30 C 491/2015 - 459
Citované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 1 § 151 odst. 3 § 160 odst. 1
- Občanský zákoník, 40/1964 Sb. — § 44 odst. 1 § 451 § 451 odst. 1
- Obchodní zákoník, 513/1991 Sb. — § 266 § 266 odst. 1 § 536 § 536 odst. 1 § 546 odst. 1 § 548 odst. 1 § 549 § 549 odst. 2
- o veřejných zakázkách, 137/2006 Sb. — § 44 odst. 4
- Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, 230/2012 Sb. — § 1 odst. 3
Rubrum
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0], [Anonymizováno] proti žalovanému: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1] o zaplacení 1 500 000 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 500 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky ve výši 1 500 000 Kč od 25. 9. 2015 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 3 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 29. 10. 2015 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 1 500 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný učinil v červnu roku 2012 výzvu k podání nabídky na zpracování projektové dokumentace a zajištění inženýrské činnosti, a to formou podlimitní veřejné soutěže, když nabídková cena neměla přesáhnout částku ve výši 5 000 000 Kč bez DPH. Žalobkyně podala dne 9. 7. 2012 nabídku v hodnotě 2 220 000 Kč včetně DPH, když na výzvu žalovaného ze dne 12. 7. 2012 zdůvodnila svou nízkou nabídkovou cenu, když ke zdůvodnění přiložila konkrétní výpočet ceny. Žalovaný jako zadavatel dne 30. 7. 2012 oznámil, že jako nejvýhodnější nabídka byla vybrána nabídka žalobkyně a dne 21. 8. 2012 byla uzavřena smlouva o dílo. V době zadání veřejné zakázky i v době uzavření smlouvy o dílo ještě nenabyla účinnosti vyhláška č. 230/2012 Sb., která stanovila podrobné vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb, která zejména stanovila, že pro všechny stavby je příslušnou dokumentací projektová dokumentace pro provádění stavby. Vyhláška č. 230/2012 Sb. vstoupila v účinnosti až dne 1. 9. 2012 (po uzavření smlouvy o dílo), když ve sbírce zákonů byla publikována až dne 4. 7. 2012, tj. po vyhlášení veřejné soutěže. Zákon č. 137/2006 Sb., který byl účinný v době uzavření smlouvy o dílo, stanovoval podmínky obecněji a používal pojem zadávací dokumentace. S ohledem na výrazné rozdíly v podmínkách stanovených pro stavební dokumentace zákonem č. 137/2006 Sb. a vyhláškou č. 230/2012 Sb. měla být dle žalobkyně veřejná soutěž zrušena a měla být vyhlášena znovu, což je nutné klást k tíži žalovaného. Žalobkyně uvedla, že je toho názoru, že dle zadání pro veřejnou soutěž a dle smlouvy o dílo byla žalobkyně povinna vyhotovit pouze projektovou dokumentaci pro zadání stavby čili zadávací dokumentaci, nikoliv dokumentaci pro provedení stavby. Žalobkyní nabídnutá cena, tedy reflektovala skutečnost, že dle zadání veřejné soutěže (následně dle smlouvy o dílo) měla být vyhotovena jen zadávací dokumentace, která je z hlediska rozsahu (podrobnosti zpracování) méně rozsáhlá (méně náročná) nežli prováděcí dokumentace. Dokumentaci vyhotovenou v souladu se smlouvou o dílo žalobkyně předala žalovanému dne 13. 12. 2013, když žalovaný nikdy tuto dokumentaci nereklamoval a dne 12. 5. 2014 uhradil fakturu ze dne 19. 12. 2013 vystavenou na částku 500 000 Kč bez DPH (605 000 Kč s DPH). Cena za zadávací dokumentaci tak byla žalobkyni uhrazena. Žalovaný však v rozporu se zadáním veřejné soutěže a v rozporu se smlouvou o dílo požadoval po žalobkyni dokumentaci pro provádění stavby čili prováděcí dokumentaci. Žalobkyně tak po nátlaku žalovaného a na základě písemného požadavku žalovaného ze dne 5. 12. 2013 zcela přepracovala stávající projektovou dokumentaci, dne 28. 2. 2014 a dne 4. 3. 2014 žalovanému předala prováděcí projektovou dokumentaci, ačkoliv k tomu nebyla povinna. Žalobkyně vyhotovila a žalovanému předala prováděcí projektovou dokumentaci proto, že byla v omylu ohledně svých smluvních povinností. Nedostatek smluvního základu pro práce na požadované změně dokumentace, zjistil až vedoucí projektu [jméno FO]. Následně se žalobkyně pokusila nastalou situaci vyřešit tak, že bude ke smlouvě o dílo ze dne 21. 8. 2012 uzavřen dodatek tak, aby žalobkyně dostala za prováděcí dokumentaci zaplaceno. Žalobkyně uvedla, že žalovaný jí od počátku tvrdil, že je vázán vysoutěženou cenou, kterou může změnit (zvýšit) pouze o 10 %. Žalobkyně žalovanému sdělila, že za takovou cenu nelze práce provést, neboť mají daleko vyšší hodnotu. Bohužel přes několikerá jednání se nepodařilo dohodnout na ceně a uzavřít tak dodatek ke smlouvě o dílo. Ústně mezi pracovníky žalobkyně a žalovaného, avšak bez účasti statutárních orgánů, bylo předjednáno, že za přepracovanou dokumentaci (prováděcí projektovou dokumentaci) žalovaný zaplatí 170 000 Kč, přestože hodnota přepracované dokumentace (prováděcí projektové dokumentace) činila nejméně 2 200 000 Kč. K uzavření dodatku ke smlouvě o dílo ze dne 21. 8. 2012 nedošlo. Tím, že žalovaný bez smlouvy (bez právního důvodu) obdržel dne 28. 2. 2014 a dne 4. 3. 2014 prováděcí projektovou dokumentaci, obohatil se na úkor žalobkyně o hodnotu této dokumentace, tedy o částku ve výši 2 200 000 Kč. Žalobkyně však požaduje pouze částku ve výši 1 500 000 Kč. Žalovaný žalobkyni bezdůvodné obohacení v částce 1 500 000 Kč nevydal, přestože byl před podáním žaloby upomenut. Žalobkyně uvedla, že skutečnost, že od počátku (v zadání veřejné soutěže, ve smlouvě o dílo) měla být vyhotovena pouze zadávací dokumentace, nikoliv prováděcí dokumentace, lze dovodit z vymezení autorského dozoru, který ve smlouvě směřuje pouze k zadávací dokumentaci – poskytovat vysvětlení k obecné zadávací dokumentaci. Žalovaný však v rozporu se smlouvou o dílo požaduje autorský dozor k prováděcí projektové dokumentaci. Žalobkyně proto navrhla vyhovět žalobě v plné rozsahu a přiznat jí náhradu nákladů řízení.
2. Žalovaný k věci uvedl, že dne 29. 6. 2012 uveřejnil výzvu k podání nabídky pro veřejnou zakázku, když dne 27. 6. 2012 se konala prohlídka místa plnění, které se zúčastnil i zástupce žalobkyně, žalobkyně se tak podrobně seznámila s místem plnění. Jelikož nabídková cena žalobkyně byla shledána mimořádně nízkou, byla vyzvána ke zdůvodnění této nízké ceny, když žalobkyně ve zdůvodnění nabídkové ceny uvedla cenu za jednotlivé výkony pro jednotlivé fáze díla, když u bodu G dle zadávací dokumentace – DZS (TDVV) připojila odkaz na vyhlášku č. 320/2012 a popisek prováděčka. Tato příloha k vysvětlení nízké nabídky byla datována dnem 9. 7. 2012 a byl k ní připojen podpis vedoucího projektu [jméno FO]. Tedy před uzavřením smlouvy o dílo žalobkyně věděla, že bude muset vyhotovit projektovou dokumentaci pro provedení stavby. Jelikož nabídka žalobkyně byla nejnižší, byla s ní dne 21. 8. 2012 uzavřena smlouva o dílo. Po uzavření smlouvy o dílo byla žalobkyně několikrát upozorněna, že žalovaný požaduje projektovou dokumentaci pro provedení stavby. Z komunikace mezi účastníky vyplývá, že žalobkyně si byla vědoma, že je třeba vyhotovit projektovou dokumentaci pro provedení stavby. Smlouva o dílo byla po svém uzavření měněna, a to dodatkem č. 1, kterým byly prodlouženy termíny pro provedení/předání jednotlivých fází projektu, neboť žalobkyně nedodržela dříve sjednané termíny. Během roku 2013 došlo ze strany žalovaného ke změně stavebního projektu, když žalovaný chtěl upustit od výstavby aquaparku a požadoval nadále jen projektovou dokumentaci na rekonstrukci plaveckého bazénu, proto vyzval žalobkyni, aby vyčíslila náklady, které jí s požadovanou změnou vzniknou. Žalobkyně vyčíslila náklady v částce 270 000 Kč, když se však rozhodla poskytnout žalovanému slevu 100 000 Kč, a to z důvodu prodlení s plněním dle smlouvy o dílo. Žalobkyně předala žalovanému dne 13. 12. 2013 projektovou dokumentaci pro provedení stavby, avšak bez výkazů výměr a rozpočtu, tedy nebylo plněno v souladu se smlouvou o dílo. K řádnému předání projektové dokumentace včetně rozpočtů a výměrů došlo až dne 29. 4. 2014. Změna ohledně stavebního projektu včetně navýšení ceny o náklady ve výši 170 000 Kč, tedy změna smluvních práv a povinností založených smlouvou o dílo ze dne 21. 8. 2012 měla být zachycena v dodatku č. 2, k jehož uzavření nakonec nedošlo. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně nevykonávala v souladu se smlouvou o dílo autorský dozor, když odmítala spolupracovat se zhotovitelem stavby. Až při výstavbě bylo zjištěno, že předaná projektová dokumentace nebyla provedena řádně, když nedostatky dokumentace žalovaný opakovaně u žalobkyně reklamoval. Žalobkyně však na uplatňované reklamace nijak nereagovala. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně byla povinna postupovat v souladu s předpisy účinnými ke dni odevzdání projektové dokumentace, nikoliv v souladu s právními předpisy účinnými ke dni uzavření smlouvy. Jelikož původně měla být projektová dokumentace odevzdána ke dni 13. 12. 2013, měla být odevzdána v podobě, která by splňovala podmínky stanovené prováděcí vyhláškou č. 230/2012 Sb. Žalovaný však s ohledem na provedené dokazování navrhl vyhovět žalobě co do částky ve výši 350 000 Kč s příslušenstvím a ve zbylém rozsahu žalobu zamítnout.
3. Z výzvy k podání nabídky a prokázání splnění kvalifikace na zpracování projektové dokumentace a zajištění inženýrské činnosti z června roku 2012 (příloha č. 1 k podání ze dne 7. 12. 2016) soud zjistil, že byla vyhotovena žalovaným. Dále z ní plyne, že jako účastníci v ní byli uvedeni zadavatel veřejné zakázky označený jako žalovaný a uchazeč, když předmětem zakázky bylo vypracování projektové dokumentace a výkon inženýrské činnosti včetně autorského dozoru stavby pro akci [adresa], když předpokládané investiční náklady činily 244 mil. Kč včetně DPH. Investiční náklady byly rozčleněny do I. etapy v částce 164 mil. včetně DPH (novostavba aquacentra s propojením technologických částí stávající haly) a do II. etapy v částce 80 mil. včetně DPH (revitalizace stávající plavecké haly). Výzvou byl uchazeč vyzván k předložení nabídkové ceny, když při stanovení ceny měl uchazeč vycházet ze specifikace předmětu plnění, který byl stanoven v bodech A až H. Z výzvy dále plyne, že uchazeč se měl mimo jiné zavázat k vyhotovení: návrhu stavby (studie) dle stavebního programu zadavatele (bod B); projektové dokumentace pro územní řízení (bod C); projektové dokumentace ke stavebnímu povolení (bod E); projektové dokumentace pro zadání stavby (bod G); autorského dozoru (bod H). Projektová dokumentace pro zadání stavby byla ve výzvě popsána jako zpracování projektové dokumentace pro zadání stavby v souladu se zákonem 137/2006 Sb. zákona v platném znění. Dle výzvy měla být dokumentace rozdělena na dvě samostatné etapy s možností realizovat každou etapu samostatně. Každá etapa měla obsahovat samostatný výkaz výměr i kontrolní rozpočet. Dle výzvy autorský dozor (bod H) mimo jiné zahrnuje sledování postupu výstavby z technického hlediska a z hlediska časového plánu výstavby, spolupráci s odpovědným geodetem projektanta, účast na odevzdání a převzetí stavby nebo její části včetně komplexního vyzkoušení, účast při jednání o vydání kolaudačního souhlasu. Součástí výzvy byly přílohy č. 1 až 4, když příloha pod bodem 4 představuje koncept smlouvy o dílo, ve které je dílo specifikováno stejně jako ve výzvě samotné pod body A až H.
4. Z kontaktního listu uchazeče (příloha č. 2 k podání ze dne 7. 12. 2016) plyne, že za žalobkyni se prohlídky místa plnění ([adresa]) konané dne 27. 6. 2012 zúčastnil [jméno FO].
5. Z protokolu z 1. jednání komise pro posouzení a hodnocení nabídek (příloha č. 3 k podání ze dne 7. 12. 2016) včetně příloh plyne, že dne 11. 7. 2012 proběhlo posouzení a hodnocení nabídek, které byly podány na základě výzvy k podání nabídek. Na základě výzvy k podání nabídek odevzdalo nabídku 8 společností, když jednou z nich byla žalobkyně. Šest z osmi společností nabídlo cenu v rozmezí od 4 012 800 Kč do 6 000 000 Kč, jedna společnost ([právnická osoba]) nabídla cenu 2 914 488 Kč a žalobkyně nabídla cenu 2 220 000 Kč. Cena nabídnutá žalobkyní byla jako jediná žalovaným vyhodnocena jako mimořádně nízká nabídková cena, proto žalovaný dospěl k závěru, že žalobkyni vyzve ke zdůvodnění nabídkové ceny.
6. Z žádosti o zdůvodnění nabídkové ceny ze dne 12. 7. 2012 (příloha č. 4 k podání ze dne 7. 12. 2016) plyne, že žalovaný žalobkyni vyzval ke zdůvodnění podané nabídkové ceny, když měla uvést ekonomické aspekty, ze kterých při stanovení ceny vycházela. Žádost byla žalobkyni odeslána do datové schránky dne 13. 7. 2012.
7. Ze zdůvodnění nabídkové ceny ze dne 17. 7. 2012 (originál předložen na jednání dne 24. 5. 2019, příloha č. 5 k podání ze dne 7. 12. 2016) plyne, že žalobkyně uvedla, že trvá na učiněné cenové nabídce, když uvedla, že ocenění prací a výkonů bylo provedeno odborným odhadem počtu hodin pro jednotlivé profese potřebné pro splnění předmětu nabídky. Přílohu zdůvodnění tvoří tabulka s uvedením ceny za jednotlivé výkony. Z přílohy vyplývá cena pro jednotlivé body uvedené ve výzvě, když u bodu G je uvedeno DZS (TDVV) = prováděčka, cena 500 000 Kč a [Anonymizováno]; u bodu H je uvedeno AD 8hodin/týdně po dobu 49 týdnů, cena 150 000 Kč. Celková cena činí 1 850 000 Kč bez DPH. Příloha byla datována dnem 9. 7. 2012 a byla podepsána [jméno FO], který byl označen jako vedoucí projektu. Příloha zdůvodnění nabídkové ceny ze dne 17. 7. 2012 byla pevně spojena se samotným zdůvodněním a přelepena štítkem s logem žalobkyně.
8. Z protokolu z 2. jednání komise pro posouzení a hodnocení nabídek (příloha č. 6 k podání ze dne 7. 12. 2016) včetně příloh vyplývá, že dne 27. 7. 2012 proběhlo posouzení a hodnocení nabídek, které byly podány na základě výzvy k podání nabídek. U nabídky žalobkyně bylo zohledněno i zdůvodnění nabídkové ceny ze dne 17. 7. 2012. Podané nabídky byly hodnoceny dle nejnižší nabídkové ceny, když na prvním místě se umístila nabídka žalobkyně v částce 2 220 000 Kč s DPH.
9. Z výpisu z usnesení jednání [adresa] ze dne 17. 7. 2012 (příloha č. 7 k podání ze dne 7. 12. 2016) plyne, že [adresa] vzala na vědomí umístění uchazečů o veřejnou zakázku na zhotovitele projektové dokumentace na akci „[adresa]“ a schválila přidělení veřejné zakázky na zhotovitele projektové dokumentace na akci „[adresa]“ uchazeči, který se umístil na prvém místě, tj. žalobkyni s nabídkovou cenou 2 220 000 Kč.
10. Z oznámení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 30. 7. 2012 (příloha č. 8 k podání ze dne 7. 12. 2016) plyne, že žalovaný oznámil, že jako nejvýhodnější nabídka byla vybrána nabídka žalobkyně s nabídkovou cenou ve výši 2 220 000 Kč včetně DPH. Oznámení bylo žalobkyni odesláno do datové schránky dne 31. 7. 2012.
11. Z kopie smlouvy o dílo ze dne 21. 8. 2012 (č. l. 39-42) soud zjistil, že jako objednatel je v ní označen žalovaný a jako zhotovitel je v ní označena žalobkyně. Smlouva byla dne 13. 8. 2012 podepsána žalovaným (za něj ji podepsal [jméno FO]) a dne 21. 8. 2012 byla podepsána žalobkyní (za ni ji podepsal [jméno FO]). Text smlouvy se shoduje vyjma položek, které byly do původního konceptu doplněny jako označení zhotovitele a cena díla (včetně jejího rozčlenění na jednotlivé položky), s textem smlouvy, který byl přílohou výzvy k podání nabídky a prokázání splnění kvalifikace na zpracování projektové dokumentace a zajištění inženýrské činnosti. Dílo tak bylo specifikováno shodně jak ve smlouvě o dílo, tak ve výzvě k podání nabídky a prokázání splnění kvalifikace na zpracování projektové dokumentace a zajištění inženýrské činnosti. Smlouvou o dílo se zhotovitel zavázal vypracovat projektovou dokumentaci a výkon inženýrské činnosti včetně autorského dozoru stavby pro akci [adresa], a objednatel se zavázal uhradit cenu díla v celkové výši 1 850 000 Kč bez DPH, 2 220 000 Kč s DPH (20 %). Dílo bylo specifikováno v bodech A až H smlouvy. Dále z ní plyne, že zhotovitel se zavázal mimo jiné vyhotovit: návrh stavby (studie) dle stavebního programu zadavatele (bod B); projektovou dokumentaci pro územní řízení (bod C); projektovou dokumentaci ke stavebnímu povolení (bod E); projektovou dokumentaci pro zadání stavby (bod G); autorský dozor (bod H). Projektová dokumentace pro zadání stavby byla ve výzvě popsána jako zpracování projektové dokumentace pro zadání stavby v souladu se zákonem 137/2006 Sb. zákona v platném znění. Dle smlouvy měla být dokumentace rozdělena na dvě samostatné etapy s možností realizovat každou etapu samostatně. Každá etapa měla obsahovat samostatný výkaz výměr i kontrolní rozpočet. Dle smlouvy autorský dozor (bod H) mimo jiné zahrnoval sledování postupu výstavby z technického hlediska a z hlediska časového plánu výstavby, spolupráci s odpovědným geodetem projektanta, účast na odevzdání a převzetí stavby nebo její části včetně komplexního vyzkoušení, účast při jednání o vydání kolaudačního souhlasu. Zhotovitel se zavázal provést dílo v celém rozsahu nejpozději do 320 dnů ode dne podpisu smlouvy.
12. Z kopie dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 21. 8. 2012 (č. l. 43-44) soud zjistil, že jako objednatel je v něm označen žalovaný a jako zhotovitel je v něm označena žalobkyně. Dodatek byl podepsán žalovaným (za něj ho podepsala [jméno FO]) a žalobkyní (za ni ho podepsal [jméno FO]) dne 21. 6. 2013. Dále z něj plyne, že dodatkem č. 1 byla měněna smlouva o dílo ze dne 21. 8. 2012, a to v části II. doba a místo plnění (posunuty/prodlouženy termíny pro splnění jednotlivých částí díla) a v části III. cena díla a platební podmínky (zohledněna změna DPH z 20 % na 21 % - navýšení sjednané ceny o změnu DPH). Tato kopie obsahuje oproti dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo na zpracování dokumentace ze dne 21. 6. 2013 (příloha č. 15) předloženého žalovaným razítko žalobkyně za podpisem žalobkyně.
13. Z dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo na zpracování dokumentace ze dne 21. 6. 2013 (příloha č. 15) soud zjistil, že byl dne 21. 6. 2013 podepsán žalobkyní a žalovaným, když za žalovaného ho podepsala [jméno FO] a za žalobkyni ho podepsal [jméno FO]. Dále z něj plyne, že dodatkem č. 1 byla měněna smlouva o dílo ze dne 21. 8. 2012, a to v části II. doba a místo plnění (posunuty/prodlouženy termíny pro splnění jednotlivých částí) a v části III. cena díla a platební podmínky (zohledněna změna DPH z 20 % na 21 % - navýšení sjednané ceny o změnu DPH). Dodatkem č. 1 byl mimo jiné posunut termín „pro vydání pravomocného stavebního povolení“, tj. pro splnění poslední dílčí části díla před jeho kompletním splněním, do 30. 9. 2013. Dodatek č. 1 neobsahuje dohodu o posunu maximálního termínu pro odevzdání celého díla.
14. Z faktury č. [tel. číslo] (č. l. 16) soud zjistil, že byla vystavena dne 1. 10. 2012 žalobkyní jako dodavatelem pro žalovaného na částku ve výši 180 000 Kč za zpracování návrhu stavby pro akci „[adresa]“ dle smlouvy o dílo ze dne 21. 8. 2012, když splatnost byla stanovena do 30. 11. 2012.
15. Z dopisu označeného jako potvrzení proplacení faktury č. [tel. číslo] ze dne 14. 11. 2012 (č. l. 17, přílohová obálka žalobkyně) plyne, že se jedná o dopis vystavený žalovaným pro žalobkyni, ve kterém jí sděluje, že faktura č. [tel. číslo] bude proplacena dne 30. 11. 2012.
16. Z emailové korespondence ze dne 22. 10. 2013 a ze dne 24. 10. 2013 (příloha č. 10) plyne, že se jedná o emaily od [tituly před jménem] [jméno FO] pro [jméno FO] a [jméno FO] ohledně technických detailů projektové dokumentace, když sám použil termín rozpracovaný prováděcí projekt.
17. Z emailové korespondence ze dne 4. 11. 2013 a ze dne 18. 11. 2013 (příloha č. 11) vyplývá, že se jedná o komunikaci mezi [jméno FO] a [jméno FO] ohledně technických detailů projektové dokumentace, když [jméno FO] používá termín prováděcí projektová dokumentace a [jméno FO] používá termín realizační dokumentace.
18. Z emailové korespondence ze dne 23. 11. 2013 (příloha č. 12) plyne, že se jedná o emaily od [tituly před jménem] [jméno FO] pro [jméno FO], ve kterém [tituly před jménem] [jméno FO] shrnuje výsledky pracovní schůzky konané dne 21. 11. 2013, na které byla žalobkyni potvrzena změna pořadí etap, když namísto výstavby aquaparku bude nejprve provedena rekonstrukce stávajících objektů [Anonymizováno]. Dále z ní vyplývají požadavky na změnu projektu [adresa]. Dále z ní plyne, jaké části realizační projektové dokumentace bude třeba upravit.
19. Z listiny označené jako změny projektu „[adresa], část [Anonymizováno]“ ze dne 5. 12. 2013 (příloha č. 17) soud zjistil, že byla vyhotovena žalovaným. Dále z ní plyne, že shrnuje požadavky na změnu projektové dokumentace (žalovaný používá termín prováděcí projektová dokumentace), které byly vzneseny při jednání pracovní skupiny dne 21. 11. 2013, když žalovaný zdůraznil, že změny mají být provedeny tak, aby byly provedeny v co nejmenším rozsahu a minimalizovaly se vícepráce. Mezi požadovanými změnami je zejména uvedeno: zrušení stávající VS tepla a zajištění vytápění objektů ze stávajícího geotermálního vrtu; stávající objekty B a C, které měly být realizovány v rámci aquaparku, budou přičleněny k rekonstrukci [adresa]; v rekonstruované části budou řešeny prostory pro páru a saunu; zachování letní pokladny; zachování přípravy pro budoucí napojení aquaparku. Změny projektové dokumentace (žalovaný používá termín prováděcí projektová dokumentace) mají být zapracovány do 15. 1. 2014 včetně výkazu výměr dle vyhlášky 230/2012 Sb. Listina byla žalobkyni odeslána do datové schránky dne 6. 12. 2013.
