18 C 122/2023 - 220
Citované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 2
- České národní rady o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 358/1992 Sb. — § 26 § 35 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 14 odst. 3
- o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, 326/1999 Sb. — § 169t odst. 12 § 169t odst. 6 písm. c § 169t odst. 7 písm. c § 42g odst. 2 písm. a § 46 odst. 6 písm. a § 46 odst. 6 písm. b § 56 odst. 2 písm. b
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2951 odst. 1
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Moravcem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno], [Anonymizováno] o náhradu škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu takto:
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku [částka].
II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky [částka], zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zadostiučinění za nemajetkovou újmu ([částka]) a náhrady škody ([částka] coby ušlého zisku a – po částečném zpětvzetí žaloby co do částek [částka] a [částka] – [částka] coby náhrady nákladů na právní zastoupení žalobce ve správním řízení), což odůvodnil tím, že dne [datum] zahájil svým návrhem řízení podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, (dále také jen „zákon o pobytu cizinců“) vedené [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalované, sp. zn. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], o vydání zaměstnanecké karty, kdy žalovaná podstatně překročila lhůtu pro vydání rozhodnutí, když řízení trvalo celkem pět let, 10 měsíců a 25 dní, během kterých žalovaná třikrát meritorně rozhodla, kdy tato rozhodnutí byla zrušena (mj. v důsledku žalobcem podané žaloby ve správní soudnictví), a také nezákonně zamítla žalobci návrh na změnu žádosti (na změnu pracovního místa z důvodu vypršení platnosti volného pracovního místa v důsledku prodlení žalované při vyřizování žalobcovy žádosti). Žalobce proti nečinnosti v řízení o jeho žádosti brojil celkem šesti návrhy na provedení opatření proti nečinnosti, jakož i žalobou na ochranu proti nečinnosti, kdy rozhodnutí bylo dosaženo až pod tlakem exekuce zahájené k vymožení žalované soudem uložené povinnosti rozhodnout o žádosti žalobce. Nesprávný úřední postup spočívající v průtazích v řízení o žalobcově žádosti zapříčinil vznik újmy v osobnostní sféře žalobce, který byl v nejistotě ekonomické, zároveň u něj nastal přetrvávající pocit nespravedlnosti a křivdy, jakož i nepříznivé dopady do jeho práva na rodinný život. Zároveň pak žalobci v důsledků průtahů v řízení vznikla škoda v podobě ušlého zisku, když mu ušel příjem ze zaměstnání na pracovním místě, na které podával žádost o zaměstnaneckou kartu, a dále v mu vznikla skutečná škoda v podobě nákladů, které v souvislosti s průtahy v řízení vynaložil na právní zastoupení.
2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou. V prvé řadě vznesla námitku promlčení žalobního nároku. Dále pak uvedla, že nesporuje, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě překročení zákonem stanovené lhůty pro rozhodnutí o žádosti žalobce, avšak žalobce netvrdil a neprokázal vznik nemajetkové újmy, přičemž s ohledem na předmět a povahu řízení o žádosti žalobce nelze uplatnit domněnku jejího vzniku, přičemž postižitelné jsou pouze jednotlivé průtahy v řízení, neboť řízení nemůže být posouzeno jako jeden celek. Žalobci byla žalovanou poskytnuta omluva, která je plně způsobilá odčinit případnou nemajetkovou újmu, a dále mu žalovaná uhradila částku [částka] coby náhradu nákladů zastoupení ve správním řízení za šest návrhů na provedení opatření proti nečinnosti.
3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci:
4. Žalobce dne [datum] podal u zastupitelského úřadu [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] žádost o zaměstnaneckou kartu na uvolněné místo č. [hodnota] na pozici dělníka v oblasti výstavby budou u společnosti [právnická osoba]. spolu s žádostí o udělení dlouhodobého víza (žádost o zaměstnaneckou kartu, potvrzení o podání žádosti povolení k dlouholetému pobytu za účelem výkonu zaměstnání na území České republiky). Tato byla zastupitelským úřadem postoupena a doručena žalované dne [datum] (přípis Velvyslanectví [Anonymizováno] z [datum]).
5. Žalovaná následně dne [datum] požádala [Anonymizováno] ČR o posouzení pravosti výpisu z rejstříku trestů [Anonymizováno], který žalobce přiložil ke své žádosti (přípis [Anonymizováno] [Anonymizováno] - žádost o posouzení pravosti dokladu z rejstříku trestu z [Anonymizováno] ze dne [datum]), kdy Policie ČR [datum] sdělila, že se jedná o padělaný doklad (odborné vyjádření [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum]). Dopisem datovaným [datum] odeslaným žalované [datum] a doručeným [datum] žalobce žalované doložil nový výpis z rejstříku trestů [Anonymizováno], neboť zjistil, že původně doložený výpis je padělek (doplnění žádosti žalobce datované dne [datum] včetně přiloženého potvrzení [Anonymizováno] [Anonymizováno] z [Anonymizováno]).
6. Dne [datum] určila žalovaná žalobci lhůtu k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí (usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno], Odboru azylové a migrační politiky, č. j. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] ze dne [datum]). Usnesení žalované v tomto směru bylo žalovanému doručeno prostřednictvím zastupitelského úřadu ve Varšavě dne [datum] (žádost [Anonymizováno] [Anonymizováno] o doručení listiny žalovanému ze dne [datum], e-mailové komunikace ze dne [datum]). S podklady pro rozhodnutí se žalobce seznámil [datum] a požádal o poskytnutí 10denní lhůty k vyjádření (protokol o seznámení žalobce s podklady pro vydání rozhodnutí ze dne [datum]), čemuž žalovaná vyhověla rozhodnutím z [datum] (usnesení [Anonymizováno], Odboru azylové a migrační politiky, č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum])[Anonymizováno]
7. Dne [datum] žalobce zmocnil k zastupování v řízení o jeho žádosti [Anonymizováno] [tituly před jménem] [adresa] (plná moc), který převzetí zastoupení žalobce oznámil žalované dne [datum] a požádal o nahlédnutí do spisu (oznámení o převzetí právního zastoupení a žádost o nahlédnutí do spisu ze dne [datum]). Téhož dne se žalobce prostřednictvím svého zástupce vyjádřil k podkladům pro vydání rozhodnutí (vyjádření žalobce k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne [datum]).
