18 C 185/2021-280

Rubrum

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] pro: žaloba na určení vlastnického práva k nemovitým věcem s návrhem na vydání předběžného opatření takto:

Výrok

I. Určuje se, že výlučným vlastníkem nemovitostí v [katastrální uzemí], zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, a to: pozemku parc. č. St. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č. ev. [číslo], pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba (garáž) bez čísla popisného nebo evidenčního, pozemku par. [číslo] trvalý travní porost a pozemku par. [číslo] ostatní plocha je [celé jméno žalobce], rodní [číslo] bytem [adresa žalobce a žalované].

II. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů 66 468 Kč k rukám zástupce žalobce, advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal v řízení určení, že je vlastníkem nemovitostí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že předmětné nemovitosti dne 25. září 2017 daroval žalované s tím, že zároveň byla ve prospěch žalobce zřízena služebnost – věcné břemeno bezúplatného užívání celých nemovitostí. Uvedl, že motivem pro uzavření darovací smlouvy byla skutečnost, že s žalovanou byli partneři. Následně, však docházelo k postupnému zhoršování jejich vztahů. Žalovaná mu bránila v nerušeném užívání nemovitostí, když svévolně uzamkla část nemovitostí. Zejména mu znemožňovala užívat sociální zařízení domu, neboť to je umístěno v jí uzamčené části domu. Byl tak nucen chodit vykonávat potřebu k sousedům, na pumpy či na kanál. Neměl volný přístup do koupelny ke sprše a podobně. Chování žalované žalobce označil za hrubě dehonestující, při rozhovorech mu sprostě nadávala. Vše pak mělo vyvrcholit dne 20. července 2021 a kdy byl žalobci žalovanou fyzicky napaden, což šetřila policie. Poukazoval na to, že rovněž po sítích, například Facebooku šíří různé pomlouvačné zprávy. Měl za to, že žalovaná se vůči němu úmyslně a dlouhodobě chová hrubě dehonestujícím způsobem, dlouhodobě ho ponižuje a fyzicky ho i napadla. Z těchto důvodů se rozhodl odvolat svůj dar, což se stalo dne 22. července 2021, kdy bylo oznámení o odvolání daru žalované doručeno za přítomnosti notáře.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že pokud se snad vůči žalobci chovala hrubě, byl to výlučně důsledek jeho chování vůči ní. Poukazovala na to, že žalobce nadměrným způsobem požívá alkohol, a že pokud je pod vlivem alkoholu, chová se vůči žalované nevhodně, ničí zařízení domu. Zdůrazňovala, že žalobce není ochoten udržovat pořádek a základní principy vzájemného soužití. Uvedla, že je pravdou, že mu vyčítala, že je všude nepořádek, že s ničím nepomůže a opakovaně ho žádala, aby alespoň udržoval pořádek a neškodil. Nebylo výjimkou, že žalovaná například uklidila dům a těsně po tom si žalobce vzal do obývacího pokoje motor, který začal rozebírat. Nebo že vazelínou či jinými látkami ušpinil celou koupelnu. Pokud jde o darování nemovitostí, uvedla, že byli s žalobcem partneři. Nemovitost bylo potřeba rekonstruovat a rekonstrukce měla proběhnout za jejího značného finančního přispění, žalobce proto sám přišel s myšlenkou celé nemovitosti darovat. Pokud jde o uzamčení části domu, uvedla, že není pravdou, že by, že žalobci znepřístupnila části domu či, že by mu bránila v užívání sociálního zázemí domu tj. koupelny, WC a kuchyně. Uvedla, že se s žalobcem dohodli, že ona bude výlučně užívat ložnici v obytné části domu a žalobce bude užívat nově zbudovanou místnost na půdě (přičemž místnost zabírala rozlohu celého domu, tedy rozhodně nešlo o žádnou komůrku). Zbytek nemovitostí měli užívat společně. Zdůraznila, že i v případě kdy bylo mezi účastníky napětí a příliš spolu nekomunikovali, ona i nadále pro žalobce vařila, prala a uklízela. Vzhledem k tomu, že se hádky mezi účastníky zhoršovaly, uvedla, že již od jara 2021 trvale žije v karavanu. Poukazovala na to, že to byla naopak ona, která byla opakovaně žalobcem fyzicky napadena. K incidentu z 20. července 2021 uvedla, že po svém návratu domů zjistila, že žalobce obhlížel se sousedem panem [příjmení], s nímž má velmi špatné vztahy, dům což bylo příčinou hádky. Je rovněž pravdou, že mezi nimi došlo k nějaké strkanici. Poukázala na to, že naopak ona byla napadena žalobcem dne 22. července 2021, a to na verandě, kde jí přetáhl lžící na boty přes ruce a narazit na zeď. Je rovněž pravdou, že na jaře 2021 vyměnila zámky od obytné části domu. Učinila to však proto, že se obávala, abych se jim někdo opětovně nepokusil vloupat do domu a vykrást ho. O tom, že došlo k výměně zámku, žalobce informovala, klíč se mu snažila předat. Ten ho však odmítl převzít, proto klíč nechala zavěšený v předsíni na věšáku. Zdůraznila, že veškerá opatření, která se týkala například výměny klíčů či pořízení řetězu a zámku na vrata od stání pro automobily činila v důsledku nejprve závadového chování žalobce, jako reakci na takové chování, kdy její snahou byla pouze ochrana majetku v jejím vlastnictví.

3. Z darovací smlouvy se zřízením služebnosti užívání ze dne 25. září 2017 (čl. 8) má soud za prokázané, že žalobce daroval nemovitosti v [katastrální uzemí], popsané ve výroku I. tohoto rozsudku, do výlučného vlastnictví žalované. V téže smlouvě žalovaná zřídila ve prospěch žalobce služebnost doživotního užívacího práva k celým nemovitostem, a to jak pozemků, tak chaty, včetně všech příslušenství a součástí, a to bez omezení. Služebnost byla sjednána jako bezúplatná, veškeré náklady spojené s užíváním nemovitostí se zavázala hradit povinná. V bodě 4 článku V. je výslovně uvedeno„ Oprávněný a Povinná se dále dohodli, že po dobu výkonu práva ze Služebnosti, tj. po dobu užívání Nemovitostí, bude náklady vznikající při užívání Nemovitostí hradit Povinná. Náklady vznikající při užívání Nemovitostí se rozumí zejména, nikoliv však výlučně, náklady spojení s vytápěním Chaty, elektřina, vodné, stočné, poplatky za rozhlasové a televizí vysílání, daňové poplatky, případně i další v budoucnu vzniklé náklady související s užíváním Nemovitostí.“.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 19. října 2017 z [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] (čl. 11) má soud za prokázané, že vlastnické právo pro žalovanou bylo do katastru nemovitostí vloženo s právními účinky ke dni 26. září 2017 a k témuž dni bylo do katastru nemovitostí zapsáno i věcné břemeno bezplatného doživotního užívání všech nemovitostí zapsaných na předmětném listu vlastnictví žalobcem. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 22. července 2021 z [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] (čl. 12) má soud za prokázané, že došlo k rozdělení pozemkové parcely parc. [číslo] z níž vznikla parcela parc. č. St. [číslo] se stavbou garáže, a že k uvedenému dni je i nadále v katastru nemovitostí zapsáno ve prospěch žalobce věcné břemeno.

5. Z popisu nemovitostí účastníky má soud za prokázané, že nemovitosti, jejichž vydání se žalobce domáhá, se skládají v podstatě ze dvou částí. Nemovitosti představují dva svažité pozemky, které se svažují od veřejné komunikace dolů. První částí nemovitostí je pozemek par.č. St. [číslo] na němž se nachází stavba chaty č. [číslo] a okolo níž se nachází zahrada parc. [číslo]. Druhou částí je parcela parc.č. St. [číslo] na níž byla vybudována či dobudována garáž, na níž (ve spojení s terénní úpravou) se nachází zbudované parkovacím stáním na úrovni ulice a okolo se nachází parcela parc. [číslo]. Chata č. ev. [číslo], jíž účastníci užívali k svému trvalému bydlení, má obytné přízemí, do nějž se vchází ze zastřešené verandy přes předsíň do obývacího pokoje, z nějž se dá následně dostat do kuchyně, koupelny s WC a ložnice. V průběhu soužití účastníků došlo k vybudování jedné podkrovní místnosti, která je přístupná po schodišti, nemá vlastní vytápění, není tam zavedena voda, nemá vlastní příslušenství. Její vytápění je zajištěno přímotopem, avšak místnost nemá dveře, kterými by jí šlo uzavřít, je tak otevřená do nevytápěného schodiště a předsíně. Dům samotný má uzamykatelné vstupní dveře do předsíně. Pod domem je umístěna garáž přístupná z venku, tj. z pozemku parc. [číslo]. Garáž, resp. dílna umístněná na pozemku parc.č. St. [číslo] je rovněž přístupná z venku a byla uzamykatelná, přičemž alespoň z části již byla zbudována před uzavřením darovací smlouvy, neboť byla budována jako základ pro zamýšlenou druhou chatu. Zapsána do katastru nemovitostí byla až žalovanou, tj. po uzavření darovací smlouvy a její kolaudaci.

6. Z listiny nadepsané odstoupení od darovací smlouvy ze dne 25. září 2017, datované dnem 20. 7. 2021 (čl. 20) soud zjistil, že žalobce sděluje žalované, že odstupuje od darovací smlouvy, a to v důsledku dlouhodobého a soustavného úmyslného ubližování spočívajícího ve zjevně hrubém porušování dobrých mravů, tedy že odvolává dar pro nevděk a proto od darovací smlouvy odstupuje v souladu s ustanovením § 2072 občanského zákoníku. Zároveň podrobněji rozvedl důvody, v nichž spatřuje v nevhodné chování žalované, spočívající v tom, že je mu bráněno ve volném užívání záchodu a koupelny, která jsou úmyslně zamykány, je mu bráněno v užívání koupelny pro běžnou každodenní hygienu či pro praní prádla, je mu bráněno v neomezeném užívání Nemovitostí, je nucen žít v komůrce na půdě, nemůže z důvodu uzamčení volně užívat kuchyň a garáže, se vůči němu žalovaná dopouští verbálních útoků, včetně vulgárních urážek a ponižování, a to i před třetími osobami, když uvádí, že žalobce chlastá, že má hovna v posteli, že se jen poflakuje, že má všude bordel, že úmyslně ničí věcí, že krade, ve fyzickém napadení žalobce dne 20. 7. 2021. Zároveň vyzval žalovanou k okamžitému předání předmětu daru. Uvedená listina byla žalované předána dne 22. července 2021, a to za přítomnosti právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], o čemž byl sepsán notářský zápis notářem Mrg. [jméno] [příjmení], čj. [NZ] [anonymizováno] [rok] ze dne 22. 7. 2021 (čl. 21).

