23 Co 190/2022- 497

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Patricie Adamičkové a soudkyň Mgr. Andrey Grycové a JUDr. Lady Záviškové ve [anonymizováno] žalobců: a) [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] b) JUDr. [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] oba bytem [adresa] oba zastoupení advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o náhradu škody a nemajetkové újmy, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I o [anonymizováno] samé potvrzuje; ve výroku II o [anonymizováno] samé se mění jen tak, že žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá, jinak se rozsudek soudu I. stupně v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované na nákladech [anonymizováno] před soudem I. stupně částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na nákladech odvolacího [anonymizováno] částku ve výši [částka], do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobců.

Odůvodnění

1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], výrokem I uložil žalované povinnost zaplatit každému z žalobců částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku, výrokem II uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od [datum] do zaplacení, do 15 dnů od právní moci rozsudku, výrokem III zamítl žalobu co do částky [částka] s příslušenstvím pro každého z žalobců, výrokem IV zamítl žalobu co do částky [částka] s příslušenstvím, výrokem V uložil žalobcům rovným dílem nahradit náklady žalované ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobci domáhali odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši [částka] pro každého z žalobců a náhrady škody spočívající v nákladech [anonymizováno] ve výši [částka] vzniklé žalobcům v [anonymizována dvě slova] při prověřování úmrtí syna žalobců, kterého se orgány činné v [anonymizována dvě slova] měly dopustit tím, že žalobcům nebyla vydána kopie videozáznamu ohledání z místa [anonymizováno] a rovněž kopie digitálních fotografií, čímž bylo porušeno právo žalobců na účinné vyšetření případu, když žalobci prvně požádali o vydání kopie videozáznamu dne [datum] a tento jim byl vydán až den [datum]. Žalobci svůj nárok původně koncipovali jako nárok z nepřiměřené délky [anonymizováno] o vydání videozáznamu. Nemajetkovou újmu žalobci vyčíslili částkou [částka] za měsíc pro každého z žalobců. Žalobci nesouhlasili se závěry orgánů činných v [anonymizována dvě slova], že v daném případě nebylo zjištěno, že za úmrtí jejich syna neodpovídá ve smyslu [anonymizována dvě slova] určitá osoba. Vlivem nepřiměřeně dlouhého [anonymizováno] byl žalobce a) nucen ukončit podnikatelskou činnost, přičemž dlouhodobá snaha dosáhnout řádného vyšetřování smrti syna vedla k nemožnosti využít rekvalifikaci a najít si zaměstnání. Na náhradě škody požadují žalobci částku [částka], kdy tato se sestává z nákladů za znalecké posudky zpracované za účelem napadení závěru orgánů činných v [anonymizována dvě slova] a z nákladů na právní zastoupení k nápravě nesprávného úředního postupu.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná ve [anonymizováno] vznesla námitku promlčení ve vztahu k nároku na nemajetkovou újmu a částečného promlčení nároku na náhradu škody v podobě nákladů obhajoby za období od úmrtí syna žalobců do [datum]. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku žalobců dne [datum]. Poukázala, že dle § 65 trestního řádu (dále jen„ TrŘ“) není stanovena žádná lhůta, ve které by měl být videozáznam žadatelům zpřístupněn. Dle žalované tak nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Policejním orgánem byla věc týkající se prověřování úmrtí syna žalobců odložena dne [datum]. Od tohoto dne již žádné [anonymizováno] vedeno nebylo a žalobcům nemajetková újma v souvislosti s postupem policie vzniknout nemohla. Od výše uvedeného data rovněž žalovaná odvíjí běh promlčecích lhůt. Žalovaná odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2189/17, v němž se stěžovatelka domáhala práva na účinné vyšetřování, Ústavní soud uzavřel, že právem na účinné vyšetřování není a nemůže být právo na obvinění konkrétní osoby, ale provedení řádného vyšetřování v souladu s TrŘ. Nevydání, resp. pozdější vydání kopie videozáznamu z místa [anonymizováno] nemělo vliv na samotnou délku [anonymizována dvě slova], které bylo skončeno odložením [anonymizováno] dne [datum], toto rozhodnutí bylo přezkoumáno a vyhodnoceno jako věcně správné a zákonné. K nároku na náhradu škody žalovaná uvedla, že se jedná o zcela neúčelné náklady, neboť žalobkyně b) má sama právnické vzdělání, nadto žalobci v [anonymizováno] netvrdili, jaké jednotlivé úkony měli jejich zástupci provést.

