18 C 255/2016-255

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Šenkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] [anonymizováno 5 slov] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka [titul]. [jméno] [příjmení] bytem [adresa vedlejšího účastníka] pro 942 320,20 Kč s přísl., takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 712 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 11. 2016 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 932 608,20 Kč s úrokem z prodlení z částky 699 938,20 Kč ve výši 8,05 % ročně od 1. 11. 2016 do zaplacení.

III. Žalobce je povinen nahradit náklady státu ve výši 2 509 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 2, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

V. Vedlejšímu účastníku na straně žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 25.10.2016 domáhal původně újmy ve výši 908 724 Kč, která mu měla vzniknout v důsledku vadně sepsaných zástavních smluv formou notářského zápisu. Původní věřitel [jméno] [příjmení], [datum narození], (dále jen„ původní věřitel“) a [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ [právnická osoba]“) spolu uzavřeli dne 10.5.2011 úvěrovou smlouvu. Dne 10. 5. 2022 byl sepsán [titul]. [jméno] [příjmení], notářem v [obec], notářský zápis [číslo jednací] a [spisová značka]. Podle uvedených notářských zápisů se [právnická osoba] [anonymizováno] zavázala zaplatit původnímu věřiteli částku 500 000 Kč do 10. 5. 2012, částku 75 000 Kč do 10. 5. 2012 a částku 100 000 Kč do 11. 5. 2012 a současně dlužník svolil k tomu, aby podle tohoto notářského zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce), jestliže dlužník svoji povinnost uhradit dluh věřiteli řádně a včas nesplatí. Současně podle notářského zápisu č. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] sepsaného dne 10. 5. 2011 původní věřitel na straně zástavního věřitele a [právnická osoba] jako zástavní dlužník uzavřeli formou notářského zápisu zástavní smlouvu k zajištění pohledávky z úvěrové smlouvy, přičemž předmětem zástavního práva byl [značka automobilu], [registrační značka], [VIN kód] a nákladné návěs tovární značky [anonymizováno], [registrační značka] [VIN kód], Podle notářského zápisu [číslo jednací], [spisová značka] sepsaného dne 6. 6.2011 byly zastaveny tyto movité věci: návěs nákladní valníkový tov. značky [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód] návěs valníkový tov. zn. [anonymizováno], [registrační značka], [příjmení] [anonymizováno]. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu Praha - západ v řízeních vedených pod sp.zn. [spisová značka] a [spisová značka] domáhal soudního prodeje zástav shora uvedených movitých věci, které byly předmětem zástavního práva k uspokojené pohledávky za žalovanou společností, která neplnila své závazky ze smlouvy o úvěru. Usnesením Okresního soudu Praha západ č.j. [číslo jednací] ze dne 9.9.2015 byla žaloba o soudním prodeji zástavy zamítnuta a v druhém případě bylo řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] pro zpětvzetí žaloby žalobcem zastaveno. Žalobce uvedl, že nesprávný úřední postup notáře [titul] [jméno] [příjmení] měl spočívat především v nezajištění zápisu zástavních práv v souladu s ust. § 4 odst. 5 písm. b) zákona č. 56/2001 Sb., dle kterého se práva váznoucí na motorovém vozidle zapisují do registru silničních motorových vozidel a dále rovněž v sepsání zápisu o zástavě [značka automobilu], [registrační značka], [VIN kód] za situace, kdy zástavní dlužník nikdy nebyl vlastníkem předmětného vozidla. Žalobci tak vznikla shora popsanými nesprávnými úředními postupy škoda z titulu nezaplacené jistiny z úvěru ve výši 650 000 Kč, úroku z prodlení ve výši 224 072 Kč. Dále žalobci vznikla škoda z titulu uložené povinnosti k náhradě nákladů v řízení vedeném pod spisovou značkou [spisová značka] u [název soudu] ve výši 8 494 Kč a dále z nákladů vynaložených na právní zastoupení ve výši 11 446 Kč, celkem 24 940 Kč a v řízení vedeném pod spisovou značkou [spisová značka] u Okresního soudu Praha- západ z titulu uložené povinnosti k náhradě nákladů řízení ve výši 4 356 Kč a vlastních nákladů řízení ve výši 5 356 Kč, celkem 9 712 Kč Celkem tak náhrada škody byla vyčíslena na částku ve výši 908 724 Kč.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobce 12. 4. 2016 předběžně uplatnil svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši 684 652 Kč s příslušenstvím, sestávající se z náhrady škody za nezaplacenou jistinu ve výši 650 000 Kč s úrokem z prodlení od 11.5.2012 do zaplacení, dále z uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení u Okresního soudu pro Prahu - v řízení vedeném pod spisovou značkou [spisová značka] ve výši 24 940 Kč a dále v řízení vedeném u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 9 712 Kč, a to z titulu tvrzeného nesprávného úředního postupu [titul]. [jméno] [příjmení], notáře sídlem v [obec] ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“). Žalovaná po předběžném posouzení nároku shledala, že ze strany [titul]. [jméno] [příjmení] nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť k zápisu do [anonymizována dvě slova] neměl žádné oprávnění. Žádost o zapsání zástavního práva k silničnímu motorovému vozidlu a přípojnému vozidlu měl podat vlastník silničního vozidla nebo zástavní věřitel se souhlasem vlastníka vozidla. Samotnou smlouvu o zřízení zástavního práva sepsal notář na základě nepravdivých informací poskytnutých účastníky zápisu. Žalovaná proto navrhla žalobu zamítnout, neboť není založena odpovědnost státu za tvrzený nesprávný úřední postup notáře. Pokud se jedná o řízení vedená u Okresního soudu Praha – západ, pak v těchto žalobce nevyužil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků k ochraně jeho práva., které mu zákon poskytuje. Žalovaná proto navrhla celou žalobu zamítnout.

3. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem č.j. 18 C 255/2016-94 ze dne 9.5.2018, tak že zamítl soud žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 908 724 Kč s příslušenstvím (výrok I.), uložil žalobci zaplatit žalované na nákladech řízení částku 300 Kč (výrok II.) a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované na nákladech řízení částku 600 Kč (výrok III.). Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem notáře [titul]. [jméno] [příjmení].

4. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením č.j. 72 Co 104/2019-118 ze dne 24. dubna 2019 shora citovaný rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud přisvědčil argumentaci žalobce, že soud prvního stupně se nezabýval argumentací žalobce v tom smyslu, že se nezabýval otázkou, zda došlo k pochybení notáře v případě sepisu zástavní smlouvy týkající se [značka automobilu], [registrační značka], který ke dni zápisu smlouvy (10.5.2011) nebyl ve vlastnictví [právnická osoba], tj. zástavní právo tedy bylo zřízeno osobou odlišnou od vlastníka vozidla. V tomto rozsahu byl tedy rozsudek prvního stupně shledán jako nepřezkoumatelný a odvolací soud jej proto podle ust. § 219a odst. 1 písm. b) pro nedostatek důvodu zrušil. Soudu bylo zároveň uloženo, aby se v dalším řízení zabýval existencí odpovědnostního titulu, tj. zda notář při sepisu zástavní smlouvy postupoval dostatečně obezřetně, a zda a jakým způsobem si ověřil vlastnictví předmětného vozidla. Za tímto účelem bude nutné provést výslech notáře, popř. pracovníka notářské kanceláře, které předmětný notářský zápis připravoval. Dále bylo soudu prvního stupně uloženo, aby se zabýval otázkou vzniku škody, tedy zda a v jaké výši žalobci vznikla, a dále otázkou příčinné souvislosti, jako jedné ze základních podmínek odpovědnosti státu za škodu, mezi tvrzenou škodou a nesprávným úředním postupem notáře a rovněž se vypořádá s dalšími námitkami v odvolání žalobce.

5. V podání ze dne 29.8.2019 žalobce uvedl, že by se soud měl zabývat otázkou, zda nedošlo k pochybení notáře při vyhotovování notářských zápisů [číslo jednací], [spisová značka] ze dne 10.5.2021 a [číslo jednací], [spisová značka] ze dne 2.6.20211 pokud ve smlouvách o zřízení zástavního práva uvedl, že zástavní právo vzniká zápisem do Rejstříku zástav vedených Notářskou komorou České republiky. Zároveň notář k zápisům připojil potvrzení o zápisu do Rejstříku zástav vydaný Notářskou komorou České republiky. V případě zápisu ze dne 10.5.2011 se jednalo o běžné číslo zápisu [číslo], jako den vzniku zástavního práva byl uvedeno datum 6.6.2021 a v případě zápisu ze dne 2.6.2011 se jedná o běžné číslo zápisu [číslo], kde je jako datum zápisu uvedeno 6.6.2011. Žalobce dále uvedl, že notář pochybil, pokud uvedl do notářského zápisu nepravdivou informaci, neboť podle tehdejší právní úpravy zástavní právo k vozidlům vznikalo nikoliv zápisem do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou ČR, ale zápisem zástavního práva do technického průkazu, respektive zápisem do registru silničních vozidel s vyznačením do osvědčení o registraci vozidla. Žalobce dále setrval na svých tvrzeních, dle kterých v případě zřízení zástavního práva k [značka automobilu], [registrační značka], tento nebyl v době sepsání ve vlastnictví zástavního dlužníka, je tedy nepochybné, že daný postup byl nesprávný, když nebyl ověřen vlastník vozidla. Výši škody žalobce vyčíslil tak, že dle smlouvy o úvěru ze dne 10.5.2011 ji představuje jistina ve výši 500 000 Kč a smluvní úrok ve výši 75 000 Kč. Škoda dle tvrzení žalobce vznikla tím, že poskytnutý úvěr nebyl v důsledku nedbalého postupu notáře zajištěn zástavním právem na movitých věcech, tak jak bylo původně zamýšleno. Žalobce se domnívá, že pokud by bylo možné realizovat zástavní právo, byla by z výtěžku prodeje získána částka představující jak jistinu, tak úroky z prodlení i náklady řízení, které byl nucen vynaložit v řízeních vedených u Okresního soudu Praha-západ. Pokud se jedná o stanovení hodnoty vozidel, které byly předmětem zástavního práva, pak žalobce navrhl provedení znaleckého posudku znalcem z oboru ceny a odhady vozidel.

6. Usnesením vyhlášeným při jednání dne 23.9.2021 byl žalobce vyzván podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby jednak co se týče výše škody, a požadovaných úroků z prodlení ve výši 224.072,00 Kč, z jaké částky jsou tyto úroky požadovány a jakým procentem byla tato částka úročena, tedy jak dospěl k výpočtu tady této částky a také zdůvodnil, od kdy nastalo prodlení žalovaného, nebo resp. dlužníka, v této věci. Dále byl žalobce vyzýván, aby vyčíslil náklady na právní zastoupení, které požaduje jako náhradu škody, tj. z jakých konkrétních položek se tyto částky skládají. A dále, aby prokázal, že mu tato škoda vznikla, tzn., že tyto náklady skutečně vynaložil, tedy že je skutečně zaplatil. Ke všem svým tvrzením musí žalobce označit důkazy k jejich prokázání. Žalobce byl dále vyzván, aby vysvětlil žalovanou částku, když v žalobě uvádí, že chce jako nesplacenou listinu částku 650.000,00 Kč; dále byl vyzván k doplnění žaloby, resp. vysvětlí rozpor mezi vyjádřeními, když ve vyjádření ve věci samé, ze dne 29. 8. 2019 je uvedeno, že se žalovaná částka skládá z nesplacené jistiny ve výši 500.000,00 Kč a ze smluvního úroku ve výši 75.000,00 Kč a z příloh je patrná smluvní pokuta ve výši 100.000,00 Kč, ale tato není to konkretizováno tedy v těch žalobních tvrzení. Žalobce byl dále vyzýván i k tomu, protože označil dva nesprávné úřední postupy, jeden spočívá v tom, že tedy nebyl proveden ten zápis do registru vozidel a potom druhý nesprávný úřední postup je tedy ten, že nebylo dostatečně zjištěno vlastnictví toho vozidla BMW, tedy aby popsal příčinnou souvislost mezi těmto tvrzenými nesprávnými úředními postupy a jednotlivými škodami. Žalobce byl poučen o neunesení břemen tvrzení a břemene důkazního, tedy případné ztráty sporu.

7. V podání ze dne 5.11.2019 žalobce uvedl k úrokům z prodlení, že je požaduje za období od 11.5.2012 do 21.10.2016, kapitalizovaný úrok vyčíslil na částku ve výši 224 072 Kč a dále požaduje úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 684 652 Kč od 1.11.2016 do zaplacení. Úroky z prodlení žalobce odůvodnil tak, že mezi panem [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] [anonymizováno] byla dne 10.5.2011 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které p. [příjmení] [právnická osoba] [anonymizováno] poskytl úvěr ve výši 500 000 Kč spolu se smluveným úrokem ve výši 75 000 Kč, úvěr spolu s úrokem z prodlení byl splatný dne 10.5.2012; dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 100 000 Kč pro případ prodlení se splacením úvěru a sjednaného úroku z prodlení. [právnická osoba] ve stanoveném termínu úvěr nesplatila a vznikl tak nárok na smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč. Samotnou výši úroků pak žalobce stanovil dle vyhlášky č. 142/1994 Sb., dle kterého výši úroků z prodlení činila 7,75 % z částky 575 000 Kč od 11.5.2012 do 21.10.2016 (1625 dnů z prodlení) kapitalizovaný na částku v výši 198 218 Kč, z částky 100 000 Kč od 12.5.2012 do 21.10.2016 (1624 dnů prodlení) na částku 34 452 Kč, cekem tedy 232 670 Kč. K vyčíslení právního zastoupení žalobce uvedl, že na základě notářem sepsaných notářských zápisů se žalobce domáhal soudního prodeje zástavy v řízení vedeném u Okresního soudu Praha – západ pod sp.zn. [spisová značka], přičemž žaloba byla zamítnuta, neboť dle odůvodnění usnesení zástavní právo nevzniklo. V tomto řízení žalobci byla uložena povinnost nahradit náklady řízení ve výši 8 949,2 Kč, dále žalobce uhradil soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a dále náklady na své zastoupení uhradil částku ve výši 4 356 Kč a 7 088 Kč, celkem tak žalobce v tomto řízení vynaložil částku ve výši 24 938,2 Kč. Soudního prodeje zástavy se žalobce dále domáhal v řízení vedeném u Okresního soudu Praha- západ pod sp. zn. [spisová značka], avšak vzhledem k výsledku předchozího řízení žalobce vzal žalobu v celém rozsahu zpět a řízení bylo zastaveno, v tomto řízení žalobce vynaložil částku 2 000 Kč na soudním poplatku, avšak poměrná část ve výši 1 000 Kč mu byla vrácena, dále mu byla uložena povinna nahradit náklady žalované ve výši 4 356 Kč a na náklady svého řízení žalobce dále vynaložil částku ve výši 4 356 Kč, celkem tak žalobce v tomto řízení vynaložil částku ve výši 9 712 Kč. Co se týče specifikace žalované částky, pak žalobce uvedl, že částku vyčíslil na 500 000 Kč, což představuje jistinu (výši úvěru), který právní žalobce poskytl [právnická osoba] [anonymizováno], dále pak sjednaný úrok z prodlení ve výši 75 000 Kč, a smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč. Celkem tak žalobce z nezaplaceného úvěru požaduje částku ve výši 675 000 Kč (patrně chybou v psaní bylo původně v žalobě uvedeno 650 000 Kč). Za nesprávné úřední postupy žalobce považuje, že notář při vyhotovování notářských zápisů [číslo jednací], [spisová značka] ze dne 10.5.2011 a [číslo jednací], [spisová značka] ze dne 2.6.2011 pochybil, když v bodě 5. Respektive v části„ za páté“ uvedl, že zástavní právo vzniká zápisem do Rejstříku zástav vedených Notářskou komorou České republiky. Uvedeným postupem pak notář uvedl žalobce v omyl, neboť žalobce důvodně očekával, že zástavní právo vzniklo zápisem do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky. Jako další nesprávný postup žalobce označil jednání notáře, který skutečného vlastníka předmětu zástavy v případě vozidla [anonymizováno], [registrační značka], neboť v notářském zápisu ze dne 10.5.2021 [číslo jednací] [spisová značka] uvedl, jako zástavce [právnická osoba] [anonymizováno], ačkoliv tato společnost vlastníkem nebyla. Jako další nesprávný úřední postup žalobce uvedl, že notář neuvedl ve svém zápise ze dne 2.6.2011. [anonymizováno] [číslo] [rok], [spisová značka] dohodu o přímé vykonatelnosti, což byl i požadavek p. [příjmení] ze dne 2.6.2011. Žalobce se tedy domáhá zaplacení škody, kterou specifikoval tak, že požaduje nezaplacenou jistinu ve výši 675 000 Kč, úroky z prodlení z částky 575 000 Kč od 11.5.2012 do 21.10.2016, celkem ve výši 198 218 Kč; úroky z prodlení z částky 100 000 Kč od 12.5.2012 do 21.10.2016 ve výši celkem 34 452 Kč; náklady řízení ve věci vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 24 938,2 Kč; náklady řízení ve věci vedené i Okresního soudu Praha – západ pod sp.zn. [spisová značka] ve výši 9 712 Kč. Celkem tedy požaduje částku 942 320,20 Kč.

8. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 vyhlášeným při jednání konaném dne 9.12.2019 byla připuštěna změna žaloba spočívající v jejím rozšíření na částku ve výši 942 320,2 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucí z částky ve výši 709 650,20 od 1.11.2016 do zaplacení.

9. Žalovaná při jednání konaném dne 9.12.2019 uvedla, že výpis z účtu doložený žalobcem u [anonymizována dvě slova], není ve vlastnictví žalobce, ale jedná se o výpis pana [jméno] [příjmení], nedošlo tedy k úbytku majetkových finančních prostředků žalobce.

10. Žalobce byl při jednání konaném dne 9.12.2019 vyzván podle § 118a odst. 3 o. s. ř. k doložení, že předmětné náklady soudního řízení uhradil. Především pak, že je zaplatil přímo žalobce. Ať už tedy přímo oprávněným subjektům nebo panu [příjmení]. Žalobci byla poskytnuta lhůta 30 dnů.

11. K podání žalobce ze dne 5.11.2019 žalovaná při jednání konaném dne 9.12.2019 uvedla, že v průběhu řízení dle vyjádření žalobce přibyly nové nesprávné úřední postup, když dle původního tvrzení žalobce měl nesprávný úřední postup spočívat pouze v nezajištění zástavního práva k předmětným vozidlům. Žalovaná dále uvedla, že nesprávné úřední postupy nad rámec již uvedeného (tj. v podání ze dne 5.11.2019) nebyly projednány ministerstvem.

12. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 vyhlášeným při jednáním konaném dne 10.6.2020 nebyla připuštěna změna žaloby dle podání žalobce ze dne 5.11.2019. Usnesení nabylo právní moci dne 10.6.2020. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 vyhlášeným při jednáním konaném dne 10.6.2020 byl zamítnut návrh na přerušení řízení, a to i s ohledem na to, že nebyla připuštěna změna žaloby. Usnesení nabylo právní moci dne 10.6.2020.

13. Žalobce byl při jednání konaném dne 10.6.2020 vyzván podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. aby doplnil svá tvrzení ohledně toho, jaká částka, a co tato částka představuje, je požadovaná z nesprávného úředního postupu soudního notáře [titul]. [jméno] [příjmení], který jednak spočíval v tom, že nepostupoval řádně, když si nezjistil vlastnictví vozidla [anonymizována dvě slova] a dále když nezajistil zápis do registru vozidel zástavního práva.

14. Žalobce byl při jednání konaném dne 10.6.2020 vyzván podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k tomu, aby doplnil svá tvrzení, v tom smyslu, že mu vznikla škoda v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního notáře, který měl spočívat v tom, že soudní notář nepostupoval při sepisu zástavní smlouvy týkající se [značka automobilu], [registrační značka], dostatečně obezřetně, jelikož si neověřil vlastnictví předmětného vozidla. Zejména pokud jde o příčinnou souvislost, že nebýt nesprávného úředního postupu, žalobci by škoda tak, jak ji vymezil, nevznikla.

15. Žalobce při jednání konaném dne 10.6.2020 uvedl, že pokud jde o sepsání zástavní smlouvy na vozidlo [anonymizováno], tak pokud by byl notářský zápis řádně sepsán a došlo by k neuhrazení úvěru, mohl by se žalobce zhojit prodejem zástavy. K prodeji zástavy dojít nemohlo, neboť zástavní smlouva nebyla uzavřena s vlastníkem vozidla. Škodu tedy představuje ta částka, kterou by žalobce mohl získat prodejem zástavy, výtěžkem z prodeje zástavy. Příčinná souvislost je tedy spatřována v tom, že žalobce nemohl pohledávku uspokojit z předmětu zástavy. K důkazu navrhl znalecký posudek ke zjištění hodnoty vozidla, které bylo předmětem zástavy v daném čase.

16. Soud zjistil ve věci z důkazů následující skutečnosti:

17. Z notářského spisu [spisová značka] bylo zjištěno, že dne 10. 5. 2011 se k [titul]. [jméno] [příjmení], notáři v [obec], dostavil zástupce [právnická osoba] [anonymizováno] jako zástavce a požádal o sepis zástavní smlouvy na věci movité ve prospěch [jméno] [příjmení], dne 10. 5. 2011 byl pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] a [spisová značka] sepsán notářský zápis za účasti jednatele společnosti [právnická osoba], který uzavřel smlouvu o zřízení zástavního práva k věci movité a dohodu o přímé vykonatelnosti s podmínkou, že k ní přistoupí [jméno] [příjmení] jako zástavní věřitel a osoba oprávněná s tím, že zástavní právo se zřizuje k zajištění pohledávek zástavního věřitele za zástavcem vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi zástavním věřitelem a zástavcem dne 10. 5. 2011. Zástavce k zajištění pohledávek zástavního věřitele a jejich příslušenství dal zástavnímu věřiteli do zástavy movité věci, a to [značka automobilu] a návěs [anonymizováno], zástavce prohlásil, že je výlučným vlastníkem movitých věcí, dále prohlásil, že movité věci nejsou zatíženy jakýmikoliv právy třetích osob a že na movitých věcech neváznou jakékoli dluhy, věcná práva ani jiné závazky, přičemž si je vědom právních následků, které z jeho nepravdivého prohlášení mohou vzniknout, současně zástavce prohlásil, že věc zástavy má v držení, dne 25. 6. 2011 bylo sepsáno pokračování v notářském zápisu pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] a [spisová značka] s tím, že se dostavil účastník [jméno] [příjmení] jako zástavní věřitel a osoba oprávněná a prohlásil, že porozuměl obsahu zástavní smlouvy a dohodě o přímé vykonatelnosti ze dne 10. 5. 2011.

18. Podle notářského spisu [spisová značka] bylo zjištěno, že dne 2. 6. 2011 s k [titul]. [jméno] [příjmení], notáři v [obec], dostavil účastník – [právnická osoba] jako zástavce a požádal o sepis zástavní smlouvy na věci movité ve prospěch [jméno] [příjmení], dne 2. 6. 2011 byl pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] a [spisová značka] sepsán notářský zápis za účasti jednatele společnosti [právnická osoba] jako zástavce, který uzavřel smlouvu o zřízení zástavního práva k věci movité s podmínkou, že k ní přistoupí [jméno] [příjmení] jako zástavní věřitel, zástavní právo bylo zřízeno k zajištění pohledávek zástavního věřitele za zástavcem vyplývajícím ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi zástavním věřitelem a zástavcem dne 10. 5. 2011, zástavce k zajištění pohledávek zástavního věřitele a jejich příslušenství dál zástavnímu věřiteli do zástavy movité věci, a to návěs nákladní valníkový [anonymizováno] a návěs nákladní valníkový [anonymizováno], zástavce prohlásil, že je výlučným vlastníkem movitých věcí, dále prohlásil, že movité věci nejsou zatíženy jakýmikoliv právy třetích osob a že na movitých věcech neváznou jakékoli dluhy, věcná práva ani jiné závazky, přičemž si je vědom právních následků, které z jeho nepravdivého prohlášení mohou vzniknout, dne 6. 6. 2011 bylo sepsáno pokračování v notářského zápisu pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] a [spisová značka] s tím, že se dostavil [jméno] [příjmení] jako zástavní věřitel a osoba oprávněná a prohlásil, že porozuměl obsahu zástavní smlouvy a dohody o přímé vykonatelnosti a přistoupil k této smlouvě jako zástavní věřitel a osoba oprávněná a svolení k přímé vykonatelnosti přijímá.

19. Podle tabulky s výpočtem úroků založené žalobcem ohledně výpočtu úroků z prodlení činí úrok z prodlení z částky 575 000 Kč od 11.5.2012 do 21.10.2016 (tj. 1625 dní) částku 198 219,9 Kč, z částky 100 000 Kč za období od 12.5.2012 do 21.10.2016 (tj. 1624 dní) činí 34 451,5 Kč; jistina celkem činí 675 000 Kč, úroky 232 669,4 Kč, celková dlužná částka 907 669, 4 Kč.

20. Podle výpisu z účtu [jméno] [příjmení], vedeného u [anonymizována dvě slova] č. [bankovní účet], dne 5. 11. 2015 byla uskutečněna platba na vrub účtu č. [bankovní účet] ve výši 8 494,20 Kč a dále dne 13. 2. 2015 byl zadán příkaz k úhradě č. ú. [číslo] ve výši 5 000 Kč, dne 13. 5. 2015 byl zadán příkaz k úhradě ve výši 2 000 Kč rovněž na toto č. účtu.

21. Podle příjmového pokladní doklad [číslo] který byl vystaven [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 3. 2. 2015 žalobci na částku 4 356 Kč, žalobce zaplatil tuto částku dne 3.2.2015, jako účel platby je uvedeno žaloba [příjmení]

22. Podle příjmového pokladního doklad [číslo] – vystaveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalobci dne 3. 2. 2015 rovněž na částku 4 356 Kč, žalobce zaplatil tuto částku dne 3.2.2015, jako účel je uveden - žaloba [příjmení].

23. Podle příjmového pokladního doklad [číslo] – vystaveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalobci dne 20. 9. 2015 na částku 7 088 Kč, účel – doúčtování ve sporu [příjmení], jej dne 22. 9. 2015 žalobce zaplatil.

24. Podle potvrzení ze dne 13.12.2019, p. [jméno] [příjmení], [datum narození] zaplatil ze svého účtu vedeného u [právnická osoba] [bankovní účet] částku ve výši 8 494,2 Kč s identifikací transakce usnesení [číslo jednací] a dále dne 13.2.2015 z účtu vedeného u [jméno] [příjmení] bank číslo [bankovní účet] částku 5000 Kč na účet [číslo] dne 13.5.2015 ze stejného účtu částku 2000 na účet [anonymizováno] [rok], kdy se jednalo o platby za [celé jméno žalobce] v souvislosti s řízením vedeným u Okresního soudu Praha –západ ve věci prodeje zástavy pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], přičemž veškeré platby byly následně zaplaceny v hotovosti najednou.

25. Ze spisu Okresního soudu Praha – západ sp. zn. [spisová značka] soud dále zjistil, že žalobce ve věci této podal návrh na soudní prodej zástavy, a to [značka automobilu], [registrační značka], [VIN kód], a to k uspokojení pohledávky podle smlouvy o zřízení zástavního práva k věci movité a dohody k přímé vykonatelnosti sepsané notářem v [obec], [číslo jednací], [spisová značka] dokončeného dne 6.6.2011, notářským zápisem [číslo jednací], [spisová značka]. Žaloba byla podána proti [jméno] [příjmení]. Žalobce byl ve věci zastoupen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa]. Žalovaná se dne 18. 8. 2015 ve věci vyjádřila tak, že je výlučnou vlastnicí uvedeného osobního automobilu již od 1. 3. 2011, tedy v okamžiku sepisu notářského zápisu nebyl [právnická osoba] [anonymizováno] vlastníkem tohoto vozidla a nemohla jej tedy poskytnout jako zástavu. [příjmení] [jméno] [příjmení] doložila kopií technického průkazu předmětného vozidla. Dne 9. 11. 2015 vzal žalobce žalobu zpět. Usnesením č.j. [číslo jednací] bylo řízení ke zpětvzetí žalobce ve výroku I. zastaveno, výrokem II. byla žalobci uložena povinnost nahradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 4 356 Kč a výrokem III. byla žalobci vrácena poměrná část soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, usnesení nabylo právní moci dne 12.12.2015.

26. Ze spisu Okresního soudu Praha – západ, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že usnesením ze dne 9. 9. 2015 soud zamítl žalobu podanou žalobcem na soudní prodej zástavy – návěsu nákladního valníkového tov. zn. [anonymizováno], usnesení nabylo právní moci dne 8. 10. 2015. Důvodem zamítnutí žaloby bylo, že zástavní právo k movité věci vůbec nevzniklo, když nebylo zapsáno do technického průkazu ani v registru vozidel.

27. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že dne 31. 10. 2013 uzavřel [jméno] [příjmení] jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávky postupitele vzniklé na základě shora uvedené úvěrové smlouvy ze dne 10. 5. 2011 uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] [anonymizováno] a zajištěné zástavními právy k movitým věcem, na základě zástavních smluv sepsaných předmětnými notářskými zápisy a dohodou o přímé vykonatelnosti s tím, že postupitel eviduje za dlužníkem pohledávku ve výši 675 000 Kč. V čl. II smlouvy o postoupení pohledávek byla sjednána cena ve výši 675 000 Kč, která však bude uhrazena ve výši, kterou postupník vymůže, do pěti dnů ode dne, kdy postupníkovi bude dlužníkem nebo jeho právní nástupcem uhrazena pohledávka nebo její část, popřípadě získá-li postupník úhradu pohledávky nebo její část jiným způsobem.

28. Z výslechu svědkyně, [jméno] [příjmení], zaměstnankyně [titul]. [příjmení], notáře, soud zjistil následující. Pokud se jedná o zřizování zástavního práva, tak obecně v těchto případech vždy věřitel nebo dlužník zašle soupis majetku, který se zapíše do smlouvy, což činí svědkyně. V tomto konkrétním případě si již nepamatovala, zda došlo ke kontrole technického průkazu zástavy vozidel. Pokud je jí k těmto úkonům předložen technický průkaz vozidla, tak za účelem kontroly [příjmení], popřípadě údajů o vozidle. [jméno] svědkyně majitele nekontroluje, dostane vždy podklady ke zpracování. Pokud se jedná o to, kdo panu notáři smlouvu připravuje k podpisu, tak pan doktor ([titul]. [příjmení]) si ji připravoval, dokompletoval sám. Svědkyně dopisuje pouze údaje, které potřebuje, tj. účastníky, popřípadě v zástavních smlouvách se píše pohledávka a z jakého titulu vznikla, dopíše se majetek a zbytek se dělá formou zapisování. Interní pokyn, jak připravovat zástavní smlouvy, které se provádí notářským zápisem, je ústní od pana doktora.

29. Z výpovědi [titul]. [jméno] [příjmení], notáře (dále jen„ notář“) soud zjistil následující. Notář uvedl, že po tolika letech nelze hovořit úplně konkrétně, nicméně obecně lze říci, že pokud jde o vozidla, tak kvůli identifikaci požaduje technický průkaz, případně jeho kopii, dle kterého je následně sepsána daná zástavní smlouva. Identifikace vozidla je požadována, v některých případech je ale dodávána i jiným způsobem, například emailem, kombinuje se to tedy různě, někdy i smlouvami. Pokud se jedná o kopii technického průkazu, tak dnes se zakládá úplně vše, dřív se nezakládalo nic. V případě této konkrétní věci pak notář uvedl, že se s panem [příjmení], který byl zástavním věřitelem, zná. Pracoval s ním několikrát, protistranu v podstatě nezná, když si studoval spisy tak v období předmětných let jim dělaly i nějaké změny ve společnostech. V době zřizování zástavního práva notář znal zákonnou úpravu. Pokud se jedná o tento konkrétní zápis, pak byl učiněn tak, že byl sepsán notářským zápisem, aby sloužil jako podklad pro zápisu do rejstříku věcí movitých.

30. Z výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že listiny ohledně zastavených vozidel notáři předal pan [příjmení] ze [právnická osoba], svědek uvedl, že předpokládá, že takto byly notáři předloženy technické průkazy, dále vypověděl, že se zástavním dlužníkem nejednal o tom, kdo provede zápis zástavního práva do registru vozidel.

31. Ve věci byl vyhotoven znalecký posudek vypracovaný [celé jméno znalce], soudním znalcem z oboru ekonomika ceny a odhady motorových vozidel. Tímto posudkem byla odhadnutá tržní ceny posuzovaného vozidla stanovena na částku 445 000 Kč. Uvedený posudek je však nestal podkladem pro rozhodnutí soudu, s ohledem na dále uvedené.

