Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

18 Af 16/2021– 39

Rozhodnuto 2022-10-10

Citované zákony (5)

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Sabola a soudců Mgr. Jana Ferfeckého a Mgr. Martina Lachmanna ve věci žalobce: Repromat, a.s., IČO: 25122266 sídlem Drahobejlova 2215/6, Praha 9 zastoupeného advokátem JUDr. Janem Slunečkem sídlem Mírové náměstí 48, Louny proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2021, č. j. 13646–2/2021–900000–311 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a napadené rozhodnutí žalovaného

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí – dodatečné platební výměry Celního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „celní úřad“) ze dne 4. 12. 2020, č. j. čj. 640900–16/2020–510000–51 a čj. 640900–17/2020–510000–51 (dále jako „dodatečné platební výměry“). Těmi bylo žalobci doměřeno clo v celkové výši 49 523 Kč z důvodu nesprávného sazebního zařazení zboží deklarovaného zboží.

2. Žalovaný k tomu v napadeném rozhodnutí shrnul, že celní orgány původně propustily do režimu volného oběhu zboží žalobce, a to neexponované fotografické fotosenzitivní desky z hliníku určené pro tisk ofsetem o rozměrech každé strany převyšující 255 mm. Žalobce zboží v celních prohlášeních popsal jako „Desky, válce a jiné tiskařské pomůcky pro tiskařské stroje, připravené pro grafické účely, offsetové tiskové desky“ a sazebně je zařadil do kódu 8442 50 00 kombinované nomenklatury (KN), která je obsažena v nařízení Rady (EHS) 2658/87, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (celní sazebník), resp. v jeho příloze s podpoložkou Taricu 00 s celní sazbou 0 %.

3. Celní úřad pro hlavní město Prahu ovšem provedl u žalobce kontrolu po propuštění zboží zaměřenou na ověření správnosti jeho sazebního zařazení. Dospěl k závěru, že zboží mělo být správně zařazeno do podpoložky 3701 30 00 KN s podpoložkou Taricu 90 – Fotografické desky a ploché filmy, citlivé, neexponované, z jakéhokoliv materiálu jiného než z papíru, kartónu, lepenky nebo textilií; ploché filmy pro okamžitou fotografii, citlivé, neexponované, též v kazetách: Ostatní desky a filmy, s kteroukoliv stranou převyšující 255 mm, k níž se váže vyšší celní sazba (3,3 %). Dospěl totiž k závěru, že zboží představuje neexponované fotografické fotosenzitivní desky, které se dále zpracovávají (exponují) zařízením CTP (Computer To Plate). V okamžiku dovozu tak světlocitlivá vrstva není zpracována (osvětlena či exponována).

4. Žalovaný se s jeho posouzením ztotožnil. Poukázal na základní východiska a kritéria sazebního zařazení a judikaturu Soudního dvora Evropské unie (SDEU) a dále popsal, že v rámci kontroly bylo zjištěno (a to včetně údajů poskytnutých přímo žalobcem), že předmětné zboží, které je v základu tvořeno hliníkovou deskou, je „citlivé“ na světlo a v okamžiku dovozu neexponované. Konkrétně se mělo jednat o elektrochemickou cestou zrněnou a anodizovanou hliníkovou fólii o různých tloušťkách (0,15 – 0,40 mm), čímž dojde k úpravě povrchu pro účely ofsetového tisku (zdrsnění). Celní úřad v tomto ohledu dle žalovaného zjistil skutkový stav dostatečně. Vzhledem k objektivním znakům zboží, jeho charakteristice a vlastnostem pak bylo zboží na základě aplikace pravidla 1 VIP–KN (Všeobecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury) správně zařazeno pod číslo 3701 KN. Z pohledu podřazení pod položku a podpoložku čísla KN pak žalovaný doplnil, že zboží neodpovídá podpoložce 3701 10 00 či 3701 20 00, přičemž odpovídá podpoložce 3701 30 00 KN, je proto zřejmé, že bylo zboží zařazeno správně (určení konkrétní položky a podpoložky stanoví pravidlo 6 VIP–KN).

5. K námitce nezohlednění existující závazné informace o sazebním zařazení zboží z 31. 3. 2020 žalovaný uvedl, že tato informace byla vydána jiné osobě a na jiné zboží (deska byla z plastové podložky a byla exponovaná). Dále žalovaný zdůraznil, že na zařazení předmětného zboží je aplikovatelné i prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2246 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury, jelikož to vymezuje sice nikoli stejné, ale velmi podobné zboží.