4. Soud I. stupně ve [anonymizováno] rozhodl již druhým rozsudkem, když původní rozsudek soudu I. stupně, jímž byly žalobní nároky zamítnuty, byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] Odvolací soud uložil soudu I. stupně vyzvat žalobce k doplnění skutkových tvrzení, aby bylo vyjasněno, z jakého odpovědnostního titulu žalobci odvozují nároky, jichž se v [anonymizováno] domáhají. Žalobci následně na výzvu soudu I. stupně doplnili, že požadovanou škodu a nemajetkovou újmu žádají z důvodu nesprávného úředního postupu, který spočíval v tom, že jim nebyl poskytnut videozáznam z ohledání místa [anonymizováno] ze dne [datum], nebyla jim zpřístupněna fotodokumentace při ohledání místa [anonymizováno] učiněná pomocí digitálního a klasického fotoaparátu, a to po dobu 75 měsíců.

5. Soud I. stupně po provedeném dokazování a na základě nesporných skutečností, jež vzal za svá skutková zjištění, dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalobci jakožto poškození poprvé požádali o vydání videozáznamu z ohledání místa [anonymizováno] a fotodokumentace v rámci [anonymizována dvě slova], v němž byla vyšetřována smrt jejich syna, žádostí ze dne [datum]. Žádosti nebylo opakovaně vyhověno, resp. žalobci nesouhlasili s tím, že jim byla vydána pouze černobílá fotodokumentace s chybějícími stránkami, nejprve z důvodu, že požadované materiály nejsou součástí [anonymizováno] spisu, následně proto, že žalobci nebyli jedinými poškozenými ve [anonymizováno] (další poškozenou byla manželka zesnulého) a rovněž z důvodu, že poskytnutí kopie videozáznamu má povahu subsidiární v případě, že není možné umožnit jeho zhlédnutí. Žalobci si v rámci [anonymizována dvě slova] zvolili jako svého právního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], která minimálně od [anonymizováno] [rok] činila za žalobce právní úkony mimo jiné směřující k vydání videozáznamu o ohledání místa [anonymizováno] a kompletní fotodokumentace z místa [anonymizováno]. Některé úkony za JUDr. [příjmení] činila v substituci Mgr. [jméno] [příjmení]. V roce [rok] pak převzal zastoupení žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobci podávali proti postupu [stát. instituce] opakovaně stížnosti a podněty k dohledu, postup [stát. instituce] byl opakovaně potvrzen obvodním státním zastupitelstvím a nadřízenými útvary. Žalobci se tomuto postupu opakovaně bránili formou stížností a podnětů k výkonu dohledu, žalobci rovněž brojili proti usnesení o odložení [anonymizována dvě slova], jelikož v případě úmrtí syna žalobců nebylo shledáno zavinění jiné osoby, věc byla odložena usnesením ze dne [datum]. Žalobcům bylo opakované umožněno videozáznam shlédnout a nahlížet do [anonymizováno] spisu. Žalobci si nechali ve [anonymizováno] zpracovat několik znaleckých posudků, následně dne 17. 7. [rok] žalobcům vydána kopie videozáznamu obsahující kontrolní prvek — celoplošný nápis„ kopie pro [příjmení]“, která se navíc kvalitativně a sestříháním lišila od kopie ve spisu. Až na základě pokynu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pro [část Prahy] dne [datum] vydaného po interním dohledu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] po podnětu vrchní státní zástupkyně v [obec] s tím, že byla žalobcům vydána kopie videozáznamu z prvotního ohledání místa [anonymizováno], která již neobsahovala„ kontrolní prvek“ a byla vydána fotodokumentace z místa [anonymizováno], a to dne [datum].

