18 C 126/2019 - 690

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Šenkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [stát, organizační složka státu] IČO [IČO] sídlem [adresa] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení náhrady škody a nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 235 406 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 9 537 996,20 Kč s příslušenstvím.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení v rozsahu 58 % ve výši 4 959 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna nahradit náklady státu v rozsahu 21 % ve výši 1 805 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobce je povinen nahradit náklady státu v rozsahu 79 % ve výši 6790 Kč,, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá na žalované škody a nemajetkové újmy, která mu byla způsobena v souvislosti s jeho trestním stíháním. Žalobce byl na základě usnesení státního zástupce Vrchního státního zastupitelství [adresa], pobočka [adresa], ze dne [datum] zadržený v místě svého trvalého bydliště a omezen na osobní svobodě jako podezřelý ze spáchání několika závažných trestných činů. Dne [datum] proběhla na adrese žalobcova bydliště domovní prohlídka v rámci neodkladného a neopakovatelného úkonu. Dne [datum] bylo rovněž vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání vůči žalobci č. j. [číslo jednací]. Žalobce podal proti tomuto usnesení stížnost. Žalobce byl dne [datum] umístěn do cely předběžného zadržení a následně dne [datum] bylo rozhodnuto o vzetí žalobce do vazby. Dne [datum] vydal policejní orgán PČR usnesení o zajištění náhradní hodnoty ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu v rozsahu ideální jedné poloviny na budově č. p. [číslo], zapsané na LV [číslo], pro k. ú. [adresa], a dále ke všem pozemkům na LV [číslo] a [číslo] v k. ú. [adresa]. Nemovitosti měl klient zajištěné plombou policejního rozhodnutí od [datum] za [datum], kdy s nimi po celou dobu nemohl svobodně nakládat. Dne [datum] byla proti žalobci podána obžaloba, kdy byl žalobce stíhán pro zvlášť závažný zločinný účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 alinea druhá tr. zákoníku, pokračující zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu, podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a pokračování zvlášť závažný zločin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Dne [datum] byl žalobce propuštěn z vazby na svobodu. Vazba tedy byla vykonána od [datum] do [datum]. Rozsudkem Krajského soudu v [adresa], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum] byl žalobce částečně u čtyř žalovaných skutků zproštěn obžaloby. Pro poslední pátý skutek byl žalobce uznán vinným a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 4 let a 6 měsíců a byl zařazen k výkonu trestu do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen peněžitý trest ve výměře 200 000 Kč. Dne [datum] rozhodoval o podaném odvolání Vrchní soud v [adresa], který odvolání žalobce zamítl a potvrdil rozhodnutí Krajského soudu v [adresa]. Žalobce dne [datum] nastoupil k výkonu trestu odnětí svobody do Vazební věznice [adresa]. Dne [datum] byl klient rozhodnutím Městského soudu v Brně podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody se stanovenou zkušební dobou v trvání 4 let. Výkon trestu odnětí svobody byl vykonán od [datum] do [datum]. Na základě podaného dovolání usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] bylo zrušeno usnesení Vrchního soudu v [adresa] ze dne [datum], jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] v odsuzující části. Krajskému soudu v [adresa] bylo přikázáno, aby věc znovu projednal a rozhodl. Rozsudkem ze dne [datum] byl žalobce zproštěn obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl klient obžalován. Usnesení Vrchního soudu v [adresa] ze dne [datum] bylo zamítnuto odvolání státního zástupce a zprošťující rozhodnutí tak nabylo právní moci. V souvislosti s tímto nezákonným trestním stíháním žalobce uplatňuje nárok na náhradu škody, a to v podobě nákladů vynaložených na úhradu právních služeb při obhajobě žalobce ve výši 1 696 707 Kč, dále majetkovou škodu spočívající i v náhradách za dopravu k návštěvám rodiny do vazby a při výkonu trestu odnětí svobody, a dopravu k soudu, pořízení kopií listin ze spisu pro účely vlastní obhajoby, pořízení korespondenčních potřeb a administrativních pomůcek, kdy tyto prostředky klient vynaložil postupně v letech [rok] až [rok] v minimální výši 80 000 Kč. Dále žalobce požadoval na ušlém výdělku za období od [datum] do [datum] částku 1 419 000 Kč, tedy částku 33 000 Kč měsíčně a z toho důvodu, že z důvodu státem vynuceného přerušení klientova pracovního poměru o společnosti [právnická osoba]., ale i po propuštění z vazby po dobu klientovi vynucené evidence Úřadu práce v [adresa] mu tedy ušel shora uvedený zisk. Dále žalobce požaduje náhradu za ztrátu na výdělku za období od [datum] do [datum] ve výši 2 058 750 Kč. Žalobce měl uzavřenou dohodu o pracovní činnosti s [právnická osoba] od [datum] a následně pracovní smlouvu na pracovní pozici vedoucí oddělení ekonomických informací a financí správy majetku se sjednaným dnem nástupu do práce dne [datum] u [právnická osoba]. Průměrný plat z posledního celého měsíce duben [rok] činil 50 490 Kč. Žalobce dále žádá o zaplacení částky 1 000 000 Kč jako nahrazení hodnoty směnky vlastní dlužníka [jméno FO] v nominální hodnotě 1 000 000 Kč, která byla zajištěna při domovní prohlídce rodinného domu na adrese [adresa], a dosud nebyla vrácena zpět. Směnka zajišťovala zápůjčku finančních prostředků ve výši 1 000 000 Kč. Dále žalobce žádal uhrazení hodnoty směnky vlastní dlužníka [jméno FO] v nominální výši 19 480 USD, která byla psána jako bianco směnka, směnka tedy v tomto případě zajišťovala zápůjčku finančních prostředků ve výši 19 480 USD. Při přepočtu na koruny dle kurzu platnému ke dni podání žaloby činí tedy tato škoda částku 849 793,20 Kč. Žalobce žádá dále náhradu škody vzniklé na zajištěné elektrotechnice dne [datum] při domovní prohlídce. Jednalo se o [název], mobilní telefony [model], [model], [model] a [model] včetně SIM karet, baterií a paměťové karty s daty, neprovolaný kredit u [právnická osoba] a [právnická osoba] karty, neboť jejich nezákonným zadržením došlo v období od [datum] do [datum] k jejich úplnému znehodnocení a ztrátě tržní ceny, která dosahovala v roce [rok] pořizovací hodnoty, vše je tedy paušálně vyčísleno na částku 49 800 Kč. Žalobce dále žalobou požadoval další nároky na náhradu škody. Kromě uvedených nároků žalobce ještě požadoval částku 113 341,10 Kč jako zákonný úrok z prodlení z částky 200 000 Kč za období od [datum] do [datum], dále zákonný rok z částky 550 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 232 413,42 Kč, zmařenou investici ze směnky pana [jméno FO] ve výši 1 000 000 Kč, zmařenou investici ve výši 400 000 Kč za směnky pana [jméno FO], zákonný úrok z částky 200 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 20 747,90 Kč, zákonný úrok z částky 7 800 Kč od [datum] do [datum] ve výši 809,17 Kč, škodu způsobenou blokací finančních prostředků ve výši 20 780 Kč, zákonný úrok z částky 44 874 Kč od [datum] do [datum] ve výši 6 175,65 Kč, škodu vzniklou blokací finančních prostředků ve výši 4 487 Kč, škodu způsobenou zajištěním nemovitostí ve výši 325 000 Kč a zákonný úrok z částky 3 250 000 Kč od [datum] do [datum]. Celkem tedy žalobce uvedl, že požaduje částku 11 291 759 Kč.

2. Zde je třeba poznamenat, že součtem u všech uvedených částek požadovaných jako náhrada škody, je třeba dospět k částce 11 091 759 Kč, nikoliv k žalobci uvedené částce 11 291 759 Kč. Kromě uvedených nároků na náhradu škody žalobce požadoval náhradu nemajetkové újmy z důvodu nezákonné vazby ve výši 1 167 000 Kč, tedy ve výši 1 500 Kč za den trvání vazby, dále částku 301 500 Kč jako náhradu nemajetkové újmy za nezákonný výkon trestu odnětí svobody, když žalobce opět požaduje částku 1 500 Kč za 1 den trvání výkonu trestu odnětí svobody. Žalobce dále požaduje částku 102 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy způsobené mu tedy tím, že byl v období od [datum] do [datum], tedy 204 dnů, a po tuto dobu mu byla stanovena zkušební doba po podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, žalobce požaduje částku 500 Kč za den. Žalobce dále požaduje částku 120 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního řízení, které trvalo 6 let a 10 měsíců. Dále žalobce požadoval blíže nespecifikovanou nemajetkovou újmu za újmu na zdraví ve výši 26 000 000 Kč a nemajetkovou újmu za poškození dobrého jména ve výši 2 000 000 Kč. Celkem tak na nemajetkové újmě žalobce požadoval částku 29 690 500 Kč.

3. Na výzvu soudu ze dne [datum] žalobce upřesnil nárok na náhradu škody v podobě vynaložených nákladů obhajoby ve výši 1 696 707 Kč, když soudu předložil bližší specifikaci jednotlivých úkonů právní služby, které vykonal obhájce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] a dále výpočet cestovních náhrad. Co se týká částky ve výši 80 000 Kč, tuto žalobce upřesnil tak, že co se týká náhrady nákladů na cestování rodiny žalobce za žalobcem, k tomu uvedl, že žalobce byl ve vazbě ve vazební věznici [adresa] od [datum] do poloviny měsíce října [rok]. V té době mohlo být provedeno maximálně 26 návštěv pomocí hromadné dopravy, a to autobusem z [adresa] a následně z [adresa] vlakem do [adresa] vlakem do [název města]. Za žalobcem do vazební věznice jezdila manželka a 3 synové ([jméno FO] - 16 let, [jméno FO] - 13 let, [jméno FO] - 12 let). Manželka žalobce tak vynaložila na cestu vždy částku cca 290 Kč, syn [jméno FO] částku zhruba 200 Kč. Vzhledem k tomu, že do března [rok] byl osobou mladší 18 let a oba mladší synové vynakládali na cestu částku 145 Kč. Rodina tak celkem na jednu cestu vynaložila náklady ve výši 780 Kč. Od druhé poloviny října [rok] do [datum] byl žalobce umístěn ve vazební věznici v [název města]. Zde byl žalobce od října [rok] do [datum]. Zde tedy žalobce uvažoval, že manželka vynaložila na cestu částku 144 000 Kč, a to při dopravě autobusem z [adresa] a následně vlakem z [adresa], a dále za využití [dopravní prostředek] ve výši 15 Kč za jednu cestu a osobu. Náklady tak na cestu manželky činí 144 Kč, náklady na cestu syna [jméno FO] činí 100 Kč, náklady za cestu [jméno FO] a [jméno FO] činili pro každého 72 Kč. Náklady na cestu celé rodiny tak na jednu návštěvu činily minimálně 388 Kč. V době od [datum] do [datum] byl žalobce ve výkonu trestu ve vazební věznici [adresa] a zde činily náklady manželky na jednu cestu cca 144 Kč, stejně tak syna [jméno FO], a v případě obou mladších synů to byla částka 100 Kč. Na jednu návštěvu tak rodina vynaložila celkem částku 488 Kč. Žalobce za dobu vazby komunikoval s rodinou pomocí korespondence - dopisní papíry a poštovní známky. Žalobce vždy psal 2 dopisy za týden, když ve vazbě byl celkem 26 měsíců. Žalobce poslal tedy nejméně 104 ks dopisů, přičemž uvažuje náklady 10 Kč za kus u [právnická osoba]. Celkem tedy 1 040 Kč. Žalobce dále vyčíslil náklady na dopisní papír ve výši 3 Kč za 1 dopis. Celkem tedy 312 Kč. Žalobce dále promlouval se svým obhájcem rovněž v písemné podobě, a to nejméně 2x za měsíc, kdy na 1 balení A4 obálky žalobce musel opatřit 3 kusy známek typu A (ks/10 Kč). Za 6 měsíců vazby zaslal celkem 54 dopisů. Dopisní papír a obálky A4 žalobce vyčíslil na částku 5 Kč za kus. Celkem tedy žalobce vynaložil na známky částku 1 620 Kč a na dopisní papír a obálky celkem 270 Kč. Žalobce v rámci tohoto paušálu v celkové výši 80 000 Kč dále požaduje psací potřeby v částce 1 000 Kč. Žalobce dále požaduje náklady na vlastní dopravu k jednání u Krajského soudu v [adresa] (19x) a k jednání o Vrchního soudu v [adresa] (2x). Za 19 cest ke Krajskému soudu v [adresa] žalobce požaduje celkem částku 2 736 Kč (144 Kč za jednu zpáteční cestu) a za 2 cesty k Vrchnímu soudu v [adresa] žalobce požaduje celkem 640 Kč (320 Kč za jednu zpáteční cestu). Dále žalobce požaduje částku 22 500 Kč za čištění obleku, když za dobu vedení trestního řízení bylo před soudem vedeno nejméně 65 jednacích dnů, kde bylo vyžadováno formálně důstojné oblečení a žalobce se k soudu dostavoval vždy ve vlastním obleku. Žalobce tak požaduje za celkem 45 čištění obleků za 500 Kč částku 22 500 Kč. Žalobce dále v období na [rok] až [rok] vynaložil náklady na kopírovací služby, v minimální výši počtu stran k dostačující obhajobě, a to celkem za 9 500 listin x 2 Kč, celkem tedy 19 000 Kč.