II. Žaloba

6. Žalobce v podané žalobě především namítal, že v souladu s pravidlem 1 VIP–KN měly celní orgány zohlednit číslo KN, které obsahuje pojem tiskové desky a toto číslo aplikovat; nebyl žádný důvod zboží posoudit jako fotografické desky. Rovněž nebyla zohledněna pravidla 3 a) a 3 c) VIP–KN o prioritě sazebního zařazení do vyššího čísla (první žalobní bod).

7. Pod navazujícím druhým žalobním bodem žalobce namítal nesprávnost skutkových zjištění. Výrobek totiž nelze vyhodnotit jako fotosenzitivní jen na základě možnosti jeho opracování laserem, žalobce navíc nesouhlasil s užitím závěru o fotosenzitivitě pro označení zboží jako fotografického. Blíže pak žalobce uvedl, že laserem může být opracována řada výrobků (například jím lze obrábět i ocelový plech), stejně tak fotosenzitivita, jako vlastnost mnoha výrobků a materiálů z těchto nečiní fotografické výrobky. Za fotosenzitivní lze pak považovat jen jednu z mnoha vrstev výrobku, navíc se nejedná o standardní fotosenzitivitu (tedy citlivost na běžné denní světlo, jako tomu je například u fotografických filmů), ale o fotosenzitivitu při zcela jiných frekvencích světla (laserový paprsek). Výrobek jako celek nelze označit za fotosenzitivní v tom smyslu, jak je všeobecně chápán – tedy ve spojitosti s tradičními fotografickými deskami a fotografickými filmy a jejich expozicí. Expozice těchto tiskových desek se provádí termálním laserem v zařízení CTP. Stroje využívající CTP technologie se přitom podle Světové celní organizace (WCO) nepovažují za stroje fotografické, nýbrž tiskařské.

8. V rámci třetího žalobního bodu žalobce zdůraznil, že pro správné sazební zařazení je rozhodná celková charakteristika výrobku, přičemž i kdyby připustil fotosenzitivitu výrobku, žalovaným aplikované vysvětlivky HS nesmí dle judikatury SDEU zužovat rozsah čísla KN. Žalobce zde poukázal i na závaznou informaci Celního úřadu pro Olomoucký kraj o sazebním zařazení obdobného výrobku ze dne 31. 3. 2020, č. CZ BTI 34/017939/2020–580000–04/01, ve věci obdobného výrobku.

9. Žalovaný se konečně dle žalobce nedostatečně vypořádal s aplikovatelností prováděcího nařízení 2017/2246 (čtvrtý žalobní bod), neboť v jeho úvahách chybí odpověď na základní otázku, kterou je účel použití výrobku. Se spornou otázkou použitelnosti uvedeného nařízení souvisí i vydání závazné informace (viz výše), či rozhodnutí Celního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 13. 5. 2016, jímž měl celní úřad změnit původní popis zboží a sazební zařazení z čísla 3701 do čísla 8442.

10. Žalobce navrhnul zrušení napadeného rozhodnutí.

III. Vyjádření žalovaného

11. Ve vyjádření k žalobě odkázal žalovaný na žalobou napadené rozhodnutí a vyjádřil se k námitkám žalobce. K prvnímu a druhému žalobnímu bodu žalovaný rozvedl, že předmětné výrobky spadají pod číslo 3701, odpovídají jak materiálem, tvarem či citlivostí na světlo. Výrobky splňují i pojem „fotografický“, jak jej definuje poznámka 2 ke kapitole 37 obsahující popis tohoto znaku u čísla 3701, přičemž na deskách se vytváří obraz (jímž může být i text, který může být dále reprodukován např. tiskem). Citovaná poznámka dále pracuje s pojmem „působením světla nebo jiných forem záření“, pod jiné formy záření je tak nutné podřadit i jiné záření, než jen denní světlo (tomu ostatně odpovídá i znění položky 3701 10 – Pro rentgen). Laser jako takový navíc není jiným druhem světelného záření, ale jiným druhem paprsku (jedná se o úzký svazek fotonů).

12. Pokud se žalobce dovolával pravidel 3 a) a 3 b) VIP–KN, již z návětí pravidla 3 plyne, že toto je použitelné pro případy, kdy lze fakticky výrobek zařadit do alespoň dvou čísel KN. Za použití pravidla 1 VIP–KN přitom žalovaný dospěl k tomu, že výrobky žalobce lze podřadit jen pod jedno číslo KN. K namítanému stanovisku WCO žalovaný uvedl, že pokud takové stanovisko tvrdí, že se zařízení CTP zařazují jako tiskařské, nikoli fotografické stroje, předmětem této věci není sazební zařízení CTP zařízení. Žalovaný nadto žádné stanovisko WCO, na nějž se žalobce odvolává, nenašel, žalobce jej ani nijak neidentifikoval.

13. K námitkám třetího žalobního bodu žalovaný jednak odkázal na napadené rozhodnutí, dále se blíže vyjádřil k celkové charakteristice výrobku. Zdůraznil, že ta je zcela jasná – výrobek je opatřen fotosenzitivní vrstvou, která je neexponovaná, tomu pak odpovídá znění čísla 3701. Naproti tomu znění čísla 8442 celková charakteristika zboží nenaplňuje, neboť zboží není připravené pro grafické účely či tisk, protože zejména není exponované.

14. Žalovaný odmítl též námitky čtvrtého žalobního bodu, neboť již v napadeném rozhodnutí dostatečně zdůvodnil, že pokud je zboží podobné výrobku popsanému v předmětném prováděcím nařízení, musel se tímto předpisem řídit.

15. Podáním ze dne 11. 8. 2022 žalovaný zaslal zdejšímu soudu jeho rozsudek ze dne 29. 6. 2021, č. j. 15 Af 16/2019 – 57, a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 8. 2022, č. j. 10 Afs 303/2021 – 37, týkající se totožného žalobce a skutkově a právně obdobné věci. Žalobce na toto podání již dále nereagoval.

IV. Jednání ve věci

16. Na jednání konaném dne 10. 10. 2022 soud nejprve stručně vymezil předmět řízení a shrnul argumentaci obou stran. Účastníci řízení setrvali na obsahu svých podání, rekapitulovaných výše. Na podporu své argumentace ohledně existence legitimního očekávání žalobce dále soudu předložil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. 3. 2020, č. j. 62 Af 79/2018 – 54. Předložil též rozhodnutí Celního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 13. 5. 2016, na něž odkazoval v žalobě a ozřejmil, že to rovněž mělo založit jeho legitimní očekávání. Žalovaný pak doplnil předložený spisový materiál o závaznou informaci z 31. 3. 2020, s níž obě strany pracovaly již v rámci odvolacího řízení.

V. Posouzení věci Městským soudem v Praze

17. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán, přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). Vady napadeného rozhodnutí, ke kterým by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud u napadeného rozhodnutí neshledal.

18. Na základě prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

19. Předesílá přitom, že již dříve ve výše citovaném rozsudku sp. zn. 15 Af 16/2019 řešil skutkově a právně obdobnou věc stejného žalobce, která se taktéž týkala sazebního zařazení zboží v podobě neexponovaných fotografických fotosenzitivních desek z hliníku určených pro tisk ofsetem o rozměrech každé strany převyšující 255 mm. Závěry zdejšího soudu pak byly potvrzeny i Nejvyšším správním soudem (rozsudek sp. zn. 10 Afs 303/2021). Ani v této věci nevidí soud žádný důvod, proč se od již vyslovených závěrů odchylovat, a proto z nich v dalším odůvodnění vychází.

20. Pokud jde o první žalobní bod a údajné nedodržení pravidel VIP–KN, soud úvodem zdůrazňuje a připomíná, že celní sazebník, který je závazný a přímo použitelný ve všech členských státech zavedl kombinovanou nomenklaturu založenou na osmimístných číselných kódech a slovním popisu zboží, která splňuje požadavky jak společného celního sazebníku, tak statistiky zahraničního obchodu. Kombinovaná nomenklatura sestává z harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží Světové celní organizace (prvních šest čísel), dalšího třídění Společenství k této nomenklatuře (podpoložky kombinované nomenklatury na sedmém a osmém místě), předběžných ustanovení, doplňkových poznámek ke třídám a kapitolám a poznámek pod čarou vztahujících se k podpoložkám kombinované nomenklatury. Kombinovaná nomenklatura je uvedena v příloze I. nařízení včetně celních sazeb a je každoročně novelizována nařízením Komise publikovaným v Úředním věstníku Evropské unie (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2016, č. j. 2 Afs 251/2015 – 272). V citovaném rozsudku kasační soud taktéž rozvedl, že rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží je obecně nutné hledat v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním čísla KN a poznámek k třídám nebo kapitolám. Svůj význam mají též vysvětlivky k harmonizovanému systému či ke KN, jakkoli postrádají kogentní povahu. Jsou totiž důležitými nástroji k zajištění jednotného použití společného celního sazebníku a poskytují informace využitelné pro jeho výklad (viz rozsudek SDEU Kloosterboer Services, C–173/08, bod 25, a další citovaná judikatura).

21. Základní zásady pro zařazování zboží do kombinované nomenklatury obsahuje pravidlo 1 VIP–KN (všeobecná pravidla jsou obsahem úvodních ustanovení kombinované nomenklatury). Podle tohoto pravidla musí být zařazení provedeno především na základě znění položek a poznámek tříd a kapitol. Znění položek a poznámek mají v tomto ohledu stejný status: znění položky tvoří základní prvek, který doplňují a upřesňují poznámky třídy a poznámky kapitoly (názvy tříd, kapitol a podkapitol mají pouze informativní hodnotu). První dvě číslice kódu uvádějí kapitolu, třetí a čtvrtá číslice uvádějí položku, pátá a šestá číslice uvádějí podpoložku harmonizovaného systému, sedmá a osmá číslice podpoložku kombinované nomenklatury. Pravidlo 1 se přitom týká pouze položek, a používá se tudíž pouze pro první čtyři číslice kódu. Pro další roztřídění na podpoložky se používá pravidlo č.

6. Je proto zřejmé, že zařazení musí být prováděno postupně, úroveň po úrovni, od obecného ke zvláštnímu, tj. počínaje položkou, přes podpoložku harmonizovaného systému a konče podpoložkou kombinované nomenklatury (opět viz rozsudek kasačního soudu sp. zn. 2 Afs 251/2015). Kromě pravidel 1 a 6 je samozřejmě nutné v rámci postupu zařazování případně zohlednit i další pravidla, vč. pravidla č. 3 – u něho ovšem platí, že se uplatní jen tehdy, lze–li zboží zařadit pod alespoň dvě položky nomenklatury. To není z níže uvedených důvodů příklad této věci, jelikož výrobky lze podřadit jen pod číslo 3701, nikoli též č. 8442. K aplikaci pravidel 3 a) či 3 b) tak vůbec nedojde.

22. Soud totiž dospěl k závěru, že celní orgány postupovaly v souladu s předestřenými východisky a správně aplikovaly všeobecná pravidla č. 1 a 6. Položka číslo 3701 jednoznačně hovoří o fotografických deskách, citlivých, neexponovaných, z jakéhokoliv materiálu jiného než z papíru, kartónu, lepenky nebo textilií. Výrobky žalobce tomuto popisu svými vlastnostmi i celkovou charakteristikou přesně odpovídají. Celní orgány pak správně výrobky podřadily i pod položku 30 00 (ostatní desky a filmy, s kteroukoliv stranou převyšující 255 mm). V podrobnostech soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Správně pak aplikovaly i poznámky č. 2 ke kapitole 37 KN, podle níž se v této kapitole výraz „fotografický“ vztahuje na proces, pomocí kterého dojde přímo nebo nepřímo k vytvoření viditelného obrazu působením světla nebo jiných forem záření na fotosenzitivní povrchy. Kromě toho, podle vysvětlivek k HS k číslu 8442 KN, pod nějž výrobky podřadil žalobce, platí, že „fotosenzitivní desky (např. kovové nebo z plastů a pokryté senzitivní fotografickou emulzí, nebo fólie z fotosenzitivních plastů, též uchycené na podkladu z kovu nebo jiného materiálu) sem nepatří (číslo 3701).“ 23. Tím se soud dostává k druhému žalobnímu bodu a vlastní podstatě věci, tedy posouzení výrobku žalobce jako fotosenzitivního a fotografického. Soud zde připomíná, že podle poznámky 2 ke kapitole 37 kombinované nomenklatury se v této kapitole výraz fotografický vztahuje na proces, pomocí kterého dojde přímo nebo nepřímo k vytvoření viditelného obrazu působením světla nebo jiných forem záření na fotosenzitivní povrchy.

24. Ve shodě s Nejvyšším správním soudem musí zdejší soud opakovaně zdůraznit, že pod souslovím světlo nebo jiné formy záření je třeba chápat také laserové záření. Z poznámky 2 ke kapitole 37 kombinované nomenklatury zjevně plyne, že k zařazení zboží pod číslo 3701 není nutné, aby reagovalo na denní či obdobné umělé světlo – může jít i o jinou formu záření. V podrobnostech pak soud pro stručnost odkazuje na dřívější argumentaci celních orgánů, zdejšího i kasačního soudu. Pokud je tedy deska výrobku žalobce citlivá na ozáření laserovým paprskem, je zřejmé, že je citlivá na světlo (fotosenzitivní).