7. V účastnické výpovědi žalobce uvedl, že se s žalovanou seznámil asi před 13 lety v [obec]. Věděl, že žalovaná je vdaná, se svým manželem však nežila. S žalovanou udržoval nejdříve přátelský a následně partnerský vztah, přičemž každý z nich bydlel odděleně. Žalobce koncem roku 2016 odešel do důchodu a nastěhoval se do chaty po rodičích v [obec], kde chtěl strávit důchod. Žalovaná za ním do [obec] dojížděla, sama již byla dlouho v invalidním důchodu. Ke společnému soužití s žalovanou došlo přirozeně, nijak to neřešili, ani se nedomlouvali na podrobnostech. Někdy v té době mu žalovaná rovněž sdělila, že má v úmyslu se rozvést, neformálně hovořili i o tom, že by se mohli následně vzít.

8. K samotnému darování uvedl, že krátce poté, co se žalovaná fakticky přistěhovala, začal pociťovat určité signály směřující k tomu, že se žalovaná v domě necítí úplně komfortně, když je vše pouze žalobce, a ona přitom pořizuje od chaty věci trvalejšího charakteru, či investuje do nemovitosti. Žalobce uvedl, že v té době kupovala třeba lino, tapety a podobně. Je pravdou, že chata v době, kdy se do [obec] přistěhovali, byla v původním stavu a neodpovídala plně současným představám o bydlení. Uvedenou situaci s nikým nekonzultoval, s právníkem se neradil.

9. Na jaře 2017 řešila žalovaná svoji osobní situaci, kdy chtěla od svého manžela získat zpět chatu, kterou měli v [obec], a jejíž vlastnictví mu měla v minulosti převést. Možnosti konzultovala se synem sousedů z [obec], který je advokátem. Ten pro ni rovněž sepsal darovací smlouvu, jejíž součástí byla i smlouva o zřízení věcného břemene. Krátce po té, co žalovaná uzavřela smlouvu se svým manželem, využili účastníci připravený text smlouvy i pro svoji potřebu, a to tak, že zaměnili pouze osobu dárce a označení nemovitostí.

10. K výslovnému dotazu soudu žalobce uvedl, že v zásadě neřešil právní důsledky takovéto smlouvy, měl za to, že když mu bylo zřízeno věcné břemeno užívání nemovitostí, tak se pro něj nic nemění. Počítal s tím, že tímto způsobem si zajistil klidné stáří.

11. Ke změně vztahu mezi ním a žalovanou uvedl, že to bylo postupné, plíživé, nelze říci, že by se něco změnilo výrazně či prudce. Má za to, že konflikty vyvrcholily v průběhu roku 2021, kdy mu bylo vyhrožováno, že chatu žalovaná prodá i s ním, že mu zruší věcné břemeno. Postupně toho měl dost a litoval, že na ní chatu převedl. Následně se rozhodl, že svůj dar odvolá, což také učinil.

12. Žalobce uvedl, že za společného soužití došlo i ke stavebním úpravám chaty, které v řízení popsal, a to za částečného souhlasu žalobce a jeho finanční i osobní účasti. Postupně však žalovaná rozhodovala o úpravách, s nimiž nesouhlasil, postupně přestala úpravy s žalobcem nekonzultovat vůbec a dělala je na základě své dohody se svým manželem, který do [obec] pravidelně jezdil, stejně jako syn žalované.

13. Pokud jde o užívání nemovitostí, uvedl, že v roce 2017, kdy spolu účastníci začali žít ve společné domácnosti, bylo v chatě pouze přízemí, tedy ložnice, obývací pokoj, kuchyň a koupelna se sprchovým koutem a WC. Nemovitost užívali tak, že žalobce spal v ložnici, žalovaná v obývacím pokoji. Přes den pak užívali společně obývací pokoj a zázemí domu, tj. kuchyně s příslušenstvím, a zahradou. Garáž a dílnu pod domem, resp. parkovacím státním, užíval převážně žalobce, když v garáži měl zaparkovaného svého veterána, kterého opravoval a v dílně měl umístěné různé věci. Někdy na přelomu roku 2019 2020 začaly být vztahy mezi účastníky již vyhrocené. Žalovaná se odstěhovala na půdu do nově zbudovaného pokoje a střídala místo svého pobytu, někdy byla v obývacím pokoji někdy nahoře. Někdy v té době si rovněž žalovaná zakoupila karavan a umístila ho na základovou desku budoucí chaty, kterou začal budovat ještě otec žalobce, tedy na parkovací místo pro auta. Tento karavan žalovaná používala jako trucovnu. Někdy na začátku roku 2020 žalovaná po žalobci chtěla, aby se na půdu odstěhoval on. Žalobce uvedl, že jí uposlechl, neboť se chtěl vyhnout dalším konfliktům, věděl, že čím méně je jí„ na očích“ tím je soužití klidnější. V té době se rovněž začaly stupňovat i verbální útoky žalované vůči žalobci. Tvrdila mu, že smrdí, že si má pořádně vyvětrat apod. Nechávala záměrně otevřené dveře zvenku do předsíně, a to i v zimě, ačkoliv žalobce nemohl svůj podkrovní místnost zavřít, byla tam tedy zima. Tímto způsobem užívali nemovitost až do jeho odstěhování v srpnu 2021, kdy se odstěhoval k sousedovi panu [příjmení], který byl obeznámen s jeho situací, a sám nabídl, aby se odstěhoval k němu.

14. Žalobce dále uvedl, že někdy v dubnu či v květnu 2021 přistoupila žalovaná k výměně zámku dveří vedoucích z předsíně do obývacího pokoje a tedy i kuchyně, ložnice, koupelny a WC. Rovněž vyměnila zámek od ložnice. Klíče od těchto místností od žalované neobdržel. Tvrdil, že mu žalovaná řekla, že klíče nepotřebuje. Následně žalovaná uzamkla i parkovací místa na pozemku, respektive posuvná vrata opatřila řetězem a novým zámkem, a na garáže byly žalovanou připevněny nové petlice s visacími zámky. Je pravdou, že pokud jde o uzavření garáže pod chatou, kde měl umístěno původně svého veterána, k tomu došlo až v srpnu 2021, tedy po odvolání daru. Žalovaná uzamkla garáž po té, co odjel s veteránem na sraz, a když ho chtěl poslední srpnový víkend po veteránském srazu vrátit, byla na garáži umístěna petlice a zámek, od nějž mu klíč žalovaná nedala.

15. Ke svému odstěhování do podkrovního pokoje žalobce uvedl, že to v podstatě nebylo žádné rozhodnutí, že mu bylo řečeno, aby nyní podkroví užíval on, že tam si může dělat své věci. Žalovaná mu tam postupně vystěhovala veškeré jeho osobní věci, rovněž rozdělila užívání lednic. Účastníci měli dvě lednice, novou užívala žalovaná a starou, která byla umístěna na verandě, pak vykázala žalobci.

16. Později, jak uvedl, došlo žalovanou k výměně klíčů od obytné části domu, čímž mu byla znepřístupněna i koupelna a WC a on musel začít řešit svoji hygienu. Měl vytipována veřejná místa, kde se je možné koupat, jako benzínku či bazén. Věděl, že na záchod se dá jít například v Kauflandu a podobně. Uvedl, že byl nucen vykonávat potřebu i na kanál, čímž myslel kontrolní šachtu od kanalizace, která se nachází na sporném pozemku před garáží. Uvedl, že obytná část domu někdy byla zamčení, někdy jí žalovaná nechala odemčenou. Dopředu nebylo zcela jasné, kdy bude nebo nebude zamčeno, někdy žalovaná odjela a nechala odemčeno, někdy naopak zamkla. Na jaře žalovaná umožnila nějakým Ukrajincům bydlet v karavanu, který umístila na pozemek, a těm umožnila přístup i do koupelny v chatě. Proto je při jedné z příležitostí žalobce požádal, zda by mu klíče nepůjčili. Oni si nejdřív vyžádali telefonický souhlas žalované, pak mu byli odemknout. To zda žalovaná odjela, nechala obytnou část domu zpřístupněnu či nikoliv nemělo žádnou logiku, kterou by žalobce vypozoroval. Uvedl, že asi ve 30 % případů nechala odemčeno. To pak mohl využít koupelnu, záchod i kuchyň. Ložnice byla zamčena vždy. Někdy bylo zamčeno, i když byla doma. Když chtěl odemknout, často mu nadávala, posmívala se mu. Říkala, že všechno ničí, že mu není povinna otevřít. Když se jí ptal, jak se má dostat na záchod, řekla mu, že jí může poslat zprávu. Celé její chování dle žalobce vyznívalo tak, že pokud bude chtít, žalobce do nemovitosti vpustí, a pokud ne, nebo pokud tam nebude, má smůlu. Obdobně se chovala, i pokud šlo o užívání zbytku nemovitosti, někdy mu umožnila přístup do garáže, někdy mu řekla, že má smůlu. Na parkovacím státní pro auta často parkovala tak, že on nemohl zaparkovat nebo naopak z pozemku vyjet. Prostě mu dělala naschvály a znepříjemňovala život.

