72 CO 66/2022 - 302

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Velce a soudkyň Mgr. Pavly Polednové a JUDr. Zuzany Sváčkové [anonymizováno] věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] [anonymizováno] doručování [adresa] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] jednající [anonymizováno 7 slov] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka: [osobní údaje vedlejšího účastníka] bytem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobce a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se [anonymizováno] vyhovujícím výroku o věci samé I. mění tak, že se žaloba s požadavkem na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 8,05% ročně z této částky od [datum] do zaplacení zamítá.

II. V zamítavém výroku o věci samé II. se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů [anonymizováno] výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů [anonymizováno] výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu co do částky [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] [anonymizováno] výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok II.), uložil žalobci povinnost nahradit náklady [anonymizována dvě slova] výši [částka] na účet Obvodního soudu pro Prahu 2, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), rozhodl, že se žalované nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.) a dále, že se vedlejšímu účastníku na straně žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl svým v pořadí druhým rozsudkem o žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky v celkové výši [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady škody, která mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu notáře JUDr. [jméno] [příjmení] při sepisu notářského zápisu ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] a notářského zápisu ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka]. [anonymizováno] formě uvedených notářských zápisů byly sjednány zástavní smlouvy mezi zástavním věřitelem [jméno] [příjmení] a zástavním dlužníkem [právnická osoba] s. r. o. k zajištění pohledávky zástavního věřitele za zástavním dlužníkem z úvěrové smlouvy ze dne [datum]. Notářským zápisem ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] bylo sjednáno zástavní právo k [značka automobilu], [registrační značka], [VIN kód] a k nákladnímu návěsu tovární značky [anonymizováno], [registrační značka] [VIN kód]. Notářským zápisem ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] bylo sjednáno zástavní právo k nákladnímu valníkovému návěsu tovární značky [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód] a k nákladnímu valníkovému návěsu tovární značky [anonymizováno], [registrační značka], [příjmení] [anonymizováno]. Žalobce spatřoval nesprávný úřední postup jmenovaného notáře v tom, že nezajistil zápis zástavních práv váznoucích na uvedených motorových vozidlech do registru silničních motorových vozidel a dále v tom, že sepsal zástavní smlouvu k [značka automobilu], [registrační značka], [VIN kód], ačkoliv zástavní dlužník nebyl jeho vlastníkem. Žalobce, který uzavřel s původním zástavním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy, tvrdil, že mu nesprávným úředním postupem notáře vznikla škoda [anonymizováno] výši žalované částky sestávající se z nesplacené jistiny úvěru [anonymizováno] výši [částka], z úroku z úvěru [anonymizováno] výši [částka], ze smluvní pokuty [částka], z úroku z prodlení 7,75 % p. a. z [částka] od [datum] do [datum] [anonymizováno] výši [částka], z úroku z prodlení 7,75 % p. a. z [částka] od [datum] do [datum] [anonymizováno] výši [částka], z částky [částka] odpovídající nákladům řízení [anonymizováno] u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. [spisová značka] ([částka] náklady, které byl povinen hradit protistraně, [částka] vlastní náklady) a z částky [částka] odpovídající nákladům řízení [anonymizováno] u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. [spisová značka] ([částka] náklady, které byl povinen hradit protistraně, [částka] vlastní náklady).

3. Žalovaná navrhovala, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.

4. Soud prvního stupně svým v pořadí prvním rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] žalobu zamítl, k odvolání žalobce byl však jeho rozsudek usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

5. Soud prvního stupně při rozhodování nyní přezkoumávaným rozsudkem vyšel zejména ze zjištění, že mezi původním věřitelem panem [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] s.r.o. byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva. K zajištění závazku vyplývajícího z úvěrové smlouvy byly následně uzavřeny zástavní smlouvy [anonymizováno] formě notářského zápisu sepsaného notářem JUDr. [jméno] [příjmení]. Předmětem zástavního práva byly movité věci, a to [značka automobilu], návěs tovární značky [anonymizováno] a dva nákladní valníkové návěsy tovární značky [anonymizováno]. Pohledávka věřitele [jméno] [příjmení] za dlužníkem [právnická osoba] s.r.o. byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobce. Zástavní dlužník se dostal do prodlení se splacením poskytnutého úvěru. Žalobce v pozici zástavního věřitele se proto na základě zástavních smluv, jejichž předmětem byly shora uvedené movité věci, domáhal soudního prodeje zástavy, a to v řízeních vedených u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. V řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] byla žaloba zamítnuta s tím, že zástavní právo k movité věci vůbec nevzniklo, když nebylo zapsáno do technického průkazu a ani v registru vozidel. [anonymizováno] věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo řízení [anonymizováno] zpětvzetí žaloby zastaveno, neboť v řízení vyšlo najevo, že [právnická osoba] s.r.o. nebyla v době sepisu zástavní smlouvy vlastníkem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Žalobce v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] zaplatil soudní poplatek [anonymizováno] výši [částka], přičemž část soudního poplatku [anonymizováno] výši [částka] mu byla po právní moci usnesení o zastavení řízení vrácena. Žalobci vznikla v uvedeném řízení povinnost uhradit náklady protistrany [anonymizováno] výši [částka]. Dne [datum] žalobce zaplatil svému právnímu zástupci Mgr. [jméno] [příjmení] za právní zastoupení v uvedeném řízení částku [částka]. Soud prvního stupně měl dále za prokázané, že při zřizování zástavního práva formou notářského zápisu ověřuje notář vlastnictví k předmětu [anonymizováno], zpravidla prostřednictvím předloženého technického průkazu vozidla, v daném případě však k tomu nedošlo. Žalobce dne [datum] uplatnil svůj nárok na náhradu škody u žalované k předběžnému projednání, žalovaná stanoviskem ze dne [datum] žádosti žalobce nevyhověla.

6. Po právní stránce soud prvního stupně věc hodnotil dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“) a zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) [anonymizováno] znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ zákon č. 358/1992 Sb., notářský řád“). Předně se zabýval otázkou, zda notáře stíhá zákonná povinnost zajistit zápis zástavního práva do registru motorových vozidel. Poukázal na to, že dle § 9 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen„ zákona č. 56/2001 Sb.“) může žádost o zápis do registru silničních vozidel podat vlastník silničního vozidla nebo zástavní věřitel za souhlasu vlastníka vozidla. Na základě uvedeného pak uzavřel, že v době sepisu zástavní smlouvy neměl notář povinnost zajistit zápis zástavního práva do registru silničních vozidel, a tudíž v tomto ohledu nelze v postupu notáře shledat nesprávný úřední postup. Nesprávný úřední postup [anonymizováno] smyslu § 13 zákona č. 89/2012 Sb. nicméně shledal v postupu notáře při sepisu zástavní smlouvy [anonymizováno] vztahu k vozidlu [značka automobilu], [registrační značka], když sepsal zástavní smlouvu, aniž si ověřil, kdo je skutečným vlastníkem vozidla a vyšel v tomto směru pouze z tvrzení smluvních stran. Soud prvního stupně s poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu zrekapituloval zákonné podmínky odpovědnosti [anonymizováno] za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem a uzavřel, že v daném případě není dána příčinná souvislost mezi zjištěným nesprávným úředním postupem a vznikem žalobcem tvrzené škody spočívající v nevymoženém plnění podle úvěrové smlouvy. Vzal přitom v úvahu, že v případě, že by notář postupoval obezřetně a ověřil vlastnictví předmětného vozidla, musel by sepsání notářského zápisu odmítnout, a tudíž by ke vzniku zástavního práva k tomuto vozidlu, respektive k zajištění žalobcovy pohledávky nedošlo. Dále uvedl, že v řízení nebylo prokázáno a žalobce to ani netvrdil, že uspokojení předmětné pohledávky bez zřízeného zástavního práva není možné. Na základě uvedeného dovodil, že žalobci nic nebrání domáhat se splnění zástavním právem nezajištěné pohledávky na dlužníkovi a současně poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu, z níž plyne, že stát je až posledním dlužníkem. Nadto dle soudu prvního stupně nelze přehlédnout, že žalobce se stal věřitelem předmětné pohledávky ze smlouvy o úvěru na základě smlouvy o postoupení pohledávky, přičemž stát nemůže nést odpovědnost za právní a faktické vady postupované pohledávky. Vyjádřil názor, že pokud v daném případě měla postoupená pohledávka vadu spočívající v neexistenci zajištění zástavním právem, bylo na žalobci domáhat se náhrady škody na postupiteli. Nadto vyjádřil pochybnost, zda na straně žalobce vůbec vznikla škoda, když za postoupenou pohledávku dosud ničeho neuhradil, neboť podle ujednání [anonymizováno] smlouvě o postoupení pohledávek je jeho povinnost uhradit cenu za postoupenou pohledávku vázána na její vymožení. Závěr o absenci zákonných podmínek odpovědnosti [anonymizováno] za škodu učinil soud prvního stupně i [anonymizováno] vztahu k žalobcem tvrzené škodě spočívající v nákladech řízení o soudní prodej zástavy, [anonymizováno] u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. [spisová značka]. V tomto směru dospěl k závěru, že není dán odpovědnostní titul v podobě nesprávného úředního postupu notáře, neboť předmětem uvedeného řízení nebylo shora uvedené vozidlo [značka automobilu], [registrační značka]. Naproti existenci zákonných předpokladů odpovědnosti [anonymizováno] za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem dovodil v případě žalobcem uplatněného nároku na náhradu škody [částka] spočívající v nákladech řízení [anonymizováno] u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. [spisová značka] ([částka] náklady, které byl povinen hradit protistraně, [částka] vlastní náklady). V tomto ohledu vyšel z § 8 odst. 3 zákona č. 82/19987 Sb. a ze skutečnosti, že žalobce se domáhal soudního prodeje zástavy v dobré víře [anonymizováno] vznik zástavního práva k vozidlu [značka automobilu], [registrační značka]. Dospěl k závěru, že se jedná o případ, kdy není nutné trvat na vyčerpání všech procesních prostředků, a tedy lze žalobci přiznat požadovanou náhradu škody i za situace, kdy v uvedeném řízení vzal žalobu zpět. Na základě uvedeného soud prvního stupně žalobě co do částky [částka] s příslušenstvím vyhověl a [anonymizováno] zbytku žalobou uplatněný nárok zamítl. O náhradě nákladů řízení [anonymizováno] rozhodl dle § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Při rozhodování o nákladech účastníků postupoval dle § 150 o. s. ř. a v řízení převážně úspěšnému žalovanému a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované nepřiznal náhradu nákladů řízení z důvodů zvláštního zřetele hodných, které spatřoval v okolnosti spočívající v tom, že vedlejší účastník svým nesprávným úředním postupem vyvolal spor v této věci a zapříčinil podání žaloby.

7. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání žalobce i žalovaná. Žalobce směřoval své odvolání do zamítavého výroku o věci samé II. a do akcesorických výroků o nákladech řízení. Žalovaná naproti tomu napadla odvoláním vyhovující výrok o věci samé I. spolu s akcesorickými nákladovými výroky.

8. Žalobce v odvolání vyjádřil nesouhlas se závěry soudu prvního stupně, které vedly k zamítnutí části jeho žalobou uplatněného nároku. Poukázal na to, že v daném případě nešlo apriori o to, aby vedlejší účastník zajistil zápis zástavních práv do registru motorových vozidel. Uvedl, že jeho právní předchůdce pan [jméno] [příjmení] a zástupce [právnická osoba] s.r.o. se na vedlejšího účastníka obrátili s požadavkem na zajištění pohledávky pana [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] s.r.o. z úvěrové smlouvy, a to zástavním právem zřízeným ke shora uvedeným nákladním valníkovým návěsům a osobnímu motorovému vozidlu a současně dohodou o přímé vykonatelnosti. Zdůraznil, že jeho právní předchůdce a zástupce [právnická osoba] s.r.o. nežádali vedlejšího účastníků pouze o zápis zástavního práva do evidence motorových vozidel. Vyjádřil přesvědčení, že sepsáním notářských zápisů a vydáním potvrzení o vzniku zástavních práv vedlejší účastník uvedl jeho právního předchůdce v omyl, neboť tento důvodně předpokládal a legitimně očekával, že zástavní právo platně vzniklo a jeho pohledávka je zajištěna. Zdůraznil, že veškerá svá skutková tvrzení k nesprávnému úřednímu postupu vedlejšího účastníka uvedl v podání ze dne [datum], kterým současně upřesnil výši žalované částky. Za nesprávný pak označil procesní postup soudu prvního stupně, který při ústním jednání připustil rozšíření žaloby na částku [částka], provedenou zmíněným podáním ze dne [datum], nicméně následně bez jakéhokoliv zdůvodnění vyhlásil usnesení, kterým nepřipustil změnu žaloby dle podání ze dne [datum], spočívající [anonymizováno] změně skutkových tvrzení. Vyjádřil dále nesouhlas se závěry soudu prvního stupně v tom smyslu, že notář neměl povinnost a oprávnění poučit jeho právního předchůdce o tom, že zástavní právo vzniká zápisem do registru vozidel společně se zápisem do [anonymizována dvě slova]. Za nesprávný označil rovněž závěr soudu prvního stupně o absenci příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem notáře v případě zástavního práva k vozidlu [značka automobilu], [registrační značka] a vznikem tvrzené škody. V tomto směru upozornil, že pokud [právnická osoba] s.r.o. svůj dluh z úvěrové smlouvy nezaplatila a není možné jej uspokojit z prodeje zástavy, vznikla škoda [anonymizováno] výši, v jaké by mohlo být dosaženo uspokojení věřitele v případě realizace prodeje zástavy. Žalobce zcela odmítl závěr soudu prvního stupně o tom, že stát nemůže nést odpovědnost za pravost a kvalitu převáděné pohledávky, respektive za její právní či faktické vady. Nesouhlasil rovněž s tím, že by v dané věci došlo k postoupení vadné pohledávky a poukázal na to, že jeho právnímu předchůdci nebylo v době uzavírání postupní smlouvy známo, že zástavní smlouva je neplatná a že postupovaná pohledávka z úvěru není zajištěna zástavními právy. Za irelevantní pak označil úvahu soudu prvního stupně v tom smyslu, že za situace, kdy cena za postoupenou pohledávku bude zaplacena až po vymožení pohledávky, nelze hovořit o vzniku škody. Ze všech uvedených důvodů závěrem navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném zamítavém výroku změnil tak, že žalobě co do částky [částka] s příslušenstvím vyhoví a přizná mu náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

9. Žalovaná [anonymizováno] svém odvolání vyjádřila nesouhlas se závěry soudu prvního stupně, na jejichž základě shledal žalobu důvodnou co do částky [částka] s příslušenstvím. Za nesprávný označila závěr soudu prvního stupně, že [anonymizováno] vztahu k této části předmětu řízení byly splněny zákonné předpoklady odpovědnosti [anonymizováno] za škodu, respektive že na straně vedlejšího účastníka došlo k nesprávnému úřednímu postupu a že mezi nesprávným úředním postupem a tvrzenou škodou existuje příčinná souvislost. Vyjádřila názor, že v daném případě nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť postup vedlejšího účastníka při ověřování vlastnictví k vozidlu [značka automobilu], [registrační značka] byl dostatečně obezřetný. Současně poukázala na to, že žalobce, respektive jeho právní předchůdce nevyvinuli žádnou aktivitu stran toho, aby zástavní právo ke kterémukoliv ze shora uvedených vozidel bylo zapsáno do technického průkazu, a tím pádem platně vzniklo. Za tohoto stavu dle žalované došlo k přetržení příčinné souvislosti, jelikož k zahájení soudního řízení o soudní prodej zástavy [anonymizováno] u Okresního soudu [anonymizováno] [část Prahy] pod sp. zn. [spisová značka] by nemuselo dojít, pokud by žalobce, respektive jeho právní předchůdce aktivně přistoupili k zápisu zástavního práva do technického průkazu vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Za nesprávné označila žalovaná také rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení účastníků a vyjádřila nesouhlas s důvody, [anonymizováno] které soud prvního stupně aplikoval § 150 o. s. ř. Vyjádřila názor, že o náhradě nákladů řízení účastníků mělo být rozhodováno dle § 142 odst. 3 o. s. ř. Navrhla proto, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném vyhovujícím výroku změnil tak, že žalobu zamítne a přizná jí náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

10. Jak žalobce, tak žalovaná se rovněž písemně vyjádřili k odvolání protistrany, zopakovali svou argumentaci, vyvraceli jednotlivé odvolací námitky a setrvali na svých odvolacích návrzích. 11. [ulice] účastník se [anonymizováno] svém vyjádření ztotožnil s odvolací argumentací žalované. Za mylnou pak označil představu žalobce o tom, že notář odpovídá při sepisování veřejných listin za vlastnické právo k věcem, jež jsou předmětem právních dispozic. Poukázal na to, že jako notář má velmi omezené možnosti zjišťovat či ověřovat vlastnické právo k automobilu. Uvedl, že v tomto ohledu může vyvinout přiměřené odborné úsilí ke zjištění vlastníka, což v daném případě učinil dotazem na obě strany zástavní smlouvy.

12. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo. Poté dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné, naproti tomu odvolání žalobce shledal nedůvodným.

13. Soud prvního stupně si [anonymizováno] své rozhodnutí opatřil dostatek skutkových zjištění a vyšel ze správně zjištěného skutkového stavu věci. Věc posoudil v zásadě správně i po právní stránce, byťprávní závěry, které jej vedly k částečnému vyhovění žalobě, odvolací soud nesdílí.

14. Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon [anonymizováno] provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (§ 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.). Ke vzniku odpovědnosti [anonymizováno] za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci je zapotřebí současné splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu 2) vznik škody 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami [anonymizováno] počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, kterou jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]).

15. V posuzované věci žalobce spatřuje nesprávný úřední postup v postupu notáře JUDr. [jméno] [příjmení] (vedlejšího účastníka) v souvislosti se sepisem notářských zápisů ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu [anonymizováno] smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. postupem vedlejšího účastníka při sepisu smlouvy o zřízení zástavního práva k vozidlu [značka automobilu], [registrační značka] formou notářského zápisu ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], když podle této smlouvy k zajištění pohledávky zástavního věřitele pana [jméno] [příjmení] dala zmíněný automobil do zástavy [právnická osoba] s.r.o. v pozici zástavce, která v rozporu se svým prohlášením nebyla ke dni sepisu zástavní smlouvy jeho vlastníkem a nedisponovala ani souhlasem jeho skutečného vlastníka. [ulice] účastník při prověřování předpokladů [anonymizováno] sepsání notářského zápisu o uvedeném právním jednání z pohledu jeho zákonných náležitostí (§ 152 – §161 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, [anonymizováno] znění účinném do 31. 12. 2012) vyšel stran vlastnictví k předmětu zástavního práva pouze z prohlášení [právnická osoba] s.r.o., aniž si tuto skutečnost prostřednictvím dostupných prostředků (technickým průkazem vozidla či výpisem z registru silničních motorových vozidel) ověřil. Byť zákon č. 358/1992 Sb., notářský řád [anonymizováno] znění účinném ke dni sepisu předmětného notářského řádu notáři povinnost kvalifikovaného ověření vlastnického práva zástavce k movité věci přímo neukládal, lze ji dovodit z obecného a spravedlivého požadavku, aby si notář při výkonu notářské činnosti počínal s obecnou obezřetností a s náležitým využitím profesních zkušeností, a to zvláště při pořizování notářských zápisů o právních jednáních, které mají být podkladem [anonymizováno] zápis do [anonymizována dvě slova].

16. Naproti tomu odvolací soud [anonymizováno] shodě se soudem prvního stupně neshledává nesprávný úřední postup v dalších žalobcem namítaných okolnostech potupu vedlejšího účastníka. Byť se [anonymizováno] smyslu § 4 odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích zapisují zástavní práva váznoucí na silničním vozidle a přípojném vozidle do registru silničních motorových vozidel a přípojných vozidel, zákon notáři neukládá, aby v případě sepisu zástavní smlouvy k vozidlu takový zápis zajistil. Z § 9 odst. 2 uvedeného zákona naopak plyne, že žádost o zapsání zástavního práva k silničnímu motorovému vozidlu a přípojnému vozidlu do registru silničních motorových vozidel a přípojných vozidel podává vlastník motorového vozidla nebo zástavní věřitel se souhlasem vlastníka. Přisvědčit pak nelze ani argumentaci žalobce v tom smyslu, že vedlejší účastník pochybil, když v dotčených notářských zápisech uvedl, že zástavní právo vzniká (pouze) zápisem do [anonymizováno 5 slov] [země] a nikoliv také současně zápisem do registru silničních motorových vozidel. Takové prohlášení notáře totiž plně koresponduje s právní úpravou vzniku zástavního práva v § 158 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) [anonymizováno] znění účinném ke dni sepisu předmětných notářských zápisů a se skutečností, že vozidla, jež byla daném případě předmětem zástavy, nebyla odevzdána zástavnímu věřiteli a zůstala v držení zástavce (viz bod 2.4 notářského zápisu ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], respektive bod 1.4 notářského zápisu ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka]). Pokud se pak žalobce dovolává rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v němž byl formulován závěr, že zástavní právo zřízené na základě zástavní smlouvy k silničnímu motorovému vozidlu nebo k přípojnému vozidlu vzniká zápisem zástavního práva do technického průkazu těchto vozidel a do registru silničních vozidel, pak nelze přehlédnout, že tato judikatura vycházela z právní úpravy nabytí zástavního práva k movitým věcem v § 158 odst. 1, 2 obč. zák. [anonymizováno] znění [účinnost] a jejího vztahu k zákonu č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. V poměrech právní úpravy vzniku zástavního práva (§ 158 odst. 1 obč. zák.), účinné ke dni sepisu předmětných notářských zápisů, není dle názoru odvolacího soudu uvedená judikatura využitelná. Tato právní úprava totiž výslovně váže vznik zástavního práva k movitým věcem, které nejsou odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě, na zápis do [anonymizováno 5 slov] [země]. Právní úprava obsažená v zákoně č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích pak žádnou odlišnou (speciální) úpravu vzniku zástavního práva k movitým věcem neobsahuje (§ 8), respektive se zápisem do registru silničních motorových vozidel a přípojných vozidel vznik zástavního práva nespojuje, a tudíž je opodstatněn závěr, že zápis zástavního práva do registru silničních motorových vozidel a přípojných vozidel má jen evidenční povahu.

17. Za situace, kdy je v dané věci dán odpovědnostní titul [anonymizováno] smyslu § 4 odst. 1 [anonymizováno] spojení s § 13 zákona č. 82/1998 Sb. v podobě shora uvedeného nesprávného úředního postupu vedlejšího účastníka při sepisu notářského zápisu je namístě se zabývat tím, zda v příčinné souvislosti s tímto nesprávným úředním postupem vznikla žalobcem tvrzená škoda. O vztah příčinné souvislosti se jedná tehdy, vznikla-li škoda následkem nesprávného úředního postupu (či nezákonného rozhodnutí), tedy je-li nesprávný úřední postup (nezákonné rozhodnutí) a škoda [anonymizováno] vzájemném poměru příčiny a následku. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává. [příjmení] nesprávný úřední postup se neodškodňuje. O odškodnitelnou majetkovou újmu se jedná, jestliže nesprávnost postupu měla dopad do majetkové sféry žalobce, tedy jestliže nebýt této nesprávnosti, nedošlo by k majetkové újmě; v tomto směru leží důkazní břemeno na žalobci (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]).

18. Žalobce tvrdí, že mu v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem vedlejšího účastníka, v jehož důsledku nevzniklo zástavní právo k zajištění jeho pohledávky z úvěrové smlouvy za dlužníkem [právnická osoba] s. r. o., vznikla škoda [anonymizováno] výši této nezajištěné pohledávky, respektive [anonymizováno] výši nákladů řízení (vlastních i nákladů protistrany, k jejichž náhradě byl zavázán) vzniklých v řízeních o soudní prodej zástavy, vedených u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. [spisová značka] a pod sp. zn. [spisová značka].

19. Judikatura se ustálila v závěru, že vznikla-li poškozenému újma odpovídající pohledávce, kterou má vůči svému dlužníku, odpovědnost [anonymizováno] nastupuje subsidiárně. Nárok na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci může být vůči [anonymizováno] úspěšně uplatněn pouze tehdy, nemůže-li poškozený úspěšně dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči dlužníku, který je mu povinen plnit (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Současně je třeba vzít v úvahu, že zřízením zástavního práva k zajištění pohledávky se nezvyšuje (nerozmnožuje) majetek zástavního věřitele. Protože zástavní právo nemá samo o sobě jakoukoliv majetkovou hodnotu, nevzniká zástavnímu věřiteli škoda jen v důsledku toho, že zástavní právo zaniklo, aniž by byla zajištěná pohledávka uspokojena; ke škodě dochází jen tehdy, kdyby zajištěnou pohledávku bylo možné úspěšně vymoci jen ze zástavy, popřípadě kdyby uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy bylo [anonymizováno] zástavního věřitele - [anonymizováno] srovnání s jinými způsoby úhrady pohledávky - rychlejší nebo spojené s nižšími náklady (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

20. Žalobce [anonymizováno] vztahu ke škodě spočívající v neuspokojené pohledávce z úvěrové smlouvy netvrdí nic o nemožnosti jejího uspokojení jiným způsobem než právě realizací zástavního práva k vozidlu [značka automobilu], [registrační značka]. Nicméně bez ohledu na uvedené, tj. i kdyby jeho pohledávku bylo možné úspěšně vymoci jen z této zástavy, nebyla by splněna podmínka existence příčinné souvislosti mezi zjištěným nesprávným úředním postupem a tvrzenou škodou. Je totiž zřejmé, že absence nesprávného úředního postupu vedlejšího účastníka by při běžném běhu věcí ke vzniku zástavního práva k uvedenému vozidlu vést nemohla, neboť důvodem, [anonymizováno] který zástavní právo k uvedenému vozidlu nevzniklo, není skutečnost, že vedlejší účastník neověřil vlastnictví vozidla, nýbrž to, že v době sepisu zástavního práva absentovaly zákonné předpoklady [anonymizováno] jeho vznik [anonymizováno] smyslu tehdy účinného § 158 odst. 1 obč. zák. Nadto z hlediska příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem vedlejšího účastníka a tvrzenou škodou žalobce je především významná skutečnost, že žalobce nebyl smluvní stranou zástavní smlouvy sepsané předmětným notářským zápisem, ale nevymahatelnou pohledávku z úvěrové smlouvy nabyl až na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum] s původním věřitelem [jméno] [příjmení]. Nesprávný úřední postup vedlejšího účastníka a škoda žalobce v podobě nemožnosti domáhat se uspokojení své pohledávky ze zástavy (vozidla [značka automobilu], [registrační značka]) tak zjevně nejsou [anonymizováno] vzájemném poměru příčiny a následku, neboť nabytí předmětné (nevymahatelné) pohledávky žalobcem má svůj původ v jím uzavřené smlouvě o postoupení pohledávky. Z obsahu postupní smlouvy přitom plyne, že pohledávka z titulu úvěrové smlouvy (nikoliv z titulu nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem) byla žalobci postoupena jako pohledávka zajištěná zástavními právy sjednanými shora uvedenými notářskými zápisy vedlejšího účastníka, a dále to, že postoupení pohledávky bylo sjednáno za úplatu. Jestliže tedy žalobci byla v rozporu se smluvními ujednáními postoupena pohledávka zástavním právem nezajištěná, může případné nároky na náhradu takto způsobené škody uplatňovat za podmínek § 527 odst. 1 písm. a) obč. zák. vůči postupiteli z titulu jeho odpovědnosti za to, že se postupník nestal věřitelem pohledávky s dohodnutým obsahem.

21. Lze tedy uzavřít, že soud prvního stupně dospěl k správnému závěru, že [anonymizováno] vztahu mezi nesprávným úředním postupem vedlejšího účastníka a žalobcem tvrzenou škodou v podobě nevymahatelné pohledávky není vztah příčinné souvislosti. Správně pak zaujal stejný závěr i [anonymizováno] vztahu k nároku žalobce na náhradu škody spočívající v nákladech řízení o soudní prodej zástavy, [anonymizováno] u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. [spisová značka], a to již s ohledem na předmět tohoto řízení, který není nesprávným úředním postupem vedlejšího účastníka v souvislosti se sjednáním zástavního práva k vozidlu [značka automobilu], [registrační značka] nijak dotčen. Nadto z ustálené judikatury plyne, že nelze jako nárok na náhradu škody uplatňovat náklady jiného soudního řízení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

22. Na rozdíl od soudu prvního stupně je pak odvolací soud toho názoru, že vztah příčinné souvislosti absentuje i [anonymizováno] vztahu mezi nesprávným úředním postupem vedlejšího účastníka a žalobcem tvrzenou škodou spočívající v nákladech řízení o soudní prodej zástavy, [anonymizováno] u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. [spisová značka], byť jeho předmětem bylo nařízení soudního prodeje zástavy - vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. I v tomto případě je totiž třeba vzít v úvahu, že pokud žalobce nemůže úspěšně uspokojit svou pohledávku realizací zástavního práva k vozidlu [značka automobilu], [registrační značka], nemá tento stav (z důvodů shora uvedených) svůj původ v nesprávném úředním postupu vedlejšího účastníka, nýbrž [anonymizováno] skutečnosti, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky nenabyl pohledávku s dohodnutým obsahem. Nadto [anonymizováno] smyslu citované judikatury nelze opomenout, že povinnost hradit náklady vzniká rozhodnutím soudu, které má konstitutivní povahu a vychází z procesní situace v daném řízení, tedy v tomto případě z toho, že žalobce vzal žalobu zpět. Argumentace soudu prvního stupně o tom, že [anonymizováno] smyslu § 8 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. v případech zvláštního zřetele hodných není třeba trvat na tom, aby poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, je nepřípadná, neboť se jedná o právní úpravu vztahující se k odpovědnosti [anonymizováno] za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, takový nárok však v tomto řízení uplatněn nebyl.

23. Ze všech uvedených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že zákonné předpoklady odpovědnosti [anonymizováno] za žalobcem tvrzenou škodu nejsou ani částečně splněny, a tudíž je namístě žalobu v celém rozsahu zamítnout. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně [anonymizováno] vyhovujícím výroku I. o věci samé podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že se žaloba s požadavkem na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení zamítá, jinak jej v zamítavém výroku o věci samé II. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

24. Vzhledem k tomu, že odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, rozhodoval v souladu s § 224 odst. 2 o. s. ř. o nákladech řízení účastníků před soudem odvolacím i u soudu prvního stupně. V souladu s § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak přiznal v řízení plně úspěšné žalované a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované plnou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, sestávajících se z paušální náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka dle vyhl. č. 254/2015 Sb. Žalované tak byla přiznána náhrada v celkové výši [částka] za 10 úkonů (vyjádření k žalobě z [datum], vyjádření ze dne [datum], odvolání do usnesení o znalečném, odvolání do rozsudku, vyjádření k odvolání žalobce, účast při ústním jednání [anonymizováno] dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) po [částka]. Vedlejšímu účastníkovi pak byla přiznána náhrada [anonymizováno] výši [částka] za 6 úkonů (vyjádření k odvolání žalobce, účast při ústním jednání [anonymizováno] dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) po [částka]. Na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud neshledal žádné okolnosti zvláštního zřetele hodné, [anonymizováno] které by bylo namístě při rozhodování o nákladech účastníků aplikovat § 150 o. s. ř. a v řízení úspěšné žalované, respektive vedlejšímu účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení odepřít.

25. Odvolací soud rovněž neshledal podmínky [anonymizováno] rozhodování o náhradě nákladů řízení [anonymizováno], neboť [anonymizováno] smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, v daném řízení však [anonymizováno] žádné náklady nevznikly. Z obsahu spisu totiž plyne, že znalečné za vypracování znaleckého posudku [anonymizováno] výši [částka], přiznané soudem prvního stupně znalci [jméno] [příjmení], nebylo znalci vyplaceno z rozpočtových prostředků [anonymizováno], nýbrž ze zálohy [částka], složené žalobcem na náklady znaleckého posudku. [příjmení] [částka] je tak součástí nákladů řízení žalobce, které mu s ohledem na procesní neúspěch [anonymizováno] věci nebudou nahrazeny. Zbývající dosud nevyčerpaná část složené zálohy v částce [částka] by měla být žalobci posléze na základě rozhodnutí soudu prvního stupně vrácena.

Poučení