8. Dne [datum] žalovaná zamítla žádost žalobce o vydání zaměstnanecké karty s poukazem na § 46 odst. 6 písm. a) zákona o pobytu cizinců ve spojení s § 50 odst. 1 písm. e) zákona o pobytu cizinců, a to z důvodu, že žalobce předložil padělaný doklad o bezúhonnosti ze země původu (rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno], Odboru azylové a migrační politiky, č. j. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] ze dne [datum]).
9. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne [datum] prostřednictvím svého zástupce blanketní odvolání (blanketní odvolání žalobce ze dne [datum]). Výzvou z [datum] vyzvala žalovaná žalobce k odstranění vad odvolání ve lhůtě pěti dnů ode doručení této výzvy, která byla žalobci doručena [datum] (výzva k odůvodnění odvolání ze dne [datum]). Žalobce, doplnil své odvolání prostřednictvím svého zástupce dne [datum] (doplnění odvolání žalobce ze dne [datum]).
10. Žalovaná postoupila žalobcovo odvolání a podkladové materiály k jeho projednání [Anonymizováno] pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále také jen jako „[Anonymizováno]“) dne [datum] (přípis o postoupení odvolání a podkladových materiálů k projednání ze dne [datum]).
11. Dne [datum] podal žalobce prostřednictvím svého zástupce ministru vnitra návrh na provedení opatření proti nečinnosti [Anonymizováno] ve věci jeho odvolání proti rozhodnutí žalované ze dne [datum] (návrh žalobce na provedení opatření proti nečinnosti ze dne [datum] na čl. 29). 12. [Anonymizováno] pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců rozhodnutím z [datum] rozhodnutí žalované ze dne [datum] zrušila a věc vrátila správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání (rozhodnutí [Anonymizováno] pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]).
13. Dne [datum] rozhodl [Anonymizováno] [Anonymizováno] o nevyhovění návrhu žalobce na provedení opatření proti nečinnosti z [datum] z důvodu, že [Anonymizováno] dne [datum] rozhodla o odvolání žalobce, pročež odpadl důvod provedení opatření proti nečinnosti (usnesení ministra vnitra ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]).
14. Dne [datum] podal žalobce prostřednictvím svého zástupce [Anonymizováno] návrh na provedení opatření proti nečinnosti žalované v návaznosti na rozhodnutí Komise z [datum] (návrh žalobce na provedení opatření proti nečinnosti ze dne [datum] na čl. 34 p. v.).
15. Dne [datum] učinila [Anonymizováno] na základě návrhu žalobce opatření proti nečinnosti žalované, kterým uložila žalované vydat rozhodnutí o žádosti žalobce o vydání zaměstnanecké karty k povolení výkonu povolání na území [Anonymizováno] republiky do 30 dnů od doručení tohoto opatření (opatření [Anonymizováno] pro rozhodování ve věci pobytu cizinců proti nečinnosti č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum])[Anonymizováno]
16. Dne [datum] rozhodla žalovaná tak, že s odkazem na § 46 odst. 6 písm. a) zákona o pobytu tito cizinci ve spojení s § 56 odst. 1 písm. s) zákona o po zamítla žádost žalobce z důvodu předložení padělaného dokladu o trestní bezúhonnosti ze země původu, a dále dle § 46 odst. 6 písm. a) zákona o pobytu cizinců ve spojení s § 56 odst. 2 písm. b) zákona o pobytu cizinců z důvodu, že žalobce v uplynulých pěti letech porušil povinnost stanovenou zákonem o pobytu cizinců (rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno], Odboru azylové a migrační politiky, ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno])[Anonymizováno]
17. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne [datum] prostřednictvím svého zástupce blanketní odvolání (blanketní odvolání žalobce ze dne [datum]). Dne [datum] byl žalobce vyzván, aby odstranil vady podaného odvolání do pěti dnů od doručení této výzvy (výzva [Anonymizováno] [Anonymizováno], Odboru azylové a migrační politiky, ze dne [datum] k odůvodnění odvolání), což učinil prostřednictvím svého zástupce dne [datum] (doplnění odvolání žalobce ze dne [datum]).
18. Dne [datum] žalovaná postoupila komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců odvolání žalobce a podkladové materiály k jeho projednání (přípis o postoupení odvolání a podkladových materiálů k jeho projednání ze dne [datum]).
19. Dne [datum] podal žalobce prostřednictvím svého zástupce ministru vnitra návrh na provedení opatření proti nečinnosti [Anonymizováno] ve věci jeho odvolání proti rozhodnutí žalované ze dne [datum] (návrh žalobce na provedení opatření proti nečinnosti ze dne [datum] na čl. 46).
20. Dne [datum] rozhodla komise o odvolání žalobce tak, že rozhodnutí žalované ze dne [datum] zrušila a věc vrátila žalované k novému projednání (rozhodnutí [Anonymizováno] pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]).
21. Dne [datum] určila žalovaná žalobci lhůtu 10 dnů od doručení daného usnesení uplatnění práva seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí (usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno], Odboru azylové a migrační politiky, ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]).
22. Žalobce tak učinil prostřednictvím svého zástupce dne [datum] s tím, že se vyjádří do 15 dnů (protokol o seznámení účastníka řízení s podklady pro vydání rozhodnutí ze dne [datum]), což učinil prostřednictvím svého zástupce dne [datum], Kdy požádal o přerušení řízení na dobu 15 dnů za účelem předložení aktuálních dokladů týkajících se pracovního místa, neboť došlo k vypršení platnosti místa, na které byla žádost původně podána (vyjádření žalobce k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne [datum]).
23. Dne [datum] rozhodla žalovaná o přerušení správního řízení, rozhodnutí bylo žalobci doručeno [datum] (usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno], Odboru azylové a migrační politiky, ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]).
24. Dne [datum] informoval žalobce žalovanou o tom, že mu bylo nabídnuto zaměstnání na novém volném pracovním místě číslo [hodnota] u společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], s tím, že se zaměstnavatelem pracuje na podpisu pracovní smlouvy, jíž přislíbil doložit do 15 dnů a požádal v souvislosti s tím o přerušení řízení (doplnění vyjádření k podkladům pro rozhodnutí ze dne [datum]). Na to byl žalobce žalovanou vyzván, aby odstranil vady této své žádosti do 10 dnů, zejména aby uvedl, zda usiluje o povolení změny obsahu své žádosti o vydání zaměstnanecké karty (výzva [Anonymizováno] [Anonymizováno], Odboru azylové a migrační politiky, k odstranění vad podání ze dne [datum]), na což žalobce reagoval dne [datum] tak, že požádal o změnu žádosti z hlediska pracovního místa, na které žádost původně podal, k čemuž doložil pracovní smlouvu ze dne [datum] u zaměstnavatele [právnická osoba], IČO [IČO] (vyjádření žalobce, případně žádost o změnu obsahu jeho podání ze dne [datum] včetně příloh).
