18 C 2/2023 - 382

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], [tituly za jménem].[Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupená [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokátkou [Adresa zainteresované osoby 1/0] proti žalované: [stát, organizační složka státu] [Adresa zainteresované osoby 1/1] jednající [název státní instituce] [Adresa zainteresované osoby 1/2] o náhradu škody na zdraví 1,159.908,- Kč s úroky z prodlení takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 248.881,- Kč se zákonnými úroky z prodlení od [datum] ve výši 8,5 % ročně do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 860.771,- Kč a 50.256,- Kč s úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 251.119,- Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 525.928,- Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 15 % ročně z částky 133.980,- Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 89.280,- Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna nahradit náklady řízení státu ve výši, která bude určena v samostatném usnesení, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení náhrady škody a nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání vedeného proti žalobkyni u Městského soudu v [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně byla stíhána pro spáchání pokračujícího zločinu sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zák. Trestní stíhání žalobkyně bylo zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne [datum], č. j. [číslo jednací]. Usnesením policejního orgánu z [datum] bylo vůči žalobkyni zahájeno trestní stíhání pro pokračující zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zák. Rozsudkem Městského soudu v [název soudu] ze dne [datum] byla žalobkyně podle § 226 písm. c) tr. řádu zproštěna obžaloby. Žalobkyně uplatnila nárok na náhradu újmy na zdraví, který v průběhu řízení žalobkyně rozšiřovala na základě výsledků znaleckého zkoumání. Tento nárok v konečné výši 1 159 908 Kč, coby 50 256 Kč bolestné a 1 109 652 Kč ztížení společenského uplatnění, s příslušenstvím soud vyloučil k samostatnému projednání usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací]. Žalobkyně újmě na zdraví uvedla, že od roku [rok], kdy bylo trestní stíhání zahájeno, trpní žalobkyně úzkostnými stavy, které se zintenzivnily po provedení domovní prohlídky, žalobkyně utrpěla trauma při vyražení dveří při domovní prohlídce a dodnes se necítí bezpečně ve svém bytě. Žalobkyně trpí klaustrofobií a pocitem neustálého sledování. Žalobkyni byla diagnostikována anxiozně fobická porucha a porucha přizpůsobení, v žalobě bylo uplatněno ztížení společenského uplatnění a bolestné v souhrnné výši 500.000,- Kč.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] uvedla, že žalobce u ní uplatnila mj. nárok na náhradu škody na zdraví dne [datum]. Nárok byl projednán stanoviskem ze dne [datum]. Žalovaná nárok na odškodnění újmy na zdraví neshledala důvodným, odkázala na to, že žalobkyně nepředložila jakékoliv podklady tuto škodu prokazující a není zřejmá především příčinná souvislost s trestním stíháním. Žalovaná namítá, že žalobkyně již při výslechu dne [datum] na Policii ČR uvedla, že trpí úzkostnými stavy a klaustrofobií. Žalovaná proto navrhuje žalobu zamítnout.

3. Na jednání dne [datum] byla žalobkyně vyzvána podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů o tom, že jí vznikla škoda na zdraví, a to v příčinné souvislosti s trestním stíháním. Žalobkyně byla poučena o riziku neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního.

4. Žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že v důsledku jejích psychických potíží vzniklých v důsledku trestního stíhání zkrachovaly partnerské vztahy žalobkyně a nové nebylo možné udržet. Žalobkyně již před zahájením trestního stíhání trpěla úzkostnými stavy, které léčila sedativy (Neurolem). Stresy způsobené trestním stíháním a domovní prohlídkou vedly k rapidnímu zhoršení zdravotního stavu žalobkyně. Její úzkostné stavy se umocnily, prohloubily a zvýraznily, žalobkyně přestala sportovat, účastnit se společenských a kulturních akcí, v důsledku ztráty mobilního telefonu a opuštění sociálních sítí žalobkyně přišla o přátele.

5. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k náhradě újmy na zdraví uvedla, s ohledem na to, že v dané době byl zpracován revizní znalecký posudku [tituly před jménem] [jméno FO], že znalecký posudek je třeba zcela odmítnout a odkázala na námitky uvedené v expertním znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který k vyjádření připojila (viz níže). Znalec ani při výslechu neobhájil své závěry, nepamatoval si, jakým způsobem byla žalobkyně vyšetřována, žalovaná zpochybnila metody, kterými znalec dospěl ke svým závěrům.

6. Soud ve věci zjistil z důkazů následující, pro věc podstatné skutečnosti. Usnesením policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně a dalších devíti obviněných pro pokračující zločin sjednávání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem nedokonaný, ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Usnesením o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně a dalších 7 obviněných. Konkrétně žalobkyně byla stíhání pro pokračující zločin sjednávání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zákoníku, a to ve spojení s dílčími útoky tohoto činu, popsaný v usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (viz usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] a [datum] ve věci sp. zn. [spisová značka]). Rozsudkem Městského soudu v [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], byla žalobkyně zproštěna obžaloby pro zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchala obžalovaná (viz rozsudek Městského soudu v [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

7. Podle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a stanovení nemateriálního újmy na zdraví, znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl k závěru, že žalobkyně v důsledku vedení předmětného trestního stíhání utrpěla posttraumatickou stresovou poruchu s počátkem v lednu [rok]. Znalec stanovil bolestné analogicky jako v případě jiných nitrolebních poranění ve výši 110 bodů s navýšením o 10 % pro komplikace středně těžké vyžadující dlouhodobou léčbu na celkem 121 bodů. Dále znalec vypočetl ztížení společenského uplatnění ve výši 995 523 Kč s tím, že určil datum ustálení zdravotního stavu na den [datum], kdy byla žalobkyně znalcem vyšetřena, výchozí rámcová částka činila 13,650.000,- Kč, součet korigovaných procent byl stanoven na 7,2932098765. Pokud jde o postižení tělesných funkcí, byly zasaženy tělesné funkce tělesné žalobkyně, a to, u učení se a aplikace znalostí, v položkách opakování, učit se počítat, získávání dovedností, soustředění pozornosti, myšlení, počítání, řešení problémů, rozhodování znalec stanovil stupeň obtíží 1 s odůvodněním – poruchy pozornosti, paměti, deprese, tenze, snížená frustrační tolerance, emoční nestabilita, snížená psychická výkonnost, katathymie myšlení, v oblasti všeobecné úkoly a požadavky, položky provádění jednotlivého úkolu, provádění mnohočetných úkolů, zvládání obtíží a jiných psychických nároků, byly ohodnoceny stupněm obtíže 1 s totožným odůvodněním jako výše, oblast komunikace, v položce konverzace a diskuze byl shledán stupeň obtíže 1 se stejným odůvodněním, v oblasti pohyblivost byl stanoven stupeň obtíže 1 v položce řízení se stejným odůvodněním, v oblasti život v domácnosti, položkách získání obydlí a pomoc druhým, byl stanoven stupeň obtíží 1, v oblasti mezilidské jednání a vztahy, položkách základní mezilidská jednání, složitá mezilidská jednání, formální společenské vztahy, neformální společenské vztahy, intimní vztahy (odůvodnění sexuální dysfunkce, narušení partnerských vztahů), schopnost reprodukce (odůvodnění omezení reprodukce) byl stanoven stupeň obtíží 1, v oblasti hlavní oblasti života, položky neformální vzdělávání, formální vzdělávání, vzdělávání (příprava na práci), získání, udržení a ukončení zaměstnání, placené zaměstnání, složité ekonomické operace byl stanoven stupeň obtíží 1, v oblasti život komunitní, sociální, občanský, položkách život v komunitě a politický život a občanství byl stanoven stupeň obtíží 1 a v položce rekreace a volný čas stupeň obtíží 2, všechny položky se stejným odůvodněním s uvedenými výjimkami.

8. Z výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], opakovaného dne [datum] soud zjistil, že znalec žalobkyni vyšetřil celkem 2x, při stanovení diagnózy vycházel nejen z tvrzení žalobkyně, ale pozoroval její chování, sledoval psychomotorický neklid, zvýšené emocionální prožívání. Ohledně žalobkyně znalec uzavřel, že ani nesimuluje ani neagravuje, tedy nezveličuje. Při sestavování znaleckého posudku nepokládal znalec žalobkyni otázky ve znění jednotlivých položek, vycházel ze souvislého vyprávění žalobkyně, která měla dle jeho sdělení velkou ventilační potřebu. Uvedl, že už v roce [rok] se u ní objevily nějaké psychické problémy, související s úkony trestního řízení, což bylo zohledněno při hodnocení závažnosti zasažení jednotlivých oblastí života žalobkyně. Znalec dospěl k závěru, že žalobkyně trpí posttraumatickou stresovou poruchou. Pokud jí byla dříve její ošetřující lékařkou diagnostikována anxiozně fobická porucha a porucha přizpůsobení, symptomy u žalobkyně jako deprese, flashbacky, poruchy spánku, senzitivní vztahovačnost, sociální stažení, přerušení kontaktu s lidmi, opuštění aktivit, odpovídají diagnostickým kritériím posttraumatické stresové poruchy. Znalec uvedl, že nebýt sdělení obvinění a zahájení trestního stíhání, medializaci případu, mohl se zdravotní stav žalobkyně po přechodné době ustálit a nemuselo dojít k rozvoji posttraumatické stresové poruchy. Ke stanoveným obtížím u jednotlivých položek znalec uvedl, že se žalobkyně musí vyvinout větší úsilí, aby si odvedla stejné množství práce jako před vznikem poruchy, je potom unavenější. Pokud jde o položku rekreace a volný čas, která byla hodnocena vyšším stupněm obtíží, a to stupněm 2, znalec uvedl, že žalobkyně opustila veškeré aktivity, které provozovala předtím, stáhla se ze sociálních sítí, přestala chodit do divadel, na koncerty, do kina, přestala se účastnit sportovních aktivit s kolegy, provozuje jen individuální sporty. Pokud jde o omezení reprodukce, to souvisí jednak s věkem a dále, že předchozí partneři žalobkyně nechtěli, aby otěhotněla, když nevěděli, jak skončí trestní stíhání žalobkyně. Znalec ohledně reprodukčních schopností žalobkyně vycházel pouze z její výpovědi, neměl k dispozici žádné lékařské zprávy. Znalec uvedl, že v jeho praxi se setkává s tím, že problémy s otěhotněním bývají psychosomatické. Prognóza ohledně žalobkyně není příliš příznivá, pomohla by jí dlouhodobá psychoterapie. Ohledně stanovení bolestného znalec uvedl, že bolest psychická se má brát na roveň bolesti somatické.

9. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, s datem vyhotovení dne [datum], plyne, že znalec žalobkyni vyšetřil prostřednictvím Skypu, jelikož žalobkyně nereagovala na výzvy k vyšetření. Ohledně žalobkyně znalec uvedl, že je inteligentní, poněkud anxiozní, s určitou depresí, s vitalizací některých symptomů. Znalec uvedl, že žalobkyně má poměrně závažné psychiatrické symptomy, některé byly přítomny již před rokem [rok], na ně užívala psychofarmaka v malých dávkách. Tyto problémy však nedosahovaly frekvence a intenzity posttraumatické stresové poruchy. Potíže se zhoršily po provedení domovní prohlídky a zahájení trestního stíhání. Zpočátku jí byla diagnostikována anxiozně fobická porucha. Úzkost je velmi častým jevem u většiny psychických poruch. Může se objevovat primárně nebo sekundárně u jiné psychické poruchy. V případě žalobkyně se jedná o primární anxietu, která se projevovala celou řadou úzkostných příznaků, jako jsou např. obavy z budoucnosti, poruchy spánku, neodůvodněné obavy, somatizace tělesných příznaků a s tím se pojil fobický syndrom, který zahrnuje např. klaustrofobii. Tato diagnóza platila od roku [rok] do současnosti. Od roku [rok] byla navíc diagnostikována porucha přizpůsobení, což jsou takové psychické poruchy, které jsou způsobené stresorem. Sem patří 1. akutní reakce na stres, která trvá řádově v minutách, 2. porucha adaptace, která trvá řádově v měsících a může se vyvinout v posttraumatickou stresovou poruchu, jak tomu je v případě žalobkyně. Ta může trvat v řadě průběhových variant řádově v letech, v extrémním případě doživotně. Tehdy může změnit osobnost klienta, kdy psychické změny jsou podobné poruše osobnosti. V současné době tato porucha u žalobkyně trvá. Z hlediska prognózy a vývoje lze očekávat, že bude trvat i nadále. Pokud jde o otázku bolestného, znalec souhlasil s [tituly před jménem] [jméno FO] v tom, že na příslušných místech pro stanovení bolestného absentují psychiatrické diagnózy, proto se používá diagnóza co nejpodobnější. [tituly před jménem] [jméno FO] pak používá na rozdíl od [tituly před jménem] [jméno FO] diagnózu [číslo] [název]. Jelikož se jedná o vleklou, chronickou záležitost, je užita nejtěžší forma axonální poruchy [číslo]. Bolestné bylo stanoveno ve výši 200 bodů. Pokud jde o stanovení výše ztížení společenského uplatnění, znalec v posudku určil ZSÚ ve výši podle data vyšetření žalobkyně, jelikož není schopen stanovit ZSÚ do minulosti. Z tohoto důvodu se ani nemůže vyjádřit k výši ZSÚ stanovené [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalec stanovil výši ZSÚ na 1,109.652,- Kč s ustálením zdravotního stavu dne [datum], součet korigovaných procent 7,331404321. Pokud jde o postižení tělesných funkcí, byly zasaženy tělesné funkce tělesné žalobkyně, a to, u učení se a aplikace znalostí, v položkách soustředění pozornosti (utíkají jí myšlenky, nemá koncentraci, čte, ale neví, o čem), řešení problémů (nedovede stanovit prioritu), rozhodování (jedná-li se o víc věcí najednou, vyčítá si některá rozhodnutí), znalec stanovil stupeň obtíží 1, v oblasti všeobecné úkoly a požadavky, položky zvládání obtíží a jiných psychických nároků, byly ohodnoceny stupněm obtíže 1 oblast komunikace, v položce konverzace (je introvert, konverzaci nevyhledává) a diskuze (jedná-li se o náročnou věc) byl shledán stupeň obtíže 1, v oblasti pohyblivost byl stanoven stupeň obtíže 1 v položce zvedání a nošení předmětů a v položce používání dopravy (klaustrofobické stavy, metro, výtahy), v oblasti život v domácnosti, položce získání obydlí (v současné době by to nezvládla) byl stanoven stupeň obtíží 1, v oblasti mezilidské jednání a vztahy, položkách složitá mezilidská jednání, jednání s cizími lidmi (je-li složité), formální společenské vztahy, neformální společenské vztahy, intimní vztahy (nemá známost) stupeň obtíží 3, v ostatních případech stupeň obtíží 1, v oblasti hlavní oblasti života, položky vzdělávání, příprava na práci (dříve to dělala), složité ekonomické operace, ekonomická soběstačnost (nyní by to hodně zvažovala) byl stanoven stupeň obtíží 1, v oblasti život komunitní, sociální, občanský, položkách život v komunitě (nevrátila se ke koníčkům) byl stanoven stupeň obtíží 1 a v položce rekreace a volný čas (nemá peníze) stupeň obtíží 4.

10. Při výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] znalec vysvětlil stavení stupně obtíží u některých položek, a to pokud stanovil stupeň obtíží 4 v položce rekreace a volný čas, vycházel z toho, že výplata žalobkyně se zmenšovala, její možnosti jet na dovolenou se proto snižovaly, v důsledku působení stresového faktoru přišla o peníze. Pokud jde o položku složité ekonomické operace, kdy znalec uvedl, že žalobkyně je mimo sebe, destabilizovaná, emočně labilní, nejistá, má snížené sebehodnocení, potažmo nemá ani peníze, nemá co investovat, nemá ani smysl přemýšlet nad tím, co nakoupí, kam investuje peníze. Pokud jde o položku jednání s cizími lidmi, může se týkat věcí, na kterých jí záleží, třeba práce. K dotazu, zda v položce neformální společenské vztahy, kdy znalec uvedl, že je žalobkyně spíš introvert, se nejedná spíš o vlastnost než o projev nemoci, znalec uvedl, že se jedná o psychologický termín, je to příznak posttraumatické stresové poruchy. Dříve žalobkyně byla plná síly a odhodlání, pozitivní. Pokud jde o klaustrofobické stavy, ty se týkají uzavřených prostor a roli hrají dvě věci, uzavření a sociální fobie. U lidí s posttraumatickou stresovou poruchou bývají velké sociální fobie, člověk se izoluje, nikam nejezdí, necestuje, stěží zvládne jet někam vlastním autem, pokud ho má. K položce zvedání předmětů znalec uvedl, že žalobkyně má problémy s páteří. Znalec na dotaz rovněž uvedl, že v důsledku trestního stíhání vznikla u žalobkyně posttraumatická stresová porucha, díky tomu se dostala na dno společnosti, dělala úklidy.

11. Z nesporných tvrzení účastníků řízení plyne, že nárok byl předběžně uplatněn u žalované podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. dne [datum], žalovaná jej projednala stanoviskem ze dne [datum] a neshledala jej důvodným.

12. Z výslechu svědka [jméno FO], kamaráda žalobkyně, soud zjistil, že žalobkyni zná od roku [rok]. Trestní stíhání mělo vliv na její psychickou pohodu. Trpěla paranoiou. Měla obavy, že lidé ví o tom, že je trestně stíhaná, rozhlížela se kolem sebe, nechtěla řešit věci po telefonu. Přestala plánovat, bála se vězení. V době zahájení trestního stíhání chodila s partnerem, který o trestním stíhání věděl a nepodporoval ji. Vztah poté skončil, ačkoliv předtím byla aktuální otázka založení rodiny. Nastoupila do firmy na nižší pozici, vyšší už nevyhledávala, ačkoliv dříve byla velmi ambiciózní. Před trestním stíháním žalobkyně ráda chodila do společnosti a sportovala. V době trestního stíhání se stáhla do sebe, nikam nechodila, neprovozovala žádné koníčky. Dříve přitom měla ráda sporty, běhání, kolo, snowboard, chodívala na večírky. Uvedl, že žalobkyně brala medikamenty na zlepšení psychického stavu, které byly volně prodejné. Kontakty s kamarády omezila v době trestního stíhání na minimum. V době výslechu svědka se společenský život žalobkyně zlepšil.

13. Z výslechu svědka [jméno FO], bratra žalobkyně soud zjistil, že z jeho pohledu bylo zásadní zadržení žalobkyně a domovní prohlídka. Poté se necítila bezpečně ve svém bytě, měla pocit, že je sledovaná. Pozoroval na ní strach z okolí, deprese, uzavřenost a zdravotní problémy v podobě ekzému. Žalobkyně užívala antidepresiva. Jejich vztah s žalobkyní se spíše prohloubil. Uvedl, že partnerský vztah žalobkyně skončil pro neshody. V roce [rok] byla v pracovní neschopnosti, po návratu do práce obdržela výpověď a její psychický stav se zhoršil. Dlouho nemohla najít adekvátní práci, což řešila podřadnějšími pracemi, např. roznos letáků, uklízení a jiné brigády. Poté si našla práci coby asistentka. Z práce bývala unavená. Před zahájením trestního stíhání cestovala a sportovala. Nyní jsou tyto aktivity u žalobkyně velmi omezené. I díky omezení volnočasových aktivit přišla o řadu přátel. Někteří lidé se s ní přestali bavit, přičemž neměla k dispozici telefon, tedy nemohla spoustu lidí kontaktovat. Před trestním stíháním žalobkyně navštěvovala kulturní akce, po zahájení tr. stíhání nikoliv. V současné době se na tom snaží pracovat. Snaží se i udržovat kontakty v rámci rodiny. Její volnočasové aktivity byly dříve rozmanitější, cestovala i do zahraničí, dělala si potápěčský kurz, jezdila se svědkem na hory na snowboard. Chodívala na kulturní akce a do divadel s kamarádkami, poté se u ní zvětšil strach a nechodila nikam.

14. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že ze zaměstnání byla žalobkyně po zahájení trestního stíhání propuštěna pro nadbytečnost, nicméně objektivní důvod cítila jinde. Skončila jako uklízečka, kde vypomáhala. Hledala si brigády, byla ráda za jakoukoliv práci, kde byla ohodnocena. Oporu neměla ani v partnerovi a ztratila v něj důvěru. Vyvstávaly hádky, přestala chtít s ním založit rodinu. Klaustrofobické potíže žalobkyně měla i před zahájením trestního stíhání, nicméně zhoršily se po zásahu, kdy byla odváděna v poutech. Antidepresivum užívala i před zahájením trestního stíhání. Po zahájení trestního stíhání společensky nežila, byla zavřená ve svém bytě, měla pocit, že je sledovaná a bála se neúspěchu. Na dotazy, z jakého důvodu potencionální zaměstnavatelé dali přednost jinému uchazeči, odpověď nedostala. V důsledku ztráty telefonu přišla o komunikaci se svým okolím, na facebooku si ji smazalo spoustu přátel. Z blízkých jí zůstali pouze rodiče, bratr a jeden z mála kamarádů. V době trestního stíhání neměla ani potřebu navazovat nové známosti či nové kamarády. Po zahájení trestního stíhání dne [datum] navštívila neurologa z důvodu blokace páteře mezi lopatkami, který jí doporučil návštěvu psychologa, kam následně docházela na terapie. Její zdravotní stav se nelepšil, žalobkyně byla utlumená antidepresivy, ale každý článek v médiích pro ni byl stresující. Žalobkyně při svém doplňujícím účastnickém výslechu uvedla, že po zahájení trestního stíhání byla v pracovní neschopnosti. Po návratu do práce s ní byl ukončen pracovní poměr. Ve společnosti Gordion působila jako zpracovatel veřejných zakázek, tj. schůzky s klienty, příprava zadávací dokumentace, vypsání tendru, vyhodnocování, účast na komisích. Nové zaměstnání vyhledávala sama, rozesílala životopisy, ale nedařilo se jí najít vhodné zaměstnání. Zhruba z 50 rozeslaných životopisů se jí ozvali pouze 4 potencionální zaměstnavatelé. Celkově šla do roku [rok] na cca 10 pohovorů. Zaměstnavatelé jí sdělili, že dali přednost jinému uchazeči, který lépe splňoval podmínky. Během pohovorů ji nikdo nekonfrontoval s trestním stíháním, a to vyjma jedné příležitosti, kterou měla domluvenou přes známost. Práci nehledala ve veřejném sektoru, ale v administrativě, s čímž začínala po škole. Našla práci roznášení letáků, uklízečka a vypomáhala v baru. Pracovala na dohody za odměnu v řádu stovek nebo tisíců. Za úklid to bylo 1 000 Kč měsíčně. Roznos letáků neměla ohodnocený. Všechny tyto pozice vykonávala zhruba zkraje roku [rok]. V baru dostala pár směn na vykrytí jiné zaměstnankyně. Roznos letáků jí zabral v týdnu asi 2x max. 2 hodiny. Uklízecí služby vykonávala jeden až dvakrát do měsíce u jednoho klienta, ohodnocení asi 1 000 Kč. Měla celkem 2 klienty. Práci ve společnosti [právnická osoba] [jméno FO] našla přes známost. Jednalo se o administrativní výpomoc v malé stavební společnosti. Vyřizovala telefony, uváděla návštěvy, klienty na prohlídky, vyřizovala objednávky. Po cca dvou letech se odhodlala znovu hledat zaměstnání a nastoupila do společnosti [právnická osoba]. O trestním stíhání věděli, žalobkyně jim to řekla. Ve společnosti [právnická osoba] nikoliv. Ve společnosti [právnická osoba] probíhaly teambuildingové akce i společenské. Žalobkyně se jich účastnila. Byla přijata jako fakturantka a měla jim pomáhat při ročních závěrkách. Časem jí byla přidělena práce v podobě účasti na kvartálních závěrkách pro účetní oddělení. Ke změně došlo na přelomu roku [rok], [rok]. Uvedla, že neví, jestli to může přičítat tomu, že byla zproštěna obžaloby, nebo odchodu kolegy. O zproštění obžaloby žalobkyně zaměstnavatele informovala. Uvedla, že má pozastavené živnostenské oprávnění v oboru masérská činnost a volné živnosti. Pozastavení živnosti učinila v roce [rok] po nastoupení do společnost [jméno FO] Podporu v nezaměstnanosti mezi [právnická osoba] a [jméno FO]. nepobírala, neboť byla zaměstnancem a má živnostenský list, tudíž se živnostenské oprávnění stává hlavním pracovním poměrem a neměla nárok na podporu v nezaměstnanosti. O podnikání žalobkyně nepřemýšlela, neboť se na masérskou činnost necítila. Neměla klientelu, prostory ani vybavení. Současně se bála oslovovat lidi. O společnosti [právnická osoba] se dozvěděla tak, že sídlila na stejné adrese jako její zaměstnavatel před [právnická osoba]. Na majitele společnosti měla kontakt ještě z doby před působením u [právnická osoba]. Zkusila ho oslovit, hledal pozici obchodní manažerka. Účastnila se pohovoru, poté byla vyrozuměna, že nebyla přijata. Před [právnická osoba] pracovala v právnické společnosti a ještě předtím u [právnická osoba]. Začínala u ní jako referent na zpracování veřejných zakázek, poté dostala nabídku na vedoucí oddělení. Obsahem bylo zpracovávání veřejných zakázek, v pozice vedoucí i nadále zpracovávala kompletně veřejné zakázky a navíc měla kontrolní činnost. U [právnická osoba] pracovala do roku [rok]. Nyní již nemá ambice na vedoucí pozice, bojí se odpovědnosti a selhání. I ve společnosti [právnická osoba] jí některé úkoly činily problém. Stejně tak i u společnosti [právnická osoba]. Měla pocit, že svou práci nestíhá, musela mít spoustu přesčasů. Po roce [rok] byla asi na dvou dovolených, kontakt udržuje pouze se svou rodinou a [jméno FO]. S nikým jiným z dřívějška kontakt neudržuje, ani nový nenavázala. S některými lidmi se nyní setkává, resp. nové kontakty navázala, ale nepustila si je k tělu. Pracovní poměr u [právnická osoba] bude ukončen po uplynutí rodičovské dovolené. Dívala se po rekvalifikačních kurzech, o studiu dál neuvažuje.

15. Z expertního lékařského posudku zpracovaného dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, odvětví hygiena se zvláštní specializací hygiena práce, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání a odvětví interní lékařství se zaměřením na nemoci z povolání, plyne, že znalec není kompetentní vyjadřovat se k lékařským závěrům ohledně duševního zdraví žalobkyně, pokud jde o znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], uvedl však poznámky k problematice opodstatněnosti závěrů, dostatečnosti podkladů a obecných posudkových postojů a zásad. [tituly před jménem] [jméno FO] sice uvedl, že se ztotožňuje s posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], stanovil však jiné bodové ohodnocení bolestného, jiné odškodnění ZSÚ se zasažením jiných položek, rozdíly nevysvětlil. Nekriticky vycházel při zpracování posudku z tvrzení žalobkyně, nepátral po jiných příčinách zdravotních potíží žalobkyně, zanedbal, že žalobkyně trpěla duševními problémy ještě před zahájením trestního stíhání. Neměl dostatek podkladů k závěrům o zdravotním stavu žalobkyně před zahájením trestního stíhání. Pokud znalec stanovil pokles životních aktivit a participací u žalobkyně pomocí stupňů, vyjádřil tím svou bezradnost, když hodnocení pomocí stupňů je velmi hrubé na rozdíl od hodnocení pomocí procent. Poklesy u jednotlivých položek pak znalec vůbec nezdůvodnil, jeho stručné poznámky jsou bezcenné. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] neměl vůbec možnost zjistit, o kolik procent se snížily jednotlivé životní aktivity a participace žalobkyně. [tituly před jménem] [jméno FO] poukázal na posudkové zásady, podle kterých se za ustálený považuje takový zdravotní stav, který existuje nejméně jeden rok od škodní události, není pak zřejmé, z jakých okolností dospěl [tituly před jménem] [jméno FO] k ustálení zdravotního stavu žalobkyně ke dni [datum]. Celková výše ZSÚ se jeví [tituly před jménem] [jméno FO] jako značně nadhodnocená.

16. Žalobkyně byla od [datum] zaměstnaná u společnosti [právnická osoba]. na pozici konzultantka veřejných zakázek na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Mzda byla žalobkyni stanovena na 30 000 Kč měsíčně. Dne [datum] žalobkyně obdržela výpověď [právnická osoba]., z důvodu dle § 52 písm. c) zákoníku práce. Pracovní poměr žalobkyni skončil k [datum] (viz pracovní smlouva uzavřená mezi [právnická osoba]., jakožto zaměstnavatelem a žalobkyní coby zaměstnankyní ze dne [datum], mzdový výměr ze dne [datum] a výpověď daná zaměstnavatelem podle § 52 písm. c) zákoníku práce ze dne [datum]).

17. Dle potvrzení společnosti [právnická osoba]. se žalobkyně v červnu [rok] ucházela o zaměstnání na pozici vedoucí zahraničního nákupu. Nástupní plat na tuto pozici činil 35 000 Kč měsíčně. Z důvodu, že žalobkyně byla obviněna ze spáchání trestného činu, společnost se rozhodla s žalobkyní nesjednat pracovní poměr. Uvedli, že pokud by proti ní nebylo vedeno trestní stíhání, na zmíněnou pozici by ji přijali (viz vyjádření společnosti [právnická osoba].).

18. Svědek [jméno FO], jednatel společnosti [právnická osoba] uvedl, že v roce [rok] se zajímal o personální agendu ve společnosti. S žalobkyní jednal, měla jít na pozici do středního managementu. Na této pozici všichni pobírali mzdu mezi 60 až 80 000 Kč měsíčně. Uvedl, že společnost věděla o tr. stíhání žalobkyně v kauze spojené s [právnická osoba]. z médií, přičemž společnost nestála o mediální zájem a žalobkyni nepřijali. Kvalifikačně neměli s žalobkyní problém. O jejím nepřijetí jí informovali. Uvedl, že [právnická osoba] byla dodavatelem [právnická osoba]., přičemž medializace byla činěna ve vztahu k vícero zaměstnancům [právnická osoba]. tedy pro společnost nebylo trestní stíhání novinka (viz výslech svědka [jméno FO]).

19. Od [datum] žalobkyně začala pracovat ve společnosti [jméno FO] na pozici asistent provozu za sjednanou základní mzdu 12 000 Kč měsíčně. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. S účinností od [datum] byla žalobkyni navýšena mzda na částku 12 100 Kč, od [datum] na [částka] hrubého (viz pracovní smlouva uzavřená mezi [právnická osoba], jakožto zaměstnavatelem a žalobkyní, jakožto zaměstnankyní ze dne [datum], dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] a mzdový výměr ze dne [datum]). V roce [rok] činil vyměřovací základ žalobkyně v zaměstnání u společnosti [právnická osoba]. 102 418 Kč, v roce [rok a částka] a v roce [rok a částka] (viz evidenční list důchodového pojištění žalobkyně za rok [rok] od 1. 5. do [datum] u společnosti [právnická osoba], evidenční list důchodového pojištění žalobkyně za celý rok [rok] u společnosti [právnická osoba], a evidenční list důchodového pojištění žalobkyně za období 1. 1. do [datum] u společnosti [právnická osoba]).

20. Od [datum] žalobkyně pracovala ve společnosti [právnická osoba] na pozici rental officer. Sjednaná mzda činila 34 000 Kč měsíčně. Pracovní poměr byl sjednán do [datum]. Dodatkem č. [číslo] z [datum] byla provedena změna pracovního poměru na dobu neurčitou a dodatkem č. [číslo] z [datum] byla žalobkyni navýšena mzda na 37 000 Kč hrubého s účinností od [datum]. Na pozici rental officer, kde působila do [datum], zajišťovala fakturaci a s ní spojenou agendu pro obchodní centrum [název] S žalobkyní byl rozvázán pracovním poměr výpovědí z důvodu organizačních změn, v jejichž důsledku došlo ke snížení pracovního úvazku na pozici rental officer. Důvodem byla úspora nákladů a zvýšení efektivnosti práce, k zajištění pozice bude třeba pouze 0,5 úvazek (viz pracovní smlouva uzavřená mezi [právnická osoba], coby zaměstnavatelem a žalobkyní coby zaměstnankyní ze dne [datum], dodatek č. [číslo] z [datum] a dodatek č. [číslo] ze dne [datum], popis pracovního místa žalobkyně z [datum], reference k osobě [Jméno zainteresované osoby 0/0] ze dne [datum] a rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně ze dne [datum]).

21. Dne [datum] byla žalobkyně vyšetřena na psychiatrii [tituly před jménem] [jméno FO] na vlastní žádost pro zhoršení duševního stavu s výsledkem, že u žalobkyně nebyla zjištěna psychiatrická zátěž. Od roku [rok] trpí stavy úzkosti s pocity na omdlení, zhroucení, sevření a tlaku na hrudi a s pocity nedodechnutí. V roce [rok] se léčila v psychiatrické ambulanci, poté jí bylo lépe, postupně vysadila [název]. Poslední roky občas bere [název]. Nyní se měsíc cítí špatně, potíže se zhoršily, dlouho usíná, spí přerušovaně, má kolísavou náladu a strach, že některé situace nezvládne. Jde hlavně o účast u soudního líčení. Žalobkyni byly doporučeny léky [název] a [název] při úzkostném stavu (viz lékařská zpráva [tituly před jménem] [jméno FO], poliklinika [právnická osoba]., psychiatrie ze dne [datum]).

22. Podle dopisu spol. [právnická osoba] ze dne [datum], žalobkyni, je sděleno, že zdravotní dokumentace na základě její žádosti nebyla nalezena, pouze je vydáno potvrzení, že byla sledována v psychiatrické ambulanci od [datum] do [datum]. Dále je provedena lékařská zpráva ze dne [datum] ohledně vyšetření žalobkyně v zařízení [právnická osoba], lékařská zpráva z vyšetření ze dne [datum] ohledně vyšetření žalobkyně u [tituly před jménem] [jméno FO], psychiatrie, lékařská zpráva z [datum], ve které je sděleno, že [datum] byla zaslána kompletní lékařská dokumentace soudnímu znalci [tituly před jménem] [jméno FO], následně byla vrácena zpět [datum] a podle zdravotního záznamu ze dne [datum] ohledně žalobkyně, tato byla vyšetřena ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum].

23. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Soud má za prokázaný průběh trestního stíhání dle odst. 6 tohoto rozsudku. Ze svědeckých výpovědí a účastnického výslechu žalobkyně má soud za prokázáno, že žalobkyně před zahájením trestního stíhání ráda chodila do společnosti a sportovala, navštěvovala kulturní akce a divadla, chodila běhat, jezdila na kole a na snowboardu, cestovala do zahraničí. Po zahájení trestního stíhání se uzavřela do sebe, necítila se bezpečně ve svém bytě, přestala provozovat kolektivní sporty a chodit do společnosti. V roce [rok] byla žalobkyně v pracovní neschopnosti, byla propuštěna pro nadbytečnost a následně si nemohla najít odpovídající zaměstnání, hledala si brigády, pracovala jako uklízečka, roznášela letáky, pracovala v baru. Příjem žalobkyně se oproti stavu před trestním stíháním snížil v letech [rok] a [rok], následně od roku [rok] dosahoval obdobné úrovně. Ohledně pracovního uplatnění žalobkyně má soud za prokázána zjištění dle odst. 16 až 20 rozsudku.

24. Pokud jde o existenci psychického onemocnění žalobkyně, v řízení byly zpracovány dva znalecké posudky a byli opakovaně vyslechnuti oba zpracovatelé. Znalecké posudky byly zpracovány znalci vybranými soudem ze seznamu vedeného Ministerstvem spravedlnosti. S ohledem na to, že se jedná o osoby, jejichž odbornost je garantována státem zapsáním do seznamu znalců, soud i přes výhrady k oběma znaleckým posudkům nepřistoupil k zadání dalšího znaleckého posudku s ohledem na procesní ekonomii a časový odstup od škodní události. Ze znaleckých posudků shodně vyplývá a soud má za prokázáno, že žalobkyni v roce [rok] byla diagnostikována anxiózně fobická porucha a porucha přizpůsobení, která se po provedení domovní prohlídky a zahájení trestního stíhání v roce [rok] vyvinula v posttraumatickou stresovou poruchu.

25. Právně soud věc posoudil následovně. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Dle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

26. Podle § 2958 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Podle § 13 tamtéž každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

27. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle výše citovaného zákona č. 82/1998 Sb., je nutno, aby byly naplněny následující podmínky. Existence odpovědnostního titulu, tedy nesprávného úředního postupu nebo nezákonného rozhodnutí, dále vznik škody a současně také příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou, přičemž všechny tyto podmínky musí být splněny současně. V řízení byla prokázána existence odpovědnostního titulu, nezákonného rozhodnutí, a to usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], včetně jeho rozšíření ze dne [datum], které bylo zrušeno rozsudkem Městského soudu v [název soudu] ze dne [datum]. Dále se soud zabýval tím, zda žalobkyni vznikla jí tvrzená škoda, a existencí příčinné souvislosti.

28. Pro určení, zda žalobkyni vznikla škoda na zdraví, a to v souvislosti s předmětným trestním stíháním, soud vycházel ze znaleckých posudků včetně výslechů znalců s tím, že pokud jde o vznik škody, tedy v daném případě duševní poruchy, oba znalecké posudky se shodly v tom, že žalobkyni v roce [rok] byla diagnostikována anxiózně fobická porucha a porucha přizpůsobení, která se po provedení domovní prohlídky a zahájení trestního stíhání v roce [rok] vyvinula v posttraumatickou stresovou poruchu. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3417/2016 ze dne 26. 9. 2018, dostupného na www.nsoud.cz, „k podmínkám hodnocení důkazu znaleckým posudkem soudem v občanském soudním řízení lze uvést, že soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů vyjádřených ve znaleckém posudku, hodnotí jej však jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. 23Cdo 3498/2019 ze 14. 4. 2020.“ S ohledem na uvedenou judikaturu má soud za to, že nelze než uzavřít, že žalobkyně trpí duševní poruchou, posttraumatickou stresovou poruchou, jejíž prognóza zní, že lze očekávat, že bude trvat i nadále, vznikla jí tedy újma na zdraví. Ohledně závěrů znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] o samotné existence onemocnění u žalobkyně a doby jeho rozvinutí, lze nakonec uzavřít, že jsou oba znalecké posudky náležitě odůvodněny a jsou v souladu s ostatními důkazy, soud neshledává rozpor mezi lékařskými zprávami [tituly před jménem] [jméno FO] a znaleckými posudky, když znalec [tituly před jménem] [jméno FO] při výslechu vysvětlil, že uvedené diagnózy anxiozní porucha, porucha přizpůsobení a posttraumatická stresová porucha, se shodují svými symptomy, rozdíl je v závažnosti a době trvání nebo prognóze, bylo vysvětleno, že se porucha přizpůsobení může vyvinout právě v posttraumatickou stresovou poruchu. Pokud jde o symptomy onemocnění žalobkyně, jako je sociální fobie, sociální stažení, úzkostnost, paranoia, ty byly prokázány výslechy svědků [jméno FO] a [jméno FO], včetně skutečnosti, že tyto se objevily, případně výrazně zhoršily po zahájení trestního stíhání v roce [rok]. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ohledně existence onemocnění vycházel při vyšetření žalobkyně, ke kterému došlo dvakrát, znalec na základě pozorování žalobkyně dospěl k závěru, že žalobkyně nesimuluje ani své potíže nezveličuje, zjištěné symptomy odpovídají diagnóze posttraumatická stresová porucha.

29. Soud dospěl rovněž k závěru, že vznik duševní choroby, posttraumatické stresové poruchy je v příčinné souvislosti se zahájením trestního stíhání žalobkyně. Jak je uvedeno výše, symptomy, které toto onemocnění provází, a to sociální fobie, sociální stažení, úzkostnost, snížená psychická výkonnost, flashbacky, poruchy spánku, opuštění aktivit (prokázáno výslechy svědků), aj., se začaly objevovat ve zvýšené míře po zahájení trestního stíhání, kdy ačkoliv v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla úzkostná s určitou depresí byla už v roce [rok] před zahájením trestního stíhání, tyto symptomy nedosahovaly takové intenzity, aby mohla být diagnostikována posttraumatická stresová porucha. Současně nebyly zjištěny v rodinném ani pracovním prostředí žalobkyně v předmětném období žádné jiné potenciálně traumatizující události. Uvedené trestní stíhání tedy bylo rozhodující příčinou vzniku psychického onemocnění u žalobkyně, viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 5. 2004, sp.zn. 25Cdo 1462/2003, dle kterého o vztah příčinné souvislosti jde, vznikla-li konkrétní majetková újma následkem konkrétního protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku. Příčinou škody může být jen takové protiprávní jednání, bez něhož by škodný následek nevznikl. Nemusí sice jít o příčinu jedinou, nýbrž i jen o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, avšak musí jít o příčinu podstatnou. Soud proto uzavřel, že podstatnou příčinou rozvinutí posttraumatické stresové poruchy u žalobkyně je předmětné trestní stíhání.

30. Pokud jde o výši odškodnění, soud musí připustit, že navzdory skutečnosti, že oba znalci byli vybráni zdejším soudem ze seznamu vedeném Ministerstvem spravedlnosti, ani jeden ze znaleckých posudků, o poznání méně pak revizní znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], nenabídli soudu přesvědčivé zdůvodnění pro stanovení výše ztížení společenského uplatnění a bolestného u žalobkyně. Pokud jde ztížení společenského uplatnění, ve zdůvodnění jednotlivých zasažených oblastí života žalobkyně ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO], se znalec omezil na jednu opakující se formulaci téměř u všech bodů, a to vyjmenování symptomů poruchy pozornosti, paměti, deprese, tenze, snížená frustrační tolerance, emoční nestabilita, snížená psychická výkonnost, katathymie myšlení, což je dle názoru soudu hodně zobecňující přístup, který toho mnoho o překážce lepší budoucnosti pro žalobkyni v jednotlivých položkách nevypovídá, případně nepůsobí vůbec přesvědčivě. Znalec zohlednil, že žalobkyně trpěla určitými duševními obtížemi již před zahájením trestního stíhání a stanovil tak stupeň obtíží s jedinou výjimkou (rekreace a volný čas) jako stupeň 1. Ještě méně pak zasažení jednotlivých oblastí života žalobkyně nemocí vysvětlil revizní znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který jednotlivé oblasti doprovodil pouze kusými poznámkami, ze kterých nebylo zřejmé, jak souvisí s onemocněním žalobkyně, znalec [tituly před jménem] [jméno FO] nedovedl při svém výslechu vysvětlit rozdíl mezi symptomem onemocnění a případným povahovým rysem posuzované. Soud však s ohledem na zásadu procesní ekonomie a značný časový odstup od škodní události nepřistoupil k zadání dalšího znaleckého posudku a vycházel v základu, pokud jde o výši odškodnění, ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Učinil tak z důvodu, že znalec stanovil ustálení zdravotního stavu žalobkyně k datu [datum] (upřesněno při výslechu dne [datum]), k datu bližšímu škodní události, než [tituly před jménem] [jméno FO], který vycházel z data [datum], aniž by toto datum náležitě odůvodnil, datum stanovené [tituly před jménem] [jméno FO] lépe odpovídá požadavku Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví ze dne [datum], dostupné např. v ASPI pod sp. zn. Rc 63/2014, kdy za ustálení zdravotního stavu by měla být považována doba jeden nanejvýš dva roky od škodní události. Znalec pak vysvětlil, že nemohl stanovit jiný termín, než datum vyšetření žalobkyně znalcem, když ohledně předchozího zdravotního stavu žalobkyně není k dispozici kompletní zdravotnická dokumentace. Tu se žalobkyně snažila vyžádat u svého zdravotnického zařízení, bylo jí však sděleno, že nelze nalézt a vše dostupné bylo zasláno znalci [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalec, pokud jde o stupeň obtíží, vysvětlil při svém výslechu dne [datum] a dne [datum], z jakého důvodu považoval za zasažené ty které položky, soud odkazuje na odst. 8 tohoto rozsudku. Výsledná výše odškodnění ztížení společenského uplatnění, stanovená znalcem, činí 995.523,- Kč s tím, že znalec stanovil rámcovou výchozí částku ve výši 13,650.000,- Kč a na základě výše uvedeného dospěl k součtu korigovaných procent 7,2932098765.

31. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1361/2021, dostupného na www.nsoud.cz, při stanovení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění je výklad § 2958 o. z. založený na posouzení funkčních schopností poškozeného podle nezávazné pomůcky, označené též jako Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, způsobilým a vhodným přístupem k naplnění zákonného principu slušnosti (§ 2958 věta druhá o. z.) i požadavku legitimního očekávání (§ 13 o. z.). Soud k objektivizaci a medicínské klasifikaci trvalých zdravotních následků na základě znaleckého posudku zjistí procento, v němž je poškozený vyřazen ze zapojení do životních činností definovaných v upravené Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví. Tímto procentem ze čtyřsetnásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok, předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného, pak vyjádří objektivizovanou náhradu, kterou do výsledné podoby upraví zvýšením či snížením podle konkrétních okolností případu a poměrů poškozeného tím, že zohlední zejména jeho věk, intenzitu předchozího zapojení do společenských aktivit nebo okolnosti vyjmenované v § 2957 o. z. Z citovaného judikátu vyplývají dva závěry, a sice, že aby dostál požadavku legitimního očekávání, soud by měl provést srovnání s jiným obdobným případem, a dále, pokud jde o peněžní výši odškodnění ztížení společenského uplatnění, soud uplatní rovněž modifikační kritéria, zejména věk, intenzitu předchozího zapojení do společenských aktivit a další okolnosti dle § 2957 o.z. S ohledem na uvedené soud provedl srovnání s jiným případem odškodnění posttraumatické stresové poruchy, resp. s jediným případem odškodnění posttraumatické stresové poruchy, který bylo možné vyhledat v Databázi judikatury k náhradě újmy na zdraví na stránkách HYPERLINK "http://www.datanu.cz"www.datanu.cz, s vědomím limitů tohoto srovnání. Ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 28 C 165/2019, byla odškodněna psychická újma žalobkyně v důsledku dopravní nehody spojené s tragickou ztrátou dvou blízkých osob, poškozená utrpěla mj. také psychiatrickou poruchu a vyvinula se u ní posttraumatická stresová porucha jako následek vzniklého poranění, včetně toho, že byla svědkem úmrtí dvou blízkých osob, za tento následek jí bylo přiznáno odškodnění ve výši 252 445 Kč, kdy znalec stanovil tu částku ve výši 500 686 Kč a soud v rámci svého oprávnění modifikovat tu částku ztížení společenského uplatnění ji snížil o 50 %, zejména přihlédl k tomu, že se život žalobkyně, pokud jde o to společenské zapojení, se nevymykal tomu běžnému společenskému životu v době před úrazem, škodní událostí. Poškozená v této věci jezdila po hradech a zámcích, navštěvovala slavnosti a účastnila se společných setkání.

32. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2843/2020, mechanické převzetí závěrů znalce o částce náhrady za ztížení společenského uplatnění podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví je nesprávným použitím této metodiky soudem a vede k nesprávné aplikaci § 2958 obč. zák. Z uvedené citované judikatury a zákonných ustanovení dle názoru soudu neplyne, že by soud byl oprávněn upravovat jednotlivé stupně zasažení jednotlivých oblastí jinak, než jak je hodnotil znalec, jelikož se jedná o odborné závěry. S ohledem na srovnávaný případ odškodnění však soud dospěl k závěru, že znalcem stanovené ztížení společenského uplatnění žalobkyně je nepřiměřeně vysoké. Závěry v tomto odstavci citovaného judikátu soud vyložil tak, že je možné upravit výslednou částku, ke které dospěl znalec, jako ztížení společenského uplatnění a tuto násobit procenty podle modifikačních kritérií. Pokud jde o modifikační kritéria, soud neshledal důvod pro navýšení či snížení z důvodu věku žalobkyně, když ke škodní události, zahájení trestního stíhání, došlo v době, kdy žalobkyni bylo asi 35 let, nejedná se o věk nízký, ani vysoký, soud má za to, že nebyly zasaženy oblasti života žalobkyně, které by byly nutně provázány s věkem. Soud však shledal důvody pro modifikaci částky z důvodu předchozího zapojení žalobkyně do společenských aktivit. Žalobkyně v době před trestním stíháním, resp. před zahájením úkonů trestního řízení, žila běžným aktivním životem, sportovala, cestovala, navštěvovala společenské a kulturní akce, z výslechů svědků i samotné žalobkyně vyplynulo, že ačkoliv žalobkyně veškeré aktivity omezila, sportu se věnuje stále, i když spíše individuálnímu, žalobkyně vykonává zaměstnání, ačkoliv ji to stojí větší mentální úsilí, ohledně rodinného života žalobkyně toho nebylo mnoho tvrzeno, vyplynulo však, že žalobkyně po skončení trestního stíhání se stala matkou, a pečuje o nezletilé dítě. Ačkoliv znalci tvrdili, že žalobkyně opustila své koníčky mj. proto, že kvůli duševní poruše nemůže vykonávat obdobně placené zaměstnání, bylo pominuto, že pracovní poměr žalobkyně ve společnosti [právnická osoba]. na pozici rental officer byl vypovězen z organizačních důvodů (viz odst. 20 rozsudku), mzda žalobkyně po propadu v letech [rok] a [rok] se začala blížit mzdě před zahájením trestního stíhání, není tedy zřejmé, že by v důsledku duševní poruchy žalobkyně nemohla vykonávat obdobně placené zaměstnání, z důkazů i znaleckých posudků vyplývá, že je toho žalobkyně schopna, avšak s větším úsilím. Soud má proto za to, že u žalobkyně sice nastala překážka lepší budoucnosti poškozením zdraví ve smyslu § 2958 o.z., avšak tato překážka není natolik markantní a život, který žalobkyně žije, se dle názoru soudu neliší extrémně od života, který by žalobkyně žila, nebýt trestního stíhání (žalobkyně je schopna mít pracovní i rodinný život, není úplně vyloučena z žádné oblasti života). Z tohoto důvodu soud přistoupil ke snížení částky ZSÚ o 75 % tak, že výsledná výše ZSÚ činí 248.881,- Kč. Tato výše dle názoru soudu odpovídá pravidlům slušnosti a koreluje s odškodněním přiznaným ve srovnávaném případu, ve kterém poškozená trpěla stejným onemocněním v souvislosti s tragickou událostí. Soud tedy tuto částku uložil žalované žalobkyni zaplatit (výrok I. rozsudku), a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o.z., když nárok byl uplatněn u žalované dne [datum], 6 měsíční lhůta pro jeho projednání podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb., uplynula dne [datum], ode dne následujícího je žalovaná v prodlení, ve zbylé části byla žaloba zamítnuta (výrok II. rozsudku). Soud přitom rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

33. Žalobkyně požadovala rovněž zaplacení bolestného, a to ve výši 50.256,- Kč. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2019 sp. zn. 6 Tdo 1309/2019 nárokem na odčinění bolesti se míní odčinění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání. Jestliže obtíže spojené s psychickým prožíváním utrpěného zranění přerostly v trvalý následek, musí být zahrnuty do náhrady za ztížení společenského uplatnění, byly-li jen dočasné a postupně vymizely, mohou být posouzeny jako vytrpěná bolest. Soud citovanou judikaturu aplikoval v posuzované věci, kdy ze znaleckých posudků vyplynulo, že psychické útrapy žalobkyně jsou trvalého rázu, proto mohou být odškodněny jako ztížení společenského uplatnění a nikoliv současně také jako bolestné, protože se jedno s druhým vylučuje pokud jde o jeden následek. Stejný závěr je uplatněn např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2022, sp. zn. 25 Cdo 219/2021. Z tohoto důvodu byl nárok žalobkyně na zaplacení bolestného zamítnut (výrok II. rozsudku).

34. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal jejich náhradu plně úspěšné žalobkyni ve smyslu § 142 odst. 3 o.s.ř., když výše plnění záležela na znaleckém posudku. Náklady sestávají z odměny advokáta po 3 100 Kč za úkon při tarifní hodnotě 50 000 Kč, kdy ohledně tarifní hodnoty. soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021, sp.zn. 25 Cdo 3771/2020, které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 12/ 2022, dle něhož ve věcech peněžité náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví podle § 2958 o.z., jež představuje zásah do osobnostního práva, činí tarifní hodnota 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč (za část odpovídající náhradě za nemajetkovou újmu na zdraví) a dále odměna advokáta ve výši 3.100,- Kč za jeden úkon z tarifní hodnoty 50.000,- Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky a § 7 bod 5 vyhlášky za následující úkony právní služby spočívající v přípravě a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání dne [datum], a dále účast na jednání dne [datum], rozšíření žaloby ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], [datum] (2 úkony), [datum] (2 úkony), rozšíření žaloby ze dne [datum], vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], 20 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300,- Kč dle § 13 odst. 3 cit vyhlášky, celkem 6.000,- Kč, plus 21% náhrada DPH (14.280,- Kč), jehož je zástupkyně žalobkyně plátcem, dále složená záloha ve výši 5.000,- Kč ze dne [datum], celkem 89.280,- Kč. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za úkon předběžné uplatnění nároku u žalované, když náhrada je vyloučena ustanovením § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb., doplnění žaloby ze dne [datum], jelikož v něm obsažená tvrzení měla být uvedena již v žalobním návrhu a nejedná se tedy o účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř.

35. O náhradě nákladů státu, které jsou tvořeny znalečným, bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 6 o.s.ř., současně v době vyhlášení rozsudku nebyla výše nákladů známa, když dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o znalečném [tituly před jménem] [jméno FO] za účast na výslechu dne [datum], usnesení o výši nákladů řízení státu bude vydáno po právní moci usnesení o výši znalečného ze dne [datum].

Poučení