61 Co 7/2024 - 566
Citované zákony (9)
Rubrum
Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Levého a soudců Mgr. Jiřiny Hronkové a Mgr. Martina Šebka ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0]. [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] proti žalované: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o 500 000 Kč/náhrada škody o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 26. 10. 2023, č. j. 18 C 271/2017-529 takto:
Výrok
Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl v celém rozsahu žalobu, kterou se každý z žalobců domáhal po žalované zaplacení částky 500 000 Kč, žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal a dále rozhodl, že náklady dosud zálohované hradí Česká republika, která nemá vůči účastníkům řízení právo na náhradu nákladů řízení. K odůvodnění uvedl, že žalobci se domáhali přisouzení žalovaných částek z důvodu, že manžel a) žalobkyně a otec b) žalobce [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený [datum], pracující pro žalovanou jako stavbyvedoucí na základě mandátní smlouvy, utrpěl dne 12. 2. 2015 smrtelný pracovní úraz, kdy propadl technologickým prostupem skrze několik pater z výšky přesahující 1,5 m na betonovou podlahu objektu. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a na svou obranu namítla, že zemřelý pro ni nepracoval v pozici zaměstnance, ale jako osoba samostatně výdělečné činná, dále namítala, že zemřelý měl také mj. zajišťovat provedení všech předepsaných nebo nezbytných bezpečnostních opatření na svěřeném úseku a odstraňovat všechny bezpečností a zdravotní závady, aby nedocházelo k pracovním úrazům a provádět základní školení bezpečnosti a ochrany při práci a soustavně vést zaměstnance k bezpečné a zdravotně nezávadné práci. Po celou dobu stavby bylo staveniště v místě okrajů technologického prostupu opatřeno dřevěnými zábranami, které byly 12. 2. 2025 odstraněny, neboť stavba byla připravována na druhý den k předání hlavnímu zhotoviteli – [právnická osoba] a zemřelý stavbu připravoval na předání a mj. zajišťoval odstranění dřevěných zábran proti pádu osob. V místě okrajů technologických prostupů již žádné práce neprobíhaly, po odstranění prostředků kolektivní ochrany jsou na místě instalovány ochranné plastové výstražné červeno-bílé pásky a tím je jasně vymezen bezpečný prostor a pokud zemřelý nerespektoval ochrannou funkci instalovaných zábran, jednal vědomě na vlastní riziko a nelze z faktů, že došlo ke smrtelnému úrazu dovozovat odpovědnost žalované. Jako předběžnou otázku soud prvního stupně řešil charakter činnosti vykonávaných zemřelým [jméno FO] pro žalovanou na základě uzavřených mandátních (příkazních) smluv a dospěl k závěru, že mezi žalovanou a zemřelým se jednalo o vztah pracovně-právní a v tomto směru vycházel z rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj ze dne 2. 9. 2016, č. j. 2680/6.30/16-36, podle něhož žalovaná umožnila zemřelému výkon nelegální práce, a rozhodnutí v tomto rozsahu bylo potvrzeno nadřízeným správním orgánem a věc také posuzoval Krajský soud v Plzni ve správním soudnictví a rozsudkem ze dne 29. 8. 2018 žalobu žalované směřující proti rozhodnutí správního orgánu zamítl. Soud prvního stupně ve věci již jednou rozhodl rozsudkem ze dne 13. 9. 2021, č. j. 18 C 271/2017-336, jímž žalobu v plném rozsahu zamítl, ale tento rozsudek byl usnesením odvolacího soudu ze dne 30. 11. 2021, č. j. 61 Co 238/2021-364, zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení, přičemž v dalším řízení soud prvního stupně postupoval v intencích závazných pokynů odvolacího soudu a po doplnění dokazování a po zhodnocení provedených důkazů žalobu opětovně neshledal důvodnou. [jméno FO] [Jméno zainteresované osoby 1/0] na stavbě hotelu [jméno FO] v [adresa], na níž utrpěl smrtelný úraz, pracoval jako stavbyvedoucí, byl zkušeným zaměstnancem, na základě mandátních smluv opakovaně pracoval dříve na různých stavbách a byl v postavení vedoucího zaměstnance, pro něhož vyplývají povinnosti uvedené v ust. § 302 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, tj. povinnost zajišťovat příznivé pracovní podmínky a zajišťovat dodržování předpisů BOZP a tato povinnost byla rovněž zakotvena v mandátní smlouvě uzavřené mezi panem [jméno FO] a žalovanou. V řízení bylo prokázáno, že pan [Jméno zainteresované osoby 1/0] se pravidelně účastnil školení BOZP, které