18 C 271/2017 - 529

Rubrum

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ivany Holubovské a přísedících Květy Kuldové a Stanislava Černého ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 500 000 Kč / náhrada škody takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá v celém rozsahu.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Náklady řízení dosud státem zálohované hradí Česká republika.

IV. Česká republika nemá vůči účastníkům řízení právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobci se návrhem podaným u zdejšího soudu dne 19. 9. 2017 domáhali na žalované zaplacení částky 500.000 Kč každý ve lhůtě do tří dnů od právní moci soudního rozhodnutí. Návrh odůvodňovali tím, že manžel žalobkyně a otec nezletilého žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození], dne 12. 2. 2015 přibližně v 17:10 hodin utrpěl smrtelný úraz, kdy propadl technologickým prostupem skrze několik pater z výšky přesahující 1,5 metru na betonovou podlahu objektu. Způsobeným zraněním neslučitelným se životem na místě podlehl. Uvedené jednání se jmenovanému stalo při plnění pracovních úkolů v době, kdy vykonával na základě mandátní smlouvy ze dne 20. 1. 2015 pro žalovanou funkci stavbyvedoucího.

2. Z pitevního protokolu ČT [číslo] ze dne 27. 3. 2015 vyplývá, že zemřelý utrpěl v důsledku pádu z velké výšky zranění takového charakteru a rozsahu, že vedla krátce po jejich vzniku ke smrti. Smrt tak byla v příčinné souvislosti se vzniklými zraněními při pádu z výšky. Dle pitevního protokolu zemřelý nebyl v okamžiku smrti pod vlivem alkoholu. Pokud jde o další tvrzení žalobců uváděných v žalobě, odkazuje soud pro stručnost na odst. 2., 3. a 4. rozsudku zdejšího soudu č. j. 18 C 271/2017-336 ze dne 13. 9. 2021.

3. Žalovaná nároky vznesené žalobci neuznávala ani co do důvodu, ani co do výše. Uvedla, že dne 12. 2. 2015 došlo k úmrtí pana [celé jméno žalobce] na pracovišti stavby [příjmení] [jméno] na adrese ulice [ulice] v [obec]. K tragické události došlo tak, že jmenovaný při provádění kontroly stavby před jejím předáním dalšímu zhotoviteli propadl technologickým prostupem z výšky několika pater a dopadl na betonovou podlahu objektu.

4. Žalovaná nároky vznesené žalobci neuznávala ani co do důvodu ani co do výše. Uvedla, že dne 12. 2. 2015 došlo k úmrtí pana [celé jméno žalobce] na pracovišti stavby [příjmení] [jméno] na adrese [adresa]. K tragické události došlo tak, že jmenovaný při provádění kontroly stavby před jejím předáním dalšímu zhotoviteli propadl technologickým prostupem z výšky několika pater a dopadl na betonovou podlahu objektu. Způsobeným zraněním neslučitelným se životem na místě podlehl. Smrt nastala jako přímý následek zranění, která vznikla nárazem těla na betonovou podlahu při pádu z výšky. Jmenovaný pro žalovanou v době události vykonával stavebně-technické vedení stavby v rozsahu stanoveném přílohou [číslo] mandátní smlouvy [číslo] ze dne 20. 1. 2015 na stavbě„ [příjmení] [příjmení] [jméno] v [obec]“.

5. Dále odkazuje podepsaný soud na skutková tvrzení uváděná žalovanou v odstavcích 6., 7. a 8. rozsudku zdejšího soudu ze dne 13. 9. 2021, č. j. 18 C 271/2017-336.

6. Mezi účastníky řízení byly vymezeny nesporné a sporné skutečnosti, které jsou podrobně popsány v odstavci 9. a 10. výše uvedeného rozsudku 7. V průběhu předchozího řízení provedl soud množství důkazů, které jsou vyjmenovány v odstavci 11. předchozího rozhodnutí.

8. V odstavcích 12. až 42. uvedeného rozsudku jsou popsána zjištění, která z těchto důkazů soud učinil. Tato zjištění vzal soud za základ zjištěného skutkového stavu věci.

9. V průběhu řízení vstoupila jako vedlejší účastník na straně žalované [pojišťovna], IČO: [číslo], se sídlem [adresa]. Její vstup do řízení byl připuštěn usnesením ze dne 4. 3. 2019 č. j. 18 C 271/2017-248. Sdělením 20. 5. 2021 pak vedlejší účastník na straně žalované oznámil soudu své vystoupení z řízení a to s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2124/2018 ze dne 26. 11. 2019. Uvedl konkrétně, že vedlejší účastník dovozoval svůj právní zájem na výsledku řízení, když mohla být dotčena jeho práva a povinnosti a to jednak z titulu pojistné smlouvy [číslo] dále z titulu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ve smyslu vyhlášky č. 125/1993 Sb. a to v případě, že by soud dospěl k závěru, že mezi zesnulým [celé jméno žalobce] a žalovanou jednalo o pracovně-právní vztah. Vedlejší účastník na straně žalované dále uvedl, že při jednání konaném dne 10. 6. 2019 seznámila předsedkyně senátu účastníky řízení s tím, že na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že vztah založený mezi zemřelým [celé jméno žalobce] a žalovanou na základě mandátních (příkazních) smluv vykazuje znaky pracovně-právní a věc je třeba nadále posuzovat a rozhodovat v senátním složení soudu. Byť soud přímo nekvalifikoval vztah mezi zemřelým [celé jméno žalobce] a žalovanou jako tzv. faktický pracovní poměr je dle názoru vedlejšího účastníka zřejmé, že se jiný než o tzv. fakticky pracovní poměr jednat nemohlo. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spisové značky 21 Cdo 2124/2018 vyplývá, že podmínkou vzniku zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (§ 365 odst. 1 zákoníku práce) není, aby poškozený u něj vykonával jakoukoli činnost. Zákonné pojištění jako vztah mezi zaměstnavatelem a příslušnou pojišťovnou vzniká teprve dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele. Tímto pracovněprávním vztahem je třeba rozumět právní vztah vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, tedy základní pracovněprávní vztah ve smyslu ustanovení § 3 zákoníku práce. Tzv. faktický pracovní poměr, i když se jedná o pracovněprávní institut za takový pracovněprávní vztah, jak vyplývá z výše uvedeného považovat nelze. Jedná se jen o faktický vztah, na jehož základě zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání nevzniká. Vznik zákonného pojištění zde nelze dovozovat ani ze shora uvedeného smyslu a účelu tzv. faktického pracovního poměru spočívající ve vypořádání vztahu, které vznikly při dosažení fakticky vykonávané práci, neboť k tomuto vypořádání dochází jen mezi účastníky faktického vztahu a jeho výsledky nemohou žádným způsobem zasahovat do práv a povinností třetích osob – příslušné pojišťovny. Vykonává-li proto zaměstnanec práci pro zaměstnavatele v tzv. faktickém poměru, zaměstnavatel nemá právo, aby za něho příslušná pojišťovna podle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky nahradila škodu, která zaměstnanci vznikla pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Lze tedy shrnout, že na škodu vzniklou úrazem, který zaměstnanec utrpěl při výkonu práce konané pro zaměstnavatele v tzv. faktickém pracovním poměru, se nevztahuje zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