25. Pokud výrobek splňuje podmínku fotosenzitivity, je samozřejmě dále důležité, jestli působením laseru dochází k vytvoření viditelného obrazu. Potom by byla definice pojmu „fotografický“ bezezbytku naplněna. V žádném případě přitom nelze tvrdit, že by tento znak dopadal jen na výrobky pro fotografické účely, jak jsou běžně vnímány a jak namítá žalobce. Kromě splnění citlivosti povrchu desky na světlo, je rozhodné jen to, zdali působením záření dojde k vytvoření viditelného obrazu (nikoli tedy jen fotografie). Celní orgány se přitom i tímto znakem dříve zabývaly, přičemž žalobce jej v nynějším odvolání výslovně nezpochybňoval a ani v žalobě se k otázce vytvoření obrazu na desce blíže nevyjadřoval.

26. Na uvedeném nemůže nic změnit ani odlišný účel použití výrobku, tedy že fotografická deska slouží k jinému užití než deska tisková. Již kasační soud připustil, že dle judikatury SDEU může být objektivním kritériem pro sazební zařazení zboží i účel použití výrobku, pokud je tomuto inherentní, vč. zohlednění, která funkce výrobku je hlavní a která vedlejší, nebo i způsob, jakým výrobci či prodejci daný produkt na trhu nabízejí (srov. judikaturu citovanou v rozsudku sp. zn. 10 Afs 303/2021). Ve shodě s ním má ovšem i zdejší soud za podstatné, že text celní nomenklatury pod číslem 3701 se účelu použití posuzovaného zboží nedovolává, na rozdíl od čísla 8442. V případě desek sazebně řazených do čísla 3701 je rozhodující povrch, na němž má být předloha vytvořena (fotosenzitivní materiál), nikoliv účel použití výrobku. Nevadí ani to, že jde o jednu z více částí výrobku – právě ta je v tomto případě pro sazební zařazení výrobku stěžejní. K tomu je samozřejmě nezbytné připomenout, že z vysvětlivek k Harmonizovanému systému ve vztahu k číslu 8442, jež samozřejmě mají relevanci a slouží k řádné interpretaci rozsahu jednotlivých čísel KN, se jasně podává, že fotosenzitivní desky pod číslo 8442 nepatří a spadají pod číslo 3701.

27. Žalovaný kromě toho aplikoval i prováděcí nařízení 2017/2246, které vstoupilo v platnost dne 28. 12. 2017 a jež bylo vydáno za účelem sjednocení používání KN. Podle jeho přílohy do kódu KN 3701 30 00 patří neexponované hliníkové desky (‚pozitivní termální desky s citlivostí na laserovou diodu‘), obdélníkového tvaru, s jednou stranou přesahující na délku 255 mm, potažené na jedné straně emulzí [obsahující zejména alkalickou rozpustnou pryskyřici, jedno nebo více IR (infračervených) barviv (fototermální konvertor) a supresor rozpustnosti (barvivo)], která je citlivá na infračervené laserové diody při vlnové délce 830 nm. Jsou konstruovány pro použití se zařízením CTP (technologie Computer To Plate) pro střední až velké množství výtisků. Ke zvýšení životnosti konečného výrobku desky procházejí procesem ‚pečení‘, aby se obraz po vyvolání ustálil. Toto zařazení je v rámci přílohy odůvodněno prakticky shodným způsobem, jak je popsáno výše – nařízení jednoznačně uzavírá, že tyto desky nelze zařadit do kódu KN 8442 50 00 jako tiskařské desky.