byly žalovanou pořádány, přičemž ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, zpracovaného za účelem ověření pravosti podpisů pana [jméno FO] na prezenčních listinách ze školení, vyplývá, že podpisy na prezenčních listinách o školení BOZP a práce ve výškách a nad volnou plochou jsou s velkou pravděpodobností pravými, spontánními, tj. standardními a běžně užívanými podpisy pana [jméno FO]. V řízení bylo prokázáno, že v rámci těchto školení byli jejich účastníci školeni ohledně používání ochranných prostředků při práci ve výškách a nad volnou plochou. Lektor školení BOZP [jméno FO] ve své výpovědi uvedl, že pro pana [jméno FO] připravoval na jeho žádost podklady pro plán BOZP na stavbu v [adresa] a následně přímo na stavbě spolu řešili podrobnosti ohledně tohoto plánu. V řízení byla prokázána existence osobních ochranných prostředků na předmětné stavbě a jednatel žalované [jméno FO] i svědek [jméno FO] potvrdili používání těchto osobních prostředků na stavbě a svědek [jméno FO], koordinátor BOZP na předmětné stavbě, uvedl, že se při kontrolách na stavbě v rámci své činnosti na stavbě nesetkal v tomto směru s nedostatky. Svědek [jméno FO] uvedl, že na stavbách tohoto typu pan [jméno FO] pracoval již v minulosti, měl z nich zkušenosti a pan [jméno FO] si musel být vědom toho, že v době, kdy došlo k jeho úrazu, místo, odkud propadl, bylo zbaveno bednění, neboť to bylo odstraněno v rámci předávání stavby a k tomu dal jako stavbyvedoucí sám pokyn. Při vstupu na staveniště do prostoru, kde již nebylo bednění, byl tak povinen dbát zvýšené opatrnosti a byl povinen chránit se prostředky individuální ochrany lanem či úvazem a polohovacím pásem. [jméno FO] určitě věděl, že nemá vstupovat do nezabezpečeného prostoru, na druhou stranu prováděl kontrolu, zda je prostor zabezpečen, šlo o posouzení míry rizika, jak blízko se může přiblížit k hraně pádu. Není známo, z jakého důvodu se u hrany pádu nacházel tak blízko, co přesně kontroloval a proč tam byl, ale při vstupu do prostoru, kde již bednění nebylo, pan [jméno FO] nepoužil prostředky individuální ochrany a tím porušil zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a nepočínal si způsobem, který by byl přiměřený okolnostem na místě, které mu musely být známy. Soud prvního stupně proto s odkazem na ust. § 267 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, jež v odůvodnění citoval, dospěl opětovně k závěru, že žalovaná nenese odpovědnost za nemajetkovou újmu, která byla smrtí pana [jméno FO] žalobcům způsobena, když z provedených důkazů má za prokázané, že smrtelný úraz si pan [jméno FO] bohužel přivodil sám, když porušil přiměřenou míru rizika v dané situaci, porušil předpisy BOZP, které znal, byl v nich pravidelně proškolován, přezkušován a jako vedoucímu zaměstnanci mu také náležela povinnost je nejen dodržovat, ale i kontrolovat jejich dodržování ostatními pracovníky. Žalobu proto jako nedůvodnou zamítl a pokud jde o náklady řízení, byť žalovaná byla ve věci úspěšná, shledal dle § 150 o. s. ř. důvody zvláštního zřetele hodné, aby žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal a z důvodů zvláštního zřetele hodných také shledal, že ani stát nemá vůči žalobcům právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku podali žalobci včasné odvolání a v něm namítli, že ze závěrů znaleckého posudku znalce z oboru písmoznalectví [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že podpisy pana [jméno FO] na podpisových arších roku 2013 a 2014 jsou velmi pravděpodobně jeho pravými podpisy, ale požadavek na znalecké zkoumání podpisů pana [jméno FO] z roku 2014 byl učiněn z důvodu, že podpisy pana [jméno FO] neodpovídaly jeho běžnému podpisy, respektive podpisy, které jsou ve výkazech uvedeny, pan [jméno FO] nepoužíval. Znalec tak v rámci posudku hodnotil nikoliv podpisy rozporované žalobci na arších z roku 2014, ale podpisy, které zůstaly až na znalce ostatním účastníkům „skryty“ a na tuto skutečnost soud prvního stupně žalobci upozornili, ale ten se s touto námitkou nikterak nevypořádal. Dle žalobců s ohledem na zjištění znalce v rámci znaleckého zkoumání 2 zcela rozdílné podpisy na obou podpisových arších ohledně školení v roce 2014 prokazují, že se pan [jméno FO] neúčastnil ani školení v oblasti BOZP v roce 2014 ani školení v oblasti práce ve výškách v roce 2014 a podpisové archy z roku 2014 pouze dopodepsal. [jméno FO] je na obou podpisových arších z roku 2014 podepsán jako jediný účastník školení dvakrát, přitom žádný další účastník školení archy dvakrát nepodepsal. Žalovaná také přes výzvu soudu prvního stupně nedodala stavební deníky vztahující se k roku 2014, což opět podporuje tvrzení žalobců, že se pan [jméno FO] školení v roce 2014 neúčastnil a byl na podpisových arších podepsán třetí osobou a archy následně pouze dopodepsal, aniž byl řádně proškolen. Dále žalobci namítali, že ve věci jsou rozpory či zcela protichůdná tvrzení ve výpovědích svědků a je zřejmá neexistence jakýchkoliv záznamů o prováděných kontrolách BOZP, v případě neexistence jakýchkoliv záznamů o předání bezpečnostních pomůcek na stavbu v [adresa]. Jednatel žalované pan [jméno FO] uvedl, že o vydání bezpečnostních prostředků ze skladu žalované se nevyhotovuje žádný záznam, naopak svědek [jméno FO] uvedl, že v případě, kdy dochází k vydávání věcí ze skladu, je sepisován evidenční list, na kterém by mělo být mj. uvedeno jméno osoby, která věci ze skladu převzala. Žalovaná ale nedoložila k důkazu žádný evidenční list, kterým by prokázala převzetí bezpečnostních prostředků panem [jméno FO] na stavbu v [adresa], tj. neprokázala, že by panu [jméno FO] jako stavbyvedoucímu bezpečnostní prostředky na stavbu v [adresa] žalovanou byly předány. Žalovaná také nedoložila důkaz, který by prokazoval, že se bezpečnostní prostředky na stavbě nacházely a že došlo k jejich užívání například jinými zaměstnanci žalované. Jednatel [jméno FO] také uvedl, že stavba měla specifikum, a to prostup v rohu, který nešel zakrýt (inkriminované místo) a na předmětné specifikum měl být panu [jméno FO] upozorněn a měl je probírat také s panem [jméno FO], naopak svědek [jméno FO] uvedl, že stavba žádné specifikum neměla. Jednatel žalované také uvedl, že kontroly stavbyvedoucích ohledně dodržováné BOZP provádí jednatelé žalované, naopak svědek [jméno FO] uvedl, že tuto kontrolu provádí koordinátor BOZP. Jednatel [jméno FO] uvedl, že o kontrolách BOZP se nepořizovaly žádné záznamy, na druhou stranu svědek [jméno FO] uvedl, že v případě zjištění nedostatků v rámci BOZP na stavbě by se měl sepsat zápis a provést dokumentace před a po odstranění závady. Svědek [jméno FO] uvedl, že na stavbě v [adresa] nedostatky zjistil, byť se jednalo o nedostatky, které se nevztahovaly k inkriminovanému prostupu v rohu. U jednatele žalované je jeho věrohodnost ovlivněna i tím, že v rámci dodatečného výslechu doplnil svá tvrzení tak, že v rámci činnosti žalované probíhaly nejen školení, ale i kontroly dodržování BOZP na stavbách a na tuto důležitou skutečnost pro možnou liberaci žalované si „vzpomněl“ jistě náhodou, byť v rozporu s druhým svědkem [jméno FO]. Důvěryhodnost i dalších svědků je zjevně narušena, jejich výpovědi jsou vedeny snahou o to, aby žalovaná byla ve sporu úspěšná a soud prvního stupně rezignoval, aby jakkoliv hodnotil věrohodnost nebo objektivnost svědků, tím spíše, že pan [jméno FO] je jednatelem a jeho účastenský výslech má pouze podpůrnou povahu. V řízení také vyšlo najevo, že žalovaná uzavírala s panem [jméno FO] „řetězové“ mandátní smlouvy, aby se vymanila z působnosti pracovně-právních předpisů a zprostila se tak své odpovědnosti a povinnosti vyplývající žalované jako zaměstnavateli z ustanovení zákoníku práce. Žalobci proto navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně aby jej změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobců uvedla, že žalobci odvolání staví především na otázce nesprávného skutkového závěru stran proškolení pana [jméno FO] v otázkách bezpečnosti práce, ale ohledně odstranění pochybností o autenticitě podpisů pana [jméno FO] na listinách prokazujících jeho účast na školení BOZP byl proveden znalecký posudek v oboru písmoznalectví a z jeho závěrů jasně vyplynulo, že pan [jméno FO] dané listiny podepsal, což dokládá jeho účast na předmětných školeních a navíc to vyplynulo ze svědeckých výpovědí, zejména z výpovědi svědka [jméno FO], vedoucího školení, že pan [jméno FO] se školení účastnil a nelze tedy uvažovat o tom, že pan [jméno FO] měl listiny pouze formálně podepsat, aniž by se školení účastnil. Z výslechu svědka [jméno FO] i doplňujícího výslechu svědka [jméno FO] vyplynulo, že pan [jméno FO] si zjevně byl vědom rizik, které místo, kde došlo k nehodě, přinášelo, oba svědci uvedli, že s ním jakožto stavbyvedoucím problematiku daného konkrétního místa z hlediska BOZP opakovaně probírali a pan [jméno FO] si musel být vědom toho, že v daném místě je nutné použít bezpečností prostředky pro práci ve výškách. Dalším argumentem žalobců je, že žalovaná nepředložila žádný důkaz o přítomnosti bezpečnostních prostředků pro práci ve výškách, ale tomuto závěru odporují výslechy svědků [jméno FO] a [jméno FO], z nichž jasně vyplynulo, že na stavbě byly pracovníkům k dispozici bezpečnostní pomůcky pro práci i ve výškách a svědek [jméno FO] uvedl, že si vybavuje, že viděl pracovat ve výškách zaměstnance žalované, který měl na sobě ochranný zabezpečovací pás. Žalovaná znovu zdůraznila, že pan [jméno FO] byl jakožto stavbyvedoucí v pozici vedoucího zaměstnance a povinnost zajistit, aby stavba byla vybavena bezpečnostními pomůckami pro práci ve výškách, ležela především na jeho straně a povinnost kontrolovat, že stavba byla dostatečně vybavena bezpečnostními pomůckami, měl právě pan [jméno FO]. Porušil-li tuto povinnost, nelze přičítat odpovědnost žalované. Navrhla proto potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, s ohledem na odvolací námitku žalobců ohledně rozporů ve výpovědích jednatele žalované a svědků, zopakoval výslech jednatele žalované [jméno FO] a svědků [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], dále dokazování doplnil níže uvedenými listinnými důkazy předloženými jednatelem žalované při jednání odvolacího soudu a poté po zhodnocení všech provedených důkazů dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné. Z provedených důkazů vyplývá, že pan [Jméno zainteresované osoby 1/0] utrpěl smrtelný pracovní úraz při plnění úkolů pro žalovanou, když na stavbě hotelu [jméno FO] v [adresa], na níž vykonával pro žalovanou činnost stavbyvedoucího, dne [právnická osoba]. 2015 v době mezi 16 – 17 hodinou propadl technologickým prostupem skrze několik pater na betonovou podlahu suterénu objektu, přičemž k tomuto úrazu došlo poté, co žalovaná již své stavební práce spočívající v provedení hrubé stavby z litého betonu, které prováděla jako subdodavatel pro hlavního zhotovitele – [právnická osoba], již ukončila a stavbu jen připravovala k předání hlavnímu zhotoviteli, kdy k předání stavby mělo dojít následující den, tj. 13. 2. 2015. V době smrtelného úrazu tak na příkaz zemřelého pana [jméno FO] jako stavbyvedoucího již bylo odstraněno bednění, které tvořilo zábrany v přístupu k technologickému prostupu, přičemž nikdo nebyl přítomen tomu, kdy k pádu pana [jméno FO] technologickým prostupem došlo. Z obsahu trestního spisu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, sp. zn. KRPK-13289/TČ-2015-190272, a to z úředních záznamů o podaném vysvětlení bezprostředně po úrazu vytěžených svědků i zápisu ve stavebním deníku vyplývá, že v souvislosti s plánovaným předáním stavby hlavnímu zhotoviteli probíhal již od 6. 2. 2015 úklid staveniště a úklid bednícího materiálu a byly prováděny začišťovací práce betonových konstrukcí, přičemž pan [jméno FO] se v den smrtelného úrazu po 16. hodině sám pohyboval po stavbě a pravděpodobně prováděl kontrolu stavby. Z obsahu trestního spisu také jednoznačně vyplývá, že pan [jméno FO] v době úrazu nebyl pod vlivem alkoholu ani pod vlivem jiných návykových látek. Byť pan [Jméno zainteresované osoby 1/0] práce pro žalovanou vykonával na základě mandátní smlouvy, pokud soud prvního stupně na základě rozhodnutí příslušných správních orgánu v oblasti zaměstnanosti vztah zemřelého pana [jméno FO] a žalované posoudil jako vztah pracovně-právní, kdy dle § 269 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím, s tímto závěrem se odvolací soud plně ztotožňuje a dlužno dodat, že závěr soudu prvního stupně o podřazení právního hodnocení věci pod režim zákoníku práce akceptovala i žalovaná. V projednávané věci tak těžiště sporu leželo v posouzení, zda došlo k úplnému nebo částečnému zproštění povinnosti žalované jako zaměstnavatele nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu dle § 270 odst. 1 a 2 zákoníku práce. Podle § 270 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. Podle § 270 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Jelikož pan [jméno FO] v době smrtelného úrazu nebyl opilý ani nebyl pod vlivem jiných návykových látek, úplné zproštění odpovědnosti žalované tak přicházelo v úvahu jen při