17. Měl-li se žalobce blíže vyjádřit ke konfliktu s žalovanou, uvedl, že šlo skutečně o postupné zhoršování vztahu o drobné konflikty, které postupně vyústily až v nemožnost společného soužití. Chování žalované ke své osobě žalobce popsal jako na houpačce, a to po celou dobu jejich vztahu. Byly dny, kdy byla milá, přátelská, všechno fungovalo a pak byly dny, kdy bylo dusno, kdy mu nadávala, kontrolovala návštěvy a podobně. Velmi často netušil, co byl důvod změny jejího chování. Výrazné zhoršení chování žalované vůči své osobě pociťoval žalobce asi od února 2021, kdy byl navíc opakovaně přítomen i tomu, že na svém facebookovém profilu uváděla, že žalobce smrdí, pije, že s ničím nepomáhá, že nic neplatí, že všechno musí táhnout žalovaná sama. Stejné věci o něm tvrdila např. i do telefonu různým lidem. Není si vědom žádné události, s níž by spojil tuto výraznější změnu chování žalované. Do této doby se datuje i zákaz žalované s užíváním pračky v domě. Své věci musel nechávat v pytli na verandě.

18. Žalobce v řízení popsal dva konflikty mezi ním a s žalovanou. K prvnímu došlo někdy v dubnu 2021. Mělo k němu dojít v noci, kdy přijela žalovaná i s dcerou a synem v době, kdy žalobce spal, měli ho vzbudit, snažit se od něj získat telefon. Při té příležitosti se mu telefon ztratil, stejně jako počítač a nefunkční monitor.

19. K druhému konfliktu z 20. července 2021 uvedl, že si sousedé začali všímat, že je v poslední době ve špatném stavu, a to i psychickém, začali se ptát, což se děje on se jim svěřil s tím, že má problémy s žalovanou, že nemůže užívat sociální zařízení, že se k němu špatně chová. Sousedé mu začali různě pomáhat. Žalobce měl za to, že je hodně obtěžuje a proto, jim chtěl ukázat, že si nevymýšlí, že má skutečně znepřístupněné části chaty. Proto žalobce dne 20. července 2021 využil, že žalovaná odjela z domu a pozval pana [příjmení], aby mu ukázal v jakých podmínkách je nucen žít. Krátce na to se žalovaná vrátila domů a od Ukrajinky, která bydlela v karavanu, se dozvěděla, že tam byl pan [příjmení]. Žalovaná přišla za ním nahoru a ztropila mu scénu, následně od ní dostal pěstí, vzala mu ze stolu nůž, kterým naznačila bodnutí proti žalobci. Rovněž se přetahovali o mobil, ten následně letěl přes celou místnost. Žalobce uvedl, že volal o pomoc, to uslyšeli sousedi a přivolali policii. Policie incident předala k šetření jako přestupek.

20. Ke vztahu žalované a jejího manžela uvedl, že měla se svým manželem přátelský vztah. Manžel jezdil do [obec] v podstatě každý týden, pomáhal na stavbě. Nebyl u toho, že by žalovaná se svým manželem řešila případný rozvod, a to přesto, že sama žalovaná mu opakovaně řekla, že má v úmyslu se rozvést, třeba i tehdy, když řešili darovací smlouvou. Měl za to, že jejich vztah fungoval bez zásadních problémů, na vánoce přijížděl manžel žalované i její syn, a v podstatě tyto strávili jako jedna velká rodina. Postupně mu však přišlo, že je z tohoto společenství vytlačován, že je nevítaným hostem, jako kdyby obtěžoval či překážel.

21. Uvedl, že část stavebních úprav a rekonstrukce byla hrazena z jeho prostředků, které získal za prodej svého bytu v [obec] Tyto prostředky měla od počátku žalovaná, ona s nimi nakládala, žádné vyúčtování žalobci nedávala. Z kupní ceny obdržel od žalované pouze částku cca 150 tis. Kč. Část nákladů nesla žalovaná. Náklady na provoz domu pak hradil, přes uvedené v darovací smlouvě on, neboť měl za to, že je to jeho příspěvek na společnou domácnost. Po žalované jejich proplacení nepožadoval. K převodu smluv s odběrateli na žalovanou přistoupil až po té, co odvolal dar a z nemovitosti se odstěhoval.

22. Uvedl, že nebyl srozuměn s tím, že žalovaná s ním postupně přestala konzultovat jednotlivé stavební úpravy a práce. Naopak do domu jezdil její manžel i syn, s kterými toto konzultovala. Postupně mu nezbylo nic jiného než jen přihlížet, co se s nemovitostí děje, jaké úpravy se tam dějí, z jakých materiálů a podobně. Pokud se chtěl do věci zapojit, bylo mu řečeno, že do věci nemá co mluvit. Žalobce připustil, že není úplně pořádným, že si je vědom toho, že část konfliktu vznikala i právě z těchto důvodů, například, že nemá uklizeno garáži. Někdy konflikt vyřešil tak, že věci uklidil, někdy ne. Pokud mu žalovaná vyčítala, že je alkoholik, s tím nesouhlasí. Je pravdou, že někdy zašel na pivo, někdy si nějaké doma dal, ale za alkoholika se nepovažuje, nekonzumuje alkohol ve větším množství. Zdůraznil, že žalovaná se před ním o něm bavila se třetími osobami, pomlouvala ho. Dávala mu najevo, že je„ obtížným hmyzem“. Postupně mu byly ubírány prostory, v nichž může být, v nichž může mít své věci a podobně.

23. K možnosti objektivně užívat jednotlivé části domu sdělil, že do nemovitostí se vstupuje buď uzamykatelnou brankou, nebo bránou na parkovací stání. Brána se původně nezamykala, následně jí však žalovaná opatřila řetězem a zámkem. Do vlastní chaty se vstupuje přes verandu do předsíně, a to přes uzamykatelné dveře od nich klíč, stejně jako od branky na pozemek, má. Z předsíně se dá vstoupit do podkrovní místnosti, kterou užíval, ta nemá dveře, tedy ani žádný klíč. Z předsíně se dále vstupuje do obývacího pokoje, z nějž se vstupuje do dalších místností v domě. Právě od těchto dveří žalovaná klíč vyměnila a k dispozici mu ho nedala. Žalovaná dále přidala na obě garáže nové petlice se zámky, tedy na garáž pod domem, kde měl žalobce veterána a na garáž pod parkovacím stáním, a kterou účastníci užívali jako dílnu a sklad. Uvedl, že je pravdou, že někdy v létě asi v červnu 2021, opět klíč ke garáži pod stáními fungoval. Žalobce popřel, že by se byl vědom toho, že klíč od obývacího pokoje je umístěn v předsíni, odmítl, že by mu takovouto informaci žalovaná předala. Žalobce uvedl, že si není jist ani tím, že v současné době má stále funkční klíče od hlavního vchodu do domu neboť, když se v listopadu 2021, tedy v průběhu soudního řízení snažil do domu dostat, aby si odnesl nějaké své věci, do domu se nedostal, a to ani za asistence policie.

24. K dotazu, jak konkrétně žalobce přišel na to, že situaci, kterou považoval za neúnosnou, by mohl řešit odstoupením od darovací smlouvy, uvedl, že již někdy od roku 2019 začal mít za to, že se s darováním unáhlit. Začal si proto zjišťovat různé informace na internetu a podobně, poukázal na to, že přímo v darovací smlouvě je článek upravující možnost odstoupení od darovací smlouvy. Později se začal poptávat i po nějakých právnících, kteří by mu mohli ve věci pomoct. Na jeho současného právního zástupce ho odkázal pan [příjmení]. Rovněž uvedl, že po rozhovoru se svým bývalým kolegou dospěl k názoru, že je zapotřebí zajistit důkaz o tom, jakým způsobem se žalovaná k němu chová, tam tehdy vznikl nápad na pořízení nahrávek, které předložil soudu.

25. Žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že se s žalobcem seznámili asi v roce 2008, s tím, že jejich kamarádský vztah postupně přerost do vztahu partnerského. Měla za to, že partnery se účastníci stali asi v roce 2015, byť věděla, že žalobce má vztah i s dalšími ženami. Uvedla, že ona byla v době seznámení s žalobcem vdaná a vdaná je za shodného muže stále, i když s manželem od roku 2001 nežijí. Uvedla, že partnery se s žalobcem stali po té, kdy žalobce v důsledku svého životního stylu (mimo jiné požívání většího množství alkoholu, kouření) utrpěl mozkovou příhodu a ona se o něj v nemoci starala. Pod dojmem nemoci žalobce sliboval, že se změní, udělá něco se svým pitím a žalovaná mu uvěřila, že je připraven se změnit, a že pro ni může být perspektivním partnerem. Uvedla, že žalobce, není-li pod vlivem alkoholu, je fajn, fair, dokáže být velmi milá a starostlivý, ochotný pomoct téměř s čímkoliv. Mezi rokem 2015 a 2017 měl žalobce ještě několik zdravotních problémů, kdy se o něj žalovaná starala a žalobce jí opakoval, že je jí vděčný, že pro něj nikdo nic obdobného nedělá.

26. Na přelomu roku 2016 2017 se s žalobcem dohodli, že by spolu mohli začít i fakticky žít, do té doby žalobce žil ve svém bytě v [obec] a ona na chatě v [obec] a vzájemně se navštěvovali, společnou domácnost spolu nevedli. Dohodli, se, že spolu budou žít v [obec] na chatě, která původně patřila rodičům žalobce. Rovněž se dohodli, že žalobce prodá svůj byt v [obec] a žalovaná prodá se svým manželem jejich byt v [obec] a utržené peníze z prodeje žalobcova bytu a z vypořádání SJM žalované užijí na rekonstrukci a úpravu chaty v [obec]. Do [obec] se nejprve přestěhoval žalobce a žalovaná se přestěhovala o něco později po té, kdy došlo k prodeji obou bytů v [obec], když prodej žalobcova bytu zajišťovala ona. Uvedla, že do rekonstrukce byla vložena celá částka získaná z prodeje bytu žalobce s výjimkou částky cca 170 000 Kč, kterou zaslala na účet žalobce. Potvrdila, že se zbytkem kupní ceny nakládala ona, a to po dohodě s žalobcem a využívala ji na úhrady spojené s rekonstrukcí, zejména koupelny, stavby opěrné zdi, nové garáže.

27. Uvedla, že celou řadu let věděla, že soužití s žalobcem je problematické, že pokud je pod vlivem alkoholu chová se neurvale, žalovanou ponižuje apod. Rovněž věděla, že má další ženy. Přesto věřila tomu, že se žalobce změní, uvěřila slibům žalobce, že je pro něj důležitá, že oceňuje, že se o něj stará a proto souhlasila se svým odstěhováním do [obec], měla za to, že půjde o„ nový“ začátek.