32. Podle z žádosti ze dne 8. 4. 2016 bylo zjištěno, že žalobce uplatnil dne 12. 4. 2016 u žalované žádost o náhradu škody ve výši 684.652 Kč; dle stanoviska žalované ze dne 27. 2. 2017 žádosti žalobce nevyhověla.

33. Následně soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

34. Soud má za prokázáno, že mezi původním věřitelem, p. [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] [anonymizováno] byla dne 10.5.2011 uzavřena úvěrová smlouva. K zajištění závazku vyplývajícího z úvěrové smlouvy byly následně uzavřeny zástavní smlouvy formou notářského zápisu, který provedl [titul]. [jméno] [příjmení], notář. Předmětem zástavního práva byly movité věci, a to konkrétně automobil a návěsy, přičemž se jednalo o [značka automobilu], návěs [anonymizováno] a dva nákladní valníkové návěsy [anonymizováno]. Pohledávka za dlužnicí ([právnická osoba] [anonymizováno]) byla postoupena na stávajícího věřitele smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2013. Zástavní dlužnice se dostala do prodlení se splacením poskytnutého úvěru. Stávající žalobce v pozici zástavního věřitele se proto domáhal soudního prodeje zástavy na základě zástavních smluv, jejichž předmětem byly shora uvedené movité věci. Řízení se vedla u Okresního soudu Praha- západ pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. V řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka] bylo rozhodnuto tak, že žaloba byla zamítnuta, neboť dle rozhodnutí soudu zástavní právo k movité věci vůbec nevzniklo, když nebylo zapsáno do technického průkazu ani v registru vozidel. ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo řízení pro zpětvztetí žalobce zastaveno, když v řízení vyšlo najevo, že [právnická osoba] [anonymizováno] nebyla v době sepisu zástavní smlouvy vlastníkem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Žalobce v tomto řízení zaplati soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, z toho částka 1 000 Kč mu byla po právní moci usnesení o zastavení řízení vrácena. Žalobci vznikla povinnost uhradit náklady protistrany ve výši 4356 Kč. Dne 3. 2. 2015 uhradil žalobce svému zástupci v tomto řízení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 4 356 Kč. V řízení bylo prokázáno, že při zřizování zástavního práva formou notářského zápisu vlastnictví k předmětu zástavy ověřoval přímo notář, zpravidla předložením technického průkazu vozidla. V daném případě tomu tak nebylo. Žalobce svůj nárok uplatnil u žalované, ta jeho žádosti nevyhověla.

35. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

36. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zák. o OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

37. Podle § 2 zák. č. 358/1992 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 výkon notářství se rozumí sepisování veřejných listin o právních úkonech, osvědčování právně významných skutečností a prohlášení, přijímání listin do úschovy a dále přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám.

38. Podle § 3 odst. 1 písm. b) zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby").

39. Podle § 4 odst. 1 zák. o OdpŠk za výkon státní správy podle § 3 odst. 1 písm. b) se považuje i sepisování veřejných listin o právních úkonech, zápisy skutečností do veřejného rejstříku provedené notářem podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob, úkony notáře jako soudního komisaře a úkony soudního exekutora, případně jeho zástupce, zanikl-li exekutorovi výkon exekutorského úřadu a je-li tímto zástupcem exekutorský kandidát, při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu.

40. Podle § 5 písm. b) zák. o OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

41. Podle § 13 odst. 1 zák. o OdpŠk Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

42. Podle § 14 odst. 3 zák. o OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

43. Podle § 15 odst. 2 zák. o OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

44. Podle § 31 odst. 1 zák. o OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

45. Podle § 31 odst. 2 zák. o OdpŠk náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

46. Podle § 31 odst. 3 zák. o OdpŠk náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

47. Podle § 70 zák. č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ NŘ“) má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis práv nebo skutečností zapisovaných do veřejného seznamu, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz nebo zápis práv nebo skutečností zapisovaných do veřejného rejstříku, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz, obsahuje také vyjádření notáře o předpokladech pro sepsání notářského zápisu.

48. Podle § 70a odst. 1 NŘ, ve vyjádření o splnění předpokladů pro sepsání notářského zápisu podle § 70 notář uvede a) že právní jednání je v souladu s právními předpisy a případně s dalšími dokumenty, se kterými soulad právního jednání vyžaduje zvláštní právní předpis, b) že právní jednání splňuje náležitosti a podmínky stanovené zvláštním právním předpisem pro zápis do veřejného seznamu nebo zápis do veřejného rejstříku nebo c) že byly splněny formality, stanoví-li je pro právní jednání nebo pro zápis do veřejného seznamu nebo zápis do veřejného rejstříku zvláštní právní předpis, případně se bylo splnění formalit notáři doloženo. Podle odst. 4 téhož zákonného ustanovení jestliže splnění předpokladů pro sepsání notářského zápisu o právním jednání, který má být podkladem pro zápis do veřejného seznamu nebo veřejného rejstříku, je třeba doložit jinými písemnostmi a tyto písemnosti nebyly notáři předloženy, notář odmítne notářský zápis sepsat.

49. Podle § 71 NŘ má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis práv nebo skutečností zapisovaných do Rejstříku zástav, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz, použije se pro takový notářský zápis ustanovení § 70 a § 70a odst. 1, 2 a 4 obdobně.

50. Podle § 71b odst. 1 NŘ, notář sepíše na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní.

51. Podle § 71b odst. 2 NŘ dohoda účastníků musí obsahovat a. označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (osoby povinné), b. označení osoby, jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (osoby oprávněné), c. skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá, d. předmět plnění, e. dobu plnění, f. prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu.

52. Podle § 274 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) ustanovení § 251 až 271 se použije s výjimkou § 261a odst. 2 a 3 i na výkon notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti sepsaných podle zvláštního zákona.

53. V dané věci žalobce požadoval jednak náhradu škody z nesprávného úředního postupu spočívajícího v tvrzeném pochybení notáře, který zástavní smlouvu sepsanou v notářském zápise [číslo jednací], [spisová značka] ze dne 10. 5. 2011 a [číslo jednací], [spisová značka] ze dne 6. 6. 2011 neevidoval v souladu s platnými ustanoveními zákona, tj. opomněl zástavní smlouvu vložit do registru vozidel a tím zapříčinil, že zástavní právo vůbec nevzniklo v důsledku vadného postupu notáře. Dále žalobce tvrdí nesprávný úřední postup notáře v tom, že v případě [značka automobilu] [registrační značka] si notář neověřil vlastnictví k předmětnému vozidlu a sepsal zástavní smlouvu formou notářského zápisu, ač se zřízením zástavy neměl souhlas vlastníka vozidla, který byl osobou odlišnou od zástavního dlužnka. Samotnou tvrzenou škodu má představovat jistina úvěrové smlouvy a smluvní pokuta s příslušenstvím, přičemž celková výše škody byla vyčíslena celkem na částku 942 320,20 Kč s úrokem z prodlení z částky 699 938,20 Kč ve výši 8,05 % ročně od 1. 11. 2016, a která měla vzniknout v důsledku níže popsaných nesprávných úředních postupů notáře.

54. Předně soud v dané věci uzavřel, že pokud se jedná o zákonné povinnosti notáře, tak soud opětovně přezkoumal platnou právní úpravu pro danou věc v době učiněného zápisu, tj. květen a červen roku 2011. Po zhodnocení shora uvedených zákonných ustanovení soud dospěl stejně tak jako v předchozím rozhodnutí k závěru, že tvrzená povinnost notáře v dané věci, tj. zajistit zápis vzniku zástavního práva do rejstříku motorových vozidel nebyla v době sepsání zástavní smlouvy dána. Žalobce sice odkazoval na ust. § 4 odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném v době sepsání zástavní smlouvy, nicméně toto ustanovení obecně hovoří o právech zapisujících se do Registru motorových vozidel, avšak i nadále platí závěr, že tento může učinit vlastník silničního vozidla, nebo zástavní věřitel se souhlasem vlastníka vozidla (srovnej ust. § 9 zákona č. 56/2001 Sb.). Argument žalobce, že zástavní právo vzniká zápisem do technického průkazu vozidel a do registru silničních vozidel (viz. srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2099/2004) pak sám o sobě nijak neodůvodňuje tvrzenou povinnost notáře činit kroky k takovému zápisu, když oprávnění jej učinit má ze zákona pouze vlastník vozidla, či zástavní věřitel se souhlasem vlastníka. Stejně tak ani nebylo zjištěno, že notář měl v tomto smyslu tvrzenou poučovací povinnost o platném znění zákona, když žalobce požadoval uzavření zástavní smlouvy, což notář v dané věci učinil. V tomto ohledu tak soud nesprávný úřední postup notáře neshledal.

55. Dále se soud zabýval otázkou, zda došlo k pochybení v případě sepisu zástavní smlouvy týkající se [značka automobilu], reg. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo], který ke dni sepsání zástavní smlouvy nebyl ve vlastnictví zástavního dlužníka ([právnická osoba] [anonymizováno]), tj. dalším tvrzeným nesprávným úředním postupem notáře. V tomto případě soud provedl další dokazování, tj. výslechem notáře a pracovnice, která působila v notářství v době sepisu zástavní smlouvy. Soudem bylo zjištěno, že pokud se jedná o dostatečnou identifikaci vlastníka předmětného vozidla, nedošlo při sepsání smlouvy k řádnému prokázání vlastnictví, když notář vycházel z předložených tvrzení stran a byl proveden sepis zástavní smlouvy, aniž by došlo k ověření faktického vlastnictví předmětného vozidla. Notář se v tomto případě dopustil nesprávného úředního postupu ve smyslu ustanovení § 13 OdpŠk, za která odpovídá dle ustanovení § 3 odst. 1 písm b) ve spojení s ustanovením § 4 odst. 1 OdpŠk stát dle zákona č. 82/1998 Sb. Pokud strany před sepisem notářského zápisu neosvědčili vlastnictví k předmětu zástavy, měl notář v souladu s ustanovením § 70a odst. 1 NŘ sepsání notářského zápisu – zástavní smlouvy odmítnout.

56. Soud se dále v dané věci zabývat tím, zda jsou dány ostatní z předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škodu. Pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. je třeba splnění tří kumulativních podmínek, a to existence nesprávného úředního postupu (v daném případě), vznik škody (v daném případě) a příčinná souvislost mezi prvními dvěma předpoklady. Nezbytným předpokladem objektivní odpovědnosti státu za škodu je pak příčinná souvislost (vztah příčiny a následku) mezi právní skutečností, za níž se odpovídá (nezákonné rozhodnutí), a vznikem škody, tedy je-li nezákonné rozhodnutí se vznikem škody ve vztahu příčiny a následku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1802/2002). Přitom obecně platí, že otázka příčinné souvislosti – vztahu mezi škodnou událostí a vznikem škody – je zpravidla otázkou skutkovou, nikoli právní (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 300/2001). Právní posouzení příčinné souvislosti může spočívat toliko ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou či naopak nejsou způsobilé tento vztah vyloučit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2011, sp. zn. 28 Cdo 3471/2009). Příčinná souvislost je přitom obecně dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události a škoda by nebyla nastala bez této příčiny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2011, sp. zn. 28 Cdo 3471/2009). Nemusí přitom jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, jenž má být odškodněn, a to příčinou důležitou, podstatnou a značnou. Z tohoto hlediska je třeba rozlišit, zda v konkrétním případě více skutečností (příčin) spolupůsobilo k témuž škodlivému následku nebo zda jedna skutečnost vylučovala druhou (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1455/2007). Soud však musí konstatovat, že ve věci náhrady škody způsobené tvrzeným nesprávným úředním postupem notáře pak zcela absentuje příčinná souvislost mezi jednáním notáře a vznikem tvrzené škody žalobce ve výši částky poskytnutého úvěru 675 000 Kč a úroku z tohoto úvěru ve výši 232 670 Kč. Nelze totiž odhlédnout od skutečnosti, že není možné předpokládat souhlas skutečného vlastníka předmětného vozidla se vznikem zástavy k předmětnému vozidlu. Je tedy logickým závěrem, že v případě dostatečně obezřetného postupu notáře, by ke vzniku zástavy vůbec nedošlo, tedy ani k zajištění pohledávky. Jak již bylo shora uvedeno, pokud by notář postupoval v souladu se zákonem, pak bylo na místě sepsání notářského zápisu odmítnout. Z výše uvedeného pak má soud za to, že v tomto rozsahu nelze přisvědčit žalobci, když je možné vyloučit vznik zajištěné pohledávky, tj. možnosti žalobce uspokojit pohledávku za žalovanou prodejem zástavy – vozidla [anonymizováno], která by ani nemohla vzniknout. Navíc v řízení nebylo prokázáno, a ani ze strany žalobce tvrzeno, že není možné se domoci vymožení pohledávky bez zřízeného zástavního práva. Žalobci nic nebrání domáhat se na dlužníkovi úhrady pohledávky i bez zřízeného zástavního práva. Za této situace není na místě požadoval náhradu škody po státu, kdy stát je až„ posledním dlužníkem“ (v tomto ohledu srov. NS 25 Cdo 1404/2004). Z výše uvedeného důvodu, tj. absence příčinné souvislosti mezi jednáním notáře a vznikem škody soud v tomto rozsahu žalobě nevyhověl.

57. Nad rámec výše uvedeného soud musí rovněž konstatovat, že se žalobce domáhal nároku ze smlouvy o úvěru, který byl následně postoupen na žalobce. Stát však nemůže nést odpovědnost za pravost a kvalitu převáděné pohledávky, tedy odpovědnost za to, že pohledávka nemá právní či faktické vady. Jestliže byl stranami sjednán obsah závazku (což dle smlouvy o postoupení pohledávek byl), tj. včetně zajištění pohledávky zástavním právem, bylo na žalobci domáhat se tvrzené škody na postupníkovi. Odpovědnost postupitele za obsah převáděné pohledávky předpokládá dohodu stran na určitém obsahu nebo vlastnostech převáděné pohledávky, například že se jedná o pohledávku s určitým konkrétním předmětem plnění, dobou či místem splnění, o pohledávku zajištěnou, nepromlčenou, splatnou, vykonatelnou apod. Pokud uvedené vlastnosti pohledávky nevyplývají z dohody stran, odpovědnost postupitele za tyto vlastnosti podle § 527 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ) nevzniká, jiné odpovědnostní následky však vyloučeny nejsou (odpovědnost za škodu, námitka relativní neplatnosti z důvodu omylu aj., (viz. srovnej FIALA, Josef. Občanský zákoník: komentář. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN isbn: 978-80-7357 -395-9). V dané věci tak ze strany postupníka došlo k postoupení vadné pohledávky, neboť tato měla vady v podobě neexistence tvrzeného zástavního práva, které však bylo dojednáno. Navíc je třeba poukázat na skutečnost, že žalobce je na základě smlouvy o postoupení pohledávek povinen uhradit cenu za postoupenou pohledávku pouze ve výši, která bude vůči dlužníku vymožena, a to do 5 dnů od vymožení této pohledávky. Za této situace je tak otázkou, zda lze vůbec hovořit o vzniku škody na straně žalobce, když žalobce zatím za postoupenou pohledávku ničeho neuhradil a nelze tak dovodit vznik škody na straně žalobce ani ve formě skutečné škody ani ve formě ušlého zisku.

58. Žalobce dále požadoval náhradu škody představující náklady spojené s řízeními, ve kterých se domáhal soudního prodeje předmětu zástavy, a to v řízení vedením pod sp.zn. [spisová značka] u Okresního soudu Praha – západ a v řízení vedením pod sp.zn. [spisová značka] u Okresního soudu Praha-západ. V prvním řízení byla žaloba zamítnuta, neboť v řízení nebylo prokázáno, že zástavní právo v dané věci vzniklo, usnesení o zamítnutí návrhu žalobce nabylo právní moci dne 8.10.2015. V daném případě však bylo soudem v tomto řízení uzavřeno, že na straně notáře nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, který zapříčinil skutečnost, že ke vzniku zástavního práva nedošlo a není tak splněn první z předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škodu, když ve vztahu k tomuto nároku není dán odpovědností titul.

59. Co se týká situace v řízení [spisová značka] vedeného u Okresního soudu Praha - západ, zde je situace odlišná. Zde skutečně došlo na straně notáře k nesprávnému úřednímu postupu a k sepsání neplatného notářského zápisu, na základě kterého nemohlo dojít ke vzniku zástavní smlouvy k vozidlu [anonymizováno]. V daném řízení však žalobcem nebylo využito veškerých možných opravných prostředků k ochraně jeho práva, tak jak to předpokládá zněním ust. § 8 odst. 3 zák. o OdpŠk., žalobce navíc sám podal návrh na zastavení řízení. Nicméně v případě užití citovaného ustanovení je nutné posuzovat, zda se nejedná o případ hodný zvláštního zřetele, kdy lze upustit od setrvání podmínky vyčerpání všech opravných prostředků. Soud proto v případě nároku týkajícího se náhrady škody představující náhradu nákladů řízení a nákladů žalobce vynaložených za právní služby v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] žalobci vyhověl. V řízení bylo prokázáno, a to především svědeckými výpověďmi, že v dané věci došlo k pochybení ze strany notáře, když neprověřil skutečného vlastníka zástavy v podobě [značka automobilu]. Dále bylo zjištěno, že notář v dané věci vycházel z tvrzení účastníků při sepisu zástavní smlouvy a nedošlo tak k faktickému ověření skutečného vlastnictví předmětného vozu. Soud je proto toho názoru, že v tomto případě se žalobce domáhal soudního prodeje předmětu zástavy v dobré víře jejího vzniku. Soud upustil od setrvání na podmínce uplatnění všech procesních opravných prostředků, neboť dospěl k názoru, že v tomto konkrétním případě by nebylo možné se ani poté nároku domoci, neboť skutečnost vlastnictví předmětu zástavy již nebylo možné zvrátit a v případě žalobce by se skutečně jednalo o neúměrné zvyšování nákladů řízení. Žalobce pak řádně vyčíslil náklady vynaložené v tomto řízení, tj. náklady vynaložené v tomto řízení představující uloženou povinnost nahradit náklady řízení žalované ve výši 4 356 Kč, dále náklady vynaložené za právní zastoupení ve výši 4 356 Kč a poměrná část nevráceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Soud s ohledem na shora uvedené v tomto rozsahu žalobě vyhověl.

60. Podle ust. § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 26. 3. 2021, č. j. 18 C 255/2016-236, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze č.j. 72 Co 172/2021-243 které nabylo právní moci dne 8. 7. 2021, přiznal soud znalečné znalci [jméno] [celé jméno znalce] za zpracovaný znalecký posudek ve výši 2 509 Kč Celkem tak náklady státu činí částku 3 993 Kč. S ohledem na skutečnost, že ze strany žalobce byla zaplacena záloha na důkaz ve výši 5 000 Kč, která byla složena dne 4. 8. 2020, nebude pohledávka státu za žalobcem předmětem vykonávacího řízení, v samostatném usnesení se pak soud vypořádá se složenou zálohou.

61. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 150 o.s.ř., když shledal, že v tomto řízení jsou důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání nákladů řízení žalované a především vedlejšímu účastníkovi na straně žalované. [titul]. [jméno] [příjmení] svým nesprávným úředním postupem zapříčinil podání žaloby a vyvolat tento soudní spor, když při vyhotovování předmětných notářských zápisů nepostupoval s řádnou péčí a v jednom případě způsobil svou nedbalostí neplatnost jím sepsané zástavní smlouvy. Přestože byl žalobce v řízení úspěšný jen v nepatrné části, jevilo by se soudu značně nespravedlivé přiznal tomuto účastníku a rovněž žalované, která za škodu způsobenou jeho nesprávným úředním postupem odpovídá, náhradu nákladů řízení. Proto soud žalované a vedlejšímu účastníku na straně žalované náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení