18 C 190/2022 - 193

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Němečkovou ve věci žalobce: [Anonymizováno], IČ [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupen Mgr. [Jméno zainteresované osoby 0/0], advokátem [Adresa zainteresované osoby 0/1] proti žalovanému: [Anonymizováno], IČ [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupen [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokátkou [Adresa zainteresované osoby 1/0] o zaplacení částky 25 967,76 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Návrh žalobce, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Návrh žalobce, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokátky [Adresa zainteresované osoby 1/0], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Žalobce se svým návrhem z [datum] domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaný s původním dodavatelem, a to společností [právnická osoba]., nyní [právnická osoba]., uzavřel dne [datum] smlouvu o dodávce tepelné energie č. [hodnota], na základě které se zavázal dodávat žalovanému do sjednaného odběrného místa tepelnou energii. Za tuto dodávku vystavil žalobce žalovanému dne [datum] fakturu č. [hodnota] znějící na částku [částka] a dne [datum] fakturu č. [hodnota] znějící na částku [částka]. Žalovaný tak za dodávku tepelné energie dluží žalobci celkem částku [částka]. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na skutečnost, že má vůči žalobci pohledávku přesahující pohledávku žalobce s tím, že žalobce svévolně a bez stavebního povolení ukončil provoz sítě distribuce tepelné energie a žalovaný tak musel nahradit zařízení, které do [datum] sloužilo pro dodávku tepelné energie dobudováním nové části systému vytápění zahrnující i nový samostatný zdroj tepelné energie. Vybudování samostatného zdroje představovalo destruktivní zásah do stavby v majetku žalovaného, když žalobce vypověděl smlouvu o dodávce tepelné energie až dne [datum], tj. jen půl roku před ukončením jejich dodávek. Žalovaný pak tuto výpověď smlouvy považuje za neplatnou, neboť žalobce nebyl v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami svého právního předchůdce, které byly nedílnou součástí smlouvy, kterou žalovaný s právním předchůdcem žalobce uzavíral, oprávněn bez udání důvodu smlouvu vypovědět. Žalovaný má tak vůči žalobci právo na náhradu škody, neboť z jeho strany došlo k porušení ust. § 77 odst.1 zák.č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen „zákon“), když tato škoda spočívá v nákladech, které žalovaný musel vynaložit na zbudování nového zdroje tepelné energie. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum] č.j. [spisová značka], na základě kterého soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím a náklady spojenými s uplatněním pohledávky a nahradit žalobci náklady řízení. Rozsudek soudu prvého stupně byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka] a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Soud v průběhu řízení provedl důkaz smlouvou o dodávce teplené energie evidenční č. [hodnota] z [datum], odběrovým diagramem na dodávku tepelné energie z [datum], přílohou č. [hodnota] – cenová pravidla pro tepelnou energii a nosná média, fakturou č. [hodnota] včetně přílohy, fakturou č. [hodnota] včetně přílohy, upomínkou z [datum], [datum], [datum], přípisem zasílaným žalovanému z [datum], výzvou k zaplacení dlužné částky z [datum] včetně podacího archu, sdělením z [datum], dopisem zasílaným žalobcem žalovanému ze [datum], [datum], fakturou č. [hodnota], reakcí na výpověď smlouvy z [datum], dopisem z [datum], výpovědí smlouvy o dodávce tepelné energie z [datum], rozhodnutím ERÚ o změně rozhodnutí o udělení licence z [datum] a [datum], fakturou č. [hodnota] znějící na částku [částka], odpovědí na zaslanou výpověď smlouvy o dodávce tepelné energie z [datum], výpovědí smlouvy o dodávce tepelné energie z [datum], výpisem z účtu žalovaného z [datum], obchodními podmínkami [právnická osoba]., fakturou č. [hodnota], rozhodnutím Energetického regulačního úřadu z [datum] č.j. [Anonymizováno]-ERÚ, úplným výpisem z obchodního rejstříku žalobce, potvrzením společnosti [právnická osoba]. z [datum], obchodními podmínkami platnými od [datum], obchodními podmínkami účinnými od [datum], obchodními podmínkami účinnými od [datum], obchodními podmínkami účinnými od [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa], dne [datum] smlouvu o dodávce tepelné energie, na základě které se [právnická osoba]. zavázala dodávat žalovanému do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa] a [Anonymizováno], [adresa], tepelnou energii za podmínek sjednaných ve smlouvě s tím, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný se za dodávku tepelné energie zavázal hradit společnosti [právnická osoba]. ceny sjednané ve smlouvě. Smlouva je podepsána oběma smluvními stranami a obsahuje další práva a povinnosti obou smluvních stran. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky společnosti [právnická osoba]. V čl. 4 smluvních podmínek [právnická osoba]. jsou uvedeny způsoby změny a zrušení smlouvy, když v čl. 4 bod 4.9 je uvedeno, že dodavatel je oprávněn vypovědět písemně tuto smlouvu pouze pokud a) zanikne některá z podmínek dodávek stanovené v § 77 odst.1 písm. a) – e) energetického zákona, za b) dodavateli vznikne právo na odstoupení od smlouvy s tím, že výpovědní lhůta činí šest měsíců a počíná běžet prvého dne následujícího po doručení výpovědi odběrateli (smlouva, obchodní podmínky). dnem [datum] je datováno rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (dále jen „ERÚ“) týkající se rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence, když ERÚ rozhodl o novém rozhodnutí o udělení licence č. [tel. číslo] tak, že licence společnosti [Anonymizováno] na výrobu tepelné energie se uděluje na dobu do [datum] (rozhodnutí ERÚ z [datum]). dnem [datum] je datováno rozhodnutí ERÚ o udělení licence č. [tel. číslo] pro žalobce týkající se rozvodu tepelné energie s tím, že licence je poskytována na dobu neurčitou (rozhodnutí ERÚ z [datum]). dnem [datum] je datováno rozhodnutí ERÚ, v rámci kterého byla společnosti [právnická osoba] uložena povinnost nad rámec vlastní licence dodávat teplenou energii vyrobenou v plynové kotelně ev.č. [hodnota] s názvem [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], kód [Anonymizováno] v obci [adresa] pro řádný provoz výroby a rozvodu tepelné energie tomuto subjektu od [datum] do [datum] s tím, že společnosti [právnická osoba] se ukládá povinnost poskytnout společnosti [právnická osoba] energetické zařízení specifikované ve výroku I. tohoto rozhodnutí a umožnit výkon licencované činnosti, a to od [datum] do [datum] (rozhodnutí ERÚ z [datum]). dnem [datum] je datována výpověď smlouvy o dodávce tepelné energie od žalobce žalovanému s tím, že tento v souladu s č.l.4 odstavec 4.7. písm. c) obchodních podmínek vypovídá smlouvu o dodávce tepelné energie, když dodávka tepelné energie bude ukončena k [datum] (výpověď smlouvy z [datum]). na výpověď smlouvy reagoval žalovaný dopisem z [datum] tak, že tuto výpověď považuje za neplatnou s tím, že dodavatel má smlouvě výpověď povolenou pouze ve vyjmenovaných situacích, mezi kterými není ukončení provozu teplárenské sítě uvedeno (odpověď na výpověď z [datum]). dopisem ze dne [datum] sděloval žalobce statutární zástupkyni žalovaného, že se na něj obrátil jeho kolega pan [Anonymizováno] s žádostí o pomoc při řešení záležitosti spojené s ukončením dodávky tepelné energie do objektu na adrese [adresa] a [Anonymizováno], [adresa]. Z obsahu listiny vyplývá, že žalovanému bylo v létě roku [Anonymizováno] a v následující komunikaci oznámeno, že žalobce se rozhodl ukončit provozování soustavy zásobování tepelnou energií v lokalitě k [datum] s tím, že za tímto účelem žalobce oslovil všechny odběratele s návrhem na náhradní řešení dodávek tepelné energie do jejich nemovitostí. V dopise je dále uvedeno, že žalobce nehodlá odpojit objekt žalovaného od zdroje CZT, ale hodlá ukončit provozování celého systému CZT v lokalitě s tím, že žalovaný by měl bezodkladně zahájit přípravu realizace výstavby nového zdroje (dopis z [datum]). dne [datum] vystavil žalobce žalovanému fakturu č. [hodnota] za dodávku tepla do odběrného místa na adrese [adresa] znějící na celkovou částku [částka] s tím, že od této částky byla odečtena žalovaným zaplacená záloha ve výši [částka] a k úhradě tak zbyla částka [částka] (faktura z [datum]). žalobce vystavil žalovanému za dodávku tepla do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa] fakturu č. [hodnota] znějící na částku [částka], když tato byla splatná dne [datum] (citovaná faktura). dopisem ze dne [datum] upomenul žalobce žalovaného o nedoplatek za dodávku tepla do sjednaného odběrného místa na základě žalobcem vystavených faktur č. [hodnota] a [Anonymizováno] v celkové výši [částka] (výzva z [datum]). dopisem ze dne [datum] právní zástupce žalobce upomenul žalovaného o úhradu dlužné částky za dodávku tepla so sjednaného odběrného místa v celkové výši [částka] (výzva k zaplacení z [datum], podací arch). dnem [datum] je datován dopis žalobce žalovanému, ve kterém s ohledem ukončení platnosti stávajících smluv na dodávku tepelné energie a ukončení licencované činnosti na dodávku a rozvod tepelné energie žádá o zpřístupnění předávací stanice z důvodu končeného odečtu měřidel a demontáže měřících zařízení, které jsou ve vlastnictví žalobce. V dopise je dále uvedeno, že odečet a demontáž měřidel budou provedeny dne [datum] ve 14:00 hod. (dopis z [datum]). od [datum] jsou v platnosti obchodní podmínky žalobce, které nahradily dřívější obchodní podmínky vydané dle ust. § 273 obchodního zákoníku – zákon č. 513/1991 Sb. (dále jen „obch. zák,“) Článek 4 upravuje vznik, změnu, zrušení a zánik smlouvy, když v bodě 4.4 je uvedeno, že smlouva zaniká uplynutím doby jejího trvání, pokud byla uzavřena dobu určitou, výpovědí, písemnou dohodou smluvních stran, odstoupením nebo zánikem některé smluvní strany bez právního nástupce. V čl. 4 bod 4.7 je uvedeno, že dodavatel je oprávněn vypovědět písemně tuto smlouvu kromě jiného v případě smlouvy uzavřené na dobu neurčitou bez uvedení důvodu; není-li ve smlouvě výslovně uvedeno jinak, má se za to, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou (smluvní podmínky). dne [datum] vystavila společnost [jméno FO], sídlem [adresa] žalovanému fakturu č. [hodnota] znějící na celkovou částku [částka], a to za dodávku materiálu a dokončení výměníkové stanice v bytovém domě [adresa] a [Anonymizováno] (citovaná faktura). žalobce je zapsán v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [Anonymizováno] od [datum], původně pod obchodní firmou [právnická osoba] [Anonymizováno]., nyní pod obchodní firmou [právnická osoba]. se sídlem [jméno FO] [Anonymizováno], [adresa], IČ [IČO]. Žalobce má jako předmět podnikání kromě jiného zapsáno výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 – 3 živnostenského zákona, výroba tepelné energie, rozvod tepelné energie a výroba elektřiny. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce rovněž vyplývá, že na žalobce, jako na společnost nástupnickou přešla část jmění společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa], jako společnosti rozdělované určená projektem rozdělení vyhotoveným dne [datum] s tím, že rozhodným dnem rozdělení bylo datum [datum]. Zápis byl proveden do obchodního rejstříku dne [datum] a změna stanov z [datum] pak byla zapsána k [datum] (výpis z obchodního rejstříku žalobce). právní předchůdce žalobce i žalobce vydávali v průběhu trvání smluvně závazkového vztahu se žalovaným obchodní podmínky, které upravovaly další práva a povinnosti obou smluvních stran., a to včetně vymezení pojmů a zkratek ve všeobecných obchodních podmínkách uvedených a dále možnosti způsobu ukončení smluvně závazkového vztahu, a to ať již výpovědí, odstoupením nebo ukončením závazku z jiných důvodů - např. zániku jedné ze smluvních stran bez právního nástupce) (citované obchodní podmínky. Po takto provedeném a doplněném dokazování soud uzavřel, že není možné podané žalobě vyhovět. Mezi účastníky bylo nesporným, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o dodávce tepla do sjednaného odběrního místa na adrese [adresa] a [Anonymizováno], [adresa], rovněž tak, že toto teplo bylo do nemovitosti dodáváno. Nesporným bylo také to, že žalobce zaslal žalovanému v prvé polovině roku [Anonymizováno] výpověď smlouvy o dodávce tepla, když žalovaný s touto výpovědí nesouhlasil a uváděl, že je tato neplatná. Nesporným bylo rovněž i to, že teplo za shora uvedené období, tj. roku [Anonymizováno], bylo do nemovitosti žalovaného skutečně dodáno. Nesporným bylo rovněž i to, že k [datum] žalobce přestal dodávat žalovanému teplo, žalovaný si zřídil v domě, který spravuje, kotelnu, za jejíž montáž zaplatil [částka], když k zaplacení této částky žalobce v průběhu řízení vyzval a v podání ze dne [datum] uplatnil námitku započtení, když podání bylo žalobci doručeno dne [datum]. Nesporným bylo rovněž i to, že žalobce ukončil licencovanou činnost dodavatele a provozovatele soustavy zásobování tepelnou energií, když licence mu byla zrušena ERÚ na vlastní žádost. Spornou skutečností zůstalo to, zda se žalobce vůči žalovanému důvodně domáhá úhrady jím fakturované částky za dodávku tepla, když žalovaný poukazoval na to, že výpověď smlouvy o dodávce tepla je neplatná, žalovanému v souvislosti s ukončením dodávky tepla ze strany žalobce vznikly náklady spočívající v nutnosti zbudovat novou stanici pro dodávku tepla, které převyšují žalobcem fakturovanou částku a žalovaný svoji pohledávku vůči žalobci spočívající v nákladech na vybudování nového zdroje tepla do výše žalované fakturované částky započetl. S ohledem na procesní obranu žalovaného se tak soud v rámci svého rozhodnutí zabýval tím, zda žalobce platně ukončil smluvně závazkový vztah se žalovaným a rovněž tím, zda je důvodná námitka započtení uplatněná žalovaným v průběhu řízení. [jméno FO] tomto místě soud nejprve poznamenává, že při posouzení ukončení smluvně závazkového vztahu mezi účastníky vycházel z obsahu smlouvy, která mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena a rovněž tak z obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí této smlouvy, tj. obchodních podmínek účinných od [datum] vydaných společností [právnická osoba]. Dle názoru soudu není možné, aby žalobce za trvání smluvně závazkového vztahu jednostranně měnil obchodní podmínky, které upravují další práva a povinnosti obou smluvních stran, která nejsou ve smlouvě rozvedena, když tyto obchodní podmínky dle smlouvy tvoří její nedílnou součást. Kormě toho nelze odhlédnout ani od toho, že žalobce ani netvrdil a tím méně prokázal, že by žalovaného s novými obchodními podmínkami jakýmkoli způsobem seznámil a že by je tento alespoň vzal na vědomí. Je tak dle názoru soudu třeba vycházet ze zásady právní jistoty při uzavírání smluvně závazkového vztahu, tedy z toho, že sjednané podmínky tohoto smluvně závazkového vztahu budou platné až do jeho ukončení, resp. že k jejich změně může dojít pouze se souhlasem obou smluvních stran. Jinak řečeno, pokud žalobce při posouzení platnosti ukončení smluvně závazkového vztahu se žalovaným odkazoval na obchodní podmínky žalobce účinné od roku [Anonymizováno], kde je kromě jiného uvedena možnost ukončení smlouvy výpovědí oběma smluvními stranami, pak soud tuto skutečnost při svém rozhodnutí nemohl zohlednit. Výše uvedený právní názor týkající se toho, že při ukončení smluvně závazkového vztahu je třeba vycházet z obchodních podmínek účinných od [datum] vydaných společností [právnická osoba]. potvrdil i odvolací soud, který uzavřel, že jednostranná změna obchodních podmínek není přípustná, pokud takováto možnost nebyla výslovně stranami ujednána. Judikatura se přitom ustálila v tom, že ani obchodní zákoník, dle kterého je třeba smluvně závazkový vztah mezi účastníky posuzovat (zák.č. 513/1991 Sb., dále jen „obch.zák.“), neboť účastníci ani netvrdili a tím méně prokázali, že by svůj vztah ze smlouvy uzavřené v roce [Anonymizováno] podřídili občanskému zákoníku, a ani takováto skutečnost nevyšla jinak v řízení najevo, tak ani občanský zákoník nestanoví pro obchodní podmínky, které jsou součástí smlouvy, jiný režim jejich změny než pro smlouvu samotnou. Nevyhradí-li si proto účastníci ve smlouvě nebo obchodních podmínkách, které jsou její součástí, zvláštní způsob změny obchodních podmínek, řídí se předpoklady pro jejich změnu zákonnou úpravou pro změnu obsahu smlouvy samotné (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 23 Cdo 10981/2012). Ani změna právní úpravy (tj. zrušení obchodního zákoníku) na platnosti obchodních podmínek jako součásti smluvního ujednání nemá vliv (srovnej např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp.zn. 5 Cmo 55/97). Jak vyplývá z obchodních podmínek účinných od [datum], byla změna obchodních podmínek návrhem dodavatele možná a byl upraven proces návrhu, akceptace, případně následků spojených s tím, že návrh na změnu akceptován nebude. Vzhledem k tomu, že žalobce v podaném návrhu netvrdil, že by na webových stránkách [právnická osoba]. zveřejnil návrh změny obchodních podmínek z roku [Anonymizováno] a ani že by o změně žalovaného v souvislosti se smlouvu, která je předmětem tohoto řízení, jakkoli informoval, byl žalobce odvolacím soudem poučen dle ust. § 118a o.s.ř. o nutnosti doplnit skutková tvrzení o tom, že byla dodržena sjednaná pravidla pro přijetí změny obchodních podmínek včetně následku v podobě neúspěchu v řízení. S ohledem na to, že žalobce ani přes procesní poučení odvolacího soudu svá skutková tvrzení řádně nedoplnil, bylo odvolacím soudem v intencích rozhodnutí soudu prvého stupně uzavřeno, že v posuzovaném případě nedošlo ke změně obchodních podmínek a že pro obsah práv a povinností účastníků je tak relevantní obsah smlouvy z roku [Anonymizováno] a obchodní podmínky účinné od [datum]. Na výše uvedeném právním názoru soudu pak nemůže ničeho změnit ani to, že žalobce následně, a to po obchodních podmínkách účinných od roku [Anonymizováno], zveřejňoval řádně na internetových stránkách žalobce změny obchodních podmínek s tím, že o těchto změnách informoval své klienty, neboť v obchodních podmínkách účinných od [datum] byla specifikována změna obchodních podmínek, tedy upraven proces jejich změny, S ohledem na to, že tyto obchodní podmínky byly nedílnou součástí smlouvy, nebylo možné, aby došlo k jejich změně jiným způsobem, než takovým, jakým bylo možné změnit smlouvu. Následně právním předchůdcem žalobce, resp. žalobcem předložené smluvní podmínky a specifikace provádění jejich změn, které již byly v souladu s obsahem těchto smluvních podmínek, pak není s poukazem na shora uvedené relevantní, neboť pro posouzení toho, zda žalobce řádně ukončil smluvně závazkový vztah se žalovaným v intencích sjednané smlouvy a smluvních podmínek bylo nutné vycházet z obchodních podmínek účinných od [datum]. Za popsaného právního stavu se pak soud, a to i v intencích rozhodnutí Městského soudu v Praze, který je pro něj závazný (ust. § 226 odst. 1 o.s.ř.) zabýval obsahem smluvních podmínek účinných od [datum], a to konkrétně článkem 4, ve kterém jsou upraveny podmínky zániku smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. V čl. 4, bod 4.4 obchodních podmínek je uvedeno, že smlouva zaniká a) uplynutím doby jejího trvání, pokud byla uzavřena na dobu určitou, b) výpovědí, pokud se jedná o smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou, není-li ve smlouvě výslovně uvedeno jinak, má se za to, že byla uzavřena na dobu neurčitou, c) písemnou dohodou smluvních stran, d) odstoupením, e) zánikem některé smluvní strany bez právního nástupce. V čl.4, bod 4.7 je pak uvedeno, že kterákoli ze smluvních stran je oprávněna od smlouvy jednostranně odstoupit a) pokud bude vydáno rozhodnutí o úpadku druhé smluvní strany nebo byl insolvenční návrh vůči druhé smluvní straně zamítnut pro nedostatek majetku, b) v případě opakovaného prodlení druhé smluvní strany s úhradou platby za teplo nebo jiného peněžitého závazku po dobu delší než 15 dnů, za podmínky, že odstupující strana ke splnění závazku druhou smluvní stranu nejprve písemně vyzvala, c) z důvodů stanovených obchodním zákoníkem. V čl.4, bod 4.9 je uvedeno, že dodavatel je oprávněn vypovědět písemně tuto smlouvu pouze, pokud a) zanikne některá z podmínek dodávky stanovené v § 77 odst.1 písm.a) – d) zákona, b) dodavateli vznikne právo od smlouvy odstoupit s tím, že výpovědní lhůta činí šest měsíců a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi odběrateli. Pokud se týká výše uvedených smluvních podmínek účinných od [datum], které byly nedílnou součástí smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, pak je dle názoru soudu třeba z logického a gramatického výkladu uzavřít, že čl. 4, bod 4.4 obchodních podmínek upravuje v obecné podobě způsoby zániku smluvně závazkového vztahu, tj. že k zániku závazku dojde uplynutím doby, že je možné ukončit smluvně závazkový vztah výpovědí, dohodou smluvních stran, odstoupením a rovněž tak, že dojde k zániku smluvně závazkového vztahu zánikem některé smluvní strany bez právního nástupce. V bodě 4.7 čl.4 je upraven způsob zániku, resp. důvody zániku při jednostranném odstoupení od smlouvy a v bodě 4.9 čl.4 jsou pak uvedeny důvody, pro které dodavatel je oprávněn vypovědět uzavřenou smlouvu. Důvody výpovědi u dodavatele jsou pak pouze dva, a to pro případ, že zanikne u dodavatele některá z podmínek dodávky ustanovené v § 77 odst.1 písm.a) – d) zákona nebo že dodavateli vznikne právo od smlouvy odstoupit. Dle názoru soudu je tak třeba uzavřít, že čl.4, bod 4.4. obchodních podmínek upravuje obecně způsoby zániku smluvně závazkového vztahu (uplynutím doby, výpovědí, odstoupením apod.), když bod 4.9 týkající se možnosti ukončení smluvně závazkového vztahu ze strany dodavatele je článkem „speciálním“ k bodu 4.4 čl.4 obchodních podmínek. Jinak řečeno, tento bod 4.9 čl.4 omezuje možnost dodavatele ukončit smluvně závazkový vztah s odběratelem pouze na podmínky v tomto bodě uvedené. Z uvedeného je tak třeba uzavřít, že pokud žalobce zaslal žalovanému ukončení smluvně závazkového vztahu výpovědí s odkazem na obchodní podmínky platné od roku 2018, nejednalo se o platné ukončení smluvně závazkového vztahu, neboť jak již bylo uvedeno výše, je třeba vycházet z obchodních podmínek platných od [datum], které ukončení smlouvy ze strany žalobce výpovědí omezovaly pouze na dva důvody uvedené v čl. 4 bod 4.

9. Žádná z těchto dvou podmínek však nenastala, když žalobce toto ani netvrdil a tím méně prokazoval, neboť on sám ve výpovědi okazoval na obchodní podmínky účinné od [datum]. S poukazem na shora uvedené proto soud uzavřel, že nedošlo platně k ukončení smluvně závazkového vztahu mezi účastníky a bylo povinností žalobce dodávat žalovanému tepelnou energii v souladu s uzavřenou smlouvou. Na tomto místě soud musí připomenout, že obchodní podmínky byly tvořeny výlučně právním předchůdcem žalobce, když žalovaný do jeho obsahu a znění nemohl žádným způsobem zasahovat, tyto jako součást smlouvy přijal. Skutečnost, jakým způsobem právní předchůdce žalobce si v obchodních podmínkách upravil způsoby ukončení smluvně závazkového vztahu, bylo tedy pouze v jeho dispozici a pokud omezil možnost ukončení smluvně závazkového vztahu s odběratelem ze strany žalobce výpovědí pouze na dva důvody tak, jak je uvedeno v čl.4 bod 4.9, pak tato skutečnost musí jít k jeho tíži, resp. nyní k tíži žalobce jako právního nástupce. Závěrem soud uvádí, že čl. 4 týkající se změny a zrušení smlouvy je dle jeho názoru zcela jasný a srozumitelný, nevzbuzující dle gramatického a logického výkladu pochybnosti o tom, jakým způsobem, která ze stran může smluvně závazkový vztah ukončit. Jak již bylo uvedeno výše, čl. 4 bod 4.4. v obecné rovině hovoří o tom, jakým způsobem dochází k zániku smlouvy, v bodě 4.7 je upravena možnost obou smluvních stran od smlouvy z důvodů v tomto bodě uvedených odstoupit a zvlášť je uvedena možnost ukončení smluvně závazkového vztahu výpovědí, a to u odběratele v bodě 4.6 a pro dodavatele v bodě 4.

9. S ohledem na to, že ust. § 263 obch.zák. obsahovalo výčet kogentních ustanovení zákona, od kterých se strany nemohou odchýlit, avšak k těmto ustanovením nepatří to, že by si jimi účastníci nemohli smluvně omezit možnost ukončení smlouvy, pak ani obsah čl. 4 bod 4.9. (ukončení smlouvy ze strany dodavatele pouze ze dvou uvedených důvodů) není v rozporu se zákonem a nejedná se tak o neplatné ujednání (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 340/2015). S poukazem na shora uvedené proto soud uzavřel, že nedošlo platně k ukončení smluvně závazkového vztahu mezi účastníky, a to výpovědí žalobce z [datum] a pokud žalobce dále žalovanému nedodával teplo, tak porušil svoji smluvní povinnost vyplývající pro něj z uzavřené smlouvy mezi účastníky, resp. mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobce se pak této povinnosti nemohl zprostit ani tím, že zajistil pro žalovaného dodávku tepla jiným subjektem, a to prostřednictvím společnosti [právnická osoba], neboť se jednalo o dobu pouze tří měsíců a dodávka tepelné energie žalovanému po ukončení této doby by byla stejně ukončena a žalovaný by byl nucen si tepelnou energii zajistit jiným způsobem. V daném případě nedošlo ani s poukazem na uvedené k zániku smluvně závazkového vztahu pro nemožnost plnění, neboť nemožnost plnění, má-li vést k zániku závazku, musí být objektivní, nezávislá na osobě nebo na vůli dlužníka. Obtížnost plnění zásadně nevede k aplikaci pravidel pro nemožnost plnění a platí obecná zásada soukromého práva „pacta sund servanda“. Vzhledem k tomu, že žalobce mohl plnit prostřednictvím jiné osoby (byť na omezenou dobu) a svoji nezpůsobilost dodávat tepelnou energii si zavinil sám tím, že požádal o zrušení příslušné licence, tak k zániku jeho závazku dodávat tepelnou energii ze smlouvy pro nemožnost plnění na straně dlužníka nedošlo (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 32 Cdo 3334/2010, 33 Cdo 1787/2007). Poté, co soud uzavřel, že nedošlo platně k ukončení smluvně závazkového vztahu ze strany žalobce výpovědí, nedošlo k jeho zániku ani ze zákona na základě následné nemožnosti plnění, zabýval se soud tím, zda žalovanému v souvislosti s tímto neplatným ukončením smluvně závazkového vztahu vznikla škoda, pokud ano, v jaké výši a zda za ni žalobce odpovídá, tj. zda jsou dány veškeré atributy pro náhradu škody, tj. vznik škody, protiprávní jednání škůdce a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem škody a rovněž tak doložení výše způsobené škody. Po provedeném dokazování pak soud uzavřel, že žalovanému škoda v jím tvrzené a doložené výši vznikla a že za tuto škodu odpovídá žalobce. Na tomto místě soud uvádí, že základním předpokladem pro vznik nároku na náhradu škody odběrateli je, že mu není zajištěna řádná dodávka tepelné energie, přičemž neexistuje objektivní skutečnost, která by nárok na náhradu škody vylučovala (ust. § 77 odst.2 energetického zákona). Z účelu uvedeného ustanovení lze dovodit, že jeho smyslem je náhrada škody v případě, kdy odběrateli nebude poskytnuta řádná dodávka tepelné energie, a to v podobě, která je předmětem ujednání ve smlouvě o dodávkách tepelné energie a jedná se tak o náhradu škody za porušení smluvní povinnosti. Odpovědnost dodavatele je objektivní a v posuzovaném případě žalobce tím, že platně neukončil smlouvu se žalovaným, tak se dopustil porušení smluvní povinnosti, a to tím, že žalovanému od [datum] nedodával tepelnou energii. Dle názoru soudu tak byly splněny veškeré předpoklady odpovědnosti za škodu, kterou žalobce žalovanému způsobil svým protiprávním jednáním, tj. nedodáváním tepelné energie dle sjednané smlouvy v rozporu s ust. § 77 odst.2 energetického zákona. Toto protiprávní jednání je v příčinné souvislosti se škodou vzniklou žalovanému v podobě nákladů na zajištění dodávek tepla, a to nákladů spočívajících v zajištění vlastního zdroje vytápění. Výše těchto nákladů pak byla žalovaným doložena na základě faktury vystavené dne [datum] společností [jméno FO] – [jméno FO], sídlem [adresa], znějící na celkovou částku [částka], a to za dodávku materiálu a dokončení výměníkové stanice v bytovém domě [adresa] a [Anonymizováno] a rovněž tak výpisem z účtu s tím, že žalovaný tuto částku uhradil. S ohledem na výše uvedené právní závěry soudu tento uzavřel, že pokud žalovaný vůči nároku žalobce vznesl námitku započtení co do výše žalované částky, jedná se o námitku důvodnou, neboť žalobce sice měl vůči žalovanému nárok na úhradu nákladů za dodávku tepelné energie do sjednaného odběrního místa na základě jím vystavených faktur v žalované výši [částka], avšak tato pohledávka zanikla na základě žalovaným vznesené námitky započtení ke dni [datum] (výzva žalovaného adresovaná žalobci) a tato pohledávka se stala tak splatnou a právo žalobce na zaplacení tak zaniklo započtením ze dne [datum] (ust. § 358 obch.zák. a ust. § 580 obč.zák.). S poukazem na uvedené tak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst.1 o.s.ř, kdy v řízení úspěšný žalovaný má vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši [částka] sestávají ze žalovaným zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši [částka], dále z 18ti úkonů právní služby á [částka] (ust. § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci z [datum], [datum], [datum], podání odvolání z [datum], vyjádření ve věci z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], jednání u Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], účast u jednání u Městského soudu v Praze z [datum] a [datum], závěrečný návrh žalovaného z [datum]), 19 x režijní paušál á [částka], dále z náhrady za promeškaný čas za cestu ze sídla kanceláře právní zástupkyně žalovaného v [adresa] do Prahy a zpět v celkové výši [částka] (40 půlhodin á [částka]) a dále z cestovného osobním automobilem tovární značky [Anonymizováno] reg.zn. [Anonymizováno] za cestu k jednáním u obvodního a městského soudu ve výši [částka] (1 cesta z [právnická osoba] do Prahy v rozsahu 150 km, účast u jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum] – průměrná spotřeba benzinu Natural 4,9 l na 100 km a ceně benzinu 41,20 na litr + amortizaci [částka] na 1 km) a dále z cestovného ve výši [částka] osobním automobilem [Anonymizováno] reg.zn. [Anonymizováno] (cestovné k jednání soudu dne [datum] a [datum] – jedna cesta z [právnická osoba] do Prahy v rozsahu 150 km při průměrné spotřebě 4,9 l benzinu Natural na 100 km a ceně benzinu [částka] na 1 l + amortizace ve výši [částka] na 1 km – vyhl.č. 398/2023 Sb). V souladu s ust. § 149 odst.1 o.s.ř. pak soud uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení k rukám jeho právní zástupkyně. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst.1 věta před středníkem o.s.ř.

Poučení