20. Ze záznamu z jednání na akci „[adresa]“ ze dne 13. 12. 2013 (příloha č. 18) plyne, že shrnuje obsah jednání konaného dne 13. 12. 2013, kterého se mimo jiné za žalobkyni zúčastnil [tituly před jménem] [jméno FO] a za žalovaného se ho zúčastnily [jméno FO] a [jméno FO]. Dále z něj vyplývá, že byly projednávány změny projektové dokumentace, které byly uvedeny již v dopise ze dne 5. 12. 2013, včetně termínu jejich zapracování. Žalovaný setrval na termínu pro zapracování změn projektové dokumentace a jejího odevzdání do 15. 1. 2014, když žalobkyně předložila svůj harmonogram pro jednotlivé projektové práce, který však žalovaný neschválil. Záznam byl zaslán [tituly před jménem] [jméno FO] emailem dne 19. 12. 2013.
21. Z emailu ze dne 10. 1. 2014 a ze dne 12. 1. 2014 (příloha č. 21) soud zjistil, že se jedná o email odeslaný [tituly před jménem] [jméno FO] pro [jméno FO], když se jedná pouze o část konverzace. Dále z něj plyne, že jí sděluje, že zakázce se již nevěnuje [tituly před jménem] [jméno FO], ale [tituly před jménem] [jméno FO] a dále sděluje konkrétní technické parametry projektu (umístění a velikost šaten, …).
22. Z emailu ze dne 16. 1. 2014 (příloha č. 20) soud zjistil, že se jedná o email odeslaný [tituly před jménem] [jméno FO] pro [jméno FO], jehož přílohu tvoří scan dokumentů předaných žalovanému na jednání ze dne 13. 12. 2013, a to rozpis ceny za rekonstrukci a výstavbu aquaparku (165 245 000 Kč) a včetně výpočtu ceny, o kterou je třeba zvýšit cenu za projektovou dokumentaci, když částku je třeba navýšit o částku 270 000 Kč + DPH. Dále z přílohy plyne, že do ceny za projektovou dokumentaci žalobkyně zahrnuly i výkony označené jako dopracování projektu pro provádění stavby.
23. Ze záznamu z jednání na akci ze dne 17. 1. 2014 (č. l. 110 rub – 111) plyne, že shrnuje obsah jednání konaného dne 17. 1. 2014, kterého se za žalobkyni zúčastnil [tituly před jménem] [jméno FO] a za žalovaného se ho zúčastnily [jméno FO] a [jméno FO]. Dále z něj vyplývá, že byly projednávány změny dokumentace, které byly uvedeny již v dopise ze dne 5. 12. 2013, včetně termínu jejich zapracování. Bylo zopakováno, že došlo ke změně pořadí, když v rámci I. etapy bude zrekonstruována plavecká hala a v rámci II. etapy bude provedena výstavba aquaparku, když změna priorit již byla projednána s projektanty dne 21. 11. 2013. Žalovaný setrval na termínu předání prováděcí projektové dokumentace pro II. etapu projektu do 30. 5. 2014.
24. Z emailu ze dne 20. 1. 2014 (příloha č. 23) soud zjistil, že se jedná o email odeslaný [tituly před jménem] [jméno FO] pro [jméno FO], když přílohu emailu tvoří návrh dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo. Z návrhu dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo vyplývá, že jím má být měněna smlouva o dílo ze dne 21. 8. 2012, když má dojít ke změně pořadí etap (I. etapa bude zahrnovat rekonstrukci plavecké hala a II. etapa bude zahrnovat výstavbu aquaparku), ke změně termínu odevzdání upravené dokumentace [adresa] do 28. 2. 2013, k navýšení ceny díla o 270 000 Kč plus DPH (již zohledněna sleva ve výši 100 000 Kč + DPH). Návrh dodatku č. 2 nebyl podepsán ani žalobkyní, ani žalovaným.
25. Z emailu ze dne 22. 1. 2014 (příloha č. 22) soud zjistil, že se jedná o email odeslaný [jméno FO] pro [tituly před jménem] [jméno FO], jehož přílohu tvoří záznam z jednání ze dne 17. 1 2014. Ze záznamu z jednání ze dne 17. 1 2014 plyne, že se jedná o záznam z jednání pracovní skupiny, kterého se za žalovaného zúčastnily [jméno FO] a [jméno FO] a za žalobkyni se ho zúčastnil [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále z něj vyplývá, že byly probírány změny v souvislosti záměnou pořadí (etap), termíny pro předání projektové dokumentace (žalovaný používá termín prováděcí projektová dokumentace), když žalovaný požadoval odevzdání prováděcí projektové dokumentace pro I. etapu – rekonstrukci stávající plavecké haly do 28. 2. 2014 a odevzdání prováděcí projektová dokumentace pro II. etapu – výstavbu aquaparku do 30. 5. 2014. Dále z něj plyne, že změny předmětu plnění, termínu a ceny plnění budou řešeny v dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo ze dne 21. 8. 2012.
26. Z emailů za období od 20. 1. 2014 do 28. 1. 2014 (příloha č. 25) soud zjistil, že se jedná o email odeslaný [jméno FO] pro [tituly před jménem] [jméno FO], ve kterém mu přeposílá stanovisko poskytovatele dotace k otázkám projektové dokumentace. Z emailu dále plyne, že se jedná pouze o část komunikace mezi stranami, když [jméno FO] zdůraznila, že je třeba postupovat dle zákona č. 137/2006 Sb. a vyhlášky č. 230/2012 Sb.
27. Z emailové korespondence za období od 9. 2. 2014 do 13. 2. 2014 včetně dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo (příloha č. 26) plyne, že se jedná pouze o část komunikace mezi stranami, když se jedná o několik emailů od [tituly před jménem] [jméno FO] pro [jméno FO], ve kterých jí informuje o různých technických parametrech projektu, když uvádí, které parametry je třeba dle vyhlášky č. 230/2012 Sb. dodržet. Z emailu ze dne 13. 2. 2014 plyne, že [tituly před jménem] [jméno FO] jí potvrdil, že byla předjednána cena za dokumentaci za rekonstrukci v částce 270 000 Kč, ze které bude žalobkyní poskytnuta sleva ve výši 100 000 Kč, když uvedl, že tato cena je pro žalobkyni ztrátová, avšak byla nabídnuta s ohledem na skutečnost, že žalobkyně neplnila své smluvní povinnosti včas. Z emailu ze dne 13. 2. 2014 vyplývá, že ohledně části dokumentace – aquapark bude cena řešena samostatně. Přílohu emailu tvoří návrh dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo ze dne 20. 1. 2014, který nebyl podepsán ani žalobkyní, ani žalovaným. Návrh dodatku se neshoduje ani s dodatkem č. 2 podepsaným žalovaným, ani s dodatkem č. 2 podepsaným žalobkyní.
28. Z emailu ze dne 18. 3. 2014 (příloha č. 27) plyne, že se jedná o email od [jméno FO] pro [tituly před jménem] [jméno FO], ve kterém mu posílá návrh dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo. Návrh dodatku č. 2 nebyl podepsán ani žalobkyní, ani žalovaným. Tento návrh dodatku č. 2 se neshoduje s dodatkem č. 2 podepsaným žalovaným, ale shoduje se s dodatkem č. 2 podepsaným žalovaným dne 16. 6. 2014.
29. Z kopie dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo na zpracování dokumentace ze dne 20. 1. 2014 (č. l. 45-49, 108-110) plyne, že se jedná o návrh dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo ze dne 20. 1. 2014, který nebyl podepsán ani žalobkyní, ani žalovaným. Návrh dodatku se neshoduje ani s dodatkem č. 2 podepsaným žalovaným, ani s dodatkem č. 2 podepsaným žalobkyní.
30. Z dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo na zpracování dokumentace ze dne 20. 1. 2014 (příloha č. 24) soud zjistil, že byl podepsán pouze žalobkyní dne 20. 1. 2014, když za žalobkyni ho podepsal [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále z něj vyplývá, že jím má být měněna smlouva o dílo ze dne 21. 8. 2012, když má dojít ke změně předmětu díla, resp. doplnění specifikace předmětu díla, a to bodu G (doplnění bodu Ga) – když předmětem má být zpracování projektové dokumentace pro zadání stavby v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb. a v souladu s vyhláškou č. 230/2012 Sb., když specifikace změn díla je uvedena v návrhu jako bod Ga, když navržené změny jsou totožné s požadavky žalovaného uvedenými v dopisem ze dne 5. 12. 2013 (zejména zrušení stávající VS tepla a zajištění vytápění objektů ze stávajícího geotermálního vrtu; stávající objekty B a C, které měly být realizovány v rámci aquaparku, budou přičleněny k rekonstrukci [adresa]; v rekonstruované části budou řešeny prostory pro páru a saunu; zachování letní pokladny; zachování přípravy pro budoucí napojení aquaparku; …). Dále z něj vyplývá, že jím má být dále měněna doba plnění, když projektová dokumentace má být dokončena do 28. 2. 2014. Dále z něj plyne, že jím má být dále měněna cena díla, když má dojít k navýšení ceny o částku ve výši 170 000 Kč bez DPH. Dodatek neobsahuje podpis žalovaného.
31. Z výpisu z usnesení jednání [adresa] ze dne 9. 6. 2014 (příloha č. 29) plyne, že [adresa] schválila znění dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo na zpracování dokumentace na akci „[adresa]“. Přílohu usnesení tvoří dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo ze dne 21. 8. 2012 (příloha č. 29, č. l. 51-55), který byl dne 16. 6. 2014 podepsán žalovaným, když neobsahuje podpis žalobkyně. Dále z něj vyplývá, že jím má být měněna smlouva o dílo ze dne 21. 8. 2012, když má dojít ke změně předmětu díla, a to bodu G – když předmětem má být zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb. a v souladu s vyhláškou č. 230/2012 Sb. Dále z něj vyplývá, že jím má být dále měněna doba plnění, když projektová dokumentace pro provedení stavby pro I. etapu má být dokončena do 28. 2. 2014. Dále z něj plyne, že jím má být dále měněna cena díla, když má dojít k navýšení ceny díla o částku ve výši 170 000 Kč bez DPH. Dodatek neobsahuje podpis žalobkyně. Návrh dodatku č. 2 ze dne 16. 6. 2014 se neshoduje s dodatkem č. 2 podepsaným žalobkyní dne 20. 1. 2014, když neobsahuje preambuli, v jednotlivých dodatcích se neshoduje přehled činností včetně jejich ocenění (obsah tabulek), v dodatcích je tak z části odlišně vymezen předmět smlouvy o dílo.
32. Z dopisu označeného jako žádost o podepsání dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo na zpracování projektové dokumentace ze dne 17. 6. 2014 (č. l. 50) plyne, že se jedná o dopis vystavený žalovaným pro žalobkyni, ve kterém jí žádá o podpis přiloženého dodatku. Přílohu dopisu tvoří kopie dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo na zpracování projektové dokumentace ze dne 16. 6. 2014.
33. Z dopisu ze dne 24. 7. 2014 (příloha č. 30) soud zjistil, že žalobkyně sděluje žalovanému, že dne 18. 6. 2014 obdržela návrh dodatku č. 2, který však neakceptuje, neboť cena uvedená v dodatku je pod cenou obvyklou. Žalobkyně navrhla jednat o kompenzaci nákladů za dokumentaci zpracovanou dle dodatku č. 2, nebo vrácení dokumentace zpracované nad rámec smlouvy o dílo a předané na základě dodacích listů [Anonymizováno] a [Anonymizováno].
34. Z dopisu ze dne 31. 7. 2014 (příloha č. 31) soud zjistil, že žalovaný sděluje žalobkyni, že obdržel dopis ze dne 24. 7. 2014 a k řešení situace navrhl osobní setkání.