6. Po právní stránce aplikoval soud I. stupně na daný případ § 1, § 5, § 13 odst. 1, § 31 odst. 2 a § 31a a § 32 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen„ OdpŠk“). Soud I. stupně se nejprve zabýval vznesenou námitkou promlčení a shledal, že nárok žalobců není promlčen, neboť žalobci se o nesprávném úředním postupu, resp. o škodě a o tom, kdo za ní odpovídá, dozvěděli až dne [datum], kdy jim byl vydán videozáznam a kopie fotodokumentace, nikoli dne [datum], kdy bylo vydáno konečné usnesení o odložení [anonymizováno]. Nárok žalobců na náhradu nemajetkové újmy tak promlčen není, neboť byl předběžně uplatněn u žalované dne [datum], přičemž po dobu předběžného uplatnění u žalované došlo k 6měsíčnímu stavění promlčecí doby, když žaloba byla podána dne [datum], tedy před uplynutím promlčecí doby. Rovněž nárok na náhradu škody není promlčen s ohledem na tříletou promlčecí dobu, která by uplynula až dne [datum]. Dále se soud I. stupně zabýval otázkou, zda byl naplněn odpovědnostní titul v podobě tvrzeného nesprávného úředního postupu, a shledal existenci nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé a třetí OdpŠk per analogiam, a tento stav trval od [datum] do [datum], tedy 6 let a 3 měsíce. Po tuto dobu bylo žalobcům odpíráno jejich právo poškozených zaručené § 65 TrŘ. Soud I. stupně dospěl k závěru, že nebyly žádné závažné důvody ve smyslu § 65 odst. 2 TrŘ a žalobcům měly být požadované materiály vydány bez zbytečného odkladu. Navíc policejní orgán nejprve odůvodňoval odepření vydání videozáznamu tím, že není součástí vyšetřovacího spisu, následně pouhým odkazem na § 65 odst. 2 TrŘ bez řádného odůvodnění, následně byla zvolena argumentace, že žalobci nejsou ve [anonymizováno] jedinými poškozenými. Tento nesprávný postup způsobil žalobcům nemajetkovou újmu, neboť vedl ke značnému stavu nejistoty o tom, zda je vyšetřování vedeno řádně a jaký bude jeho výsledek, resp. zda není důvod podat podnět k novému vyšetřování. Ohledně výše zadostiučinění vyšel soud I. stupně analogicky zejména ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS] (dále jen„ Stanovisko [stanovisko NS]“) a vyšel z částky [částka] za rok trvání protiprávního stavu, přičemž soud nekrátil částku za první 2 roky trvání nesprávného úředního postupu, neboť právo žalobců mělo být uspokojeno bez zbytečného odkladu. Soud I. stupně tedy dospěl k základní částce [částka], když tuto základní částku navýšil o 25% vzhledem k zásadnímu významu pro žalobce, ač si byl vědom judikaturou zastávaného stanoviska, že zvýšený význam [anonymizována dvě slova] svědčí toliko obviněnému, nikoliv osobě, která se do [anonymizována dvě slova] připojila s nárokem na náhradu újmy. Soud I. stupně v daném případě shledal důvody zvláštního zřetele hodné pro navýšení významu [anonymizováno] spočívající v nenadálé a tragické smrti syna žalobců a v zájmu žalobců na objasnění [anonymizováno] a tím pádem i na vydání kopie klíčových důkazních prostředků. O dalších 25% navýšil soud I. stupně tuto základní částku s ohledem na postup orgánů činných v [anonymizována dvě slova], které naprosto bez řádného odůvodnění a s jistou arogancí opakovaně odmítaly právo žalobců na vydání předmětných materiálů. Soud I. stupně tak dospěl k částce [částka] pro každého z žalobců a ve zbývající části požadavek žalobců na poskytnutí nemajetkové újmy zamítl.

7. Co se týká požadavku na náhradu škody v podobě nákladů právního zastoupení, soud I. stupně dospěl k závěru o naplnění předpokladů odpovědnosti státu. Soud I. stupně přiznal žalobcům právo na náhradu 26 úkonů právní služby, jež byly vykonávány za účelem vyžádání si videozáznamu z ohledání místa [anonymizováno], specifikovaných pod bodem 47 rozsudku ve výši dle advokátního tarifu včetně DPH v celkové výši [částka] s tím, že uvedl, že při vyhlašování rozsudku došlo k početní chybě, kdy soud I. stupně při vyhlašování rozsudku omylem přiznal částku [částka], přestože správná částka měla být [částka]. Ke škodě spočívající v nákladech za znalecké posudky soud I. stupně uvedl, že tyto nejsou v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem, neboť všechny znalecké posudky byly zpracovány za účelem zvrácení závěrů orgánů činných v [anonymizována dvě slova] a žádným způsobem nepřispěly k odstranění nesprávného úředního postupu. Nejedná se tedy o účelně vynaložené náklady k odstranění nesprávného úředního postupu. O nákladech [anonymizováno] rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobci byli úspěšní co do základu nároku na náhradu nemajetkové újmy, kdy je třeba vycházet z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ a. t.“), tedy co do částky [částka], a dále co do částky [částka], tj. celkem byli úspěšní co do předmětu [anonymizováno] ve výši [částka] a neúspěšní co do částky [částka]. Vzhledem k celkovému předmětu [anonymizováno] ([částka]) byli žalobci úspěšní co do 17%, tudíž právo na náhradu nákladů [anonymizováno] má žalovaná a to v rozsahu 66%. Soud I. stupně tedy přiznal žalované poměrnou náhradu nákladů nezastoupeného účastníka za 17 úkonů ve výši 300 [spisová značka].

8. Proti výroku I, II a V rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání z důvodu nesprávného právního posouzení [anonymizováno] dle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Nesouhlasí se závěrem o existenci odpovědnostního titulu, na jehož základě by žalovaná měla být odpovědna za škody a nemajetkové újmy žalobců. Žalovaná nesouhlasí s pohledem soudu, kdy na celé období od podání první žádosti žalobců o poskytnutí požadovaných materiálů ze spisu až po vyřízení této žádosti, hledí jako na jedno [anonymizováno]. Z provedeného dokazování vyplynulo, že v průběhu času byly ze strany žalobců a jejich právních zástupců činěny jednotlivé žádosti, na které bylo vždy příslušnými orgány adekvátně reagováno. Z pohledu žalované tak neexistovalo žádné jediné [anonymizováno], které by trvalo od roku [rok] do roku [rok]. Vždy byly činěny jednotlivé procesní kroky žalobců spočívající v žádosti o poskytnutí fotodokumentace a videozáznamu, jakožto součást práva nahlížet do spisu a vždy na ně bylo reagováno, nadto výsledek se následně projevil v samotných rozhodnutích o těchto žádostech, která byla vydána policejním orgánem či státním zastupitelstvím. Z tohoto důvodu tak dle žalované nelze říci, že byl dán nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce jednoho konstantního [anonymizováno]. Pokud tak žalobci byli v nejistotě ohledně vyřízení jejich žádosti, pak na určitou krátkou dobu, než o ní bylo rozhodnuto. V tomto směru žalovaná odkázala na analogii s návrhy na katastr nemovitostí k učinění vkladu vlastnického práva, kdy pokud takový návrh obsahuje nějakou vadu či je nedostatečný, tak je o tom následně rozhodnuto. Pokud jsou takto učiněny tři návrhy s tím, že dva byly zamítnuty a až třetímu bylo vyhověno, nelze říci, že by zde bylo jedno konstantně běžící [anonymizováno]. Pokud soud I. stupně odkazoval na konstantní judikaturu Ústavního soudu, pak tato není přiléhavá na případ žalobců, neboť Ústavní soud činil příslušné výklady práv účastníků [anonymizována dvě slova] se zřetelem k ochraně práv těchto účastníků, oproti tomu cílem žalobců bylo činit soukromé vyšetřování a vlastní přezkum závěru policejního orgánu o tom, že nedošlo v dané [anonymizováno] ke spáchání [anonymizována dvě slova]. Dále soud I. stupně nesprávně hodnotil okamžik rozhodný pro běh promlčecí doby, kdy žalobci se o vzniku škody a odpovědném subjektu dozvěděli nejpozději ke dni vydání stanoviska Nejvyššího [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], ve kterém bylo konstatováno právo poškozených na kopii videozáznamu z ohledání místa [anonymizováno]. Dále se soud I. stupně nevypořádal s obranou žalované ohledně závažných důvodů pro nevydání požadovaného materiálu, ani dostatečně neidentifikoval porušení, kterého zákonného ustanovení, se měly orgány činné v [anonymizována dvě slova] dopustit. Žalovaná navrhla změnu napadených výroků tak, aby žaloba byla zamítnuta a žalované přiznána náhrada nákladů [anonymizováno].

9. Žalobci se k odvolání žalované vyjádřili tak, že navrhli potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. V dané [anonymizováno] je odpovědnostním titulem jeden nesprávný úřední postup orgánů činných v [anonymizována dvě slova], který trval 75 měsíců, když žalobci usilovali o vydání požadovaných materiálů od roku [rok] do roku [rok]. Ve [anonymizováno] se nejednalo o několik samostatných„ [anonymizováno]“ o vydání videozáznamu, jak se snaží nepřiléhavě vykreslit žalovaná. Žalobcům coby poškozeným v předmětném [anonymizována dvě slova] náleželo právo nahlížet do spisu, činit si z něj opisy apod. a v rámci tohoto nahlížecího práva žalobcům náleželo pořídit si kopii videozáznamu, který byl součástí spisu. Žalobci přitom nemusí žádným způsobem odůvodňovat, proč chtějí v daném konkrétním případě využívat svého nahlížecího práva. Pokud žalobci museli žádat opakovaně, aby se svého práva domohli, nelze to nyní otočit v neprospěch žalobců, naopak tím větší újmu jim orgány činné v [anonymizována dvě slova] způsobily. Opačná interpretace celé [anonymizováno] žalovanou je zcela paradoxní a nelogická. Žalobci rovněž odmítl žalovanou tvrzenou analogii s řízením u katastrálního úřadu, jež je absurdní. K tvrzenému promlčení žalobci uvedli, že pokud nesprávný úřední postup trval až do roku [rok], těžko mohli žalobci uplatňovat svůj nárok již v roce [rok], kdy neznali rozsah újmy a škody.

10. Odvolací soud přezkoumal z podnětu včasného a přípustného odvolání napadený rozsudek včetně předcházejícího [anonymizováno] podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a poté dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

11. Předně soud I. stupně učinil ve [anonymizováno] správná skutková zjištění, ostatně vůči skutkovým zjištěním učiněným soudem I. stupně žalovaná ničeho nenamítala. Odvolací soud se tak dále zabýval námitkou, zda rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení [anonymizováno] /podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. a dospěl k závěru, že tomu tak není. Zjištěný skutkový stav posoudil soud I. stupně po stránce právní správně za aplikace příslušných ustanovení OdpŠk. Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu, resp. škodu způsobenou nesprávným úředním postupem je dána při současném naplnění předpokladu existence nesprávného úředního postupu, vzniku nemajetkové újmy, resp. škody a příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem nemajetkové újmy, resp. škody. Pokud jde o předpoklad nesprávného úředního postupu, pak ze skutkových tvrzení žalobců je zřejmé, že tito jej spatřovali v postupu orgánů činných v [anonymizována dvě slova], který žalobcům k jejich žádosti ze dne [datum] o poskytnutí kopie videozáznamu z ohledání místa [anonymizováno] a požadované fotodokumentace, toto poskytl až dne [datum].

12. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

13. Podle § 65 odst. 1 TrŘ obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci mají právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka podle § 55 odst. 2, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí. Totéž právo má zákonný zástupce nebo opatrovník obviněného, poškozeného nebo zúčastněné osoby, jestliže tyto osoby nejsou plně svéprávné nebo je-li jejich svéprávnost omezena. Jiné osoby tak mohou činit se souhlasem předsedy senátu a v přípravném [anonymizováno] se souhlasem [anonymizováno] zástupce nebo policejního orgánu, jen pokud je toho třeba k uplatnění jejich práv. Podle § 65 odst. 2 TrŘ v přípravném [anonymizováno] může státní zástupce nebo policejní orgán právo nahlédnout do spisů a spolu s tím ostatní práva uvedená v odstavci 1 ze závažných důvodů odepřít. Závažnost důvodů, ze kterých tato práva odepřel policejní orgán, je na žádost osoby, jíž se odepření týká, státní zástupce povinen urychleně přezkoumat. Tato práva nelze odepřít obviněnému a obhájci, jakmile byli upozorněni na možnost prostudovat spisy, a při sjednávání dohody o vině a trestu.

14. Odvolací soud předně nesouhlasí s právním názorem žalované, dle něhož je o realizaci práva na nahlížení do spisu (zahrnující i právo na pořizování si kopií části spisu) v rámci [anonymizována dvě slova] vedeno„ [anonymizováno]“, přičemž o opakovaných žádostech žalobců bylo v daném případě rozhodováno v dílčích„ řízeních“, jejichž výsledek se projevil v samotných rozhodnutích. Tento právní závěr žalované je jednoznačně nesprávný, ostatně ani z odůvodnění napadeného rozsudku nevyplývá žalovanou tvrzený závěr, že by soud I. stupně považoval celé období od podání první žádosti až po vyřízení poslední žádosti za jedno„ [anonymizováno]“. Nahlížení do spisu patří mezi základní práva stran zúčastněných na [anonymizována dvě slova] a k jeho realizaci není dle právního názoru odvolacího soudu třeba vedení žádného [anonymizováno], nýbrž je realizováno tak, že orgán činný v [anonymizována dvě slova] poškozenému (či jiné straně [anonymizována dvě slova]) toto právo fakticky umožní, popř. z důvodů dle § 65 odst. 2 TrŘ fakticky neumožní. Dle odvolacího soudu se tak v daném případě jedná o analogii s porušením povinnosti učinit úkon, kdy orgány činné v [anonymizována dvě slova] byly povinny umožnit žalobcům realizaci jejich zákonného práva vyplývajícího z § 65 odst. 1 TrŘ. Z tohoto důvodu je tak srovnání žalované s řízením probíhajícím u katastrálních úřadů při zápisu vkladu vlastnického práva zcela nepřípadné.

15. Soud I. stupně se tedy správně za účelem posouzení správnosti úředního postupu zabýval tím, zda v daném případě byly dány závažné důvody dle § 65 odst. 2 TrŘ pro odepření práva žalobců nahlížet do spisu a pořizovat si na své náklady kopie částí spisu. V tomto směru je pak nedůvodná námitka žalované, dle níž se soud I. stupně nevypořádal s obranou žalované spočívající v tvrzení, že orgány činné v [anonymizována dvě slova] měly zákonné důvody pro odepření poskytnutí kopií videozáznamu. Naopak soud I. stupně se touto otázkou řádně zabýval, když zjistil, že na samém počátku bylo jako důvod odepření uváděno, že předmětný videozáznam není součást vyšetřovacího spisu (přípis por. Bc. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] či přípis státní zástupkyně OSZ pro [část Prahy] dne [datum]), následně již bylo uváděno, že videozáznam a kompletní fotodokumentaci nelze poskytnout ze závažných důvodů dle § 65 odst. 2 TrŘ, avšak bez konkrétního uvedení těchto důvodů (přípis kpt. [příjmení] ze dne [datum], ze dne [datum] či záznam ze dne [datum], přípis ze dne [datum]). Následně byla zvolena argumentace, že žalobci nejsou ve [anonymizováno] jedinými poškozenými. (např. přípis [stát. instituce], ktp. [příjmení] ze dne [datum], přípis OSZ [obec a číslo] ze dne [datum]). S ohledem na tato skutková zjištění, jejichž správnost žalovaná nepopírala, učinil soud I. stupně správný závěr, že v předmětném [anonymizována dvě slova] nebyl žádný relevantní důvod ve smyslu § 65 odst. 2 TrŘ, který by odůvodňoval odepření vydání požadovaných materiálů. K uváděným důvodům je třeba podotknout, že orgány činné v [anonymizována dvě slova] nejprve nepravdivě uváděly, že předmětný videozáznam a fotografie nejsou součástí vyšetřovacího spisu, následně postupovaly v rozporu s § 65 odst. 2 TrŘ, neboť odepření práva žalobcům nijak nezdůvodnily a poslední argumentace, že žalobci nejsou jedinými poškozenými, je zcela absurdní, neboť právo nahlížet do spisu a pořizovat si kopie části spisu svědčí každému z poškozených a k realizaci tohoto práva není třeba souhlasu ostatních poškozených. Odvolacímu soudu navíc není zřejmé, jaký závažný důvod by měl bránit pořízení si kopie videozáznamu či fotodokumentace poté, co bylo prověřování úmrtí syna žalobců skončeno, resp. odloženo. V závislosti na výše uvedeném je tak správný i závěr soudu I. stupně o existenci nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá, třetí OdpŠk per anlogiam, neboť pokud nebyl zákonný důvod pro odepření práva na pořízení si kopií části spisu ve smyslu § 65 odst. 2 TrŘ, pak je evidentní, že situace, kdy žalobci jakožto poškození požádali o pořízení kopie videozáznamu a kompletní fotodokumentace v roce [rok] a toto jim bylo umožněno až v roce [rok], nemůže být správným úředním postupem, neboť orgány činné v [anonymizována dvě slova] byly povinny umožnit žalobcům realizovat jejich právo vyplývající z § 65 odst. 1 TrŘ bez zbytečného odkladu, resp. v přiměřené době, což rozhodně není doba v trvání 6 let a 3 měsíců. Z odůvodnění napadeného rozsudku je zřejmé, že orgány činné v [anonymizována dvě slova] porušily právo žalobců vyplývající jim z § 65 odst. 1 TrŘ, neboť v době od [datum] až do [datum] nebyly závažné důvody pro odmítnutí poskytnutí kopie videozáznamu z ohledání místa [anonymizováno] a požadované fotodokumentace, tudíž námitka žalované v tomto směru je rovněž nedůvodná.

16. S ohledem na výše uvedené je tak zcela správný závěr soudu I. stupně o odpovědnosti žalované za nemajetkovou újmu, když soud I. stupně rovněž správně shledal existenci předpokladu vzniku nemajetkové újmy žalobcům a příčinné souvislosti mezi vznikem nemajetkové újmy a nesprávným úředním postupem. Rovněž tak je dána odpovědnost žalované za škodu, neboť v příčinné souvislosti se shora uvedeným nesprávným úředním postupem vznikla žalobcům škoda v podobě vynaložených nákladů na právní zastoupení za úkony právní služby učiněné za účelem odstranění nesprávného úředního postupu. Konečně nedůvodná je i námitka žalované týkající se vznesené námitky promlčení, neboť soud I. stupně zcela správně posoudil okamžik rozhodný pro počátek promlčecí doby, kdy tímto je den [datum]. Teprve tímto dnem, kdy došlo ke skončení nesprávného úředního postupu, se žalobci dozvěděli o vzniku a rozsahu nemajetkové újmy, resp. škody a o tom, kdo za ni odpovídá. S ohledem na délku promlčecí doby, která v případě nároku na náhradu škody dle § 32 odst. 1 OdpŠk činí 3 roky a v případě nároku na náhradu nemajetkové újmy dle § 32 odst. 3 OdpŠk činí 6 měsíců a datum zahájení tohoto [anonymizováno] ([datum]) s ohledem na stavění promlčecí doby v důsledku předběžného projednání nároku dle § 35 odst. 1 OdpŠk, nejsou nároky žalobců promlčeny.

17. Soud I. stupně rovněž správně vyčíslil výši zadostiučinění za nemajetkovou újmu, když žalovaná ve vztahu k výši přiznaných žalobních nároků žádné konkrétní odvolací námitky nevznesla. Z výše uvedeného důvodu odvolací soud dle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku I jako věcně správný potvrdil. Ohledně nároku z titulu náhrady škody se však soud I. stupně dopustil při vyhlašování rozsudku chyby v počtech, jak je zřejmé z odůvodnění napadeného rozsudku, kdy namísto správné částky [částka] přiznal žalobcům na náhradě škody částku [částka]. Jelikož soud I. stupně tuto chybu v počtech neodstranil opravným usnesením dle § 164 o. s. ř., postupoval odvolací soud dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku II změnil tak, že žalobní požadavek v rozsahu částky [částka] s požadovaným zákonným úrokem z prodlení zamítl. V souladu s § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodl odvolací soud výrokem II znovu o nákladech [anonymizováno] před soudem I. stupně, a to dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., neboť v [anonymizováno] před soudem I. stupně byla v rozsahu 83% úspěšná žalovaná a má tedy právo na poměrnou náhradu nákladů [anonymizováno] v rozsahu 66%. Ohledně odůvodnění rozsahu úspěchu odkazuje odvolací soud na odůvodnění soudu I. stupně, jež míru úspěchu žalované určil správně. Náklady žalované jakožto v [anonymizováno] nezastoupeného účastníka spočívají v paušální náhradě za 17 úkonů (vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne [datum], odvolání ve [anonymizováno] samé, účast na jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a 7x příprava na jednání) ve výši 300 [spisová značka] a to podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Náklady žalované tak celkem činí [částka], tudíž žalovaná má právo na náhradu ve výši [částka] O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

18. O nákladech odvolacího [anonymizováno] rozhodl odvolací soud postupem dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., když v odvolacím [anonymizováno] byli zcela úspěšní žalobci, neboť fakticky odvolací soud v případě nároku na náhradu škody odstranil pouze chybu v počtech, a mají tak právo na náhradu nákladů odvolacího [anonymizováno] ve výši [částka] Náklady žalobců se sestávají z odměny advokátky dle § 6, § 7 bod 5, § 9 odst. 4 a. t. z tarifní hodnoty 105 746 (50 000 + 55 746) za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]) ve výši 5 340 [spisová značka], dále snížené v souladu s § 12 odst. 4 a. t. o 20%, a z paušální náhrady hotových výdajů za 2 úkony ve výši 300 [spisová značka] dle § 13 odst. 4 a. t. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

Poučení