18 Af 17/2021– 212

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmanna a soudců Mgr. Martina Bobáka a Mgr. Jana Ferfeckého ve věci žalobkyně: MUT Tubes, s.r.o., IČO 27412598 sídlem Hybernská 1271/32, 110 00 Praha 1 zastoupená společností Rödl & Partner Tax, k.s., daňově poradenská společnost sídlem Platnéřská 191/2, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, 140 96 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2021, č. j. 3283–11/2021–900000–311, takto:

Výrok

I. Návrh na přerušení řízení se zamítá.

II. Návrh na položení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie se zamítá.

III. Rozhodnutí Generálního ředitelství cel ze dne 21. 7. 2021, č. j. 3283–11/2021–900000–311, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 35 912 Kč ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, na účet zástupce žalobkyně společnosti Rödl & Partner, k.s., se sídlem Platnéřská 191/2, Praha.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Jádrem této věci je zákonnost doměření antidumpingového cla za dovoz oceli z Indie v návaznosti na závěry rozsudku Soudního dvora EU (SDEU) ze dne 21. 9. 2023, ve věci C–210/22, Stappert[1].

2. V letech 2016 až 2018 žalobkyně dovezla do ČR pět zásilek obsahujících bezešvé trubky z nerezavějící oceli s kruhovým průřezem, které nakoupila od indické společnosti Krystal Steel Manufacturing Pvt. Ltd, Vadodara, 391775, Gudžarát, Indie (Krystal Steel).

3. Celní úřad pro Středočeský kraj ve dnech 20. 6. 2016 a 31. 1. 2017, Celní úřad pro Hlavní město Prahu ve dnech 12. 7. 2017 a 13. 9. 2018 a Celní úřad Praha Ruzyně dne 22. 8. 2017 přijaly celní prohlášení žalobkyně s návrhy na propuštění zboží do režimu volného oběhu. Dle dokladů předložených žalobkyní šlo o „Trouby, trubky a duté profily, s kruhovým příčným průřezem, bezešvé, z nerezavějící oceli, tažené za studena nebo válcované za studena“ s indickým původem. Deklarovala je do podpoložky kombinované nomenklatury (KN) 7304 41 s nulovou sazbou cla. Všechny celní úřady v den přijetí celního prohlášení rozhodly o propuštění zboží do režimu volného oběhu. Při propuštění zboží do volného oběhu s ohledem na nulovou sazbu nevyměřily clo, resp. ve všech případech bylo zaúčtováno clo ve výši 0 Kč.

4. Následně dne 4. 9. 2019 zahájil Celní úřad pro Hlavní město Prahu (celní úřad) kontrolu po propuštění zboží se zaměřením na ověření správnosti deklarovaného původu uvedeného zboží a zaúčtovaného cla, a to v rozsahu ověření správnosti deklarovaných údajů. Vycházel zejména ze závěrečné zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (známějšího pod francouzskou zkratkou OLAF) č. OF/2016/0680/B1 (zpráva OLAF), v níž OLAF vyšetřoval podezření z obcházení antidumpingových cel uložených na dovoz trubek pocházejících z Číny. Dle zprávy OLAF dovážela Krystal Steel bezešvé trubky z nerezové oceli z Čínské lidové republiky do Indie, kde tyto následně opracovala tažením za studena. Takové opracování však nemohlo založit jejich nepreferenční indický původ a sporným trubkám tak zůstal čínský původ. Celní úřad konstatoval, že žalobkyně v celních prohlášeních nesprávně deklarovala původ zboží, v důsledku čehož nebylo vyměřeno antidumpingové clo ve výši 71,9 %, kterému čínské bezešvé trubky z nerezové oceli podléhaly podle nařízení Komise (EU) č. 2018/330 (nařízení o antidumpingovém clu)[2].

5. Antidumpingové clo pak celní úřad ve všech pěti případech žalobkyni v odpovídající výši doměřil (dodatečné platební výměry ze dne 6. 2. 2020 na clo ve výši 940 818 Kč, 1 059 210 Kč, 1 117 126 Kč, 1 205 Kč a 163 885 Kč, tzn. v souhrnu necelých 3,3 mil. Kč). Žalobkyně se odvolala. Po doplnění dokazování žalovaný její odvolání zamítl rozhodnutím označeným v záhlaví (napadené rozhodnutí). Žalovaný dospěl k závěru, že sporné trubky KN 7304 41 byly opracovány za studena v Indii z trubek tarifního čísla 7304 49 dovezených do Indie z Číny. Přes technologickou a energetickou náročnost opracování provedeného v Indii, není toto spojeno se změnou tarifního čísla KN. Žalobkyní dovezené trubky tedy opracováním za studena v Indii nezískaly nepreferenční indický původ. Právě změna tarifního čísla (v důsledku opracování) je totiž kritériem vyžadovaným přílohou 22–01 DA k nařízení Komise (EU) 2015/2446 (prováděcí nařízení)[3], jímž se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (celní kodex)[4], pro získání původu zboží v zemi, kde došlo k podstatnému opracování. V tomto případě by bylo výjimkou, pokud by došlo k opracování dutých profilů na trubky. K tomu ovšem dle žalovaného nedošlo, neboť Krystal Steel z Číny do Indie dovezl trubky, nikoli duté profily.

II. Žaloba, další podání stran a procesní vývoj věci

6. Žalobkyně se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. V žalobě namítala nepřezkoumatelnost i nesprávné právní posouzení otázky původu sporných trubek. Zejména namítla, že žalovaný i přes skutečnosti prokázané z předložených důkazních prostředků odmítl přiznat dovezeným trubkám indický původ, a to výlučně na základě domněnek ze zprávy OLAF, jejíž závěry dílem také zpochybnil. K tomu poukázala na plnou harmonizaci celní problematiky v EU a na odlišné rozhodnutí polských celních orgánů. Žalovaný odmítl verifikovat předložené certifikáty indického původu zboží u indické obchodní komory. Žalovaný sice nepochyboval o zpracování vstupního čínského materiálu v Indii za studena (došlo ke změně rozměrů a zpřesnění produktů), ani o tom, že Krystal Steel byl k přepracování vstupního materiálu vybaven, ani o tom, že by šlo o hospodářsky odůvodněné (nefiktivní) zpracování, avšak stejně dovezeným trubkám nepřiznal indický původ, jak ho deklarovala žalobkyně.