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce uplatnil svůj nárok žádostí doručenou dne [datum]. Žalovaná předběžné projednání žalobcova nároku ukončila stanoviskem ze dne [datum], kterým žalobcovu žádost shledala částečně důvodnou. Žalovaná shledala důvodným nárok na náhradu nákladů obhajoby, a to co do výše 926 860 Kč a tuto částku žalobci přiznala. Co se týká paušálního nároku na náhradu částky 80 000 Kč jako paušální náhrady hotových výdajů, k tomu se žalovaná vyjádřila tak, že zákon č. 82/1998 Sb. neumožňuje přiznávat jakoukoliv paušální částku s výjimkou tedy § 30. Tento nárok nebyl a není podložen žádnými konkrétními listinami a nelze mít za prokázání vznik škody. Tento nárok žalovaná považuje za nedůvodný. Co se týká požadovaného nároku na ušlý zisk z pracovního poměru u společnosti [právnická osoba]., žalovaná poukazuje na to, že důvod ukončení pracovního poměru byl dohodou a není tedy dána příčinná souvislost mezi trestním stíháním žalobce a ukončením tohoto pracovního poměru. Žalovaná neshledala důvodným ani nárok na náhradu ušlého zisku z pracovního poměru u společnosti [právnická osoba], kdy poukázala na to, že daný rozsah práce z dohody o pracovní činnosti činil maximálně 18,75 hodin týdně. Vzhledem k tomu, že žalovaný nepředložil žádný podklad, ze kterého by bylo patrné, jaký byl skutečný rozsah vykonávané práce, žalovaná nemá dostatek podkladů k tomu, aby posoudila žalobcův reálný výdělek a tedy reálný ušlý zisk. Z žalobcova tvrzení, že v měsíci dubnu [rok] odpracoval 187 hodin, pak dle názoru nelze vycházet, neboť takové tvrzení je ve zjevném rozporu s dohodou o pracovní činnosti, resp. aby s dohodou v rozporu nebylo, musel by duben [rok] čítat 9,97 týdne. Co se týká částky 1 000 000 Kč jako škody, která měla být způsobena zajištěním a nevrácením směnky vlastní dlužníka [jméno FO], z protokolu o vrácení věci ze dne [datum] plyne, že žalobci byla vrácena smlouva o půjčce mezi věřitelem [jméno FO] a dlužníkem [jméno FO] znějící na částku 1 000 000 Kč. Dle názoru žalované nebylo vyloučeno, aby se žalobce svého nároku domohl, resp. jeho manželka jako věřitel, když tohoto nároku se lze domáhat již na základě smlouvy o půjčce. V případě, že by žalobce, resp. jeho manželce hodnota směnky dlužníkem uhrazena byla, by žalobci její ztrátou nevznikla škoda. Co se týká úhrady částky 19 480 USD, což měla být hodnota směnky vystavené dlužníkem [jméno FO], dne [datum] bylo žalobci vráceno uznání dluhu, dohoda o plnění ve splátkách, kde jsou další údaje nevyplněny a na druhé straně je podpis dlužníka. Na směnce vydané dlužníkem [jméno FO] nebyla uvedena hodnota směnky, zde tedy vůbec nebyl prokázán vznik škody v žalobcem tvrzené výši a tento nárok byl tedy žalovanou mimosoudně zamítnut. Co se týká a náhrady hodnoty elektrotechniky, toto žalobce vyčíslil pouze paušálně, a nad to z obsahu trestního spisu vyplývá, že dané věci byly žalobci vráceny. Co se týká požadavku žalobce na náhradu nemajetkové újmy za nezákonnou vazbu v trvání 778 dní, zde žalovaná přiznala žalobci odškodnění ve výši 1 011 400 Kč, což odpovídá částce 1 300 Kč za každý den strávený ve vazbě. Za výkon trestu odnětí svobody v období od [datum] do [datum], tedy celkem za 201 dnů, žalovaná přiznala žalobci částku 261 300 Kč, tedy rovněž částku 1 300 Kč za každý den strávený ve výkonu trestu odnětí svobody. Co se týká požadované nemajetkové újmy za dobu po podmínečném propuštění a za zadostiučinění za medializi svého případu, k tomu se žalovaná vyjádřila tak, že tyto svou povahu spadají do kategorie odškodnění za trestní stíhání jako takové. K tomu se žalovaná vyjádřila tak, že skutečnost, že byl žalobce podmíněně propuštěn, přímo navazuje na skutečnost, že byl pravomocně shledán vinným a tato okolnost je jedním z kritérií, které žalovaná zohlednila při vyčíslování zadostiučinění za trestní stíhání jako takové. Co se týká medializace případu, zde žalovaná poukazuje na to, že stát v souladu s konstantní judikaturou odpovídá toliko v případě, že medializace nyní důsledkem zásady veřejnosti trestního řízení, nýbrž je důsledkem komentářů orgánů činných v trestním řízení, které překračují jak tuto zásadu, tak i princip presumpce neviny. Pakliže takovýchto komentářů není, nelze medializaci případu klást k tíži státu. Z žalobcem předložených internetových článků, jako i z vlastního šetření, však žádné takové komentáře neplynou. Orgány činné v trestním řízení žalobcův případ nekomentovaly v rozporu se zásadami presumpci neviny. Žalovaná přiznala žalobci částku 82 000 Kč jako odškodnění nemajetkové újmy za trestní stíhání jako takové, což odpovídá částce 1 000 Kč za každý započatý měsíc trestního stíhání. Co se týká nároku na náhradu nemajetkové újmy za celkovou délku trestního řízení, zde žalovaná dospěla k závěru, že předmětné trestní stíhání bylo extrémně složité, a to zejména pro povahu stíhané trestné činnosti a při vyslechnutí svědků. Řízení tedy nepovažuje za nepřiměřeně dlouhé. Co se týká nároku zadostiučinění za poškození zdraví ve výši 26 000 000 Kč, zde žalovaná neshledala příčinnou souvislost s odpovědnostním titulem. Žalovaná pak přiznala žalobci mimosoudně částku 2 281 560 Kč.

5. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět co částky 17 500 000 Kč, když nadále požaduje na náhradu újmy na zdraví částku 8 500 000 Kč. Co se týká náhrady škody, žalobce nadále požaduje náklady obhajoby ve výši 1 696 707 Kč, náhradu jiných nákladů ve výši 80 000 Kč, náhradu ušlého výdělku ve výši 3 409 329 Kč, náhradu ušlého zisku ve výši 1 674 973,20 Kč a náhradu škody na elektronice ve výši 49 800 Kč, na nemajetkové újmě žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíhání ve výši 3 000 000 Kč, náhradu nemajetkové újmy způsobenou poškozením dobrého jména ve výši 2 000 000 Kč, náhradou nemajetkové újmy způsobené výkonem vazby ve výši 1 167 000 Kč, náhradu nemajetkové újmy způsobené výkonem trestu odnětí svobody ve výši 301 500 Kč, náhradu nemajetkové újmy způsobené výkonem zkušební doby ve výši 102 000 Kč a náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního řízení ve výši 120 000 Kč. Celkem tedy žalobce na nemajetkové újmě požaduje částku 6 690 500 Kč.

6. Usnesením vyhlášeným při jednání soudu dne [datum] soud řízení zastavil co do částky 17 500 000 Kč požadované na náhradě nemajetkové újmy na zdraví a dále co do částek 113 341,10 Kč, 200 Kč, 232 Kč a 413,42 Kč, 550 Kč, 1 000 000 Kč, 400 000 Kč, 20 747,90 Kč, 809,17 Kč, 20 780 Kč, 6 175,65 Kč, 4 487 Kč, 325 000 Kč a 1 663 954,99 Kč s příslušenstvím. Celkem bylo řízení zastaveno co do částky 4 537 709,23 Kč na náhradě škody a co do částky 17 500 000 Kč na náhradě újmy na zdraví.

7. Dále soud usnesením připustil změnu žaloby co do nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním ve výši 3 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Soudem však nebylo rozhodnuto o připuštění změny žaloby co do částky 225 000 Kč, která byla požadována jako část nároku označeného jako náhrada ušlého zisku, který měl žalobci ujít v důsledku zmaření prodeje nemovitostí, a to pozemku p. č. [číslo] (o výměře [číslo] m) a pozemku p. č. [hodnota] (o výměře [číslo] m), tak jak byl vymezen v podání žalobce ze dne [datum] ve spojení s podáním žalobce za dne [datum]. Soud změnu žaloby co do částky 225 000 Kč připustil usnesením ze dne [datum] vyhlášeném na jednání soudu, které nabylo právní moci téhož dne.

8. Dále soud usnesením ze dne [datum] řízení zastavil co do částky 68 240,57 Kč, což představovalo rozdíl mezi původně žalovanými částkami ušlého výdělku a ušlým výdělkem, tak jak byl upřesněn v podání žalobce ze dne [datum].

9. Usnesením ze dne [datum] soud dále vyloučil k samostatnému projednání nárok na náhradu zaplacení škody v podobě obhajného ve výši 769 847 Kč, dále nárok na náhradu újmy na zdraví, a to bolestného ve výši 24 000 Kč, ztížení společenského uplatnění ve výši 4 500 000 Kč a jiné nemajetkové újmy, duševní útrapy ve výši 3 976 000 Kč, dále co do nároku na náhradu škody na zabavené elektronice ve výši 49 800 Kč a nároku na náhradu ušlého výdělku za období od [datum] do [datum] ve výši 2 008 260 Kč, vše včetně požadovaného příslušenství.

10. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy u žalované podáním doručeným žalované dne [datum]. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku plnila žalobci celkem částku 2 281 560 Kč, z toho částku 82 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání, částku 261 300 Kč jako náhradu nemajetkové újmy za vykonaný trest odnětí svobody, částku 1 011 400 Kč jako náhradu nemajetkové újmy za nezákonnou vazbu žalobce a částku 926 860 Kč jako náhradu škody spočívajících v nákladech obhajoby.

11. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné, že žalobce byl trestně stíhán, kdy trestní stíhání žalobce bylo zahájeno usnesením o zahájení trestního stíhání dne [datum], poté po podání obžaloby bylo vedeno u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], následně dne [datum] byla podána obžaloba, dne [datum] se konalo hlavní líčení, dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn pro čtyři skutky, pro jeden skutek byl uznán vinným a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 4 roky a 6 měsíců a byl zařazen do věznice s ostrahou. Následně dne [datum] bylo Vrchním soudem v [adresa] zamítnuto odvolání žalobce. Dne [datum] žalobce podal dovolání, o kterém Nejvyšší soud rozhodl dne [datum]. V dalším řízení byl dne [datum] vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce obžaloby zproštěn, který byl dne [datum] potvrzen odvolacím soudem. Mezi účastníky bylo rovněž v řízení nesporné, že žalobce byl od [datum] do [datum] tedy celkem 778 dnů ve vazbě. Mezi účastníky bylo dále v řízení nesporné, že žalobce byl v období od [datum] do [datum] ve výkonu trestu, tedy celkem 21 dní. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že žalobce má nárok na náhradu škody v podobě nákladů obhajoby ve výši 926 860 Kč, a to za celkem 215 úkonů právní služby za, které činí odměna advokáta 3 100 Kč, 16 úkonů právní služby za které náleží odměna ve výši , tedy ve výši 1 550 Kč, dále za 231 režijních paušálů á 300 Kč, náhrady za ztrátu času v rozsahu 23 půlhodin á 100 Kč, a 2x náhradu za ztrátu času v rozsahu odměny, tj. ve výši 1 550 Kč, celkem tedy 766 666 Kč, navýšeno o 21 % DPH na 926 860 Kč. Tato částka byla žalovanou žalobci vyplacena dne [datum]. Uvedené skutečnosti tak nebyly předmětem dokazování.

12. Při jednání dne [datum] právní zástupce žalované vznesl námitku promlčení co do nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání ve výši 3 000 000 Kč, která byla poprvé uplatněna v podání žalobce ze dne [datum].

