18 C 17/2022 - 355

Rubrum

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Do vlastnictví žalovaného se přikazují: a. Nemovitosti pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], to vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaných na [Anonymizováno] [Anonymizováno], vedeném u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, [Anonymizováno] pracoviště [adresa]-[Anonymizováno]. b. Práva a povinnosti ze smlouvy o osobním účtu č. [č. účtu], vedeného u [právnická osoba]. se zůstatkem ke dni [datum] ve výši [částka]. c. Práva a povinnosti ze smlouvy o běžném účtu č. [č. účtu], vedeného u [právnická osoba]. se zůstatkem ke dni [datum] ve výši [částka]. d. Práva a povinnosti ze smlouvy o spořicím účtu č. [č. účtu], vedeného u [právnická osoba]. se zůstatkem ke dni [datum] ve výši [částka].

II. Do vlastnictví žalobkyně se přikazují: a. Práva a povinnosti ze smlouvy o běžném účtu č. [č. účtu], vedeného u [právnická osoba]. se zůstatkem ke dni [datum] ve výši [částka].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílu ze zaniklého společného jmění manželů [částka], a to v části [částka] do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku, v části [částka] do 1 roku od právní moci tohoto rozsudku, a v části [částka] do 2 let od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Práva a povinnosti z hypotečního úvěru č. [č. účtu], sjednaného u [právnická osoba]. se přikazují oběma účastníkům do vlastnictví rovným dílem.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu [adresa]-západ na náhradě nákladů řízení státu [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svojí žalobou domáhala vypořádání společného jmění manželů. Svoji žalobu vzala v průběhu řízení částečně zpět a řízení bylo v souladu s tímto návrhem částečně zastaveno usnesením ze dne [datum] č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum]. Předmětem řízení pak zůstalo vypořádání společného jmění manželů tvořené následujícími položkami – nemovitost, a to pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], to vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsané na [Anonymizováno] [Anonymizováno], vedeném u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa]-[Anonymizováno] (dále jen „Nemovitost“), dále práva a povinnosti z hypotéčního úvěru specifikovaného ve výroku IV. rozsudku sjednaného za účelem financování koupě a stavby Nemovitosti a dále práva a povinnosti ze smluv o běžných a spořících účtech účastníků, specifikované ve výrocích I. b., c., d. a II. rozsudku. Pokud jde o práva a povinností ze smluv o účtech účastníků, žalobkyně na jejich vypořádání netrvala, respektive navrhovala, aby bylo rozhodnuto tak, že každému z účastníků bude přikázán účet, vedený na jeho jméno. Ohledně Nemovitosti žalobkyně uvedla, že si je vědoma, že v domě žije žalovaný s dětmi účastníků, kteří tam mají zázemí, rodinu a kamarády. I ona by proto preferovala variantu, kdy Nemovitost bude přikázána do vlastnictví žalovaného a žalovanému bude uložena povinnost zaplatit jí vypořádací podíl ve výši jedné poloviny hodnoty nemovitosti. Co se týče výše vypořádacího podílu, má za to, že by soud měl vycházet ze závěrů znaleckého posudku vypracovaného znalkyní pověřené soudem [tituly před jménem] [jméno FO], která obvyklou cenu určila ve výši [částka] a polovina tak činí [částka]. Žalobkyně nesouhlasila s návrhem žalovaného na aplikaci disparity podílů při rozhodování o výši vypořádacího podílu. Žalobkyně výživné po celou dobu řádně hradí. Žalovaný neuvedl žádné relevantní důvody, které by možnost disparity zakládal a samotný fakt, že to byla žalobkyně, kdo zahájil řízení, nemůže jít k její tíži. Pokud žalovaný argumentoval dětmi účastníků, tak k tomu žalobkyně uvedla, že o výši výživného bylo rozhodnuto soudem, a to po jejich vzájemné dohodě. Nerelevantním a nepravdivým shledává žalobkyně i tvrzení žalovaného, že kupní cena pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zahrada, v k.ú. [adresa], jehož vlastníkem je otec žalobkyně, byla financována z prostředků společného jmění manželů účastníků. Hypotéční úvěr žalobkyně navrhovala vypořádat dvěma způsoby, buď jeho přikázáním žalovanému a zohlednění jeho aktuálního zůstatku v rámci vypořádání, nebo přikázáním práv a povinností z hypotéčního úvěru oběma účastníkům do vlastnictví rovným dílem.