7. Žalovaný na základě žalobkyní předloženého znaleckého posudku ze dne 1. 4. 2021, č. j. JST_10/2021, dodatku č. 1 k tomuto posudku ze dne 13. 4. 2021 a vyjádření znalce ze dne 30. 5. 2021 dal žalobkyni za pravdu, že vstupní čínský materiál spadal do KN 7304 49, ovšem, aby nemusel žalobkyní dovezeným trubkám do ČR přiznat indický původ, konstatoval, že výrobky dovezené Krystal Steel z Číny do Indie jsou trubky KN 7304 49, a nikoli duté profily spadající do stejné KN 7304 49, jejichž přepracování v Indii by jinak za účelem získání indického původu přiznal. Žalobkyně tvrdí, že prokázala dobrou víru stran indického původu jí dovezených trubek spadajících pod KN 7304 41. Konečně žalobkyně tvrdí, že minimálně u dvou platebních výměrů došlo ke sdělení cla po uplynutí tříleté prekluzivní lhůty.

8. Ve vyjádření k žalobě ze dne 3. 12. 2021 žalovaný zpochybnil oprávněnost žalobních námitek. Soustředil se zejména na popis pravidel změny původu zboží. Popisoval rozdíly mezi trubkami a dutými profily. Pro žalovaného bylo nerozhodné, zda Krystal Steel z Číny do Indie dovezla trubky KN 7304 11 (užívané pro plynovody a ropovody) nebo trubky KN 7304 49 (jiné). Žalovaný převzal některé závěry znalce. Dle něj se jednalo o trubky KN 7304 49, nikoli o duté profily stejného KN 7304 49, jejichž podstatně náročnějším přepracováním v Indii mohl vstupní čínský materiál změnit původ na indický. Pokud by se soud neztotožnil ze závěry žalovaného, navrhl, aby soud položil SDEU předběžnou otázku ve znění: Může mít dutý profil položky 7304 49 ve smyslu přílohy 22–01 DA, resp. HS, tvar soustředného mezikruží na příčném průřezu a konstantní tloušťku stěny po celé délce a obvodu výrobku, tedy tvar, který odpovídá troubě či trubce podle definice obsažené ve vysvětlivkách k HS? Pokud ano, lze považovat veškeré výrobky spadající do položky 7304 49 výhradně za duté profily ve smyslu přílohy 22–01 DA, a nikoliv za trouby a trubky? Žalovaný dále uvedl, že nevycházel jen ze zprávy OLAF. U nepreferenčního původu zboží nemohl provést verifikaci certifikátů indického původu. V doplnění vyjádření ze dne 26. 1. 2022 žalovaný odkázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 17. 1. 2022, č. j. 52 Af 28/2021–98, STROJON[5].

9. Žalobkyně v replice ze dne 8. 2. 2022 opět poukázala na indické certifikáty původu vydané indickou obchodní komorou, jejichž verifikace se neúspěšně domáhala. K tomu doložila i novou navazující e–mailovou komunikaci s indickou obchodní komorou. Dále rozvíjela dosavadní argumentaci ohledně výkladu pojmu dutý profil. Ztotožnila se také s návrhem žalovaného na podání předběžné otázky SDEU. Dále podáním ze dne 11. 5. 2022 doplnila žalobu o závaznou informaci o původu vydanou belgickým celním úřadem stran zboží od Krystal Steel, dle níž měly být vstupním materiálem, který indický výrobce přepracoval, duté profily položky KN 7340 49.

10. V reakci na to žalovaný duplikou ze dne 19. 5. 2022 mj. zpochybnil možnost dodatečně prokázat původ zboží; zdůraznil, že indická obchodní komora vydala osvědčení o původu zboží ze všech zásilek v jediný den, a to více než tři roky po vývozu poslední z těchto zásilek. Osvědčení dle něj nemají žádnou důkazní hodnotu. Dle žalovaného belgické celní orgány vydaly chybnou závaznou informaci o původu. Žalovaný se dále v duplice věnoval zařazení dutých profilů v rámci kombinované nomenklatury a harmonizovaného systému. Rozdíl mezi dutými profily a trubkami spočívá ve tvaru, nikoli v rozdílném účelu použití. Dále žalovaný upřesnil navrhovanou předběžnou otázku stran dutého profilu spadajícího do KN 7304 49.

11. Žalobkyně v triplice ze dne 23. 3. 2023 zpochybňuje přenositelnost rozsudku 52 Af 28/2021, STROJON, na její věc, navíc popírá tam uvedené závěry. K podepření závěrů belgické závazné informace o původu zboží doplnila detailní dokumentaci výrobních postupů v Krystal Steel.

12. Žalovaný pak v dalším vyjádření ze dne 26. 4. 2023 mj. poukázal na rozsudky Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 1. 2023, č. j. 16 Af 19/2021–107, a ze dne 28. 3. 2023, č. j. 16 Af 18/2021–85, které potvrdily stejné závěry, jako učinil v nynější kauze. Dále poukázal na předběžnou otázku ve věci C–210/22, Stappert, o níž tehdy soudní dvůr vedl řízení. Opětovně zpochybnil význam belgické závazné informace o původu.