28. Uvedla, že má za to, že iniciátorem darování nemovitostí byl žalobce. Věc řešili u sousedů s jejich vnukem (který je advokátem), který i připravoval smlouvu včetně ujednání o zřízení služebnosti. Uvedla, že má za to, že se smlouva chystala právě pro potřeby žalobce a nikoliv pro potřeby její, a že ji teprve následně využila pro sebe a svého manžela za účelem převodu chaty v [obec] na svoji osobu.

29. K výslovnému dotazu zda ví, jaké právní důsledky pro ni mělo uzavření darovací smlouvy, a zřízení věcného břemene pro žalobce uvedla, že ví, že tím nabyla vlastnictví, a že je za to vděčná, že dostala takový majetek. V praxi však celou situaci vnímala tak, že nemovitosti jsou jejich společné, něco v čem oba žijí, co mají společně udržovat. I s ohledem na věcné břemeno vnímala sebe a žalobce ve vztahu k nemovitostem jako rovnocenné partnery.

30. Uvedla, že soužití s žalobcem bylo bez větších problémů asi do léta 2018, kdy měl žalobce udělat něco, o čem žalovaná odmítla sdělit jakékoliv bližší informace s výjimkou toho, že jí touto věcí žalobce nesmírně pokořil a do dneška o ní není schopna veřejně hovořit. Tato událost byla impulzem proto, aby se odstěhovala z ložnice do obývacího pokoje. Od té doby byly jejich vztahy narušené. Měla však za to, že je přirozené, aby i přesto nadále uklízela, vařila a prala, a to i pro žalobce. Pokud odjížděla do [obec] za rodinou, tj. zejména svými dětmi popř. manželem, tak byla s žalobcem v kontaktu, volali si, ona ho kontrolovala, zda je v pořádku, neboť měl i nadále zdravotní problémy. Několikrát se jí stalo, že pokud žalobce na telefonáty nereagoval, jela zpět do [obec] a našla ho například v horečkách se zápalem plic, či zánětem v močových cestách. Pak ho nechávala převést do nemocnice a starala se o něj. Uvedla, že bohužel ani opakované zdravotní komplikace žalobce nepřiměly, aby řešil svůj vztah k alkoholu a naopak se jeho problémové chování v případě, že byl pod vlivem, zhoršovalo, byl vulgární a agresivní. Následně se omlouval a snažil se vše urovnat. Žalovaná však postupně ztrácela s žalobcem trpělivost a připustila, že v takové chvíle asi byla vulgární i ona, avšak vždy šlo o reakci na žalobcem vyhrocenou situaci. Uvedla, že je pravdou, že se vztahy účastníků postupně zhoršovaly, ale ona se do poslední chvíle snažila zachovat nemovitost v pořádku, uklízela, prala. Je pravdou, že jak se žalobce o sebe přestal starat, přestal se sprchovat, nescházel dolů a přitom požíval alkohol, že jeho věci smrděly, proto chtěla, aby je dával v pytli na verandu a následně je vyprala, usušila, vyžehlila. Kolikrát si žalobce věci po té ani nevzal z obývacího pokoje, který byl pro žalobce přes den zcela volně přístupný.

31. Poukazovala na to, že byť vztahy účastníků nebyly ideální, byly schopni spolu nějak vycházet, a to až do doby, kdy se na jaře 2021 dal žalobce dohromady s panem [příjmení] Pan [příjmení] je soused účastníků, s nímž měla žalovaná vyhrocené vztahy, neboť asi o dva roky dříve jí vyhrožoval, že jí zabije psa. Konflikt skončil až na přestupkové komisy. Když se žalobce dal dohromady s panem [příjmení], začal být více útočný, neustále si na něco stěžoval. K dotazu následně uvedla, že hádky mezi účastníky probíhali v různé intenzitě již nejméně od roku 2013, přičemž má za to, že je vyvolával žalobce, a to svým chováním. Vadilo jí, že se žalobce nemyje, pije alkohol a vůbec věděl, čím ji dokáže„ nastartovat“.

32. Poukazovala na to, že se žalobce dopustil již před lety (cca 30) manipulace s rozvody elektřiny, což jí měl sám potvrdit, stejně jako další sousedé, kteří o tom věděli. Manipulace měla spočívat v tom, že do domu byl přiveden ještě jeden kabel s elektřinou, která neprocházela přes elektroměr. Žalovaná měla být na přelomu roku 2020 2021 upozorněna při běžném odečtu elektřiny, že je divné, že mají stále stejný odběr elektřiny, když žalovaná začala žít převážně v karavanu, který se vytápí přímotopem, rovněž se na elektřině vaří a i podkroví se vytápí přímotopem, tedy, že naměřený odběr nemůže odpovídat množství účastníky používaných spotřebičů. Když začala situaci řešit se žalobcem, byl to jeden z momentů, kdy se jejich vztahy prudce zhoršily. V létě, kdy na místě proběhla kontrola ČEZu, pak bylo potvrzeno, že namontované jističe by nemohly umožnit odběr elektřiny pro zařízení, která jsou v domě užívány a rovněž zajistili kabel, který hodiny obcházel.

33. Pokud jde o odstěhování žalobce do pokoje v podkroví, žalovaná uvedla, že ten vybudovali s žalobcem společně. Původně pokoj využívala ona k různým ručním pracím, ale dělali jí problém schody s ohledem na své zdravotní omezení. V průběhu roku 2020 se dohodla s žalobcem, že místnost začne využívat on, aby tam mohl dělat své věci (rozebírat a opravovat věci, seřizovat je apod.) a nedělal je v obytné části domu, kde s nimi dělal nepořádek. Chtěla, aby jediná obytná místnost v domě zůstala čistá, mohla tam kdykoliv přijít návštěva a podobně. Uvedla, že v místnosti neměl bydlet, ale postupně se tam sám zabydloval a sám začal omezovat čas trávený v přízemí domku a s žalovanou, kolikrát nepřišel ani na jídlo, byť ho volala. Uvedla, že vzhledem k tomu, že žalobce přestal postupně z pokoje téměř vycházet, přestal dbát o svoji hygienu a potřebu vykonával přímo v pokoji, je pokoj od něj v podstatě zničený.

34. K výměně zámků do obytné části uvedla, že je pravdou, že zámek vyměnila. Jako důvod uvedla, že se chatu pokusil někdo asi před pěti lety vykrást a tak se již při stěhování do [obec] s žalobcem dohodla, že by bylo dobré zámek vyměnit tak, aby nemohl nikdo cizí volně vstupovat do obytné části chaty. Uvedla, že s ohledem na prováděné práce na chatě k výměně zámku nedošlo a přistoupila k němu až v momentě, kdy na to našla čas, když žalobce se k výměně zámku neměl. K výměně zámku došlo na jaře 2021. Měla za to, že nebyl důvod měnit zámek na vstupních dveřích do domu, neboť žalobce ze zásady dveře nezamykal, proto se rozhodla dát zámek do dveří od obytné části domu, která se původně nezamykala, když jejich uzamčení mohla mít pod svojí kontrolou a žalobci zůstal volný průchod z předsíně do podkroví, a tak bylo na něm, zda dům uzamkne nebo ne. Uvedla, že je přesvědčena, že žalobci řekla, že zámek nainstalovala, poslala mu v tom smyslu i SMS a chtěla, aby si přišel pro klíč. On na ní měl se shora zavolat, že žádný klíč nechce a klíč si nevyzvedl ani později. Klíč proto umístila do předsíně na věšák na kabáty. Uvedla, že klíč byl vidět, navíc řekla i žalobci, že ho tam dala. Pokud byla dotazována, jak se slučuje její potřeba bezpečí s tím, že klíč umístila na viditelném místě, uvedla, že byť byl vidět, má za to, že cizí osoba by ho neviděla. Přes den, pokud byla doma, nechávala odemčeno a zamykala až na noc. Žalobcův klíč byl celou dobu pověšen v odemčené předsíni. Byla přesvědčena, že žalobce mohl do obytné části domu vstupovat během dne kdykoliv, protože nechávala odemčeno, a pokud nebyla doma, byl klíč na věšáku a žalobce o něm věděl. Žalovaná zamykala až na noc a nechávala svůj klíč v zámku dveří. Jako důvod uvedla, že se bála, aby žalobce nepřišel, když bude spát a nezačal jí prohledávat věci, navíc se ho v té době i bála, protože jí různě vyhrožoval, aniž by výhrůžky a příležitosti, při nichž jí mělo být vyhrožováno, jakkoliv specifikovala. K dotazu, jak měl žalobce vstupovat do obytné části domu, tj. do koupelny a WC v noci uvedla, že se mohl doklepat či jí zavolat a ona by ho pustila. Byla přesvědčena, že pokud měla uzamčenu ložnici, kde spala a uzamčený obývací pokoj, určitě by slyšela, kdyby žalobce klepal ve snaze dostat se na WC.

35. Pokud jde o uzamčení ložnice, tu uzamkla v době, kdy žalobce přestal scházet z podkrovního pokoje a spát v ložnici. Proto začala ložnici užívat sama, dala si do ní své osobní věci a zároveň jí i zamkla. Má za to, že to bylo v květnu 2021. Bylo to v době, kdy žalobce, asi pod vlivem pana [příjmení] začal dělat různé věci, které se dotýkali i jejích osobních věcí a proto začala mít potřebu mít je pod uzamčením a pod svou výhradní kontrolou.

36. Při jednání soudu dne 16. 11. 2021 žalovaná uvedla, že žalobce má sice klíče od celé nemovitosti, avšak objektivně je schopen si s nimi odemknout pouze branku na pozemek, a hlavní vchod od domu. Do obytné části se může dostat, pouze pokud použije klíč, který pověsila v předsíni. Klíč od ložnice žalobci nedala, ani mu ho nenabídla. Vjezdová vrata na stání pro auta uzamkla řetízkem a visacím zámkem, klíč od zámku žalobci nedala, protože si o něj nepožádal. Rovněž obě garáže opatřila visacími zámky, k nimž žalobce rovněž klíč neobdržel. Pokud jde o dílnu resp. garáž zbudovanou pod terasou, má za to, že od ní klíč ani nikdy neměl, neboť byla postavena až po té, co se stala vlastníkem nemovitostí.

