18 C 277/2021 - 536

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] pro zaplacení 1 871 265 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 586 733, [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,25, 5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 335 390,22, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu [adresa]-město náhradu nákladů řízení vzniklých státu ve výši [částka], a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně poskytovala žalované marketingové služby dle jejího zadání, které byly vyúčtovány fakturami, které byly dílem žalovanou uhrazeny, avšak faktura č. [hodnota] znějící na částku [částka] splatná dne [datum] žalovanou uhrazena nebyla stejně jako faktura č. [hodnota] znějící na částku [částka] splatná dne [datum]. V podané žalobě žalobkyně dále uvádí, že žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni písemným potvrzením ze dne [datum], podepsaným jednatelem žalované při osobním jednání mezi účastníky řízení konaným dne [datum], přičemž tímto písemným potvrzením měla být uznána částka ve výši [částka] vyúčtovaná fakturou č. [hodnota]. Žalobkyně dále uvedla, že v době před podáním žaloby byly žalované na základě její žádosti dodatečně poskytnuté služby specifikovány a dne [datum] jí byly zaslány doklady týkající se těchto poskytnutých služeb, avšak ani přes tuto součinnost nebyl dluh žalovanou uhrazen. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná nikdy vyúčtované služby nereklamovala.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila svým podáním ze dne [datum], v němž uvedla, že uplatněný nárok ani částečně neuznává, jelikož žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení fakturovaného plnění, když žalobkyně neprovedla tvrzené činnosti, které jsou předmětem faktur a neposkytla žalované deklarované služby. Žalovaná učinila nesporným, že žalobkyně poskytovala služby spočívající v online kampani a ATL marketingu, za což byly oprávněně žalobkyní žalované vystaveny faktury číslo [hodnota], 201203, 201209 a 201202, které žalovaná uhradila. Žalovaná dále uvedl, že původně navázala spolupráci se společností [Anonymizováno] and [právnická osoba]. která měla poskytovat žalované prostřednictvím externích subjektů marketingové a PR služby na území Velké Británie a následně se tato spolupráce rozšířila i na poskytování marketingových a PR služeb na území České republiky, to vše primárně v souvislosti s propagací ochranných prostředků – nanomasek vyráběných sesterskou společností žalované. Následně pak došlo po dohodě mezi účastníky řízení a společností [Anonymizováno] and [právnická osoba]. k převodu činností spočívajících v online kampani a ATL marketingu pro žalovanou na žalobkyni. Žalovaná uvedla, že žalobkyně i společnost [Anonymizováno] and [právnická osoba]. vystavovala faktury vždy na počátku příslušného měsíce, v němž mělo být plnění poskytnuto, nebo byl vznesen požadavek na zaplacení závdavku na odměnu. V případě faktur, jejichž úhrada je předmětem řízení vystavila žalobkyně tyto faktury zpětně, a to dokonce až za několik měsíců. Žalovaná uvedla, že mezi účastníky řízení i mezi žalovanou a společností [Anonymizováno] and [právnická osoba]. nebyla uzavřena smlouva v písemné formě, ve které by byl sjednán a konkretizován obsah a rozsah poskytovaných služeb či cena za poskytované služby a způsob jejího určení. Pouze v souvislosti s poskytováním služeb na území Velké Británie vyhotovila společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] písemnou nabídku, kterou předložila žalované e-mailem dne [datum] a kterou žalovaná odsouhlasila. Na základě této nabídky byla následně vystavena faktura číslo [hodnota] ze dne [datum] znějící na částku [částka]. Po rozšíření spolupráce na služby na území České republiky požádala společnost [Anonymizováno] and [právnická osoba]. žalovanou o zaplacení zálohy na odměnu za poskytované služby ve výši [částka], na což vystavila fakturu číslo [hodnota] ze dne [datum], kterou žalovaná uhradila. Žalovaná dále uvedla, že společnost [Anonymizováno] sjednané služby určitým způsobem poskytoval, byť ne zcela ke spokojenosti žalované. Na straně žalované tak vzniklo podezření, že přehledy provedených prací neodpovídají skutečnosti. Dále žalovaná uvedla, že kampaň na území Velké Británie nebyla řádně a včas provedena a nebylo dosaženo cílů původně společností [Anonymizováno] and [právnická osoba]. slíbených. Spolupráce mezi společností [Anonymizováno] and [právnická osoba]. a žalobkyní na straně jedné a žalovanou na straně druhé byla následně ukončena. Žalovaná uvedla, že část vystavených faktur uhradila, přestože měla výhrady k rozsahu a kvalitně kvalitě poskytnutého plnění. V případě sporných faktur však tyto žalovaná uhradit odmítá, neboť jimi fakturované plnění od žalobkyně neobdržela ani nebylo poskytnuto jiným subjektem. Podle tvrzení žalované ji byl v době před podáním žaloby předložen Timesheet, který měl obsahovat specifikaci poskytnutých služeb, avšak z tohoto přehledu podle názoru žalované nevyplývá, že by spornými fakturami fakturované služby byly skutečně poskytnuty a dále žalovaná upozorňuje, že tento přehled je vyhotoven společností Marcus and [právnická osoba]. a nikoliv žalobkyní, a proto se nemůže vůbec týkat sporných faktur. Žalovaná rovněž zpochybnila, že by písemným potvrzením salda pohledávek datovaným [datum] došlo k uznání dluhu ze strany žalované. Jedná se pouze o inventarizaci zůstatku pohledávek, které mezi sebou účastníci řízení evidují.