13. Žalobkyně v podání ze dne 19. 9. 2023 s odkazem na rozsudek NSS ze dne 30. 8. 2023, č. j. 10 Afs 100/2023–44, BENVIG HEAT TRANSFER[6], kritizovala nedostatečnou identifikaci zboží, které celní orgány dodatečně zatížily clem a vycházely z povšechných závěrů zprávy OLAF.

14. Soud usnesením ze dne 4. 5. 2023 řízení přerušil a vyčkal závěrů SDEU ve věci C–210/22, Stappert. Rozsudkem ze dne 21. 9. 2023 SDEU rozhodl, že: 1) Základní pravidlo použitelné na zboží spadající do položky 7304 41 harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží, stanovené v příloze 22–01 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1063 ze dne 16. května 2018 musí být vykládáno v tom smyslu, že pod pojem „dutý profil“ ve smyslu tohoto pravidla nespadá „trubkový polotovar“ tvářený za tepla, rovný a s rovnoměrnou tloušťkou stěny, který nesplňuje požadavky technické normy pro bezešvé trubky z nerezavějící oceli vyrobené za tepla a z něhož se zpracováním za studena vyrábí trubky o jiném příčném průřezu a tloušťce stěny, spadající do položky 7304 41 harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží. 2) Základní pravidlo použitelné na zboží spadající do položky 7304 41 harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží, stanovené v příloze 22–01 nařízení v přenesené pravomoci 2015/2446, ve znění nařízení v přenesené pravomoci 2018/1063, je neplatné v rozsahu, v němž vylučuje, že změna sazebního zařazení vyplývající ze zpracování trub a trubek spadajících do položky 7304 49 tohoto harmonizovaného systému na bezešvé trouby, trubky a duté profily ze železa nebo oceli, tažené za studena nebo válcované za studena (úběrem za studena) spadající do položky 7304 41 uvedeného harmonizovaného systému přiznává posledně uvedeným výrobkům povahu výrobků pocházejících ze země, kde k této změně došlo. Městský soud pak usnesením ze dne 2. 10. 2023 rozhodl o pokračování v řízení a vyzval strany sporu, ať se k právnímu a skutkovému stavu věci vyjádří.

15. Žalovaný doručil vyjádření ze dne 5. 10. 2023, v němž zejména uvedl, že rozsudek Stappert se nezabýval technickou stránkou věci, i když uznal, že duté profily se liší od trub a trubek svým tvarem. Dále žalovaný poukázal na rozsudek ze dne 27. 9. 2023, č. j. 4 Afs 119/2023–48, PARS Děčín[7], v němž NSS dle něj nesprávně vztáhnul závěry rozsudku Stappert na bezešvé trubky dovážené z Číny do Indie pod KN 7304 11, které splňovaly průmyslový standard STM A312. SDEU ovšem nezneplatnil část pravidla pro určení země původu v příloze 22–01 nařízení v přenesené pravomoci 2015/2446 pro zboží původně zařazené do KN 7304 11. V tomto ohledu poukázal na jeho nepřesné vyjádření ohledně toho, že bylo lhostejné, zda Krystal Steel dovezl z Číny zboží zařazené do KN 7304 11 nebo do KN 7304 49 (např. s. 42 napadeného rozhodnutí). Nyní poukazuje na to, že tato skutečnost je pro posouzení nynějšího případu rozhodná. V této souvislosti navrhl, aby soud položil SDEU předběžnou otázku, která se měla týkat studeného přepracování trubek podřazených pod KN 7304 11 na trubky KN 7304 49.

16. Žalobkyně zaslala soudu vyjádření ze dne 19. 10. 2023. V něm mj. vysvětlila, že pro tento spor je podstatná odpověď SDEU na druhou otázku. Pro účely změny země původu dovozeného zboží je nově – po rozsudku Stappert – bezvýznamné, zda Krystal Steel přepracoval trubky KN 7304 41 z čínských trubek KN 7304 49, nebo čínských dutých profilů KN 7304 49. Základní pravidlo dle přílohy 22–01 totiž bylo rozporuplné a diskriminační (rozsudek Stappert, bod 61). Nyní získávají indický původ všechny produkty KN 7304 41, které v Indii druhotný výrobce přepracoval z KN 7304 49. Proto celní orgány neměly dovozy žalobkyně zatížit antidumpingovým clem. Dále žalobkyně vyjádřením ze dne 26. 10. 2023 reagovala na poslední vyjádření žalovaného. Označila ho za zavádějící. Žalovaný dle ní neprokázal, že v jejím případě Krystal Steel dovezl z Číny do Indie produkty spadající do KN 7304 11 (trouby a trubky pro ropovody a plynovody). Žalovaný se totiž ztotožnil se znalcem, že vstupní zboží v tomto případě nesloužilo pro ropovody a plynovody, a uzavřel, že se jednalo o trouby a trubky KN 7304 49, na které se rozsudek Stappert přímo vztahuje. Na rozdíl od žalovaného žalobkyně nezpochybňuje závěry rozsudku NSS 4 Afs 119/2023.

17. Ve vyjádření ze dne 15. 11. 2023 žalovaný poukazoval na to, že napadené rozhodnutí obsahuje údaje o tom, že Krystal Steel dovážel z Číny trouby a trubky KN 7304 11. Toto zjistil OLAF z indických databází a zejména z opakovaných vyjádření indického vývozce. Žalovaný respektuje závěry rozsudku Stappert, avšak dodává, že pokud OLAF zjistil, že Krystal Steel z Číny do Indie dovážel k přepracování vstupní materiál KN 7304 11, v nynějším případě nemohlo dojít ke změně původu zboží. V tomto směru poukázal na to, že Krystal Steel měl od indických orgánů povoleno dovážet z Číny vstupní materiál KN 7304 11. Žalovaný s ohledem na obsah tehdy publikované právní úpravy a argumentaci žalobkyně v odvolacím řízení nepolemizoval se zjištěním znalce, že vstupní čínský materiál nespadal pod KN 7304 11. Tehdy to považoval za irelevantní. Dle žalovaného je v nynějším sporu zřejmě, že Krystal Steel dovezl z Číny trubky KN 7304 11, nikoli materiál spadající pod KN 7304 49. Správní spis neobsahuje důkazy o tom, že by Krystal Steel z Číny dovážel vstupní materiál KN 7304 49. Dále se žalovaný domnívá, že soud musí vycházet ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování celních orgánů, tzn. před vydáním rozsudku Stappert a rozsudku 4 Afs 119/2023. Upozornil také, že pokud by došlo ke zrušení antidumpingového cla, existuje riziko, že by Komise pro nenaplnění podmínek pro jeho zrušení požadovala po ČR odvod cla do unijních rozpočtů.

18. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 4. 12. 2023 opětovně korigovala argumentaci žalovaného. Dle ní se žalovaný pokouší dovodit, že vstupním materiálem, z něhož v Krystal Steel v Indii vytvořila výrobky KN 7304 41 (ty, které dovezla do ČR žalobkyně), byly produkty spadající do KN 7304 11 (trouby a trubky pro plynovody a ropovody). Žalovaný ve vyjádření opomenul, že sám v napadeném rozhodnutí opakovaně vyslovil, že vstupním materiálem z Číny byly výrobky KN 7304 49. Až nyní, po vydání rozsudku Stappert, žalovaný naboural svou dosavadní argumentační linii s cílem doměřit antidumpingové clo. Žalobkyně považuje postup žalovaného za absurdní a účelový, pokud v rámci řízení o odvolání nebylo mezi žalovaným a žalobkyní sporné, že Krystal Steel v Indii přepracovávala čínský vstupní materiál KN 7304 49. Žalobkyně měla za to, že rozsudek Stappert zneplatnil pravidlo v příloze 22–01 nařízení s účinností ex tunc.

19. Vyjádřením ze dne 19. 12. 2023 žalovaný informoval o tom, že Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci bude ve věci s totožnou právní otázkou v související věci předkládat SDEU předběžnou otázku, jelikož není jasné, zda se závěry rozsudku Stappert uplatní i na vstupní materiál KN 7304 11. Navrhl, aby soud řízení opětovně přerušil a vyčkal závěrů SDEU ohledně nové předběžné otázky. Opakovaně namítá, že odůvodnění napadeného rozhodnutí nelze hodnotit optikou současného právního stavu po rozsudku Stappert, ale je třeba vycházet z obsahu správního spisu a ze skutečností zjištěných OLAF. Navíc dle vyjádření OLAF ze dne 29. 11. 2023 jsou dosavadní pravidla pro změnu země původu zboží platná s výjimkou pravidla dopadajícího na trubky položky KN 7304 41, jak vyslovil SDEU. Nově dle žalovaného není rozhodné, zda čínský vstupní materiál byl ve skutečnosti dutými profily, nebo troubami a trubkami. Pokud by soud žalobě vyhověl, žalovaný uvedl, že by bylo nespravedlivé, aby s ohledem na okolnosti případu soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému.

III. Ústní jednání

20. U ústního jednání dne 15. 1. 2024 žalobkyně setrvala na svých námitkách. Zdůraznila, že z napadeného rozhodnutí plyne, že vstupní materiál pro výrobu jí dovezeného zboží spadal pod KN 7304 49.

21. Žalovaný s tím nesouhlasil. Poukázal na to, že v napadeném rozhodnutí na některých místech zmiňoval, že vstupní materiál spadal pod KN 7304 11. Dále opětovně navrhl, aby soud přerušil řízení a podal předběžnou otázku SDEU za účelem výkladu podmínek pro změnu země původu vstupního materiálu spadajícího pod KN 7304 11.

22. Soud u jednání provedl důkaz protokolem z ústního jednání ze dne 12. 12. 2023 ve věci sp. zn. 60 Af 13/2021 vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci. Z protokolu vyplynulo, že soud účastníkům tamního řízení sdělil, že má za prokázané, že z Číny byly do Indie dováženy trubky sazebního zařazení 7304 11 zpracované za tepla. Dále soud seznámil účastníky s úmyslem přerušit řízení za účelem položení předběžné otázky SDEU.

23. Jak žalobkyně, tak žalovaný v jejich četných podáních předložili mnoho důkazních návrhů. Soud předně uvádí, že správním spisem, tj. včetně všech listin v nich založených, se nedokazuje. Soud ze správních spisů vychází, což plyne mj. z rozsudků NSS ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008–117, č. 2383/2011 Sb. NSS, ECOPLAST; nebo ze dne 29. 6. 2011, č. j. 7 As 68/2011–75, Česká televize. Soud navíc neshledal potřebu k objasnění některé z dalších skutkových otázek, a tedy ani k provedení důkazních návrhů, které nebyly součástí správního spisu (viz dále bod 33).

IV. Posouzení věci

24. Žaloba je včasná, podala ji osoba k tomu oprávněná. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.)], jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti. Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Přitom zohlednil, že dílčí pravidlo, které bylo rozhodné pro posouzení nynější věci, bylo prohlášeno neplatným s účinky ex tunc, k čemuž jej zavazuje rozhodovací praxe SDEU (viz bod 31 níže).