naplnění podmínek uvedených v § 270 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Jak bylo zjištěno z provedených důkazů, zejména z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], který na stavbě hotelu [jméno FO] v [adresa] pracoval pro generálního investora jako koordinátor bezpečnosti práce, na stavbě prováděné žalovanou jako subdodavatelem pro hlavního zhotovitele a spočívající v zhotovení hrubé stavby z litých betonů v absolutní většině jsou používány standardní prvky kolektivní bezpečnosti, takže není nutné, aby zaměstnanci používali ještě individuální ochranné prostředky, tj. polohovací lano s postrojem pro zachycení při pádu, ale v minimálním rozsahu prací, v nichž ochranu nezajišťují kolektivní ochranné prostředky, zaměstnanci musí používat individuální ochranné prostředky, zejména když se pohybují v blízkosti hrany pádu. Dokud na dané stavbě nebylo odstraněno bednění, žádný úraz propadnutím technickým prostupem (šachtou) nehrozil, neboť ochranu zajišťovalo právě bednění a v případě odstranění bednění přístup k šachtě musí být zajištěn zábradlím nebo odpovídající zábranou, což může být i pouze natažení bezpečnostní pásky ve vzdálenosti 1,5 m od hrany pádu. V projednávané věci je podstatné, že pan [Jméno zainteresované osoby 1/0] na stavbě působil jako stavbyvedoucí, tj. vedoucí zaměstnanec, který činnost zaměstnanců žalované na stavbě řídil a z pozice vedoucího zaměstnance byl povinen dbát, aby byly dodržovány předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a za tím účelem podřízeným zaměstnancům vydával potřebné pokyny. Jako stavbyvedoucí danou stavbu dobře znal a z pozice své funkce také on nařídil podřízeným zaměstnancům po dokončení stavebních prací odstranění bednění z jednotlivých pater, které zároveň plnilo i funkci prostředků kolektivní bezpečnosti a byl tak rovněž odpovědný za to, že po odstranění bednění přístup k místům, v nichž hrozí pád, musí být zajištěn odpovídající zábranou, což může být i bezpečnostní páska. Z protokolu o ohledání místa činu ze dne 13. 2. 2015, založeného ve výše uvedeném trestním spise, také vyplývá, že v I. nadzemním patře nad místností v přízemí, v níž bylo nalezeno tělo pana [jméno FO], přístup k šachtě byl zakryt prkny opřenými o stěnu, která byla zajištěna prknem ve směru kolmém na tyto prkna, ve II. nadzemním patře před šachetním otvorem o šířce 0,6 m ve vzdálenosti 2,85 m od zadní stěny byla nainstalována plastová páska červeno-bílé barvy po celé šířce místnosti, ve III. nadzemním patře před šachetním otvorem byla červeno-bílá páska nainstalováno ve vzdálenosti 2,1 m od zadní stěny, ve IV. nadzemním patře přes otvor byla položena prkna po pravé straně sloupu a po levé straně sloupu byla zavěšena plastová páska červeno-bílé barvy a jen v V. patře v době ohledání přes šachetní otvor nebyla položena žádná prkna ani nebyla nainstalována žádná páska. Z výslechu svědka [jméno FO] provedeného jako soudem prvního stupně, tak i odvolacím soudem bylo také zjištěno, že pan [jméno FO] byl velmi dobře znalý předpisů na ochranu bezpečnosti práce, na stavbě hotelu [jméno FO] se svědek s panem [jméno FO] setkával asi po dobu 1,5 roku, po kterou tato hrubá stavba z litého betonu trvala, ale pana [jméno FO] již znal přibližně 10 let předtím, neboť pan [jméno FO] v minulosti pracoval pro firmy Betocon a Thermia-Bau a i u nich pracoval jako stavbyvedoucí na stavbách stejného typu, takže stejné otázky ochrany pracovníků spolu řešili na všech stavbách a pan [jméno FO] byl znalý předpisů a projevoval zájem. Na těchto typech stavby je ochrana zaměstnanců celkem jednoduchá, když většinově fungují kolektivní systémové prvky ochrany a s panem [jméno FO] spolu vždy řešili jen individuální nedostatky spočívající ve vědomé nedbalosti pracovníků pohybujících se na stavbě, ale jak uvedl svědek, jde o obecný nešvar zaměstnanců vyskytující se na všech stavbách, kdy zaměstnanci například ne vždy používají helmy nebo pracovní boty. Byť pan [Jméno zainteresované osoby 1/0] jako vedoucí zaměstnanec byl sám dle § 302 písm. c) zákoníku práce odpovědný za dodržování předpisů a pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na jím řízené stavbě, i ve vztahu k vedoucím zaměstnancům ale platí povinnost zaměstnavatele zajistit, aby vedoucí zaměstnanec byl s předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci seznámen a také ze strany zaměstnavatele kontrolován, ale logicky ve vztahu k vedoucím zaměstnancům se v praxi nemůže jednat o soustavnou kontrolu, neboť soustavnou kontrolu, zda zaměstnanci při práci dodržují předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, právě provádí vedoucí zaměstnanec ve vztahu k podřízeným zaměstnancům. Dospěl-li soud prvního stupně k závěru, že se pan [Jméno zainteresované osoby 1/0] pravidelně účastnil školení BOZP, a to i v prosinci roku 2014, konaného přibližně 2 měsíce předtím, než utrpěl smrtelný úraz, odvolací soud se s tímto jeho závěrem ztotožňuje. Byť žalovaná přes výzvu soudu prvního stupně nepředložila stavební deníky týkající se staveb k ověření skutečnosti, zda činnost na stavbách panu [jméno FO] nebránila v účasti na školeních BOZP s tím, že se jí deníky z let 2013 a 2014 nepodařilo dohledat, skutečnost, že se pan [jméno FO] školení účastnil, byla prokázána nejen prezenčními listinami s podpisy účastníků školení, ale byla prokázána i svědeckými výpověďmi, když v tomto směru je podstatná především svědecká výpověď lektora školení [jméno FO], který není zaměstnancem žalované, že pro pana [jméno FO] také připravoval i podklady pro plán BOZP na předmětné stavbě a i následně spolu řešili podrobnosti ohledně tohoto plánu. Pokud jde o prezenční listiny účastníků školení BOZP a práce ve výškách dne 19. 12. 2014, je podstatné, že i dle závěrů znalce z oboru písmoznalectví se na listinách nachází obvyklý podpis pana [jméno FO], který je s velkou pravděpodobností pravým, spontánním (tj. standardním, běžně používaným) podpisem pana [jméno FO] a byť na těchto listinách se pouze v případě pana [jméno FO] v rubrice pro podpis školeného nachází podpisy dvakrát, a to jak textovým podpisem, tak obvyklým nacvičeným (parafovitým) podpisem, s ohledem na úmrtí pana [jméno FO] uvedenou neobvyklost již nejde blíže objasnit, nelze ale z této skutečnosti učinit jednoznačný závěr, který činí žalobci, tj. že se pan [jméno FO] školení neúčastnil a pouze dodatečně listiny dopodepsal. Znalec pro nedostatek srovnávacího materiálu závěr ohledně textového podpisu sice nemohl učinit, nicméně uvedl, že si nelze nevšimnout, že i dvě méně zredukované verze srovnávacích podpisů (parafovitých podpisů) obsahují velmi podobně tvořenou iniciálu „L“ a zdobnou rozšířenou kličku koncovky „k“, která je poznávacím znakem i všech parafovitých podpisů pana [jméno FO], takže na základě tohoto zjištění nelze pana [jméno FO] vyloučit jako pisatele i uvedených textových podpisů. Pro rozhodnutí ve věci dále bylo stěžejní zjištění, zda na předmětné stavbě byly k dispozici individuální ochranné prostředky, tj. polohovací lano s postrojem pro zachycení při pádu, které pan [jméno FO], pokud se pohyboval v blízkosti technologického prostupu (o němž jako stavbyvedoucí beze všech pochyb věděl), měl použít. Učinil-li soud prvního stupně v tomto směru na základě výpovědi jednatele žalované [jméno FO] a svědků [jméno FO] a [jméno FO] kladný závěr, odvolací soud se po zopakování výslechu uvedených osob a po doplnění dokazování listinnými důkazy předloženými při jednání odvolacího soudu jednatelem žalované s tímto závěrem ztotožňuje. Jednatel žalované [jméno FO] ve své výpovědi před odvolacím soudem mj. uvedl, že všichni stavbyvedoucí mají k dispozici provozní pokladnu k nákupu potřebných prostředků a většinou mají neustále k dispozici prostředky okolo 10 000 Kč, přičemž žalované se podařilo dohledat listiny prokazující, že na předmětné stavbě se individuální ochranné prostředky nacházely, a to konkrétně dodací list podepsaný panem [jméno FO] ze dne 12. 3. 2014 o převzetí revize badie, revize a opravy řetězu, převzetí pojistek, pružin a kolíků a plochého popruhu vše po 2 kusech od společnosti [právnická osoba] s údajem, že jde o věci pro „[adresa]“, včetně osvědčení vytaveného uvedenou firmou dne 11. 3. 2014 o jakosti textilního závěsného popruhu, dále fakturu vystavenou dne 24. 4. 2014 stejnou společností 1 513 Kč za dodávku 4 ks pojistného kompletu pro hák WA a 1 ks statického lana UP One v délce 3 metrů a 2 karabin M41 s potvrzením, že zboží za žalovanou převzal pan [Jméno zainteresované osoby 1/0]. Tzv. bádie je betonářský koš, u něhož je obslužná plošina a zaměstnanec pohybující se na obslužné plošině musí být vybaven postrojem a lanem, přičemž fotografií z předmětné stavby zachycující mj. bádii dokládal, jak bádie vypadá. Ostatní věci dodané společností [právnická osoba] jsou prostředky individuální ochrany zaměstnanců. Dále jednatel žalované předložil stavební deník firmy pana [jméno FO] s tím, že si dodatečně vzpomněl, že uvedená firma na předmětné stavbě prováděla pro žalovanou jako subdodavatel tesařské práce a stavební deník mu na jeho žádost zapůjčila, s tím, že ze stavebního deníku je patrné, že on sám prováděl na stavbě kontroly a dále stavební deník obsahuje i zápis pana [jméno FO], který subdodavatele žalované upozorňoval na porušování předpisů na ochranu bezpečnosti a zdraví při práci, mj. i nepoužívání individuálních ochranných prostředků s tím, že jsou k dispozici a že je subdodavateli předává. Výše uvedené listiny předložené žalovanou až v průběhu odvolacího jednání odvolací soud provedl k důkazu, když provedení těchto důkazů shledal přípustné. Byť účastníkům bylo soudem prvního stupně před vyhlášením napadeného rozhodnutí poskytnuto řádné poučení ve smyslu § 119a o. s. ř., pokud by odvolací soud důkazy provedené soudem prvního stupně shledal za nedostatečné pro soudem prvního stupně učiněný závěr, že žalovaná prokázala své tvrzení o tom, že na předmětné stavbě individuální ochranné prostředky byly k dispozici, odvolací soud by musel přistoupit k poskytnutí poučení žalované ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 205a písm. d) o. s. ř., že zatím žalovaná nesplnila svou důkazní povinnost, čímž by došlo k prolomení koncentrace řízení. Z výše uvedených listinných důkazů odvolací soud vzal za prokázané, že skutečnosti uvedené ve výpovědi jednatele žalované jsou pravdivé a pokud jde o důkaz stavebním deníkem, z tohoto listinného důkazu jednoznačně vyplývá, že se týká stavby [jméno FO] – [adresa] a stavební deník obsahuje mj. zápis jednatele žalované [jméno FO] ze dne 12. 12. 2013, v němž uvedl výhrady ke zpoždění prací subdodavatele s tím, že v případě nezjednání nápravy žalovaná bude uplatňovat sankce, a dále se v něm nachází zápis pana [jméno FO] ze dne 5. 2. 2014, v němž dodavatele upozorňoval na nepořádek na pracovišti a nedostatečné provádění úklidu a dále nutnost dodržování povinností BOZP vyplývajících ze smlouvy o dílo, především používání osobních ochranných pracovních prostředků, kdy nejčastěji není používáno nošení ochrany hlavy a bezpečnostních úvazů v pracovní plošině bádie a tímto tyto úvazy předává dodavateli k používání s tím, že jsou uloženy ve skladu stavby (skladu firmy [právnická osoba].). Skutečnost, že individuální ochranné prostředky, a to polohovací lana s postrojem pro zachycení při pádu, byla na předmětné stavbě k dispozici, byla dále prokázána i výpověďmi svědků [jméno FO] a [jméno FO], jejichž výpovědi odvolací soud shledal zcela věrohodné, když svědci vypovídali přesvědčivě a nedůvodnou odvolací soud shledal i námitku žalobců o narušení důvěryhodnosti svědků z důvodu, že jejich výpovědi jsou vedeny snahou o to, aby žalovaná byla ve sporu úspěšná, když svědek [jméno FO] je již bývalým zaměstnancem žalované a svědek [jméno FO] není a ani nebyl zaměstnancem žalované. Ani odvolací námitky žalobců týkající se rozporů ve výpovědích jednatele žalované a výše uvedených svědků odvolací soud neshledal důvodné, když rozpory, na něž žalobci v odvolání poukazovali, rozhodně nemohou vést k závěru o nevěrohodnosti jejich výpovědí, neboť se nejednalo o podstatné rozpory, dále je nutno přihlédnout i k časovému odstupu od událostí, k nimž se vyslýchaní vyjadřovali a také jde o posouzení výpovědí vyslýchaných osob i z toho hlediska, že každý z vyslýchaných stejné skutečnosti hodnotí z pohledu své činnosti. Například uvedl-li jednatel žalované, že stavba měla specifikum, a to prostup v rohu, který nešel zakrýt (inkriminované místo) a na předmětné specifikum měl být panu [jméno FO] upozorněn a měl je probírat také s panem [jméno FO] a naopak svědek [jméno FO] uvedl, že stavba žádné specifikum neměla, tak skutečnost, že na stavbě byl technologický prostup (potvor šachty), je nesporná, o tomto prostupu pan [jméno FO] jako stavbyvedoucí dobře věděl, přičemž je logické, že jej jednatel žalované zmínil, zvláště proto, že se jedná o místo, kde došlo ke smrtelnému úrazu. Nebezpečná místa z hlediska možnosti vzniku úrazu se ale vyskytují na každé stavbě, proto není nelogické, pokud svědek [jméno FO] a také ani svědek [jméno FO] v tomto směru nepovažovali předmětnou stavbu za nikterak mimořádnou. Rovněž uvedl-li před soudem prvního stupně jednatel žalované [jméno FO], že kontroly stavbyvedoucích ohledně dodržování BOZP provádí jednatelé žalované a naopak svědek [jméno FO] uvedl, že tuto kontrolu provádí koordinátor BOZP, výpovědi se vzájemně nevylučují, neboť jednatel žalované vypovídal z pohledu své funkce a je logické, že jako jednatel společnosti podnikající ve stavebnictví objíždí žalovanou prováděné stavby (skutečnost, že tak činí, vyplývá i z jeho zápisu ve výše uvedeném stavebním deníku firmy [jméno FO]) a v rámci těchto „návštěv“ staveb provádí i kontrolu dodržování předpisů a pokynů na ochranu bezpečnosti a zdraví při práci, zároveň tyto kontroly na předmětné stavbě ale prováděl i koordinátor BOZP, což vyplývá i z výpovědi svědka [jméno FO], který uvedenou činnost vykonával, a to ve smluvním vztahu s hlavním investorem. Není také ani nelogické, uvedl-li před soudem prvního stupně jednatel žalované, že o kontrolách BOZP se nepořizovaly žádné záznamy, na druhou stranu svědek [jméno FO] uvedl, že v případě zjištění nedostatků v rámci BOZP na stavbě by se měl sepsat zápis a provést dokumentace před a po odstranění závady. Jednatel žalované uvedl, že pokud provádí kontrolu na stavbě jednatelé žalované, jedná se o namátkové kontroly a zjistí-li nedostatky, upozorňují na ně stavbyvedoucího a dávají mu v tomto směru pokyny. Je tudíž logické, že uvedené nedostatky nezapisují do svého stavebního deníku, neboť se jedná o nedostatky na straně vlastních zaměstnanců, nicméně z toho ale nelze činit závěr, že jednatelé žalované kontroly neprovádí. Logicky zápisy do stavebního deníku ohledně porušování povinností na úseku BOZP žalovaná činí ve vztahu k jejím subdodavatelům (tak jak bylo učiněno i do stavebního deníku firmy [jméno FO]), zatímco zájem činit zápisy tohoto charakteru do stavebního deníku žalované má její objednatel, ať již jím je investor nebo zhotovitel stavby, pro něhož žalovaná provádí stavební práce jako jeho subdodavatel. Pokud se svědek [jméno FO] vyjadřoval k tomu, že se pořizují zápisy o kontrolách bezpečnosti práce, vyjadřoval se právě ke kontrolám prováděným koordinátorem bezpečnosti práce, který tuto činnost vykonával pro hlavního investora. Odvolací soud tak ve shodě se soudem prvního stupně uzavírá, že v řízení bylo prokázáno, že k smrtelnému úrazu pana [jméno FO] došlo poté, co se pohyboval na stavbě v blízkosti technologického prostupu (šachetního otvoru), kde již nebylo bednění, čehož si jako stavbyvedoucí musel být vědom, neboť sám jako stavbyvedoucí vydal příkaz k odstranění bednění a následující den mělo dojít k předání stavby hlavnímu dodavateli, takže jednak byl povinen dbát zvýšené opatrnosti, ale byl také povinen chránit se prostředky individuální ochrany, tj. užitím polohovacího lana s postrojem pro zachycení proti pádu, což ale neučinil, ačkoliv individuální prostředky ochrany zaměstnanců byly na stavbě k dispozici. K smrtelnému úrazu zaměstnance [jméno FO] tak došlo tím, že zaviněně porušil předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se kterými byl řádně seznámen a sám byl povinen dle § 302 odst. 1 písm. c) zákoníku práce ve vztahu k jemu podřízeným zaměstnancům jejich znalost a dodržování soustavně vyžadovat a kontrolovat, proto lze uzavřít, že žalovaná se zprostila své odpovědnosti nahradit pozůstalým škodu nebo nemajetkovou újmu ve smyslu § 270 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Veden výše uvedenými úvahami odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to i ve výroku o nákladech řízení, když soud prvního stupně správně shledal dle § 150 o. s. ř. důvody zvláštního zřetele hodné, aby úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Tyto důvody zvláštního zřetele hodné lze spatřovat v okolnostech případu, kdy žalobci se domáhali nároků jako pozůstalí po svém manželovi a otci, který utrpěl smrtelný úraz při výkonu pracovní činnosti, a logicky neměli žádné informace, za jakých okolností a proč došlo ke smrtelnému úrazu, což se objasnilo až v průběhu řízení. Ze shodných důvodů odvolací soud rovněž úspěšné žalované nepřiznal ani právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, byť by na náhradu těchto nákladů žalovaná měla právo dle § 142 odst. 1 o. s .ř. ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř.
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.