2. Žalovaný souhlasil s návrhem žalobkyně na vypořádání práv a povinností z účtů účastníků tak, aby každému z účastníků byl přikázán účet, který je vedený na jeho jméno. Nemovitost požadoval přikázat do svého výlučného vlastnictví, a to zejména s ohledem na potřeby dětí účastníků, které v domě bydlí, jsou dosud nezaopatřené a mají zde dlouhodobě zázemí. Nesouhlasí s tím, aby nemovitost byla v rámci vypořádání společného jmění manželů prodána. Dále má žalovaný za to, že ve vypořádacím podílu by měly být zohledněny odklony ze společného jmění manželů. Kupní smlouvou ze dne [datum] nabyl otec žalobkyně pan [jméno FO] do vlastnictví zahradu na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/18[Anonymizováno]v katastrálním území [adresa], obci [adresa], zapsanou na LV 160 u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště [adresa]-západ (dále jen „[adresa]“). Otec žalobkyně byl tou dobou již v důchodu, přičemž jeho životní situace nebyla nijak nadstandartní. Žalovaný se tak domnívá, že žalobkyně otci s financováním koupě [adresa] za částku [částka] vypomohla, na což byly použity peníze ze SJM. Tento běh událostí nebyl dle žalovaného vyvrácen ani výslechem otce žalobkyně ani jinými důkazy. V neposlední řadě žalovaný navrhoval stanovení disparity spoluvlastnických podílů, a to ve vztahu k vypořádání nemovitosti. Jedná se totiž o dům, ve kterém žije nejen žalovaný, ale také dosud nezaopatřené děti účastníků, které byly žalovanému svěřeny do péče. Byla to žalobkyně, která odešla od rodiny, opustila společnou domácnost a podala návrh na rozvod manželství. Výživné na obě děti jí bylo stanoveno ve výši [částka], což je částka nestandardně nízká. Žalobkyně rovněž ještě za trvání manželství odčerpávala finanční prostředky za pronájem bytu. Žalovaný má proto za to, že jsou splněny podmínky pro stanovení disparity spoluvlastnických podílů s tím, že navrhuje rozložení v poměru 70 % pro žalovaného a 30 % pro žalobkyni. Žalovaný nesouhlasil s výší obvyklé ceny nemovitosti tak, jak byla určena znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO]. Porovnávané nemovitosti nebyly dle jeho názoru srovnatelné s posuzovanou nemovitostí, měly větší pozemek, byly novější, v důsledku čehož došlo ke značnému navýšení výsledné obvyklé ceny. V posudku také nejsou zapracovány vady nemovitosti, do sklepa zatýká, všude je vlhkost, je špatné zateplení střechy a do nemovitosti tak bude třeba značně zainvestovat.

3. Mezi účastníky došlo v průběhu řízení ke shodě, co do způsobu vypořádání bankovních účtů účastníků, Nemovitosti a s ní souvisejícího hypotéčního úvěru a možnosti žalovaného opatřit si finanční prostředky na výplatu vypořádacího podílu. Ve vztahu k nadále sporné výši vypořádacího podílu provedl soud listinné důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti.

4. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne [datum] ve věci řízení o svěření nezletilých dětí účastníků do péče a určení výživného pro dobu po rozvodu, vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující. Oba nezletilí uvedli, že chtějí zůstat u žalovaného a s žalobkyní se stýkat po domluvě, nepřejí si pevný režim péče. S žalovaným mají společné zájmy, sportují spolu, žalovaný se o ně více stará, tráví s nimi čas. Vztah s žalobkyní mají oba v poslední době spíše špatný, absolvují s ní terapie. Žalobkyně s ohledem na přání dětí souhlasila s uzavřením dohody o svěření dětí do péče žalovaného s tím, že styk by byl na dohodě. Žalobkyně hradí hypotéku, platby za energie a vodu. Pokud jde o výdaje dětí, hradí je nyní ve větším rozsahu žalovaný, dříve (před 2 – 3 roky) je hradila spíše žalobkyně, žalovaný pouze občas přispěl. Žalovaný hradí běžné nákupy, tzn., co potřebují děti a chod okolo domu. Také dětem hradí kroužky. Účastníci se shodli na výši výživného [částka] na každého z nezletilých.