25. Žaloba je důvodná. Země původu žalobkyní dovezeného zboží 26. Soud seznal, že mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobkyně dovezla z Indie do ČR produkty zařazené do KN 7304 41 (trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli – Ostatní, s kruhovým příčným průřezem, z nerezavějící oceli), které pro ni z vstupního čínského materiálu zpracovala Krystal Steel. Klíčovým zjištěním, jak ho vymezily celní orgány, bylo, že vstupní čínské produkty nemohly jejich přepracováním v Indii získat indický (antidumpingovým clem nezatížený) původ, jelikož Krystal Steel dle žalovaného v Indii neprováděla dostatečně náročné (tepelné) zpracování dutých profilů (KN 7304 49), ale pouze za studena přepracovala čínské trouby nebo trubky (stejné položky KN 7304 49). Žalovaný k tomu provedl rozsáhlé dokazování. Předně sice vycházel ze zprávy OLAF (k tomu, že se nejedná o žádnou korunu důkazů např. rozsudek NSS ze dne 7. 12. 2016, č. j. 10 Afs 216/2016–38, NAPKO, bod 32; ale také rozsudek 10 Afs 100/2023, bod 15), ale poté provedl dokazování doklady, jež žalobkyně získala od dodavatelů trubek či znaleckým posudkem Ing. Jiřího Stanislava, CSc., ze dne 1. 4. 2021, vč. jeho doplnění a dodatečného vyjádření znalce (bod 7 shora). V tomto ohledu jsou skutková zjištění ohledně sazebního zařazení trubek zpracovávaných v Indii jednoznačná.

27. Nařízení o antidumpingovém clu v čl. 1 odst. 1 ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli (jiných než s připojeným příslušenstvím, vhodných pro vedení plynů nebo kapalin, pro použití v civilních letadlech), v současnosti kódů KN 7304 11 00, […] ex 7304 41 00, 7304 49 10, ex 7304 49 93, ex 7304 49 95, ex 7304 49 99 […] a pocházejících z Čínské lidové republiky.

28. Podle čl. 60 odst. 2 celního kodexu zboží, na jehož výrobě se podílí více než jedna země nebo jedno území, se považuje za zboží pocházející ze země nebo území, kde došlo k jeho poslednímu podstatnému hospodářsky odůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby. Čl. 62 celního kodexu svěřil Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví pravidla, podle nichž se zboží, u něhož je nezbytné určit nepreferenční původ pro účely použití opatření Unie uvedených v článku 59, považuje za zcela získané v jedné zemi nebo na jediném území nebo za zboží, k jehož poslednímu podstatnému hospodářsky odůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby, došlo v jedné zemi nebo na jediném území, podle článku 60.

29. Podle čl. 32 prováděcího nařízení se má za to, že u zboží uvedeného na seznamu v příloze 22–01 došlo k poslednímu podstatnému zpracování nebo opracování, které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby, v zemi či na území, kde jsou splněna pravidla stanovená v uvedené příloze nebo která/které je těmito pravidly určena/určeno. Z kapitoly 73 přílohy 22–01 prováděcího nařízení plyne, že se země původu stanoví dle základních pravidel. U položky KN 7304 41 je uvedeno základní pravidlo, že zboží Trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli tažené za studena nebo válcované za studena (úběrem za studena) nabude zemi původu dle pravidla CTH nebo změnou dutých profilů položky KN 7304 49. Zkratka CTH přitom dle glosáře přílohy 22–01 znamená změnu daného čísla přesunutím z jakéhokoli jiného čísla.

30. Posledně uvedeným pravidlem pro určení původů se zabýval SDEU v rozsudku Stappert, v němž dovodil neplatnost základního pravidla obsaženého v prováděcím nařízení platného pro zboží podpoložky KN 7304 41 pro rozpor s čl. 60 odst. 2 celního kodexu, a to v rozsahu, v němž vylučuje, aby původ zboží neovlivňovalo opracování trub a trubek podpoložky KN 7304 49 za studena, jehož výsledkem jsou trouby a trubky spadající do podpoložky KN 7304 41. Lapidárně řečeno, SDEU označil původní pravidlo přílohy 22–01 prováděcího nařízení týkající se KN 7304 41 za diskriminační, jelikož neodůvodněně rozlišovalo (za účelem získání nového původu) mezi zpracováním dutých profilů na straně jedné, a trub nebo trubek na straně druhé, nezávisle na tom, že všechny tyto (mezi)produkty spadají do stejné položky KN 7304 49. SDEU závěrem vysvětlil, že pravidlo pro určení původu, které se vztahuje na duté profily podpoložky KN 7304 49, musí být rozšířeno rovněž na trouby a trubky stejné podpoložky KN 7304 49.

31. Podle čl. 264 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) platí, že je–li žaloba opodstatněná, Soudní dvůr Evropské unie prohlásí napadený akt za neplatný od počátku. Citované ustanovení upravuje účinky rozhodnutí SDEU vůči přezkoumávaným aktům (zde část přílohy 22–01 prováděcího nařízení stran pravidla u položky KN 7304 41, tzn. legislativního aktu Komise) a uvádí, že prohlášení neplatnosti takového aktu nastává ex tunc. SDEU sice vydal rozsudek Stappert v rámci řízení o předběžné otázce, avšak o stěžejní otázce rozhodoval dle čl. 290 SFEU, tedy o platnosti legislativního aktu (rozsudek Stappert, bod 51; čl. 263 SFEU). Jakkoli SDEU rozhodoval až po vydání napadeného rozhodnutí, musel soud vycházet z jeho závěrů. Musel je promítnout do hodnocení nynější kauzy (srov. k intertemporalitě důsledků zrušení právního předpisu také rozsudek NSS ze dne 29. 10. 2020, č. j. 9 As 173/2020–32, č. 4093/2020 Sb. NSS, bod 43an. a tam cit. judikaturu).

32. Lze tedy uzavřít, že přepracování trubek položky KN 7304 49 na trubky položky KN 7304 41, jak zjistil žalovaný, mělo s ohledem na závěry rozsudku Stappert ohledně přílohy 22–01 prováděcího nařízení za následek změnu původu trubek z původního čínského na indický. Z indických trubek se antidumpingové clo nevybírá (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 12. 12. 2023, č. j. 60 Af 14/2021–111, který se zabýval stejnou otázkou dovozů od Krystal Steel). Žaloba je proto důvodná.