28. Nejvyšší správní soud k tomu ve svém výše citovaném rozsudku uvedl, že prováděcí nařízení rozptýlilo možné pochybnosti o sazebním zařazení zboží (totožného jako v nynější věci) a jen potvrzuje závěry celních orgánů učiněné před nabytím jeho platnosti. Tím spíše je prováděcí nařízení relevantní nyní, kdy k dovozu zboží došlo až v roce 2018, tj. po jeho vstupu v platnost. Zdejší soud proto nepochybuje o aplikovatelnosti prováděcího nařízení na projednávanou věc (čtvrtý žalobní bod), jakkoli mezi výrobky popsanými v tomto nařízení a výrobky žalobce mohou existovat určité rozdíly. Těmi se ovšem žalovaný podrobně zabýval a dospěl ke správnému závěru, že tyto výrobky mají tolik stejných vlastností, že je lze považovat za výrazně podobné (prováděcí nařízení tak dopadá i na předmětné výrobky žalobce). Tomu ostatně svědčí i závěry výše citovaných rozsudků správních soudů, které neměly o relevanci nařízení pro výroky žalobce pochybnosti. Z uvedeného je přitom zřejmé, že ani namítaný způsob použití, který se pojí se zařízením využívajícím technologii CTP, nemá vliv na sazební zařazení výrobku. To samozřejmě dopadá i na námitku, v níž žalobce dále odkazoval na stanovisko WCO (na jednání specifikoval, že by mělo jít o stanovisko z 55. zasedání Výboru pro harmonizovaný systém) ohledně povahy zařízení CTP. Sám ostatně tvrdil, že toto stanovisko se týká zařazení strojů CTP, nikoli vlastních desek.

29. Zbývá proto posoudit námitky třetího žalobního bodu. V něm žalobce poukazoval na celkovou charakteristiku výrobku, té se ovšem soud již fakticky věnoval výše. Dospěl k závěru, že konkrétní účel výrobku bez dalšího není pro jeho sazební zařazení rozhodný. Pochybení žalovaného přitom soud neshledal ani ve vztahu k posouzení významu závazné informace Celního úřadu pro Olomoucký kraj ze dne 31. 3. 2020, na níž se žalobce odvolával. Žalovaný správně akcentoval, že tato závazná informace není pro celní orgány přímo závazná (i proto, že byla vydána až po propuštění zboží do volného oběhu v této věci, k němuž došlo již rozhodnutími ze dne 13 a 18. 4. 2018; srov. čl. 33 odst. 2 celního kodexu). Danou námitkou se konečně zabýval i Nejvyšší správní soud, který ve shodě se žalovaným v rozsudku sp. zn. 10 Afs 303/2021 dále zdůraznil, že tato informace se týká odlišného druhu výrobku (exponovaná a vyvolaná plastová tisková deska), což soud ověřil i z obsahu předmětné závazné informace. Tato informace proto mohla stěží žalobci založit jakékoliv legitimní očekávání. To samozřejmě platí i pro dřívější rozhodnutí Celního úřadu pro Středočeský kraj z 13. 5. 2016. Jediné rozhodnutí správního orgánu jistě nemůže založit ustálenou správní praxi, která by pak celní orgány (nadto zde i v pozici žalovaného jako nadřízeného orgánu) jakkoli zavazovala. Z obsahu rozhodnutí pak nelze seznat podrobnější důvody, o něž příslušný celní úřad opřel změnu sazebního zařazení z čísla 3701 do čísla 8442 – závěr, že předmětné výrobky žalobce nespadají pod číslo 3701, příslušný celní úřad blíže nezdůvodnil. Toto rozhodnutí navíc bylo vydáno dříve, než pozdější rozhodnutí celního úřadu, jež byla posuzována správními soudy ve shora citovaných rozsudcích a na něž nyní napadené rozhodnutí logicky navazuje (odkazovaným rozhodnutím se přitom zdejší soud již také zabýval, viz rozsudek sp. zn. 15 Af 16/2019, bod 35).

30. Konečně nelze přehlížet ani význam přijetí prováděcího nařízení 2017/2246, které nabylo platnosti ještě dříve, než došlo k propuštění zboží žalobce do volného oběhu (viz výše). I z tohoto důvodu proto nelze o jeho legitimním očekávání hovořit. Na tomto závěru pak nemůže nic změnit ani žalobcem předložené rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 79/2018, jež se v prvé řadě týkalo zcela jiného subjektu a jiných výrobků (kompozitní materiál ve formě profilů a desek, jehož podstatu tvořilo dřevo, resp. plast) a zejména neřešilo totožný právní problém. S jeho východisky o nutnosti ochrany dobré víry a nemožnosti aplikace pozdějších závěrů zpětně se soud obecně ztotožňuje, nicméně z výše uvedeného je zřejmé, že to není případ nyní projednávané věci.

VI. Závěr a náklady řízení

31. Na základě všech shora uvedených skutečností soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nenáleží. Žalovanému pak žádné náklady v souvislosti s vedením předmětného řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, a proto mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Citovaná rozhodnutí (4)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.