35. Z faktury č. [tel. číslo] (č. l. 15) soud zjistil, že byla vystavena dne 19. 12. 2013 žalobkyní jako dodavatelem pro žalovaného na částku ve výši 605 000 Kč za zpracování projektové dokumentace pro zadání stavby na akci „[adresa]“ dle smlouvy o dílo ze dne 21. 8. 2012, když splatnost byla stanovena do 17. 2. 2014.
36. Z faktury č. [tel. číslo] ze dne 19. 12. 2013 (č. l. 112 rub) soud zjistil, že byla vystavena dne 19. 12. 2013 žalobkyní jako dodavatelem pro žalovaného na částku ve výši 605 000 Kč za zpracování projektové dokumentace pro zadání stavby na akci „[adresa]“ dle smlouvy o dílo ze dne 21. 8. 2012, když splatnost byla stanovena do 17. 2. 2014. Dále z ní plyne, že částka měla být uhrazena na účet žalobkyně jako dodavatele č. [č. účtu]. Faktura byla žalovanému předána dne 20. 12. 2013.
37. Z likvidačního listu ze dne 6. 5. 2014 (č. l. 111 rub) plyne, že dne 6. 5. 2014 byl žalovaným zadán příkaz k úhradě částky ve výši 605 000 Kč určené pro dodavatele označeného jako žalobkyně.
38. Z části výpisu z účtu (č. l. 112) plyne, že se jedná o výpis z účtu žalovaného, ze kterého byla dne 9. 5. 2014 odeslána částka ve výši 605 000 Kč na účet č. [č. účtu].
39. Z dodacího listu č. [Anonymizováno] (příloha č. 13) soud zjistil, že jako dodavatel je v něm označena žalobkyně a jako odběratel je v něm označen žalovaný, když byl dne 27. 9. 2012 podepsán žalovaným. Dále z něj plyne, že žalovaný si dne 27. 9. 2012 převzal dokument označený jako [adresa] – studie včetně CD.
40. Z dodacího listu č. [Anonymizováno] (příloha č. 14) soud zjistil, že jako dodavatel je v něm označena žalobkyně a jako odběratel je v něm označen žalovaný, když byl dne 18. 2. 2013 opatřen razítkem žalovaného. Dále z něj plyne, že žalovaný si dne 18. 2. 2013 převzal dokument označený jako [adresa] včetně CD.
41. Z dodacího listu č. [Anonymizováno] (příloha č. 16) soud zjistil, že jako dodavatel je v něm označena žalobkyně a jako odběratel je v něm označen žalovaný, když byl dne 1. 8. 2013 opatřen razítkem žalovaného. Dále z něj plyne, že žalovaný si dne 1. 8. 2013 převzal dokument označený jako [adresa] – Dokumentace pro stavební povolení.
42. Z kopie dodacího listu [Anonymizováno] (č. l. 113) soud zjistil, že jako dodavatel je v něm označena žalobkyně a jako odběratel je v něm označen žalovaný, když byl dne 13. 12. 2013 opatřen razítkem žalovaného. Dále z něj plyne, že jako dokument určený k předání je uvedeno [adresa] – Projekt pro provádění stavby, když rukou do něj bylo vepsáno „bez kontrolních rozpočtů“.
43. Z dodacího listu č. [Anonymizováno] (příloha č. 19) soud zjistil, že jako dodavatel je v něm označena žalobkyně a jako odběratel je v něm označen žalovaný, když byl dne 13. 12. 2013 opatřen razítkem žalovaného. Dále z něj plyne, že žalovaný si dne 13. 12. 2013 převzal dokument označený jako [adresa] – Projekt pro provádění stavby bez kontrolních rozpočtů.
44. Z kopie dodacího listu [Anonymizováno] (č. l. 113 rub) soud zjistil, že jako dodavatel je v něm označena žalobkyně a jako odběratel je v něm označen žalovaný, když byl dne 29. 4. 2014 opatřen razítkem žalovaného. Dále z něj plyne, že jako dokument určený k předání je uvedeno [adresa] – změna prováděcího projektu, Realizační prováděcí dokumentace + CD.
45. Z dodacího listu č. [Anonymizováno] ze dne 3. 3. 2014 + CD (příloha č. 28) soud zjistil, že jako dodavatel je v něm označena žalobkyně a jako odběratel je v něm označen žalovaný, když byl dne 29. 4. 2014 opatřen razítkem žalovaného. Dále z něj plyne, že žalovaný si převzal dokument označený jako [adresa] – změna prováděcího projektu, Realizační projektová dokumentace.
46. Z listiny označené jako reklamace prováděcí projektové dokumentace [adresa] ze dne 5. 1. 2015 (příloha č. 32) plyne, že se jedná o dopis žalovaného adresovaný žalobkyni, ve kterém reklamuje nedostatky dokumentace předané dne 28. 2. 2014, které byly v dopise podrobně specifikovány. Listina byla žalobkyni odeslána do datové schránky dne 14. 1. 2015 (doručenka).
47. Z listiny označené jako reklamace prováděcí projektové dokumentace [adresa] ze dne 10. 2. 2015 (příloha č. 33) plyne, že se jedná o dopis žalovaného adresovaný žalobkyni, ve kterém reklamuje nedostatky dokumentace předané dne 28. 2. 2014, které byly v dopise podrobně specifikovány, když se jedná o jiné nedostatky nežli uvedené v listině ze dne 5. 1. 2015. Listina byla žalobkyni odeslána do datové schránky dne 16. 2. 2015 (doručenka).
48. Z listiny označené jako reklamace prováděcí projektové dokumentace [adresa] ze dne 17. 3. 2015 (příloha č. 34) plyne, že se jedná o dopis žalovaného adresovaný žalobkyni, ve kterém reklamuje nedostatky dokumentace předané dne 28. 2. 2014, které byly v dopise podrobně specifikovány, když se jedná o jiné nedostatky nežli uvedené v listině ze dne 5. 1. 2015 a ze dne 10. 2. 2015. Listina byla žalobkyni odeslána do datové schránky dne 19. 3. 2015 (doručenka).
49. Z listiny označené jako reklamace prováděcí projektové dokumentace [adresa] ze dne 13. 4. 2015 (příloha č. 35) plyne, že se jedná o dopis žalovaného adresovaný žalobkyni, ve kterém reklamuje nedostatky dokumentace předané dne 28. 2. 2014, které byly v dopise podrobně specifikovány, když se jedná o jiné nedostatky nežli uvedené v listině ze dne 5. 1. 2015, ze dne 10. 2. 2015 a ze dne 17. 3. 2015. Listina byla žalobkyni odeslána do datové schránky dne 17. 4. 2015 (doručenka).
50. Z listiny označené jako reklamace prováděcí projektové dokumentace [adresa] ze dne 15. 5. 2015 (příloha č. 36) plyne, že se jedná o dopis žalovaného adresovaný žalobkyni, ve kterém reklamuje nedostatky dokumentace předané dne 28. 2. 2014, které byly v dopise podrobně specifikovány, když se jedná o jiné nedostatky nežli uvedené v listině ze dne 5. 1. 2015, ze dne 10. 2. 2015, ze dne 17. 3. 2015 a ze dne 13. 4. 2015. Listina byla žalobkyni odeslána do datové schránky dne 20. 5. 2015 (doručenka).
51. Z dopisu ze dne 24. 2. 2015 (č. l. 96-97) plyne, že se jedná o dopis vyhotovený zástupcem žalobkyně pro žalovaného, kterém mu sděluje, že reklamacím ze dne 5. 1. 2015 a ze dne 10. 2. 2015 k dokumentaci předané dne 28. 2. 2014 nelze vyhovět, neboť předaná dokumentace ze dne 28. 2. 2014 nebyla předmětem smlouvy o dílo. Dále z něj plyne, že předmětem veřejné zakázky nebyla prováděcí projektová dokumentace.
52. Z dopisu označeného jako výzva [adresa] ze dne 16. 9. 2015 (č. l. 56, 93-94) plyne, že se jedná o dopis vyhotovený zástupcem žalobkyně pro žalovaného, kterým byl žalovaný vyzván k úhradě bezdůvodného obohacení v částce 1 500 000 Kč do 7 dnů od doručení dopisu, a to za žalovanému předanou projektovou dokumentaci pro provádění stavby, k jejímuž vyhotovení však žalobkyně nebyla povinna.
53. Z upomínky ze dne 24. 9. 2015 (č. l. 57, 95) plyne, že se jedná o dopis vyhotovený zástupcem žalobkyně pro žalovaného, kterým byl žalovaný vyzván k úhradě bezdůvodného obohacení v částce 1 500 000 Kč do 7 dnů, s upozorněním na možnost podání žaloby.
54. Z oznámení o zakázce (příloha č. 37) plyne, že jako veřejný zadavatel v něm byl označen žalovaný, jako předmět zakázky bylo uvedeno provedení stavebních prací.
55. Ze zadávací dokumentace k veřejné zakázce (příloha č. 38) plyne, že jako veřejný zadavatel v něm byl označen žalovaný, jako předmět zakázky byla uvedena kompletní rekonstrukce plavecké haly (stavební práce a technologické zařízení), když předmět plnění je specifikován zadávací projektovou dokumentací ze dne 28. 2. 2014, která je přílohou zadávací dokumentace.
56. Z kalkulace ceny – Dopracování projektu pro provádění stavby (DPS) ze dne 8. 2. 2019 (č. l. 91) soud zjistil, že byla vyhotovena žalobkyní ve výpočetním programu pro výpočet dle ceníku [Anonymizováno], když cena za projektovou dokumentaci pro provedení stavby s náklady na stavbu ve výši 332 mil. Kč byla vypočtena ve výši 2 049 680 Kč.
57. Ze sazebníku pro navrhování nabídkových cen projektových prací a inženýrských činnosti (č. l. 98-100) plyne způsob stanovení ceny za inženýrsko-projektové práce dle [Anonymizováno].
58. Z výslechu svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že svědkyně je zaměstnankyní žalovaného. Z výslechu svědkyně plyne, že smlouva o dílo byla uzavřena na základě výběrového řízení, ve kterém bylo učiněno více nabídek, z nichž žalobkyně nabídla velmi nízkou cenu - asi 37 % předpokládané ceny, když předpokládaná cena projektových prací byla stanovená dle sazebníku [Anonymizováno] na zhruba na 5 miliónů korun. Při stanovení předpokládané ceny žalovaný vycházel z konečné hodnoty stavby, která měla činit 240-250 miliónů korun. Předmětem zakázky byla projektová dokumentace na aquapark i na stávající plaveckou halu. Předmětem řízení byly dva samostatné celky: aquapark a stávající hala. V textu veřejné zakázky bylo použito sousloví zadávací dokumentace, ale protože v budoucnu měla platit vyhláška č. 230/2012, svědkyně s [tituly před jménem] [jméno FO] projednala, že žalovaný požaduje vyhotovit prováděcí projektovou dokumentaci, i proto žalovaný požadoval po žalobkyni zdůvodnění nízké nabídkové ceny. Ve výběrovém řízení byla vybrána žalobkyně a následně s ní byla uzavřena smlouva o dílo. Za žalobkyni jednal [tituly před jménem] [jméno FO]. Projekty měly být vyhotoveny ve stejný čas, ale původně měl být první realizován aquapark a poté rekonstrukce stávající plavecké haly. Na jednání řídící skupiny dne 19. 10. 2012, kterého byl přítomen zástupce žalobkyně, došlo ke změně priorit a první měla být realizována rekonstrukce stávající plavecké haly. Na jednání řídící skupiny dne 19. 10. 2012 byl žalovaným vznesen požadavek i na další změny, když ze strany žalobkyně byl žalovaný ujištěn, že změny se dají ještě provést, avšak dojde k drobnému zdržení, když [tituly před jménem] [jméno FO] následně emailem poslal rozklad nákladů v souvislosti se změnou. Z výslechu vyplynulo, že [tituly před jménem] [jméno FO] vyčíslil cenu za změnu dokumentace na 270 000 Kč bez DPH, když tuto cenu jim potvrdil i [tituly před jménem] [jméno FO], který začal na projektu pracovat místo [tituly před jménem] [jméno FO]. Následně došlo k vyhotovení návrhu dodatku ke smlouvě o dílo, když žalovaný požadoval rozdělení ceny zvlášť pro aquapark a zvlášť pro rekonstrukci stávající haly. Jako zhotovitel stavby byl na základě veřejné zakázky vybrán [Anonymizováno], když jako podklad pro veřejnou zakázku sloužila projektová dokumentace žalobkyně.
59. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že svědek je bývalým zaměstnancem žalobkyně, když u ní pracoval na pozici hlavního inženýra projektu. Dále z výslechu svědka plyne, že mu před jeho výslechem byl znám obsah protokolu o výslechu svědkyně [jméno FO]. Dále z něj vyplývá, že dne 8. 8. 2012 se svědek u žalovaného zúčastnil jednání o podmínkách smlouvy, když byl stanoven harmonogram jednotlivých prací (projektů). Prvním úkolem bylo vypracování studie stavby, která byla odevzdána dne 27. 9. 2012. Svědek uvedl, že dle studie bude v první etapě postaven aquapark a ve druhé etapě proběhne rekonstrukce bazénu. Dne 21. 6. 2013 byl uzavřen dodatek č. 1, ve kterém došlo k posunutí termínů k odevzdání jednotlivých prací. Dále z něj plyne, že na jednání řídící skupiny dne 25. 10. 2013, kterého se zúčastnil [tituly před jménem] [jméno FO], došlo ke změně priorit, kdy první měla proběhnout rekonstrukce stávajícího bazénu a poté stavba aquaparku, když písemně byla změna žalovaným sdělena 6. 12. 2013. Po svědkovi projekt převzal inženýr [tituly před jménem] [jméno FO]. Z výslechu plyne, že žalovaný jako investor neměl žádné požadavky na vzhled či technologie, když jediným požadavkem bylo to, že nesmí dojít k přerušení provozu stávajícího bazénu. Svědek uvedl, že žalobkyni nebylo umožněno provést stavebně technickou prohlídku nad stávajícími podhledy bazénu.
60. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že svědek je zaměstnancem a zároveň společníkem žalobkyně. Z výslechu svědka plyne, že před svým výslechem hovořil se zástupcem žalobkyně o tom, co se dělo při minulých jednáních, jak probíhaly projekční práce, kdy se co projektovalo, hovořili i o podkladech pro soudní řízení. Svědek převzal projekt v prosinci 2013 po kolegovi [tituly před jménem] [jméno FO], když měl na starosti technickou stránku projektu, nikoliv obsah smlouvy. Projekt převzal ve fázi, kdy byla hotová zadávací dokumentace a měl ho dokončit a vytvořit realizační dokumentaci a zapracovat do ní požadované změny. Dokumentace měla být předána na přelomu února a března roku 2014. Žalovaný v březnu 2014 vypsal soutěž na zhotovitele projektu, který byl vybrán asi v červenci roku 2014. Žalovaný byl ochoten zaplatit navýšenou částku, a to s ohledem na požadované změny. Byl připravován dodatek č. 2, který měl reagovat na změny, které si žalovaný vyžádal. Cenu uvedenou v žalobkyní navrženém dodatku č. 2 v částce 270 000 Kč mu sdělil kolega [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovanému byla dána sleva 100 000 Kč, protože žalobkyně nedodala dostatečný počet paré a zpozdila se s dodáním dokumentace.
61. Ze znaleckého posudku (č. l. 368-400) ve spojení s výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] jakožto zpracovatele znaleckého posudku ve spojení se studií plyne, že studie nemusí obsahovat všechny položky, když v průběhu vyhotovování projektové dokumentace může dojít k odchylkám od původní studie, a to i v zásadním rozsahu. Studie může být s ohledem na různé okolnosti různě podrobná a může obsahovat různé množství variant (vzhledových, technických, technologických), když různé varianty studie se dělají i proto, aby se k různým variantám stanovily předpokládané náklady na provedení stavby. V daném případě studie žádné varianty k výběru neobsahuje. Ze studie je jednoznačně patrné, že má dojít k rekonstrukci stávajícího plaveckého areálu a dále že má dojít k přístavbě nějakých dalších objektů.
62. Ze znaleckého posudku (č. l. 368-400) ve spojení s výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] jakožto zpracovatele znaleckého posudku ve spojení se projektovou dokumentací pro stavební povolení plyne, že dokumentace pro stavební povolení, není tak podrobná jako dokumentace pro provedení stavby, ale je dostatečně podrobná, aby na základě ní stavební úřad vydal stavební povolení. Z předložené dokumentace pro stavební povolení nelze zjistit, zda tato dokumentace obsahuje projekt na výstavbu aquaparku. Předložená dokumentace pro stavební povolení obsahuje poměrně složité propojení stávajícího zdroje tepla (parní výměníkové stanice) s geotermálním vrtem.
63. Ze znaleckého posudku (č. l. 368-400) ve spojení s výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] jakožto zpracovatele znaleckého posudku ve spojení s dokumentací označenou jako projekt pro provádění stavby ([tituly před jménem] [jméno FO]) či [adresa] – Projekt pro provádění stavby, datum vyhotovení dne 15. 11. 2013 plyne, že by bylo možno podle této dokumentace stavět, avšak bylo by ještě třeba ji rozpracovat. Tato dokumentace je podrobnější než dokumentace pro stavební povolení a více se blíží k dokumentaci pro provedení stavby, a to asi z 80 % je blíže k dokumentaci pro provedení stavby.
64. Ze znaleckého posudku (č. l. 368-400) ve spojení s výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] jakožto zpracovatele znaleckého posudku ve spojení s dokumentací označenou jako realizační projektová dokumentace ([tituly před jménem] [jméno FO]) či [adresa] – změna prováděcího projektu, Realizační projektová dokumentace, datum vyhotovení dne 28. 2. 2014 plyne, že tato dokumentace neobsahuje projekt na výstavbu aquaparku. Tato dokumentace je podrobnější než dokumentace pro stavební povolení a více se blíží k dokumentaci pro provedení stavby, a to asi z 80 % je blíže k dokumentaci pro provedení stavby.
65. Ze znaleckého posudku (č. l. 368-400) ve spojení s výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že dokumentace označená jako realizační projektová dokumentace ([tituly před jménem] [jméno FO]) či [adresa] – změna prováděcího projektu, Realizační projektová dokumentace se od dokumentace označené jako projekt pro provádění stavby ([tituly před jménem] [jméno FO]) či [adresa] – Projekt pro provádění stavby liší asi o 10 %, když podstata projektu byla zachována, některé části projektu, např. průvodní zpráva, nebyly změněny, některé části byly změněny s ohledem na komunikaci stran. Znalec uvedl, že zohlednil to, že na celém projektu pracoval od začátku jeden tým (žalobkyně), tedy měli znalost o vývoji projektu, měli znalost o předchozích dokumentacích, které zpracovávali.
66. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný výzvou k podání nabídky v červnu roku 2012 vyzval v rámci zadávacího řízení k podání cenových nabídek na veřejnou zakázku, jejímž předmětem bylo vypracování projektové dokumentace a výkon inženýrské činnosti včetně autorského dozoru stavby pro akci [adresa], když předpokládané investiční náklady byly 244 mil. Kč včetně DPH. Uchazeč měl mimo jiné vyhotovit projektovou dokumentaci pro zadání stavby (bod G) v souladu se zákonem 137/2006 Sb. zákona v platném znění, když dokumentace měla být rozdělena na dvě samostatné etapy s možností realizovat každou etapu samostatně. V rámci veřejné soutěže byla uchazečům dne 27. 6. 2012 umožněna prohlídka místa samotného – [adresa], když za žalobkyni se prohlídky zúčastnil [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 11. 7. 2012 komise pro posouzení a hodnocení nabídek zhodnotila nabídky podané na základě výzvy k podání nabídek, když nabídku odevzdalo 8 společností, když šest z osmi společností nabídlo cenu v rozmezí od 4 012 800 Kč do 6 000 000 Kč, jedna společnost ([právnická osoba]) nabídla cenu 2 914 488 Kč a žalobkyně nabídla cenu 2 220 000 Kč. Žalobkyní nabídnutá cena byla jako jediná žalovaným vyhodnocena jako mimořádně nízká, proto žalovaný dne 12. 7. 2012 vyzval žalobkyni ke zdůvodnění podané nabídkové ceny, když měla zejména uvést ekonomické aspekty, ze kterých při stanovení ceny vycházela. Dne 17. 7. 2012 žalobkyně žalovanému sdělila, že trvá na učiněné cenové nabídce, když příloha dopisu obsahovala tabulku s uvedením ceny za jednotlivé výkony - u bodu G projektové dokumentace pro zadání stavby bylo uvedeno DZS (TDVV) = prováděčka, cena 500 000 Kč a V 320/2012. Příloha byla datována dnem 9. 7. 2012 a byla podepsána [tituly před jménem] [jméno FO] jakožto vedoucím projektu, a byla pevně spojena s dopisem ze dne 17. 7. 2012. Dne 27. 7. 2012 komise pro posouzení a hodnocení nabídek znovu vyhodnotila nabídky, když podané nabídky byly hodnoceny dle nejnižší nabídkové ceny a na prvním místě se umístila nabídka žalobkyně v částce ve výši 2 220 000 Kč s DPH. Žalovaný, po jednání [adresa] dne 27. 7. 2012, dne 30. 7. 2012 oznámil, že jako nejvýhodnější nabídka byla vybrána nabídka žalobkyně s nabídkovou cenou ve výši 2 220 000 Kč včetně DPH. Žalovaný jako objednatel podepsal dne 13. 8. 2012 smlouvu o dílo, když dne 21. 8. 2012 byla smlouva o dílo podepsána žalobkyní jako zhotovitelem. Předmět smlouvy o dílo byl specifikován shodně jako ve výzvě k podání nabídky a prokázání splnění kvalifikace na zpracování projektové dokumentace a zajištění inženýrské činnosti. Smlouvou o dílo se zhotovitel zavázal vypracovat projektovou dokumentaci a provést výkon inženýrské činnosti včetně autorského dozoru stavby pro akci [adresa], a objednatel se zavázal uhradit cenu díla v celkové výši 1 850 000 Kč bez DPH, 2 220 000 Kč s DPH (20 %), když dílo bylo specifikováno v bodech A až H smlouvy. Zhotovitel se smlouvou mimo jiné zavázal vyhotovit: návrh stavby (studie) dle stavebního programu zadavatele (bod B); projektovou dokumentaci pro územní řízení (bod C); projektovou dokumentaci ke stavebnímu povolení (bod E); projektovou dokumentaci pro zadání stavby (bod G); autorský dozor (bod H). Projektová dokumentace pro zadání stavby byla ve výzvě popsána jako zpracování projektové dokumentace pro zadání stavby v souladu se zákonem 137/2006 Sb. zákona v platném znění. Smlouvou se zhotovitel zavázal zpracovat dokumentaci tak, že bude rozdělena na dvě samostatné etapy – rekonstrukce stávajícího bazénu a výstavba aquaparku - s možností realizovat každou etapu samostatně, když každá etapa bude obsahovat samostatný výkaz výměr i kontrolní rozpočet. Zhotovitel se zavázal provést dílo v celém rozsahu nejpozději do 320 dnů ode dne podpisu smlouvy, tj. do 7. 7. 2013.
67. Podle § 536 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obchodní zákoník“) smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Dle odstavce druhého téhož ustanovení dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Dle odstavce třetího téhož ustanovení cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení.
68. Podle § 546 odst. 1 obchodního zákoníku objednatel je povinen zhotoviteli zaplatit cenu dohodnutou ve smlouvě nebo určenou způsobem stanoveným ve smlouvě. Není-li cena takto dohodnutá nebo určitelná a smlouva je přesto platná (§ 536 odst. 3), je objednatel povinen zaplatit cenu, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek.
69. Podle § 548 odst. 1 obchodního zákoníku objednatel je povinen zaplatit zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě. Pokud ze smlouvy nebo tohoto zákona nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla.
70. Podle § 266 odst. 1 obchodního zákoníku projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám.
71. Dle § 44 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění účinném od 1. 4. 2012 do 31. 12. 2013 (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“), zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce musí kromě náležitostí uvedených v odstavci 3 obsahovat a) příslušnou dokumentaci v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem zpracovanou do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky, b) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, a to rovněž v elektronické podobě.