10. Soud jako předběžnou otázku řešil charakter činnosti vykonávané zemřelým [celé jméno žalobce] pro žalovanou na základě uzavřených mandátních (příkazních) smluv. Na základě skutečností zjištěných v průběhu řízení do jednání soudu konaném dne 10. 6. 2019, kdy věc začal projednávat senát, dospěl soud k závěru, že vztah založený mezi zemřelým [celé jméno žalobce] a žalovanou na základě mandátních (příkazních) smluv vykazuje znaky pracovně-právní a věc je třeba nadále posuzovat a rozhodovat v senátním složení soudu. Podepsaný soud uvádí, že danou problematikou se zabývaly podrobně již správní orgány, a to konkrétně Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj ve svém rozhodnutí č. j. 2680/6.30/16-36 ze dne 2. 9. 2016, následně pak odvolací orgán – Státní úřad inspekce práce ve svém rozhodnutí č. j. 7321/1.30/16-4 ze dne 31. 3. 2017 a konečně Krajský soud v Plzni ve svém rozsudku č. j. 30 A 127/2017-56 ze dne 29. 8. 2018. Na tato rozhodnutí, s nimiž se podepsaný soud plně ztotožnil, odkazuje.

11. S ohledem na uvedené skutečnosti také podepsaný soud posuzoval podanou žalobu ve smyslu příslušných ustanoveních z. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, a to ve znění účinném do 30. 9. 2015 vzhledem k datu úrazu, který zemřelý [celé jméno žalobce] utrpěl (12. 2. 2015).

12. Rozsudkem ze dne 13. 9. 2021 č. j. 18 C 271/2017-336 soud žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

13. Proti tomuto rozsudku podali včasné odvolání žalobci (do všech výroků) i žalovaná (do výroku o nákladech řízení).

14. Usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. 61 Co 238/2021-364 ze dne 30. 11. 2021 byl rozsudek soudu prvého stupně zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení se závaznými pokyny pro doplnění dokazování.

15. Podle ustanovení § 226 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, bylo-li rozhodnutí zrušeno a byla-li věc vrácena k dalšímu řízení, je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu.

16. Ve svém zrušovacím usnesení výše uvedeném odvolací soud zdůraznil, že je třeba, aby se podepsaný soud zabýval obsahem konkrétních povinností zaměstnanců v oblasti zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na dané stavbě i tím, zda pan [jméno] [celé jméno žalobce] byl s povinnostmi v oblasti BOZP řádně seznámen, provedl žalobci navržený důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví ohledně zjištění pravosti podpisů [jméno] [celé jméno žalobce] na prezenčních listinách o účasti na školení v oblasti BOZP a provedl důkaz stavebními deníky k ověření, zda činnost na stavbách nebránila panu [celé jméno žalobce] v účasti na školeních BOZP.

17. V dalším řízení vyzval soud žalovanou v souladu s výše uvedeným rozhodnutím dovolacího soudu a ustanovením § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení o těchto skutečnostech: Jaké byly konkrétní povinnosti zaměstnanců v oblasti BOZP na stavbě, při níž došlo ke smrtelnému úrazu pana [celé jméno žalobce], zejména při činnosti zaměstnanců v době, když byla odstraněna kolektivní opatření – bezpečnostní bariéry zabraňující pádu technologickým prostupem. Zda a jak bylo používání individuálních opatření (lano okolo pasu, polohovací pás či postroj pro zachycení pádu atd.) jednotlivými zaměstnanci specifikováno v konkrétních pokynech k zajištění bezpečnosti práce zaměstnanců na předmětné stavbě s ohledem na konkrétní podmínky této stavby. Dále, zda prostředky individuální ochrany byly zaměstnanci žalované v průběhu stavby využívány a zda vůbec jimi byli zaměstnanci vybaveni, zda jimi byl vybaven pan [celé jméno žalobce], a to s ohledem na skutečnost, že ji žalovaná nepovažovala za svého zaměstnance, ale za smluvního partnera vykonávajícího pro ni činnost na základě mandátní smlouvy. Jaké byly konkrétní povinnosti zaměstnanců v oblasti zajištění BOZP na dané stavbě a jaký byl jejich rozsah a zda byl pan [celé jméno žalobce] s povinnostmi v oblasti BOZP řádně seznámen. Taktéž zda u zaměstnanců žalované, včetně pana [celé jméno žalobce], pokud byly s povinnostmi zaměstnanců v oblasti BOZP řádně seznámeni, byla ze strany žalované jako zaměstnavatele jejich znalost a dodržování soustavně vyžadovány a kontrolovány. Žalovaná byla vyzvána k označení důkazů, k prokázání těchto svých tvrzení a rovněž byla vyzvána k předložení stavebních deníků, respektive jejich částí týkajících se staveb, na kterých pracoval pan [celé jméno žalobce], a to za období od 15. 12. 2013 do 31. 12. 2013 a od 15. 12. 2014 do 31. 12. 2014 k ověření skutečnosti, zda činnost na stavbách nebránila panu [celé jméno žalobce] v účasti na školeních BOZP.

18. K výše uvedené výzvě žalovaná ve svém vyjádření ze dne 11. 3. 2022 uvedla, že každý zaměstnanec je povinen v případě, že pracuje v prostředí blízko hrany pádu, kde nejsou zřízeny prostředky kolektivní ochrany (zábradlí, bednění) používat prostředky individuální ochrany (lano s úvazem, postroj). Používání prostředků individuální ochrany v blízkosti hrany pádu, způsob zacházení s nimi a povinnost je používat, je zaměstnancům známá ze všech školení bezpečnosti práce, jedná se o elementární požadavek pro práci ve výškách, který je opakovaně zdůrazňován na školeních, ale i vyžadován žalovanou na zaměstnancích na stavbách. Polohovací pásy a lana s postroji byla na stavbě v [obec] k dispozici všem zaměstnancům, ale i panu [celé jméno žalobce] Pan [celé jméno žalobce] o nich byl informován, uměl s nimi zacházet i je běžně používal. Každý zaměstnanec byl povinen zkontrolovat před vstupem do prostoru, kde potenciálně hrozil pád, jak je tento prostor zabezpečen. [příjmení] [celé jméno žalobce] navíc byla skutečnost, že je prostor nebezpečný, protože zde bednění chybí, dobře známá, neboť sám jako stavbyvedoucí vydával ostatním zaměstnancům pokyn, aby bednění odstranili. Pan [celé jméno žalobce] se opakovaně (nikoliv pouze jednou) zúčastňoval školení bezpečnosti práce pořádaných žalovanou a sám probíral s panem [příjmení] plán BOZP pro stavbu v [obec]. Znalost a dodržování BOZP jsou ze strany žalované pravidelně kontrolovány a soustavně vyžadovány. V této souvislosti k prokázání uvedených tvrzení navrhla žalovaná provedení doplňujících výslechů svědků [příjmení], [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení].

19. V dalším řízení doplnil soud dokazování výslechem výše uvedených svědků a vypracováním znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, znalcem [celé jméno znalce].

20. Z doplňujícího výslechu [jméno] [příjmení], jednatele žalované společnosti, bylo zjištěno následující: Na stavbách jsou umístěny bezpečnostní pomůcky pro práci ve výškách a při hraně pádu v kanceláři stavbyvedoucího. V případě předmětné stavby v [obec] to bylo v kanceláři stavbyvedoucího zcela jistě. Nebyl tam jiný prostor, protože tam nebylo staveniště. Pokud by staveniště bylo, nacházely by se tam stavební buňky. Jednatel žalované uvedl, že se jedná zejména o lana a zachycovací postroje universal. Tyto prostředky procházejí revizí, respektive revize jsou drahé, takže často se kupují prostředky, zejména lana a úvazy, nové. Pokud jde o množství těchto prostředků, má žalovaná jednu až dvě sady. Toto množství souvisí zejména s množstvím jeřábů na stavbě pracujících. Jednatel uvedl, že na stavby žalovaná najímá firmy, a tyto firmy jsou povinny mít bezpečnostní prostředky svoje. Postup při vyzvedávání bezpečnostních prostředků je ten, že přichází parťák za stavbyvedoucím například s tím, že jdou betonovat, vyzvednou si ochranné prostředky a po použití je zpět vrátí. Žádné záznamy o předávání a vracení těchto prostředků se nedělají. Jedna až dvě sady těchto bezpečnostních prostředků pro žalovanou společnost je dostatečné množství, protože pro žalovanou pracují jiné firmy, ty mají svoje ochranné prostředky. V případě stavby v [obec] zajišťovala tesařské i železářské práce dodavatelská firma. Zaměstnanci jsou o místu uložení bezpečnostních prostředků informováni prostřednictvím stavbyvedoucího. Jednatel žalované dále uvedl, že pro stavbu v [obec] zajišťovala žalovaná na tuto stavbu postroje s lany. Bylo povinností stavbyvedoucího tyto prostředky zajišťovat, ten je vyzvedává ve skladu společnosti, nebo objednává nové. Jak tomu bylo konkrétně na stavbě v [obec], mu není známo. Neví tedy, zda byly vyzvedávány ze skladu nebo byly objednávány nové. V případě, že jsou prostředky vyzvedávány ze skladu žalované stavbyvedoucím, nejsou o tom sepisovány žádné protokoly. Jednatel žalované taktéž uvedl, že stavbyvedoucí má povinnost kontrolovat bezpečnost práce na stavbě. Pokud provádějí na stavbě kontrolu jednatelé, kteří na ní nejsou každým dnem, dávají stavbyvedoucímu pokyny a upozorňují na zjištěné nedostatky. Kontrola stavbyvedoucích ve vztahu k zajišťování dodržování BOZP je prováděna jednateli žalované společnosti prostřednictvím namátkových kontrol na stavbách. Rovněž na poradách jsou řešeny zjištěné nedostatky. O prováděných namátkových kontrolách se nedělají zápisy do stavebního deníku, a to ani v případě stavbyvedoucího pana [celé jméno žalobce], neboť ten měl uzavřenou se žalovanou společností mandátní smlouvu, hájil zájmy žalované, nevystupoval vůči žalované jako protistrana. To byl důvod, proč nebyly prováděny záznamy ve stavebním deníku. Jednatel žalované uvedl, že do stavebního deníku se dávají zápisy o zjištění porušení BOZP. Pokud pan [celé jméno žalobce] jako stavbyvedoucí takové porušení zjistil, měl ho zapsat do stavebního deníku. Jako stavbyvedoucí prováděl dohled nad dodržováním BOZP. V případě, že zaměstnanec porušuje BOZP, je mu dána výtka, může s ním být rozvázán i pracovní poměr v případě porušování předpisů vztahujících se k BOZP, používání alkoholu a podobně. Jednatel žalované uvedl, že na stavbu v [obec] dojížděl cca jedenkrát týdně. Při svých návštěvách viděl pracovat své zaměstnance ve výškách, kdy měli na sobě zmiňovaný postroj. Bylo to při betonážích a při bednění stropu. Pokud jde o stavbu v [obec] a její specifická rizika, jednatel žalované uvedl, že to bylo jako na každé stavbě, zejména se jednalo o práci ve výškách. Tato stavba měla své specifikum, a to prostup – byl v rohu a nešel zakrýt. Všechny stropy v tomto prostupu po celou dobu stavby byly proto podbedněny a bednění se demontovalo při vracení stavby objednateli. Jednatel žalované uvedl, že bednění se vždy sundává zespodu, takže tam prakticky ani hrana pádu není. Jednatel uváděl, že v průběhu stavby s panem [celé jméno žalobce] o specifiku tohoto prostupu hovořili a probírali to i s panem [příjmení], jak to budou řešit, protože jiným způsobem to nešlo. Jednatel žalované dále uvedl, že žalovaná společnost každoročně pořádá školení BOZP pro své zaměstnance, a k účasti zve i drobné spolupracující firmy. Školení se účastnil i pan [celé jméno žalobce] právě pro to, že žalovanou společnost zastupoval. Na těchto školeních se probírá i způsob ochrany BOZP při pracích ve výškách. Účastníci těchto školení vědí, že v případě práce ve výškách se mají chránit zmiňovanými úvazy. Každoroční školení se účastní i jednatel žalované.

