18 C 21/2018- 468

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Šenkovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] oba bytem [adresa žalobkyně a žalobce] oba zastoupeni advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: ČR - Ministerstvo spravedlnosti ČR, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 - Nové Město o náhradu škody a nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit každému z žalobců částku ve výši 140 625 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně od 1. 2. 2018 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 55 746 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 1. 2. 2018 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do částky 609 375 Kč s příslušenstvím pro každého z žalobců.

IV. Žaloba se zamítá co do částky 815 667 Kč s příslušenstvím.

V. Žalobci jsou rovným dílem povinni nahradit náklady žalované v rozsahu 66 %, ve výši 3 366 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se v řízení domáhají odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 1.500.000 Kč (750 000 Kč pro každého z žalobců) a náhrady škody spočívající v nákladech řízení ve výši 871.413 Kč vzniklé žalobcům postupem orgánů činných v trestním řízení při prověřování úmrtí syna žalobců, kterého se orgány činné v trestním řízení měly dopustit tím, že žalobcům nebyla vydána kopie videozáznamu ohledání z místa činu a rovněž kopie digitálních fotografií, č o právo žalobců na účinné vyšetření případu. Žalobci svůj nárok koncipovali jako nárok z nepřiměřené délky řízení o vydání videozáznamu, které trvalo od 18. 11. 2010 do 3. 3. 2017, kdy byl videozáznam fakticky vydán. Žalobci nesouhlasí se závěry orgánů činných v trestním řízení, že v daném případě nebylo zjištěno, že za úmrtí [celé jméno žalobce] nese ve smyslu trestního zákoníku určitá osoba. Vlivem nepřiměřeně dlouhého řízení byl žalobce a) nucen ukončit podnikatelskou činnost, přičemž dlouhodobá snaha dosáhnout řádného vyšetřování smrti syna vedla k nemožnosti využít rekvalifikaci a najít si jiné zaměstnání. Nemajetkovou újmu žalobci vyčíslili částkou 1, 500.000 Kč po 10.000 Kč za každého žalobce za celkem 75 měsíců řízení. Za účelem napadení závěru orgánů činných v trestím řízení si žalobci nechali zpracovat celou řadu posudků, a dále žalobci vynaložili náklady na právní zastoupení k nápravě nesprávného úředního postupu, čímž žalobcům vznikla škoda celkem ve výši 871.413 Kč. Žalobci uplatnili nárok předběžně u žalované dne 31. 7. 2017, ta se k němu v zákonné lhůtě nevyjádřila.

2. Žalovaná ve věci vznesla námitku promlčení ve vztahu k nároku na nemajetkovou újmu a částečného promlčení nároku na náhradu škody v podobě nákladů obhajoby za období od úmrtí syna žalobců do 30. 7. 2014. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku žalobců dne 31. 7. 2017. Žalovaná poukázala, že dle § 65 trestního řádu není stanovena žádná lhůta, ve které by měl být videozáznam žadatelům zpřístupněn. Žalovaná má za to, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo. Policejním orgánem byla věc odložena dne 27. 12. 2013, odškodnění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za pocit nejistoty spojený s výsledkem řízení, po 27. 12. 2013 již žádné řízení vedeno nebylo a žalobcům nemajetková újma v souvislosti s postupem policie vzniknout nemohla. Od tohoto data rovněž žalovaná odvíjí běh promlčecích lhůt. Žalovaná odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 19. 12. 2017, sp. zn. I. ÚS 2189/17, v němž se stěžovatelka domáhala práva na účinné vyšetřování, Ústavní soud uzavřel, že právem na účinné vyšetřování není a nemůže být právo na obvinění konkrétní osoby, ale provedení řádného vyšetřování v souladu s trestním řádem. Nevydání, resp. pozdější vydání kopie videozáznamu z místa činu nemělo vliv na samotnou délku trestního řízení, které bylo skončeno odložením věci dne 27. 12. 2013, toto rozhodnutí bylo přezkoumáno a vyhodnoceno jako věcně správné a zákonné. K nároku na náhradu škody žalovaná uvedla, že se jedná o zcela neúčelné náklady, žalobkyně b) má sama právnické vzdělání, nadto žalobci v řízení netvrdili, jaké jednotlivé úkony měli jejich zástupci provést.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci uplatnili svůj nárok předběžně u žalované dne 31. 7. 2017, žalovaná v rámci předběžného projednání nároku neshledala nárok žalobců důvodným. Z nesporných tvrzení účastníků řízení dále plyne, že trestní řízení ohledně vyšetřování smrti syna žalobců skončilo odložením věci ze dne 27. 12. 2013 Tyto skutečnosti tak nebyly předmětem dokazování.

4. Ve věci rozhodl zdejší soud rozsudkem ze dne 29. 5. 2019, kterým konstatoval, že v řízení vedeném Policií ČR, a to Obvodním ředitelstvím policie Praha, služby kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality, 1. oddělení obecné kriminality, pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], a Krajským ředitelstvím policie hl. m. Prahy, služby kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality, pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 Městského státního zastupitelství, ve věci žádosti žalobců o vydání kopie videozáznamu z ohledání místa činu došlo k porušení práva žalobců na pořízení kopie součásti spisu dle § 65 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu. Soud zamítl nárok na peněžité zadostiučinění a na zaplacení požadované škody a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud dospěl k závěru, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu, když žalobcům nebyla vydána kopie videozáznamu a fotodokumentace, obojí bez kontrolního prvku, když tomu nebránily závažné důvody dle § 65 odst. 2 trestního řádu. Nakonec jim byly předmětné kopie poskytnuty. Soud dospěl k závěru, že tento nesprávný úřední postup však nebyl objektivně způsobilý žalobcům přivodit nemajetkovou újmu, kterou by bylo nutné kompenzovat penězi, a proto tedy konstatoval porušení práva. Soud však dospěl k závěru, že daným pochybením nedošlo k porušení práva žalobců na účinné vyšetřování, když jedním z jeho aspektů požadavek kontroly veřejnosti, vč. práva obětí na nahlížení do spisu a z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobcům bylo průběžně umožněno nahlížení do spisu a zhlédnutí videozáznamu. Soud se přitom nezabýval námitkami žalobců ohledně postupu orgánů činných v trestním řízení, jelikož není oprávněn tento postup přezkoumávat. Soud nepřiznal náhradu škody požadovanou za náklady na znalecké posudky, když uvedl, že tento nárok není v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem. Dále nepřiznal žalobcům náhradu nákladů právního zastoupení, když uvedl, že žalobci ani přes výzvu soudu nedoplnili svá tvrzení, jaká je částka je účtována za konkrétní tvrzené úkony právní služby.

5. Rozsudek soudu prvního stupně byl následně zrušen usnesením Městského soudu v Praze, č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] Odvolací soud uložil soudu prvního stupně vyzvat žalobce k doplnění skutkových tvrzení, aby bylo vyjasněno, z jakého odpovědnostního titulu odvozují nároky, jichž se v řízení domáhají. Soud prvního stupně na základě uvedeného právního názoru odvolacího soudu vyzval žalobce usnesením ze dne 19. 12. 2019, aby doplnili stručně a srozumitelně, na základě jakého odpovědnostního titulu se domáhají svých nároků. Pokud se jedná o nesprávný úřední postup, žalobci stručně a srozumitelně popíšou, v čem měl tento nesprávný úřední postup spočívat. Pokud se žalobci domáhají svých nároků z více odpovědnostních titulů, tyto přehledně a srozumitelně popíšou, jasně je od sebe oddělí a rovněž jasně oddělí a vyčíslí, jaké škody či újmy se z jednotlivých titulů se každý z žalobců domáhá, a popíší i příčinnou souvislost mezi tvrzenými nesprávnými úředními postupy a škodou.

6. Na výzvu soudu žalobci doplnili skutková tvrzení tak, že požadovanou škodu a nemajetkovou újmu požadují z důvodu nesprávného úředního postupu, který měl spočívat v tom, že jim nebyl poskytnut videozáznam z ohledání místa činu ze dne 25. 9. 2010, nebyla jim zpřístupněna fotodokumentace při ohledání místa činu učiněná pomocí digitálního i klasického fotoaparátu, a to po dobu 75 měsíců.

7. Soud ve věci rozhodl usnesením ze dne 4. 6. 2020, kdy žalobu ze dne 31. 1. 2018 odmítl. Na základě podaného odvolání žalobců následně odvolací soud změnil toto usnesení o odmítnutí žaloby tak, že žaloba ze dne 30. 1. 2018 se neodmítá (viz usnesení Městského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]), kdy odvolací soud dospěl k závěru, že po posouzení podání žalobců ze dne 17. 1. 2020 ve spojení s podáním ze dne 8. 7. 2020, kterým odůvodnili své odvolání, shledal, že žalobci jasně a srozumitelně vymezili, že v řízení se domáhají odškodnění nemajetkové a majetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu orgánů činných v trestním řízení v souvislosti s jejich (opakovaně podávanou) žádostí o vydání součásti spisu (videozáznamu z ohledání místa činu a fotodokumentace pořízené při ohledání místa činu). Podle § 65 odst. 1 trestního řádu, jemuž nebylo zabráněno ani činností (dohledem ze strany Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 Městského státního zastupitelství v Praze), přičemž újma se váže k tomu, že jejich žádosti nebylo vyhověno dříve, neboť žalobci se domohli k požadovaných součástí spisu až po 75 měsících, tedy 3. 3. 2017.

8. V souladu s uvedeným názorem odvolacího soudu v rámci usnesení ze dne 19. 10. 2020 se soud zabýval dokazováním k prokázání nesprávného úředního postupu spočívajícího v tom, že nebylo včas vyhověno žádosti žalobců o poskytnutí videozáznamu z ohledání místa činu a fotodokumentace pořízené při ohledání místa činu. Soud vycházel analogicky z toho, že v daném případě je tvrzeným odpovědnostním titulem porušení práva žalobců na projednání jejich věci v přiměřené lhůtě ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věty druhé a třetí. V tomto ohledu tedy vedl dokazování.