37. Následně při jednání soudu dne 16. 12. 2021 žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že má za to, že s výjimkou zámku od obytné části domu a ložnice k žádným výměnám nepřistoupila. Uvedla, že pokud jde o garáž umístěnou přímo pod domem (v níž měl žalobce umístěného veterána), od ní naopak neměla klíč ona a získala o až po té, kdy se žalobce v srpnu 2021 (pozn. soudu – tj. po té, kdy žalobce odvolal svůj dar) odstěhoval. Uvedla, že ji nechal odemčenou, a proto, když nereagoval na její výzvu k jejímu uzamčení, opatřila tuto v říjnu 2021 petlicí se zámkem. Zároveň opatřila petlicí a zámkem i druhou nově zbudovanou garáž umístněnou pod parkovacím stáním. Pokud jde o vrata na stání, ty opatřila řetězem kvůli psovi, aby vrata nešla snadno odtáhnout a teprve následně tam přidala zámek, když v srpnu nechal žalobce vrata záměrně odevřená a pes utekl.

38. Žalovaná výslovně popřela, že by před 15. 11. 2021 došlo k situaci, kdy by žalobce nepustila do obytné části domu, do koupelny či WC. Připustila, že žalobce do domu nepustila dne 15. 11. 2021, popřela, že by byla před tím, než přišel žalobce s policií žalobcem informována, že chce přijít, neboť si chce, vyzvednou věci do lázní. Potvrdila, že žalobce nepustila ten den do domu ani za přítomnosti policie, neboť ji o to žalobce nepožádal, neřekl, že chce dovnitř a proč, neustále za něj mluvil někdo jiný, zejména pan [příjmení]. Pozn. soudu Oba účastnici v řízení potvrdili, že si v různých obdobích léta a podzimu 2021 ve svých telefonech blokovali příjem hovorů a zpráv od druhého účastníka. Dne 15. 11. 2021 to byl žalobce, kdo si zablokoval číslo žalované a nemohl tak reagovat na její zprávu či telefonát. Žalovaná připustila, že v době soudního řízení, tj. v době, kdy žalobce v domě od počátku srpna 2021 nebydlí, dům zamyká a nechává klíč v zámku, s tím, že se takto cítí bezpečněji, nechce, aby jí do domu mohl kdokoliv přijít. Je však přesvědčena, že pokud by jí žalobce kontaktoval, že mu přístup do domu umožní.

39. K otázce hrazení nákladů na provoz domu, tj. zejména k hrazení energií, žalovaná uvedla, že si je vědoma, že se smlouvou se zavázala, že je bude hradit, několikrát nabídla žalobci, aby smlouvy s dodavateli převedl na ní, na což žalobce reagoval„ vždyť tu spolu bydlíme, to je můj příspěvek na bydlení“. I jí to přišlo přirozené. K přepisům došlo až po odstěhování žalobce z nemovitosti.

40. Pokud jde o tvrzené bránění žalobci v parkování na pozemku, uvedla, že mu v tom nebránila, a že žalobce po celou dobu soužití parkoval o tři ulice vedle, s tím, že pokud by chtěl parkovat na stání, a měl pocit, že se tam nevejde, stačilo říct a ona by přeparkovala. Shodně uvedla ke garážím, s tím, že nemůže za to, že si žalobce klíče od zámků od ní nevyžádal.

41. Pokud jde o konflikt z dubna 2021, uvedla, že byla opět na návštěvě rodiny v [obec], žalobce jí celý den nezvedal telefon, a proto požádala večer syna, aby jí odvezl do [obec]. Tam našla žalobce úplně opilého, pomočeného, neschopného mluvit a koordinovat své pohyby. Vyloučila, že by se ať již ona či syn s ním dostal do konfliktu. Neví, že by došlo k rozbití či ztrátě počítače a telefonu, jak uváděl žalobce, ani neví, že by o nějaké ztrátě žalobce následně hovořil.

42. Žalovaná popsala konflikt, k němuž mělo mezi účastníky dojít v dubnu 2020, a to tak, že někdy okolo 23 hodiny přišla za žalobcem do podkroví, aby s ním probrala nějako práci, která se měla udělat příští den. Uvedla, že nejdříve něco řešili, pak přešel žalobce do nadávek a strčil jí. V té době byl žalobce opilý. Když upadla na koberec obličejem dolů, vzal jí za límec od svetru a táhl jí po koberci ke schodišti, tak si odřela tvář a zip od svetru jí odřel na krku. Druhý den si nechala zranění ošetřit.

43. Ke konfliktu ze dne 20. července 2021 uvedla, že u ní byly na návštěvě vnoučata. Šla s nimi do lesa. Tam jí volala Ukrajinka, kterou nechala bydlet v karavanu na pozemku, že žalobce vzal do domu pana [příjmení] a jeho partnerku. Žalobce věděl, že si žalovaná nepřeje, aby k nim pan [příjmení] chodil, věděl, že ji to rozčílí, což se také stalo. Vrátila se proto během 10 minut domů a šla za žalobcem do podkroví, kde ho konfrontovala s tím, kdo byl v domě. On to popřel. Proto si šla informaci ještě jednou ověřit k Ukrajince, která jí opětovně potvrdila, že v domě byl pan [příjmení]. Následně šla opět konfrontovat žalobce s touto skutečností a došlo mezi nimi k potyčce. Potvrdila, že se skutečně přetahovali o nůž, dle ní šlo o příborový, resp. steakový nůž se zubatým ostřím a ulomenou špičkou. Potvrdila, že je pravdou, že žalobce, když se přetahovali o nůž, volal o pomoc, překvapilo ji však, že volání měl přes okno slyšet pan [příjmení], který byl na svém pozemku a volal policii, a naopak volání neslyšeli ani vnoučata ani Ukrajinka, když byly v přízemí chaty, resp. venku u chaty. Uvedla, že jí pan [příjmení] později říkal, že čekali s žalobcem na vhodnou situaci, kdy si budou moci prohlédnout dům, měla rovněž za to, že incident byl ze strany žalobce připraven tak, aby ho mohl natočit a zároveň musel být nějak přenášen i k panu [příjmení], aby věděl, kdy má volat policii.

44. Ke konfliktu z 22. 7. 2021 uvedla, že k němu došlo dopoledne, když byl žalobce předsíni. Ona přicházela z verandy a chtěla přejít okolo žalobce dovnitř. Ten vzal lžíci na boty, napřáhl se směrem k ní a řekl jí„ už jsem ti říkal, že tě zlikvidujeme“. Žalovaná pak utekla a následně volala policii, která ji sdělila, že pokud žalobce odjel, není důvod, aby jezdila na místo, a pokud má nějaké zranění, ať se nechá ošetřit. Se zprávou pak může přijít podat oznámení přímo na policii.

45. Podle žalované se žalobce fyzických úroků vůči ní dopustil opakovaně, mimo jiné i v dubnu 2020, kdy se nechala ošetřit u lékaře, ale poprvé to oznámila až dne 22. 7. 2021. Dřívější napadení neoznámila, proto, že jí bylo žalobce líto, uvěřila jeho omluvám.

46. Žalovaná popřela, že by svůj vztah s žalobcem řešila veřejně, že by ho řešila na Facebooku a podobně.

47. Ke svému vztahu se svým manželem uvedla, že i s ohledem na to, že spolu jako manželé nežili téměř dvacet let, byly jejich vztahy dobré. Nikdy neměli potřebu svoji faktickou rozluku řešit rozvodem. Uvedla, že má za to, že i žalobce měl s jejím manželem přátelský vztah, manžel jim jezdil do [obec] pravidelně pomáhat při rekonstrukci a další stavební činnosti. Manžel trávil na [obec] hodně času, třeba i dovolenou. Stejně do [obec] jezdili i synové žalované. Potvrdila, že žalobci řekla při stěhování do [obec] či v době darování chaty, že je připravena se s manželem rozvést a vdát se za žalobce, avšak to od počátku podmiňovala tím, že žalobce přestane pít.

48. Žalobce v řízení předložil několik hlasových nahrávek svých konfliktů s žalovanou a jednu video nahrávku (CD na čl. 67). K jejich pořízení uvedl, že jde o nahrávky pořízené po 20. 4. 2021, neboť o dřívější nahrávky přišel, když se mu při tvrzeném konfliktu ztratil telefon. Nahrávky začal pořizovat, když se rozhodl, že bude chtít vrátit dar, tak aby měl nějaký důkaz o chování žalované k němu. Hlasové nahrávky pořizoval na svůj telefon. Uvedl, že soudu předložil veškeré nahrávky, které pořídil, avšak zároveň tvrdil, že nahrával veškerý kontakt mezi ním a žalovanou, neboť již měl dlouhodobé obavy ze styku s žalovanou. Pozn. soudu, takovému to tvrzení však neodpovídá to, že bylo předloženo 17 nahrávek (z nichž se některé byť s rozdílným názvem se opakují) a jsou pořízeny tři v květnu 2021 a následně až v období od 13. 7. 2021 do 17. 7. 2021.

49. Z předložených audiozáznamů soudu zjistil, že komunikace mezi účastníky byla do značné míry veřejně nepublikovatelná. Žalovaná užívala vulgární výrazy, provokovala, útočila na žalobce. Žalobce věděl, jak svým projevem docílit toho, aby v krátké době žalovaná reagovala způsobem, jaký pro nahrávku a její účel potřeboval. Z nahrávek je jednoznačně patrné, že vztahy účastníků byly v červenci 2021, tj. před odvoláním daru žalobcem, velmi a dlouhodobě vyostřené, neumožňující reálné, klidné soužití účastníků.

50. Nahrávkami č. 06 ze dne 5. 5. 2021 a č. 07 ze dne 7. 5. 2021, č. 08 ze dne 19. 5. 2021 žalobce dokumentoval instalaci zámku obytné části domu, což žalovaná nepopírala. Zároveň dokumentoval, že obytná část domu je uzamčena v průběhu dne, což žalovaná popírala, avšak ze záznamů je patrné, že jsou natáčeny v denní dobu, za světla. Nahrávky však nezabírají samotnou předsíň, tedy nebylo možné ověřit, zda se v ní nachází pověšený klíč (jak tvrdila žalovaná), ani zda by byl tento klíč vidět.

51. Audionahrávkou č. 17 ze dne 6. 7. 2021, dokumentoval způsob komunikace žalované s žalobcem, vymezování žalované proti způsobu užívání nemovitostí žalobcem a zároveň omezování žalobce. Audionahrávkou č. 13 ze dne 13. 7. 2021 dokládal žalobce, že požádal o možnost parkování na pozemku, což mu bylo žalovanou znemožněno, a že byl žalovanou vyzýván, ať si klidně zavolá policii, že na pozemku parkovat nebude, že ho neopravil a ať si parkuje na ulici. Audionahrávkou č. 19 ze dne 13.7.2021 z 13:11 hod dokumentoval jakým způsobem žalovaná o něm hovoří s třetí osobou, že má žalovaná v úmyslu udělat něco, v důsledku čeho bude žalobce zavřen, že žalobce nemá právo hovořit do toho, kdo nemovitosti se souhlasem žalované užívá. Audionahrávkou č. 14 (shodná jako nahrávka č. 18) ze dne 14. 7. 2021 v 19:40 hod dokumentoval způsob užívání koupelny, nemožnost užití sprchovacího koutu, WC, praní, uzamykání prostor na noc. Nahrávkou č. 09 ze dne 15. 7. 2021 bylo dokumentováno, jak je užíváno WC, že je uzamčeno, že žalovaná požaduje po žalobci vyvézt jímku, že není důvod, proč by mu odemykala. Že věci jsou její, že pokud tam nebude žalobce nic dělat, tak není důvod, aby užíval. Z nahrávky vyplývá, že žalobce na záchod chodí na kanál či k sousedům, a že je na kanál i tentokrát odkazován. Audionahrávkou č. 10 ze dne 17. 7. 2021 v 9:46 hod je opětovně dokumentováno, že žalovaná uvádí, že nemá v obytné části domu co dělat, že si již odvezl své věci, že má vypadnout. Žalobce byl vyzván, aby nechodil do koupelny (čas 2:10 nahrávky), žalovaná mu zavřela před nosem, nechce ho pustit na záchod, neboť si ho nekoupil. Audionahrávkou č. 11 ze dne 17. 7. 2021 z 17:30 hod (počínaje časem 3:45 nahrávky) bylo doloženo, že žalobci byla znepřístupněna garáž. Opětovně bylo řešeno uzamčení záchodu, vyhazování žalobce z domu. Výslovný zákaz žalované směřující k odemčení obytné části domu (čas 6:30 nahrávky). Žalovaná sdělila žalobci, že nemovitosti převádí na třetí osobu. Opětovně se řeší přístup na záchod a do garáže. Žalovaná sděluje, že žalobce bude moct užívat nemovitosti jen tehdy, bude-li dělat to co ona (čas 9:37 nahrávky). Dokud se žalobce nebude starat o nemovitosti a domácnost, nemůže očekávat, že je bude moci užívat. V audionahrávce č. 12 ze dne 17. 7. 2021 v 17:46 hod (pozn. soudu pokračování nahrávky č. 11) řeší žalovaná otázku rozsahu práv a povinností žalobce vzhledem k nemovitosti. Znepřístupnění obou garáží žalobci (čas 2:52 nahrávky) a umístnění věcí manžela žalované do garáže a odmítnutí předání klíčů od garáže. Opětovné nevpuštění do garáže (čas 6:00 nahrávky)„ … přijdeš a pískneš a já budu běhat….“. V čase 10:00 nahrávky žalovaná výslovně uvádí, že vyhází žalobci věci z garáže, že se s ním nebude dohadovat. V audionahrávce č. 15 bez data je řešen vstup do obytné části domu, kdy to bylo žalobci odepřeno. V audionahrávce č. 16 bez data je opětovně řešen vstup na záchod, následně je žalobce vpuštěn. Audionahrávka č. 28 ze dne 11. 7. 2021 v 16:06 dokumentuje řešení užívání garáže účastníky, ztráty věcí, rozbití monitoru k počítači a televize, prodej sporných nemovitosti žalovanou (čas 1:40 nahrávky), přestěhování věcí žalobce z jedné garáže do druhé, vzájemné vymezování podmínek pro užívání nemovitostí, dohady o vlastnictví jednotlivých movitých věcí a hrazení nákladů na stavební úpravy nemovitostí. Audionahrávka č. 29 bez data zachycuje názor žalované, že vztah mezi účastníky vyřeší tím, že si vezme hypotéku, kterou přestane platit a dům bude zabaven. Dokumentuje dohady účastníků o přemístění dokladů žalovaného.

52. Žalobce rovněž předložil soudu jednu videonahrávku č. 20 s konfliktem ze dne 20. 7. 2021, k níž uvedl, že si krátce před tím půjčil od známého kameru se záznamem, která se sama spouští, pokud zaznamená ve svém okolí pohyb a následně se sama vypne. Kameru nainstaloval do podkrovního pokoje, do krabice s nářadím. Výslovně uvedl, že soudu předložený záznam nijak neupravoval a nestříhal, že pokud bylo nahrávání přerušeno, stalo se to výlučně v důsledku automatického vypnutí kamery. Kameru pak měl během několika dnů vrátit.

53. Video nahrávka ze dne 20. 7. 2021 začíná na čase 11:20 hod instalací kamery v podkrovním pokoji užívaném žalobcem. Následně nahrávka nezachycuje čas od 11:21 do 12:05 (před ukončením nahrávky je však žalobce stále v závěru kamery a při pohybu), kdy pokračuje zachycením činnosti žalobce v pokoji. Chybí časový úsek od 12:08 do 12:18 a následně je zachycen žalobce při přípravě jídla a jídle. Chybí záznam v čase od 12:21 do 12:24, kdy žalobce pokračuje v jídle, přičemž v uvedeném čase mohl skutečně být mimo čidlo kamery, kamera začala opětovně nahrávat po té, kdy žalobce vstal od stolu. Chybí záznam od 12:26 do 12:29 a od 12:30 do 12:48, a od kdy mohl být žalobce opětovně mimo čidlo kamery. V čase 12:48 je vidět, že žalobce odchází s nožem z místnosti a následně se s ním vrací v 12:49:50, kdy se s ním následně sedá ke stolu s dalším jídlem. Konkrétní tip nože není z nahrávky patrný. Záznam končí v 12:51 a opět pokračuje ve 12:58, kdy někdo žalobci volá a on odchází z pokoje se slovy, že už běží. Kamera zachycuje místnost po dobu 2 minut, což je podstatně déle, než docházelo k jejímu vypnutí v předchozích případech. V 13:01 se žalobce vrací s nějakým předmětem v ruce. Ve 13:03 reaguje žalobce na nějaké volání z venku a opětovně odchází z pokoje. Kamera i nadále zachycuje prázdný pokoj, aniž by se vypnula až do 13:04 a na pozadí žalobce s někým hovoří. Následně záznam pokračuje až v čase 13:19 příchodem žalobce, avšak nahrávání započalo dříve, než ho mohlo zachytit pohybové čidlo. Následně dochází ještě několikrát k přerušení nahrávání. V čase 13:34 je slyšet z domu žalovaná a žalobce telefonuje, přičemž potvrzuje, že má něco (13:34:40) přichystáno. V 13:42 je slyšet chůze po schodech a hlas žalované, která se ptá, co tam dělala [příjmení] s [příjmení]. Je vidět, že žalovaná uhodila žalobce, nadává mu, zakazujeme mu, koho smí vodit domů, následně je slyšet přetahování, žalovaná vzala něco ze stolu, žalobce volá o pomoc, že na něj jde s kudlou, výsměch žalované, která následně nakopne žalobce a po té odchází, chvíli po ní odchází i žalobce, který se vrací v 13:45, hledá telefon, který mu při konfliktu vypadl. Zda žalovaná vzala ze stolu právě nůž, není z nahrávky zjevné. V 13:46 žalobce někomu volá, aby ho informoval o průběhu konfliktu, přičemž je patrné, že volaný ví, proč mu žalobce volá, neboť mu žalobce oznamuje konflikt bez jakéhokoliv úvodu. V 13:48 se vrací žalovaná, a opětovně dochází ke slovnímu konfliktu a nadávkám ze strany žalované. Ta následně odchází a věc řeší s někým dalším v domě či po telefonu, stěžuje si na chování žalobce a uvádí, že žalobce nemá na nic nárok. V 13:53 opět hovoří žalobce s někým obeznámeným a informuje ho o aktuální činnosti žalované. Ve 14:02 přijela policie, ve 14:12 je vidět příchod policie do pokoje a žalobce popisuje svoji verzi události. Ve 14:16 odchází žalobce z pokoje i s policistou, je slyšet žalovanou, která uvádí, že žalobce je opilý, a co všechno dělá. Ve 14:28 přivedla žalovaná do pokoje nějakou ženu s ruským přízvukem, žalobce v pokoji není, a žalovaná jí pokoj ukazuje a sděluje jí, co měla údajně žalobci udělat. Ve 14:30 nahrávka končí.

54. Je patrné, že přerušení nahrávání neodpovídá zcela tvrzení žalobce, že kamera automaticky spouští nahrávání zachytí-li pohyb a automaticky se vypne, přičemž on žádnou úpravu nahrávky nedělal. Úseky bez pohybu jsou různě dlouhé, stejně jako několikrát začala nahrávka, aniž by kamera zaznamenala pohyb, je slyšet zvuky, hovor a teprve následně je vidět před kamerou pohyb. Obdobně je patrné, že situaci žalobce připravil. Stejně není nedůvodná námitka žalované, že volání žalobce nemohl pan [příjmení] slyšet, přesto volal policii, tedy že tak mohl učinit na popud žalobce nebo na základě nějakého signálu, že již ke konfliktu došlo. To však nemění nic na tom, že je patrné, že žalovaná vešla k žalobci do místnosti, a bez jakékoliv provokace ze strany žalobce tohoto rovnou uhodí, přetahuje se s ním, bere něco ze stolu a následně ho nakopne, přičemž mu vulgárně nadává.

55. Z předložených video i audiozáznamů vyplývá, že byly pořizovány žalobcem cíleně za účelem dokumentace chování žalované způsobem podporujícím jeho žalobní tvrzení. Z některých nahrávek je patrné, že to byl sám žalobce, který takovou situaci navodil. Rovněž v případě videozáznamu ze dne 20. 7. 2021 přímo navodil situaci vedoucí k vyprovokování žalované. To však nic nemění na tom, že uvedené nahrávky dokumentují skutečnost, že žalovaná skutečně prostory uzamkla, kladla si podmínky pro užívání nemovitostí ze strany žalobce, opakovaně mu sdělovala, že může nemovitosti užívat, pouze pokud se o ně bude starat, pokud bude platit a podobně, potvrdila, že k uzamčení došlo a klíče od prostor žalobce nemá k dispozici. Situace fyzického napadení žalobce žalovanou zaznamenaná na nahrávce z 20. 7. 2021 je zcela zřejmá (i když přímo neprokazuje tvrzené naznačení útoku žalované na žalobce nožem) a nemůže být omluvena ani tím, že žalobce do domu přivedl cizí osoby proti vůli žalované.

56. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 20. července 2021 (čl. 13) soud zjistil, že žalobce podával vysvětlení k incidentu ze dne 20. července 2021, kdy uvedl, že byl napaden žalovanou, když ta nesouhlasila s tím, že umožnil vstup do domu sousedovi panu [příjmení] a jeho partnerce.

57. Z lékařské zprávy z 21. 4. 2020 (čl. 186) soud zjistil, že se žalovaná dostavila do rehabilitační nemocnice [obec] chirurgické ambulance s tím, že měla být noci z 20. a 21. dubna 2020 doma napadena partnerem, který ji měl opakovaně uhodit do obličeje a následně poté, co se upadla na zem ji táhnout po koberci, čímž došlo k udření v oblasti krku a tváře. Při vyšetření bylo konstatováno, že je žalovaná má odřenou tvář a rovněž má poranění na krku. Ze zprávy nevyplývá, zda zjištěné poranění odpovídá popisu jejich vzniku. Žalovaná zároveň předložila fotografii svých tvrzených zranění (čl. 187), přičemž tyto odpovídají popisu z chirurgie. Z fotografie nelze zjistit, kdy byla pořízena, ani zda k poranění došlo žalovanou popsaným způsobem. Pokud je u vytištěné fotografie rukou dopsáno„ Omluva od p. [příjmení] …“ uvedla žalovaná, že to napsala sama.

58. Z e-mailu ze dne 21. 4. 2021 (čl. 91) soud zjistil, že měl být odeslán z emailové adresy žalobce na emailovou adresu žalované, dne 21. 4. 2021, a že se v něm odesílatel omlouvá, že byl včerejšího dne agresivní, neboť byl hodně opilý, že se omlouvá i synovi žalované. Zároveň slibuje, že už se to nebude opakovat. Žalobce k předloženému emailu uvedl, že si není vědom toho, že by takovýto e-mail odeslal. Na vysvětlení uvedl, že v té době přišel o počítač, právě při konfliktu mezi účastníky dne 20. 4. 2021. Poznámka soudu – jde o noc popisovanou žalobcem v odstavci 18 a žalovanou v odstavci 41 rozsudku.

59. Z otisku obrazovky telefonu žalované (čl. 204-205) soud zjistil, že tato dne 22. 7. 2021 kontaktovala různé osoby, přičemž v 10:50 hodin kontaktovala Policii České republiky, s níž hovořila 14 minut a až o hodinu později poprvé kontaktovala neurologii. Z lékařské zprávy ze dne 20. 7. 2021 z neurologie (čl. 205 2. strana) a z téhož dne z chirurgie (čl. 206) má soud za prokázané, že se žalovaná nechala uvedeného dne ošetřit, objektivně byly zjištěny zhmožděniny na levém předloktí a blokace bederní páteře. Přičemž byla žalované doporučena léčba na zmírnění bolestí (paralen, ibalgin) a chlazení na hematomy a mast na rychlejší vstřebávání. V obou ambulancích uvedla, že byla napadena přítelem, když v chirurgické ambulanci uvedla, že k napadení mělo dojít mezi 10 a 11 hodinou údery kovovou lžící na boty do oblasti předloktí levé ruky s při držení rukou za paži. Následně měla upadnout. Z lékařské zprávy ze dne 17. 8. 2021 (čl. 83) soud zjistil, že jde o následnou zprávu navazující na ošetření žalované ze dne 22. 7. 2021, přičemž z ní vyplývá, že došlo ke zhojení hematomů.

60. Ze shodného prohlášení účastníků má soud za prokázané, že oznámení, které učinila žalovaná ohledně incidentu na policii bylo spojeno ke společnému projednání s incidentem z 20. 7. 2021 (viz. odstavec 19, 43 a 53 tohoto rozsudku) a postoupeno k projednání v přestupkovém řízení městu [obec].

61. Z fotografií konverzace žalované s třetími osobami na Facebooku, konkrétně ze dne 22. července 2021 (čl. 15-19) má soud za prokázané, že žalovaná zveřejnila na svém facebookovém profilu tohoto dne informaci, že měla být opětovně napadena žalobcem avšak, že jí policie řekla, že s věcí nemůže nic dělat a ať případně zajde k lékaři. Různé osoby jí radí, co má dělat, jak má nechat žalobce vykázat z domu, prodat dům i s žalobcem či že jí ho pomohou srazit ze schodů. Žalovaná rovněž v konverzaci konstatuje, že toho dne jí navštívil nějaký právník, který s ním měl řešit, proč ty věci zveřejňuje a že žalobci poškozuje pověst. Sdělení o svém napadení na facebooku učinila po té, kdy hovořila s policií, avšak dříve než se pokusila kontaktovat lékaře (srovnej odstavec 59 rozsudku). Z obsahu konverzace žalované s třetími osobami je zjevné, že nejde o první konverzaci na téma, co vše jí žalobce provádí, či co vše žalobce naopak nedělá.

62. Z potvrzení o přijatém oznámení ze dne 15. listopadu 2021 (čl. 133) soud zjistil, že se na žádost žalobce dostavila do sporných nemovitostí dne 15. listopadu 2021 policie, a to k incidentu, kdy žalobci žalovaná bránila ve vstupu do nemovitosti tj. chaty č.ev. [číslo], když žalobce nemohl odemknout vstupní dveře od domu. Z potvrzení vyplývá, že nemovitost nebyla žalobci zpřístupněna ani za přítomnosti policie, a to ani za účelem převzetí věcí žalobce za přítomnosti policie. Žalovaná měla policii uvést, že umožní vstup žalobci do nemovitosti pouze za přítomnosti svých rodinných příslušníků, výslovně odmítla umožnit vstup za přítomnosti policie.

63. Z kupní smlouvy se dne 18. října 2017 (čl. 134) uzavřené mezi žalobcem, zastoupeným žalovanou, soud zjistil, že touto smlouvou byla prodána bytová jednotka ve výlučném vlastnictví žalobce nacházející se v obci v [obec], a to za cenu 550 000 Kč, která byla připsána na účet ve smlouvě označený. Ve spojení s výpisy z běžného účtu žalobce a prohlášením účastníků má soud za nesporné, že šlo o účet žalované. Z částečného výpisu z bankovního účtu žalobce má soud za prokázané, že žalovaná žalobci na jeho účet zaslal dne 20. listopadu 2017 částku 150 000 Kč a dne 4. 12. 2017 částku 15 000 Kč, přičemž oba účastníci potvrdili, že jde o část kupní ceny z prodeje bytu žalovaného v [obec] určenou na jeho osobní spotřebu (čl. 140).

64. Z bankovní informace vystavené [právnická osoba] (čl. 142) má soud za prokázané, že v období od 8. října 2017 do 15. června 2021 žalobce hradil náklady spojené se spotřebou elektrické energie ve sporných nemovitostech, přičemž výše záloh se pohybovala od 450 Kč do 630 Kč měsíčně. Z téhož dokladu má soud za prokázané, že žalobce hradil náklady spojené se spotřebou vody v témže období.

65. Z darovací smlouvy se zřízením služebnosti užívání ze dne 7. září 2017 (čl. 24) má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela se svým manželem darovací smlouvu, na základě níž nabyla nemovitosti v [obec], přičemž se shodných prohlášení účastníků má soud za prokázané, že jde o chatu původně patřící rodině žalované. Zároveň touto smlouvou byla zřízena služebnost doživotního užívacího práva k nemovitostem pro manžela žalované (jako dárce), a to ve zcela shodném rozsahu práv a povinností jako v darovací smlouvě uzavřené mezi účastníky dne 25. září 2017. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 20. 7. 2021 z [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] (čl. 27) má soud za prokázané, že uvedenou chatu žalovaná následně darovala svému synovi, a to smlouvou ze dne 22. 6. 2021 s právními účinky ke dni 23. 6. 2021, tj. dříve, než žalobce oznámil žalované odvolání svého daru.

66. Soudu byl při jednání předložen telefon žalované, konkrétně konverzace žalobce s žalovanou, kterou soud namátkově od dubna 2020 do června 2021 přečetl. Vždy je období, kdy spolu účastníci komunikují normálně, vzájemně si posílají vzkazy ohledně místa svého pobytu, věcí, které je třeba zařídit, obstarání psa apod. Následuje období se zprávami, kdy zejména žalovaná uvádí, jaké výhrady má k chování žalobce a co jí na jeho chování vadí. V předložených zprávách nebyly zjištěny zprávy, z nichž by bylo možné usoudit na konflikt ze dne 20. 4. 2020 (viz. odstavec č. 42 a 57 tohoto rozsudku), včetně tvrzené omluvy žalobce. Obdobně ve zprávách nebylo zachyceno období okolo vánoc 2020, které oba účastnici před soudem popisovali velmi emotivně a velmi rozdílně. Rovněž na jaře 2021, tj. v době konfliktu z dubna 2021 a doby výměny klíčů, soud nedohledal žádnou zprávu, v níž by byl žalobce informován o tom, že klíče od vstupních dveří do obytné části nemovitosti si může buď od žalované převzít, nebo kde jsou umístěny. Stejně nebyla nalezena žádná zpráva, jíž by se žalobce domáhal vstupu do uzamčené části nemovitostí, vydání věcí, vydání klíčů apod.

67. Na základě shora uvedených důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, dle něhož žalobce darovací smlouvou ze dne 25. 9. 2017 daroval žalované nemovitosti uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Zároveň žalovaná zřídila žalobci služebnost doživotního užívacího práva k celým darovaným nemovitostem, a to bez jakéhokoliv omezení a toto právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí. Žalovaná však svůj závazek strpět užívání předmětu daru žalobcem bez jakéhokoliv omezení porušila, když postupně uzamkla obytnou část domu, ložnici, a následně i garáže a vjezd na pozemek. Rovněž omezovala užívání nemovitosti žalobcem různými podmínkami, za nichž má žalobce nemovitost užívat. Žalobce odstoupil od darovací smlouvy, tj. odvolal dar přípisem ze dne 20. 7. 2021, který byl žalované doručen za přítomnosti notáře dne 22. 7. 2021.

68. Soud zamítl provedení důkazu listinami - čestné prohlášení [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], fotografií z pobočky ČEZ [obec], zprávami [právnická osoba], usneseními MÚ ze dne 19. 8. 2020, inspekční zprávou ze dne 23. 10. 2009, výpisy z účtu žalobce za období za měsíc květen 2019 a květen 2020, toxikologického posudku k ověření závislosti žalobce na alkoholu, oznámení o provedení prací [právnická osoba] distribuce ze dne 19. 8. 2021, rozhodnutí o kolaudaci garáže ze dne 17. 9. 2018 a daňovým dokladem o koupi zámků, výtahem zpráv textových mezi žalovanou a žalobcem a panem [příjmení] založené na čl. 153 – 161 z podzimu 2021 a fotodokumentace pořízená žalobcem v roce 2021. Dále znaleckým posudkem PhDr. [jméno] [příjmení] na čl. 105 (s výjimkou fotografií provedených k důkazu při účastnickém výslechu žalobce dne 16. 11. 2021) vč. výslechu znalkyně. Rovněž i provedení důkazu výslechem [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], advokáta Mgr. [příjmení], [jméno] [příjmení], výslechem pracovníků ČEZ, výslechem [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Soud měl provedenými důkazy skutkový stav, na základě něhož rozhodoval za prokázaný, přičemž prokázání dalších tvrzení účastníků již pro své rozhodnutí nepovažoval za potřebné.

69. Po právní stránce soud věc hodnotil podle ustanovení § 2072 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jako „o. z.“) dle něhož, ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

70. Podle § 1257 o.z. může být věc zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Podle § 1283 o.z. se služebností užívacího práva uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Změní-li se tyto potřeby po zřízení služebnosti, nezakládá to uživateli právo na její rozšíření. Podle § 1284 o.z. nese vlastník věci všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit.

71. Z citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že vlastník služební věci (nemovitostí) je povinen strpět její užívání oprávněnou osobou, jíž svědčí právo věcného břemene, a to ve sjednaném rozsahu. Tomu odpovídá právo oprávněného užívat věc (nemovitosti) pro svoji potřebu a potřebu své rodiny, přičemž je v jejím užívání omezen pouze povinností šetřit podstatu služební věci, do níž nesmí zasahovat. Oprávněný může z užívání věci vyloučit každého včetně vlastníka věci (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4747/2015 či 22 Cdo 1726/2007).

72. Soud má za prokázané, že žalovaná postupně zasahovala do práva žalobce neomezeně užívat předmět věcného břemene, tj. celé darované nemovitosti. Zejména uzamčením obytné části nemovitosti, uzamčením ložnice, stanovováním podmínek pro užívání nemovitostí žalovaných nemajících oparu v dohodě o zřízení věcného břemene (srovnej odstavec č. 3, 51 a 53 tohoto rozsudku), vyklízením věcí žalobce bez jeho souhlasu a umísťováním či vyslovením souhlasu s umístěním věcí v nemovitosti třetím osobám, umožnění užívání nemovitostí či jejích částí třetím osobám (např. manželovi, Ukrajincům – srovnej např. odstavec č. 51 tohoto rozsudku) bez souhlasu žalobce jako jediného oprávněného uživatele nemovitostí.

73. Soud naopak nepovažoval za porušení práv žalobce z věcného břemene, pokud ten hradil náklady spojené se spotřebou elektřiny, vody apod. a dále pokud i z jeho prostředků docházelo k opravám a údržbě nemovitostí, když oba účastníci v řízení shodně uvedli, že to byla jejich dohoda. Porušením jeho oprávnění z věcného břemene rovněž nebyla skutečnost, že nemovitosti užívala spolu s ním i žalovaná, neboť jak vyplynulo z výpovědi obou účastníků, úmysl obou účastníků bylo užívat nemovitosti společně po dobu svého partnerského soužití. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce svůj souhlas s užíváním nemovitosti žalovanou odvolal a ani to v řízení netvrdil.

74. Žalovaná tím, že omezila v rozporu se zákonem oprávnění žalobce vyplývajícímu z věcného břemene a neumožnila mu nemovitost užívat, ač k tomu byla vyzvána (neméně v případech dokumentovaných nahrávkami – viz. odstavec č. 51 tohoto rozsudku), porušila úmyslně dobré mravy, jednala v přímém rozporu se svým závazkem umožnit žalobci nerušené užívání celého předmětu daru. Žalobci tak vzniklo právo od darovací smlouvy odstoupit, a požadovat vrácení daru, což učinil přípisem ze dne 20. 7. 2021, doručeným žalované dne 22. 7. 2021. Odstoupil-li žalobce od darovací smlouvy, zanikly účinky darování a žalobci bylo obnoveno jeho vlastnické právo k předmětu sporu. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. rozsudku).

75. Nelze přehlédnout, že žalovaná nabyla darovací smlouvou majetek v několikamilionové hodnotě a jako protihodnotu se zavázala k nerušenému a neomezenému užívání celých uvedených nemovitostí, a to bez nároku na jakýkoliv finanční příspěvek žalobce spojený s jejich užíváním, úhradou nákladů spojených s užíváním (např. elektřina, voda, odpad, daně) a jejich údržbou. Rozsah sjednaného věcného břemene (a to i za situace, kdy zároveň nebylo sjednáno spoluužívání nemovitostí žalovanou či jí nebyly vymezeny části nemovitostí, jež by byla žalovaná rovněž oprávněna užívat vedle žalobce, jako oprávněného z věcného břemene), není ve zjevném nepoměru k hodnotě nabytého majetku. Dospěla-li žalovaná, jak uváděla v řízení, že soužití s žalobcem není možné, či že žalobce svého postavení zneužívá, či že služební věc (nemovitosti) poškozuje, bylo na žalované, aby buď upustila od svého spoluužívání nemovitostí, nebo aby se takovému chování bránila postupem práva (od výzvy k upuštění takového chování, přes případnou žalobu, jíž by se domáhala upuštění od škodlivého jednání či náhrady škody na předmětu sporu, až po žalobu na omezení či zánik věcného břemene).

76. Odstoupení od darovací smlouvy žalobcem nebrání skutečnost, že součástí původní pozemkové parcely parc. [číslo] resp. z ní oddělené parcely parc. č. St. [číslo] se stala garáž, neboť tato stavba se ve smyslu ustanovení § 506 o. z. stala součástí pozemku. Bude následně na účastnících, aby si vyrovnali z případného zhodnocení předmětu daru provedeného žalovanou.

77. Soud s ohledem na svůj závěr, že zjevným porušením dobrých mravů proti dárci je již samotné opakované porušení jeho oprávnění z věcného břemene, neprováděl další dokazování směřující k prokázání vzájemných vztahů účastníků, nevhodnosti chování každého z účastníků, resp. zda takového chování bylo vyvolána předchozím chováním druhého z nich.

78. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 66 468 Kč Tyto náklady sestávají: ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky o) 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., o) 3 100 Kč za sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., o) 3 100 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu (před prvním jednáním ve věci samé) dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne 15. 11. 2021, o) 12 400 Kč (4 x 3 100 Kč) za účast na jednání soudu od 9:00 do 15:40 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 11. 2021, o) 9 300 Kč (3 x 3 100 Kč) za účast na jednání soudu od 9:00 do 14:15 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 12. 2021, o) 6 200 Kč (2 x 3 100 Kč) za účast na jednání soudu od 13:00 do 17:15 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 1. 2022, o) 3 100 Kč za sepis závěrečného návrhu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a o) 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 2. 2022 včetně čtrnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., Z cestovní náhrady podle § 13 a. t. za 4 cesty z [obec] do [obec] a zpět k jednáním soudu v délce 60 km (cesta tam a zpět, osobním automobilem se spotřebou 6,7 l nafty na 100 km a náhrada za ztrátu času v rozsahu 4 půlhodin (za cestu tam a zpět) v celkové částce 3 200 Kč z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 50 800 Kč ve výši 3 868 Kč.

79. Soud nepřiznal žalobci požadovanou náhradu za podání ze dne 14. 4. 2021, neboť žádné takové podání ve věci nebylo soudu učiněno (řízení ve věci bylo zahájeno dne 22. 7. 2021), dále za nahlížení do spisu dne 1. 11. 2021, když k uvedenému dni byla obsahem spisu pouze podání účastníků a rozhodnutí o předběžném opatření, která měl žalobce k dispozici, čemuž odpovídá i délka nahlížení do spisu v rozsahu 13 minut. Soud rovněž nepřiznal žalobci náhradu za poradu s klientem konanou dne 7. 12. 2022, jejímž obsahem mělo být vymezení skutkových tvrzení a důkazních návrhů v návaznosti na výzvu soudu, avšak soud žádné poučení a výzvu účastníkům na jednání dne 16. 11. 2021 nedal, přičemž jednání bylo odročováno za účelem účastnického výslechu žalované. Rovněž soud nepovažoval za účelný úkon podání soudu ze dne 9. 12. 2021, jímž žalobce označil důkazy na podporu svých tvrzení obsažených v žalobě a své svědecké výpovědi, když tyto měli být soudu předloženy již spolu s žalobou. Za účelný soud nepovažoval ani poradu s klientem 5. 1. 2022, jejímž obsahem měla dle potvrzení předloženého soudu být projednání doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů, když toto jednání proběhlo po té, kdy soud řízení den 16. 12. 2021 a soud účastníkům neposkytl koncentrační lhůtu.

Poučení