25. Dne [datum] rozhodla žalovaná tak, že se změnám v žádosti žalobce o vydání zaměstnanecké karty nepovoluje (usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno], Odboru azylové a migrační politiky, ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]).
26. Dne [datum] žalobce žalované doložil pracovní smlouvu ze dne [datum] u zaměstnavatele [právnická osoba], IČO [IČO], konvertovanou z listinné do elektronické podoby (doplnění vyjádření, žádosti o změnu obsahu podání - doložení podkladů ze dne [datum]).
27. Dne [datum] podal žalobce proti usnesení žalované z [datum] blanketní odvolání (odvolání žalobce ze dne [datum]).
28. Usnesením ze dne [datum] určila žalovaná žalobci lhůtu 10 dnů od doručení tohoto usnesení k uplatnění práva seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí (usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno], Odboru azylové a migrační politiky, ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]), což žalobce prostřednictvím svého zástupce učinil dne [datum] s tím, že se vyjádří písemně do 15 dnů (protokol o seznámení účastníka řízení s podklady pro vydání rozhodnutí ze dne [datum]). Vyjádření žalobce bylo podáno [datum], přičemž žalobce požádal o přerušení řízení do doby, než bude rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí žalované z [datum] (vyjádření žalobce k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne [datum]). V návaznosti na to žalovaná dne [datum] rozhodla o přerušení řízení na pět dnů od doručení daného usnesení, které bylo žalobci doručeno dne [datum] (usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno], Odboru azylové a migrační politiky, ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]). Dne [datum] pak žalovaná vydala vyrozumění o pokračování v přerušeném řízení (vyrozumění [Anonymizováno] [Anonymizováno], Odboru azylové a migrační politiky, o pokračování v řízení ze dne [datum]).
29. Dne [datum] určila žalovaná žalobci 20denní lhůtu od doručení daného usnesení k seznámení se s podklady pro rozhodnutí (usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno], Odboru azylové a migrační politiky, ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]), což žalobce učinil prostřednictvím svého zástupce dne [datum] s tím, že se vyjádří písemně do 15 dní (protokol o seznámení účastníka řízení s podklady o vydání rozhodnutí ze dne [datum]).
30. Dne [datum] žalovaná rozhodla tak, že zamítla žádost žalobce o vydání zaměstnanecké karty s poukazem na § 46 odst. 6 písm. b) zákona o pobytu cizinců z důvodu, že žalobce nesplňuje podmínku podle § 42g odst. 2 písm. a) zákona o pobytu cizinců, neboť pracovní místo [Anonymizováno] již neobsahuje žádné pozice (rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] Odboru azylové a migrační politiky ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno].
31. Toto rozhodnutí napadl žalobce dne [datum] blanketním odvoláním (odvolání žalobce ze dne [datum]), načež byl žalovanou [datum] vyzván k odstranění jeho vad do pěti dnů od doručení výzvy (výzva k doplnění odůvodnění odvolání ze dne [datum]), což učinil dne [datum] (doplnění odvolání žalobce ze dne [datum]).
32. Dne [datum] postoupila žalovaná odvolání žalobce ze dne [datum] proti jejímu rozhodnutí z [datum] jakož i odvolání žalobce podané [datum] proti jejímu rozhodnutí z [datum] a podkladové materiály k jejich projednání Komisi (přípisy o postoupení odvolání a podkladových materiálů k projednání ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] a č. j. [Anonymizováno]). Dne [datum] pak [Anonymizováno] žalovaná postoupila doplnění dokladů (přípis o postoupení doplnění dokladů ze dne [datum]).
33. Dne [datum] [Anonymizováno] rozhodla o zamítnutí odvolání žalobce a potvrzení usnesení žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] (rozhodnutí [Anonymizováno] pro rozhodování ve věci pobytu cizinců ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]), jakož i o zamítnutí odvolání žalobce a potvrzení usnesení žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] (rozhodnutí [Anonymizováno] pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno])[Anonymizováno]
34. Proti rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], podal žalobce dne [datum] u Městského soudu v Praze žalobu, jíž se domáhal zrušení jejího rozhodnutí (žaloba žalobce proti rozhodnutí [Anonymizováno] pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne [datum] na čl. 87).
35. Dne [datum] Městský soud v Praze na základě žalobcovy žaloby rozhodl o zrušení rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], a vrácení věci [Anonymizováno] k dalšímu řízení (rozsudek Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum] na čl. 90).
36. Dne [datum] podal žalobce k Nejvyššímu správnímu soudu vyjádření ke kasační stížnosti [Anonymizováno] podané proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (vyjádření žalobce ke kasační stížnosti ze dne [datum] na čl. 96).
37. Dne [datum] podal žalobce prostřednictvím svého zástupce [Anonymizováno] [Anonymizováno] návrh na provedení opatření proti nečinnosti [Anonymizováno] po zrušení jejího rozhodnutí rozsudkem Městského soudu v Praze (návrh žalobce na provedení opatření proti nečinnosti ze dne [datum] na čl. 95).
38. Dne [datum] rozhodla [Anonymizováno] o zrušení usnesení žalované ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], a věc vrátila správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání (rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]).
39. Dne [datum] Nejvyšší správní soud na základě kasační stížnosti [Anonymizováno] rozhodl o zrušení rozsudku Městského soudu v [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] a vrácení věci Městskému soudu v [Anonymizováno] k dalšímu řízení (rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum] na čl. 102).
40. Dne [datum] podal žalobce prostřednictvím svého zástupce [Anonymizováno] návrh na provedení opatření proti nečinnosti žalované po rozhodnutí Komise ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (návrh žalobce na provedení opatření proti nečinnosti ze dne [datum] na čl. 101).
41. Dne [datum] rozhodla [Anonymizováno] o nevyhovění návrhu žalobce ze [datum] na provedení opatření proti nečinnosti žalované, a to s ohledem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (usnesení [Anonymizováno] pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] na čl. 106).
42. Dne [datum] Městský soud v Praze na základě žalobcovy žaloby opětovně rozhodl o zrušení rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], a vrácení věci [Anonymizováno] k dalšímu řízení (rozsudek Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum] na čl. 110).
43. Dne [datum] podal žalobce prostřednictvím svého zástupce ministru vnitra návrh na provedení opatření proti nečinnosti [Anonymizováno] po opětovném zrušení jejího rozhodnutí rozsudkem Městského soudu v Praze (návrh žalobce na provedení opatření proti nečinnosti ze dne [datum] na čl. 117 p. v.).
44. Dne [datum] rozhodl ministr vnitra o nevyhovění návrhu žalobce na provedení opatření proti nečinnosti z [datum] z důvodu, že rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] nebylo vydáno ve lhůtě 30 dnů od vydání rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], avšak následným soudními rozhodnutími nebylo dotčeno, pročež není dán důvod k uplatnění opatření proti nečinnosti Komise (usnesení ministra vnitra ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] na čl. 118 p. v.).
45. Dne [datum] [Anonymizováno] učinila z návrhu žalobce opatření proti nečinnosti žalované, jímž přikázala žalované, aby do 30 dnů od doručení tohoto opatření vydala rozhodnutí ve věci žádosti žalobce o vydání zaměstnanecké karty (opatření [Anonymizováno] pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců proti nečinnosti ze dne [datum] na čl. 120 p. v.).
46. Dne [datum] podal žalobce prostřednictvím svého zástupce u Městského soudu v Praze proti žalované žalobu na ochranu proti nečinnosti v řízení sp. zn. [Anonymizováno] (žaloba na ochranu proti nečinnosti ze dne [datum] na čl. 122).
47. Dne [datum] rozhodl Městský soud v Praze o žalobě žalobce na ochranu proti nečinnosti žalované tak, že uložil žalované vydat do 30 dnů od právní moci rozsudku rozhodnutí o žádosti žalobce o vydání zaměstnanecké karty, když dospěl k závěru, že žalovaná byla od [datum] po vrácení věci nečinná (rozsudek Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum]).
48. Dne [datum] se žalobce prostřednictvím svého zástupce dotazoval u žalované na stav řízení o jeho žádosti a v návaznosti na rozsudek Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum] urgoval její vyřízení (žádost žalobce o sdělení stavu řízení a urgence vyřízení žádosti na čl. 126 p. v.).
49. Dne [datum] pak žalobce zahájil proti žalované k vymožení její povinnosti z rozsudku Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum] exekuční řízení (návrh na provedení exekuce ze dne [datum] na čl. 129), v rámci kterého soudní exekutor dne [datum] rozhodl o provedení exekuce uložením pokuty žalované ve výši [částka] (exekuční příkaz na čl. 136 p. v.) a dne [datum] uložením pokuty [částka] (exekuční příkaz na čl. 141 p. v.).
50. Dne [datum] rozhodla žalovaná o povolení změny obsahu žádosti o vydání zaměstnanecké karty spočívající ve změně zaměstnavatele na [právnická osoba] (usnesení Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky, ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]).
51. Výzvou z [datum] vyzvala žalovaná žalobce k seznámení se s podklady pro rozhodnutí do 10 dnů od doručení výzvy (výzva k uplatnění práva vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne [datum]).
52. Dopisem ze dne [datum] požádal žalobce prostřednictvím svého zástupce o prodloužení lhůty k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí na 10 dnů od umožnění nahlédnutí do spisového materiálu, neboť na objednací lince žalované nebyl žalobci s odůvodněním vyčerpání kapacity poskytnut termín pro seznámení se s podklady, alternativně z týchž důvodů požádal o přerušení řízení na stejnou dobu (žádost o prodloužení lhůty k vyjádření ze dne [datum]). S podklady se žalobce seznámil v zastoupení [jméno FO] dne [datum] s tím, že se ve věci vyjádří prostřednictvím svého zástupce do 10 dnů (protokol o seznámení účastníka řízení s podklady pro vydání rozhodnutí ze dne [datum]).
53. Dne [datum] rozhodla žalovaná o přerušení řízení do [datum] s ohledem na žádost žalobce z [datum] (usnesení o přerušení v řízení ze dne [datum]).
54. Dopisem ze dne [datum] se žalobce vyjádřil k podkladům pro rozhodnutí a z důvodu, že pracovní místo, které bylo předmětem žádosti, již není volné, požádal o změnu obsahu žádosti na pracovní místo č. [hodnota] u zaměstnavatele [právnická osoba]., přičemž doložil pracovní smlouvu uzavřenou s touto společností dne [datum] (vyjádření k podkladům pro rozhodnutí ze dne [datum] včetně pracovní smlouvy žalobce u společnosti [právnická osoba].). Této žádosti žalovaná dne [datum] vyhověla (usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno], Odboru azylové a migrační politiky, ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno].
55. Dne [datum] navrhla žalovaná vydat žalobci povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na dobu dvou let (předkládací zpráva [Anonymizováno] [Anonymizováno], Odboru azylové a migrační politiky, ze dne [datum]).
56. Dne [datum] rozhodla žalovaná o vydání zaměstnanecké karty žalobci na dva roky na pracovní míso č. [hodnota] u zaměstnavatele [právnická osoba]. Rozhodnutí bylo doručeno žalobci dne [datum] a právní moci nabylo [datum] (rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno], Odboru azylové a migrační politiky, ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]). Dne [datum] byl žalobce žalovanou vyzván k převzetí zaměstnanecké karty dne [datum] (výzva k převzetí zaměstnanecké karty ze dne [datum]).
57. Výslechem žalobce soud zjistil, že celý průběh řízení o jeho žádosti vnímal velmi těžce, vnímá to tak, že vlivem stresu mu v mladém věku zešedly vlasy a trpí cukrovkou. V [Anonymizováno] republice měl v plánu usadit se svou partnerkou, se kterou udržoval několikaletý vztah, byl s ní zasnouben a plánovali sňatek. Jeho partnerka též žádala o zaměstnaneckou kartu, jž – na rozdíl od žalobce – dostala bez problému, načež se odstěhovala do [Anonymizováno] republiky a žila zde, přičemž nebylo možné udržovat dosavadní partnerský vztah na dálku, pročež došlo k rozchodu. V průběhu řízení dojížděl na kratší časové úseky do [Anonymizováno] republiky kvůli vyřizování žádosti, přičemž zde pobýval u [jméno FO], kterou zná asi 15 let, vnímá ji jako svou tetu, pokrevně příbuzní však nejsou (jedná se o bývalou partnerku jeho strýce z matčiny strany). Během toho, co bylo vedeno řízení o jeho žádosti, se pohyboval mezi [Anonymizováno], [Anonymizováno], kde žil u přátel, a domovskou [Anonymizováno], kde žil s matkou. Nikde nepracoval, neboť měl v plánu založit život v [Anonymizováno] a nechtěl se na [Anonymizováno] vázat, pročež se dostal do finančních problémů, byť jej ekonomicky podporovala matka, což však nestačilo. Vedle matky jej v podporovala též paní [jméno FO].
58. Skutečnosti uvedené žalobcem při jeho výslechu potvrzuje prohlášení paní [jméno FO] na čl. 205.
59. Dne [datum] podal žalobce u žalované žádost o náhradu škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jichž se nyní domáhá žalobou (žádost na čl. 10, doručenka na čl. 7).
60. Dopisem ze dne [datum] žalovaná sdělila žalobci, že uznává jeho nárok co do náhrady škody [částka] coby nákladů právního zastoupení vynaložených na šest návrhů na opatření proti nečinnosti s tím, že tato částka mu bude uhrazena na sdělený účet. Zbylé nároky žalobce uspokojit odmítla s tím, že jsou nedůvodné, kdy žalovaná nesporovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, odpovídající satisfakcí však je omluva (sdělení žalované na čl. 171), kterou žalobci poskytla spolu se svým stanoviskem poskytla (omluva na čl. 176). 61. [adresa] 800 Kč byla žalobkyní žalovanému poukázána bezhotovostním převodem dne [datum] (výpis z účtu [Anonymizováno] [Anonymizováno] banky č. [č. účtu] ze dne [datum] předložený žalovanou při jednání soudu dne [datum]).
62. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [Anonymizováno] [Anonymizováno] rady č. [Anonymizováno] Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „ZOdpŠk“) a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) následovně:
63. K námitce promlčení vznesené žalovanou[Anonymizováno]
64. Soud se v prvé řadě zabýval žalovanou vznesenou námitkou promlčení žalobních nároků, kdy dospěl k závěru, že nárok není promlčen, neboť šestiměsíční promlčecí lhůta (§ 32 odst. 3 věta poslední ZOdpŠk) počala plynout až dne [datum], kdy žalobce okamžikem převzal zaměstnaneckou kartu [§ 169t odst. 7 písm. c) zákona o pobytu cizinců], přičemž žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne [datum] (tedy před uplynutím promlčecí lhůty), čímž došlo k zastavení běhu lhůty, jejíž běh by znovu započal nejpozději [datum] (§ 35 odst. 1 ZOdpŠk), přičemž k podání žaloby došlo již [datum]. Proto se soud dále zabýval posouzením nároku po stránce věcné.
65. K nároku na náhradu nemajetkové újmy:
66. Úvodem je na místě uvést, že řízení o žádosti o vydání zaměstnanecké karty není řízením spadající pod čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, avšak ve smyslu již ustálené judikatury jak Ústavního (srov. např. nález ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 570/20), tak Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudky ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dále ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) může být správní řízení i tak považováno za jeden celek s navazujícím soudním řízením správním a může být dána též vyvratitelná domněnka vzniku nemajetkové újmy na straně účastníka řízení v pozici poškozeného. Základní podmínkou pro takové posouzení je však skutečnost, že výsledek daného správního řízení může zasáhnout do podstaty či smyslu základních práv a svobod nebo může tato práva potenciálně omezit či ovlivnit jejich výkon.
67. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že výsledek řízení o žádosti žalobce o vydání zaměstnanecké karty byl způsobilý zasáhnout do jeho základních práv, a to konkrétně do jeho práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života (čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) a na jeho respektování (čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod), neboť výpovědí žalobce – stvrzenou prohlášením paní [jméno FO] – má soud za bezpečně a bez pochybností prokázané, že setrvalé a dlouhodobé průtahy v řízení jeho žádosti přispěly k rozpadu víceletého partnerského svazku mezi žalobcem a jeho snoubenkou, neboť té – na rozdíl do žalobce – byla zaměstnanecká karta vydána bez obdobných průtahů, načež se žalobcova partnerka přestěhovala do [Anonymizováno] republiky, kde původně žalobce s partnerkou plánoval život společný, což však v důsledku toho, že nemohl na území [Anonymizováno] pro v zákonné lhůtě neskončené řízení o jeho žádosti déle pobývat, nemohlo být uskutečněno, přičemž je pochopitelným důsledkem odloučení partnerů žijících v jiných státech oslabení jejich dosavadního pouta a rozpad jejich soužití, byť toto by za jiných okolností směřovalo k uzavření sňatku.
68. S ohledem na shora uvedené je namístě řízení posoudit jako jeden celek, přičemž je namístě též aplikovat domněnku vzniku nemajetkové újmy na straně žalobce v důsledku nesprávného úředního postupu žalované spočívajícího v průtazích v řízení o žádosti žalobce, kdy žalovaná ani nesporuje, že v řízení nebylo rozhodnuto v zákonem stanovené lhůtě 60, resp. 90 dnů ode dne podání žádosti [§ 169t odst. 6 písm. c) zákona o pobytu cizinců ve znění účinném ke dni zahájení řízení o žádosti žalobce – viz část I. čl. II. bod 1. zákona č. 222/2017 Sb.], což zakládá její povinnost k náhradě nemajetkové újmy žalobci vzniklé (§ 13 odst. 1 věta prvá a druhá ZOdpŠk, § 31a ZOdpŠk). Žalovaná pak netvrdila ani neprokazovala ničeho, čím by byla domněnka vzniku nemajetkové újmy na straně žalobce vyvrácena, nadto má soud výslechem žalobce za prokázané, že žalobce v důsledku mnoho let trvajícího řízení trpěl značnou nejistotou ohledně své budoucnosti a byl trváním řízení frustrován, což je za situace, kdy má být rozhodnutí o žádosti žalobce v prvním stupni dosaženo v nejzazším případě do 90 dnů, o případném odvolání pak do dalších 60 dnů od předání spisu (§ 169t odst. 12 zákona o pobytu cizinců ve znění účinném ke dni zahájení řízení o žádosti žalobce – viz část I. čl. II. bod 1. zákona č. 222/2017 Sb.), lidsky zcela pochopitelné a lze očekávat, že obdobný dopad by průběh správního řízení, jak byl listinami ze správního spisu žalované prokázán, měl do psychiky každého průměrného člověka, který by se nacházel v postavení žalobce.
69. S ohledem na poměry projednávané věci spočívající v extrémní délce řízení překračující mnohonásobně zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí o žádosti žalobce ([datum] až [datum], tj. celých pět let a 10 měsíců) je soud názoru, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve formě konstatování porušení práva a omluvy, jak doposud žalovaná učinila, je zcela nepostačující, pročež je na místě žalobci přiznat zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 2 ZOdpŠk), k čemuž odkazuje i na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, dle které je poskytnutí jiného než peněžitého zadostiučinění na místě toliko v případech, kdy byla délka řízení v nezanedbatelné míře způsobena vlastním chováním poškozeného, nebo byl-li význam předmětu řízení pro poškozeného pouze nepatrný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], jeho rozsudky ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), přičemž již z toho, že se průtažné řízení týká otázek souvisejících s pracovněprávní sférou žalobce, lze dovodit, že význam řízení pro žalobce byl zvýšený z povahy věci.
70. Výši zadostiučinění za nemajetkovou újmu soud stanovil s přihlédnutím ke kritériím vymezeným v § 31a odst. 3 ZOdpŠk.
71. Při hodnocení celkové délky řízení [§ 31a odst. 3 písm. a) ZOdpŠk] nelze odhlédnout od – jak již shora konstatováno – extrémní délky řízení, pro nějž zákon stanoví lhůtu k rozhodnutí v prvním stupni 60 dní a ve zvlášť složitých případech 90 dní, ve druhém stupni pak 60 dní od předložení spisu odvolacímu správnímu orgánu. V případě žalobce trvalo řízení celkem celých 5 let a 10 měsíců, přičemž dle listin provedených k důkazu ze správního spisu vedeného o řízení o žádosti žalobce nelze shledat, že by se jednalo o řízení o zvláště složitém případu. Jak plyne z listin dokumentujících průběh správního řízení, jak je popsáno shora, poprvé bylo o žádosti žalobce v prvém stupni rozhodnuto dne [datum], tj. po více jak pěti měsících, tedy již zde ze strany žalované došlo k podstatnému překročení zákonem stanovené lhůty. O odvolání žalobce proti rozhodnutí z [datum], které bylo odvolacímu správnímu orgánu předloženo [datum], bylo rozhodnuto až po téměř třech měsících dne [datum], tedy byla překročena zákonná lhůta pro rozhodnutí v odvolacím řízení. Po zrušujícím rozhodnutí odvolacího správního orgánu žalovaná opět rozhodla o žádosti žalobce až [datum], tj. více něž čtyři měsíce poté, co odvolací správní orgán její prvotní rozhodnutí z [datum] zrušil. O následném odvolání žalobce proti rozhodnutí žalované z [datum] pak bylo odvolacím správním orgánem, kterému byla věc předložena [datum], rozhodnuto při překročení zákonné lhůty o tři dny dne [datum]. Po tomto zrušujícím rozhodnutí žalovaná již potřetí rozhodla v prvním stupni o žádosti žalobce dne [datum], tedy více než šest měsíců poté, co odvolací správní orgán zrušil její rozhodnutí ze [datum], přičemž v mezidobí bylo řízení k návrhu žalobce přerušeno od [datum] do [datum]. O odvolání žalobce proti rozhodnutí žalované ze [datum] pak bylo rozhodnuto v zákonné lhůtě dne [datum], když věc byla odvolacímu správnímu orgánu žalovanou postoupena [datum]. O žalobě žalobce proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu pak bylo rozhodnuto po cca šesti měsících od jejího podání dne [datum], tedy v době poměrům správního soudnictví v obvodu Městského soudu v Praze přiměřené. Po tomto rozsudku, jímž bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího správního orgánu, tento opětovně rozhodl o odvolání žalobce proti rozhodnutí žalované z [datum] dne [datum], tedy více než čtyři měsíce po zrušení jeho rozhodnutí z [datum] Městským soudem v Praze. O kasační stížnosti Komise pak bylo Nejvyšším správním soudem rozhodnuto dne [datum], tedy v době, jež se jeví poměrům správního soudnictví též přiměřená. Po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu rozhodl Městský soud v Praze opětovně o žalobě žalobce proti rozhodnutí Komise z [datum] dne [datum], tj. po necelých čtyřech měsících, tedy v době přiměřené poměrům správního soudnictví. Je však třeba brát v úvahu, že Komise o odvolání žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne [datum] opětovně rozhodla již v návaznosti na první zrušující rozsudek Městského soudu v Praze svým rozhodnutím ze dne [datum], po tomto zrušujícím rozhodnutí Komise však žalovaná znovu rozhodla o žádosti žalobce až [datum], tj. po více jak dvou letech od zrušení předcházejícího rozhodnutí, přičemž zaměstnanecká karta byla žalobci předána až [datum].
72. Jak se podává se shora uvedeného, je zřejmé, že v prvním stupni správního řízení nebyla zákonem stanovená lhůta pro vydání rozhodnutí dodržena ani v jednom případě, v případě odvolacího správního řízení pak byla též opakovaně překročena. V případě soudního řízení správního lze konstatovat, že v něm bylo rozhodováno v přiměřených lhůtách, nicméně v souhrnu je namístě hodnotit správní řízení o žádosti žalobce jako extrémně průtažné, kdy jeho celková délka přesáhla zákonem stanovenou lhůtu mnohonásobně.
73. Při hodnocení složitosti správního řízení [§ 31a odst. 3 písm. b) ZOdpŠk] nelze na základě provedeného dokazování z listin o průběhu správního řízení shledat, že by bylo toto řízení jakkoliv nestandardně složité (či naopak jednoduché), kdy si sice v počátku vyžádalo odborné stanovisko k posouzení pravosti dokladu o trestní bezúhonnosti žalobce ze země jeho původu, avšak i o toto odborné vyjádření bylo žalovanou požádáno v době, kdy již zákonem stanovená lhůta pro rozhodnutí v prvním stupni uplynula, přičemž odborné vyjádření bylo žalované poskytnuto v návaznosti na její žádost v řádu jednotek dnů.
74. Při hodnocení jednání žalobce v řízení [§ 31a odst. 3 písm. c) ZOdpŠk] pak nelze dospět k tomu, že ten by nějak významně svým přístupem k průtahům řízení přispěl. Jak plyne z provedeného dokazování, sám již [datum] doložil žalované nový výpis z rejstříku trestů [Anonymizováno], neboť zjistil, že původně doložený výpis je padělek. Za přispění k průtahům v řízení pak nelze považovat ani jeho žádosti o poskytnutí lhůty k písemnému vyjádření k podkladům pro rozhodnutí po seznámení se s nimi, neboť požadovaná lhůta nebyla excesivně dlouhá (10 až 15 dní), přičemž žalobce svá vyjádření podával včas. Proti prvostupňovým rozhodnutím žalované sice brojil blanketními odvoláními, ta však byla doplňována v obvykle do cca 30 dní – s výjimkou jeho odvolání z [datum], které bylo doplněno až [datum]. Za jednání přispívající k délce řízení pak nemůže soud hodnotit ani dvě žádosti žalobce o změnu obsahu žádosti týkající se změny pracovního místa, na které byla žádost o zaměstnaneckou kartu podána, neboť tato změna byla, jak se z provedených důkazů o průběhu správního řízení podává, zapříčiněna právě tím, že žalovaná nebyla schopna o žádosti žalobce včas rozhodnout, pročež zanikly volné pozice na místech, na které byla žádost podána původně. Pro žalobce tak nebylo – chtěl-li dosáhnout úspěšného vyřízení žádosti – jiné cesty, než žádat o změnu žádosti co do pracovního místa, na které byla žádost podána. Soud má naopak za to, že se žalobce svým aktivním přístupem snažil zasadit o odstranění průtahů v řízení, proti nimž aktivně brojil v prvé řadě návrhy na provedení opatření proti nečinnosti ať již žalované, či odvolacího správního orgánu. Tyto návrhy podal dne [datum] (návrhu nebylo ministrem vnitra vyhověno, avšak pouze proto, že Komise ve věci rozhodla v mezidobí mezi podáním návrhu žalobce na provedení opaření proti nečinnosti a rozhodnutím ministra vnitra o tomto návrhu), dne [datum] (na základě tohoto návrhu uložila Komise dne [datum] žalované rozhodnout o žádosti žalobce do 30 dnů, přičemž žalovaná rozhodla [datum]), dne [datum] (jednalo se o návrh na provedení opatření proti nečinnosti Komise, která na to rozhodla o odvolání žalobce dne [datum]), dne [datum] (opět se jednalo o návrh na provedení opatření proti nečinnosti Komise, která na to dne [datum] opětovně rozhodla o odvolání žalobce po prvotním zrušení jejího dřívějšího rozhodnutí Městským soudem v Praze), dne [datum] (návrh směřoval na provedení opatření proti nečinnosti žalované v návaznosti na rozhodnutí Komise ze dne [datum], tomuto návrhu Komise nevyhověla s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o její kasační stížnosti, avšak nutno podotknout, že její rozhodnutí z [datum] nebylo rozhodnutími Nejvyššího správního soudu, a stejně tak Městského soudu v Praze jakkoliv dotčeno), dne [datum] (návrh na provedení opatření proti nečinnosti nečinnost Komise po druhém zrušení jejího rozhodnutí Městským soudem v Praze, kdy byl tento návrh ministrem vnitra shledán formálně nedůvodným s poukazem na rozhodnutí Komise z [datum], které nebylo ve správním soudnictví napadeno). Dne [datum] pak na základě návrhu žalobce na provedení opatření proti nečinnosti uložila Komise žalované rozhodnout o žádosti žalobce do 30 dnů. Vedle návrhů na provedení opatření proti nečinnosti žalobce brojil proti nečinnosti žalované též žalobou na ochranu proti nečinnosti podanou dne [datum], na základě níž Městský soud v Praze uložil žalované rozhodnutím z [datum] rozhodnout o žalosti žalobce též do 30 dnů. Vzhledem k tomu, že žalovaná tohoto rozhodnutí nedbala, byl žalobce nucen přistoupit k vymožení povinnosti žalované vydat rozhodnutí cestou exekuce, kterou zahájil [datum] poté, co se mu nedostalo odpovědi na žádost o sdělení stavu řízení a urgenci rozhodnutí z [datum].
75. Postup orgánů veřejné moci během řízení [§ 31a odst. 3 písm. d) ZOdpŠk] nelze hodnotit – s ohledem na mnohé a významné překročení lhůt – jinak než jako laxní, což lze demonstrovat na přístupu žalované, která nejen že nedbala opatření proti nečinnosti provedeného Komisí dne [datum], kdy jí bylo uloženo rozhodnout do 30 dnů, ale nedbala ani rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], přičemž k vydání rozhodnutí o žádosti došlo až po dalších téměř 11 měsících dne [datum], a k předání zaměstnanecké karty žalobci až po dalším měsíci a půl, kdy již byla povinnost žalované vydat rozhodnutí vymáhána žalobcem exekučně, v souvislosti s čímž byly žalované uloženy dvě pokuty.
76. Význam předmětu správního řízení pro žalobce [§ 31a odst. 3 písm. e) ZOdpŠk] hodnotí soud s ohledem na to, že se řízení týkalo jak otázky pracovní, tak otázky povolení žalobce k pobytu na území ČR, jako [právnická osoba] zvýšený z povahy věci samé.
77. Při stanovení přiměřeného zadostiučinění v penězích s přihlédnutím ke shora uvedenému proto soud vyšel ze základní částky peněžitého zadostiučinění [částka] za první dva roky a řízení a [částka] za každá další celý rok řízení. Tato částka dle názoru soudu odráží ekonomickou realitu ČR a je současně přiměřená k základním částkám přisuzovaným obvykle v případech nepřiměřené délky řízení. Žalobci náleží zadostiučinění za celkem pět let a 10 měsíců řízení. Takto stanovenou základní částku ve výši [částka] [2 x [částka] + 3 x 15 000 + [částka] : 12 x 10] soud dále modifikoval s ohledem na shora konstatované konkrétní okolnosti případu. Zohlednil tak výše zmíněný laxní přístup správního orgánu (+ 10 %) a význam věci pro žalobce (+ 20 %). Celkový modifikační koeficient tak činí 1,3 (= 1 + 0,1 + 0,2). Takto vypočtené přiměřené zadostiučinění tudíž činí [částka], v jehož rozsahu soud žalobě vyhověl, ve zbývajícím rozsahu [částka] pak žalobu zamítl jako nedůvodnou.
78. K nároku na náhradu škody v podobě nákladů vynaložených na právní zastoupení ve správním řízení:
79. Též nárok žalobce na náhradu škody v podobě nákladů vynaložených na právní zastoupení ve správním řízení shledal soud částečně důvodným, a to co do úkonů odvolání proti rozhodnutí žalované ze dne [datum], vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne [datum] vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne [datum] (tímto podáním žalobce informoval žalovanou o tom, že mu bylo nabídnuto zaměstnání na novém volném pracovním místě číslo [hodnota] u společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], s tím, že se zaměstnavatelem pracuje na podpisu pracovní smlouvy, jíž přislíbil doložit do 15 dnů, přičemž by tak nemusel činit, pakliže by žalovaná rozhodla o jeho žádosti v zákonné lhůtě, tudíž by volná pozice, na kterou byla žádost podána, nezanikla a žalobce by nemusel žádat o povolení změny obsahu žádosti z hlediska místa, na které byla žádost podána primárně), vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne [datum] (žádost o změnu z hlediska pracovního místa po výzvě žalované k odstranění vad podání žalobce z [datum]), vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí s návrhem na přerušení řízení do doby rozhodnutí o odvolání žalobce ze dne [datum] (podání související se nepřipuštěním změny žádosti z hlediska změny pracovního místa), odvolání proti rozhodnutí žalované z [datum], odvolání proti rozhodnutí žalované z [datum], žádost o sdělení stavu řízení a urgence vydání rozhodnutí z [datum], vyjádření k podkladům pro rozhodnutí z [datum]. Nebýt shora konstatovaného nesprávného úředního postupu žalované v řízení, nemusela být tato podání žalobcem činěna. Vzhledem k tomu, že náklady právního zastoupení žalobce představují na jeho straně skutečnou škodu, náleží žalobci za těchto celkem devět úkonů právní služby peněžitá náhrada (§ 26 ZOdpŠk ve spojení s § 2951 odst. 1, § 2952 odst. 1 o. z.) ve výši celkem [částka] [9 x [částka] (§ 10 odst. 1, § 7 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) + 9 x [částka] (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu)], ohledně které soud žalobě vyhověl.
80. Soud naopak neshledal důvodným přiznat žalobci náhradu škody v podobě nákladů vynaložených na právní zastoupení ve správním řízení za úkony převzetí věci a přípravy zastoupení, vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí z [datum], odvolání proti rozhodnutí žalované ze dne [datum] (tyto úkony byly činěny před vůbec prvým rozhodnutím žalobkyně ve věci žádosti žalobce, resp. v souvislosti s ním, přičemž se nijak neváží k nesprávnému úřednímu postupu žalované), doplnění vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne [datum] (datováno [datum]) (nejedná se účelný úkon, neboť pracovní smlouvu na nové pracovní místo žalobce doručit žalované již s podáním z [datum]), žádost o prodloužení lhůty k vyjádření z [datum] (nejedná se o účelný úkon vyvolaný nesprávným úředním postupem žalované), náklady na focení spisu ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] (nejedná se úkony související s nesprávným úředním postupem žalované). Žalobu co do náhrady za tyto úkony v celkové výši [částka] tak soud zamítl jako nedůvodnou.
81. K nároku na náhradu škody spočívající v ušlém zisku v podobě ušlého výdělku:
82. Ač bylo v řízení prokázáno – a vyplývá z podstaty právní úpravy zaměstnanecké karty – že žalobce nemohl vykonávat do doby pravomocného skončení řízení práci na pracovních místech, ohledně kterých podal žádost o schválení zaměstnanecké karty, nelze mu náhradu za příjem, který mu v důsledku shora konstatovaného nesprávného úředního postupu ušel (§ 26 ZOdpŠk ve spojení § 2952 odst. 1 o. z.) z těchto potenciálních zaměstnání, přiznat, neboť – jak vyplynulo z výslechu žalobce – je to zejména jeho jednání, které zapříčinilo, že během vedení řízení o jeho žádosti nedosáhl žádného příjmu ze zaměstnání, neboť se v průběhu vedení řízení o jeho žádosti svobodně rozhodl, že nebude ani v zemi svého původu, kde zdržoval, ani jinde vykonávat žádnou výdělečnou činnost, která by mu jinak nepochybně příjem přinesla. Za této situace pak nelze přičítat ztrátu příjmu po dobu vedení řízení o žádosti žalobce na vrub žalované, ale výlučně žalobci, přičemž se lze domnívat, že by v případě svého zaměstnání ve státě původu během probíhajícího řízení – které trvalo téměř šest let – částku [částka], jíž nyní žalobou po žalované žádá, prací získal, tudíž by z jeho majetku tento potenciální příjem býval neušel. Skutečnost, že se žalobce – jak uvedl při svém výslechu – nechtěl nikde jinde vázat, neboť chtěl žít a pracovat v ČR, nemůže vést k přenosu negativních důsledků takového osobního rozhodnutí žalobce v podobě nedosažení příjmu po dobu – byť průtažného řízení – na žalovanou. Lze tak říci, že to byl v prvé řadě žalobce, kdo se měl – přes podanou žádost o zaměstnaneckou kartu – chovat tak, aby mu příjem neucházel, namísto toho, aby se spolehl na hmotnou podporu své matky. Proto soud nárok žalobce na náhradu škody v podobě ušlého zisku ve výši [částka] zamítl.
83. Náklady řízení:
84. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy v případě nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu svědčí žalobci úspěch plný (výše plnění ohledně tohoto dílčího nároku závisela na úvaze soudu), v případě nároku na náhradu škody pak svědčí žalobci úspěch co do částky [částka], k čemuž je třeba připočíst částku [částka], ohledně které vzal žalobce žalobu v průběhu řízení zpět pro chování žalované, která tuto část nároku (náhrada škody spočívající v nákladech právního zastoupení za celkem šest návrhů na provedení opatření proti nečinnosti). Úspěch žalované je pak dán co do částky [částka] (nárok žalobce na náhradu ušlého zisku) a [částka] (zbývající část nároku žalobce na náhradu škody spočívající v nákladech právního zastoupení ve správním řízení), k čemuž je třeba připočíst částku [částka] (nárok žalobce na náhradu škody spočívající v nákladech právního zastoupení v exekuci), ohledně které vzal žalobce žalobu v průběhu řízení zpět, nikoliv však pro chování žalované. Úspěch žalobce a žalované v řízení tak je v podstatě rovnocenný, pročež bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.