33. Jelikož rozhodná otázka sporu se liší od důvodů, které za stěžejní považoval žalovaný, nebylo třeba v řízení před soudem doplnit dokazování záznamem z videa na portálu youtube.com ohledně stejného vnitřního a vnějšího tvaru trub a trubek a dutých profilů, ani e–mailovou komunikací žalobkyně s indickou obchodní komorou, ani detailní dokumentací výrobních procesů v Krystal Steel, ani belgickou závaznou informací o původu vč. další komunikace důkazních návrhů z 26. 4. 2023. Všechny tyto důkazní návrhy se vztahují ke skutkovým otázkám, které nejsou rozhodné pro rozhodnutí soudu. S ohledem na rozsudek Stappert padl žalovaným vzývaný rozlišovací důvod pro změnu země původu u položky KN 7304 41. Již není podstatné, zda na produkt spadající do této položky byly přepracovány duté profily (KN 7304 49), nebo trouby a trubky (KN 7304 49), o čemž měly vypovídat tyto důkazy. Soud nedokazoval ani pracovním překladem vyjádření OLAF k právnímu stavu po rozsudku Stappert, jelikož žalovaný v nynější věci nezjistil, že by čínský vstupní materiál pro žalobkyní dovážené produkty spadal do KN 7304 11. Vyjádření OLAF se vztahuje k případům s odlišným skutkovým základem. S ohledem na výše uvedené soud shledal nadbytečným návrh na doplnění dokazování notifikací OLAF o ukončení vyšetřování ze dne 20. 11. 2023, č. j. OC/2021/1052/B3, kterou žalobkyně předložila u jednání.

34. Z týchž důvodů, tzn. s ohledem na jednoznačná skutková zjištění celních orgánů o tom, že žalobkyně dovážela do ČR zboží, k jehož zpracování v Krystal Steel použil vstupní čínský materiál KN 7304 49, soud nepřerušil nynější řízení. Nepodával ani předběžnou otázku k Soudnímu dvoru EU, ani nevyčkával na avizovanou předběžnou otázku stran vstupního materiálu KN 7304 11, kterou má dle žalovaného položit Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci ve věci u něj vedené pod sp. zn. 60 Af 13/2021 (výroky I a II).

35. Na právě uvedeném nic nemění ani pozdější postoj žalovaného, který na rozsudek Stappert reagoval mj. tím, že v dalším průběhu řízení o nynější žalobě nově zpochybnil své vlastní skutkové závěry ohledně zařazení vstupního čínského materiálu v kombinované nomenklatuře. Zejména ve vyjádřeních ze dne 5. 10. 2023, ze dne 15. 11. 2023 a ze dne 19. 12. 2023 rozvíjel teorii, že žalobkyní dovážené zboží nebylo v Indii přepracováno z dutých profilů KN 7304 49, ale z trub a trubek KN 7304 11, které se užívají pro plynovody a ropovody a na které nelze dle něj vztáhnout závěry rozsudku Stappert. Žalovaný právě uvedené dovodil na základě toho, že v jeho 76 stran dlouhém rozhodnutí uvedl, že nezávisí na tom, zda vstupní čínský materiál spadal pod položku KN 7304 11 nebo pod KN 7304 49.

36. Soud nepominul tento náhlý zvrat v argumentaci žalovaného. Dle soudu žalovaný nyní v řízení o žalobě proti jeho rozhodnutí nemůže účinně zpochybnit své vlastní skutkové závěry a zcela tak změnit skutkový základ, na jehož základě vyslovil v napadeném rozhodnutí právní závěry. Ten mohla napadnout jen žalobkyně, jež však žalobou vytkla žalovanému úplně jiná skutková hodnocení, resp. skutková zjištění z jiného hlediska, a to z takového, které se nakonec po rozsudku Stappert ukázalo jako věcně nesprávné (zejména body 26 a 32 shora).

37. U jednání žalovaný označil stránky napadeného rozhodnutí, z nichž dle něj plyne, že Krystal Steel dovezl do Indie vstupní materiál položky KN 7304 11. Žalovaný ovšem opomněl dodat, že tento „závěr“ o povaze vstupního materiálu je obsažen v rekapitulační části jeho rozhodnutí a v části, v níž vyjmenoval podklady správního řízení. Nikoliv v části, kde uvedl konečné skutkové závěry. Je také pravda, že žalovaný opakovaně uvedl, že pro jeho závěr o původu žalobkyní dovezených trubek je „lhostejné“, zda čínský materiál patřil pod položku KN 7304 11 nebo pod KN 7304 49, jelikož pro něj bylo důležité, že indický Krystal Steel nepřepracoval čínské duté profily (jejichž přepracování je náročnější), ale pouze čínské trouby a trubky (zejména s. 26, 41, 42, 43 a 47 napadeného rozhodnutí). Také poukázal na povolení indické vlády dovážet z Číny trubky položky KN 7304 11, tj. položky, která duté profily nezahrnuje (s. 22, 28, 29, 31, 56 napadeného rozhodnutí).

38. Na druhou stranu na tato dílčí zjištění žalovaný navázal komplexním hodnocením všech skutečností, které mají dle náhledu soudu oporu ve správním spisu. V napadeném rozhodnutí jednoznačně uzavřel, že Krystal Steel dovezla z Číny vstupní materiál KN 7304 49. Soud ve shodě s žalobkyní nemá pochyb o tom, že z napadeného rozhodnutí zřetelně plyne, že Krystal Steel do Indie dovážela k přepracování trouby a trubky položky KN 7304 49, nikoli specifické trouby a trubky určené pro použití v ropovodech a plynovodech položky KN 7304 11. To ostatně nejlépe plyne z odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedeného (s. 45): Jediným novým zjištěním odborné povahy, který přinesl posudek znalce je, že objednávky trubek učiněné v Číně, a zejména rozměry dodaných trubek, neodpovídají platným technickým normám pro trubky používané pro ropovody a plynovody. Právě proto nemohou být považovány výrobky dodané z Číny do Indie za trouby a trubky používané pro ropovody a plynovody ve smyslu položky 7304 11 HS. Toto je jediná informace odborné povahy, kterou odvolací orgán nedisponoval a kterou akceptoval. Tímto novým poznatkem však znalec nevyloučil, že se jedná o trouby a trubky položky 7304 49, tedy trubky stejného tarifního čísla jako trubky dovezené odvolatelem.

39. Obdobným způsobem žalovaný prezentoval stejný skutkový závěr také na s. 12, 32, 34, 37, 43, 45, 53 či 67 napadeného rozhodnutí (viz také pasáže napadeného rozhodnutí a dalších podání žalovaného, které žalobkyně citovala ve vyjádřeních ze dnů 26. 10. 2023 a 4. 12. 2023). Žalovaný tyto závěry potvrdil i u jednání, když vyslovil, že v době rozhodování nepovažoval za podstatné, zda jde o zboží podřazené pod KN 7304 11, nebo KN 7304 49. Pro něj tehdy bylo podstatné, že šlo o trouby či trubky, nikoli o duté profily. Žalobkyně přitom v žalobě nezpochybnila skutkové hodnocení, že Krystal Steel do Indie nedovážela meziprodukty položky KN 7304 11. Zpochybňovala jen a pouze závěr, že v rámci položky KN 7304 49 považoval žalovaný toto zboží za trouby a trubky, a nikoli za duté profily, jejichž dalším přepracováním bylo možné získat indický původ zboží.

40. Soud nemá pochyb o tom, že i žalovaný až do rozsudku Stappert nepřipouštěl, že by Krystal Steel dovezla z Číny do Indie trouby a trubky k použití v ropovodech a plynovodech položky KN 7304 11. To ostatně plyne i z jeho všech vyjádření v této věci až do rozhodnutí SDEU v kauze Stappert. Za zmínku stojí i žalovaným formulované znění předběžné otázky, které se týkalo výsostně položek položky KN 7304 49 (srov. bod 8 shora; podrobněji vyjádření žalovaného ze dne 3. 12. 2021 a duplika ze dne 19. 5. 2022, s. 13). Dlužno poukázat, že nynější případ není osamocený. Žalovanému za stejných či obdobných skutkových východisek nedal za pravdu ani NSS (rozsudek 4 Afs 119/2023, PARS Děčín, a nově rozsudek ze dne 11. 1. 2022, č. j. 10 Afs 41/2022–148, STROJON, kterým NSS zrušil rozsudek, na který žalovaný odkazoval – viz bod 8 shora). Ač může mít soud pro změnu procesní taktiky žalovaného jistou míru pochopení, nemůže jí touto formou s ohledem na principy ovládající soudní přezkum rozhodnutí správních orgánů akceptovat. Soud totiž nemůže nahrazovat stěžejní části rozhodnutí správního orgánu. Nedostatky odůvodnění správních rozhodnutí nelze dodatečně zhojit ani případným podrobnějším rozborem skutkových či právních otázek učiněným až v řízení o žaloby (např. rozsudky ze dne 18. 9. 2003, č. j. 1 A 629/2002–25, č. 73/2004 Sb. NSS., a ze dne 13. 10. 2004, č. j. 3 As 51/2003–58). Soud nemohl ani v plné jurisdikci zjišťovat oprávněnost tvrzení žalovaného o nové variantě skutkového stavu, jelikož by tím vykročil z rozsahu žalobních bodů.

41. Námitka žalovaného, že v důsledku zrušení vyměřeného cla v této věci může ČR čelit sankci Komise a odvodům do unijních rozpočtů, nesouvisí s jádrem sporu. Dle soudu v nynější věci, jak vysvětleno výše, žalovaný použil pravidlo pro určení původu, které později SDEU od počátku prohlásil za neplatné. Případný negativní důsledek použití neplatného pravidla nelze projektovat na žalobkyni. Nastala–li chyba u orgánu veřejné správy, soud ji nemůže bez dalšího „zahladit“ proto, že by snad jiný závěr negativním způsobem ovlivnil veřejné rozpočty ČR. Prekluze práva vyměřit daň 42. Žalobkyně mimo jiné námitky – které soud nevypořádal pro jejich mimoběžnost s předmětem řízení – vznesla i obecnou výtku, v níž tvrdila, že minimálně u dvou z pěti dovozů došlo ke sdělení cla po uplynutí tříleté prekluzivní lhůty. Měla za to, že v jejím případě nebyly splněny podmínky pro použití čl. 103 odst. 2 celního kodexu, který tuto lhůtu prolamuje.

43. Tato námitka není důvodná. Žalobkyně měla tvrdit konkrétní důvody, pro které považuje napadené rozhodnutí za nezákonné. Obsah a kvalita žaloby v zásadě předurčuje obsah a kvalitu rozhodnutí soudu, jehož úlohou není žalobní argumentaci dotvářet. Soud se mohl věnovat žalobkyní uváděným skutečnostem pouze v míře obecnosti, v jaké je sama vznesla (rozsudek NSS ze dne 6. 10. 2015, č. j. 6 Afs 9/2015–31, město Třemošnice). Pokud konkrétní závěry žalovaného zpochybnila jen obecně, soud nemusí hledat způsob pro alternativní a originální vyjádření závěrů, k nimž již správně dospěl správní orgán (rozsudek NSS ze dne 12. 11. 2014, č. j. 6 As 54/2013–128, EMILIO PUCCI, bod 16).