5. Z rozsudku Okresního soudu [adresa]-západ ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že jím byla schválena dohoda o svěření nezletilých dětí účastníků do péče žalovaného a o určení výše výživného, které se žalobkyně zavázala hradit ve výši [částka] na každého z nezletilých k rukám žalovaného. Soud schválil dohodu, která je v nejlepším zájmu nezletilých, kteří oba uvedli, že si přejí výlučnou péči otce – žalovaného se stávajícím bydlením. Vztah s matkou – žalovanou označili za negativní. Rodiče se shodli na výši výživného s tím, že tato dohoda odpovídá zájmům nezletilých, jejich potřebám a možnostem rodičů.

6. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že pan [jméno FO] koupil od paní [jméno FO] pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zahrada v katastrálním území [adresa], zapsaný na LV [Anonymizováno], a to za kupní cenu ve výši [částka], která měla být složena na účet advokátní úschovy. Smlouva o advokátní úschově u advokátky [tituly před jménem] [jméno FO] byla součástí kupní smlouvy pod bodem III.

7. Z výpisu z účtu paní [jméno FO] vedeného u [právnická osoba]. za období měsíce března 2019 soud zjistil, že na účet byla dne [datum] připsána částka [částka]. Konečný zůstatek na účtu tak činí [částka], v prosinci 2019 byla na její účet připsána částka [částka], konečný zůstatek činil [částka].

8. Z výpisů z účtu pana [jméno FO] vedeného u [právnická osoba]. soud zjistil, že v březnu 2019 byla na účet připsána částka [částka], konečný zůstatek činil [částka], v červenci 2019 byla na účet připsána částka [částka], konečný zůstatek činil [částka] a v květnu 2020 byla na účet připsána částka [částka], konečný zůstatek činil [částka].

9. Z výpisu z účtu manželky vedeného u [právnická osoba] v době před a kolem uzavření kupní smlouvy, tj. za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že z něj nebyla odeslána žádná vyšší částka nad rámec běžných výdajů. Pouze dne [datum] byla vybrána částka [částka], která předtím dne [datum] na účet přišla z penzijního spoření [Anonymizováno]. Dále jsou z tohoto výpisu zřejmé naopak vklady hotovosti, např. dne [datum] se jednalo o částku [částka], dne [datum] o [částka] a dne [datum] o [částka]. Dále je z výpisu zřejmá platba nájemného dne [datum] ve výši [částka] a platby pro [Anonymizováno] za matku jednou měsíčně od srpna 2021, platba pro Tesco za matku jednou měsíčně od června 2021 a nárazově platba za elektřinu za rodiče.

10. Soud dále vyslechl svědka pana [jméno FO], otce žalobkyně, který uvedl následující. V červenci nebo srpnu 2022 koupil pozemek v k.ú. [adresa] od paní [jméno FO], ale parcelní číslo přesně neví. Kupní cena činila [částka], uhradil jí z vlastních vydělaných a našetřených prostředků. Dlouho podnikal ve fondech, byly tam vynikající úroky, z toho našetřil. Ještě mu nějaké úspory zbyly v řádech statisíců. Jeho nynější příjem je důchod ve výši [částka] čistého měsíčně. V důchodu je od 58 nebo 60let, nyní mu je 70 let. Dcera mu nijak finančně nevypomáhá, nikdy mu nedala žádné peníze v hotovosti. Na koupeném pozemku staví domek, bude v něm bydlet buď žalovaná, nebo on. Jako stavitel na stavebním povolení je uveden svědek. Pozemek v místě jeho bydliště sháněl, protože chtěl zhodnotit peníze, bylo to výhodné. Svědek uvedl, že si někdy okolo nákupu pozemku peníze půjčoval, to je pravda, ale nákup pozemku hradil z vlastních peněz a peněz manželky. Průměrný plat svědka v době výkonu zaměstnání byl zhruba [částka] čistého, pracoval jako úředník. Peníze zhodnocoval ve fondech, v tehdejších kampeličkách. Platby z fondů byly nepravidelné, odvíjelo se to od jejich kurzu. Když byl fond na vrcholu, tedy měl vzestupnou tendenci, svědek fond prodal a tím vydělal.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum] soud zjistil, že Nemovitost je ve společném jmění manželů účastníků. Je zatížena zástavním právem smluvním a zákazem zcizení ve prospěch [právnická osoba]. Nemovitost účastníci nabyli kupní smlouvou ze dne [datum].