72. Komentované ustanovení s účinností od 1. 4. 2012 stanoví, že specifikace veřejných zakázek na stavební práce se sjednocuje, resp. požadavky na zadávací podmínky, včetně soupisu prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, a to rovněž v elektronické podobě. Stavební práce jsou objemově nejvýznamnější druh veřejných zakázek. Uvedené má být konkretizováno v prováděcím předpisu, který dosud nebyl vydán. Vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, nabývá účinnosti dnem 1. září 2012. Tento prováděcí předpis zavádí institut projektové dokumentace pro provádění stavby, která je příslušnou dokumentací pro všechny stavby. Jde o dokumentaci určující stavbu v technických, ekonomických a architektonických podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, jeho hmotové, materiálové, stavebně-technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti, vzhled a jakost, a která umožňuje vyhotovit soupis stavebních prací, dodávek a služeb (soupis prací) včetně výkazu výměr (Jurčík, R. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012 - komentář k § 44 odstavci 4).
73. Dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr ve znění účinném od 1. 9. 2012 do 30. 9. 2016, pro všechny stavby je příslušnou dokumentací projektová dokumentace pro provádění stavby. Vyhláška č. 230/2012 Sb. byla vydána dne 25. 6. 2012, ve Sbírce zákonů byla vyhlášena dne 4. 7. 2012, když účinnosti nabyla dne 1. 9. 2012.
74. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 21. 8. 2012 platně uzavřena smlouva o dílo dle § 536 a násl. obchodního zákoníku, kterou se žalobkyně zavázala pro žalovaného provést dílo ve stanoveném termínu, a kterou se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni sjednanou cenu díla. Smlouva o dílo byla uzavřena na základě výsledku zadávacího řízení realizovaného dle zákona o veřejných zakázkách, ve kterém žalovaný jako zadavatel veřejné zakázky vybral jako nejvýhodnější nabídkovou cenu vznesenou žalobkyní jakožto uchazečkou. Dílo bylo ve smlouvě o dílo specifikováno v bodech A až H smlouvy. Žalobkyně se smlouvou zejména zavázala provést návrh stavby (studii) dle stavebního programu zadavatele (bod B); projektovou dokumentaci pro územní řízení (bod C); projektovou dokumentaci ke stavebnímu povolení (bod E); projektovou dokumentaci pro zadání stavby (bod G); autorský dozor (bod H). Mezi účastníky byl v řízení spor o výklad pojmu projektová dokumentace pro zadání stavby, resp. o to, jak podrobná má být tato projektová dokumentace pro zadání stavby. Sama smlouva o dílo pojem projektová dokumentace pro zadání stavby nijak nevysvětluje a v bodu G odkazuje pouze na zákon o veřejných zakázkách. Jelikož smlouva o dílo byla uzavřena na základě zadávacího řízení, muselo dílo splňovat i podmínky stanovené zákonem o veřejných zakázkách, tedy projektová dokumentace musela mimo jiné splňovat podmínky stanovené v § 44 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách, když však ohledně rozsahu (podrobnosti) projektové dokumentace zákon o veřejných zakázkách odkazoval na prováděcí vyhlášku. V době zahájení zadávacího řízení i v době podpisu smlouvy o dílo však nebyla účinná žádná prováděcí vyhláška, avšak byla již vydána vyhláška č. 230/2012 Sb., která však nabyla účinnosti až dne 1. 9. 2012, tedy až po podpisu smlouvy o dílo. V průběhu zadávacího řízení i v době podpisu smlouvy o dílo byl již obsah vyhlášky č. 230/2012 Sb. znám, když dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 230/2012 Sb. bylo třeba projektovou dokumentaci vyhotovit v rozsahu projektové dokumentace pro provedení stavby. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že přestože vyhláška č. 230/2012 Sb. nebyla v době podpisu smlouvy o dílo účinná, a tedy pro smluvní strany závazná, smluvní strany si právě v očekávání její účinnosti sjednaly, že žalobkyně je dle bodu G smlouvy o dílo povinna provést prováděcí projektovou dokumentaci/ projektovou dokumentaci pro provádění stavby. Toto vyplynulo nejen z výpovědi svědkyně [jméno FO], jenž soud hodnotí jako spontánní a věrohodnou, která uvedla, že o skutečnosti, že bude dle bodu G smlouvy třeba vyhotovit prováděcí projektovou dokumentaci výslovně informovala žalobkyni ještě před podpisem smlouvy o dílo (v rámci výzvy ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny žalobkyně), ale z listinných důkazů, a to zejména z přílohy ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny žalobkyně ze dne 17. 7. 2012, když sama žalobkyně k dobu G připsala hovorový termín pro prováděcí projektovou dokumentaci („prováděčka“), ale připsala k tomuto bodu i číslo dosud neúčinné vyhlášky č. 230/2012 Sb. Soud dodává, že příloha byla pevně připojena ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny žalobkyně ze dne 17. 7. 2012, a byla opatřena razítkem žalobkyně a podpisem [tituly před jménem] [jméno FO], který vystupoval za žalobkyni v průběhu zadávací řízení. Tedy výklad termínu projektová dokumentace pro zadání stavby byl oběma smluvním stranám znám (§ 266 obchodního zákoníku). Žalovaný následně termín prováděcí projektová dokumentace používal i při jednáních účastníků v průběhu trvání smlouvy o dílo a žalobkyně se vůči použití tohoto termínu nikdy nevymezila. Sama žalobkyně, resp. [tituly před jménem] [jméno FO] jako vedoucí projektu např. v emailu ze dne 22. 10. 2013 požil termín prováděcí projekt. V dalších emailem používal termín realizační dokumentace, kterým žalobkyně později označila projektovou dokumentaci ze dne 28. 2. 2014, kterou sama žalobkyně považuje za prováděcí projektovou dokumentaci. Žalobkyně až v dopise ze dne 24. 2. 2015, tedy po termínu dodání projektové dokumentace dne 28. 2. 2014, uvedla, že předmětem smlouvy o dílo (předmětem veřejné zakázky) nebyla prováděcí projektová dokumentace. Soud rovněž přihlédl i k tomu, že obsah vyhlášky č. 230/2012 Sb., byl před uzavřením smlouvy znám, avšak vyhláška nenabyla účinnosti. Jediný důkaz, který nebyl v souladu se shora uvedeným závěrem soud byla výpověď svědka [tituly před jménem] [jméno FO], jehož výpověď však posoudil jako nevěrohodnou, jednak proto, že mu byl znám obsah předchozích průběhů jednání, a bylo očividné, že se na svou výpověď připravoval, navíc i v jiných částech nebyla jeho výpověď v souladu s ostatními důkazy např. svědek [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že ve studii bylo uvedeno více variant řešení projektu, avšak žalovaný si vybral variantu nejdražší, avšak ze studie ve spojení s výslechem znalce vyplynulo, že ve studii byla zpracována pouze jedna varianta řešení či uvedl, že jim nebyla umožněna stavebně technická prohlídka místa plnění, avšak z kontaktního listu uchazeče plyne, že za žalobkyni se on sám zúčastnil prohlídky místa plnění. Soud dodává, že nároky na díla, dle smluv o dílo uzavřených na základě zadávacího řízení musí splňovat podmínky stanovené smlouvou, ale i podmínky z plynoucí ze zákona o veřejných zakázkách včetně prováděcích předpisů, což však nebrání tomu, aby si smluvní strany ve smlouvě sjednaly více povinností (větší rozsah prací) nežli ukládá zákon. Tak tomu bylo právě v projednávané věci, když v očekávání, že brzy vstoupí v účinnost nová prováděcí vyhláška (230/2012 Sb.), si strany sjednaly větší rozsah prací, spočívající mimo jiné ve vyhotovení prováděcí projektové dokumentaci, nežli by explicitně ukládal zákon o veřejných zakázkách. Toto ujednání smluvních stran proto ani nemohlo být v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, který tuto otázku podrobně neupravoval.
75. K námitce žalobkyně, že žalobkyně prováděcí projektovou dokumentaci vyhotovila v důsledku omylu ohledně svých smluvních povinnosti, když tento omyl zjistil až vedoucí projektu [tituly před jménem] [jméno FO], soud uvádí, že svědek [tituly před jménem] [jméno FO] nebyl přítomen jednání účastníků před uzavřením smlouvy ani při podpisu smlouvy a nemohl tak vědět co si strany sjednaly, resp. co myslely termínem dokumentace pro zadání stavby. Jednání před uzavření smlouvy se účastnil [tituly před jménem] [jméno FO] jako vedoucí projektu a tomu (potažmo žalobkyni) význam použitého termínu - dokumentace pro zadání stavby byl znám a znamenal prováděcí projektová dokumentace. Když následně po [tituly před jménem] [jméno FO] projekt převzal [tituly před jménem] [jméno FO], nemohl si termín projektová dokumentace pro zadání stavby vyložit jinak, nežli jak si ho vymezili strany při uzavření smlouvy, pokud tak učinil, nemůže to mít vliv na povinnosti, které si strany ve smlouvě „původně“ sjednaly. Z provedených důkazů navíc neplyne, že by [tituly před jménem] [jméno FO] po převzetí projektu od [tituly před jménem] [jméno FO] nějak žalovaného upozornil na nesrovnalosti ve smlouvě o dílo a žalovaným požadovaným plněním. Sám [tituly před jménem] [jméno FO] při svém výslechu sdělil, že řešil technické záležitosti projektu nikoliv smluvní záležitosti.
76. Nejvyšší soud ČR ve své rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 594/2012 vyjádřil právní názor: „Úsudek o tom, že s porušením zákona o veřejných zakázkách není spojen závěr o neplatnosti smlouvy, která měla být uzavřena na základě zadání veřejné zakázky, podporuje i právní úprava zadávání veřejných zakázek po 1. 1. 2010. Z důvodové zprávy k zákonu č. 417/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, vyplývá, že se touto novelou vyjasňuje také otázka neplatnosti smluv uzavřených na realizaci veřejných zakázek. Tyto smlouvy mohou být z důvodu nedodržení postupů podle zákona o veřejných zakázkách považovány za neplatné (neplatnost z jiných důvodů tím není dotčena) pouze v případech, kdy je dem uložen zákaz plnění smlouvy. Důvodem pro toto řešení je především situace, kdy Úřad sice zjistí správní delikt umožňující vyslovení zákazu plnění smlouvy, ale tento zákaz z důvodů hodných zvláštního zřetele nevysloví, čímž se má de facto umožnit dokončení plnění smlouvy. Bylo by nelogické v takovém případě považovat smlouvu za neplatnou. O platnosti či neplatnosti smlouvy Úřad přímo nerozhoduje, zůstává zde pravomoc soudu. Současně však nemůže dojít k prohlášení neplatnosti smlouvy na základě ostatních porušení zákona o veřejných zakázkách, které např. nemohly mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Přestože zákon č. 417/2009 Sb. na souzenou věc ze shora uvedených důvodů nedopadá, aktuální právní úprava jednoznačně vyjadřuje úmysl zákonodárce nepostihovat porušení podmínek zákona o veřejných zakázkách sankcí absolutní neplatnosti ve smyslu občanskoprávních předpisů uzavřené smlouvy, ale pouze spojovat s takovým porušením odpovědnost v rovině správně-právní (uložení zákazu plnění či finanční sankce).
77. K námitce žalobkyně, že s ohledem na skutečnost, že až po podpisu smlouvy o dílo vstoupila v účinnost vyhláška č. 230/2012 Sb. mělo být zadávací řízení zrušeno, a pokud tak žalovaný neučinil, způsobil vady zadávacího řízení, které znamenají neplatnost smlouvy, soud předně uvádí, že né každá vada zadávacího řízení způsobuje neplatnost smlouvy na základě něho uzavřené. Soud v daném případě dospěl k závěru, že žalobkyní uvedená „vada“ zadávacího řízení nemůže způsobit neplatnost smlouvy o dílo, když účastníci v očekávání vstupu v účinnost vyhlášky č. 230/2012 Sb. si své povinnosti upravili v souladu s touto vyhláškou, a dostáli tak podmínkám, které zákon o veřejných zakázkách ještě účinně nestanovil. Soud dodává, že žalobkyně nebyla povinna splnit dílo dle předpisů účinných v době termínu k plnění (podmínky později stanovené nemohla v době vyhotovení znát a splnit), ale dle podmínek stanovených ve smlouvě ve spojení se zákonem o veřejných zakázkách včetně prováděcích předpisů účinných ke dni podpisu smlouvy.
78. Z provedených důkazů dále plyne, že žalobkyně a žalovaný podepsali dne 21. 6. 2013 dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo, kterým byla měněna smlouva o dílo ze dne 21. 8. 2012, a to v části II. doba a místo plnění (posunuty/prodlouženy termíny pro splnění jednotlivých částí) a v části III. cena díla a platební podmínky (zohledněna změna DPH z 20 % na 21 % - navýšení sjednané ceny o změnu DPH). Po podpisu smlouvy o dílo spolu byli žalobkyně, za kterou až do ledna 2014 komunikoval [tituly před jménem] [jméno FO] (od ledna 2014 [tituly před jménem] [jméno FO]), a žalovaný, za kterého komunikovala převážně [jméno FO] či [jméno FO], v kontaktu ohledně technických detailů plnění díla, jeho jednotlivých fází, když se scházeli i osobně na tzv. schůzkách pracovní skupiny. Minimálně ode dne 21. 11. 2013 účastníci jednali o nutnosti změny smlouvy o dílo, resp. o částečné změně díla. V dopise ze dne 5. 12. 2013 žalovaný formuloval své požadavky na změnu díla, když tento dopis zaslal žalobkyni dne 6. 12. 2013. Již v emailu ze dne 20. 1. 2014 posílá [tituly před jménem] [jméno FO] návrh dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo, ze kterého vyplývá, že dojde ke změně pořadí etap (I. etapa bude zahrnovat rekonstrukci plavecké hala a II. etapa bude zahrnovat výstavbu aquaparku), ke změně termínu odevzdání upravené dokumentace (I. Etapy [adresa]) do 28. 2. 2013 (zjevně myšleno do 28. 2. 2014), k navýšení ceny díla o 270 000 Kč plus DPH. Od ledna roku 2014 účastníci jednali o podobě dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo ze dne 21. 8. 2012, když mimo jiné jednali o navýšení ceny dílo o 170 000 Kč - 270 000 Kč za práce v důsledku požadavku na změnu díla ze dne 5. 12. 2013. Žalobkyně podepsala dne 20. 1. 2014 dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo ze dne 21. 8. 2012, když však tento dodatek neobsahuje podpis žalovaného. Žalovaný podepsal dne 16. 6. 2014 dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo ze dne 21. 8. 2012, když však tento dodatek neobsahuje podpis žalobkyně. Dodatkem č. 2 ze dne 16. 6. 2014 mělo dojít ke změně předmětu díla, a to bodu G – když předmětem má být zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb. a v souladu s vyhláškou č. 230/2012 Sb., dále jím má být dále měněna cena díla, když má dojít k navýšení ceny díla o částku ve výši 170 000 Kč bez DPH. Dodatek č. 2 ze dne 16. 6. 2014 se neshoduje s dodatkem č. 2 podepsaným žalobkyní dne 20. 1. 2014, když neobsahuje preambuli, v jednotlivých dodatcích se neshoduje přehled činností včetně jejich ocenění (obsah tabulek), v dodatcích je z části odlišně vymezen předmět smlouvy. Dodatek č. 2 podepsaný žalovaným dne 16. 6. 2014 byl zaslán žalobkyni, která v dopise ze dne 24. 7. 2014 uvedla, že ho neakceptuje.
79. Z uvedených důkazů dále plyne, že dopisem ze dne 5. 1. 2015, ze dne 10. 2. 2015, ze dne 17. 3. 2015, ze dne 13. 4. 2015 a ze dne 15. 5. 2015 žalovaný reklamoval u žalobkyně nedostatky dokumentace - prováděcí projektové dokumentace [adresa] - předané mu dne 28. 2. 2014 (myšleno zjevně dokumentace datované dne 28. 2. 2014 a předané dne 29. 4. 2014). Zástupce žalobkyně žalovanému dne 24. 2. 2015 sdělil, že reklamacím ze dne 5. 1. 2015 a ze dne 10. 2. 2015 k dokumentaci předané dne 28. 2. 2014 nelze vyhovět, neboť předaná dokumentace ze dne 28. 2. 2014 (myšleno zjevně dokumentace datovaná dne 28. 2. 2014 a předaná dne 29. 4. 2014) nebyla předmětem smlouvy o dílo, když předmětem veřejné zakázky nebyla prováděcí projektová dokumentace. Zástupce žalobkyně dopisem ze dne 16. 9. 2015 a dále dopisem ze dne 24. 9. 2015 vyzval žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení v částce 1 500 000 Kč do 7 dnů, s upozorněním na možnost podání žaloby.
80. Podle § 44 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu. Dle odstavce druhého téhož ustanovení přijetí návrhu, které obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím návrhu a považuje se za nový návrh. Přijetím návrhu je však odpověď, jež vymezuje obsah navrhované smlouvy jinými slovy, jestliže z odpovědi nevyplývá změna obsahu navrhované smlouvy.
81. Nejvyšší soud ČR ve své rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 433/2015 vyjádřil právní názor: „ … ke vzniku nároku zhotovitele na zvýšenou cenu díla v případě jeho rozšíření nebo změny (zvýšení jeho kvality) podle § 549 obch. zák. vyžaduje existenci předchozí dohody objednatele a zhotovitele na vlastním rozšířením díla nebo jeho kvalitativní změně, čili dohody o změně smlouvy o dílo … dospěl k závěru, že plnění z titulu víceprací beze změny uzavřené smlouvy není ani bezdůvodným obohacením objednatele na úkor zhotovitele, neboť v takovém případě se nenaplní žádná ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení upravených v § 451 a § 454 zákona č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „obč. zák.“), jelikož v takovém případě nejde o plnění bez právního důvodu, ale o plnění na základě smlouvy o dílo, u něhož nebyly splněny podmínky pro úhradu těchto prací. … Dohoda o změně smlouvy o dílo uzavřené mezi zadavatelem veřejné zakázky a uchazečem o veřejnou zakázku, pro jejíž uzavření zákon vyžaduje písemnou formu, tudíž musí být podle § 40 odst. 2 obč. zák. uzavřena taktéž v písemné formě, a to pod sankcí absolutní neplatnosti (§ 40 odst. 1 obč. zák.).“ 82. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne 21. 6. 2013 v souladu s § 44 odst. 1 obč. zák. k dohodě o změně původní smlouvy o dílo ze dne 21. 8. 2012, když toho dne podepsali dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo, kterým se dohodli na změně termínu plnění a změně ceny za dílo v důsledku změny sazby DPH. Naopak později již mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo k uzavření další (druhé) dohody o změně smlouvy o dílo ze dne 21. 8. 2012, když dodatek č. 2 podepsaný žalobkyní dne 20. 1. 2014 (návrh žalobkyně na změnu smlouvy) žalovaný nepodepsal, tedy neakceptoval a vytvořil si vlastní verzi dodatku č. 2, která se však v některých částech odlišuje od dodatku č. 2 podepsaného žalobkyní dne 20. 1. 2014, tedy se ze strany žalovaného jedná o nový návrh na změnu smlouvy, který žalovaný podepsal dne 16. 6. 2014. K dodatku č. 2 podepsanému žalovaným dne 16. 6. 2014 (k novému návrhu na změnu smlouvy) žalobkyně výslovně sdělila, že ho neakceptuje. Přestože žalovaný v dopise ze dne 31. 7. 2014 navrhl osobní jednání k projednání dohody o změně smlouvy o dílo, k podpisu ani jedné verze dodatku č. 2 oběma stranami nedošlo. Soud udáví, že dohoda o změně smlouvy o dílo nemohla být s ohledem na ustanovení zákona o veřejných zakázkách uzavřena ústně, když ústně uzavřená dohoda by byla absolutně neplatná. Jelikož mezi smluvními stranami nedošlo k dohodě ohledně změny rozsahu díla, byla žalobkyně povinna splnit dílo dle „původní“ smlouvy o dílo, tedy provést dílo bez změn, které žalovaný požadoval v dopisem ze dne 5. 12. 2013. Naopak žalovaný nemohl po žalobkyni požadovat (či posléze „reklamovat“) to, co si ve smlouvě o dílo ze dne 21. 8. 2012 ve znění dodatku č. 1 nesjednali.
83. Soud dodává, že smlouvou o dílo ze dne 21. 8. 2012 ve znění dodatku č. 1 se zhotovitel zavázal zpracovat dokumentaci tak, že dokumentace bude rozdělena na dvě samostatné etapy – a) rekonstrukce stávajícího bazénu a b) výstavba aquaparku - s možností realizovat každou etapu samostatně, tedy pokud došlo v průběhu zpracování dokumentace ke změně pořadí, ve kterém měly být tyto dokumentace odevzdány, či jak to shodně účastníci označují změnou priorit, nic to nemění na smluvní povinnosti žalobkyně jako zhotovitele zpracovat a odevzdat dokumentaci tak, že bude rozdělena na dvě samostatné etapy s možností realizovat každou etapu samostatně. Výměna pořadí samozřejmě mohla mít vliv na průběh zpracování díla, ale ve sjednaném termínu plnění, tj. k 7. 7. 2013 (do 30. 9. 2013) měla mít žalobkyně dílo hotovo zcela (tedy obě etapy) dle specifikace uvedené ve smlouvě o dílo. Soud uvádí, že maximální doba pro splnění díla dle smlouvy o dílo ze dne 21. 8. 2012 nebyla dodatkem č. 1 měněna, avšak byly posunuty termíny pro dílčí části díla, když termín „pro vydání pravomocného stavebního povolení“, tj. pro splnění poslední dílčí části díla před jeho kompletním splněním byl dodatkem č. 1 posunut do 30. 9. 2013. Soud se domnívá, že přestože dodatkem č. 1 nebyl výslovně změněn nejzazší termín pro dokončení díla, posunutím termínů ke splnění dílčích částí, došlo de facto k posunutí termínu pro splnění celého díla minimálně do 30. 9. 2013.
84. Z provedeného dokazování dále vyplývá, že fakturou č. [tel. číslo] ze dne 1. 10. 2012 byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě částky ve výši 180 000 Kč za zpracování návrhu stavby pro akci „[adresa]“ dle smlouvy o dílo ze dne 21. 8. 2012, když splatnost byla stanovena do 30. 11. 2012, když žalovaný částku ve výši 180 000 Kč žalobkyni odeslal dne 30. 11. 2012. Žalovaný si od žalobkyně dne 27. 9. 2012 převzal dokument označený jako [adresa] – studie včetně CD. Žalovaný si od žalobkyně dne 18. 2. 2013 převzal dokument označený jako [adresa] – Aquapark včetně CD. Žalovaný si od žalobkyně dne 1. 8. 2013 převzal dokument označený jako [adresa] – Dokumentace pro stavební povolení. Žalovaný si od žalobkyně dne 13. 12. 2013 převzal dokument označený jako [adresa] – Projekt pro provádění stavby s popiskem bez kontrolních rozpočtů. Fakturou č. 0001021213 ze dne 19. 12. 2013 byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě částky ve výši 605 000 Kč za zpracování projektové dokumentace pro zadání stavby na akci „[adresa]“ dle smlouvy o dílo ze dne 21. 8. 2012, když splatnost byla stanovena do 17. 2. 2014. Žalovaný dne 9. 5. 2014 uhradil žalobkyni částku ve výši 605 000 Kč. Žalovaný si od žalobkyně dne 29. 4. 2014 převzal dokument označený jako [adresa] – změna prováděcího projektu, Realizační projektová dokumentace. Na základě projektové dokumentace ze dne 28. 2. 2014 žalovaný zadal veřejnou zakázku, když předmětem zakázky byla kompletní rekonstrukce plavecké haly (stavební práce a technologické zařízení) v souladu s projektovou dokumentací ze dne 28. 2. 2014.