44. S přihlédnutím k výše uvedenému nemůže soud nesouhlasit s robustnými závěry žalovaného (s. 71 až 75 napadeného rozhodnutí). Dle čl. 103 odst. 2 celního kodexu platí, že pokud celní dluh vznikl v důsledku činu, který v době, kdy byl spáchán, mohl být důvodem pro zahájení trestního řízení, prodlouží se tříletá lhůta uvedená v odstavci 1 na nejméně pět a nejvýše deset let v souladu s vnitrostátním právem. Žalovaný s odkazy na odpovídající judikaturu (např. rozsudek NSS ze dne 7. 8. 2019, č. j. 4 Afs 152/2019–68, Gunnex, body 37 až 41) vysvětlil, že jím popsané jednání může nést znaky trestného činu. Uvažoval o trestném činu podvodu případně zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby. Jakmile v případě žalobkyně zjistil nesrovnalosti, měl za to, že zúčastněné osoby mohly být motivovány získáním neoprávněného prospěchu spočívajícího v zakrytí skutečného čínského původu dovezeného zboží. Konkrétně uvedl, že jejich úmyslem bylo získat konkurenční výhodu při prodeji trubek čínského původu, které jinak podléhají antidumpingovému clu, do EU. Dle něj mělo dotčené zboží vyvolat dojem, že je lze při dovozu do EU pořídit levněji (s nižšími náklady) než by tomu bylo u trubek s čínským původem. Indický původ byl doložen osvědčeními o původu dovezeného zboží (viz výše). […] tyto doklady opatřil indický vývozce pro odvolatele v přímé souvislosti s dovozem zboží do EU […]. Jedná se o doklady, jejichž jediným účelem je prokázání původu dovezeného zboží při celním řízení a na něj navazujících kontrolách. Závěrečnou zprávou a další dokumentací (viz výše) bylo jednoznačně prokázáno, že výše uvedená osvědčení o původu obsahovala nesprávné či nepravdivé údaje o původu dovezeného zboží. Zúčastněné osoby odvolatele podvedly s vědomím, že při celním řízení bude na základě jimi opatřeného osvědčení o původu kráceno antidumpingové clo. Jednání těchto osob bylo bezprostřední příčinou nevyměření správné výše dlužného cla. (s. 74 napadeného rozhodnutí)

45. Ve světle obecně koncipované námitky prekluze práva sdělit clo toto odůvodnění s odkazy na další části textu napadeného rozhodnutí obstálo. Ve správním spisu jsou založeny faktury, osvědčení i další podklady, na jejichž základě se žalovaný tehdy mohl domnívat, že celní dluh vznikl v důsledku činu, pro který mohlo být zahájeno trestní řízení.

V. Závěr a náklady řízení

46. Soud proto výrokem III zrušil rozhodnutí žalovaného a vrátil mu věc k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1 s. ř. s.). Soud dodává, že neshledal důvod pro zrušení dodatečných platebních výměrů, jak požadovala žalobkyně. K tomu soud v tomto typu řízení přistoupí jen výjimečně, např. pokud se jedná o prekluzi práva doměřit daň. Vady platebního výměru musí být odstraněny v rámci odvolacího řízení. Je vyloučeno, aby po zrušení platebního výměru správce daně prvního stupně pokračoval v daňovém řízení a o dani znovu rozhodl (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 14. 4. 2009, č. j. 8 Afs 15/2007–75, č. 1865/2009 Sb.). Žalovaný je sice v dalším řízení vázán právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.), avšak změní–li se v meziobdobí v důsledku dalšího dokazování skutkový základ věci, bude na žalovaném, aby zjistil, zda a jak musí aplikovat závěry nynějšího rozsudku.

47. Plně procesně úspěšná byla žalobkyně, proto ji vzniklo právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 s. ř. s.). Žalobkyni v řízení zastupovala společnost poskytující daňové poradenství, Rödl & Partner Tax, k. s. Žalobkyni náleží náhrada nákladů spojených s tímto zastoupením (výrok IV). Náklady řízení žalobkyně představují: a)zaplacený soudní poplatek3 000 Kčb)náklady právního zastoupenía)odměna za zastupování v řízení ve výši 3 100 Kč / úkon při těchto úkonech právní služby:§ 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. d),§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. 24 800 Kči. příprava a převzetí věci ii. sepis žalobyiii. replika ze dne 8. 2. 2022iv. triplika ze dne 23. 3. 2023v. vyjádření ze dne 19. 9. 2023vi. vyjádření ze dne 26. 10. 2023vii. vyjádření ze dne 4. 12. 2023viii. účast u jednání dne 15. 1. 2024b)g)paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč / úkon při úkonech právní pomoci vypočtených pod písm. a)DPH 21% z částek uvedených pod písm. a)–b)§ 13 odst. 4vyhlášky č. 177/1996 Sb.2 400 Kč5 712 Kč Celkem0 35 912 Kč 48. Všechny tyto náklady řízení podle obsahu spisu žalobkyni prokazatelně vznikly a jedná se o náklady nezbytně nutné k uplatnění práv. Soud nepřiznal náhradu nákladů za dva tvrzené úkony, a to doplnění žaloby ze dne 11. 5. 2022 a vyjádření ze dne 19. 10. 2023. Jde–li o podání ze dne 11. 5. 2022, žalobkyně mohla jeho stěžejní argument vnést do řízení i v její replice ze dne 8. 2. 2022, jelikož belgická závazná informace je datována k 10. 1. 2022. Vyjádření ze dne 19. 10. 2023 bylo účelné spojit s replikou ze dne 26. 10. 2023. Nic tomu nebránilo. Soud tedy žalovaného k jejich zaplacení zavázal, a to na účet zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), ve spojení s § 64 s. ř. s. Lhůtu soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení

I. Vymezení věci II. Žaloba, další podání stran a procesní vývoj věci III. Ústní jednání IV. Posouzení věci Země původu žalobkyní dovezeného zboží Prekluze práva vyměřit daň V. Závěr a náklady řízení