9. Soud v souladu s ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzval žalobce, aby doplnili skutková tvrzení o tom, za jaké konkrétní úkony právní služby vedoucí k nápravě nesprávného úředního postupu spočívajícího v nevydání videozáznamu z ohledání místa činu a fotodokumentace z místa činu žalobci požadují náhradu škody tak, aby uvedli přehled jednotlivých úkonů právní služby s uvedením částky, kterou za tento úkon právní služby žalobci požadují a dále aby uvedli, který ze znaleckých posudků, jejichž náhradu požadují, sloužil k nápravě nesprávného úředního postupu. K uvedeným skutečnostem, aby označili důkazy. Na výzvu soudu žalobci doplnili svá skutková tvrzení tak, že co se týká požadované výše nemajetkové újmy, zde požadují částku 10 000 Kč za každý měsíc, kdy jim v důsledku nesprávného úředního postupu nebyl v rozporu s jejich právem nahlížet do spisu vydán předmětný videozáznam (tedy po dobu 75 měsíců). Žalobci dále doplnili skutková tvrzení ohledně jednotlivých úkonů právní služby, které v souvislosti s nesprávným úředním postupem vynaložili na nápravu tohoto nesprávného úředního postupu. Jednalo se o následující úkony právní služby. 1; [anonymizována dvě slova] -; podklady spis foto pro ZP - příprava převzetí věci; 24.10.2011 2; [anonymizována dvě slova]; jednání s [anonymizováno]. [příjmení] ohledně videozáznamu; 9.1.2012 3; [anonymizována dvě slova]; žádost o doplnění důkazů; 24.1.2012 4; [anonymizována dvě slova]; stížnost policejní prezident; 3.4.2012 5; [anonymizována dvě slova]; nahlížení do spisu; 24.5.2012 6; [anonymizována dvě slova]; žádost o přešetření- manipulace s videozáznamem na KŘ PČR hl.m. Prahy; 2.7.2012 7; [anonymizována dvě slova]; stížnost proti odložení věci; 12.7.2012 8; [anonymizována dvě slova]; doplnění stížnosti ze 4.3.2013; 22.7.2012 9; [anonymizována dvě slova]; podklady ZP biomechanika, účast na pokusu; 28.12.2012 10; [anonymizována dvě slova]; žádost o přezkum MSZ; 30.9.2012 11; [anonymizována dvě slova]; Upozornění-žádost odborné stanovisko; 7.11.2012 12; [anonymizována dvě slova]; Stížnost videozáznam + podklady - výsledek: Stanovisko KUP k videozáznamu; 15.11.2012 13; [anonymizována dvě slova]; TO + posudek [anonymizováno], ohl. videozáznam; 19. 11. 2012 14; [anonymizována dvě slova]; stížnost senát; 13.12.2012 15; [anonymizována dvě slova]; nahlédnutí do spisu; 24.1.2013 16; [anonymizována dvě slova]; žádost o kopii videozáznamu; 1.2.2013 17; [anonymizována dvě slova]; žádost přezkoumání důvodů neposkytnutí videozáznamu; 4.3.2013 18; [anonymizována dvě slova]; doplnění stížnosti ze 4.3.2013; 10.3.2013 19; [anonymizována dvě slova]; podnět k dohledu vč. smazání původního videozáznamu; 15.4.2013 20; [anonymizována dvě slova]; doplnění podnětu k dohledu; 3.7.2013 21; [anonymizována dvě slova]; průvodní dopis min.spravedlnosti; 29.7.2013 22; [anonymizována dvě slova]; podnět ke kontrole skončené věci; 28.1.2014 23; [anonymizováno] [jméno] [příjmení]; nahlédnutí do spisu; 25.3.2014 24; [anonymizována dvě slova]; žádost o vydání videozáznamu; 26.4.2014 25; [anonymizováno] [jméno] [příjmení]; nahlédnutí do spisu; 12.6.2014 26; [anonymizováno] [jméno] [příjmení]; žádost o vydání videozáznamu a doplnění žádosti; 13. 6. 2014 (16. 6. 2014) 27; [anonymizováno] [jméno] [příjmení]; žádost o vydání videozáznamu OSZ; 24.6.2014 28; [anonymizováno] [jméno] [příjmení]; doplnění podnětu ke kontrole skončené věci; 17.7.2014 29; [anonymizováno] [jméno] [příjmení]; žádost o vydání videozáznamu; 3.11.2014 30; [anonymizováno] [jméno] [příjmení]; doplnění žádosti o vydání videozáznamu; 11.11.2014 31; [anonymizováno] [jméno] [příjmení]; nahlédnutí do spisu + účast znalce; 12.12.2014 32; [anonymizováno] [jméno] [příjmení]; e-mailová komunikace s PČR ohledně videozáznamu; 19.12.2014 23.12.2014 13.01.2015 33; [anonymizována dvě slova]; podání na PČR vč. žádosti o vydání videozáznamu; 1.2.2015 34; [anonymizována dvě slova]; stížnost GIBS vč. manipulace s videozáznamem; 10.2.2015 35; [anonymizována dvě slova]; stížnost proti vyřízení TO vč. manipulace s videozáznamem; 15.3.2015 36; [anonymizována dvě slova]; žádost o poskytnutí videozáznamu; 15.3.2015 37; [anonymizována dvě slova]. [příjmení]; podnět k výkonu dohledu; 4.9.2015 38; [anonymizována dvě slova]. [příjmení]; podnět k výkonu vnitřího dohledu; 5.10.2016 10. Co se týká znaleckých posudků, jejichž náhradu žalobci požadují, jednalo se o znalecký posudek ze dne 14. ledna 2011 vypracovaný [anonymizováno] [příjmení] za částku 8 000 Kč, dále znalecký posudek ze dne 25. ledna 2011 vypracovaný [anonymizováno] [příjmení] za částku 5 700 Kč, znalecký posudek znalkyně [jméno] [příjmení] za částku 13 800 Kč ze dne 18. 2. 2011, dále znalecký posudek z oboru soudního lékařství vyhotovený [anonymizováno] [příjmení] za částku ve výši 18 998 Kč, znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] za částku 20 000 Kč, dále znalecký posudek z oboru kriminalistika, forenzní biomechanika ze dne 21. 11. 2011 vyhotovený [anonymizováno] [příjmení] za částku ve výši 6 000 Kč. Dále znalecký posudek z oboru soudního lékařství z 30. 11. 2011 vypracovaný [anonymizováno] [příjmení] za částku 5 005 Kč a znalecký posudek znaleckého ústavu v oboru biomechanika ze dne 26. 9. 2012 za částku 25 000 Kč. Dále znalecký posudek ze dne 16. 11. 2014 týkající se telefonních hovorů vypracovaný [anonymizováno] [příjmení] za částku 6 050 Kč a znalecký posudek [titul] týkající se notebooku zesnulého ze dne 20. 2. 2015 za částku 14 520 Kč.

11. Soud zjistil ve věci následující podstatné skutečnosti. Podle žádosti o provedení barevné digitální kopie fotodokumentace a videa z místa činu ze dne 18. 11. 2010, učiněné přímo žalobci, byla Policie ČR, Obvodní ředitelství policie Praha 1, Služba kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality, požádána podle § 65 tr. ř. o nahrání digitální fotodokumentace a videodokumentace z místa činu ve věci syna žalobců, [celé jméno žalobce], která byla vedena pod [číslo jednací] s tím, že žalobcům byla poskytnuta pouze černobílá fotodokumentace a navíc nekompletní. Na žádost bylo reagováno odpovědí ze dne 10. 12. 2010 Policií ČR, podle které byla barevná fotodokumentace předána zmocněnci žalobců a fotodokumentace v digitální podobě ani video není k dispozici a není ani součástí spisového materiálu. Podle žádosti o přezkum rozhodnutí policejního orgánu ze dne 10. 1. 2011 požádali nezastoupení žalobci obvodní státní zastupitelství o přezkum policejního orgánu při neposkytnutí kopie digitálního záznamu, fotodokumentace a kopie videozáznamu z ohledání místa činu. Podle dopisu žalobců ze dne 31. 1. 2011 bylo urgováno poskytnutí kompletní fotodokumentace a kopie videozáznamu. Podle odpovědi státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 dne 16. 2. 2011 bylo sděleno, že byl přezkoumán postup policejního orgánu, přičemž nebylo shledáno v tomto postupu žádné pochybení ani průtahy; o videozáznamu bylo sděleno, že se jedná o pomocný materiál, který není součástí originálu spisu a nemůže být proto poskytnut. Podle žádosti žalobců ze dne 10. 2. 2011 byl dán podnět k prošetření postupu [anonymizována dvě slova] [příjmení]. Dopisem ze dne 30. 1. 2012 Policie ČR potvrdila přijetí návrhu zaslaných žalobci. Podle stížnosti proti usnesení o opětovném odložení věci ze dne 12. 7. 2012 podali žalobci zastoupeni [anonymizováno] [jméno] [příjmení] stížnost, která byla doplněna podáním ze dne 22. 7. 2012. Podle usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne 2. 8. 2011 byla zamítnuta stížnost poškozených, tedy žalobců v této věci, jako nedůvodná, proti usnesení o odložení věci, týkající se podezření ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti. Podle zápisu o výslechu ze dne 24. 2. 2014 byla tohoto dne vyslechnuta [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] ve věci stížnosti žalobce. Podle záznamu o opětovném promítnutí videozáznamu, nahlédnutí do spisu, předání – vrácení podkladů a věcí, ze dne 24. 5. 2012 bylo umožněno opětovné nahlédnutí do spisu a opětovné shlédnutí videozáznamu o ohledání místa činu rodičům zesnulého a zmocněnci rodičů zesnulého. Podle dopisu Policie ČR ze dne 5. 2. 2013 bylo odpovězeno na žádost žalobců ze dne 1. 2. 2013. Bylo rovněž sděleno, že pokud mají žalobci potřebu vyjasnění některých sporných věcí, je potřeba otázky přesně písemně specifikovat, aby na ně mohlo být řádně odpovězeno. K žádosti stran pořízení kopie videozáznamu z ohledání místa činu dne 24. 9. 2010 bylo sděleno, že nedošlo ke změně stanoviska v otázce poskytnutí, resp. neposkytnutí. Proto i nadále bylo ve smyslu ust. § 65 odst. 2 tr. ř. poskytnutí ze závažných důvodů odmítnuto. Dnee 4. 3. 2013 žalobci podali stížnost proti usnesení o opětovném odložení věci a žádost státnímu zástupci o přezkoumání důvodu odepření poskytnutí kopií spisu dle § 65 tr. ř. Odpovědí Policie ČR ze dne 12. 5. 2014 bylo odpovězeno na žádost žalobců ze dne 26. 4. 2014 a bylo sděleno, že žalobci nejsou ve věci jedinými poškozenými, přičemž bylo podle § 65 odst. 2 odmítnuto poskytnutí vydání obrazu pevného disku a fotografií z videozáznamu a poskytnutí videozáznamu. V odpovědi na žádost ze dne 13. 6. 2014 a 16. 6. 2014 a odpovědi z 24. 6. 2014 bylo Policií ČR sděleno, že nedošlo ke změně původního stanoviska odmítnutí videozáznamu či digitálních fotografií podle § 65 odst.

2. Ve vyrozumění Policie ČR, určeného obvodnímu státnímu zastupitelství ze dne 24. 6. 2014 bylo opět uvedeno a odůvodněno odmítnutí poskytnutí požadovaných materiálů z trestního spisu, včetně doplnění žádosti o vyhotovení kopie videozáznamu z místa činu ze dne 16. 6. 2014 ze závažných důvodů- rodiče zesnulého nejsou jedinými poškozenými. Následně byl kompletní pomocný trestní spis zaslán Policií ČR Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 6 (viz listina Zaslání - předložení kompletního pomocného trestního spisu, nedatována).

12. Žalobci učinili žádost o kopii videozáznamu z místa činu dne 1. 7. 2014 přímo OSZ Praha 6 (viz. žádost o vydání videozáznamu z mísa činu ze dne 1. 7. 2014). Přípisem Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne 3. 7. 2014 bylo sděleno, že žádost bude zaslána na Nejvyšší státní zastupitelství v Praze, kam byl postoupen veškerý spisový materiál. Dále se Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6 v podání ze dne 30. 7. 2014. Vydání kopie videozáznamu bylo zamítnuto s ohledem na to, že rodiče zesnulého nejsou ve věci jedinými poškozenými. Podle vyrozumění Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 18. 11. 2014 o provedeném úkonu výkonu dohledu podle § 12d odst. 1, 2 zák. č. 283/1993 Sb. o státním zastupitelství bylo sděleno, že v rámci provedené kontroly nebyly zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že za úmrtí [celé jméno žalobce] nese ve smyslu trestního zákoníku určitá osoba. Rovněž ohledně nevydání kopie bylo sděleno, že poskytnutí kopie záznamu má povahu jen subsidiární, tzn. má k němu být přistoupeno především tehdy, když stranám není umožněn samotný poslech pořízeného záznamu. Podnět žalobců byl shledán rovněž jako nedůvodný. Do spisu byl dále dne 12. 12. 2014 žalobci založen souhlas pozůstalé manželky s vydáním kopie videozáznamu a vydáním obsahu počítače. Dle žádosti o poskytnutí kopie videozáznamu ze dne 15. 3. 2015 bylo opětovně požádáno a urgováno poskytnutí videozáznamu. Dále žalobci podali dne 11. 6. 2015 stížnost na nevydání videozáznamu a nezpřístupnění originálního spisu na Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy dne (viz. stížnost ze dne 11. 6. 2015). V dopise ze dne 29. 6. 2015 Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6 , že videozáznam lze pořídit na vlastní náklady, a to v případě, že videozáznam je součástí trestního spisu a nebrání tomu závažné důvody podle § 65 odst. 2 tr. ř. Podáním ze dne 23. 3. 2015, učiněným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], adresovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], poslanci PS Paramentu ČR, bylo sděleno: Vážený pane poslanče, ve Vámi sledované věci nebyl postup orgánů činných v trestním řízení správný toliko v tom ohledu, že rodičům zemřelého [celé jméno žalobce] odepřeli poskytnutí kopie videozáznamu z ohledání místa činu, když pro takový postup nebyl závažný důvod ve smyslu § 65 odst. 2 tr. ř. Zjištěné pochybení bude napraveno, neboť pokyn státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze je vůči nižšímu státnímu zastupitelství závazný. Podle rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 16. 3. 2015, [číslo jednací] bylo zamítnuto odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Policie ČR, Krajského ředitelství Policie hl. m. Prahy ze dne 17. 2. 2015, kterým byla odmítnuta žádost odvolatele o informace. Podle podání žalobců ze dne 30. 3. 2015 žalobci požádali o sdělení termínu, kdy bude předána kopie videozáznamu z ohledání místa činu. Policie informovala žalobce dne 29. 5. 2015 o zrušení termínu nahlédnutí do spisu dne 30. 6. 2015 a opětovně se vyjádřila k žádosti o poskytnutí kopie videozáznamu. Městské státní zastupitelství sdělilo žalobcům dne 3. 4.2015, že stanovisko Vrchního státního zastupitelství ze dne 2. 3. 2015, č. j. [číslo jednací] není pro Městské státní zastupitelství v Praze právně závazné, když MSZ zastává názor, že postup poskytnutí příslušného videozáznamu žalobcům není možný. V podání ze dne 11. 6. 2015 žalobci učinili stížnost na nevydání videozáznamu a zpřístupnění originálního spisu. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6 žalobcům v dopise ze dne 25. 6. 2015, že urgence vydání videozáznamu z ohledání místa činu byla vyhodnocena jako stížnost na průtahy v činnosti státního zastupitelství, která byla vyhodnocena jako nedůvodná. Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 dále žalobce v podání ze dne 29. 6. 2015 o vyřízení žádosti o vydání kopie videozáznamu. Ke stížnosti na nevydání videozáznamu se vyjádřilo Krajské ředitelství Policie hl. m. Prahy dne 30. 6. 2015.

13. Nejvyšší státní zastupitelství zaujalo výkladové stanovisko [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne 25. 6. 2015, kde dospělo k závěru, že je-li videozáznam z ohledání místa činu součástí trestního spisu, pak jsou orgány činné v trestním řízení povinny jeho kopii pozůstalým (poškozeným) k jejich žádosti předložit, pokud tomu nebrání závažné důvody ve smyslu § 65 odst. 2 tr. ř. Dále - poskytnutí videozáznamu z místa činu nebrání skutečnost, že věc byla odložena podle § 159a tr. ř., popř. věc byla opakovaně přezkoumávána, mj. i na základě kontroly skončené věci, neboť odložená věc nevytváří překážku pro další postup prověřování a odepření vyhovění žádosti o nahlédnutí do spisu musí být orgány činnými v trestním řízení náležitě odůvodněno. Ze záznamu o umožnění nahlédnutí do spisu ze dne 17. 6. 2015 a předání materiálů podle tohoto záznamu, vzal soud za prokázané, že bylo žalobcům umožněno opětovné nahlédnutí do spisu a byly předány následující materiály: DVD obsahující videozáznam ohledání místa činu, DVD obsahující zkoumání mobilního telefonu, CD obsahující naskenované fotografie z negativu kinofilmu ohledání místa činu a další. Z fotografií z předmětného videozáznamu soud zjistil, že na těchto fotografiích je přes celou plochu napsáno: Kopie pro [celé jméno žalobce], opakovaně s tím, že toto písmo je pouze v obrysech, není vyplněno. Policií ČR bylo provedeno zaslání předložení originálu trestního spisu a přílohového datového nosiče a kopie datového nosiče obvodnímu státnímu zastupitelství. Podle vyrozumění ze dne 23. 7. 2015 Krajského ředitelství Policie hl. m. Prahy byla stížnost na postup [anonymizováno]. [příjmení] při vydání kopie videozáznamu z ohledání místa činu ze dne 24. 9. 2010 postoupena k přezkoumání Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 6. Stížnost je přílohou vyrozumění a je ze dne 21. 7. 2015. Dále žalobci učinili stížnost ze dne 31. 7. 2015. Vyrozuměním ze dne 24. 8. 2015 státního zastupitelství bylo sděleno, že nebylo shledáno pochybení policejního orgánu. Podle podnětu k výkonu dohledu ze dne 29. 9.2015 byl podán podnět k Městskému státnímu zastupitelství v Praze. Městské státní zastupitelství v Praze vyrozumělo dne 5. 11. 2015 žalobce, že podnět byl odložen, neboť v přezkoumávané věci nebylo shledáno pochybení. Dále podle vyrozumění ze dne 10. 6. 2014 byli žalobci vyrozuměni o vyřízení stížnosti, která byla vyhodnocena jako částečně důvodná. Za pochybení policistů se policie žalobcům omluvila. Vyrozuměním ze dne 26. 7. 2016 Vrchního státního zastupitelství bylo sděleno, že toto není věcně a místně příslušné k dohledu nad činností Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6. Podle podnětu k výkonu vnitřního dohledu ze dne 29. 9. 2016 byl podán tento podnět podán na Vrchní státní zastupitelství v Praze. Podle vyrozumění ze dne 29. 11. 2016 bylo sděleno, že se Vrchní státní zástupkyně neztotožňuje s uplatněnou stěžejní námitkou, že předání kopie videozáznamu o ohledání místa činu ze dne 25. 9. 2010 představuje zásah do práv poškozených natolik zásadní, že jim brání v uplatňování práv na účinné vyšetřování s tím, že nebyly současně shledány důvody pro postup policejního orgánu a státní zástupkyně obvodního státního zastupitelství o nutnosti vydání kopie upravené tzv.„ kontrolními prvky“ ze strany Policie ČR. Dále byli žalobci vyrozuměni dne 30. 1. 2017 o závěrech interního dohledu na základě podnětu vrchní státní zástupkyně v Praze s tím, že bude vydána kopie videozáznamu z prvotního ohledání místa činu, která již nebude obsahovat příslušný identifikační prvek.

14. Nejvyšší státní zastupitelství na základě žádosti Městského státního zastupitelství došlo ve výkladovém stanovisku [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne 25. 6. 2015 mimo jiné k závěru, že právo nahlížet do spisu je obsaženo v právu na účinné vedení vyšetřování. Poškozenému či jiné oprávněné osobě musí být umožněn přístup do spisu alespoň v takovém rozsahu, který je nezbytný pro jejich zhodnocení, zda vyšetřování proběhlo účinně, a to bez ohledu na to, v jaké fázi ke skončení šetření dojde.

15. Podle žádosti o vydání pokynu k poskytnutí videozáznamu ze dne 9. 2. 2017 a zpřístupnění fotodokumentace žalobci opět učinili žádost. Podle sdělení ze dne 9. 2. 2017 byli žalobci vyrozuměni, že pokyn k vydání videozáznamu byl vydán již 31. 1. 2017. Dále bylo sděleno dne 24. 2. 2017 termín převzetí datového nosiče 3. 3. 2017. Podle záznamu byl tohoto dne předán datový nosič [číslo] videozáznam ohledání místa činu.

16. Žádostí ze dne 24. 10. 2010 požádal žalobce o odložení zahájení podnikatelské činnosti ze závažných rodinných důvodů, přičemž podle osvědčení o rekvalifikaci žalobce úspěšně vykonal závěrečné zkoušky tvorba technické dokumentace na PC pro pracovní činnost čtení a kreslení technické dokumentace 23. 9. 2010.

17. Podle faktury [číslo] byla tato vystavena [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalobcům za práce v rozsahu 16 hodin na částku 48.000 Kč s tím, že tato byla zaplacena v hotovosti 10.000 Kč dne 19. 6. 2012, 20.000 Kč dne 20. 6. 2012. Podle faktury [číslo] tato byla vystavena za právní služby 24 hodin na částku 72.000 Kč, zaplacena 28. 12. 2012. Faktura [číslo] byla na částku 121.000 Kč za právní služby v rozsahu 40 hodin. Faktura [číslo] byla celkem na částku 34.200 Kč s poznámkou: uhrazeno v hotovosti. Faktura [číslo] byla na částku 24.200 Kč za služby v rozsahu 8 hodin, zaplaceno v hotovosti 30. 6. 2014. Faktura [číslo] byla na částku 24.200 Kč za právní služby v rozsahu 8 hodin. Faktura [číslo] 2015 byla na částku 72.600 Kč za právní služby v rozsahu 24 hodin. Dále faktura [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vystavená žalobcům za 2,5 hodiny, celkem 10.000 Kč a 12.000 Kč s DPH za zastupování v přípravném řízení ve věci v trestním řízení ohledně syna žalobců. Faktura [číslo] na částku 4.800 Kč, vystavena [příjmení] [anonymizována dvě slova] za právní služby v souvislosti s vyšetřovacím pokusem ze dne 6. 5.2011. Dále faktura [číslo] 2011 na částku 13.800 Kč za znalecký posudek [číslo] vystavená [jméno] [příjmení]. Faktura [číslo] na částku 8.800 Kč za provedení vypracování o provedení úkonu podle dožádání ze dne 30. 11. 2010 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [titul za jménem]. Tímtéž dodavatelem byla vystavena faktura [číslo] na částku 5.700 Kč za vypracování doplňku posudku. Dále žalobcům vystavil [anonymizováno] [jméno] [příjmení] fakturu [číslo] na částku 5.005 Kč za vypracování a provedení úkonu podle vyžádání z 15. 10. 2011. Podle vyúčtování znalečného daňový doklad [číslo] bylo žalobcům vyúčtováno za vypracování revizního znaleckého posudku celkem 19.998 Kč dne 14. 7. 2011. Dále bylo vyúčtováno znalečné 20.000 Kč za vypracování revizního znaleckého posudku 14. 7. 2011. Podle daňového dokladu [číslo] byl tento vystaven [anonymizováno] v [obec], [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení] na částku 25.000 Kč jako náklady za znalecký posudek z oboru biomechaniky. Dále bylo za posudek fakturováno [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] 6.000 Kč. Podle vyúčtování znalečného a úhrady nákladů [číslo] účtoval [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] dne 16. 11. 2014 znalečné ve výši 6.050 Kč. Dále bylo vyúčtováno znalečné [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] ve výši 14.520 Kč. Podle daňového dokladu [číslo] bylo advokátní kanceláří [právnická osoba] žalobcům účtováno 16.335 Kč za poskytnutí právních služeb v období od 1. 6. 2016 do 30. 6. 2016. Podle výpisu z účtu žalobkyně b) za období červenec 2016 bylo žalobkyní b) dne 21. 7. 2016 zaplaceno 16.335 Kč. Podle faktury advokátní kanceláře [právnická osoba] [číslo] byla tato vystavena za poskytnutí právních služeb na částku 49.005 Kč. Podle výpisu z účtu žalobkyně b) byla provedena platba na účet žalobkyně ve výši 49.005 Kč.

18. Ve znaleckého posudku ze dne 12. 5. 2012, který zpracoval [anonymizováno] [jméno] [příjmení], odpověděl s odkazem na videozáznam, na otázku 2) Lze za využití předložených materiálů, tedy zejména dle videozáznamu a fotodokumentace bez konfrontace s tělem zemřelého při prohlídce či pitvě, jednoznačně vyslovit či učinit závěr, že na přední straně krku se nachází skutečně dvě poranění – kožní oděrky? Odpověď: Na základě předložených materiálů, tj. CD nosičů označených [číslo] tj. fotografií a videozáznamu, nález na přední straně strany krku odpovídají tomu, že na krku zemřelého byly dvě hnědočervené oděrky. Zcela jednoznačný nález dvou oděrek na přední ploše krku, včetně jejich průkazů intravitálního původu, však nelze bez prohlídky těla zemřelého, event. vyšetření oděrek, prokázat.

19. Ve znaleckém posudku dne 4. 5. 2012 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] odpověděli na otázky 1) a 2) s odkazem na videozáznam: Ve znaleckém posudku je třeba zodpovědět následující otázky: 1) Lze se dle předložených materiálů, tedy zejména za použití videozáznamu a fotodokumentace jednoznačně vyjádřit kolik poranění kožních oděrek je na přední straně krku, resp. zda je jedna na levé přední části a jedna na pravé části krku tak, jak jsou patrné, či se jeví na videozáznamu a fotografiích? 2) Lze za využití předložených materiálů, tedy zejména dle videozáznamu a fotodokumentace, bez konfrontace s tělem zemřelého při prohlídce či pitvě, se jednoznačně vyslovit či učinit závěr, že na přední straně krku se skutečně nachází skutečně dvě poranění kožní oděrky? Odpověď: 1) Dle přiloženého spisového materiálu, fotodokumentace a videozáznamu lze usuzovat, že na přední straně krku zemřelého [celé jméno žalobce] se nacházejí dvě červenohnědé kožní oděrky, a to jedna na levé straně krku, která je popsána v pitevním protokolu (v závorce) a druhá oděrka na pravé přední straně, která je v pitevním protokolu, popsána není. 2) Jednoznačné závěry ohledně charakteru a počtu zranění na krku by bylo možné činit pouze na základě přímé konfrontace znalců s tělem zemřelého. Z předloženého spisového materiálu, fotodokumentace a videozáznamu se lze vyjádřit pouze v obecné rovině, a to, že dle dokumentace lze usuzovat na dvě kožní oděrky, jak je uvedeno v bodě 1) posudku.

20. Žalobci si nechali zpracovat znalecký posudek [číslo] 2011 z oboru kriminalistika, specializace forenzní biomechanika, zpracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ke dni 18. 11. 2011 včetně příloh, kdy neobsahuje znaleckou doložku a dále znalecký posudek [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova], znalecký posudek z oboru biomechanika [číslo jednací] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] včetně příloh.

21. Dle emailu mezi zástupkyní žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení] a Policií ČR ze dne 30. 1. 2012 bylo Policii ČR sděleno, že potvrzují přijetí zaslaných návrhů a rovněž bylo sděleno, že stran případného pořízení kopie videozáznamu ohledání bytu trvá [anonymizováno] [příjmení] na svém původním stanovisku, tedy neposkytnutí kopie, ale umožnění jeho shlédnutí. V tomto směru byla rovněž informována dozorující státní zástupkyně, a to včetně příslušného odůvodnění. Podle stížnosti ve věci vyšetřování smrti [celé jméno žalobce] ze dne 3. 4. 2012 podali žalobci prostřednictvím [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zmocněnkyně, stížnost. Podle záznamu o opětovném promítnutí videozáznamu ze dne 24. 5. 2012 a dále nahlédnutí do spisu a předání – vrácení podkladů a věcí bylo tohoto dne umožněno opětovné nahlédnutí do spisu a opětovné shlédnutí videozáznamu OMČ rodičům zesnulého a zmocněnce rodičů zesnulého, přičemž je uvedeno, že se jednalo o opětovné a několikrát opakované promítnutí videozáznamu, přičemž byly vráceny vyčtené věci.

22. Podle stížnosti proti usnesení o opětovném odložení věci ze dne 12. 7. 2012 učinila zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] stížnost proti usnesení o odložení věci. Podle postoupení stížnosti ze dne 18. 7. 2012 byla stížnost postoupena ve smyslu místní a věcné příslušnosti. Doplnění stížnosti je ze dne 22. 7. 2012. Dle trestního oznámení bylo toto dne 19. 11. 2012 učiněno zástupkyní žalobců. Dle dopis [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 13. 12. 2012 se zástupkyně žalobců obrátila na předsedu Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti senátu ČR. Dle žádosti o přezkum postupu Městského státního zastupitelství v Praze a trestní oznámení pro podezření ze spáchání zločinu vraždy dle § 140 trestního zákoníku ve věci úmrtí [celé jméno žalobce] ze dne 30. 9. 2012 bylo toto učiněno [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Podle upozornění o vyrozumění o přešetření ze dne 9. 1. 2013 byla zástupkyně žalobců vyrozuměna, že podání bylo vyhodnocení jako upozornění a bylo vyhodnoceno jako neopodstatněné.

23. Podle stížnosti proti usnesení o opětovném odložení věci a žádost státnímu zástupci o přezkoumání důvodů ze dne 4. 3. 2013 tuto učinila [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s tím, že stížnost doplní. Podle odpovědi na žádost ze dne 6. 3. 2013 odpověděl [anonymizováno]. [příjmení] na žádost zástupkyně žalobců. Podle podnětu ke kontrole skončené věci a podezření ze spáchání zločinu vraždy podle § 140 trestního zákoníku ze dne 15. 4. 2013 byl tento podnět učiněn [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na Nejvyšší státní zastupitelství. Podle doplnění podnětu byl tento doplněn dne 3. 7. 2013. Podle podání ze dne 29. 7. 2013 se žalobci osobně obrátili na [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tehdejší ministryni spravedlnosti. Podle podání ze dne 29. 7. 2013, kdy prvně čtený dopis byl přílohou tohoto podání, pod kterým je podepsána [anonymizováno] [jméno] [příjmení], je určeno vedoucí kabinetu ministryni spravedlnosti. Podle odpovědi na žádost podanou při nahlédnutí do spisu dne 12. 12. 2014 a na emailovou komunikaci byli žalobci vyrozumění ze dne 20. 1. 2014, že nebude poskytnuta kopie videozáznamu s odkazem na to, že tento byl žadatelům již mnohokráte promítnut a bylo umožněno jim pořizovat si fotografie. Podle podnětu ke kontrole ze dne 28. 1. 2014 podali žalobci prostřednictvím zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] podnět na Nejvyšší státní zastupitelství. Podle potvrzení emailu potvrzení termínu nahlédnutí do spisu ze dne 19. 3. 2014 byl potvrzen termín o nahlédnutí do spisu, resp. promítnutí videozáznamu dne 25. 3. 2014. Podle záznamu o umožnění nahlédnutí do spisu ze dne 25. 3. 2014 bylo tohoto dne umožněno nahlédnutí do spisu a promítnutí videozáznamu. Podle žádosti o fotokopie uvedených listin ze dne 26. 4. 2014 byl požádán o fotokopie vyčtených dokumentů, a to [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zmocněnkyní žalobců. Podle odpovědi ze dne 12. 5. 2014 byly zaslány kopie spisového materiálu s tím, že bylo sděleno, že naprostá většina spisového materiálu již byla žalobcům poskytnuta v souvislosti s opakovanými nahlédnutími do spisu a souvisejícími žádostmi. Bylo tedy opět sděleno, že nebude umožněno pořízení kopie z videozáznamů ani provedení pořízení digitálních fotografií z videozáznamu. Podle oznámení termínu nahlédnutí do spisu ze dne 6. 6. 2014 byl určen termín k nahlédnutí do spisu. Podle záznamu o umožnění nahlédnutí do spisu ze dne 12. 6. 2014 bylo umožněno nahlédnutí do spisu a promítnutí videozáznamu. Podle odpovědi policie na žádost, a to ze dne 24. 6. 2014 o vyhotovení kopie videozáznamu s ohledáním místa činu, bylo opět sděleno, že nedošlo ke změně původního stanoviska. Podle zaslání dodaných materiálů a opětovného zdůvodnění postupu podle § 65 odst. 2 trestního řádu byl tento ze dne 24. 6. 2014. Podle vyrozumění ze dne 3. 7. 2014 bylo sděleno, že žádost žalobců o vydání videozáznamu bude zaslána na Nejvyšší státní zastupitelství. Podle podnětu ke kontrole ze dne 17. 7. 2014 podali žalobci prostřednictvím zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] podnět ke kontrole na Nejvyšší státní zastupitelství. Podle vyjádření k žádosti žalobců o vydání kopie videozáznamu ze dne 30. 7. 2014 byla opět žádost zamítnuta. Podle odpovědi na žádost ze dne 13. 11. 2014 bylo sděleno, že je právě v současné době posuzována otázka promítnutí či vydání předmětného videozáznamu, kdy rozhodnutí lze očekávat v příštím týdnu. Podle podání ze dne 2. 1. 2015 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na Policii ČR byl potvrzen termín nahlédnutí do spisu a žádost o předložení originálu spisu a současně žádost o zhlédnutí kopie videozáznamu. Dále je zde stížnost proti vyřízení trestního oznámení ze dne 10. 2. 2015 učiněná [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to ke [příjmení]. Podle sdělení Městského státního zastupitelství ze dne 3. 4. 2015 ohledně poskytnutí příslušného videozáznamu bylo Městským státním zastupitelstvím v Praze sděleno, že postup poskytnutí videozáznamu není možný. Podle podnětu k výkonu dohledu ze dne 10. 9. 2015 tento učinil zmocněnec [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] jménem žalobců k Městskému státnímu zastupitelství v Praze. Dále učinil podnět na Vrchní státní zastupitelství v Praze, a to ze dne 1. 7. 2016. A podnět k výkonu vnitřního dohledu ze dne 29. 9. 2016 k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze.

24. Podle potvrzení o úkonech v souvislosti se získáním videozáznamu s ohledáním místa činu ze dne 15. 3. 2019, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] potvrzuje, že za služby vystavil žalobcům fakturu dne 13. 7. 2016 na částku 16 335 Kč a dne 24. 7. 2017 na částku 49 005 Kč, kdy tyto faktury jsou evidovány jako uhrazené.

25. Podle příjmového pokladního dokladu ze dne 4. 3. 2012 žalobci uhradili [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 10.000 Kč jako zálohu za právní služby. Podle příjmového pokladního dokladu [číslo] ze dne 2. 9. 2011 žalobci uhradili [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 20.000 Kč. Podle stvrzenky ze dne 30. 9. 2011 žalobci uhradili [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 24.000 Kč. Podle stvrzenky ze dne 11. 10. 2011 žalobci uhradili [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 24.000 Kč. Podle příjmového pokladního dokladu [číslo] žalobci uhradili [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 24. 10. 2011 částku 24.000 Kč. Podle stvrzenky ze dne 1. 9. 2011 žalobci uhradili tohoto dne [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 12.000 Kč. Podle stvrzenky ze dne 11. 11. 2011 žalobci uhradili [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 24.000 Kč. Podle stvrzenky příjmového pokladního dokladu [číslo] žalobci uhradili [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 7. 12. 2011 částku 24.000 Kč. Podle příjmového pokladního dokladu [číslo] žalobci uhradili dne 5. 1. 2012 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 24.000 Kč. Podle stvrzenky ze dne 3. 2. 2012 žalobci uhradili [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 24.000 Kč. Podle stvrzenky ze dne 6. 3. 2012 žalobci uhradili [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 24.000 Kč. Podle stvrzenky ze dne 18. 4. 2012 žalobci uhradili tohoto dne [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 24.000 Kč.

26. Soud má z provedeného dokazování za prokázaný skutkový stav. Žalobci poprvé požádali jakožto poškození o vydání videozáznamu z ohledání místa činu a fotodokumentace v rámci trestního řízení, v němž byla vyšetřována smrt jejich syna žádostí ze dne 18. 11. 2010. Žádosti nebylo opakovaně vyhověno, resp. žalobci nesouhlasili s tím, že jim byla vydána pouze černobílá fotodokumentace s chybějícími stránkami, nejprve z důvodu, že požadované materiály nejsou součástí trestního spisu, následně proto, že žalobci nebyli jedinými poškozenými ve věci, další poškozenou byla manželka zesnulého a rovněž z důvodu, že poskytnutí kopie videozáznamu má povahu subsidiární v případě, že není možné umožnit jeho zhlédnutí. Žalobci si v rámci trestního řízení zvolili jako svého právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která minimálně od října 2011 činila za žalobce právní úkony mimo jiné směřující k vydání videozáznamu o ohledání místa činu a kompletní fotodokumentace z místa činu. Některé úkony za [anonymizováno] [příjmení] činila [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako její substitutka. V roce 2015 pak převzal zastoupení žalobcu [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobci podávali proti postupu Policie ČR opakovaně stížnosti a podněty k dohledu, postup Policie ČR byl opakovaně potvrzen obvodním státním zastupitelstvím a nadřízenými útvary. Žalobci se tomuto postupu opakovaně bránili formou stížností a podnětů k výkonu dohledu, žalobci rovněž brojili proti usnesením o odložení trestní věci, jelikož v případě úmrtí syna žalobců nebylo shledáno zavinění jiné osoby, věc byla odložena usnesením ze dne 27. 12. 2013. Žalobcům bylo opakovaně umožněno videozáznam shlédnout a nahlížet do trestního spisu. Žalobci si nechali ve věci zpracovat několik znaleckých posudků. Následně dne 17. 7. 2015 byla žalobcům vydána kopie videozáznamu obsahující kontrolní prvek – celoplošný nápis„ kopie pro [celé jméno žalobce]“, kerá se navíc kvalitativně a sestříháním lišila od kopie ve spisu. Až na základě pokynu Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 den 31. 1. 2017 vydaného po interním dohledu Městského státního zastupitelství v Praze po podnětu vrchní státní zástupkyně v Praze s tím, že byla žalobcům vydána kopie videozáznamu z prvotního ohledání místa činu, která již neobsahovala„ kontrolní prvek“ a byla vydána fotodokumentace z místa činu, a to dne 3. 3. 2017.

27. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen OdpŠk), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

28. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

29. Dle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

30. Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

31. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

32. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

33. Dle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Dle odst. 3 tamtéž náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního předpisu.

34. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

35. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

36. Podle ustanovení § 32 odst. 1 věta první OdpŠk nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Podle ust. § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

37. Podle § 65 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci mají právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka podle § 55 odst. 2, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí. Totéž právo má zákonný zástupce nebo opatrovník obviněného, poškozeného nebo zúčastněné osoby, jestliže tyto osoby nejsou plně svéprávné nebo je-li jejich svéprávnost omezena. Jiné osoby tak mohou činit se souhlasem předsedy senátu a v přípravném řízení se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu, jen pokud je toho třeba k uplatnění jejich práv. Podle odst. 2 tamtéž v přípravném řízení může státní zástupce nebo policejní orgán právo nahlédnout do spisů a spolu s tím ostatní práva uvedená v odstavci 1 ze závažných důvodů odepřít. Závažnost důvodů, ze kterých tato práva odepřel policejní orgán, je na žádost osoby, jíž se odepření týká, státní zástupce povinen urychleně přezkoumat. Tato práva nelze odepřít obviněnému a obhájci, jakmile byli upozorněni na možnost prostudovat spisy, a při sjednávání dohody o vině a trestu.

38. Nejprve se soud zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovanou ve vztahu k nároku na odškodnění nemajetkové újmy a částečně ve vztahu k náhradě škody za úkony učiněné od úmrtí syna žalobců do 30. 7. 2014, přičemž shledal, že námitka promlčení důvodná není. Žalobci se o existenci nesprávného úředního postupu, resp. o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděli až 3. 3. 2017, kdy jim byl vydán videozáznam a kopie fotodokumentace, nikoliv dne 27. 12. 2013, kdy bylo vydáno konečné usnesení o odložení věci. Nárok žalobců na náhradu nemajetkové újmy tak promlčen není, neboť byl předběžně uplatněn u žalované dne 31. 7. 2017, tedy v rámci 6 leté promlčecí doby, došlo k 6 měsíčnímu stavení promlčecí doby, žaloba byla podána dne 31. 1. 2018, tedy před uplynutím zbylé promlčecí doby. Rovněž nárok na náhradu škody není promlčen s ohledem na tříletou promlčecí dobu, která by uplynula až dne 3. 3. 2020 plus 6 měsíční stavení promlčecí doby.

39. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle výše citovaného zákona č. 82/1998 Sb., je nutno, aby byly naplněny následující podmínky. Existence odpovědnostního titulu, tedy nesprávného úředního postupu nebo nezákonného rozhodnutí, dále vznik škody a současně také příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou, přičemž všechny tyto podmínky musí být splněny současně.

40. Předně se soud ve věci zabýval tím, zda je splněna podmínka odpovědnostního titulu spočívajícího v žalobci tvrzeném nesprávném úředním postupu. Ten dle žalobců spočíval v tom, že jim po dobu 75 měsíců, tedy po nepřiměřeně dlouhou dobu nebyl vydán videozáznam ohledání místa činu a kompletní fotodokumentace z ohledání místa činu. Soud se tedy zabýval otázkou, zda v daném případě byl naplněn odpovědností titul ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk. Žalobci požádali o vydání videozáznamu o ohledání místa činu totožného s videozáznamem, který je součástí vyšetřovacího spisu a fotodokumentace z místa činu poprvé již 18. 11. 2010. Vydání těchto součástí vyšetřovacího spisu jim bylo orgány činnými v trestním řízení opakovaně odmítáno; jejich žádosti bylo vyhověno až dne 3. 3. 2017.

41. Žalobci, jako pozůstalí po zemřelém, jehož smrt byla předmětem dokazování, měli zcela jasně postavení poškozených v trestním řízení a byli tedy dle ustanovení § 12 odst. 6 trestního řádu stranou v trestním řízení a jako takový měli v souladu s ustanovením § 65 trestního řádu právo v průběhu vyšetřování získávat relevantní informace mimo jiné nahlížením do spisu, činění si výpisků a pořizováním kopií. Jak konstatovalo Nejvyšší státní zastupitelství ve výkladovém stanovisku [číslo] [rok] je-li videozáznam k ohledání místa činu součástí trestního spisu, pak jsou orgány činné v trestním řízení povinny jeho kopii pozůstalým (poškozeným) k jejich žádosti předložit, pokud tomu nebrání závažné důvody. Závažné důvody odepření nahlížení do spisu řeší např. Ústavní soud ve svém usnesení sp. zn. II ÚS 239/04: právo obviněného a obhájce na nahlížení do spisů je možno v přípravném řízení odepřít postupem podle § 65 odst. 2 tr. ř. Tato zákonem předpokládaná možnost omezení práva nahlížet do spisů vyplývá ze skutečnosti, že v počátcích vyšetřování nelze často zabezpečit ochranu důkazních pramenů před jejich poškozením a zničením nebo před jinými aktivitami, sledujícími cíl mařit vyšetřování. Ohroženy mohou být i jiné společenské a individuální zájmy, např. bezpečnost svědků, citlivé osobní údaje nezúčastněných osob, skutečnosti podléhající utajení, přičemž časová tíseň neumožňuje zajistit ochranu těchto legitimních zájmů jiným způsobem. Všechna tato rizika, obsažená v realizaci práva obviněného (obhájce) nahlížet již v přípravném řízení do spisu, je třeba zvlášť pečlivě zvažovat v případech nebezpečných forem kriminality, jako je např. organizovaná kriminalita s mezinárodními prvky. Za situace, kdy koliduje oprávněný zájem státu na účinném postihu kriminality, resp. jiné důležité společenské a individuální zájmy s právem obviněného na obhajobu, připouští právní úprava, jakož i trestněprocesní teorie i praxe, dočasné omezení práva na nahlížení do spisů v přípravném řízení. Odepření nahlížení do spisu řeší rovněž Ústaní soud v nálezu sp. zn. III ÚS 1956/13: Pouhý paušální odkaz na ustanovení § 65 odst. 1 trestního řádu, které postihuje řadu různých situací, nemůže v podmínkách demokratického právního státu pro odepření nahlédnutí do spisu tzv. jinou osobou dostačovat. Pojem„ jiná osoba“ dopadá na množinu subjektů, jejichž postavení se může od osoby, proti které vyšetřování směřuje, zásadním způsobem lišit…. Pro odepření musí i v případě tzv.„ jiné osoby“ existovat legitimní důvod (např. ochrana utajovaných skutečností, dle zákona nařízená ochrana svědků, novými skutečnostmi zvýšená pravděpodobnost znovuotevření trestního řízení atd.) a státní zástupce nebo policejní orgán, jako orgán veřejné moci, povinovaný respektem k zákonným, tím spíše pak ústavním právům, nemůže bez dalšího znemožňovat podezřelým nebo podezíraným osobám jejich snahu o prosazení svých legitimních zájmů, zejména jedná-li se o věc odloženou.

42. Ze strany policejních orgánů byl na samém počátku jako důvod odepření vydání videozáznamu uváděno, že není součástí vyšetřovacího spisu (viz. přípis [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] ze dne 10. 12. 2010 či přípis státní zástupkyně OSZ pro Prahu 6 dne 16. 2. 2011), následně již bylo [anonymizováno]. [příjmení] již pouze uváděno, že videozáznam a kompletní fotodokumentaci nelze poskytnout ze závažných důvodů dle § 65 odst. 2 tr. řádu, bez konkrétního uvedení těchto důvodů (viz. přípis [anonymizováno]. [příjmení] ze dne 30. 1. 2012, ze dne 5. 2. 2013 či záznam ze dne 24. 5. 2012, přípis ze dne 12. 5. 2014). Následně (např. přípis Policie ČR, [anonymizováno]. [příjmení] ze dne 24. 6. 2014, přípis OSZ Praha 6 ze dne 30. 7. 2014) byla zvolena argumentace, že žalobci nejsou ve věci jedinými poškozenými. V případě žalobců tak orgány činné v trestním řízení neuváděli žádný důvod, který by byl závažným důvodem pro odepření vydání kopií z vyšetřovacího spisu; objektivně zde nebyl žádný důvod ve smyslu ustanovení § 65 odst. 2 trestního řádu, který by odůvodňoval odepření poskytnutí kopie videozáznamu z ohledání místa činu a kompletní fotodokumentace z místa činu. Soud tedy dospěl k závěru, že zcela jednoznačně došlo na straně orgánů činných v trestním řízení k nesprávnému úřednímu postupu a tento stav trval od 8. 11. 2010 do 3. 3. 2017, tedy 6 let a 3 měsíce. Po tuto dobu bylo žalobcům odpíráno jejich právo poškozených zaručené ustanovením § 65 tr. řádu. Soud se domnívá, že s ohledem na to, že zde nebyly žádné závažné důvody ve smyslu ustanovení § 65 odst. 2 tr. řádu, měli být žalobcům požadované materiály vydány bez zbytečného odkladu. Soud tak dospěl k závěru, že došlo tak k porušení práva žalobců na vyřízení jejich věci v přiměřené lhůtě a byla tak naplněna skutková podstata ustanovení § 13 odst. 1 věty druhé a třetí OdpŠk per analogiam.

43. Soud se dále zabýval otázkou, zda tento nesprávný úřední postup byl sto přivodit žalobcům nemajetkovou újmu, a pokud ano, zda takové intenzity, aby bylo na místě poskytnout zadostiučinění v penězích. Právo žalobců bylo porušeno v trestním řízení, ve kterém bylo vyšetřováno úmrtí jejich syna, je naprosto zřejmé, že řízení mělo pro žalobce naprosto zásadní význam. Odepřením poskytnutí materiálů z trestního spisu bylo žalobcům znemožněno řádně zhodnotit, zda vyšetřování úmrtí jejich syna proběhlo účinně. Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že na straně žalobců došlo ke značnému stavu nejistoty o tom, zda je vyšetřování vedeno řádně a jaký bude jeho výsledek, či po rozhodnutí orgánů Policie ČR o odložení věci, zda toto vyšetřování bylo vedeno řádně, a není zde kupříkladu důvod podat podnět k novému vyšetřování. Tento stav nejistoty je minimálně obdobný stavu nejistoty účastníka jiných soudních řízení, dle názoru soudu však byl ještě závažnější.

44. V případě § 31a odst. 2 OdpŠk jde o normu s relativně neurčitou hypotézou, vyžadující, aby soud s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti každého individuálního případu sám vymezil okolnosti významné pro určení výše náhrady. Základním vodítkem pro určení vhodné formy satisfakce je podmínka, že se musí jednat o zadostiučinění přiměřené, tedy takové, které poskytne poškozené osobě vhodnou a zároveň účinnou nápravu. Přičemž peněžité zadostiučinění lze v případě nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení považovat za pravidlo.

45. Vzhledem k shora uvedenému, a na základě shora uvedených provedených důkazů, ze kterých je zřejmé, jak důležité pro žalobce získání videozáznamu a kompletní fotodokumentace bylo, dospěl soud k závěru, že je na místě poskytnout žalobcům zadostiučinění v peněžité formě. Při stanovení výše zadostiučinění soud analogicky vycházel z judikatury Nejvyššího soudu ČR týkající se odškodnění nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení, zejména se sjednocujícím stanoviskem Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011 Cpjn 206/2010, soud vyšel z částky 15 000 Kč za rok trvání uvedeného protiprávního stavu, tedy celkem za 6 let a 3 měsíce (75 měsíců) dospěl k základní částce 93 750 Kč. Soud nekrátil částku za první 2 roky trvání nesprávného úředního postupu, vzhledem k tomu, že právo žalobců na vydání videozáznamu a fotodokumentace mělo uspokojeno bez zbytečného odkladu a nebyl zde žádný důvod, proč k tomu nedošlo již v listopadu 2010. Tuto základní částku soud dále navýšil o 25 % vzhledem k zásadnímu významu pro žalobce, ač si je vědom judikaturou zastávaného stanoviska, že zvýšený význam trestního řízení svědčí toliko obviněnému, nikoliv osobě, která se do trestního řízení připojila s nárokem na náhradu újmy (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 987/2015). V daném případě se soud domnívá, že jsou zde důvody zvláštního zřetele hodné pro navýšení významu řízení pro účastníky; nenadálá a tragická smrt syna žalobcům způsobila značné trauma a jejich zájem na objasnění věci a tím pádem i na vydání kopií klíčových důkazních prostředků ze spisu byl nepochybně vyšší, než je tomu kupříkladu u poškozených, kterým byla trestnou činností způsobena majetková újma a jejich zájem na trestním řízení se zúží pouze na rozhodnutí soudu v adhézním řízení. O další 25 % soud základní částku navýšil vzhledem k postupu orgánů činných v trestním řízení, které naprosto bez řádného odůvodnění a s jistou arogancí opakovaně odmítaly právo žalobců na vydání předmětných materiálů. Soud tak dospěl k částce 140 625 Kč pro každého z žalobců (výrok I.) ve zbývající části požadavek žalobců na poskytnutí nemajetkové újmy zamítl (výrok III).

46. Co se týká požadavku žalobců na náhradu škody v podobě nákladů právního zastoupení za účelem naplnění předmětného práva žalobců jako poškozených, zde soud opět dospěl k závěru, že předpoklady odpovědnosti státu jsou dány. Již od 18. 11. 2010 žalobci marně žádali o poskytnutí videozáznamu a fotodokumetace a to nejprve bez právního zastoupení. Poté, co orgány policie jejich žádosti bezdůvodně nevyhověly, nechali se ve věci zastoupit advokáty.

47. Soud dále prováděl dokazování k prokázání jednotlivých úkonů právní služby, které byly vykonány za účelem vyžádání si videozáznamu z ohledání místa činu a dokumentace z ohledání místa činu. Předloženými listinnými důkazy (kopie e-mailu z 24. 1. 2012 [jméno] [příjmení] adresovaný Policii ČR, SKPV OOK; kopie stížnosti proti usnesení o opětovném odložení věci ze dne 12. 7. 2012; doplnění stížnosti ze dne 4. 3. 2013 datované dnem 2. 7. 2012; žádost o přezkum postupu Městského státního zastupitelství v [obec] ze dne 30. 9. 2012; sepis trestního oznámení ze dne 19. 11. 2012; stížnost adresovaná [jméno] [příjmení], předsedovi výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu ČR, ze dne 13. 12. 2012; žádost o přezkoumání videozáznamu ze dne 4. 3. 2013 adresovaná Policii ČR, Krajskému ředitelství; podání adresované Městskému státnímu zastupitelství ze dne 3. 7. 2013 – doplnění podnětu k výkonu dohledu; podání adresované [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vedoucí kabinetu ministra spravedlnosti, ze dne 29. 7. 2013; podání adresované Nejvyššímu státnímu zastupitelství – podnět ke kontrole skončené věci ze dne 28. 1. 2014; žádost o vydání videozáznamu ze dne 26. 4. 2014; doplnění žádosti o vydání videozáznamu; přípis Policie ČR ze dne 24. 6. 2014 týkající se žádostí ze dne 13. 6. 2014 a 16. 6. 2014; podání adresované Nejvyššímu státnímu zastupitelství – podnět ke kontrole skončené věci ze dne 17. 7. 2014, podnět k výkonu dohledu podle § 12d odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb. ze dne 10. 9. 2015 a ze dne 1. 7. 2017) vzal soud za prokázané, že právní zástupci žalobců ve věci vydání videozáznamů z ohledání místa činu a fotodokumentace z místa činu učinily tyto úkony právní služby: 1; [anonymizována dvě slova]; podklady spis foto pro ZP - příprava převzetí věci; 24.10.2011; 1; 1500; 300 3; [anonymizována dvě slova]; žádost o doplnění důkazů; 24.1.2012; 1; 1500; 300 5; [anonymizována dvě slova]; nahlížení do spisu; 24.5.2012; 1; 1500; 300 7; [anonymizována dvě slova]; stížnost proti odložení věci; 12.7.2012; 0,5; 750; 300 8; [anonymizována dvě slova]; doplnění stížnosti ze 4.3.2013; 22.7.2012; 0,5; 750; 300 10; [anonymizována dvě slova]; žádost o přezkum MSZ; 30.9.2012; 1; 1500; 300 13; [anonymizována dvě slova]; TO + posudek [anonymizováno], ohl. videozáznam; 19. 11. 2012; 1; 1500; 300 14; [anonymizována dvě slova]; stížnost senát; 13.12.2012; 1; 1500; 300 16; [anonymizována dvě slova]; žádost o kopii videozáznamu; 1.2.2013; 1; 1500; 300 17; [anonymizována dvě slova]; žádost přezkoumání důvodů neposkytnutí videozáznamu; 4.3.2013; 1; 1500; 300 18; [titul]; doplnění stížnosti ze 4.3.2013; 10.3.2013; 1; 1500; 300 20; [anonymizována dvě slova]; doplnění podnětu k dohledu; 3.7.2013; 1; 1500; 300 21; [anonymizována dvě slova]; průvodní dopis min.spravedlnosti; 29.7.2013; 1; 1500; 300 22; [anonymizována dvě slova]; podnět ke kontrole skončené věci; 28.1.2014; 1; 1500; 300 24; [anonymizována dvě slova]; žádost o vydání videozáznamu; 26.4.2014; 1; 1500; 300 26; [anonymizováno] [jméno] [příjmení]; žádost o vydání videozáznamu a doplnění žádosti; 13. 6. 2014 (16. 6. 2014); 1; 1500; 300 28; [anonymizováno] [jméno] [příjmení]; doplnění podnětu ke kontrole skončené věci; 17.7.2014; 1; 1500; 300 29; [anonymizováno] [jméno] [příjmení]; žádost o vydání videozáznamu; 3.11.2014; 1; 1500; 300 30; [anonymizováno] [jméno] [příjmení]; doplnění žádosti o vydání videozáznamu; 11.11.2014; 1; 1500; 300 31; [anonymizováno] [jméno] [příjmení]; nahlédnutí do spisu + účast znalce; 12.12.2014; 1; 1500; 300 32; [anonymizováno] [jméno] [příjmení]; e-mailová komunikace s PČR ohledně videozáznamu; 19.12.2014 23.12.2014 13.01.2015; 1; 1500; 300 33; [anonymizována dvě slova]; podání na PČR vč. žádosti o vydání videozáznamu; 1.2.2015; 1; 1500; 300 34; [anonymizována dvě slova]; stížnost [příjmení] vč. manipulace s videozáznamem; 10.2.2015; 1; 1500; 300 36; [anonymizována dvě slova]; žádost o poskytnutí videozáznamu; 15.3.2015; 1; 1500; 300 37; [anonymizována dvě slova]. [příjmení]; podnět k výkonu dohledu; 4.9.2015 ; 1; 1500; 300 38; [anonymizována dvě slova]. [příjmení]; podnět k výkonu vnitřního dohledu; 5.10.2016; 1; 1500; 300 48. Všechny tyto úkony byly činěny mimo jiné za účelem vydání videozáznamu z místa činu s příslušné fotodokumentace; ve všech těchto úkonech; i když kupříkladu stížnost proti odložení věci a doplnění této stížnosti obsahují i opětovnou žádost o vydání kopie videozáznamu z místa činu.

49. Co se týká úkonu č. 1 toto soud považuje na přípravu a převzetí věci ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) AT. Úkony pod body 50. Co se týká úkonu pod bodem 5 – nahlížení do spisu, zde vzal soud tento úkon za prokázaný ze záznamu o nahlížení do spisu ze ne 24. 5. 2012. Považuje je za účelný, neboť zde [anonymizováno] [příjmení] opětovně žádala o předání kopie videozáznamu; toto bylo [anonymizováno]. [příjmení] opět odmítnuto. Soud tento úkon posoudil analogicky dle ustanovení § 11 odst 1 písm. f) AT.

51. Co se týká úkonů pod body 3,10,13, 14, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 24, 26, 28, 30, 32, 33, 34,36, 37, 38 zde tyto soud posoudil podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 S., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif – dále jen AT), jako písemné podání nebo návrh ve věci samé, kdy v rámci řízení o vydání předmětných materiálů z trestního spisu šlo o podání zabývající se samou podstatou věci (byť některé z nich byly činěny pouze emailem – viz úkon č 16), ve všech těchto podáních je opakovaně žádáno o poskytnutí videozáznamu či fotodokumentace ze spisu, či je n odmítnutí tohoto práva poukazováno v rámci stížností a podmětů k dohledu. Pouze za úkony stížnost proti odložení věci 12. 7. 2012 a doplnění této stížnosti ze 22. 7. 2012, soud tyto úkony hodnotil jako úkon dle § 11 odst. 2 písm. d) AT, neboť žádost o vydání materiálů byla pouze jako doplněk včleněna do stížnosti proti usnesení o odložené věci a byla v těchto podáních učiněna pouze okrajově. Kromě uvedených výjimek byly tyto úkony prokázány předložením kopie učiněného podání.

52. Pokud jde o úkony pod body 26, 29 a 30, ty vzal soud za prokázané z přípisů Policie ČR a to konkrétně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 24. 6. 2014 a 13. 11. 2014, kterými [anonymizováno] [příjmení] reagoval na žádosti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o vydání videozáznamu z místa činu ze dne 13. 6. 2014, 16. 6. 2014, a dále ze dne 3. 11. 2014 a 11. 11. 2014.

53. Soud naopak nepřiznal náhradu škody v podobě vynaložených nákladů na následující úkony právní služby. 2; [anonymizována dvě slova]; jednání s [anonymizováno]. [příjmení] ohledně videozáznamu; 9.1.2012 4; [anonymizována dvě slova]; stížnost policejní prezident; 3.4.2012 6; [anonymizována dvě slova]; žádost o přešetření- manipulace s videozáznamem na KŘ PČR hl.m. Prahy; 2.7.2012 9; [anonymizována dvě slova]; podklady ZP biomechanika, účast na pokusu; 28.12.2012 11; [anonymizována dvě slova]; Upozornění-žádost odborné stanovisko; 7.11.2012 12; [anonymizována dvě slova]; Stížnost videozáznam + podklady - výsledek: Stanovisko [anonymizováno] k videozáznamu; 15.11.2012 15; [anonymizována dvě slova]; nahlédnutí do spisu; 24.1.2013 19; [anonymizována dvě slova]; podnět k dohledu vč. smazání původního videozáznamu; 15.4.2013 23; [anonymizováno] [jméno] [příjmení]; nahlédnutí do spisu; 25.3.2014 25; [anonymizováno] [jméno] [příjmení]; nahlédnutí do spisu; 12.6.2014 27; [anonymizováno] [jméno] [příjmení]; žádost o vydání videozáznamu OSZ; 24.6.2014 35; [anonymizována dvě slova]; stížnost proti vyřízení TO vč. manipulace s videozáznamem; 15.3.2015 54. Úkony č 2, 27 nebyly dohledány.

55. Úkon č. 4 stížnost policejnímu prezidentu ze den 3. 4. 2012 byl sice žalobci doložen, ale netýkal se vydání videozáznamu či fotodokumentace, ale zpochybnění významu vyšetřování v trestní věci. Obdobná situace je i u úkonu č.

6. Rovněž úkony č. 11, 12 se netýkaly nápravy nesprávného úředního postupu spočívajícího ve včasném nevydání videonahrávky a fotodokumentace, byla zpochybňována kvalita videozáznamu (jeho sestříhání). I úkon č. 18 - stížnost proti usnesení o opětovném odložení věci je úkonem právní služby, který není v příčinné souvislosti se zjištěným nesprávným úředním postupem, ale směřuje do výsledku vyšetřování jako takového. Shodně tak i úkon 19 a 35.

56. Co se týká úkonu č. 23 a 25 – nahlížení do spisu ze dne 25. 3. 2014 a 12. 6. 2014, zde nebylo řešeno vydání videozáznamu či fotodokumentace, nebyla zde vznesena v tomto ohledu žádná žádost ani stížnost, proto zde nebyla dovozena příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem těchto nákladů.

57. K tomuto je třeba dodat, že úkon č. 11 žádost o odborné stanovisko nesouvisel s žádostí o vydání videozáznamu či fotodokumentace, jednalo se o zpochybnění kvality videozáznamu a poručení [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 7. 12. 2001, není zde dána příčinná souvislost mezi shora shledaným nesprávným úředním postupem a tímto pochybením.

58. Soud tedy má za prokázané, že právní zástupci žalobců v přímé souvislosti s nesprávným úředním postupem orgánů činných v trestním řízení vykonaly celkem 24 úkonů dle ustanovení § 11 odst. 1 AT, za který náleží mimosmluvní odměna a 2 úkony dle ustanovení § 11 odst. 2 AT, za které náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny. Při stanovení výše mimosmluvní odměny soud vycházel z ustanovení § 10 odst. 5 AT, neboť žalobci byli v předmětném trestním řízení v postavení poškozených, stanovil tak odměnu za jeden úkon právní služby na částku 1 500 Kč. Dále mají žalobci právo na náhradu hotových výdajů advokáta za celkem 26 úkonů á 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. A v poslední řadě mají žalobci právo na částku odpovídající DPH z odměny advokáta a paušální náhrady nákladů; zde je třeba poukázat, že o 31. 12. 2012 byla sazba DPH 20 % a od 1. 1. 2013 21 %. Do období do 31. 12. 2012 spadá 6 úkonů právní služby á 1 500 Kč a 2 úkony právní služby, za které náleží mimosmluvní odměna ve výši odměny, tj. 750 Kč. Dále 8 režijních paušálů, tedy celkem 9 000 Kč + 1 500 Kč + 2 400 Kč Celkem za toto období činí náklady řízení částku 12 900 Kč DPH z této částky činí 2 580 Kč, celkem tedy 15 480 Kč. Do období od 1. 1. 2013 spadá 18 úkonů právní služby á 1 500 Kč, dále 18 režijních paušálů, tedy celkem 27 000 Kč + 5 400 Kč Celkem za toto období činí náklady řízení částku 32 400 Kč DPH z této částky činí 6 804 Kč, celkem tedy 39 204 Kč. Po součtu těchto dvou částek dospějeme k celkové částce nákladů řízení ve výši 54 684 Kč. Tato částka nákladů řízení byla vynaložena v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem a je tedy po právu.

59. V řízení bylo prokázáno, že shora uvedené náklady řízení žalobci ve vztahu k shora specifikovaným úkonům právní služby skutečně uhradili, když [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zaplatili na nákladech právního zastoupení ve shodném období celkem částku 248 000 Kč (viz. bod 25. rozsudku) a na nákladech zastoupení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 65 340 Kč (viz bod 24. rozsudku). Proto soud žalobě co do částky 54 684 Kč (chybně vyhlášeno 55 746 Kč) vyhověl.

60. Při vyhlašování rozsudku došlo k chybě v počtech, kdy soud omylem přiznal částku 55 746 Kč, přestože ze shora uvedeného vyplývá, že správná částka měla být 54 684 Kč, na druhé straně v zamítavém výroku IV měla být zamítnuta částka 816 729 Kč.

61. Ke škodě spočívající v nákladech na znalecké posudky soud uvádí, že tento nárok není důvodný, neboť není v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem: z výsledku dokazování jednoznačně vyplynulo, že všechny znalecké posudky byly zpracovány za účelem zvrácení závěrů orgánů činných v trestním řízení; žádným způsobem nepřispěly k odstranění nesprávného úředního postupu a nejedná se tedy o náklady účelně vynaložené k odstranění nesprávného úředního postupu.

62. Ve výroku o nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když účastníci byly v řízení úspěšní pouze z části. Pro účely výpočtu náhrady nákladů řízení je třeba vycházet z toho, že žalobci byly úspěšný co do základu nároku na náhradu nemajetkové újmy pro každého z žalobců (kdy je třeba dle § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. vycházet z tarifní hodnoty této části předmětu řízení 50 000 Kč) tedy co do částky 100 000 Kč, a dále co do částky 54 684 Kč, celkem tedy byli úspěšní co do předmětu řízení ve výši 154 684 Kč, neúspěšní byly co do částky 816 729 Kč. Vzhledem k celkovému předmětu řízení (971 413 Kč) byly žalobci úspěšní co do částky cca 17 % neúspěšní o do částky 83 % a žalovaná tak má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 66 %. Žalovaná má právo na náhradu nákladů nezastoupeného účastníka úspěšné žalované s odkazem na ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. náleží náhrada nákladů řízení ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a to za celkem 17 úkonů (vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne 30. 4. 2019, odvolání ve věci samé, účast na jednání soudu ve dnech 18. 2. 2019, 27. 5. 2019, 29. 5. 2019, 17. 5. 2021, 13. 9. 2021, 16. 12. 2021, 18. 1. 2022 a 7x příprava na jednání), celkem tedy ve výši 5 100 Kč. Z toho 66 % činí 3 366 Kč.

Poučení