21. Z doplňujícího výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno následující: U žalované společnosti ukončil pracovní poměr k 30. 9. 2021. Pracoval u ní od roku 2011, nejprve na živnostenský list, od roku 2017 pak v hlavním pracovním poměru. Nejprve pracoval jako zedník, poté jako koordinátor stavby a následně jako stavbyvedoucí. Pracoval také na stavbě v [obec] v roce 2014 /2015, a to jako koordinátor stavby. K dotazu na umístění ochranných prostředků pro práci ve výškách uvedl, že na stavbách byly umisťovány v kancelářích mistrů nebo stavbyvedoucího. Na stavbě v [obec] se jednalo o společný prostor. Pokud člověk potřeboval takovýto ochranný prostředek, šel si ho do kanceláře vyzvednout. Zda se vydával a vracel oproti podpisu, to si svědek již nepamatuje. Uvedl, že při nástupu řemeslníků byli tito seznámeni s tím, kde se ochranné prostředky nacházejí a kde jsou k vyzvednutí. Tuto informaci jim dal stavbyvedoucí. K dispozici byl minimálně jeden ochranný postroj proti pádu. Počet těchto prostředků záležel na počtu pracovníků a konkrétní práci, kterou dělali. Pokud pro žalovanou společnost dělala nějaké práce ve výškách či na hraně pádu dodavatelská firma, tak si zajišťovala tyto ochranné prostředky sama, případně je zajišťovala žalovaná společnost. Svědek uvedl, že například při výstavbě divadla v [obec], kde byl velký počet pracovníků a složité konstrukce, žalovaná společnost zajišťovala větší množství ochranných prostředků. To bylo v roce 2012. Ochranné prostředky se nacházely v kanceláři stavbyvedoucího či mistrů proto, aby byly pod kontrolou a nedošlo k jejich poškození nebo zcizení. Zabezpečovací prostředky na stavbu obecně i na stavbu v [obec] dodávala žalovaná společnost. Jejich dodávku ze skladu společnosti na stavbu zajišťoval stavbyvedoucí nebo osoba pověřená žalovanou společností. Svědek uvedl, že když byl v pozici stavbyvedoucího, vyzvedával někdy osobně tyto prostředky ze skladu společnosti. Svědek dále uvedl, že má za to, že se dělala nějaká evidence, na kterou stavbu byly tyto prostředky vydány. Sepisoval se evidenční list, na kterém bylo uvedeno jméno osoby, která věci vyzvedávala ze skladu a podepisovala. Pokud jde o stavbu v [obec], nevybavuje si svědek žádná specifika v souvislosti s BOZP. Zabezpečení bylo stejné na všech stavbách. K tomu, jakým způsobem dochází v průběhu stavby k zabezpečení dodržování BOZP svědek uvedl, že stavbyvedoucí provádí kontrolu po celou dobu pracovního dne a rovněž na stavbu jezdí několikrát do týdne, respektive v domluvené frekvenci koordinátor bezpečnosti práce. K dotazu, zda jsou prováděny zápisy o provádění kontrol bezpečnosti práce, svědek uvedl, že by se měly pořizovat fotografie před a po odstranění závady a pořizovat zápisy, případně zastavit práce. To by měl pořizovat koordinátor bezpečnosti práce. Takový záznam je podepisován koordinátorem bezpečnosti práce a stavbyvedoucím. Pokud jde o stavbyvedoucího z hlediska dodržování BOZP, tuto kontrolu provádí koordinátor BOZP. K dotazu, zda je stavbyvedoucí vyjma školení prováděných na konci roku i jinak proškolován žalovanou společností v rámci BOZP svědek uvedl, že záleží na specifikaci stavby. Pokud má stavba svá specifika, může dojít k nějakému dalšímu školení. Zda tomu tak bylo na stavbě v [obec]. Svědek uvedl, že neví, působil na stavbě pouze jako výpomoc v červenci a srpnu 2014. Ohledně specifických školení svědek obecně uvedl, že takovéto školení záleželo na objednateli. Mohlo jít o specifika například v souvislosti s plynovým hospodářstvím. Toto školení pak zajišťuje přímo objednatel a záleží na něm, zda se uskuteční přímo na stavbě či jinde. Svědek uvedl, že pokud přebírá jako stavbyvedoucí stavbu od objednatele, přebírá také dva dokumenty se specifikací případných rizik, a to dokument o předání staveniště a dokument o rizicích. Pokud jde o předmětnou stavbu v [obec], uvedl svědek, že určitě viděl pracovat ve výškách zaměstnance žalované společnosti, který měl na sobě ochranný zabezpečovací pás. Na školeních BOZP slyšel, jak se má chovat v případě, že se blíží k hraně pádu a slyšel o používání bezpečnostních prostředků. Je to součást každého školení. Každý zaměstnanec ví, jak si má počínat při práci ve výškách, v jaké situaci použít ochranné prostředky a jakým způsobem se má zabezpečit hrana pádu, je s tímto seznamován na školení. Svědek uvedl, že se jednalo o praktickou znalost zaměstnanců žalované, nejen teoretickou pro účely úspěšného testu při školení. Znalosti byly žalovanou kontrolovány tak, že bylo sledováno a kontrolováno, jestli pracovníci při práci ve výškách, respektive při hraně pádu používají bezpečnostní pomůcky. Svědek objasnil, že ve školících prostorách není možné dělat praktické ukázky opatření při práci ve výškách, ale jsou promítány filmy, kde je vidět, jak to má být správně a jak je to špatně. Na školeních se bezpečnostní postroj neobléká, ale promítají se filmy o tom, jak se takový postroj používá, jak funguje a u bezpečnostního postroje je návod k použití. K dotazu, jak měl pan [celé jméno žalobce] postupovat a jak se měl zabezpečit, aby nedošlo k jeho propadu na stavbě v [obec], na které svědek také působil, svědek uvedl, že pokud si vybavuje, tak pan [celé jméno žalobce] propadl montážní šachtou. Před šachtou měla být minimálně 1,5 metru bezpečnostní zóna, před kterou mělo být dvojité zábradlí. Pokud pan [celé jméno žalobce] vstoupil za zábradlí, měl mít na sobě ochranný postroj. Ochranný postroj se kotví k pevnému bodu lanem.

22. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] ve svém doplňujícím výslechu uvedl, že se nemůže vyjádřit k tomu, zda a v jakém počtu byly k dispozici ochranné bezpečnostní prostředky na stavbě v [obec], kde působil jako koordinátor BOZP, toto nespadalo pod jeho kontrolu. Jednou z povinností koordinátora BOZP je dodržování bezpečnostních předpisů, a to včetně upozornění a vyžadování odstraňování vadných stavů. To se v pravidelných intervalech na této stavbě stejně jako na ostatních stavbách dělo. Svědek uvedl, že s panem [celé jméno žalobce] pravidelně jednou za týden či jednou za 14 dní stavbu procházeli, zjišťovali nedostatky a pan [celé jméno žalobce] je nechával odstraňovat. Jednalo se o monolitní stavbu, takže práce ve výškách bylo mnoho. Svědek uvedl, že velice na dodržování BOZP v této souvislosti dbal. V souvislosti s předmětnou propustí nezjistil při svých kontrolách nedostatky, ale jinde na stavbě ano. Jednalo se o běžné nedostatky, s jakými se setkává i na jiných stavbách, kdy si tím lidé ulehčují práci, takže zjišťoval například nedostatky v souvislosti se zábradlím či nedostatky v souvislosti se zábranami. V souvislosti se stavbou v [obec] svědek s panem [celé jméno žalobce] se snažili zabezpečovat kolektivní prvky ochrany. Jak již řekl, jednalo se o monolit, takže práce ve výškách tam probíhaly od prvého do sedmého patra. Pan [celé jméno žalobce] byl nešťastný z toho, že lidem musí stále opakovat pokyny v souvislosti s BOZP, stejně tak jako svědek. Nedostatky byly zejména v budování zábradlí a jeho následném přenášení. Svědek uvedl, že si již nevybavuje, zda na stavbě v [obec] byly nějaké situace, kdy nebylo možné použít prvky kolektivní ochrany, ale bylo třeba využít osobní ochranné prostředky. Svědek k tomuto uvedl, že systém je vybudován tak, aby v 99 % případů bylo možné kolektivní prostředky použít, ve zbylém 1 % případů to možné není. Je to třeba tehdy, když se buduje strop, není vybudováno zábradlí, v tomto případě by se měly použít osobní ochranné prostředky. Na stavbě v [obec] se jednalo o šachtu, kterou pan [celé jméno žalobce] propadl. V průběhu prací byla zajištěna podbedněním v jednotlivých patrech, proto nebylo použito zábradlí, a to ani pevné s dostatečnými statickými požadavky na hraně pádu, ani varianta zábrana, která je umístěna minimálně 1,5 metru od hrany pádu. Kromě této vzdálenosti a její výšky 110 cm nejsou žádné požadavky na její pevnost, může se jednat například o červenobílou pásku. V případě stavby v [obec] má svědek zato, že nebyl dodržen správný postup, kdy bylo odstraněno podbednění a teprve následně budováno zábradlí či zábrana. V opačném, tedy správném případě, by podbednění mělo být odstraněno až po vybudování zábradlí či zábrany, a nemohlo by tak dojít k pádu na hraně pádu. Svědek uvedl, že na nedodržení technologického postupu usuzuje z toho, že pokud by tak nebylo, tak by k úrazu nedošlo. Pokud by zábradlí či zábrana již byly vybudovány, musela by se najít nějaká torza zábradlí či zbytky pásek. V této souvislosti svědek při svém prvotním výslechu dne 23. 2. 2016 k fotodokumentaci - položka č. 34 – obrázek č. 4, uvedl, že je zde vidět červenobílá páska pod stropem, padal-li pan [celé jméno žalobce] z pátého patra tak ji částečně strhl s sebou. Svědek doplnil, že u odstraňování podbednění nebyl a s panem [celé jméno žalobce] určitě neprobírali toto konkrétní místo, protože na celé stavbě bylo takovýchto prostupů s podbedněním velmi mnoho. Odstraňování podbednění je neustále se opakující standardní operace, takže spíše s panem [celé jméno žalobce] probírali, aby po celou dobu stavby zůstalo zabezpečení na maximální možné míře. Tím je dle svědka myšlena kolektivní ochrana, kdy trvalé podbednění chrání všechny jdoucí okolo, a ti nemusí myslet na to, že mohou někam spadnout. Pan [celé jméno žalobce] se věnoval monolitním stavbám. Před touto stavbou v [obec] se s ním svědek potkal na několika jiných stavbách obdobného typu. Takže pan [celé jméno žalobce] musel vědět, jaká specifická rizika takovéto stavby v této fázi výstavby jsou. Na dotaz, zda pan [celé jméno žalobce] věděl, že nemá vstupovat do nezabezpečeného prostoru, svědek uvedl, že na tuto otázku je těžké odpovědět. Určitě věděl, že nemá vstupovat do nezabezpečeného prostoru. Na druhou stranu prováděl kontrolu, zda je prostor zabezpečen. Šlo o posouzení míry rizika, jak blízko se přiblížit k hraně pádu. Svědek neví, z jakého důvodu se u hrany pádu nacházel tak blízko, co přesně kontroloval a proč tam byl. V této souvislosti svědek uvedl, že pokud někdo vstupuje do takového prostoru, kde není kolektivní ochrana, má se chránit, vázat, je třeba použít osobní ochranný prostředek. V souvislosti s červenobílou páskou na fotografiích svědek uvedl, že vzhledem k časovému odstupu si již nevybavuje žádné podrobnosti. Dodal, že stavba byla v pohybu, uklízelo se tam, měnilo se to a každou hodinu to tam vypadalo jinak. Záleželo na tom, kdy fotografie byly pořizovány. Ohledně BOZP svědek doplnil, že v souvislosti se zákoníkem práce, pokud na pracovišti pracují zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích. Ve stavebnictví existuje zvláštní právní úprava vyplývající ze z. č. 309/2006 Sb., kdy je zadavatel povinen určit koordinátora BOZP a jednotliví zhotovitelé by měli koordinátorovi předložit rizika, ten by je měl zapracovat do plánu BOZP a následně s nimi seznámit zhotovitele. Takový plán v případě stavby v [obec] existoval a pan [celé jméno žalobce] s ním byl seznámen. Je důležité říci, že v době úrazu nebylo ještě právním předpisem stanoveno, co má být obsahem plánu BOZP, nicméně plán existoval a na stavbě proběhla kontrola oblastního inspektorátu OIBP na plnění povinnosti koordinátora BOZP, ta nezjistila žádné nedostatky a další kontrola byla až po úrazu. V souvislosti s činností svědka jako koordinátora BOZP nebyly zjištěny žádné nedostatky, a to ani po úrazu.

23. Žalovaná předložila v průběhu dalšího řízení protokol o předání staveniště ze dne 17. 10. 2013 podepsaným za žalovanou společnost panem [celé jméno žalobce]. Je zde uveden záznam o proškolení BOZP s tím, že zaměstnanci cizí firmy odpovídají za dodržování platných právních předpisů při práci v objektech firmy, představitelé cizí firmy porozuměli školení v uvedeném rozsahu, což stvrzují svými podpisy na tomto záznamu. V rámci tohoto školení byla předána rizika BOZP na CD nosiči. Taktéž byl předložen protokol o předání pracoviště ze dne 24. 10. 2013 [příjmení] [jméno] – [obec], podepsaný za objednatele stavebních prací – žalovanou společnost Pan [celé jméno žalobce]. Z tohoto protokolu vyplývá z bodu 3., že odpovědný zástupce dodavatele se zavazuje respektovat podmínky, se kterými byl seznámen podle bodu 2. tohoto zápisu – prokazatelně seznámit vlastní pracovníky s dodržováním BOZP, riziky přidané práci včetně opatření a podmínkami bezpečného chování na odevzdaném staveništi/pracovišti. V bodě 2. tohoto protokolu je mimo jiné uvedeno, že objednatel seznámil odpovědného zástupce dodavatele mimo jiné s povinností dodavatele zabezpečit předané/odevzdané pracoviště z hlediska bezpečnosti ochrany zdraví vlastních i jiných pracovníků (bezpečnostní tabulky, ohrazení, zabezpečení nebezpečných prostorů, zajištění technických zařízení, vybavení vlastních pracovníků OOPP a jiné).

24. Důkaz stavebními deníky, respektive jejich částmi týkajícími se staveb, na kterých pracoval pan [celé jméno žalobce], a to za období od 15. 12. 2013 do 31. 12. 2013 a od 15. 12. 2014 do 31. 12. 2014 k ověření skutečnosti, zda činnost na stavbách nebránila panu [celé jméno žalobce] v účasti na školeních BOZP proveden nebyl. Přípisem ze dne 17. 6. 2022 sdělila žalovaná soudu prostřednictvím svého právního zástupce, že se jí nepodařilo dohledat stavební deníky z let 2013 a 2014.

25. V řízení byl dále ustanoven soudní znalec z oboru kriminalistika – expertiza ručního písma a písmoznalectví – ruční písmo [celé jméno znalce]. Byl mu zadán úkol posoudit pravost podpisu pana [celé jméno žalobce] na originálech dokumentů předložených žalovanou, a to pracovním výkaze kurzu školení práce ve výškách a nad volnou hloubkou z 20. 12. 2013, pracovním výkaze kurzu BOZP – opakované zam. z 20. 12. 2013, pracovním výkaze kurzu práce ve výškách z 19. 12. 2014 a pracovním výkaze kurzu školení BOZP – vedoucí zaměstnanci z 19. 12. 2014. Jako srovnávací materiál byly znalci předloženy dokumenty s originálem podpisu pana [celé jméno žalobce], které předložili účastníci řízení a dokumenty s podpisem pana [celé jméno žalobce] poskytnuté OSSZ zajištěné soudem, delší ručně psaný text panem [celé jméno žalobce] se nepodařilo zajistit.

26. V závěrech znaleckého posudku je uvedeno, že sporné nacvičené podpisy (označené [číslo]) předpokládaného znění„ [celé jméno žalobce]“ na originálech dokumentů a) pracovní výkaz kurzu školení práce ve výškách a nad volnou hloubkou z 20. 2. 2013, b) pracovní výkaz kurzu BOZP – opakované zam. z 20. 12. 2013, c) pracovní výkaz kurzu práce ve výškách z 19. 12. 2014 a d) pracovní výkaz kurzu školení BOZP – vedoucí zaměstnanci z 19. 12. 2014, jsou s velkou pravděpodobností pravými spontánními (tj. standardními a běžně užívanými) podpisy pana [celé jméno žalobce], zemřelého dne 12. 2. 2015.

27. V odůvodnění znaleckého posudku je mimo jiné uvedeno, že již při prvotním vyhodnocení všech čtyř sporných podpisů z rubové i z lícové strany bylo řečeno, že v nich nebyly zjištěny jakékoliv znaky nasvědčující pro možný technický způsob padělání. Této verzi odporuje i nenarušená kvalita psacího tahu, tj. rychlost, plynulost, jistota a dynamika vyhotovení a rozdíl v superprojekci všech sporných podpisů. U technických padělků (vyhotovených např. obtažením vzoru), by se tak problémové provedení podpisu nedalo vzhledem k protisměrným psacím tahům příliš očekávat. Naopak by všechny podpisy byly tvarově, velikostně i celkově graficky jen nepatrně variabilní, což nejsou, pro hypotézu tzv. technických padělků, nic nesvědčí. Vyloučit bylo možné i hypotézu padělků vyhotovených beze snahy o nápodobu, čili variantu podpisů zcela smyšlených, napsaných spontánním rukopisem jiné osoby.

28. Pro názornost je ve znaleckém posudku uvedena i stupnice závěrů používaných v oboru písmoznalectví s vyznačeným závěrem, kdy je ve středu stupnice zobrazen nultý stupeň, nalevo kladný směr stanoveného závěru, a napravo záporný směr stanoveného závěr. Znalcem stanovený závěr - velmi pravděpodobně pravý podpis je uveden na stupnici na druhém místě kladného směru stanoveného závěru.

29. Výslech znalce při jednání nebyl soudem prováděn poté, kdy účastníci řízení sdělili soudu, že netrvají na osobním výslechu znalce. S ohledem na jednoznačné závěry vypracovaného znaleckého posudku nepovažoval ani soud osobní výslech znalce za nutný a ekonomický.

30. Žalovanou navrhovaný doplňující výslech svědka [jméno] [příjmení] nebyl soudem v dalším řízení proveden, když žalovaná na tomto návrhu nadále netrvala, a taktéž soud dospěl k závěru, že vzhledem k dalším doplňujícím důkazům není nezbytné doplňující výslech tohoto svědka provádět.

31. V průběhu řízení vstoupila jako vedlejší účastník na straně žalované [pojišťovna], IČO: [číslo], se sídlem [adresa]. Její vstup do řízení byl připuštěn usnesením ze dne 4. 3. 2019 č. j. 18 C 271/2017-248. Sdělením 20. 5. 2021 pak vedlejší účastník na straně žalované oznámil soudu své vystoupení z řízení a to s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2124/2018 ze dne 26. 11. 2019. Uvedl konkrétně, že vedlejší účastník dovozoval svůj právní zájem na výsledku řízení, když mohla být dotčena jeho práva a povinnosti a to jednak z titulu pojistné smlouvy [číslo] dále z titulu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ve smyslu vyhlášky č. 125/1993 Sb. a to v případě, že by soud dospěl k závěru, že mezi zesnulým [celé jméno žalobce] a žalovanou jednalo o pracovně-právní vztah. [ulice] účastník na straně žalované dále uvedl, že při jednání konaném dne 10. 6. 2019 seznámila předsedkyně senátu účastníky řízení s tím, že na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že vztah založený mezi zemřelým [celé jméno žalobce] a žalovanou na základě mandátních (příkazních) smluv vykazuje znaky pracovně-právní a věc je třeba nadále posuzovat a rozhodovat v senátním složení soudu. Byť soud přímo nekvalifikoval vztah mezi zemřelým [celé jméno žalobce] a žalovanou jako tzv. faktický pracovní poměr je dle názoru vedlejšího účastníka zřejmé, že se jiný než o tzv. fakticky pracovní poměr jednat nemohlo. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spisové značky 21 Cdo 2124/2018 vyplývá, že podmínkou vzniku zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (§ 365 odst. 1 zákoníku práce) není, aby poškozený u něj vykonával jakoukoli činnost. Zákonné pojištění jako vztah mezi zaměstnavatelem a příslušnou pojišťovnou vzniká teprve dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele. Tímto pracovněprávním vztahem je třeba rozumět právní vztah vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, tedy základní pracovněprávní vztah ve smyslu ustanovení § 3 zákoníku práce. Tzv. faktický pracovní poměr, i když se jedná o pracovněprávní institut za takový pracovněprávní vztah, jak vyplývá z výše uvedeného považovat nelze. Jedná se jen o faktický vztah, na jehož základě zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání nevzniká. Vznik zákonného pojištění zde nelze dovozovat ani ze shora uvedeného smyslu a účelu tzv. faktického pracovního poměru spočívající ve vypořádání vztahu, které vznikly při dosažení fakticky vykonávané práci, neboť k tomuto vypořádání dochází jen mezi účastníky faktického vztahu a jeho výsledky nemohou žádným způsobem zasahovat do práv a povinností třetích osob – příslušné pojišťovny. Vykonává-li proto zaměstnanec práci pro zaměstnavatele v tzv. faktickém poměru, zaměstnavatel nemá právo, aby za něho příslušná pojišťovna podle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky nahradila škodu, která zaměstnanci vznikla pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Lze tedy shrnout, že na škodu vzniklou úrazem, který zaměstnanec utrpěl při výkonu práce konané pro zaměstnavatele v tzv. faktickém pracovním poměru, se nevztahuje zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

32. Soud jako předběžnou otázku řešil charakter činnosti vykonávané zemřelým [celé jméno žalobce] pro žalovanou na základě uzavřených mandátních (příkazních) smluv. Na základě skutečností zjištěných v průběhu řízení do jednání soudu konaném dne 10. 6. 2019, kdy věc začal projednávat senát, dospěl soud k závěru, že vztah založený mezi zemřelým [celé jméno žalobce] a žalovanou na základě mandátních (příkazních) smluv vykazuje znaky pracovně-právní a věc je třeba nadále posuzovat a rozhodovat v senátním složení soudu. Podepsaný soud uvádí, že danou problematikou se zabývaly podrobně již správní orgány, a to konkrétně Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj ve svém rozhodnutí č. j. 2680/6.30/16-36 ze dne 2. 9. 2016, následně pak odvolací orgán – Státní úřad inspekce práce ve svém rozhodnutí č. j. 7321/1.30/16-4 ze dne 31. 3. 2017 a konečně Krajský soud v Plzni ve svém rozsudku č. j. 30 A 127/2017-56 ze dne 29. 8. 2018. Na tato rozhodnutí, s nimiž se podepsaný soud plně ztotožnil, odkazuje.

33. S ohledem na uvedené skutečnosti také podepsaný soud posuzoval podanou žalobu ve smyslu příslušných ustanoveních z. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, a to ve znění účinném do 30. 9. 2015 vzhledem k datu úrazu, který zemřelý [celé jméno žalobce] utrpěl (12. 2. 2015).

34. Podle čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.

35. Podle ustanovení § 378 odst. 1 z. č. 262/2006 Sb. zákoník práce ve znění účinném do 30. 9. 2015 jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti a to každému ve výši nejméně 240.000 Kč; rodičům zemřelého zaměstnanci, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti v úhrnné výši nejméně 240 000 Kč. Jednorázové odškodnění ve výši nejméně 240.000 Kč přísluší i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič.

36. Podle ustanovení § 267 odst. 1 písm. a) výše uvedeného zákona zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že škoda vzniklá tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv byl s nimi řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány.

37. Dle ustanovení § 367 odst. 1 písm. a) výše uvedeného zákona Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že škoda vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány.