13. Ze spisu Krajského soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] vzal soud za prokázané následující: Podle záznamu o zahájení úkonu trestního řízení [datum] byly zahájeny úkony trestního řízení ve věci podezření z trestných činů účast na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 trestního zákoníku, a vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. Podle záznamu o zahájení úkonu trestního řízení ze [datum] byly zahájeny úkony trestního řízení ve věci podezření z trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, 2, 3 písm. b) trestního zákoníku, vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku a účast na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 trestního zákoníku. Dne [datum] došlo k postoupení spisu dle věcné příslušnosti. Dne [datum] žádost o součinnost. Usnesením Vrchního státního zastupitelství ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že [tituly před jménem] [jméno FO], tedy vrchní státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v [adresa], pobočka v [adresa], není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení. Proti tomuto usnesení podal [Jméno žalobce], tedy žalobce, stížnost ze dne [datum]. Usnesením Nejvyššího státního zastupitelství ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že stížnost obviněného, dále jako žalobce, není důvodná. V podání ze dne [datum] navrhl obhájce [tituly před jménem] [jméno FO] návrh na rozhodnutí vyloučení [tituly před jménem] [jméno FO], státní zástupkyně, z vykonávání úkonů trestního řízení. Usnesením Vrchního státního zastupitelství v [adresa] ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že [tituly před jménem] [jméno FO] není vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení. Proti tomuto usnesení podal obviněný [jméno FO] stížnost ze dne [datum]. Usnesením Vrchního státního zastupitelství ze dne [datum] bylo zahájeno trestního stíhání mj. žalobce a dalších pěti osob pro zvlášť závažné zločiny účast na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 alinea druhá trestního zákoníku, vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku, dílem dokonaný dílem nedokonaný ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) a c), odst. 3 písm. a) a b) trestního zákoníku a přijetí úplatku podle § 331 odst. 2, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, kdy obvinění měli v období nejméně od roku [rok] dosud v [název města], ale i jinde na území republiky jako členové organizované zločinecké skupiny založené za účelem dosahování zisku soustavným pácháním trestné činnosti vnitřně strukturované se stabilně rozdělenými činnostmi jednotlivých členů a získat peněžní prostředky v rozsahu od desítek tisíc až po desítky milionů korun, a to jednak vydíráním podnikatelů provozujících živnostenskou činnost v oblasti lihu a osob, které se dopouštěly závažné hospodářské trestné činnosti se škodou velkého rozsahu. Jednak těmto osobám nabízeli za finanční plnění ve výši několika set tisíc korun a do několika milionů korun, části vyšetřovacích spisů či informací o opatřeních orgánů činných v trestním řízení, vč. možnosti ovlivnit průběh či výsledek trestního řízení v jejich prospěch, kdy konkrétně žalobce měl působit jako vyšetřující policejní orgán v trestních věcech potenciálních obětí. V podání ze dne [datum] žalobce odůvodnil stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Dále byla podána stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání obviněným [jméno FO] ze dne [datum]. Stížnost podal rovněž obviněný plk. [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], rovněž obviněný [jméno FO]. Odůvodnění stížnosti je ze dne [datum]. Usnesením [právnická osoba] ze dne [datum] byly stížnosti zamítnuty a částečně bylo usnesení zrušeno a vráceno státnímu zástupci k dalšímu jednání a rozhodnutí ve vztahu k žalobci. Spis byl vrácen zpět vrchnímu státnímu zastupitelství dne [datum]. Usnesením vrchního státního zastupitelství ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce a dalších šesti osob pro zvlášť závažné zločiny účast na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 alinea druhá trestního zákoníku, vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku, dílem dokonaný dílem nedokonaný ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), c), odst. 3 písm. a), b), trestního zákoníku a přijetí úplatku podle § 331 odst. 2, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku. Usnesení bylo zasláno ministru spravedlnosti přípisem z [datum], rovněž předsedovi České advokátní komory. Proti usnesení byla podána stížnost ze dne [datum] obviněným [tituly před jménem] [jméno FO]. Byla odůvodněna dne [datum]. Stížnost podal rovněž žalobce dne [datum]. Stížnost podal obviněný [jméno FO] ze dne [datum]. Dále podal stížnost obviněný [jméno FO] ze dne [datum]. Doplnění stížnosti obviněného [jméno FO] je ze dne [datum]. Stížnost podal rovněž obviněný [jméno FO] ze dne [datum]. Dále obviněný [jméno FO] podal stížnost [datum]. Usnesením Nejvyššího státního zastupitelství ze dne [datum] bylo rozhodnuto tak, že se stížnosti [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] zamítají v celém rozsahu a dále stížnosti [jméno FO], [Jméno žalobce] se zamítají v rozsahu skutku ad 18, 19, 23, 24 a 28. Částečně ale bylo usnesení o zahájení trestního stíhání zrušeno a věc byla i rovněž ohledně žalobce vrácena státnímu zástupci vrchního státního zastupitelství k dalšímu jednání a rozhodnutí. Dále je ve spise stížnost [jméno FO] ze [datum] a stížnost [jméno FO] z [datum]. Usnesením [právnická osoba] z [datum] byly stížnosti [jméno FO] [adresa] [jméno FO] zamítnuty. Usnesením vrchního státního zastupitelství ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce a dalších sedmi osob ohledně jednotlivých skutků. Ve spise je žádost o předání usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne [datum]. Proti usnesení byla podána stížnost obviněným [jméno FO] ze dne [datum]. Byla odůvodněna [datum]. Dále byla odůvodněna stížnost obviněného [jméno FO] dne [datum]. Dne [datum] byla podána stížnost obviněného [jméno FO], dne [datum] stížnost [jméno FO], neodůvodněná, a stížnost [jméno FO]. Dne [datum] byl podán návrh na doplnění dokazování obviněného [jméno FO]. Dne [datum] byla podána stížnost žalobce a dne [datum] stížnost obviněného [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] odůvodnil stížnost [jméno FO]. Dne [datum] byly stížnosti předloženy k rozhodnutí. Usnesením Nejvyššího státního zastupitelství ze dne [datum] byly stížnosti zamítnuty a částečně opět byla věc vrácena zpět vrchnímu státnímu zastupitelství k novému jednání a rozhodnutí v části týkající se [jméno FO] a [jméno FO]. Usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], byla odmítnuta ústavní stížnost [jméno FO] proti usnesení NSZ ze dne [datum] a usnesení VSZ ze dne [datum]. Usnesením vrchního státního zastupitelství ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání ve věci jiných obviněných, a to [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Proti usnesení podal obviněný [jméno FO] stížnost ze dne [datum] a rovněž [jméno FO]. Stížnost [jméno FO] je odůvodněna podáním ze dne [datum]. Obviněný [jméno FO] podal stížnost podáním ze dne [datum]. Stížnost byla doplněna [datum]. Usnesením Nejvyššího státního zastupitelství ze dne [datum] byly stížnosti zamítnuty v celém rozsahu, neboť nejsou důvodné. Dále usnesením vrchního státního zastupitelství ze dne [datum] bylo dále zahájeno trestní stíhání [jméno FO] a [jméno FO]. Proti usnesení podal [jméno FO] stížnost ze dne [datum], která byla odůvodněna podáním ze dne [datum]. [jméno FO] podal stížnost dne [datum]. Dne [datum] byla podána žádost o vydání předchozího souhlasu k zadržení osob podezřelých [tituly před jménem] [jméno FO], [Jméno žalobce], [jméno FO], [jméno FO] [adresa] [jméno FO] a [jméno FO]. Souhlas byl udělen [datum]. Dne [datum] byli jmenovaní zadrženi. Úřední záznam převzetí věcí služební povahy ze dne [datum] ohledně obviněného žalobce. K protokolům jsou vždy přílohy o zadržení osoby podezřelé, a to seznam věcí nalezených při osobní prohlídce. Dne [datum] byla podána žádost o vydání předchozího souhlasu k zadržení osoby podezřelé [jméno FO] [datum], souhlas byl udělen téhož dne a jmenovaný byl dne [datum] zadržen. Dne [datum] podal vysvětlení [jméno FO] a [jméno FO]. Poté bylo rozhodováno o vzetí některých z obviněných do vazby, o vazbě bylo rozhodnuto dne [datum]. Ohledně žalobce se konalo vazební zasedání dne [datum] v 11 hodin, fakticky započato v 11:20 hodin, skončeno v 11:35 hodin, a obviněný žalobce byl vzat do vazby, která se započítává od [datum] na základě usnesení ze dne [datum] Okresního soudu v [adresa], č. j. [číslo jednací]. Proti tomuto usnesení podal žalobce stížnost, odůvodnění stížnosti proti usnesení o vzetí do vazby žalobce je ze dne [datum]. Dále odůvodnění stížnosti ze dne [datum]. Žádost o vydání předchozího souhlasu k zadržení osob podezřelých ze dne [datum]. Dne [datum] byl zadržen podezřelý [jméno FO]. Dne [datum] byl udělen souhlas zadržením [jméno FO], [jméno FO], dne [datum] byli zadrženi a vyslechnuti. Dne [datum] byla podána žádost o vydání předchozího souhlasu k zadržení osob podezřelých [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [právnická osoba]. Dne [datum] byl souhlas udělen, jmenovaní byli dne [datum] zadrženi a vyslechnuti. Dne [datum] byla podána žádost o vydání souhlasu se zadržením podezřelého [jméno FO]. Dne [datum] byl souhlas udělen a jmenovaný dne [datum] zadržen a vyslechnut. Dne [datum] byl podán návrh na vzetí do vazby obviněných [adresa] a [jméno FO] ze dne [datum] a dále [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Dále se konalo vazební jednání před Okresním soudem v [adresa] dne [datum] ohledně obviněného [jméno FO]. Ten byl vzat do vazby podle usnesení z téhož dne. Rovněž [jméno FO], [jméno FO], a to na základě usnesení z tohoto dne. Proti tomuto usnesení podal stížnost obviněný [jméno FO] ze dne [datum]. Rovněž obviněný [jméno FO] ze dne [datum]. Ta byla doplněna podáním ze dne [datum]. Dále [datum]. Dne [datum] byl podán návrh na vzetí do vazby obviněného [jméno FO] [datum]. Tohoto dne se konalo zasedání a obviněný byl vzat do vazby na základě usnesení z tohoto dne. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] bylo rozhodnuto o stížnostech obviněných [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] tak, že usnesení bylo zrušeno a nově byli obvinění vzati do vazby podle § 67 písm. b) trestního řádu. Spis byl vrácen zpět vrchnímu státnímu zastupitelství [datum]. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] byly zamítnuty stížnosti obviněných [adresa] a [jméno FO]. Spis byl zaslán Okresnímu soudu v [adresa] [datum] a vrchnímu státnímu zastupitelství následně [datum]. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] byla zamítnuta stížnost obviněného [jméno FO]. Spis byl vrácen Okresnímu soudu v [adresa] [datum] a Vrchnímu státnímu zastupitelství v [adresa] [datum]. Usnesením soudkyně Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] byla zamítnuta stížnost [jméno FO], [Jméno žalobce], [jméno FO], [jméno FO]. Spis byl vrácen zpět vrchnímu státnímu zastupitelství [datum]. Dne [datum] byla podána stížnost proti usnesení a stížnost státního zástupce proti usnesení o zamítnutí návrhu na rozšíření vazebních důvodů ze dne [datum], ta byla následně odůvodněna dne [datum]. Vyjádření obviněných ke stížnosti jsou ze dne [datum], [datum]. Podle sdělení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] u obviněných [jméno FO], [Jméno žalobce], [jméno FO] pominul vazební důvod. Bylo vyhotoveno usnesení krajského soudu ze dne [datum], kdy bylo rozhodnuto, že nově je dán vazební důvod u uvedených obviněných podle § 67a trestního řádu. Spis byl vrácen Okresnímu soudu v [adresa]. [datum] a dále vrchnímu státnímu zastupitelství [datum]. Usnesením VSZ ze dne [datum] byl obviněný [jméno FO] propuštěn z vazby na svobodu. Usnesením VSZ z [datum] byl obviněný [jméno FO] propuštěn z vazby na svobodu. Usnesením Nejvyššího státního zastupitelství z [datum] byl [jméno FO] propuštěn z vazby na svobodu. Spis byl vrácen zpět VSZ [datum]. Usnesením státního zástupce ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že obvinění [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [Jméno žalobce], se ponechávají i nadále ve vazbě. Dne [datum] byly Vrchnímu soudu v [adresa] předloženy stížnosti obviněných proti usnesení o dalším trvání vazby. Obviněný [jméno FO] podal stížnost dne [datum]. Rovněž [jméno FO] podal stížnost v podání ze dne [datum]. Rovněž žalobce podal stížnost ze dne [datum]. Stížnosti byly předloženy Vrchnímu soudu v [adresa] [datum]. Bylo konáno neveřejné zasedání u Vrchního soudu v [adresa] dne [datum] a bylo rozhodnuto o zamítnutí stížností obviněných. Obviněný [jméno FO] podal žádost a návrh ze dne [datum], žádost o propuštění z vazby na svobodu. To bylo předloženo Okresnímu soudu v [adresa] přípisem z [datum]. Neveřejné zasedání OS [adresa]. [datum], kdy byla zamítnuta žádost o propuštění obviněného [jméno FO] z vazby na svobodu. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] byla stížnost obviněného [jméno FO] zamítnuta. V přípise VSZ z [datum] byla předložena žádost žalobce o propuštění z vazby na svobodu Okresnímu soudu v [adresa]. Žádost je ze dne [datum], vč. písemné nabídky záruky. Dne [datum] se konalo neveřejné zasedání. Bylo vyhlášeno usnesení, kterým byla zamítnuta záruka i písemný slib, i přijetí peněžité záruky za žalobce. Spis byl vrácen VSZ [datum]. Dále usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] byla projednána stížnost žalobce tak, že byla zamítnuta. Spis byl postoupen zpět Okresnímu soudu v [adresa]. [datum] a poté VSZ [datum]. Předložení žádosti o propuštění z vazby na svobodu, obviněný [jméno FO] z [datum]. Žádost je z [datum]. Neveřejné zasedání Okresního soudu v [adresa] se konalo dne [datum]. Usnesením z tohoto dne byla zamítnuta žádost obviněného. Ohledně obviněného [jméno FO] se konalo neveřejné zasedání [datum]. Usnesením Okresního soudu v [adresa] byly zamítnuty návrhy obviněného [jméno FO], kdy jeho žádost byla předložena [datum] a usnesením okresního soudu z [datum] byla žádost zamítnuta. Usnesením vrchního státního zástupce byl obviněný [jméno FO] propuštěn z vazby a byl převeden do výkonu trestu odnětí svobody. Usnesení je z [datum]. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] byl zamítnut návrhu [jméno FO] na propuštění z vazby na svobodu. Usnesením vrchního státního zástupce ze dne [datum] byl obviněný [jméno FO] propuštěn z vazby a převeden do výkonu trestu odnětí svobody. Usnesením VSZ ze dne [datum] proti obviněným [jméno FO], [jméno FO], bylo rozhodnuto, že tito se ponechávají i nadále ve vazbě. [jméno FO] podal proti tomuto usnesení stížnost ze dne [datum]. Předložení stížnosti je ze dne [datum]. Tohoto dne byl spis předložen Vrchnímu soudu v [adresa]. Bylo dne [datum] nařízeno vazební zasedání na [datum] u Vrchního soudu v [adresa]. Rovněž obviněný [jméno FO] podal stížnost proti usnesení [datum]. Ta byla odůvodněna [datum]. Stížnost byla předložena Vrchnímu soudu v [adresa] [datum]. Dne [datum] se konalo u Vrchního soudu v [adresa] vazební zasedání. Bylo nově rozhodnuto ohledně [jméno FO] tak, že ten byl propuštěn z vazby na svobodu za současného přijetí písemného slibu. Ohledně obviněného [jméno FO] rozhodl vrchní soud usnesením ze dne [datum] tak, že bylo vzato na vědomí zpětvzetí stížnosti obviněného. Dále podal obviněný [jméno FO] stížnost proti usnesení č. j. [číslo jednací], kterým byla zamítnuta jeho žádost o propuštění z vazby, a to ze dne [datum]. Je zde usnesení Nejvyššího státního zastupitelství ze dne [datum] ohledně jednotlivých stížností, kdy bylo rozhodnutí částečně zrušeno a vráceno zpět k dalšímu řízení. Usnesením soudkyně Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že se [jméno FO] ponechává ve vazbě. Spis byl vrácen zpět VSZ dne [datum]. [tituly před jménem] [jméno FO] odůvodnil stížnost dne [datum]. Usnesením Krajského soudu v [adresa] v neveřejném zasedání ze dne [datum] ohledně [jméno FO] bylo rozhodnuto nově tak, že se [jméno FO] propouští z vazby na svobodu za současného přijetí písemného slibu. Pak je zde usnesení OS [adresa] ze dne [datum], kdy byl [jméno FO] ponechán ve vazbě. Proti tomuto usnesení [jméno FO] podal stížnost ze dne [datum]. Dne [datum] se konalo vazební zasedání u Okresního soudu v [adresa] ohledně [Jméno žalobce], tedy žalobce a bylo vyhlášeno usnesení, kterým se žalobce ponechává ve vazbě. Proti tomuto usnesení podal žalobce stížnost z [datum]. Ta je odůvodněna podáním ze dne [datum]. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] bylo zrušeno napadené usnesení ke stížnosti obviněného [jméno FO], a stížnosti [jméno FO] a žalobce byly zamítnuty. Spis byl vrácen zpět OS [adresa]. [datum] a VSZ [datum]. Usnesením OS v [adresa] ze dne [datum] byl ponechán ve vazbě [tituly před jménem] [jméno FO]. Rovněž usnesením z téhož dne [Jméno žalobce]. Dne [datum] žádost obviněného [jméno FO] o propuštění z vazby a přijetí písemného slibu, nabídky peněžité záruky. Usnesením Okresního soudu v [adresa] z [datum] bylo ohledně [jméno FO] rozhodnuto tak, že se propouští z vazby na svobodu za současného přijetí peněžité záruky. Usnesením Krajského soudu v [adresa] byla zamítnuta stížnost státního zastupitelství proti právě čtené stížnosti. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] ve věci obviněného [jméno FO] byl zamítnut návrh státního zástupce na ponechání obviněného ve výkonu vazby. Krajským soudem v [adresa] byla usnesením ze dne [datum] stížnost státního zástupce zamítnuta. Žádost obviněného o nahrazení vazby, kterou podal žalobce je ze dne [datum]. Státní zástupce navrhuje zamítnutí žádosti v podání ze dne [datum]. Ve dnech [datum]. [datum], [datum]. [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] probíhaly výslechy obviněných. Obviněný pan [jméno FO] byl vyslechnut ve dnech [datum]. Tohoto dne byl výslech zahájen v 13:55 hodin. Byl přítomen obhájce a výslech byl ukončen v 15.30 hodin. Bylo pokračováno ve výslechu [datum] od 10:25 hodin do 12:30 hodin za přítomnosti obhájce žalobce. Bylo pokračováno ve výslechu [datum] od 13:00 hodin do 16:10 hodin za přítomnosti obhájce. Pokračováno [datum] od 09:10 hodin do 11:00 hodin za přítomnosti obhájce. S výslechy ostatních obviněných bylo pokračováno ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. [datum], [datum]., [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]., [datum]. [datum]., [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl ustanoven obhájce obviněnému [jméno FO] a usnesením VSZ ze dne [datum] byla přiznána odměna ustanovenému obhájci. Ustanovení obhájce [jméno FO] ze dne [datum]. Usnesením VSZ ze dne [datum] bylo rozhodnuto o odměně ustanoveného zástupce. Proti přiznání odměny podal obviněný [jméno FO] stížnost z [datum]. Usnesením Nejvyššího státního zastupitelství ze dne [datum] byla stížnost [jméno FO] zamítnuta. Opatřením ze dne [datum] Okresního soudu v [adresa] byl zrušen ustanovený obhájce. [jméno FO] byl ustanoven obhájce usnesením z [datum]. Rovněž [jméno FO] usnesením z tohoto dne. Následně byly vždy zakládány plné moci zvolených obhájců. Usnesením VSZ ze dne [datum] bylo rozhodnuto o odměně ustanoveného zástupce. Svazek 6 obsahuje vyrozumění o konání procesních úkonů obhájcům, o termínu úkonu a o vyjádření účasti v průběhu srpna, září [rok], [datum], a dále návrhy na provedení důkazů obviněných a jejich obhájců a na přezkoumání postupu podle § 157a odst. 1 trestního řádu, rovněž návrh na zastavení trestního stíhání, žádosti o umožnění nahlédnutí do spisu. Svazek č. [hodnota] obsahuje informace k domovní prohlídce ohledně obviněného [jméno FO], a dále i svazek č. [hodnota] obsahuje informace k domovní prohlídce, protokolace k soupisu zajištěných věcí, a rovněž domovní prohlídka – obviněný [jméno FO], protokol o vydání věci a domovní prohlídky [jméno FO], podnět k návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce [datum], návrh na vydání příkazu z [datum], příkaz k domovní prohlídce je ze dne [datum] a domovní prohlídka podle protokolu proběhla u pani [jméno FO] dne [datum], dále podnět k návrhu k domovní prohlídce ze dne [datum], návrh na vydání [datum] a příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků, kanceláře užívané [tituly před jménem] [jméno FO] je ze dne [datum], protokol o provedení prohlídky z [datum]. Protokol o vydání věcí je z [datum] a pak je zde další podnět k návrhu ze dne [datum], návrh na vydání příkazu k domovní prohlídce rodinného domu, včetně přilehlých prostor vlastníkem paní [tituly před jménem] [jméno FO] a pan [tituly před jménem] [Jméno žalobce] ze dne [datum], příkaz k domovní prohlídce je ze dne [datum], protokol o provedení domovní prohlídky ze dne [datum]. Svazek 10 obsahuje listiny k prohlídkám jiných prostor (kanceláří, včetně přilehlých prostor), a to podnět z [datum], návrh z [datum], příkaz z [datum], návrh Vrchního státního zastupitelství ze dne [datum], příkaz ze dne [datum], protokol o prohlídce ze dne [datum]. Pak jsou zde se stejnými daty podněty, návrhy a příkazy k domovním prohlídkám bytů a dalších nebytových prostor. Ze svazku [hodnota] vzal soud za prokázané, že v měsících červenec a srpen [rok] probíhaly další domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor u jednotlivých obviněných. Následně v průběhu dubna [rok] byly domovní prohlídky vyhodnoceny (svazek [hodnota]).Opatřením Vrchního státního zastupitelství ze dne [datum] byl přibrán znalec z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika k provedení kopií záznamů a dat, která byla zajištěna, zálohy dat zajištěných v počítačích, identifikaci případných smazaných souborů a dalšímu postupu, jak budou data na nosičích využita pro trestný řízení, předávací protokol znalci je ze dne [datum]. Dne [datum] je doplnění zadání znaleckého posudku, žádost o sdělení kódů k mobilním telefonům na [právnická osoba] Vrchním státním zastupitelstvím ze dne [datum] a odpověď společnosti [právnická osoba] ze dne [datum]. a [datum], další žádost na [právnická osoba] o sdělení kódů PUK [datum] a rovněž na [právnická osoba], odpověď [právnická osoba] je z [datum]. Žádost o technický úkon [právnická osoba] ze dne [datum] znalci [tituly před jménem] [jméno FO] ke zkopírování označených složek a vytvoření samostatných DVD nosičů. Dne [datum] podal státního zástupce návrh na vyloučení zvoleného obhájce [tituly před jménem] [jméno FO] z obhajování ze dne [datum] Okresnímu soudu v [adresa], vyjádření obhájce k návrhu státního zástupce na vyloučení bylo doručeno dne [datum], usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] byl návrh na vyloučení zvoleného obhájce [tituly před jménem] [jméno FO] zamítnut. Proti usnesení podal státní zástupce stížnost ze dne [datum]. Krajským soudem v [adresa] byla dne [datum] stížnost zamítnuta.. Dne [datum] byl vyslechnut svědek, ve spise je založena analýza UZ k podání vysvětlení provedené Ministerstvem vnitra ze dne [datum] k osobě [jméno FO]. Dne [datum] byl vyslechnut svědek [jméno FO], byla provedena analýza podání vysvětlení Ministerstvem vnitra [datum]. Dne [datum] byl vyslechnut svědek [jméno FO] a dále byl vyslechnut dne [datum] a [datum] tentýž svědek. Dne [datum] byl vyslechnut svědek [tituly před jménem] [jméno FO], dne [datum] svědek [tituly před jménem] [jméno FO]. Usnesením VSZ ze dne [datum] byla svědku [jméno FO] uložena pořádková pokuta, proti tomuto usnesení podal svědek stížnost doručenou [datum], stížnost byla předložena Okresnímu soudu v [adresa] dne [datum] a Vrchní soud v [adresa] rozhodoval v neveřejném zasedání dne [datum] a usnesením z tohoto dne napadené usnesení zrušil a předával věc kárné komisy České advokátní komory. Dne [datum] vyslechnut svědek [jméno FO], dne [datum] svědek [jméno FO], dne [datum] svědkyně [jméno FO], dne [datum] svědek [jméno FO], téhož dne svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], dne [datum] svědkyně [adresa] a dne [datum] svědkyně [jméno FO], dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], výslech svědka jako neodkladný úkon. Pak je zde protokol o trestním oznámení ze dne [datum], které podal [tituly před jménem] [jméno FO], který [datum] podal vysvětlení podle úředního záznamu. Dne [datum] zaslala [právnická osoba] dožádání na notářskou kancelář k ověření pravosti předložených listin, a to notářských zápisů. Dne [datum] byl vyslechnut svědek [jméno FO], dne [datum] svědek [jméno FO]. Dále byly provedeny analýza podání vysvětlení [jméno FO] provedená Ministerstvem vnitra, analýza podání vysvětlení [jméno FO] ze dne [datum]. Dne [datum] byl proveden výslech svědka [jméno FO], dne [datum] vyslechnut svědek [jméno FO]. Dne [datum] vyslechnut svědek [jméno FO]. Dne [datum] byl proveden výslech svědkyně [jméno FO]. Dne [datum] vyslechnut svědek [jméno FO], dne [datum] svědek [jméno FO]. Dne [datum] podala obhájkyně [tituly před jménem] [jméno FO] návrh na přezkoumání přestupu policejního orgánu ze dne [datum]. Dne [datum] byl vyslechnut svěděk [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] vyslechnut svědek [jméno FO], dne [datum] svědek [jméno FO], dne [datum] svědek [jméno FO], dne [datum] svědkyně [jméno FO], dne [datum] svědek [tituly před jménem] [jméno FO]. Pak jsou zde úřední záznamy o podaných vysvětleních, včetně jejich analýz, úřední záznamy z března, analýzy z června [rok]. Dne [datum] byl vyslechnut svědek [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] vyslechnut svědek [jméno FO], dne [datum] svědek [jméno FO], dne [datum] svědek [tituly před jménem] [jméno FO]. V průběhu léta [rok] – první poloviny toku [rok] bylo dále vyslechnuto značné množství dalších svědků (svazky 17 – 30), výpovědi byly vyhodnocovány, byly podány žádosti o povolení sledování osob, lustrace osob a vozidel. V průběhu července [rok] se obhájci obviněných seznámili s výsledky vyšetřování, byla podána žádost o vrácení zajištění věcí, návrh na doplnění dokazování. V dubnu [rok] byly podány žádosti o právní pomoc do [stát] a návrh na vydání právní pomoci do [stát], žádost o právní pomoc [stát]. Dne [datum] byla vyhotoven zpráva z finančního šetření a usnesení o zajištění náhradní hodnoty ze dne [datum] ohledně žalobce, a to jedna polovina rodinného domu na adrese [adresa], jedna polovina pozemku zapsaného v k. ú. pro [název kraje], Katastrální pracoviště [adresa], LV č. [hodnota], stavba včetně pozemků, pracoviště KÚ [název kraje], pracoviště [adresa], LV č. [hodnota]. Proti usnesení byla podána stížnost ze dne [datum], stížnost byla odůvodněna podáním zástupce, resp. obhájce žalobce ze dne [datum]. V červenci [rok] proběhlo vazebním zasedání, byly předkládány zprávy věznice, byla vydána usnesení o zamítnutí obviněných proti usnesení o zamítnutí stížnosti proti usnesení o zamítnutí žádosti o propuštění z vazby na svobodu, a to, kdy usnesení okresního soudu z [datum] a Krajský soud v [adresa] rozhodoval v neveřejném zasedání [datum], rovněž okresní soud nepřijal nabídky peněžité záruky, upozornění na změnu právní kvalifikace z [datum] jednotlivým obviněným. Usnesením Vrchního státního zastupitelství z [datum] byly vyloučeny určité skutky ze společného řízení z důvodu urychlení řízení, obžaloba byla doručena Krajskému soudu v [adresa] dne [datum]. V podání ze dne [datum] státní zástupce učinil návrh na odnětí a přikázání věci podle § 25 trestního řádu s tím, že nelze vyloučit, že vyvstane nutnost provést výslechy některých státních zástupců a soudců i Krajského soudu v [adresa]. Návrh na předběžné projednání obžaloby jedním z obviněných, resp. obžalovaných je ze dne [datum], dne [datum] bylo nařízeno vazební zasedání na [datum], žádost o předběžné projednání obžaloby pana [jméno FO], žalobce, je ze dne [datum], následně byla provedena vyrozumění o vyšetřovacích úkonech. Spis byl předložen Vrchnímu soudu v [adresa] s návrhem VSZ na odnětí a přikázání věci podle § 25 trestního řádu dne [datum], jeden z obviněných provedl doplnění návrhu na předběžné projednání obžaloby dne [datum]. Usnesením Vrchního soudu v [adresa] ze dne [datum] bylo rozhodnuto tak, že se předmětná věc Krajskému soudu v [adresa] neodnímá. Návrh na předběžné projednání obžaloby byl podruhé doplněn obžalovaným [jméno FO] dne [datum], byla postoupena do trestního spisu rozhodnutí o vazbě obviněných [jméno FO] a [jméno FO] soudu I. stupně z [datum], kde byli obvinění nadále ponecháni ve vazbě. Dne [datum] proběhlo u Krajského soudu v [adresa] vazební zasedání, bylo vyhlášeno usnesení, že obviněný [tituly před jménem] [jméno FO] a [Jméno žalobce] se ponechávají i nadále ve vazbě, stížnosti byly zamítnuty a písemný slib nebyl přijat. Proti usnesení podal žalobce stížnost ze dne [datum], v průběhu srpna byly zamítnuty návrhy na doplnění dokazování, bylo rozhodnuto o znalečném. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o vrácení věcí jednotlivým obviněným a jiným osobám – celkem [hodnota] usnesení o vrácení věcí. Žalobce podal stížnost proti usnesení o vrácení věci dne [datum], dále podal stížnost obviněný [jméno FO] dne [datum], stížnost podal i obviněný [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], dále podal stížnost obviněný [jméno FO]. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum]. Podáním ze dne [datum] poškozený [jméno FO] uplatnil nárok na náhradu škody, další poškozený se připojil v podání ze dne [datum], obviněný [jméno FO] podal návrh na předběžné projednání obžaloby ze dne [datum], návrh na předběžné projednání obžaloby dalšího obviněného ze dne [datum], byly postoupeny stížnosti proti usnesení o vrácení věci z Nejvyššího státního zastupitelství na Krajský soud v [adresa]. [datum] a dále bylo postoupeno pování obviněných posouzené jako podnět k výkonu dohledu nazvané stížnost na postup vrchního státního zástupce, dále návrh na předběžné projednání obžaloby ze dne [datum], návrh na doplnění dokazování z [datum], připojení se poškozeného ze dne [datum], škoda řádově ve stovkách tisíc až miliónech korun. Spis byl předložen Vrchnímu soudu v [adresa] se stížnostmi obžalovaných dne [datum], pak je zde založen protokol o hlavním líčení ze dne [datum] před Krajským soudem v Brně, kdy tedy věc se týká, je zde celkem přítomno 13 obhájců a 13 obžalovaných a celkem svůj nárok uplatnilo dosud 19 poškozených, dále byl vyslechnut obžalovaný [tituly před jménem] [jméno FO], jednání bylo přerušeno do [datum]. Tohoto dne byl vyslechnut obžalovaný [tituly před jménem] [jméno FO], rovněž byl vyslechnut žalobce, jakožto obžalovaný, jednání bylo odročeno na [datum], byl vyslechnut obžalovaný [jméno FO], obžalovaný [jméno FO], obžalovaný [jméno FO], obžalovaný [tituly před jménem] [jméno FO], hlavní líčení bylo odročeno na [datum], byli vyslechnuti další obžalovaní, hlavní líčení bylo odročeno za účelem zajištění přítomnosti a výslechu svědků na [datum], [datum], [datum], [datum]. Ve spise je žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. Svědkové byli voláni k hlavnímu líčení dne [datum], na neveřejném zasedání Vrchního soudu v [adresa] dne [datum] byly zamítnuty stížnosti obžalovaných [tituly před jménem] [jméno FO] a [Jméno žalobce], někteří svědkové se omlouvali z hlavního líčení, případně jim nebylo možné doručit do vlastních rukou předvolání. Žádost o vrácení zajištění věcí ze dne [datum], omluvy svědků. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení, byly vzneseny námitky do protokolace, byl vyslechnut obžalovaný [jméno FO], obžalovaný [jméno FO], byl vyslechnut svědek [jméno FO], jednotliví obžalovaní se vyjadřovali k výpovědi svědka [jméno FO], hlavní líčení bylo přerušeno do [datum], na tomto hlavním líčení byl vyslechnut další svědek [jméno FO], vyslechnut svědek [tituly před jménem] [jméno FO], svědek [tituly před jménem] [jméno FO], svědkyně [jméno FO]. Na hlavním líčení dne [datum] byli vyslechnuti další svědci, hlavní líčení bylo odročeno na [datum] za účelem výslechu dalších svědků. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] byl svědek [jméno FO] přenechán řediteli věznice ke kázeňskému potrestání, jelikož odmítl vypovídat a nekonkretizoval své důvody. Dne [datum] proběhlo před Krajským soudem v [adresa] neveřejné zasedání, proběhla oprava protokolace, o čemž bylo vydáno usnesení z tohoto dne, byli předvolání svědci pokynem ze dne [datum], kterým se následně doručovalo, návrhy na doplnění dokazování obžalovaných z [datum], stížnost svědka [jméno FO] ze dne [datum], žádost o vrácení výpočetní techniky ze dne [datum], protokol o vrácení věci z [datum] a dále protokoly o vrácení věcí obviněným z [datum], jedná se o několik protokolů. Dne [datum] proběhlo další hlavní líčení, byl vyslechnut obžalovaný [jméno FO] k doplnění výpovědi, byli dále vyslýcháni svědci. Dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, ale mezi tím ještě je žádost o nahrazení vazby písemným slibem, včetně tedy prohlášení obžalovaného [Jméno žalobce] z [datum]. Usnesením Krajského soudu v [adresa] byla žádost ze dne [datum] zamítnuta o propuštění z vazby, nebyla přijata nabídka převzetí záruky ani písemný slib. Dne [datum] na hlavním líčení byli dále vyslýcháni svědci. Na hlavním líčení [datum] byli vyslýcháni další svědkové, rovněž na hlavním líčení [datum]. hlavní líčení bylo odročeno za účelem zajištění přítomnosti a výslechu svědků na [datum] a dále byly stanoveny další termíny [datum] a [datum]. Následně byli předvoláváni svědkové pokynem ze dne [datum], některým se nedařilo doručovat, mezi tím byly činěny další návrhy na doplnění dokazování. Ustanovení obhájci žádali s ohledem na časovou náročnost a složitost věci o přiznání zálohy za poskytnutí úkony právní služby, následně soud vyhotovoval platební poukazy pro výplatu zálohy nákladů obhajoby. V podání ze dne [datum] vzal obviněný [Jméno žalobce] zpět stížnost ze dne [datum]. Hlavní líčení se konalo [datum] od 10 hodin, následně od 13 hodin, byli vyslýcháni opět svědkové, hlavní líčení skončilo v 16:04 hodin, bylo pokračováno [datum] od 9:12 hodin, byli vyslýcháni svědkové, v 11:41 hodin přerušeno do 13 hodin, v 13:08 hodin pokračováno, hlavní líčení skončilo v 13:37 hodin, bylo přerušeno do [datum], ten den bylo zahájeno v 9:11 hodin, bylo pokračováno ve výslechu svědků, bylo přerušeno v 10:27 hodin do 13 hodin, v 13:09 hodin pokračováno, skončeno v 13:33 hodin, dále pokračováno [datum] a ještě je zde žádost o vrácení věci zajištěné panem [jméno FO] ze dne [datum]. Hlavní líčení [datum] proběhlo od 9:12 hodin, byli vyslýcháni svědkové, přerušeno v 9:45 hodin do 13 hodin, ve 13:14 hodin pokračováno do 14:04 hodin a odročeno na [datum] a dále stanoveny další termíny [datum]. Následně byli předvoláni svědkové pokynem ze dne [datum]. Usnesením krajského soudu ze dne [datum] bylo vzato na vědomí zpětvzetí stížnosti [tituly před jménem] [jméno FO], usnesením krajského soudu ze dne [datum] bylo předáno ke kárné komisy rozhodnuto o předání kárné komisy České advokátní komory ke kárnému postihu. Usnesením krajského osudu ze dne [datum] bylo rozhodnuto o ponechání [tituly před jménem] [jméno FO] ve vazbě, návrh na provedení důkazu [datum]. [tituly před jménem] [jméno FO] si podal stížnost proti usnesení dne [datum]. Na neveřejném zasedání dne [datum] byla provedena oprava protokolace, o čemž bylo vyhotoveno usnesení. Hlavní líčení proběhlo dne [datum] od 9:08 hodin, bylo zjištěno, že se nedostavil nikdo ze svědků předvolaných na 9 hodin a hlavní líčení bylo skončeno v 9:10 hodin, dále dne [datum] hlavní líčení zahájeno v 9:10 hodin, bylo pokračováno ve výslechu svědků, v 11:16 hodin přerušeno do 14 hodin, pokračováno v 14:06 hodin výslechem dalšího svědka až do 16:04 hodin. Dne [datum] hlavní líčení zahájeno v 9:10 hodin, pokračováno ve výslechu svědků, ve 13:37 hodin přerušeno do 14 hodin, pokračováno v 14:05 hodin do 14:28 hodin. Návrh na doplnění dokazování z [datum]. Hlavní líčení [datum] zahájeno v 9:10 hodin, pokračováno ve výslechu svědků, skončeno v 11:15 hodin, odročeno na [datum], [datum] a [datum]. Usnesením Vrchního soudu v [adresa] ze dne [datum] bylo rozhodnuto o zamítnutí stížnosti [jméno FO] a usnesením Vrchního soudu v [adresa] ze dne [datum] byla zamítnuta stížnost obžalovaného [jméno FO], usnesením Vrchního soudu v [adresa] ze dne [datum] bylo zrušeno usnesení KS v [adresa] z [datum] ohledně svědka [tituly před jménem] [jméno FO] k předání ke kárnému postihu. Pokynem ze dne [datum] byli předvoláváni svědkové, některým se nedařilo doručovat. Založena stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného [Jméno žalobce], podaná ministrem spravedlnosti Nejvyššímu soudu ČR. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení, bylo zahájeno v 9:14 hodin, byli vyslýcháni svědkové, skončeno v 14:28 hodin. Dne [datum] proběhlo další hlavní líčení, bylo zahájeno v 9:08 hodin, byli vyslýcháni svědkové, ve 12 hodin přerušeno do 13 hodin, pokračováno ve 13:10 hodin do 14 hodin. Dne [datum] hlavní líčení bylo zahájeno v 9:11 hodin, byli vyslýcháni svědkové, ve 12:13 hodin přerušeno do 13:36 hodin, skončeno v 15:47 hodin. Dne [datum] bylo zahájeno v 9:11 hodin, vyslýcháni svědkové, v 10:46 hodin, resp. přerušeno na 10 minut, v 12:17 hodin přerušeno do 13:20 hodin, pak pokračováno ve výslechu svědků do 13:56 hodin. Následně byly stanoveny další termíny hlavního líčení, kromě už čtených ještě přidán termín [datum]. Následně byli voláni svědkové pokynem ze dne [datum]. Na neveřejném zasedání Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že se obžalovaný [tituly před jménem] [Jméno žalobce] nadále ponechává ve vazbě, nabídka převzetí záruky se nepřijímá, ani písemný slib se nepřijímá. Dne [datum] byla žalobcem podána žádost o vrácení zajištěné věci. [tituly před jménem] [Jméno žalobce] podal stížnost proti usnesení Krajského soudu v [adresa] z [datum], stížnost je z [datum]. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení, na kterém byli vyslýchání svědci, hlavní líčení přerušeno do [datum]. Dne [datum] podal jeden z obžalovaných návrh na doplnění dokazování, dne [datum] bylo podáno oznámení o vypovězení plné moci obhájkyní [tituly před jménem] [jméno FO] a zároveň podána žádost o ustanovení obhájce. Dne [datum] vypověděl plnou moc [tituly před jménem] [jméno FO] svému obhájci. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o ustanovení obhájce obž. [jméno FO] a rovněž obž. [jméno FO]. Dne [datum] pokračovalo hlavní líčení, na kterém byli opět vyslýcháni svědci, hlavní líčení přerušeno do dne [datum]. Tohoto dne pokračovalo hlavní líčení a dne [datum] byla podána žádost obviněného o nahrazení vazby. Dne [datum] pokračováno v hlavním líčení opět výslechy svědků, hlavní líčení odročeno na dny [datum], [datum] a [datum]. Poté podány jednotlivými obžalovanými návrhy na doplnění dokazování. Dne [datum] podává žalobce na doplnění dokazování, dne [datum] obž. [jméno FO] odborné vyjádření z oboru psychiatrie a dne [datum] podává obhájce žalobce další návrhy na doplnění dokazování a následně ve dnech [datum] a [datum] se omlouvají někteří z předvolaných svědků. Dne [datum] je ustanoven obhájce obž. [jméno FO]. Z jiného hlavního líčení se omluvili další předvolaní svědci. Hlavní líčení ve dnech [datum] proběhlo, kdy při tomto hlavním líčení opět vyslýcháno množství svědků. Po tomto hlavním líčení podány ze strany obžalovaných další návrhy na doplnění dokazování. Na hlavní líčení ve dnech [datum] předvoláno další množství svědků, přičemž část předvolaných svědků, jejich účast byla zajišťována prostř. policie. Dne [datum] urguje [tituly před jménem] [jméno FO], obhájce žalobce předložení stížnosti proti usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum]. Dne [datum] podal pošk. [jméno FO] návrh na uložení povinnosti nahradit škodu způsobenou tr. činem. Dne [datum] podalo státní zastupitelství provedení důkazu výslechem dalších svědků. Ve dnech [datum] – [datum] ve věci proběhlo hlavní líčení, na kterém bylo vyslýcháno další množství svědků. Podáním ze dne [datum] byl ještě podán návrh na doplnění dokazování ze strany obž. [jméno FO]. Dne [datum] proběhlo další hlavní líčení, na kterém opět byli vyslýcháni svědci, jednání bylo odročeno na den [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o ponechání [tituly před jménem] [jméno FO] ve vazbě. K hlavnímu líčení, které již bylo předtím nařízeno na den [datum] bylo opět předvoláno množství svědků, někteří prostř. policie. Dne [datum] byla stížnost žalobce předložena Vrchnímu soudu v [adresa], jedná se o stížnost proti usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], což je rozhodnutí o vazbě. Dne [datum] byla předložena písemná nabídka záruky za příznivé uvolňování chování obžalovaného ze strany [právnická osoba] [adresa], podepsán [jméno FO]. Dne [datum] proběhlo u Vrchního soudu v [adresa] neveřejné zasedání, na kterém byla stížnost žalobce zamítnuta, spis byl vrácen zpět Krajskému soudu v [adresa] dne [datum]. Dne [datum] podal žalobce písemnost označenou jako [název]. Z nařízeného hlavního líčení se opět několik svědků omluvilo. Ve dnech [datum] – [datum] opět proběhlo hlavní líčení, opět vyslýcháno množství svědků. Dne [datum] proběhl výslech svědka mimo hlavní líčení, k původně nařízenému hlavnímu líčení na den [datum] se nemohla dostavit jedna z přísedících vzhledem ke své hospitalizaci v nemocnici. K dalšímu termínu hlavního líčení ve dnech [datum] opět předvoláno množství svědků, opět se někteří ze svědků omluvili. Ve dnech [datum] proběhlo hlavní líčení, opět vyslechnuto množství svědků, hlavní líčení bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] bylo rozhodováno v neveřejném zasedání o ponechání [tituly před jménem] [jméno FO] ve vazbě. Dne [datum] byl podán návrh žalobce na nahrazení vazby zárukou Zájmového sdružení občanů písemným slibem a peněžitou zárukou. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o poskytnutí obhájkyni [jméno FO] zálohy na odměnu. Ve věci proběhlo hlavní líčení ve dnech [datum] – [datum], ve věci opět vyslechnuto množství svědků, další hlavní líčení nařízeno na dny [datum] a [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o ponechání [Jméno žalobce] ve vazbě, přičemž bylo dále rozhodnuto o tom, že přijetí peněžité záruky je přípustné. Dne [datum] byla složena peněžitá záruka ze strany obhájce žalobce. K hlavnímu líčení ve dnech 30. [datum] opět předvoláno množství svědků. Dne [datum] rozhodováno v neveřejném zasedání o propuštění žalobce z vazby na svobodu, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] byl vydán příkaz k propuštění žalobce z vazby a [datum] byl žalobce propuštěn z vazby na svobodu. Opět referátem ze dne [datum] k hlavnímu líčení voláni další svědci, opět ze strany obžalovaných podávány další návrhy na doplnění dokazování. Ve dnech [datum] – [datum] ve věci proběhlo další hlavní líčení, opět vyslýcháno množství svědků, následně dne [datum] vznášeny námitky vůči protokolaci. Dále si soud vyžadoval zapůjčení spisů Okresního státního zastupitelství [adresa] a [právnická osoba]. Usnesením ze dne [datum] poskytnuta záloha ustanovené obhájkyni jednoho s obžalovaných. Dne [datum] podán návrh na doplnění dokazování ze strany obv. [jméno FO], ve dnech [datum] – [datum] proběhlo hlavní líčení, opět prováděno množství důkazů a slyšeno množství svědků a v hlavním líčení pokračováno ještě dne [datum]. Soud si vyžadoval zprávy z tr. věci vedené u Městského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], následně podáním ze dne [datum] se ve věci obsáhle vyjadřuje obhájkyně obž. [jméno FO]. Usnesením ze dne [datum] je rozhodováno o ponechání obž. [jméno FO] ve vazbě. Ve dnech [datum] ve věci opět proběhlo hlavní líčení, na tomto hlavním líčení čteno množství listinných důkazů. Dne [datum] byl podán závěrečný návrh obž. [jméno FO], dne [datum] závěrečný návrh obhájce [jméno FO], poté zaslal soudu závěrečnou řeč obž. [jméno FO] a následně byl založen závěrečný návrh právního zástupce žalobce. Dne [datum] sděluje [právnická osoba], že požadavek na zapůjčení spisového materiálu byl předán k vyřízení jiného oddělení [právnická osoba]. Dne [datum] ve věci proběhlo hlavní líčení, na kterém byly přednášeny závěrečné řeči, hlavní líčení bylo přerušeno do [datum], jsou zakládány závěrečné návrhy v písemné podobě ostatních spoluobžalovaných. Dne [datum] na hlavním líčení pokračováno v závěrečných řečech, hlavní líčení bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den [datum]. Dne [datum] byl podán návrh právní zástupkyní pošk. [jméno FO] na zajištění nároku poškozeného na náhradu škody na majetku obžalovaného. Tento návrh doplněn ještě dne [datum]. Dne [datum] ve věci proběhlo hlavní líčení, na kterém byl ve věci vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce [tituly před jménem] [Jméno žalobce] uznán vinným ze skutku spáchaného dne [datum], z části byl žalobce obžaloby zproštěn pro skutky popsané pod body 6, 12, 18 a 19 obžaloby. Následně byla prodloužena lhůta pro vypracování rozsudku a to do dne [datum]. Lhůta pro vyhotovení rozsudku byla následně opakovaně prodlužována a to až do dne [datum]. Referátem ze dne [datum] byl rozsudek o celkem [hodnota] stran doručen všem účastníkům. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl v neveřejném zasedání o ponechání [tituly před jménem] [jméno FO] ve vazbě. Proti rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] podali dne [datum] odvolání obž. [jméno FO], dne [datum]. obž. [jméno FO], dne [datum] obž. [jméno FO], [datum] doplnil obž. [jméno FO], proti rozsudku soudu I. stupně se odvolalo rovněž Vrchní státní zastupitelství. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o zamítnutí žádosti obž. [jméno FO] o propuštění z vazby. Ještě v průběhu měsíce srpna a září [rok] jednotliví obžalovaní své odvolání doplňovali. Dne [datum] doplnil odvolání obhájce žalobce, takže dne [datum] byl spis předložen Vrchnímu soudu v [adresa], jakožto soudu odvolacímu. Následně odvolací soud ve věci rozhodl dne [datum] o tom, že [tituly před jménem] [jméno FO] ponechává ve vazbě. Následně bylo ve věci nařízeno veřejné zasedání na dny [datum] a to referátem ze dne [datum]. Dne [datum] Vrchní soud v [adresa] zrušil ustanovení obhájce obž. [jméno FO]. Dne [datum] doplňuje své odvolání obž. [jméno FO] a obž. [jméno FO], dne [datum] doplňuje své odvolání obž. [jméno FO] a následně ještě obž. [jméno FO] dne [datum]. Dne [datum] ve věci proběhlo veřejné zasedání, které bylo přerušeno s tím, že k vyhlášení rozhodnutí dojde [datum]. Dne [datum] byl ve věci vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek soudu I. stupně částečně zrušen a z části bylo znovu rozhodnuto, v části týkající se žalobce, nebyl rozsudek soudu I. stupně zrušen, zůstává nezměněn. Spis byl vrácen zpět Krajskému soudu v [adresa] dne [datum]. Následně ještě soud rozhodoval ohledně odměny ustanovených obhájců. Byly řešeny odměny ustanovených obhájce, dále byl ze strany [jméno FO] podán návrh na přiznání bezplatné obhajoby a to v průběhu měsíce srpna [rok], který byl následně opakovaně doplňován, tato nebyla [jméno FO] přiznána, proti tomuto byla následně podávána stížnost, která pak posléze byla vzata zpět. Následně od [datum] byla ve věci podávána dovolání jednotlivými obžalovanými. Přípisem ze dne [datum] sděluje Vězeňská služba CŘ, že ods. [jméno FO] a [jméno FO] již do výkonu trestu nastoupili. Dne [datum] bylo podáno dovolání žalobce, následně byla ještě podávána dovolání dalších obžalovaných. Dne [datum] bylo usnesením Městského soudu v [adresa] rozhodnuto o zamítnutí žádosti odsouzeného o změně výkonu trestu odnětí svobody z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], šlo o přeřazení do věznice jiného typu. Poté se dne [datum] ve věci vyjádřilo [právnická osoba] a spis byl dne [datum] předložen Nejvyššímu soudu se všemi deseti dovoláními jednotlivých obžalovaných. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum] byl zrušen rozsudek Vrchního soudu v [adresa] ze dne [datum] v té části, kterou bylo zamítnuto odvolání obv. [Jméno žalobce] a následně rozsudek Krajského soudu v [adresa] v odsuzující části, Krajskému soudu v [adresa] bylo přikázáno, aby věc znovu projednal a rozhodl. Spis byl vrácen zpět Krajskému soudu v [adresa] dne [datum]. Po vrácení spisu zpět Krajskému soudu v [adresa] bylo rozhodováno o nákladech trestního řízení ve vztahu k ostatním obžalovaným. Dne [datum] ve věci proběhlo hlavní líčení, které pokračovalo dne [datum] a [datum], následně na dalším hlavním líčení dne [datum] byl ve věci vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby. Proti tomuto rozsudku podal státní zástupce odvolání, rozsudek soudu prvního stupně byl dne [datum] potvrzen odvolacím soudem; téhož dne nabyl právní moci.

14. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] ve věci [spisová značka], který byl součástí spisu Krajského soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] vzal soud za prokázané, že proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku. Toto trestní stíhání žalobce trvalo dle tvrzení žalobce, které nebylo ze strany žalované nijak sporováno, od května [rok] do [datum].

15. Ze žalobcem předložených listin (Pracovní smlouvy uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobcem dne [datum] a Dohodu o rozvázaní pracovního poměru uzavřenou mezi spol. [právnická osoba]. a žalobcem ze dne [datum]) vzal soud za prokázané, že žalobce byl od [datum] zaměstnán u spol. [právnická osoba]. na pozici divizního správce pohledávek. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum], pracovní doba byla dohodnuta na 40 hodin týdně, místo výkonu práce mělo být [adresa], nebo [adresa]. Mezi účastníky byla sjednána zkušební doba v délce tří měsíců. Pracovní poměr byl ukončen dohodou ze dne [datum].

16. Uvedené skutečnosti rovněž potvrdil v rámci svědecké výpovědi svědek [jméno FO]. Svědek [jméno FO] uvedl, že žalobce znal již předtím, než nastoupil jako zaměstnanec do společnosti [právnická osoba]., s žalobcem se profesně setkával při podání tedy trestních oznámení, které podávali společnosti ve skupině [název]. Společnost potřebovala kvalifikovaného a spolehlivého člověka, který se vyzná v právu a v pohledávkách, a proto si svědek, jakožto předseda představenstva společnosti, vybral žalobce. Svědek uvedl, že s prací žalobce byli spokojeni, protože to bylo kvalifikovaný člověk, veškeré jednání z jeho strany vždy bylo korektní a kvalifikované, neměl k jeho práci připomínek. Svědek uvedl, že důvodem, proč byl ukončen pracovní poměr žalobce ve společnosti bylo to, že byl zatčen a společnost, která je ve skupině [název] nechtěla, aby byla očerněna tím, že člověk, který je stíhaný a je propíraný v tisku je jejím zaměstnancem. Svědek uvedl, že tedy žalobci byla přes advokáta zaslána „výpověď“. Svědek uvedl, že ani po skončení trestního stíhání žalobce společnost neměla zájem ve spolupráci s žalobcem pokračovat, neboť společnost nechtěla být spojována se jménem žalobce, který byl v tisku zobrazován s pouty na rukou v rámci trestního stíhání. Svědek uvedl, že on se o trestním stíhání dozvěděl tak, že byl přímo přítomen prohlídce jiných prostor v případě žalobce, a to kanceláře žalobce.

17. Z potvrzení o změně zaměstnání (zápočtového listu vydaného zaměstnavatelem společnosti [právnická osoba].) vzal soud za prokázané, že žalobce pracoval u tohoto zaměstnavatele od [datum] do [datum], přičemž za toto období činil jeho vyměřovací základ pro výpočet důchodového pojištění [částka]. Dle tohoto evidenčního listu důchodového pojištění činil průměrný měsíční výdělek žalobce [částka].

18. Z rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že tímto rozhodnutím Národní bezpečnostní úřad zrušil žalobci platnost osvědčení pro stupeň „utajení důvěrné.“ V odůvodnění bylo uvedeno, že úřad má na základě vyžádaných materiálů dostatečně prokázáno, že účastník řízení v rámci svého působení u Policie ČR nejenže udržoval nestandardní kontakty s kriminálně závadovými osobami, věděl o páchání závažné trestné činnosti a neučinil potřebné kroky k jejímu odhalení, ale také zvlášť závažným způsobem zneužil pravomoci úřední osoby a přímo se aktivně zapojil do této rozsáhlé trestné činnosti provozované organizovanou zločineckou skupinou, mediálně známou pod označením „[název].“ 19. Z potvrzení Vazební věznice [adresa] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že v období od [datum] do [datum] bylo realizováno celkem 28 návštěv.

20. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že za období od [datum] do [datum] navštívili žalobce ve Vazební věznici v [adresa] jeho rodinní příslušníci celkem 31x.

21. Jak žalobce ve své účastnické výpovědi, tak svědkyně [jméno FO] a svědek [Jméno žalobce] vypověděli, že rodina byla s žalobcem v častém písemném kontaktu, následně rodina vždy využila možnosti navštívit žalobce, a to jednou za 14 dní.

22. Z listiny označené jako Uznání dluhu -Dohoda o plnění ve splátkách, která byla podepsána [jméno FO], vzal soud za prokázané, že [jméno FO] podepsal žalobci bianco uznání dluhu, tedy takové uznání dluhu, ve kterém není uveden věřitel a dále zde není uvedena částka dluhu, tyto údaje jsou zde vynechány. Z výdajového dokladu FIO z družstevní zálohy vzal soud za prokázané, že z účtu žalobce byla dne [datum] vydána částka 19 480 USD. Z příkazu úhradě [právnická osoba] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že z účtu žalobce byla toho dne poukázána částka 1 000 000 Kč na účet č. [č. účtu]. Tomuto odpovídá i výpis ze sporožirového účtu, ze kterého je zřejmé, že dne [datum] byla z účtu žalobce ve prospěch účtu č. [hodnota] poukázána částka ve výši 1 000 000 Kč. Ve Smlouvě o půjčce uzavřené mezi [jméno FO] a [jméno FO] vzal soud za prokázané, že uvedení mezi sebou uzavřeli Smlouvu o půjčce, a to dne [datum], smlouva byla uzavřena dobu určitou do [datum], platnost smlouvy má být prodloužena na základě písemné dohody obou smluvních stran. Na základě této smlouvy měla paní [jméno FO] poskytnout [jméno FO] částku 1 000 000 Kč ke dni podpisu této smlouvy.

23. V rámci své účastnické výpovědi žalobce uvedl, že žalobce zapůjčil panu [jméno FO] finanční prostředky, k tomu byly tedy sepsány příslušné Smlouvy o půjčce, které byly vždy na dobu šesti měsíců, a poté byla smlouva buď doplněna dodatkem a prodloužena o další interval, nebo byla nahrazena nějakým jiným institutem. Nejprve byla p. [jméno FO] půjčena částka 1 000 000 Kč, pak částka 500 000 Kč samostatně a dále částka 300 000 Kč samostatně, dohromady tedy 1 800 000 Kč. Žalobce dále uvedl, že na směnce byla, jakožto směneční věřitel, uvedena paní [jméno FO], manželka žalobce, ta figurovala i ve Smlouvách o půjčce s p. [jméno FO]. Co se týká směnky vystavené p. [jméno FO], zde žalobce uvedl, že si jednalo opět o směnku, která byla vystavena k zajištění půjčky, kterou poskytl p. [jméno FO], který nechal tedy vyhotovit Smlouvu o půjčce u svého advokáta, a k tomu ještě přinesl směnku, která byla v bianco podobě, od května [rok] pohřešovaný, což byl důvod, proč žalobce neuplatnil vůči panu [jméno FO] práva ze Smlouvy o půjčce, kterou mezi sebou uzavřeli. Dále ke směnce vystavené p. [jméno FO], dále vypověděla manželka žalobce, že směnka byla vystavena na její jméno, a to proto, aby manželé měli nějaké krytí na částku 1 000 000 Kč, kterou žalobce poskytl p. [jméno FO]. Ohledně druhé směnky svědkyni bližší informace známy nebyly. Svědkyně vypověděla, že věřitelem ze smlouvy o půjčce na 1 000 000 Kč s p. [jméno FO] byla ona, uvedla však, že tento dluh žádným způsobem nevymáhala.

24. Jak žalobce, tak i jeho manželka ve svých výpovědích uvedli, že žijí v malé obci [adresa], která je městysem, má zhruba [číslo] obyvatel. Lidé v obci zaznamenali zadržení žalobce, a to, že v místě bydliště žalobce byla prováděna domovní prohlídka, zhoršily se vztahy zejména se sousedy žalobce, žalobce v důsledku trestního stíhání přišel o spoustu přátel. Oba rovněž shodně vypověděli, že vzetí žalobce do vazby bylo pro rodinu značně problematické, neboť žalobce měl v té době 3 nezletilé syny a byl tedy jediným živitelem rodiny. Žalobce vypověděl, že jeho manželka v té doby měla určité zdravotní problémy, a proto veškeré finanční zajištění rodiny bylo na něm. Ze dne na den tak z rodiny zmizel její hlavní živitel. Žalobce těžce nesl odloučení od rodiny, stejně tak i tedy manželka žalobce a jeho synové těžce nesli dobu odloučení v důsledku vazby. Rovněž svědek [Jméno žalobce], nejstarší syn žalobce vypověděl, že pobyt žalobce ve vazbě značně zasáhl do vztahu v rodině, když před vzetím žalobce do vazby synové žalobce byli zvyklí s otcem trávit spoustu volného času a to díky společným aktivitám (tenis, bruslení, fotbal, snowboarding). Svědek těžce nesl odloučení od otce a stejně tak i návštěvy za otcem ve vazební věznici, kdy se nemohli obejmout a návštěvy trvaly pouze hodinu a půl. Jak svědek, tak i žalobce vypověděli, že žalobce při pobytu ve vazbě dramaticky zhubl, psychicky i fyzicky velmi strádal, došlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Syn žalobce rovněž vypověděl, že v důsledku trestního stíhání žalobce pociťoval značné zhoršení v chování svých spolužáků. Svědek uvedl, že když se vrátil do třídy po prázdninách, nikdo se s ním nebavil, všichni mu dávali najevo, že je syn nějakého gangstera, nikdo se ho nezastal, nikdo mu nepomohl. Svědek Kunínský ve své výpovědi uvedl, že po dobu, kdy byl žalobce ve vazbě, do určité míry suploval fungování otce u synů žalobce, zasloužil se o to, aby o synové žalobce nemuseli platit nic v tenisovém oddíle, kam docházeli, a kde rovněž působil svědek [jméno FO]. Vyjádřil se tak, že finanční situace rodiny v té době byla značně složitá. Co se týká dopadu do osobnostní sféry žalobce, k tomuto se rovněž vyjadřovala znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která uvedla, že pobyt ve vězeňském prostředí byl u žalobce spouštěčem jeho následných psychických problémů.

25. Z přípisů [jméno FO] ze dne [datum] ve spol. [právnická osoba] ze dne [datum] a [datum] vzal soud za prokázané, že žalobci byl nabízen odkup jeho pozemků v KÚ [adresa]. Byly mu nabízeny ceny [částka].

26. Z žalobcem předložených článků z internetových zpravodajských serverů a ze záznamu pořadu ČT „Události“ ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že kauza tzv. [jméno FO] byla rozsáhle medializována v celostátních mediích. V jednotlivých novinových článcích se objevovalo výslovně jméno žalobce a byla zveřejňována jeho fotografie, často u jednání u soudu či jak je veden eskortou. V pořadu „Události“ ze den [datum] žádný záběr žalobce obsažen nebyl, ani nebyl žalobce výslovně jmenován.

27. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

28. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) [dále jen „OdpŠk“] stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

29. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

30. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“).

31. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

32. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

33. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

34. Podle § 9 odst. 1 OdpŠk má právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě také ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu.

35. Podle ustanovení § 10 odst. 1 věty první OdpŠk právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o trestu má ten, na němž byl zcela nebo z části vykonán trest, jestliže v pozdějším řízení byl obžaloby zproštěn nebo bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno ze stejných důvodů, pro které by soud v hlavním líčení rozhodně zprošťujícím rozsudkem.

36. Podle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

37. Podle ustanovení § 28 OdpŠk způsob výpočtu průměrného výdělku pro určení ušlého zisku pro účely tohoto zákona stanoví vláda nařízením.

38. V řízení nebylo sporu o tom, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona č. 82/1998 Sb., uspokojen částečně po uplynutí šestiměsíční lhůty k projednání nároku a po podání žaloby, věc proto může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.).

39. V řízení bylo prokázáno, že proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání, které bylo zahájeno usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v [adresa], pobočka v [adresa], ze dne [datum] č.j.[Anonymizováno][číslo jednací], kdy žalobce byl stíhán pro podezření z trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, 2, 3 písm. b) trestního zákoníku, vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku a účast na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 trestního zákoníku. Žalobce byl rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze den [datum], č.j. [číslo jednací] obžaloby zproštěn podle § 226 písm. a) tr. řádu, tedy, že nebylo prokázáno, že by se stal skutek, pro který byl žalobce trestně stíhán. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. řádu je tak nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, neboť v daném případě trestní stíhání neskončilo pravomocným odsouzením (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2003 sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě tak byl naplněn první z předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škodu či nemajetkovou újmu, tedy vydání nezákonného rozhodnutí. Soud dále zkoumal, zda byly dány i další z předpokladů vzniku odpovědnosti státu, tedy vznik škody či nemajetkové újmy na straně žalobce a příčinná souvislost mezi vydání nezákonného rozhodnutí a vznikem nemajetkové újmy. Pokud jsou splněny tyto tři předpoklady vzniku odpovědnosti státu za škodu, pak se stát této odpovědnosti nemůže zprostit.

40. Co se týká nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání, soud se nejprve zabýval tím, zda žalovanou vznesená námitka promlčení byla vznesena důvodně. Mezi účastníky bylo řízení nesporné a soud tak tuto okolnost vzal za zjištěnou, a navíc tedy byla prokázána i spisem Krajského soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka], že trestní stíhání bylo vůči žalobci pravomocně ukončeno dne [datum]. Žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované dne [datum]. Soudně byl tento nárok uplatněn až dne [datum]. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalobce uplatnil svůj nárok soudně až po uplynutí šestiměsíční promlčecí doby ve smyslu ustanovení § 32 odst. 3 OdpŠk i s přihlédnutím ke stavění promlčecí lhůty po dobu šesti měsíců po předběžném uplatnění nároku u žalované ve smyslu ustanovení § 35 odst. 1 OdpŠk. Nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 3 000 000 Kč tak nemůže být soudem přiznán z důvodu promlčení. Vzhledem k promlčení tohoto nároku soud tedy v rámci odůvodnění rozsudku nehodnotí důkazy provedené k prokázání rozsahu nemajetkové újmy na straně žalobce vzniklé v důsledku trestního stíhání, které byly prováděny před vznesením námitky promlčení ze strany žalované. Co do částky 3 000 000 Kč tak byla žaloba zamítnuta.

41. Co se týká nároku na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení ve výši 120 000 Kč, zde se soud zabýval otázkou, zda délka trestního stíhání žalobce byla délkou přiměřenou. Celková délka řízení ve vztahu k žalobci činila až 6 let a 9 měsíců, když trestní řízení žalobce bylo zahájeno dne [datum] a pravomocně skončeno dne [datum].

42. Řízení probíhalo v rámci přípravného řízení a na třech stupních soudní soustavy. Ve věci bylo 2× rozhodnuto soudem I. stupně, 2× soudem odvolacím a jednou soudem dovolacím, Věc byla po skutkové stránce, právní i procesní značně složitá; o tom svědčí rozsáhlost trestního spisu, množství důkazního materiálu i množství vyslechnutých svědků. V přípravném řízení proběhly u všech obviněných domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor, bylo zajištěno značné množství výpočetní techniky a listinných důkazů, v řízení byly vyhotovovány znalecké posudky. Značná část obviněných byla stíhána vazebně, opakovaně bylo rozhodováno o vazbě jednotlivých obviněných, o stížnostech proti vazebním usnesením. Muselo být opakovaně rozhodováno o žádostech o propuštění z vazby a o návrzích na nahrazení vazby peněžitou zárukou či jiným vazbu nahrazujícím institutem. V přípravném řízení byly dále řešeny opakovaně žádosti o vydání zajištěných věcí. V řízení před soudem 1. stupně proběhlo celkem 63 dnů hlavního líčení. Před odvolacím soudem proběhla 2 veřejná zasedání. Trestní řízení bylo do značné míry komplikováno i velkým množstvím obžalovaných. Jednalo se o trestní stíhání pro závažnou trestnou činnost, která měla být páchána v rámci organizované skupiny.

43. Žalobce se na délce řízení žádným způsobem nepodílel, naopak s orgány činnými v trestním řízení spolupracoval. Účastníkům nelze přičítat k tíži využití svých procesních práv a podávání opravných prostředků, je však zřejmé, že prodloužení, ke kterému dojde tím, že se nadřízené orgány musí s těmito opravnými prostředky vypořádat, nelze klást ani k tíži žalované.

44. Pokud se jedná o postup orgánů činných v trestním řízení, v přípravném řízení, ani před soudem I. stupně nebyly shledány žádné neodůvodněné průtahy. Průtahy nebyly shledány ani v rámci řízení odvolacího či řízení před Nejvyšším soudem.

45. Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětů řízení presumován u řízení čárka, které mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako např. věci trestní, věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu, aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 30 Cdo 515/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2542/2014). V daném případě je dána domněnka vyššího významu předmětu řízení pro poškozeného, neboť se jednalo o trestní stíhání žalobce, které navíc bylo značným způsobem medializováno a žalobci hrozil trest odnětí svobody v trvání v rozsahu 10-16 let. Je zřejmé, že předmětné řízení mělo pro žalobce zvýšený význam jen z toho důvodu, že se jednalo o řízení trestní a rovněž z důvodu poměrného vysokého hrozícího trestu a medializace trestního stíhání žalobce.

46. Soud vzal do úvahy veškerá shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu a dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě, neboť celková délka řízení nebyla s ohledem na shora uvedené závěry přiměřená. Odpovědnostní titul v podobě nesprávného úředního postupu spočívající v nepřiměřené délce řízení je tak dán.

47. V případě § 31a odst. 2 OdpŠk jde o normu s relativně neurčitou hypotézou, vyžadující, aby soud s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti každého individuálního případu sám vymezil okolnosti významné pro určení výše náhrady. Základním vodítkem pro určení vhodné formy satisfakce je podmínka, že se musí jednat o zadostiučinění přiměřené, tedy takové, které poskytne poškozené osobě vhodnou a zároveň účinnou nápravu. Přičemž peněžité zadostiučinění lze v případě nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení považovat za pravidlo.

48. V důsledku nepřiměřené délky řízení vznikla žalobci nemajetková újma, když v daném případě se vznik nemajetkové újmy presumuje. Ke stanovení výše odškodnění přistoupil soud v souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 6. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010. Soud dospěl k závěru, že na místě je přiznat žalobci zadostiučinění v penězích, při stanovení výše základní částky vycházel soud z délky řízení, která činí 6 let a 9 měsíců. Soud proto stanovil základní částku ve výši 15 000 Kč, přičemž za první 2 roky přísluší žalobci polovina této částky. Celkem tak činí základní částka 86 250 Kč. Tuto základní částku odškodnění je však třeba s ohledem na kritéria § 31 a odst. 3 OdpŠk upravit, a to jejich snížením o 30 % za shora popsanou skutkovou, procesní a právní složitost věci, a dále s ohledem na skutečnost, že věc byla řešena na třech stupních soudní soustavy (o 20 %). Soud naopak základní odškodnění zvýšil o 10 % za zvýšený význam předmětu řízení pro žalobce. Za odpovídající tak považuje částku 51 750 Kč. Tuto částku tak soud žalobci přiznal, co do částky 68 250 Kč ohledně tohoto nároku žalobu zamítl.

49. Co se týká nároku na zaplacení nákladů obhajoby ve výši 926 860 Kč, v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta, neboť došlo k zániku této pohledávky jejím zaplacením, tedy jejím splněním ve smyslu ustanovení § 1908 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), když žalovaná tuto částku žalobci uhradila dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobce na tuto skutečnost nereagoval částečným zpětvzetím žaloby, soudu nezbylo, než žalobu v této části zamítnout. Uvedené platí i pro částku 1 011 400 Kč, která byla žalobci přiznána jako náhrada nemajetkové újmy za výkon vazby, a co do částky 261 300 Kč, která byla žalobci přiznána jako náhrada nemajetkové újmy za dobu výkonu trestu.

50. Co se týká nároku na náhradu újmy způsobenou výkonem vazby a výkonu trestu odnětí svobody, žalobce se domáhá odškodnění nemajetkové újmy za celkem 78 dnů vazby a za 201 dnů výkonu trestu odnětí svobody, a to vždy ve výši 1 500 Kč za trvání vazby. Žalovaná přiznala žalobci částku 1 300 Kč za 1 den trvání vazby. Při stanovení formy a výše odškodnění soud vycházel z již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. zejména rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 2357/10 ze dne 11. 1. 2012 či sp. zn. 30 Cdo 214/2011 ze dne 31. 5. 2012, jenž formule zásadní závěr, že při úvaze o formě a výši zadostiučinění, v případě nezákonného omezení osobní svobody je třeba přihlédnout ke třem základním kritériím, kterými zpravidla jsou za prvé povaha trestní věci, za druhé celková délka omezení osobní svobody a za třetí následky v osobnostní sféře poškozené osoby, Samotné držení ve vazbě má z povahy věci negativní dopady do svobody pohybu či práva na soukromí a v tomto ohledu výkon vazby sám osobě působí újmu na základní právech, svobodách a důstojnosti dotčené osoby. Adekvátním odškodněním je částka v rozmezí 500 – 1 500 Kč za den trvání vazby, v jejímž rámci soud promítne zde uvedené a i v případě neuvedené okolnosti svého posuzování. K tomuto rozmezí je však nutno přistupovat pouze jako k orientačnímu s tím, že podléhá toliko úvaze soudu v konkrétním případě, k jaké částce dospěje). Judikatura tedy zdůrazňuje zásadu finančního odškodnění této nemajetkové újmy, neboť bez dalšího dochází k zásahu do vůbec nejzákladnějších práv jedince, tedy do svobody pohybu a práva na soukromí; konstatování porušení práva se tedy již bez dalšího jeví jako nedostatečná forma odškodnění při současném zohlednění všech individuálních okolností dané věci.

51. Žalobce, co se týká dopadů vazebního stíhání, a tedy výkonu trestu odnětí svobody do jeho osobnostní sféry poukazoval zejména na skutečnost, že v důsledku výkonu vazby či trestu odnětí svobody nebyl schopen starat se o své 3 syny, když tito byli v době trestního stíhání nezletilí. Vazební stíhání žalobce mělo rovněž zásadní dopad do profesní sféry žalobce, kdy žalobce nebyl schopen vykonávat svou práci a tedy i finančně zabezpečit svoji rodinu. Vzhledem k tomu, že žalobce byl před jeho vzetím do vazby hlavním živitelem rodiny, dopady do finanční sféry žalobce a celé rodiny tak byly v důsledku tohoto zásadní. V daném případě je třeba přihlédnout i k tomu, že výkon vazby i trestu odnětí svobody musel být pro žalobce devastující i s ohledem na to, že byl bývalým policistou. Výkon vazby v případě žalobce zapříčinil řadu zdravotních problémů a měl zásadní dopad na psychiku žalobce; nárok na náhradu újmy na zdraví je předmětem tedy samostatného projednání a byl uplatněn jako samostatný nárok, soud však existenci způsobené újmy na zdraví, a to ať již fyzickém či psychickém do určité míry přihlíží i při stanovení výše zadostiučinění i za nemajetkovou újmu. Ze všech uvedených důvodů se soud domnívá, že v daném případě je na místě žalobci přiznat odškodnění při horní hranici judikaturou stanoveného rozmezí, tedy ve výši 1 500 Kč za den trvání vazby či výkonu trestu odnětí svobody. Soud se tak domnívá, že odpovídající částkou zadostiučinění za celkem 778 dnů vazebního stíhání žalobce je částka 1 167 000 Kč, tedy částka, kterou žalobce požadoval. Co do částky 1 011 004 Kč však tento nárok žalobce zanikl zaplacením ze strany žalované (vyplaceno dne [datum]). Soud tedy v tomto rozsahu žalobu zamítl, přiznal však žalobci částku 155 600 Kč. Co se týká nároku na odškodnění náhrady nemajetkové újmy za výkon trestu odnětí svobody, který trval 201 dnů, zde soud opět dospěl k závěru, že je na místě přiznat částku 1 500 Kč za každý den nezákonného trestu odnětí svobody. Žalobce by měl nárok na celkovou částku 301 500 Kč. I zde žalovaná v rámci předběžného projednání nároku hradila žalobci částku 261 300 Kč, v tomto rozsahu tak nárok žalobce zanikl zaplacením, žalobce tak má nárok na zaplacení částky 40 200 Kč, kterou soud žalobci přiznal.

52. Co se týká nároku na náhradu nemajetkové újmy vzniklé poškozením dobrého jména a žalobce, zde soud dospěl k závěru, že tento nárok je dán a je na místě přiznat žalobci peněžité zadostiučinění za takto způsobenou nemajetkovou újmu. V řízení bylo prokázáno, že případ žalobce byl do značné míry medializován již v rámci přípravného řízení. V médiích se opakovaně objevovala jak fotografie žalobce s uvedením jeho jména, tak i v textu jednotlivých článků byl žalobce jmenován. Z výpovědí žalobce jeho manželky, syna žalobce a rovněž i z výpovědi např. svědka [jméno FO] vzal soud za prokázané, že trestní stíhání mělo značný dopad na dobrou pověst žalobce ať již v místě jeho bydliště, tak i v rámci jeho profesních vztahů. Žalobce žije v malé obci, kde jeho zatčení a domovní prohlídka v místě jeho bydliště a následná rozsáhlá medializace jeho případu poškodili jeho pověst v očích obyvatel obce [adresa], jeho syn musel čelit ve škole odsouzení ze strany spolužáků a dobré jméno žalobce bylo poškozeno rovněž u jeho tehdejšího zaměstnavatele společnosti [právnická osoba] a vůbec v rámci celé skupiny [název]. Z tohoto důvodu se soud domnívá, že je na místě přiznat zadostiučinění v penězích. Je však třeba poznamenat, že pověst a dobré jméno žalobce je jenom jednou ze složek osobnostních práv, které obecně bývají v důsledku nezákonného trestního stíhání postižena. Vzhledem k tomu, že žalobce svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání v obecné rovině uplatnil u soudu až po uplynutí promlčecí doby (viz. odůvodnění shora) soud tedy finančně odškodnil pouze tuto jednotlivou složku zásahu do osobnostní sféry žalobce. Soud rovněž nemůže opomenout skutečnost, že, jak vyplynulo z výpovědi žalobce i jeho manželky a rovněž z trestního spisu, který byl prováděn k důkazu, vůči žalobci bylo v rozhodném období vedeno i jiné trestní stíhání. Tato skutečnost dalšího trestního stíhání vůči žalobci má rovněž vliv na částku přiznanou jako zadostiučinění za dopady do dobré pověsti žalobce.

53. Soud by v této souvislosti rád poukázal na obdobné případy poskytovaného odškodnění za nezákonné trestní stíhání, a to konkrétně na případ řešený u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], který byl následně řešen u odvolacího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. V daném případě bylo odškodňováno trestní stíhání vedené proti žalobci pro skutky, v nichž byl spatřován trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 3 zákona 40/2009 Sb. tr. zákoníku a pro trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 alinea druhá, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství. Jednalo se o kauzu, která byla známá pod označením [název], jednalo se tedy o kauzu, která byla značně medializována v obdobném rozsahu, jako případ žalobce. V daném případě byla jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným trestním stíháním přiznána částka 300 000 Kč. V tomto případě hrozil poškozenému trest odnětí svobody v trvání 2-8 let a náhrada škody ve výši cca 24 000 000 Kč, trestní stíhání zde trvala 4 roky a 4 měsíce, kauza byla vnímána jako velká korupční kauza. V daném případě měl poškozený nezletilé děti, kauza měla navíc značný dopad do jeho profesní sféry.

54. Soud by dále rád poukázal na případ řešený u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], který byl následně řešen u Městského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. V daném případě byl žalobce stíhán pro trestný čin podplácení podle ustanovení § 161 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákona a pokračujícího trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle ustanovení § 255 odst. 1, 3 tr. zákona spáchaného ve formě účastenství. Poškozenému hrozil trest odnětí svobody v trvání 2-8 let a měl svou trestnou činností způsobit škodu v rozsahu 337 000 000 Kč a dalo se tak předpokládat uložení nepodmíněného trestu. Trestní stíhání trvalo 3 roky a 10 měsíců. Jednalo se o rozsáhlou trestní kauzu kolem celé skupiny obviněných, kolem [právnická osoba] a kauza byla vnímána jako velká korupční kauza, což mělo značný vliv na společenské stigma a žalobce. V daném případě byla přiznána a částka 450 000 K. V daném případě byly shledány zásadní zásahy do dobré pověsti žalobce, do poškození jeho dobrého jména, zásadní byly dopady do profesní sféry žalobce.

55. Soud by dále rád poukázal na řízení vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], které bylo následně řešeno u Městského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] ve kterém bylo odškodňováno nezákonné trestní stíhání pro trestné činy porušování povinností při správě cizího majetku dle ust. 255 odst. 1 TZ, zneužívání pravomoci veřejného činitele dle ust. § 158 odst. 1 písm. a/ TZ a zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle ust. § 125 odst. 1 TZ a následně i podvodu dle ust. § 250 odst. 1 a 2 TZ. Zde byla poskytnuta částka 150 000 Kč a písemná omluva. I zde byl případ medializován, došlo k poškození dobrého jména žalobce.

56. I s ohledem na uvedenou srovnávací judikaturu, a zejména s ohledem na to, že je odškodňováno pouze poškození dobrého jména žalobce, nikoliv nemajetková újma vyvolaná nezákonným trestním stíháním v plném rozsahu, soud dospěl k závěru, že v daném případě je na místě za poškození dobrého jména žalobce přiznat částku 100 000 Kč.

57. Co se týká nároku na náhradu škody ve výši 1 000 000 Kč za směnku vystavenou výstavcem [jméno FO] a dále částky 449 793,20 Kč požadovanou jako náhradu škody za zabavenou bianko směnku vystavenou výstavcem [jméno FO], k tomu je třeba uvést následující. Co se týká první ze směnek, která měla být vystavena [jméno FO] dne. [datum] na částku 1 000 000 Kč, zde je třeba poukázat na to, že z výpovědi jak žalobce, tak i jeho manželky bylo prokázáno, že osobou oprávněnou z této směnky byla paní [jméno FO]. Výslechem obou účastněných a vyplývá to i ze skutkových tvrzení žalobce je zřejmé, že předmětná směnka byla směnkou zajišťovací, která měla zajistit dluh [jméno FO] ze Smlouvy o půjčce ze dne [datum]. Výpovědi žalobce i manželky žalobce a rovněž i skutková tvrzení žalobce byla však do určité míry rozporuplná v tom, zda finanční prostředky ve výši 1 000 000 Kč zapůjčil žalobce či jeho manželka, a kdo je tedy věřitelem [jméno FO]. Ze skutkových tvrzení žalobce a z výpovědí žalobce a jeho manželky je však zcela zřejmé, že právním důvodem vzniku závazku [jméno FO] byla Smlouva o půjčce, která je reálným kontraktem. Již samotným poskytnutím finančních prostředků [jméno FO], tak vznikla žalobci pohledávka za [jméno FO] a bylo na žalobci, aby tuto pohledávku vůči [jméno FO] uplatnil. Žalobce tvrdí, že částka 1 000 000 Kč byla [jméno FO] poukázána dne [datum]. žalobce tak měl i po svém propuštění z vazby v září [rok] možnost uplatnit svůj nárok vůči [jméno FO] soudně, když v době jeho propuštění z vazby jeho pohledávka na částku 1 000 000 Kč nebyla promlčena; žalobce potažmo ani jeho manželka toto neučinili. Nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím může být vůči státu uplatněn pouze tehdy, nemůže-li poškozený úspěšně dosáhnout svého upokojení vůči dlužníku, který je povinen plnit (srov, rozhodnutí NS 25 Cdo 1404/2004). Stát je v pozici tzv. „posledního dlužníka“, a pokud žalobce měl možnost uplatnit svůj nárok na vrácení částky 1 000 000 Kč vůči [jméno FO] a této možnosti nevyužil, pak je přetržena příčinná souvislost mezi nezákonným trestním stíháním žalobce či případným nesprávným úředním postupem orgánů činných v trestním řízení při zajišťování směnky a škodou vzniklou na straně žalobce. Toto obdobně platí i v případě částky ve výši [částka], která je požadovaná jako náhrada škody v souvislosti s bianko směnkou vystavenou dlužníkem [jméno FO]. V daném případě se navíc jedná pouze o bianco směnku, je tedy otázkou, jakou částku by na základě této směnky byl směnečný dlužník povinen žalobci platit. Navíc žalobce v rámci tohoto řízení předložil listinu označenou jako „Uznání dluhu a Dohoda plnění ve splátkách“ s podpisem jmenovaného žalovaného, kde je ovšem rovněž nevyplněná částka, kterou dlužník [jméno FO] žalobci dluží. V tomto případě měl žalobce možnost vymáhat dlužnou částku po [jméno FO], když navíc dle tvrzení žalobce splatnost předmětné bianco směnky byla již dne [datum]. Žalobce byl do vazby vzat až [datum], tedy více než rok po splatnosti směnky, měl tedy dostatečně dlouhou dobu na to vymáhat ať již tedy směnečný závazek směnečného dlužníka z bianko směnky vystavené [jméno FO] či uplatnit soudně nárok doložitelný uznáním dluhu a dohodou v plnění ve splátkách. Ani v tomto případě však žalobce nebyl činný a dostatečně nechránil svá práva a i v tomto případě došlo tak k přetržení příčinné souvislosti mezi nezákonným trestním stíháním žalobce či nesprávným úředním postupem orgánů činných v trestním řízení při zajištění směnky a tvrzenou škodou na straně žalobce. Vzhledem k tomu, že je zcela jasné, že nemohl být naplněn předpoklad příčinné souvislosti mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vznikem škody na straně žalobce, soud se již nezabýval tím, zda byly naplněny ostatní z předpokladu vzniku odpovědnosti státu za škodu.