12. Za účelem stanovení obvyklé ceny Nemovitosti zadal soud vypracování znaleckého posudku, a to znalkyni v oboru ekonomika, ceny a odhady [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] pak soud zjistil následující skutečnosti. Znalkyně provedla dne [datum] prohlídku nemovitosti za přítomnosti obou účastníků a zástupkyně žalovaného. Při určení obvyklé ceny nemovitosti vycházela z výpisu za katastru nemovitostí ze dne [datum], kopie katastrální mapy, obsahu soudního spisu, údajů z aplikace Cenové mapy – Octopus Pro, údajů zjištěných na místě samém a informací účastníků prohlídky. Ocenění bylo provedeno podle zákona č. 151/1997 Sb. a vyhlášky Ministerstva financí č. 441/2013 Sb., oceňován byl pozemek a rodinný dům. Stavební pozemky zastavěné plochy a nádvoří byly oceněny dle § 4 odst. 1 vyhlášky, a to ve výši [částka], rodinný dům byl oceněn porovnávací metodou dle § 35 vyhlášky na částku [částka]. Celková základní cena upravená dle vyhlášky tak činí [částka], po zaokrouhlení dle § 50 vyhlášky [částka]. Při určení obvyklé ceny nemovitosti pak byly použity údaje z nabídek internetových stránek, vlastní databáze a databáze spolupracujících odhadců a dále realizované prodeje z Cenové mapy OctopusPro. Porovnáno bylo se čtyřmi nabízenými či prodanými nemovitostmi v posudku uvedenými. V závěru pak znalkyně uvedla, že s ohledem na porovnání inzerovaných i zobchodovaných případů, dále s ohledem na ceny z internetu, na zkušenosti vlastní i spolupracujících znalců a na stav domu byla obvyklá cena odhadnuta na [částka] za m obytné plochy, celkem tedy na [částka]. Znalecký posudek splňuje všechny zákonné náležitosti, obsahuje titulní stranu, zadání, výčet podkladů, nález, posudek, odůvodnění, závěr, znaleckou doložku. Přílohu posudku tvoří fotodokumentace posuzované nemovitosti, výpis z katastru nemovitostí, katastrální mapa a mapa oblasti.

13. Soud znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci jednání vyslechl. Znalkyně uvedla, že v rámci porovnávání byly použity nemovitosti, které se nejvíc lokalitou a velikostí podobaly oceňované nemovitosti. Korekce byla učiněna předně u dvou nabízených nemovitostí ve výši 10 % z nabídkové ceny, neboť se nejednalo o reálné prodeje. U dvou nemovitostí, kde byly již realizované prodeje, korekce není, protože cena již byla realizována. U všech nemovitostí pak byla učiněna další redukce, a to ohledně pozemků, neboť vzorky měly větší pozemky. Pokud je ale rozdíl mezi výměrou pozemku např. 800 a 1 100 m není to z hlediska užitné hodnoty nemovitosti nijak zásadní rozdíl. Další korekce zohledňovala závady v suterénu, a to vzlínající vlhkost. Koeficient se snižoval i u oceňovaného vzorku. Co se týká trhliny v navazujících sádrokartonech, jak je vidět na obrázku na str. 15, tak to je důsledkem běžného používání domu a na cenu obvyklou to nemá žádný vliv. U novostaveb se to stává běžně, že se takové praskliny v průběhu objeví. Nejedná se o statickou ani technickou vadu a nesnižuje to užitnou hodnotu domu. Znalkyně předpokládá, že nad trhlinou je tepelná izolace, která mezi krovem a sádrokartonovými podhledy musí být vždy, ostatně to tak bylo i v projektu. Ještě u třetího vzorku nemovitosti v [adresa] byla redukce kvůli lokalitě. Víc srovnávacích nemovitostí nebylo použito proto, že jich víc podobných nebylo. K vývoji ceny od doby vypracování posudku znalkyně uvedla, že trh začíná ožívat, tedy pokud by se cena měla měnit, tak jedině nepatrně nahoru, rozhodně by neklesala. Oceňovaná obytná plocha zahrnovala první, druhé patro a suterén, tedy celkem [hodnota] m. Znalkyně vycházela z projektové dokumentace, kterou měla od žalovaného. Na straně 3 je nejspíš chybně uvedeno 130 m, směrodatná je ale výměra uvedená v závěru. Do výsledné ceny byla zohledněna i dopravní infrastruktura v místě včetně plánovaného zavedení trasy metra do místa.