38. Soud opětovně uvádí, že událost, která byla projednávána v rámci soudního řízení, byla tragická. Došlo při ní ke ztrátě života mladého člověka, otce od rodiny, manžela. Soud upřímně soucítí se žalobkyní i nezletilým žalobcem a nemá žádných pochyb o tom, že tragickou událostí, ke které došlo dne 20. 2. 2015, utrpěli obrovskou ztrátu, která zasáhla hluboko do jejich životů. Toto samo o sobě však nepostačuje pro vyhovění návrhu. Manžel žalobkyně a otec nezletilého žalobce pan [celé jméno žalobce] působil na stavbě žalované společnosti v [obec] [příjmení] [jméno] jako stavbyvedoucí, tuto stavbu vedl a řídil. Rozsah činnosti vyplývá z uzavřené mandátní smlouvy. Rozsah činnosti zemřelého [celé jméno žalobce] byl rovněž prokázán výslechy jednatele žalované pana [jméno] [příjmení], a taktéž svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] Pan [celé jméno žalobce] byl zkušeným stavbyvedoucím a pro žalovanou pracoval na základě mandátních (příkazních) smluv opakovaně na různých stavbách. Byl v postavení vedoucího zaměstnance, pro něhož vyplývají povinnosti uvedené v ustanovení § 302 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, tj. povinnost zajišťovat příznivé pracovní podmínky a zajišťovat dodržování předpisů BOZP. Tato povinnost je rovněž zakotvená v ustanovení čl. 27 přílohy [číslo] předmětné mandátní smlouvy uzavřené mezi panem [celé jméno žalobce] a žalovanou. V řízení bylo prokázáno, že pan [celé jméno žalobce] se pravidelně účastnil školení BOZP, které byly žalovanou pořádány. Ze závěrů znaleckého posudku vyplývá, že podpisy na prezenčních listinách, školení BOZP a práce ve výškách a nad volnou plochou jsou s velkou pravděpodobností pravými, spontánními, tj. standardními a běžně užívanými podpisy pana [celé jméno žalobce]. V řízení bylo prokázáno, že v rámci těchto školení byli jejich účastníci školeni ohledně používání ochranných prostředků při práci ve výškách a nad volnou plochou. V řízení byla prokázána existence osobních ochranných prostředků na předmětné stavbě v [obec]. Jednatel žalované [jméno] [příjmení] i svědek [jméno] [příjmení] potvrdili používání těchto osobních ochranných prostředků na stavbě. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], koordinátor BOZP na předmětné stavbě uvedl, že se při kontrolách na stavbě v rámci své činnosti koordinátora BOZP na předmětné stavbě nesetkal v tomto směru s nedostatky. Lektor školení [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že pro pana [celé jméno žalobce] připravoval na jeho žádost podklady pro plán BOZP na stavbu [obec] a následně přímo na této stavbě spolu řešili podrobnosti ohledně tohoto plánu. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], který působil jako koordinátor BOZP na předmětné stavbě, uvedl, že stavba měla specifikum spočívající v tom, že se jednalo o tzv. monolit na stavbách tohoto typu, pan [celé jméno žalobce] pracoval již v minulosti a měl z nich zkušenosti. Tento svědek taktéž uvedl, že pan [celé jméno žalobce] si musel být vědom toho, že v době, kdy došlo k jeho úrazu, bylo místo, odkud propadl, zbaveno bednění, když k odstranění tohoto bednění v rámci předávání stavby jako stavbyvedoucí dal sám pokyn. Při vstupu na staveniště do prostoru, kde již nebylo bednění, byl povinen dbát zvýšené opatrnosti a byl povinen chránit se prostředky individuální ochrany lanem či úvazem či polohovacím pásem. Ve své doplňující výpovědi pak tento svědek uvedl, že pan [celé jméno žalobce] určitě věděl, že nemá vstupovat do nezabezpečeného prostoru, na druhou stranu však prováděl kontrolu, zda je prostor zabezpečen. Šlo o posouzení míry rizika, jak blízko se přiblížit k hraně pádu. Svědkovi není známo, z jakého důvodu se u hrany pádu nacházel tak blízko, co přesně kontroloval, a proč tam byl. Při vstupu do prostoru, kde již bednění nebylo, však [celé jméno žalobce] nepoužil prostředky individuální ochrany, lano, úvaz či polohovací pás, porušil tím zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a nepočínal si způsobem, který by byl přiměřený okolnostem na místě, které mu musely být známy. Podepsaný soud proto opakovaně dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná nenese odpovědnost za nemajetkovou újmu, která byla smrtí [celé jméno žalobce] žalobcům způsobena. Naopak má soud za to, že v řízení bylo prokázáno, že svůj smrtelný úraz si [celé jméno žalobce] bohužel přivodil sám. Soud má za to, že [celé jméno žalobce] porušil přiměřenou míru rizika v dané situaci, porušil předpisy BOZP, které znal, byl v nich pravidelně proškolován, přezkušován a jako vedoucímu zaměstnanci mu náležela povinnost je nejen dodržovat sám, ale i kontrolovat jejich dodržování ostatními pracovníky.

39. Za této situace dospěl soud opětovně k závěru, že podanému návrhu nelze vyhovět a žalobu zamítl.

40. Podle ustanovení § 142 odstavec 1 o.s.ř. má úspěšný účastník v řízení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

41. Podle ustanovení § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

42. Podle ustanovení § 148 odstavec 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

43. V daném případě dospěl soud k závěru, že podmínky výše citovaného zákonného ustanovení § 150 o.s.ř. jsou dány. Žalobkyně a nezletilý žalobce byli v řízení neúspěšní, naopak žalovaná byla plně úspěšná a ve smyslu citovaného ustanovení § 142 odstavec 1 o.s.ř. jí svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Soud však opětovně shledal důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu ustanovení § 150 o.s.ř. a právo na náhradu nákladů řízení žalované společnosti vůči žalobkyni a nezletilému žalobci nepřiznal. Důvody hodné zvláštního zřetele, spatřuje soud v předmětu řízení a charakteru tohoto sporu, kdy řízení vyšlo z tragické události, k níž došlo v životě žalobkyně a nezletilého žalobce, a to úmrtí jejich manžela a otce v důsledku utrpěného úrazu. Soud je přesvědčen, že by bylo necitlivé a nepřiměřeně tvrdé a plně v rozporu s dobrými mravy, aby byli žalobci či jeden z nich povinováni k úhradě nákladů řízení.

44. Z totožné úvahy vychází rovněž rozhodnutí soudu o nákladech řízení státem zálohovaných a nepřiznání práva České republice vůči účastníkům řízení na náhradu těchto nákladů řízení.

Poučení