58. Co se týká nároků na náhradu škody ve výši 225 000 Kč, která měla žalobci vzniknout tím, že nemohl prodat svůj pozemek v KÚ [adresa], ač měl zájemce na koupi tohoto pozemku, zde tento nárok soud rovněž neshledal důvodným. V daném případě je třeba poznamenat, že nelze hovořit o vzniku škody v podobě kupní ceny, kterou by žalobce byl za předmětný pozemek obdržel. je obecně známou skutečností, že ceny nemovitostí v letech [rok] - [rok] několikanásobně vzrostly, a je tedy zřejmé, že žalobci neprodáním těchto pozemků žádná škoda, ani ušlý zisk nevznikly. Žalobce je stále vlastníkem předmětných pozemků a může je kdykoliv zpeněžit. Ceně, kterou by žalobce obdržel za prodej předmětných pozemků, tak odpovídá hodnota předmětných pozemků, a pokud žalobce předmětné pozemky neprodal, nedošlo tak žádným způsobem ke vzniku škody na straně žalobce ve formě skutečné škody, když nedošlo k zmenšení hodnoty majetku žalobce, ale nedošlo ani ke škodě v podobě ušlého zisku, neboť v dnešní době má žalobce možnost předmětné pozemky zpeněžit za vyšší cenu, než tomu bylo v roce [rok]. Ani tento nárok žalobce tak není důvodný. Nárok na náhradu škody ve výši 1 674 793,20 Kč, tak byl soudem zamítnut 59. Co se týká nároku žalobce na zaplacení částky 80 000 Kč jako hotových výdajů žalobce v souvislosti s trestním stíháním, tento nárok soud shledal důvodným z části, a to, co se týká nákladů na návštěvy za žalobcem do Vazební věznice v [adresa] či do Vazební věznice v [adresa]. Soud vyšel z toho, že z [adresa] je to cca [hodnota] km, z [název města] do [název města] vlakem cca [hodnota] km. Žalobcem požadované částky z místa bydliště do [adresa] ve výši 15 Kč, z [adresa] ve výši 42 Kč a z [název města] do [název města] ve výši 88 Kč tak odpovídají tarifu [právnická osoba] tak, jak byl předložen žalobcem. Naopak lze předpokládat, že náklady na cestu hromadnou dopravou z místa bydliště rodiny žalobce do [název města] byla vyšší, než žalobcem požadovaných 780 Kč za rodinu na jednu návštěvu. Toto platí rovněž pro částku 388 Kč, která byla požadovaná jako náklady na cestu celé rodiny z místa bydliště rodiny do [název města] a zpět. Soud v tomto případě vyšel ze skutečného počtu návštěv tak, jak byly zjištěny ze shora uvedených potvrzení věznic, tedy v období od [datum] do [datum] bylo realizováno celkem 28 návštěv a náklady na jednu cestu z [název města] do [název města] a zpět činily 780 Kč, celkem tak byly vynaloženy náklady ve výši 21 840 Kč. V období od [datum] do [datum] bylo uskutečněno celkem 31 návštěv, náklady na cestu [adresa] a zpět činily minimálně 388 Kč, celkem za toto období byly vynaloženy náklady ve výši 12 028 Kč. Soud se tak domnívá, že žalobci lze přiznat částku ve výši 33 868 Kč jako náhradu nákladů, které byl žalobce nucen vynaložit na dopravu svých blízkých na návštěvu žalobce ve vazbě, či výkonu trestu odnětí svobody. Vzhledem k tomu, že žalobce byl před svým vzetím do vazby osobou, která finančně zajišťovala rodinu, soud dospěl k závěru, že v daném případě je dána aktivní legitimace žalobce k požadování náhrady těchto nákladů, když fakticky to byl žalobce, kdo finanční prostředky na úhradu těchto nákladů zajistil. Soud proto tuto částku žalobci přiznal. Co se týká dalších vyčíslených nároků, a to nároku na poštovné ve výši 1 040 Kč (104 x 10 Kč), dopisní papír a obálky (104 x 3 Kč), které žalobce vynaložil na písemnou komunikaci s rodinou, rovněž v tomto ohledu soud shledal tyto nároky důvodným, když s výpovědí žalobce i jeho rodinných příslušníků vyplynulo, že žalobce s rodinnými příslušníky korespondoval pravidelně; vzhledem k tomu, že žalobce strávil ve vazbě 778 dnů a ve výkonu trestu odnětí svobody 201 dnů, žalobcem vyčíslené náklady na celkem 104 dopisů se soudu jeví jako přiměřené. To samé tedy platí i o nákladech na poštovné, které žalobce vynaložil na komunikaci se svým obhájcem, kdy žalobce požadoval náhradu nákladů za celkem 54 dopisních zásilek formátu A4 ve výši 30 Kč za poštovné (celkem 1 620 Kč) a 5 Kč za dopisní papír a obálky (celkem 270 Kč). Celkem činí tyto náklady 3 242 Kč. Důvodným je dále požadavek žalobce na náhradu cestovného z místa bydliště k hlavním líčením u Krajského soudu v [adresa] (celkem 19 jízd), když náklady na jízdu činily 144 Kč, tedy celkem 2 736 Kč a náklady na jízdné k Vrchnímu soudu v [adresa], když šlo o 2 cesty za 320 Kč. Celkem tak přiznal z tohoto titulu žalobci částku 40 698 Kč.

60. Důvodným naopak soud neshledal nárok žalobce na úhradu psacích potřeb v celkové částce 1 000 Kč, neboť tato částka se soudu jeví značně přemrštěná; navíc lze předpokládat, že žalobce by si nějaké psací potřeby v rozhodném období pořizovat i pokud by nebyl ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody a pořízení psacích potřeb tak soud neshledal v příčinné souvislosti s výkonem nezákonné vazby či trestu odnětí svobody. Důvodným také neshledal soud nárok žalobce na čištění obleku v celkové výši 22 500 Kč. Účastník řízení by se měl dostavit k jednání soudu vhodně oblečen, toto však neznamená, že by měl žalobce povinnost dostavovat se k soudu v obleku; pokud se žalobce dostavoval k soudu v obleku, který si dal vždy před hlavním líčením vyčistit, bylo to pouze jeho rozhodnutí a náklady na čistírnu obleku tak nelze dávat do příčinné souvislosti s trestním stíháním žalobce. Je třeba poznamenat, že i v běžném občanském životě by byl žalobce nucen si prát své oblečení či čistit oblek a tyto náklady tak nelze hodnotit jako v přímé příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním žalobce. Rovněž soud neshledal důvodným nárok na kopírovací služby v celkové výši 19 000 Kč, když tento náklad je z části obsažen v nákladech obhajoby, a to v režijním paušálu 300 Kč za 1 úkon právní služby, který právě zohledňuje i tedy obdobné hotové výdaje obhajoby.

61. Co se týká nároku na ušlý výdělek ve výši 3 409 329 Kč, kdy tento nárok žalobci vzniknout v souvislosti s nuceným ukončením jeho pracovního poměru u spol. [právnická osoba]., k tomu je třeba uvést následující. Soud zde především z výpovědi svědka [jméno FO], který byl předsedou představenstva spol. [právnická osoba]. vzal za prokázané, že pokud by nedošlo k trestnímu stíhání žalobce, pracovní poměr žalobce u spol. [právnická osoba]. by trval vzhledem k tomu, že společnost byla s prací žalobce spokojena a byl zde předpoklad, že pracovní poměr žalobce u společnosti bude pokračovat i po uplynutí doby, na kterou byl původně pracovní poměr sjednaný na dobu určitou sjednán. Důvodem ukončení pracovního poměru dohodou dne [datum] bylo jednoznačné vzetí žalobce do vazby. Pokud by tedy žalobce nebyl do vazby vzat, pracovní poměr žalobce by trval. Je tak dána příčinná souvislost mezi nezákonným vzetím žalobce do vazby a ukončením jeho pracovního poměru u společnosti a tedy Z tohoto důvodu se soud domnívá, že má žalobce nárok na náhradu škody spočívající v ušlém výdělku u spol. [právnická osoba]. za období vazby, tedy za období od [datum] do [datum] (resp. za měsíc září [rok]). V tomto období žalobce v důsledku vazby nemohl vykonávat výdělečnou činnost a má tak v souladu s ust. § 9 odst. 1 OdpŠk ve spojení s § 28 OdpŠk právo na náhradu ušlého zisku. Soud tedy přiznal žalobci náhradu ušlého zisku za měsíce srpen [rok] až září [rok], tedy celkem za 14 měsíců. Při stanovení výše tohoto ušlého zisku soud postupoval v souladu s ustanovením § 28 OdpŠk, kdy podle nařízení vlády č. 116/1998 Sb. se průměrným výdělkem rozumí průměrný výdělek zjišťovaný podle zvláštního zákona pro pracovněprávní účely, tedy z průměrného výdělku žalobce zjištěného v souladu s ustanovením § 351 a násl. zákoníku práce za poslední kalendářní čtvrtletí před vzetím žalobce do vazby. Soud zde vyšel z potvrzení o změně zaměstnání (zápočtového listu vydaného zaměstnavatelem společnosti [právnická osoba].) dle kterého za období od [datum] do [datum] činil vyměřovací základ žalobce pro výpočet důchodového pojištění 162 914 Kč (vyšel tedy z období delšího než předcházející kalendářní čtvrtletí, žalobcem předložený důkaz však vzal soud za dostatečný a lze na základě něho dospět k závěru o průměrném výdělku žalobce před jeho vzetím do vazby), lze tedy dovodit, že průměrný měsíční výdělek žalobce by v rozhodném období činil 32 583 Kč měsíčně. Tomuto tedy odpovídá částka 847 157 Kč, kterou soud žalobci přiznal. Co se týká požadované ztráty na výdělku za období po propuštění žalobce z vazby ve výši 553 911 Kč, tento nárok soud důvodným neshledal, neboť v tomto ohledu je již příčinná souvislost mezi nezákonným vazebním stíháním žalobce a jeho tvrzeným ušlým výdělkem přetržená. Žalobce po svém propuštění z vazby mohl nastoupit do zaměstnání, i když s ohledem na výpověď svědka [jméno FO], ale nelze předpokládat, že by byl obnoven jeho pracovní poměr u spol. [právnická osoba]., žalobce si však mohl najít jinou pracovní pozici u jiného zaměstnavatele. K tomu koneckonců došlo v únoru roku [rok], kdy byl žalobce zaměstnán u [právnická osoba]. a následně v březnu [rok], kdy žalobce uzavřel pracovní smlouvu se spol. [právnická osoba] (pracovní smlouva uzavřena dne [datum] s termínem nástupu k výkonům práce dne [datum]).

62. Co se týká nároku žalobce na odškodnění majetkové újmy vzniklé v souvislosti s výkonem zkušební doby žalobce po jeho podmíněném propuštění z výkonu trestu, tedy od [datum] do [datum] (když rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne [datum] byl zrušen výrok o trestu žalobce a tedy i podklad pro další běh zkušební doby). Žalobce v rámci svých skutkových tvrzení uvedl, že se cítil omezen tím, že v rámci zkušební doby bylo žalobci uloženo vést řádný život a byl tak nucen se v tomto směru podrobit výkonu veřejné moci. Žádnou další újmu, která by žalobci měla v důsledku výkonu zkušební doby vzniknout, žalobce netvrdil. Soud v daném případě neshledal, že by žalobci vůbec s výkonem zkušební doby vznikla nějaká nemajetková újma, když povinnost vést řádný život je povinností každého občana České republiky. Soud tedy povinnost vést řádný život nepovažuje za způsobení nemajetkové újmy. Z tohoto důvodu soud tento požadovaný nárok žalobce ve výši 102 000 Kč rovněž zamítl.

63. Přehled částek, které soud vyloučil k samostatnému projednání, které shledal důvodnými a žalobci přiznal a které naopak zamítl, soud pro přehlednost uvádí v následující tabulce:

64. Důvodným je rovněž nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení z rozsudkem přiznané částky Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne [datum]. Žalovaná se dostala do prodlení s tímto peněžitým plněním dnem následujícího po uplynutí 6 měsíční lhůty ode dne, kdy byla žalované doručena výzva žalobkyně k úhradě (dle § 15 odst. 2 OdpŠk), tedy dne [datum]. Soud tak v souladu s ustanovením § 1970 o.z. žalobci přiznal úrok z prodlení v zákonné výši dle § 2 nařízení výši vlády č. 351/2013 Sb., ode dne [datum].

65. Úrok prodlení z žalovanou vyplacené částky 2 281 560 Kč v kapitalizované výši 209 044 Kč byl žalobci žalovanou zaplacen dne [datum] (viz. schvalovací doložka ze dne [datum] a výpis z účtu žalované ze dne [datum]).

66. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. Soudu je z jeho činnosti známo, že lhůta patnácti dnů odpovídá organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.

67. Ve výroku o nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl v řízení úspěšný pouze z části. Žalobce byl úspěšný co do základu nároku na náhradu nemajetkové újmy za poškození dobrého jména, náhradu nemajetkové újmy za nezákonnou vazbu, náhradu nemajetkové újmy za nezákonný výkon trestu a náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení (4x tarifní hodnota dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT) a dále co do částky 888 126 Kč na náhradě škody (40 968 Kč + 847 158 Kč), neúspěšný byl naopak co do nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání a nemajetkové újmy za výkon zkušební doby (2x tarifní hodnota 50 000 Kč) a dále do co škody ve výši 3 195 046,20. Žalobce byl tedy úspěšný co do 21 %, neúspěšný co do 79 %; žalovaná má tak právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 58 %. Žalované vznikly nálady nezastoupeného účastníka ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř., tedy ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby. Žalované přísluší náhrada nákladů řízení za celkem 28, 5 úkonu právní služby (2x vyjádření k žalobě ze dne [datum] a [datum], 12 x účast na jednání soudu, 12x příprava k jednání, vyjádření k odvolání žalobce ze dne [datum], doplnění vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast na jednání soudu, při kterém byl vyhlášen rozsudek - úkon), celkem činí náklady řízení žalované částku 8 550 Kč, z toho 58 % činí 4 959 Kč.

68. Ve výroku IV. a V. soud rozhodl o nákladech státu, které jsou tvořeny svědečným ve výši 5 845 Kč přiznaným usneseními ze dne [datum] č.j. [číslo jednací] a ze dne [datum] č.j. [číslo jednací] svědkyni [tituly před jménem] [jméno FO] a znalečným ve výši 2 750 Kč přiznaným usnesením ze dne [datum] č.j. [číslo jednací] znalkyni z oboru školství a kultura, odvětví psychologie [tituly před jménem] [jméno FO] za podaný znalecký posudek při jednání soudu dne [datum]. Celkem činí náklady státu 8 595 Kč. Žalobce je povinen nahradit náklady státu v rozsahu svého neúspěchu, tedy co do částky 6 790 Kč, a žalovaná rovněž v rozsahu svého neúspěchu, tedy co do částky 1 805 Kč.

Poučení