14. Z e-mailové komunikace ze dne [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že mezi zástupci účastníků probíhala před zahájením řízení komunikace týkající se možného způsobu vypořádání společného jmění manželů, a to zejména pak možnosti žalovaného vyplatit žalobkyni vypořádací podíl za nemovitost prostřednictvím prostředků získaných od soukromoprávního subjektu [právnická osoba], v důsledku čehož mělo dojít také ke zřízení zástavního práva na Nemovitosti. Byl domlouván i termín uzavření dohody s tím, že žalovaný proklamoval, že má podpis smluv závazně přislíben, ale termín byl stále odkládán, až z podpisu nakonec úplně sešlo z důvodu na straně žalovaného a jeho věřitele.

15. Z e-mailové komunikace ze dne [datum] mezi zástupkyní žalovaného a [jméno FO] soud zjistil, že předmětem bylo jednání o uzavření smlouvy o zápůjčce a zástavní smlouvě. Zástupkyně zasílala finální verze smlouvy o zápůjčce, zástavní smlouvy a návrhu na vklad spolu s instrukcemi k jejich podpisu.

16. Z čestného prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že pan [jméno FO] prohlásil, že nejpozději ke dni [datum] poskytne žalovanému částku [částka] za účelem majetkového vypořádání zaniklého společného jmění manželů – účastníků.

17. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyzvala žalovaného k uzavření dohod, kterými by účastníci vypořádali společné jmění manželů. V opačném případě se se svými nároky obrátí na příslušný soud.

18. Na základě mezi účastníky nesporných skutečností a provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu, který na tomto místě stručně shrnuje s tím, že v podrobnostech odkazuje na rozepsané dokazování.

19. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Manželé uzavřeli dohodu o úpravě poměrů nezletilých dětí manželů pro dobu po rozvodu manželství, která byla schválena rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Děti manželů byly svěřeny do péče žalovaného a žalobkyni byla stanovena povinnost hradit výživné ve výši celkem [částka] měsíčně. K dohodě účastníků došlo v důsledku přání nezletilých dětí, oba chtěli zůstat bydlet s otcem ve stávajícím bydlišti a styk s matkou realizovat po dohodě. Vztah dětí s žalobkyní byl komplikovaný, hodnotily jej spíše negativně. Žalovaný hradí náklady spojené s obvyklým chodem domácnosti, činí běžné nákupy, financuje dětem zájmové aktivity. Společně žijí v nemovitosti, která je předmětem vypořádání, děti zde mají své zázemí, kamarády, jsou zde zvyklí od útlého věku. Žalobkyně nadále hradí splátky hypotéčního úvěru, náklady na energie, vodu a nájem. Již v rámci řízení ve věci péče o nezletilé probíhala mezi účastníky jednání o možnostech vypořádání společného jmění manželů, rovněž tak v době řízení o rozvodu manželství. Účastníci byli schopni se shodnout na konkrétní částce. K finální realizaci dohody ale nikdy nedošlo, neboť se žalovanému nepodařilo zajistit financování vypořádacího podílu. Za účelem určení výše vypořádacího podílu soud ustanovil znalkyni z oboru ekonomika, ceny a odhady [tituly před jménem] [jméno FO], která určila obvyklou cenu nemovitosti na částku [částka]. Při určení ceny byl zohledněn i technický stav domu, zejména pak vzlínající vlhkost v suterénu domu. Žalovaný obdržel příslib na zapůjčení částky [částka] od [jméno FO]. Manžel bude schopen si zajistit potřebné finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu.

20. Podle § 740 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

21. Podle § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

22. Podle odst. 2 téhož ustanovení o.z. hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

23. Nejhodnotnější položkou k vypořádání zůstala v tomto řízení Nemovitost. Oba manželé uvedli, že nejlepším způsobem jejího vypořádání, který zohledňuje nejen jejich zájmy, ale i zájmy společných dětí účastníků, by bylo přikázání Nemovitosti do vlastnictví žalovaného a uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni vypořádací podíl. Ostatně i v tomto duchu spolu účastníci jednali již před zahájením řízení, které směřovalo ke smírnému řešení, ale vzhledem k tomu, jak se protahovalo, neboť žalovaný si nebyl schopen zajistit financování, přistoupila žalobkyně k podání žaloby. Soud tento způsob vypořádání spočívající v přikázání Nemovitosti žalovanému vyhodnotil shodně s účastníky jako nejideálnější variantu. Přihlédl přitom k tomu, že žalovaný v domě žije s dětmi účastníků. Nezletilá dcera byla žalovanému svěřena do péče, stejně jako v době rozhodování nezletilý syn, nyní již zletilý. Oba zde mají zázemí, kamarády, zkrátka tam jsou zvyklí a sami se v rámci opatrovnického řízení opakovaně vyjadřovali, že si přejí ve stávajícím bydlišti zůstat. Žalobkyně přitom Nemovitost do svého vlastnictví přikázat nechtěla, uvedla, že nemá dostatečné finanční prostředky na vypořádací podíl.

24. Stěžejními otázkami, se kterými se soud musel v rámci řízení vypořádat, ale dále zůstaly otázka výše obvyklé ceny Nemovitosti a od té odvozená výše vypořádacího podílu a schopnost žalovaného takto stanovený vypořádací podíl uhradit. Za účelem zjištění obvyklé ceny byl zpracován znalecký posudek znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO], která dospěla k výši obvyklé ceny Nemovitosti [částka]. Znalecký posudek obsahoval veškeré zákonné náležitosti, znalkyně odůvodnila způsob, jakým k výsledné ceně došla, když v rámci svého výslechu odpověděla přesvědčivým způsobem na položené doplňující otázky. Znalkyně při výpočtech zohlednila individuální znaky nemovitosti, a to zejména její rozlohu (rozlohu pozemku), lokalitu i její technický stav. Zásadní rozdíly mezi oceňovanou nemovitostí a porovnávanými nemovitostmi znalkyně redukovala použitím příslušných koeficientů, stejně tak bylo počítáno se zjištěnou vadou spočívající ve vzlínající vlhkosti v suterénu domu. Pokud jde o zjištěné praskliny v sádrokartonových podhledech, které byly patrné i z fotodokumentace tvořící přílohu posudku, znalkyně v tomto směru uvedla, že se jedná o trhliny způsobené běžným používáním domu, vzniklé v průběhu let, což se u nových staveb běžně stává a tyto nemají žádný vliv na statiku domu ani na výslednou cenu nemovitosti. Ohledně menšího počtu srovnávaných nemovitostí znalkyně uvedla, že v blízké lokalitě nebyly nalezeny žádné další inzeráty nebo uskutečněné prodeje, ze kterých by bylo možné vycházet. Svůj závěr, ke kterému došla na základě 4 vzorků, které měla k dispozici, přičemž se jednalo o 2 inzeráty a 2 uskutečněné prodeje, považuje za kvalifikovaný. Znalkyně se tak dle názoru soudu dostatečným způsobem vypořádala s námitkami žalovaného a vysvětlila nedostatky v jím vypracovaném posudku. Soud tak neměl důvod pochybovat, že znalecké zkoumání bylo nedostatečné, ostatně výsledná zjištěná cena se nevymyká běžným cenám srovnatelných nemovitostí, a proto ze znaleckého posudku při určení hodnoty poloviny Nemovitosti vycházel.

25. Žalovaný dále namítal, aby soud při vypořádání zohlednil odklony ze společného jmění manželů, které měla provést žalobkyně za účelem financování nákupu [adresa] pro svého otce. V řízení bylo zjištěno, že Zahradu pan [jméno FO] koupil za kupní cenu [částka] v době trvání manželství účastníků. Žádným způsobem ale nebylo prokázáno, že by se na financování jakkoliv podílela žalobkyně. Tato skutečnost neplyne z žádných provedených listinných důkazů, přičemž soud v této souvislosti odkazuje především na výpis z účtu žalobkyně, na kterém není z doby kolem uzavření kupní smlouvy vidět v odchozích platbách žádná takto vysoká částka. Zároveň pan [jméno FO] vypověděl, že kupní cenu uhradil z vlastních úspor, které nabyl tím, že dlouho podnikal ve fondech. Zároveň uvedl, že dcera mu nijak finančně nevypomáhá, nikdy mu nedala žádné peníze v hotovosti. Soud si je vědom jeho vztahu k žalobkyni, avšak pravdivost jeho tvrzení podpořily i výpisy z účtů jeho a jeho manželky, ze kterých byly patrné příchozí částky v řádech sta tisíců korun z podílových fondů [jméno FO], nemovitostních fondu, fondu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] atd. v roce 2019 a 2020. Zůstatky na účtech v době předcházející uzavření kupní smlouvy se tak pohybovaly u obou v částkách nad jeden milion korun, je tedy zřejmé, že v této době rodiče žalobkyně měli dostatečné úspory na koupi [adresa].

26. Dále se soud zabýval návrhem žalovaného na aplikaci disparity podílů, avšak dospěl k závěru, že v daném řízení nejsou podmínky pro uplatnění disparity podílů splněny. Soud nikterak nezpochybňuje, že v Nemovitosti žije žalovaný s jedním nezletilým a jedním zletilým dítětem účastníků, které mu byly svěřeny do péče, avšak tato skutečnost není dle názoru soudu pro rozhodnutí o disparitě ve formě ponížení celkového vypořádacího podílu, dostačující. Žádné další důvody typické pro rozhodnutí o disparitě podílů přitom nebyly zjištěny. Žalobkyně stejně jako žalovaný pracuje a do SJM a na rodinu svým výdělkem přispívala, což je zřejmé z výpisu z jejího účtu, kde jsou v minulosti vidět výdaje uhrazené na děti a dále se stále podílí na hrazení hypotéky na Nemovitost. Dále nebylo zjištěno nic ani k tomu, že by žalobkyně neměla zájem či se o děti nechtěla starat. Z opatrovnického spisu je sice zřejmé, že vztah žalobkyně s dětmi není ideální [právnická osoba] mají vřelejší vztah k žalovanému, na druhou stranu žalobkyně vyjadřuje lítost nad vztahem s dětmi a podle všeho se ho snaží zlepšit, neboť minimálně v době rozhodování o péči probíhala terapie za účelem nápravy jejich vzájemného vztahu a zároveň žalobkyně pravidelně hradí výživné, na jehož výši se spolu se žalovaným dohodli. K tomuto soud pro úplnost doplňuje, že není možné, aby dohoda uzavřená mezi účastníky žalobkyni znevýhodnila v rámci vypořádání společného jmění (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Skutečnost, zda je výše výživného dostatečná, zda postačí k pokrytí potřeb dětí a reflektuje výši příjmů žalobkyně, je samozřejmě k posouzení, avšak především s ohledem na uzavření dohody má soud za to, že posuzování dostatečného zaopatření dětí není možné v tomto řízení nahrazovat rozhodnutím o disparitě podílů. Ani argumentaci žalovaného tím, že to byla žalobkyně, kdo se rozhodl odejít ze společné domácnosti, a tím zatížit rodinu nadbytečnými finančními závazky, soudu nepřipadá přiléhavá. Je zřejmé, že k odchodu žalobkyně ze společné domácnosti došlo v důsledku rodinné krize, a i když to ve výsledku mohlo být její rozhodnutí, nemůže ani toto být důvodem pro aplikaci disparity podílů, když soud má za to, že pro nikoho, ani [právnická osoba], není žádoucí setrvávat v nefunkčním vztahu. Žádné další skutečnosti spojené s odchodem žalobkyně ze společné domácnosti, které by odůvodňovali disparitu podílů, zjištěny nebyly. Ostatně ani samotné příčiny rozvratu manželství nejsou pro stanovení výše podílů manželů na jejich vypořádávaném SJM významné, pokud neměly přímý dopad na hospodaření se společným majetkem nebo na péči o rodinu. Zároveň soud nedospěl k závěru, že by žalobkyně vykazovala nezájem o společný majetek nebo nedostatečně pečovala o rodinu v takové intenzitě, aby mohla být důvodem pro rozhodnutí o disparitě podílů (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

27. Konečně byla vyřešena i otázka financování vypořádacího podílu, kdy žalovaný doložil příslib zápůjčky ve výši [částka] od [jméno FO]. Soud si je vědom, že za účelem prokázání platební solventnosti žalovaného není tento přípis dostačující, je třeba se zabývat i solventností osoby, který zápůjčku poskytuje, o čemž soud ostatně účastníky poučil. Zároveň jim oběma soud předestřel, co může následovat v případě, že žalovaný nebude schopen vypořádací podíl řádně uhradit. Přesto žalobkyně po poradě se svým zástupcem s přikázáním Nemovitosti do vlastnictví žalovaného za příslušný vypořádací podíl souhlasila a možnost žalovaného opatřit si potřebné finanční prostředky nesporovala. Tím na sebe dobrovolně vzala riziko spojené s příp. výkonem rozhodnutí spočívající mj. v prodlení s úhradou vypořádacího podílu. Zároveň žalovaný nadále vypořádání společného jmění manželů prodejem nemovitosti odmítal a trval na přikázání do jeho vlastnictví. Tím na sebe dobrovolně vzal riziko spojené taktéž s příp. výkonem rozhodnutí, které v jeho případě spočívá mj. v navýšení finančních prostředků, které bude povinen hradit, a v případě potřeby prodeje domu ve veřejné dražbě v možném dosažení nižší kupní ceny. Na základě výše uvedeného tak rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku I.a. a III tohoto rozsudku s tím, že úhrada celého vypořádacího podílu byla s ohledem na žalovaným tvrzené možnosti rozložena na hrazení ve splátkách (srovnej rozsudek Nejvyššího soud ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

28. Dále zůstaly předmětem vypořádání bankovní účty a práva a povinnosti z hypotéčního úvěru, avšak co do těchto položek nebylo mezi účastníky o jejich aktuálním stavu a o způsobu vypořádání po sdělení předběžného právního názoru soudu sporu, soud tedy rozhodl v případě účtů dle návrhu účastníků tak, jak je uvedeno ve výroku I. b, c., d, II a při zohlednění výše vypořádacího podílu a aktuální judikatury Nejvyššího soudu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]-II) tak, jak je uvedeno ve výroku IV, podle kterého zůstávají oba účastníci zavázaní z hypotečního úvěru k Nemovitosti a tento jsou nadále povinni splácet napůl.

29. Výroky V. a VI. potom rozhodl soud v souladu s § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) o vzniklých nákladech státu, které jsou tvořené znalečným, přiznaným znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] usnesením ze dne [datum] č. j. [spisová značka]. Znalečné činilo celkem [částka]. S ohledem na průběh a povahu řízení určil soud, že každý z účastníků se má podílet na těchto nákladech v rozsahu (analogicky srovnej stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23), tj. co do částky [částka]. Žalobkyně uhradila na záloze částku [částka], žalovaný dosud na náklady znaleckého posudku neuhradil ničeho. Proto soud rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku představující rozdíl mezi složenou zálohou a polovinou znalečného, tj. částku [částka] (výrok V. rozsudku) a povinnost zaplatit zbývající částku do [částka], tj. částku [částka] státu (výrok VI. rozsudku). Lhůta k plnění byla stanovena 3 dny dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení