odvolací soud připomíná, že rozpor se zásadami poctivého obchodního styku nezakládá samotná změna postoje žalobkyně k výši úplaty za žalovaným požadované plnění, ale pro žalovaného neočekávatelná a neakceptovatelná radikální změna tohoto postoje až v době, kdy žalovaný poskytnuté plnění již nemohl odmítnout.

44. Rozporným se zásadami poctivého obchodního styku shledává odvolací soud požadavek žalobkyně na zaplacení částky převyšující 450 000 Kč. Vzal především v úvahu, že úplata za projektovou dokumentaci zahrnující jak [Anonymizováno], tak [Anonymizováno] byla ve smlouvě o dílo ze dne [datum] sjednána ve výši 500 000 Kč. Poskytla-li žalobkyně žalovanému (novou) projektovou dokumentaci srovnatelné úrovně, která byla původně sjednána (dokumentace pro provádění stavby), tato projektová dokumentace se týká pouze části původně sjednaného rozsahu a při jejím vyhotovení mohla žalobkyně využít výsledků své předchozí činnosti, za niž byla žalovaným žalobkyni poskytnuta úplata, mohl žalovaný s ohledem na požadavek žalobkyně na úplatu ve výši 170 000 – 270 000 Kč důvodně očekávat, že žalobkyní bude požadována částka nižší než 500 000 Kč. Vzhledem k tomu odvolací soud stanovil výši výsledné částky nižší, než 500 000 Kč. Dále vzal odvolací soud v úvahu, že znalcem hrubě určená částka připadající na práce vynaložené žalobkyní v souvislosti s přepracováním původní projektové dokumentace činila 300 000 – 400 000 Kč, jakož i to, že žalobkyně na poddodávky činností při projektových pracích na akci [Anonymizováno] vynakládala nemalé finanční prostředky. Proto odvolací soud stanovil výši výsledné částky vyšší než 400 000 Kč.

45. Vzhledem k tomu je na místě žalobkyni přiznat toliko částku 450 000 Kč. Kromě této částky náleží žalobkyni též úroky z prodlení z ní, když ve lhůtě splatnosti uvedené v dopise žalobkyně ze dne 16. 9. 2015 žalovaný nezaplatil, ocitl se v prodlení (§ 365 obch. zák.) a je povinen platit úroky z prodlení v zákonné výši (§ 369 odst. 1 obch. zák., § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů, § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.).

46. S ohledem na shora uvedené odvolací soud napadený rozsudek v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.) a v rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku změnil [§ 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř.].

47. V řízení byl převážně úspěšný žalovaný a má tak právo na náhradu poměrné části nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.) odpovídající rozdílu míry úspěchu (2/3) a neúspěchu (1/3). Ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. v posuzované věci odvolací soud neaplikoval s ohledem na výši rozdílu mezi žalobkyní požadovanou a odvolacím soudem skutečně přiznanou částku. Výše nákladů řízení žalovaného před soudem prvního stupně činí 3 300 Kč, přičemž ohledně stanovení jejich výše odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku, jež odpovídá obsahu spisu a s nímž se ztotožňuje. Výše nákladů řízení žalovaného v odvolacím řízení činí celkem 2 700 Kč a je představována devíti paušálními náhradami po 300 Kč (§ 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.) za devět úkonů [§ 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhl. č. 254/2015 Sb. – vyjádření k odvolání, 4x příprava na jednání odvolacího soudu, 4x účast u jednání odvolacího soudu]. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení v zákonné lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), jelikož pro stanovení delší lhůty neshledal odvolací soud důvody.