3. K vyjádření žalované předložila žalobkyně dne [datum] svou repliku, ve které uvedla, že žalovaná účelově směšuje činnosti, které jí byly poskytnuty jednak žalobkyní a jednak společností [Anonymizováno] and [právnická osoba].. Podle tvrzení žalobkyně pokud jde o služby poskytované přibližně do měsíce října roku 2020, byly tyto poskytovány žalované společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. na základě nabídky ze dne [datum]. Svou činnost společnost [Anonymizováno] and [právnická osoba]. zčásti vyfakturovala a zčásti zůstala její činnost pro žalovanou v celkové ceně [částka] bez DPH nevyfakturovaná. Tato pohledávka pak byla postoupena na žalobkyni a vyfakturována fakturou číslo [hodnota] ze dne [datum], tedy jednou ze sporných faktur. Na základě ústní dohody mezi účastníky řízení pak měla od října roku 2020 PR a marketingové služby pro žalovanou poskytovat žalobkyně, za což vystavovala faktury, které byly žalovanou uhrazeny, vyjma sporné faktury číslo [hodnota] ze dne [datum] znějící na částku [částka]. Úhradu faktur vystavených žalobkyní lze podle názoru žalobkyně chápat jako uznání, že fakturované služby byly žalované skutečně poskytnuty. [právnická osoba] vyjádření žalované předložila žalobkyně dne [datum] svou repliku, ve které uvedla, že žalovaná účelově směšuje činnosti, které jí byly poskytnuty jednak žalobkyní a jednak společností [Anonymizováno] [právnická osoba].. Podle tvrzení žalobkyně pokud jde o služby poskytované přibližně do měsíce října roku 2020, byly tyto poskytovány žalované společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. na základě nabídky ze dne [datum]. Svou činnost společnost [Anonymizováno] and [právnická osoba]. zčásti vyfakturovala a zčásti zůstala její činnost pro žalovanou v celkové ceně [částka] bez DPH nevyfakturovaná. Tato pohledávka pak byla postoupena na žalobkyni a vyfakturována fakturou číslo [hodnota] ze dne [datum], tedy jednou ze sporných faktur. Na základě ústní dohody mezi účastníky řízení pak měla od října roku 2020 PR a marketingové služby pro žalovanou poskytovat žalobkyně, za což vystavovala faktury, které byly žalovanou uhrazeny, vyjma sporné faktury číslo [hodnota] ze dne [datum] znějící na částku [částka]. Úhradu faktur vystavených žalobkyní lze podle názoru žalobkyně chápat jako uznání, že fakturované služby byly žalované skutečně poskytnuty.

5. Po poučení o nedostatku skutkových tvrzení, kterého se dostalo na ústním jednání konaném dne [datum] předložila žalobkyně soudu v rámci svého podání ze dne [datum] doplnění svých skutkových tvrzení, v němž uvedla, že služby poskytované žalované společnosti Marcus and [právnická osoba]. do října roku 2020 byly na základě nabídky ze dne [datum] odsouhlasené žalovanou. Společnost [Anonymizováno] and [právnická osoba]. dle tvrzení žalobkyně dále zaslala žalované návrh smlouvy, který byl žalovanou ústně odsouhlasen a na základě tohoto návrhu nadále probíhala spolupráce mezi těmito subjekty. Tato spolupráce se týkala projektu na nanomaskách. Ústně pak mělo být mezi společností [Anonymizováno] and [právnická osoba]. a žalovanou ujednáno, v jakých hodinových sazbách v závislosti na zařazení konkrétního pracovníka budou služby fakturovány, a to v částce [částka] za činnost social media specialisty, v částce [částka] za činnost copywrittera, v částce [částka] za činnost grafického designéra, v částce [částka] za činnost account managera a v částce [částka] za činnost managing directora. Činnost společnosti [Anonymizováno] and [právnická osoba]. byla z části vyfakturována, avšak v rozsahu částky [částka] bez DPH zůstala nevyfakturovaná. Tato pohledávka pak byla postoupena žalobkyni, která jí vyfakturovala spornou fakturou číslo [hodnota]. Společnost [Anonymizováno] and [právnická osoba]. se ve smlouvě o postoupení pohledávky na žalobkyni zavázala o tomto postoupení žalovanou vyrozumět, avšak žalobkyně uvedla, že o tomto vyrozumění žádné důkazy nemá. Od října roku 2020 pak žalobkyně žalované poskytovala na základě ústní smlouvy služby, které dále fakturovala mimo jiné neuhrazenou spornou fakturou číslo [hodnota], která byla vystavena za služby specifikované v Timesheetu číslo [hodnota].

6. Podle ústně ujednaných výší hodinových odměn pak měla společnost Marcus and [právnická osoba]. a žalobkyně kromě projektů nanomasek poskytovat žalované služby na projektech týkajících se trestního stíhání žalované za pád vrtulníku v Plzni, daňového řízení proti žalované, prezentace žalované na sociálních sítích, projektu GUMP a podpora různých politických subjektů ve volbách. Pokud jde o výstupy z této činnosti odkázala v doplnění žaloby žalobkyně na Timesheety, které učinila součástí svých skutkových tvrzení.

7. Ve svém vyjádření ze dne [datum] nad rámec již uvedených tvrzení žalovaná namítla, že v hodinové sazby tvrzené žalobkyní tak, jak měly být ujednány mezi žalovanou společností Marcus and [právnická osoba]. nebyly nikdy dohodnuty a jejích výši se žalovaná dozvěděla až z měsíčních pracovních výkazů, které byly žalované předloženy až poté, kdy rozporovala fakturovaná plnění. Tyto měsíční výkazy přitom nebyly přílohou faktur, které byly dříve zasílány žalované. Zpochybnila také, že by články uvedené v monitoringu médií předloženém žalobkyní byly vytvořeny žalobkyní či na jejich vzniku měla žalobkyně jakýkoliv podíl. Upozornila rovněž na skutečnost, že pouze část předložených článků se vztahuje k období, za které byla vystavena faktura číslo [hodnota], tedy nikoliv za celé období vztahující se k tvrzeným činnostem pro žalovanou.

8. Ve svém podání ze dne [datum] žalobkyně doplnila svátku skutková tvrzení a předložila další důkazy k jejich prokázání. Popsala, jakým způsobem byla navázána spolupráce mezi společností Marcus and [právnická osoba]. a žalovanou a dále uvedla, že zadávání úkolů ze strany žalované společnosti [Anonymizováno] and [právnická osoba]. probíhalo prostřednictvím telefonických hovorů nebo aplikace Whatsapp. Některé úkoly podle tvrzení žalobkyně zadávala společnosti Marcus and [právnická osoba]. rovněž společnost Clay a Partners a dále advokátní kancelář zastupující žalovanou. Ve svém podání ze dne [datum] dále žalovaná podrobně popisuje, s fyzickými či právnickými osobami společnost [Anonymizováno] and [právnická osoba]. jednala a jaké výsledky ve prospěch žalované těmito jednáními dosáhla při propagaci nanomasek a při budování pozitivního image žalované. Společnost [Anonymizováno] and [právnická osoba]. dále měla pro žalovanou upravovat její webové stránky a profil na síti Facebook. Společnost [Anonymizováno] and [právnická osoba]. měla dle tvrzení žalobkyně rovněž zajistit pro žalovanou billboardovou reklamní kampaň, spolupráci se společností Seznam, DHL a dalších. Dále na základě požadavků žalované měla zajišťovat společnost [Anonymizováno] and Art podporu vybraných politických subjektů v krajských volbách v roce 2020. K plnění úkolů měla společnost [Anonymizováno] and [právnická osoba]. využívat mimo jiné tzv. community management, což je řízení diskuzí a komentování na sociálních sítích a diskuzních fórech. Za tímto účelem byly vytvořeny falešné profily diskutujících, které se do různých diskuzí měly zapojovat s cílem propagace žalované nebo jejích zájmů. Dále měla společnost [Anonymizováno] and [právnická osoba]. pro žalovanou propagovat film GUMP – pes, který naučil lidi žít podporovaný žalovanou. Ke sporné faktuře číslo [hodnota] na částku [částka] uvedla žalobkyně, že se jedná o fakturu za marketingové a PR služby v měsících listopadu a prosinci 2020, a to v projektech „správa daní“, „a dost!“ v oblasti managementu webových stránek, což je uvedeno v timesheetech za měsíce listopad a prosinec 2020. Žalobkyně dále uvedla, že sporné faktury neuhrazené žalovanou byly zahrnuty do jejího účetnictví, včetně daňových přiznání pro účely odpočtu DPH a v této souvislosti navrhla, aby soud vyžádal u Finančního úřadu pro Plzeňský kraj od pověst odpověď na dotaz, zda žalovaná v kontrolním hlášením tyto faktury v rámci svého účetnictví vykázala.