85. Z uvedených důkazů plyne, že smlouvou o dílo ze dne 21. 8. 2012 se žalobkyně jako zhotovitel zavázala provést dílo specifikované v bodech A až H smlouvy, tedy mimo jiné vyhotovit návrh stavby (studii) dle stavebního programu zadavatele (bod B); projektovou dokumentaci pro územní řízení (bod C); projektovou dokumentaci ke stavebnímu povolení (bod E); projektovou dokumentaci pro zadání stavby (bod G); autorský dozor (bod H). Dílo tak mělo být provedeno po částech, které na sebe vzájemně navazují, a to od samotného návrhu projektu přes vypracování dokumentace pro stavební povolení až po vyhotovení dokumentace pro provedení stavby, na základě které měl být projekt realizován, včetně výkonu autorského dozoru. Jednotlivé dílčí části díla předcházející bodu G byly žalobkyní vyhotoveny a předány žalovanému, o čemž nebylo mezi účastníky sporu. V průběhu provádění díla žalovaný inicioval jednání o dohodě o změně části díla, avšak jak bylo uvedeno shora, k dohodě o změně díla nedošlo. Žalobkyně tak byla povinna splnit dílo dle smlouvy ze dne 21. 8. 2012, avšak žalobkyně žalovanému předala jak dokumentaci bez zohlednění žalovaným požadovaných změn (projekt pro provádění stavby či [adresa] – Projekt pro provádění stavby), a to dne 13. 12. 2013, tak dokumentaci, která změny požadované žalovaným (avšak nesjednaných) obsahuje (realizační projektová dokumentace či [adresa] – změna prováděcího projektu, Realizační projektová dokumentace), když tuto dokumentaci předala žalovanému dne 29. 4. 2014. Soud dodává, že dokumentace označená jako projekt pro provádění stavby či [adresa] – Projekt pro provádění stavby bez kontrolních rozpočtů předaná žalobkyní žalovanému dne 13. 12. 2013, ani dokumentace označená jako realizační projektová dokumentace či [adresa] – změna prováděcího projektu, Realizační projektová dokumentace předaná žalobkyní žalovanému dne 29. 4. 2014 nejsou tak podrobné jako dokumentace pro provedení stavby, a aby bylo možno podle těchto dokumentací stavět, bylo by třeba je ještě rozpracovat.
86. Podle § 549 odst. 2 obchodního zákoníku dohodnou-li se strany po uzavření smlouvy na změně díla a nesjednají-li její důsledky na výši ceny, je objednavatel povinen zaplatit cenu zvýšenou nebo sníženou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla.
87. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odstavce druhého téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
88. Ústavní soud v rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 1283/16 vyjádřil právní závěr: „Jestliže je zhotovitel smlouvou podle § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, zavázán k zhotovení díla, pak po objednateli nelze požadovat, aby mimo rámec smluvně sjednaných či zákonem stanovených pravidel pro změnu ceny za dílo hradil jiná než sjednaná plnění, která byla ze strany zhotovitele provedena v rámci nebo v souvislosti se zhotovením díla. Tak tomu bude i v případě, že tato plnění budou mít za následek zhodnocení díla, neboť objednatel si takovéto zhodnocení nesjednal ani o ně nemusel stát. I takováto plnění je nutno – s ohledem na jejich spjatost se sjednaným plněním – považovat za plnění na základě smlouvy o dílo, přičemž pokud by jejich následkem vznikl na straně objednatele majetkový prospěch na úkor zhotovitele, případné nároky s ním spojené by musely být posouzeny z hlediska tohoto smluvního vztahu. Smlouva o dílo tak brání tomu, aby se zhotovitel mohl domáhat vydání takovéhoto majetkového prospěchu jako bezdůvodného obohacení podle § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Pro zodpovězení otázky, zda určité plnění nad rámec sjednaného díla ještě lze posuzovat v rámci právního vztahu založeného smlouvou o dílo, nebo zda již jde o samostatné plnění, na jehož právní posouzení se tato smlouva nevztahuje, je určující, zda toto plnění ještě lze z hlediska jeho účelu a povahy považovat za sloužící ke zhotovení sjednaného díla.“ 89. Nejvyšší soud ČR ve své rozhodnutí sp. zn. 32 Odo 1043/2005 vyjádřil právní názor: „Podle tohoto ustanovení dohodnou-li se strany po uzavření smlouvy na změně díla a nesjednají-li její důsledky na výši ceny, je objednatel povinen zaplatit cenu zvýšenou nebo sníženou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla. Ke vzniku nároku zhotovitele na zvýšenou cenu díla v případě jeho rozšíření nebo zvýšení jeho kvality je však nezbytná předchozí dohoda objednatele a zhotovitele na vlastním rozšíření díla nebo jeho kvalitativní změně, čili dohoda o změně smlouvy o dílo. V řízení však nebylo zjištěno, že by došlo k dohodě stran o změně smlouvy o dílo. Ze shora uvedeného vyplývá, že závěr odvolacího soudu o tom, že žalobkyni nevzniklo podle sjednaných podmínek právo na zaplacení víceprací, resp. dodaných dražších koberců, je správný. Tento nárok nebylo přitom možno žalobkyni přiznat ani z titulu bezdůvodného obohacení, neboť nešlo o plnění bez právního důvodu. Jestliže totiž nebyly splněny smluvené podmínky pro úhradu víceprací, jež nelze považovat za samostatnou stavbu, resp. zákonné podmínky pro úhrady dodávky dražších koberců, nelze tento nedostatek nahradit uplatněním nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nešlo totiž o plnění bez právního důvodu, ale o plnění na základě smlouvy o dílo, u něhož nebyly splněny podmínky pro úhradu těchto prací.“ 90. Nejvyšší soud ČR ve své rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 3798/2009 vyjádřil právní názor: „Plnění z titulu víceprací beze změny uzavřené smlouvy o dílo není bezdůvodným obohacením objednatele na úkor zhotovitele, ale o plnění na základě smlouvy o dílo, u něhož nebyly splněny podmínky pro úhradu těchto prací.“ 91. S ohledem na shora uvedené právní závěry se proto soud zabýval otázkou, zda projektová dokumentace předaná žalovanému dne 29. 4. 2014 (realizační projektová dokumentace či [adresa] – změna prováděcího projektu, Realizační projektová dokumentace) je novým dílem či vícepracemi provedenými v souvislosti se smlouvou o dílo ze dne 21. 8. 2012, resp. zda odlišnost dokumentace předané žalovanému dne 29. 4. 2014 od dokumentace předané mu dne 13. 12. 2013 dosahuje takového rozsahu, že lze hovořit o novém díle nebo pouze o vícepracích. V tomto směru soud zejména přihlédl k závěrům znalce, které v této části nebyly účastníky nijak sporovány. Účastníci měli námitky pouze k částce, kterou uvedl znalec jako hodnotu prací, které bylo třeba provést k zapracování změn požadovaných žalovaným, když ocenění těchto prací vůbec nebylo předmětem znaleckého zkoumání a znalec částku do posudku uvedl pouze pro dokreslení celé situace. Znalec dospěl k závěru, že realizační projektová dokumentace se od dokumentace - projekt pro provádění stavby odlišuje asi o 10 %, když podstata samotného projektu zůstala zachována a žalobkyně tak mohla ve zbývajícím rozsahu využít již existující dokumentaci - projekt pro provádění stavby, kterou vyhotovila a žalovanému odevzdala již dříve. Dle soudu se tak v případě realizační projektové dokumentace jednalo pouze o úpravu dokumentace vyhotovené na základě smlouvy o dílo ze dne 21. 8. 2012. Soud shodně jako znalec přihlédl k tomu, že žalobkyně byla od počátku s projektem seznámena, když nejprve připravovala návrh projektu (studii), který postupem času rozpracovávala do větších a větších detailů – od projektové dokumentace pro územní řízení, přes projektovou dokumentaci ke stavebnímu povolení až po „prováděcí“ projektovou dokumentaci. Žalobkyně tak mohla využít již existující dokumentace (dokumentace pro jednotlivé fáze) a tyto dále rozpracovávat do podrobnější podoby. Žalobkyně tak byla seznámena s celým průběhem projektu, se všemi podklady i stanovisky žalovaného jako objednatele, když jí rovněž byly známy veškeré problémy, které se u takto velkého projektu vždy objeví. Žalobkyně tak mimo jiné od počátku realizovala svoje nápady, nemusela navazovat na práci někoho jiného a řešit například nevhodná řešení některých problémů. V kontextu rozsahu všech prací, které žalobkyně vynaložila při provádění díla dle smlouvy o dílo ze dne 21. 8. 2012, pak úprava starší dokumentace - projekt pro provádění stavby tak, aby zachycovala změny požadované žalovaným a specifikované v dopise ze dne 5. 12. 2013 byla pouze dílčí změnou díla, nikoliv dílem novým a dle soudu je tak třeba provedené úpravy (resp. realizační projektovou dokumentaci) považovat za vícepráce, neboť byly zcela jednoznačně spjaty s pracemi na předchozích dokumentací provedených dle smlouvy o dílo. Jak již bylo uvedeno shora, účastníci si však zákonem předpokládaným způsobem tyto vícepráce nesjednali, když se nedohodli na změně díla.
92. Soud uzavírá, že dokumentaci označenou jako realizační projektová dokumentace či [adresa] – změna prováděcího projektu, Realizační projektová dokumentace předanou žalobkyní žalovanému dne 29. 4. 2014, soud považuje za vícepráce provedené v úzké spojitosti se smlouvou o dílo ze dne 21. 8. 2012, které však byly provedeny bez dohody o změně této smlouvy (bez dohody o změně díla) a tedy nebyly splněny podmínky pro úhradu těchto prací. Když úhradu těchto prací nelze požadovat ani z titulu nároku na úhradu bezdůvodného obohacení objednatele (žalovaného) na úkor zhotovitele (žalobkyně), neboť se nejedná o plnění bez právního důvodu, ale o plnění v důsledku dříve uzavřené smlouvy o dílo. Soud proto neprovedl důkaz znaleckým posudkem k ocenění těchto prací, neboť provedení takového důkazu by bylo nadbytečné, když žalobkyni vůbec nevznikl nárok na úhradu víceprací.
93. Vzhledem k tomu, že žalobkyni nevznikl nárok na úhradu žalobou uplatňovaného nároku, nemohl se ani žalovaný dostat do prodlení s jeho úhradou, proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.
94. Soud závěrem uvádí, že neprovedl dokazování vyjádřením [jméno FO] ze dne 23. 3. 2022 včetně příloh (č. l. 412-415), předně protože [jméno FO] byla ve věci vyslechnuta jako svědek, a dále proto, že její osobní stanovisko či postoj k této věci není pro rozhodnutí relevantní. Soud dále neprovedl důkaz soudním spisem, neboť se jedná o nezpůsobilý důkazní návrh. Soud rovněž neprovedl důkaz usnesením rady žalovaného ze dne 13. 2. 2023 [Anonymizováno] (č. l. 442), emailem žalovaného ze dne 13. 2. 2023 (č. l. 443), emailem žalobkyně ze dne 12. 4. 2023 (č. l. 444), neboť skutečnost, že mezi účastníky v době po přerušení řízení do pokračování v řízení nedošlo k mimosoudní dohodě, je mezi účastníky nesporná a rovněž plyne z podstaty žalovaným podaného návrhu na pokračování v řízení. Soud neprovedl dokazování krycím listem nabídky ze dne 9. 7. 2012 (č. l. 33), seznamem a prohlášením žalobkyně ze dne 9. 7. 2012 (č. l. 35rub), doručenkou od datové zprávy – od žádosti o zdůvodnění ceny (č. l. 38), audiozáznamem z jednání účastníků dne 21. 1. 2013 (nosič založen na č. l. 119), emailem od [tituly před jménem] [jméno FO] z 17. 10. 2012 (nebyl soudu vůbec předložen), tabulkou původního propočtu nákladů (nebyla soudu vůbec předložen), emailem ze dne 24. 3. 2015 (nebyl soudu vůbec předložen), emailem ze dne 21. 4. 2015 (nebyl soudu vůbec předložen), neboť skutkový stav byl pro rozhodnutí dostatečným způsobem zjištěn a provedení dalších důkazů by bylo nadbytečné.
95. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 300 Kč. Tyto náklady se sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 3 300 Kč představující 300 Kč za každý z jedenácti úkonů (odpor ze dne 5. 10. 2016, vyjádření k žalobě ze dne 6. 12. 2016, účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], podání ze dne 23. 3. 2019, účast na jednání dne [datum], podání ze dne 25. 4. 2022, účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum]) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
96. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.