9. Žalovaná zpochybnila, že by články sumarizované v příloze s názvem Monitoring médií byly vytvořeny společností [Anonymizováno] and [právnická osoba]. či žalobkyní, nebo že by se tyto společnosti jakkoliv na jejich tvorbě podílely a navrhla proto provedení důkazu výslechem autorů těchto článků.

10. Žalovaná činila sporným, že by přílohou jednotlivých faktur vystavovaných společností [Anonymizováno] and [právnická osoba]. jakož i faktur vystavených žalobkyni byly pracovní výkazy předložené žalobkyní v průběhu řízení. Toto své tvrzení pak prokazovala e-maily, kterými byly jednotlivé faktury zasílány, z nichž vyplývá, že přílohou těchto e-mailu je vždy toliko jeden soubor označený jako faktura a příslušné číslo.

11. Žalovaná v reakci nádob skutkových tvrzení a důkazních návrhů žalobkyně ve vztahu k předložené smlouvy o postoupení pohledávek a jejich příloh namítala, že žalobkyní nebyla jednak předložena příloha číslo [hodnota] obsahující ujednání o úplatě za postoupenou pohledávku a jednak činnosti fakturované fakturou číslo [hodnota] měly být dle předložených měsíčních výkazů poskytnuty rovněž společností [Anonymizováno] and [právnická osoba]., avšak tento výkaz a tedy ani tato pohledávka nebyla předmětem smlouvy o postoupení pohledávek.

12. Soud v řízení provedl důkazy jednak listinami předloženými účastníky řízení, jednak výslechy svědků a účastníků řízení a jednak znaleckým posudkem předloženým žalobkyní.

13. Soud provedl důkaz fakturami vystavenými žalobkyní. Neuhrazená faktura č. [hodnota] na částku [částka] byla vystavena za marketingové služby za měsíc listopad a prosinec 2020. Neuhrazená faktura č. [hodnota] na částku [částka] byla vystavená za doplatek za marketingové služby za měsíc červen 2020 až říjen 2020. Další faktury, dle shodných tvrzení účastníků uhrazené, byly vystaveny za přípravu a kódování landingpage pro e-shop WPA (faktura č. [hodnota]), za správu PPC kampaní a kredit na měsíc prosinec 2020 (faktura č. [hodnota]), za správu PPC kampaní a kredit na měsíc listopad 2020 (faktura č. [hodnota]), za OOH kampaně, včetně 5 % agenturního fee za měsíc říjen a listopad 2020 (faktura č. [hodnota]) a za správu PPC kampaní a kredit na měsíc říjen 2020.

14. K důkazu byla provedena listina označená jako „potvrzení zůstatku pohledávek“ opatřená v záhlaví datem [datum] a v zápatí datem [datum], v níž je uvedeno, že že žalovaná potvrzuje výši saldokonta žalobkyně, do něhož jsou zahrnuty 3 faktury, včetně faktury číslo [hodnota] znějící na částku [částka], která je předmětem žaloby.

15. V době před podáním žaloby probíhala komunikace mezi účastníky řízení prezentovaná e-mailovou zprávou ze dne [datum], v níž se žalobkyně obracela na právní zástupkyni žalované se rekapitulací služeb, která dle svých tvrzení žalobkyně žalované poskytla a sdělila právní zástupkyni žalované, že tyto služby dosud nebyly žalovanou zaplaceny. Žalovaná byla opakovaně vyzývána právní zástupkyni žalobkyně k úhradě dluhu, a to výzvami ze dne [datum] a [datum]. Na první z uvedených výzev reagovala žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně dopisem ze dne [datum], v němž uvedla, že předmětem smlouvy mezi účastníky řízení bylo poskytování PR služeb žalobkyně žalované v oblasti výroby osobních ochranných pomůcek, konkrétně filtračních masek. V tomto dopise dále zmiňuje právní zástupkyně žalované faktury, jejichž úhrada je předmětem podané žaloby a uvádí, že důvodem nezaplacení je skutečnost, že žalované dosud nebyly sděleny informace a předloženy důkazy prokazující zda a v jakém rozsahu bylo plnění, za které je fakturována odměna skutečně odvedeno a zda vůbec žalobkyni vzniklo právo na zaplacení odměny. Vyúčtování vyčíslení fakturovaných položek nebylo dle dopisu žalované ze dne [datum] nijak zdůvodněno a blíže specifikováno a tudíž fakturované položky nebylo možné objektivně posoudit ani ověřit jejich správnost. Za této situace dovozuje žalovaná, že žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení odměny, tedy na úhradu předmětných faktur. Obdobně se žalovaná vyjádřila i v reakci na druhou předžalobní výzvu žalobkyně v dopise ze dne [datum]. Žalovaná po celou dobu řízení nijak zásadně svou procesní obranu neměnila, jak tvrdila žalobkyně, a po celou dobu řízení setrvávala na tom, že služby poskytnuté žalobkyní žalované byly uhrazeny proplacením vystavených faktur a faktury neuhrazené byly vystaveny žalobkyní či jejím právním předchůdcem neoprávněně za služby, které žalobkyně ani její právní předchůdce žalované neposkytly.

16. K důkazu byla provedena smlouva o poskytování služeb v oblasti public relations a marketingu, respektive její návrh datovaný dnem [datum] a její dodatek č. [hodnota] z téhož dne, přičemž tyto listiny dle shodných tvrzeních účastníků nebyly nikdy podepsány. Jedná se tedy o návrh smlouvy mezi společností [Anonymizováno] and [právnická osoba]. a žalovanou, jejímž předmětem je poskytování služeb marketingové komunikace na území Velké Británie a dalších zemí týkající se projektu nanomasek. Návrh dodatku č. [hodnota] pak obsahuje ujednání o odměně, a to ve výši [částka] bez DPH měsíčně za PR aktivity, odměně ve výši [částka] měsíčně za PA – lobbingové aktivity a bonus ve výši 4,5 % z hodnoty uzavřených zakázek, v rámci kterých poskytne společnost [Anonymizováno] and [právnická osoba]., lobbingové aktivity a kde počet objednávek bude činit minimálně 1000 kusů. V čl. 5 návrhu dodatku č. [hodnota] je pak uvedeno, že se žalovaná coby klient zavazuje uhradit společnosti [Anonymizováno] and [právnická osoba]. zálohu ve výši 55 500 [právnická osoba] důkazu byla dále provedena e-mailová komunikace mezi společností Marcus and [právnická osoba]. a žalovanou ze dne [datum], v němž společnost Marcus and [právnická osoba]. navrhuje změnu marketingové strategie ve Velké Británii zároveň rekapituluje ujednání o odměně v měsíční paušální výši v částce celkem [částka].

17. Z faktur číslo [hodnota] a 201071 vystavených společností [Anonymizováno] and [právnická osoba]. a provedených důkazů bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno] and [právnická osoba]. vyfakturovala žalované za marketingové a PR služby částku celkem [částka], včetně DPH, přičemž v řízení nebylo sporným, že tyto faktury byly uhrazeny. K důkazu byly provedeny předložené Timesheety společnosti [Anonymizováno] and [právnická osoba]., v nichž jsou rozepsány jednotlivé činnosti této společnosti, jako klient označena žalovaná, hodinové sazby odpovídají částkám uvedeným v nepodepsaném písemném návrhu smlouvy mezi společností [Anonymizováno] and [právnická osoba]. a žalovanou. Součet částek za služby popsané v jednotlivých timesheetech je [částka]. Jeden z předložených timesheetů obsahuje i přehled činností za období od [datum] do [datum], tedy v období, kdy již měla služby žalované poskytovat podle svých tvrzení žalobkyně, a to na částku [částka], což odpovídá částce bez DPH na sporné faktuře č. [hodnota]. Dále byly žalobkyní předloženy a k důkazu provedeny detailní pracovní výkazy za období od [datum] do [datum]. Timesheety ani detailní pracovní výkazy nejsou očíslovány.

18. K důkazu byla provedena elektronická komunikace mezi účastníky řízení ze dne [datum]-[datum] týkající se jednotlivých faktur, v níž jednatel žalobkyně uvádí, že se na osobní schůzce dohodli účastníci řízení na úhradě sporné faktury 201217, ohledně sporné faktury číslo [hodnota] bude dopracován report poskytnutých činností pro 3 projekty, který bude následně zaslán žalované. Zprávou whatsappové komunikace ze dne [datum] uvádí jednatel žalované, že v e-mailu ze dne [datum] je uvedeno, co bylo řečeno na schůzce a žádá o slíbený report.

19. K důkazu byly provedeny listiny předložené žalobkyní a označené jako „monitoring médií za období [datum]-[datum]" v rozsahu 103 stran. V tomto monitoringu médiím je uveden seznam mediálních výpisů různých zpravodajských platforem, a to například [Anonymizováno], [právnická osoba] [Anonymizováno], [právnická osoba], Právo, Novinky.cz a další. Dále je součástí monitoringu médií kopie článků týkajících se v žalovaném a dále článku, které dle tvrzení žalobkyně se žalovanou souvisí. Dle tvrzení žalobkyně měly být všechny tyto články uvedené v monitoringu médií výsledkem činnosti společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] Art nebo žalobkyně.

20. K důkazu byla provedena e-mailová komunikace mezi žalovanou a společností [Anonymizováno] and [právnická osoba]. týkající se jejich spolupráce oblasti nanomasek. Dále byla k důkazu provedena komunikace mezi těmito subjekty prostřednictvím aplikace whatsapp, z níž vyplývá, že žalovaná jednala se zástupci společnosti kromě propagace nanomasek o spolupráci na akcích na propagaci filmu GUMP.

21. Z předložené elektronické komunikace mezi společností Marcus and [právnická osoba]. a právní zástupkyní žalované vyplývá, že spolu jednali o prezentaci výsledků trestního řízení vedeného proti či za účasti žalované. Nicméně nebyly předloženy důkazy, že se do této komunikace žalovaná prostřednictvím svých zaměstnanců či statutárních orgánů zapojovala a že by si v této souvislosti nějaké služby u společnost Marcus and [právnická osoba]. objednala, byť z e-mailů je zřejmé, že jí byly tyto zasílány v kopii.

22. Z elektronické komunikace vyplývá, že společnost [Anonymizováno] and [právnická osoba]. zajišťovala pro žalovanou mimo jiné virtuální profily na Facebooku, které se zapojovali do diskuzí na této platformě.

23. K důkazu byla předložena e-mailová komunikace týkající se přípravy článku ze strany společnosti [Anonymizováno] and [právnická osoba]. pro Hospodářské noviny o vydání zajišťovacích příkazů na žalovanou v rámci daňového řízení. V e-mailech uvádí zástupce společnosti, že popisuje texty otázek a odpovědí, které by se měli v předmětném článku objevit. tyt e-maily jsou datovány od [datum] do [datum] a článek týkající se této problematiky v Hospodářských novinách skutečně vyšel dne [datum] (článek č. [hodnota] v Monitoringu médií), nicméně jeho text je odlišný od textu otázek odpovědi v e-mailech [Anonymizováno] and Art. Z uvedených důkazů tedy nevyplývá, že by skutečně společnost Marcus and [právnická osoba]. jakýmkoliv způsobem zasáhla do znění článku, který v Hospodářských novinách dne [datum] vyšel.

24. Z další části předložené e-mailové komunikace mezi společností Marcus and [právnická osoba]. a žalovanou bylo prokázáno, že pro žalovanou připravovala či upravovala jejich internetové stránky, zajišťovala tisk propagačních letáků, billboardovou kampaní, spolupráci s projektem „a dost!“, tedy obecně marketingové a PR služby.

25. Žalobkyně dále předložila k důkazu přehled virtuálních tedy falešných profilů včetně textů příspěvků, které pod těmito falešnými profily vkládali do různých diskuzí. Z uvedených textu příspěvku vyplývá, že jsem jednalo o pozitivní ohlasy na politiky ODS a negativní ohlasy na kandidáta ČSSD Bernarda.

26. K důkazu byla provedena smlouva o postoupení pohledávek za rozpracované činnosti ze dne [datum] uzavřená mezi společností Marcus and [právnická osoba]. a žalobkyní, kterou byla na žalobkyni postoupena pohledávka ve výši [částka] za marketingové služby za měsíce červen až říjen 2020, které jsou blíže popsány v příloze této smlouvy. Přílohou smlouvy o postoupení pohledávek jsou pak měsíční pracovní výkazy, identické s pracovními výkazy již dříve žalobkyní v řízení předloženými a k důkazů provedenými. Ve smlouvě o postoupení pohledávek je uvedeno, že služby popsané v přílohách smlouvy o postoupení pohledávek byly částečně uhrazeny, a to v rozsahu částky [částka] bez DPH. Ze smlouvy samé ani z jejích příloh však není zřejmé, jaké služby byly uhrazeny zálohovou platbou ve výši [částka] bez DPH a jaké dosud uhrazeny nebyly. Smlouva o postoupení pohledávek byla zaslána právní zástupkyni žalobkyně právní zástupkyni žalované e-mailem dne [datum].

27. Soudem byl proveden účastnický výslech [jméno FO], společníka žalobkyně. Ten popsal způsob navázání vztahu mezi společností Marcus and [právnická osoba]. s žalovanou. K neuzavření smlouvy mezi žalovanou a společností [Anonymizováno] and [právnická osoba]. uvedl, že běžný postup zahrnoval v té době uzavření smlouvy v písemné podobě, avšak občas se od písemné formy uzavření smlouvy s klienty upustilo z důvodu časové tísně. Uvedl nicméně, že mu není znám přesný důvod, proč v tomto případě nebyla smlouva uzavřena v písemné podobě, byť připustil, že někteří vedoucí zaměstnanci společnosti [Anonymizováno] and [právnická osoba]. na něho tlačili, aby smlouva v písemné podobě uzavřena byla. Popsal dále způsob komunikace mezi společností [Anonymizováno] and [právnická osoba]. a žalovanou, jakým způsobem byly předávány podklady a jakým způsobem byly zpracovávány společností [Anonymizováno] and [právnická osoba]. Dále uvedl, že si každý pracovník vykonávající činnost pro žalovanou vedl evidenci hodin odpracovaných na jednotlivých projektech. Potvrdil, že tyto výkazy jednotlivých pracovníků, které sloužily pro fakturaci má společnost [Anonymizováno] and [právnická osoba]. k dispozici. Dále uvedl, že část činností pro žalovanou dělali externisté, tedy nikoliv zaměstnanci společnosti [Anonymizováno] and [právnická osoba]. Dále popsal jednotlivé projekty pro žalovanou a popis služeb, které byly žalované poskytnuty. Potvrdil ve své výpovědi rovněž, že ze strany společnosti Marcus and [právnická osoba]. byly použity uměle vytvořené virtuální facebookové profily neexistujících osob, a to mimo jiné pro účely podpory politických stran ODS ČSSD v rámci krajských voleb v roce 2020.

28. Žalobkyně předložila znalecký posudek zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], jehož úkolem bylo stanovit tržní obvyklou odměnu za služby poskytnutém žalované v letech 2020 a 2021. Znalec měl k dispozici podklady pro fakturace a elektronickou komunikaci, které v době zadání znaleckého posudku již byla součástí soudního spisu a byla provedeny k důkazu. Nad rámec těchto podkladů předložených žalobkyní uvedl znalec jako zdroje pro zpracování posudku internetové stránky Ministra spravedlnosti ČR, asociace public relations agentur, gemius.com a sociální sítě Facebook a dále ceníky inzerce sedmi médií. Výsledkem znaleckého zkoumání byl závěr, že tržní obvyklá odměna za služby poskytnuté zadavatelem posudku, tedy žalobkyní žalované v letech 2020 a 2021 stanovená komparativní metodou je [částka]. Přílohami znaleckého posudku jsou měsíční pracovní výkazy předložené v průběhu řízení žalobkyní, monitoring médií předložený žalobkyní, prezentace - report digitálních kampaní zpracovaný žalobkyní či společností [Anonymizováno] and [právnická osoba]., smlouva o poskytování služeb mezi společností Marcus and [právnická osoba]. jako objednatelem a společnosti [právnická osoba] jako zhotovitelem na správu sociálních sítě Facebook zahrnující úpravu profilu, vytváření příspěvků, community management pro období od [datum] do [datum].

29. Na ústním jednání dne [datum] byl vyslechnut jako účastník řízení jednatel žalobkyně [jméno FO]. Při svém výslechu popsal spolupráci se žalovanou a uvedl, že žalovaná byla s touto spoluprací spokojena. K důvodu, pro který nebyla mezi společností Marcus and [právnická osoba]. a žalovanou uzavřena smlouva v písemné podobě uvedl že, jak společnost [Anonymizováno] and [právnická osoba]. tak žalobkyně pracují na ne zcela standardních projektech, které vyžadují určitou míru důvěrnosti. V této souvislosti zmínil, že průběžné fakturace mají svůj význam, neboť, pokud se faktury hradí, znamená, že dohody mezi smluvními stranami platí. Uvedl, že samozřejmě na tyto činnosti neexistuje žádná smlouva, on sám by jako jednatel nebyl ochoten podepsat jakoukoliv smlouvu, která říká například, že jeden z projektů bude diskreditace nějaké politické strany. Takováto smlouva by byla nebezpečná, neboť by mohla v budoucnu jejího účastníka kompromitovat. Podle jeho výpovědi byly se žalovanou ujednány ceny, což je obvyklé a mezi účastníky fungovala v podstatě tzv. gentlemanská dohoda. Uvedl dále, že v minulosti fakturovali například prostřednictvím advokátní kancelář zastupující žalovanou, a to z důvodu, aby finální klient žalobkyně nebo jeho zaměstnanci nevěděli, na jakých projet projektech a co se na nich dělá. Uvedl, že žalobkyně nedělá ty „hezké věci", ale dělá věci, které nedělá nikdo jiný. Dále uvedl, že ceny byly mezi účastníky ujednány vždy ústně, a to předem, než započal jakýkoliv projekt. Nikdy takové ujednání není takzvaně na korunu ale vždy je to rámcově. V projednávané věci byla podle [adresa] ujednána cena mezi ním a jednatelem žalované panem [Anonymizováno]. Jednalo se částečně o sazbě hodinové a částečně o sazby podle splněné ho úkolu. Uvedl dále, že neexistoval nějaký ceník služeb, nicméně ceny za činnosti žalobkyně podle jeho výpovědi projednali se zástupcem žalované a tyto si odsouhlasili. [jméno FO] se rovněž vyjádřil k tomu, zda přílohou jednotlivých faktur byly i podklady pro jejich vystavením, k čemuž uvedl, že tomu tak nebylo, neboť by pak i účetní klienta věděli na jakých projektech se dělá. Proto to bylo podle jeho tvrzení ujednáno tak, že pan [jméno FO] jako zástupce žalované nebo kdokoliv z jejího vedení si mohl kdykoliv vyžádat podklady pro fakturaci a dále uvedl, že se domnívá, že tyto podklady zástupci žalované dostaly v momentě, kdy spolu řešili vyúčtování. Tyto podklady dle tvrzení [jméno FO] dostával jednatel žalované pane [Anonymizováno] v tištěné podobě právě z důvodů utajení těchto podkladů, aby neprocházely přes prostředky elektronické komunikace. Jednatel žalobkyně potvrdil, že na základě objednávky žalované zajišťovaly community management na sociálních sítích, v rámci kterého provozovaly negativním kampaň vůči ODS, když doslova uvedl, že „špinili ODS“, zároveň na objednávku žalované žalobkyně bodovala pozitivní profil lídryně ODS v této kampani. Popsal, jak taková kampaň funguje, že pracuje s uživatelskými profily smyšlených osob, která mají působit jako pravé a prostřednictvím těchto osob se snažili moderovat diskuzi na sociálních sítích, aby vyzněla podle zadání žalované. K činnostem žalobkyně a společnosti [Anonymizováno] and [právnická osoba]. týkajících se daňového řízení s žalovanou uvedl, že jejich úkolem bylo vytvářet pozitivní obraz žalované jako subjektu, vůči kterému byl nějaký komplot a zároveň budovat negativní konotace vůči druhé straně, kterou byla v této kauze Česká republika. Potvrdil předchozí tvrzením žalobkyně, že lidé, kteří pro žalobkyni pracují syna denní bázi evidují časy, které tráví na jednotlivých projektech. Tyto údaje se agregují do týdne a následně do měsíce a z toho se vytváří fakturace. Výstupy jednotlivých pracovníků tak procházejí přes jednatele žalobkyně, který je posoudí, zda jsou reálné. Tyto přehledy vytvářené jednotlivými pracovníky jsou vyhotoveny v programu Excel. Výsledné tabulky z přehledu činnosti předložené žalované tak byly sumářem údajů z jednotlivých dílčích tabulek vytvořených osobami pracujícími pro žalobkyni.

30. V řízení byl vyslechnut svědek [jméno FO], zaměstnanec žalované, který vypověděl že v souvislosti s předmětem řízení spolupracoval ze strany žalobkyně s panem [jméno FO] pro komunikaci s nějakým portálem a pro tuto spolupráci poskytovaly podle svědka zaměstnanci žalované podporu spočívající v psaní článků, překladů a dodávání různých podkladů jako například fotodokumentace. Úkolem svědka bylo zajistit zprovoznění e-shopu, na čemž měl právě s panem [jméno FO] spolupracovat. Projekt se týkal nanomasek vyráběných žalovanou.

31. Při svém výslechu během ústního jednání konaném dne [datum] uvedl znalec, že jedním z podkladů pro zpracování znaleckého posudku byly výkazy práce předložené mu žalobkyní, o niž dostal informaci, že rozsah těchto prací uvedených ve výkazech práce je mezi účastníky nesporný, přičemž měl dále k dispozici, whatsappovou komunikaci mezi účastníky řízení, z níž znalec nedospěl k závěru, že by rozsah prací byl žalovanou sporován. Znalec si učinil závěr o tom, že určité výstupy činnosti žalobkyně, například novinové články byly prokazatelně publikovány z přílohy znaleckého posudku č. [hodnota] označené jako PR report, jehož obsah je totožný s monitoringem médií předloženým žalobkyní datovaným [datum]. Podle znalce byly v příloze č. [hodnota] znaleckého posudku obsažené novinové články výsledkem činnosti žalobkyně, a to s odkazem na předloženou komunikaci mezi účastníky řízení, v níž podle znalce byla jednotlivá témata a konkrétní články mezi účastníky řízení projednávány. Obdobně se vyjádřil znalec k 8 televizních reportáží, ktré podle posudku žalobkyně zajistila pro žalovanou, kdy znalec opětovně vycházel z tvrzení žalobkyně a podle jeho názoru byla práce žalobkyně na těchto reportážích prokázána whatsappovou komunikací mezi účastníky řízení. Podle znalce vytvořila žalobkyně pro žalovanou 53 digitálních bannerů, tedy v podstatě elektronických reklamních ploch. Znalec uvedl, že mu nebylo možno v rámci zpracování znaleckého posudku zjistit, zda tyto reklamní bannery byly skutečně publikovány, a to s ohledem na časový odstup mezi jejich vytvořením žalobkyním a mezi dobou, kdy byl znalecký posudek zpracoval. Znalec, tedy v otázce existence těchto reklamních bannerů vyšel z reportů digitálních kampaním vytvořených žalobkyní, tedy v podstatě za tvrzení žalobkyně. K posouzení výše ceny obvyklé za služby žalobkyně poskytnutém dle jejích tvrzení žalované pak znalec uvedl, že vyšel z informacím od žalobkyně v rámci zadání znaleckého posudku, že hodinové sazby účtované žalobkyní žalované byly obdobné, jako hodinové sazby účtované žalobkyní jiným jejím klientům. Znalec uvedl, že ověřoval existenci facebookových příspěvků na profilu žalované a zjistil, že se tam skutečně některé z příspěvků vytvořených pomocí falešných profilů žalobkyně nacházejí a tyto jsou vyznačeny v příloze č. [hodnota] znaleckého posudku jako "ukázka z FB stránky WPA". Další příspěvky na facebookové stránce žalované zaslal znalec soudu v rámci svého podání ze dne [datum]. Znalec uvedl, že časovou náročnost činností žalobkyně pro žalovanou vypočetl na základě simulace jednotlivých výstupů, které žalobkyně vydává za své a kontroloval je podle žalobkyní předložených timesheetů, přičemž dospěl k závěru že časová náročnost jednotlivých činností je odpovídající jejich výsledku.

32. Soud na ústním jednání dne [datum] poučil žalobkyni, že v řízení nebyla prokázána výše ceny ujednané za činnosti prováděné žalobkyní pro žalovanou, avšak nárok žalobkyně může být posuzován jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně byla proto vyzvána postupem podle § 118a odst. 2 o.s.ř., aby případně doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání výše takového bezdůvodného obohacení. Žalobkyně se k tomuto poučení vyjádřila svým podáním ze dne [datum], v němž jednak prezentovala svůj názor, že rozsah služeb poskytovaných žalobkyní žalovanou byl v řízení prokázán, jednak zrekapitulovala vznik a průběh smluvního vztahu mezi účastníky řízení mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, vyjádřila se k výši odměny, která měla být ujednána, zrekapitulovala rozsah prací, která dle tvrzení žalobkyně pro žalovanou vykonala a pokud jde o výše bezdůvodného obohacení, odkázala na závěry znaleckého posudku.

33. Žalobkyně ke svému podání ze dne [datum] přiložila další listinné důkazy, a to e-mailovou komunikaci mezi společností [Anonymizováno] and [právnická osoba]. a s žalovanou, a to e-mail ze dne [datum], jehož přílohou měla být zálohová faktura vystavená společností Marcus and [právnická osoba]., e-mail ze dne [datum], v němž je zachycena žádost jednatele žalované, aby faktura byla předělána na jinou firmu, přičemž se jedná o fakturu číslo [hodnota]-100089, která není předmětem řízení a e-mail ze dne [datum] obsahující přehled faktur, o jejichž úhradě účastníci řízení jednaly. Dále předložila žalobkyně faktury vystavené třetí osobou, společností [právnická osoba] společnosti Marcus and [právnická osoba]., za community managment a úpravu internetových stránek týkajících nanorespirátorů vyráběných žalovanou, což vyplývá z obsahu těchto faktur. Byla také předložena smlouva mezi společností Marcus and Art a společnosti [právnická osoba], o poskytování služeb., z níž však výslovně nevyplývá, že by se mělo jednat o služby jejichž koncovým příjemcem bude žalovaná. Kromě toho text této smlouvy předložené žalobkyní neobsahuje podpisy smluvních stran.

34. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím závěrům o zjištěném skutkovém stavu věci.

35. Listinu označenou jako „potvrzení zůstatku pohledávek“, v níž je uvedeno, že žalovaná souhlasí s výší saldokonta žalobkyně ke dni [datum], jehož součástí je i pohledávka z faktury číslo [hodnota] ve výši 1 586 [adresa] Kč, která je předmětem žaloby, soud nepovažuje za uznání dluhu, neboť v této listině chybí náležitosti uznání dluhu podle § 2053 občanského zákoníku, a to jednak důvod vzniku dluhu a zejména výslovné prohlášení dlužníka o jeho uznání. Pojem saldokonto označuje účetní knihu pohledávek a dluhů jakožto pomocnou účetní knihu, která obsahuje jednotlivé účty pro dodavatele či odběratele podnikatele. V saldokontu jsou tedy zahrnuty podnikatelem evidované závazky či pohledávky vůči jiným subjektům vedené v jeho účetnictví. Samotná evidence určitého závazku či pohledávky v účetnictví podnikatele však sama o sobě neznamená, že je taková pohledávka či závazek nesporný. Jednatel žalované se k této listině vyjádřil v rámci svého účastnického výslechu konaného dne [datum], při kterém uvedl že zástupci žalobkyně na jednání předložili jemu coby jednateli žalované tuto listinu v souvislosti s řešením výkazů činností žalobkyně pro žalovanou. Jednatel žalované potvrdil, že listinu podepsal jako potvrzení, že faktury na ní uvedené žalovaná eviduje ve svém účetnictví, avšak vůlí žalované nebylo dluh uznat, neboť, jak vyplynulo i z účastnické výpovědí jednatele žalované, po podpisu této listiny měla žalobkyně žalované dodat výkaz skutečně provedených prací, což následně žalobkyně učinila, byť dle tvrzení žalované toto další vysvětlení nevedlo žalovanou k závěru, že by fakturované částky byly nároky oprávněnými. Soud tak dospěl k závěru, že podpisem listiny, z níž žalobkyně dovozuje uznání dluhu ze strany žalované neměla žalovaná v úmyslu uznat dluh fakturovaný uvedenými fakturami, ale pouze potvrdila přijetí těchto faktur a jejich zařazení do účetnictví žalované. Následky předvídané ustanovením § 2053 občanského zákoníku tak na základě podpisu této listiny nenastaly.

36. Úhradou některých faktur vystavených žalobkyní nebylo prokázáno, že by žalovaná uznala poskytnutí plnění fakturované spornou fakturou č. [hodnota], protože předmětem této faktury jsou marketingové služby za listopad a prosinec roku 2020, což je předmět plnění, který se liší od plnění uvedeného na zbývajících uhrazených fakturách, takže není možné z kontextu textů na fakturách dovodit, že by toto plnění poskytnuto skutečně bylo.

37. Návrh na doplnění dokazování dotazem u příslušného finančního úřadu, zda žalovaná sporné faktury zahrnula do svého účetnictví a daňového přiznání soud zamítl, neboť žalovaná potvrdila, že tyto faktury byly zahrnuty do jejího účetnictví, takže logicky musely být i součástí daňových přiznání. Zahrnutí faktury do účetnictví samo o sobě není důkazem o její oprávněnosti. Faktura je účetní dokument, který slouží jako důkaz o splatnosti vyúčtovaných pohledávek, ale neprokazuje automaticky, že smluvní vztah mezi stranami skutečně existuje nebo že plnění bylo poskytnuto. Nejvyšší soud České republiky k otázce použití faktury (daňového dokladu) jako důkazu o poskytnutí plnění ve svém usnesení ze dne [datum], vydaném pod sp. zn. [spisová značka], konstatoval, že „faktura jako účetní doklad není sama o sobě důkazem o smluvním vztahu mezi účastníky.“ Uvedený závěr Nejvyššího soudu lze přitom vnímat jako nadále validní, jak potvrdil např. Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku ze dne [datum], vydaném pod č.j. [spisová značka]. V tomto rozhodnutí Vrchní soud konstatoval ve vztahu k prokazování plnění, že „faktury nejsou důkazem o založení (vzniku) smluvního vztahu v den jejího vystavení, nýbrž jako účetní doklady jsou maximálně důkazem o splatnosti jimi vyúčtovaných pohledávek, které však mají právní důvod ve smlouvě, nikoliv ve faktuře.“ 38. Částky uvedené na jednotlivých měsíčních pracovních výkazech za období od [datum] do [datum] činí ve svém součtu celkem [částka], což je částka zahrnující jednak částku [částka] fakturovanou fakturou společnosti Marcus and [právnická osoba]. č. [hodnota] a jednak částku postoupenou žalobkyni, vše bez připočtení příslušné DPH. V tomto směru předložené listinné důkazy korespondují se tvrzeními žalobkyně. Nadále však zůstává sporným a neprokázaným, kdy byly předmětné měsíční pracovní výkazy vytvořeny, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by jednotlivé měsíční pracovní výkazy byly přílohami faktur vystavených, ať už společností Marcus and [právnická osoba]. nebo žalobkyní žalované. Je tak důvodná námitka uplatněná žalovanou, že není vyloučeno, že tyto podklady pro fakturaci byly ve skutečnosti vytvořeny až následně po vystavení faktur, a to pro uspokojení požadavků žalované k prokázání činnost žalobkyně a jejího právního předchůdce. Jako takové pak tyto výkazy postrádají reálnou vypovídací hodnotu, neboť nelze mít za to, že by byly vytvářeny průběžně a o pravdivosti činností a jejich hodinovém rozsahu ve výkazech uvedených lze mít pochybnosti. Na druhou stranu soud nemůže dát zapravdu žalované v tom smyslu, že o účelovosti měsíčních pracovních výkazů vypovídá skutečnost, že součet částek na nich uvedených odpovídá výši fakturovaných částek bez DPH. Vzhledem k tomu, že žalovaná uhradila společnosti [Anonymizováno] and [právnická osoba]. částku [částka] a částka [částka] byla postoupena žalobkyni je jenom logické, že podklady, které dle tvrzení žalobkyně byly použity při tvorbě faktur odpovídají právě těmto částkám. To nicméně nevyvrací pochybnosti výše uvedené ohledně autentičnosti tvorby měsíčních pracovních výkazů a tím jejich důkazní hodnoty.

39. V řízení nebyl proveden důkaz svědeckými výpověďmi autorů článků, o nichž tvrdí žalobkyně, že byly vytvořeny za součinnosti její či společnosti Marcus and [právnická osoba]. a jejichž výslech byl navržen v podání žalované ze dne [datum], protože žalovaná na ústním jednání konaném dne [datum] uvedla, že není schopna upřesnit generálie těchto svědků tak, aby mohli být soudem předvolání.

40. Ze závěrů znaleckého posudku nemá rovněž soud za prokázané tvrzení žalobkyně ohledně rozsahu činností prováděných žalobkyní pro žalovanou. Znalec vyšel při zpracování svého posudku převážně z tvrzení žalobkyně a tímto posudkem nebylo prokázáno, že by zveřejnění článků, televizní reportáže, reklamní bannery ani příspěvky na facebooku byly v žalobkyní tvrzeném rozsahu vůbec realizovány (v případě reklamních bannerů, jejichž existenci zpětně není možné podle znalce ověřit) či byly realizovány v tvrzeném rozsahu (články a televizní reportáže mohly vzniknout bez přičinění žalobkyně). Pokud jde o falešné facebookové profily, předložila žalobkyně tabulku obsahující tyto profily včetně jmen smyšlených osob k důkazu. Jména v této tabulce pak ne ve všech případech korespondují se jmény osob, reagujících na příspěvky na facebookovém profilu žalované, které předložil soudu znalec v rámci svého podání ze dne [datum]. Totéž platí o komentářích pod články v internetových médiích, které byly označeny znalcem v přílohách znaleckého posudku. V některých se objevuje jméno totožné se jménem z tabulky falešných profilů (např. [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]), ale u některých příspěvků označených znalcem jako výsledek práce žalobkyně je uvedeno jméno, které se v tabulce falešných profilů nevyskytuje. Souhrnně soud konstatuje, že předložený znalecký posudek neprokazuje rozsah prací, které byly žalobkyní pro žalovanou provedeny ani jejich časovou náročnost. Pokud znalec uvedl, že si provedl jakousi simulaci časové náročnosti jednotlivých prací ve vztahu k žalobkyní prezentovaným výstupům, které měly být výsledkem její činnosti, pak nelze odhlédnout od výsledků dokazování, podle něhož nebylo prokázáno, že by žalobkyně skutečně zajistila pro žalovanou činnosti v rozsahu jí tvrzeném, takže znalec vycházel při své činnosti převážně z nijak neprokázaných tvrzení žalobkyně. Znalec přehlédl i to, že služby pro žalovanou poskytovaly postupně dva různé subjekty a nijak tuto skutečnost ve svém znaleckém posudku nezohledňuje.

41. Ze zjištění o skutkovém stavu věci dovodil soud následující právní hodnocení uplatněného nároku.

42. Uplatněný nárok sestává ze dvou částí, a to jednak z částky [částka] jako odměny za služby, které měla žalované poskytnout společnost Marcus and [právnická osoba]. a dále z částky [částka] jako odměny za služby, které měla žalované poskytnout žalobkyně. V řízení bylo nesporným, že mezi žalovanou a společností Marcus and [právnická osoba]. nebyla uzavřena písemná smlouva, nicméně soud má za prokázané, že mezi těmito subjekty existovala smlouva v ústní či konkludentní podobě, jejíž obsah však v řízení nebyl prokázán. Podle tvrzení žalobkyně byla mezi společností Marcus and [právnická osoba]. a žalovanou uzavřena dohoda o odměně za činnost jednotlivých profesí od částky [částka] za hodinu po [částka] za hodinu, avšak uzavření takové smlouvy v řízení prokázáno nebylo. Naopak bylo prokázáno, že společností Marcus and [právnická osoba]. byl předložen návrh smlouvy spolu s jejím dodatkem upravujícím výši odměny na částku [částka] bez DPH měsíčně za PR aktivity, odměně ve výši [částka] měsíčně, avšak tato odměna se vztahovala jen na propagaci nanomasek na území Velké Británie a ne na další služby poskytované společností Marcus and [právnická osoba]. Podle žalobních tvrzení byly služby společností Marcus and [právnická osoba]. žalované poskytovány od června do října roku 2020, tedy po dobu pěti měsíců, za něž by činila odměna podle předloženého návrhu písemné smlouvy [částka]. S připočtením částky [částka] by tak odměna činila [částka], tedy přibližně [částka]. Společnost Marcus and [právnická osoba]. žalované vystavila nejméně dvě faktury, a to fakturu č. [hodnota] na částku [částka], tedy podle tehdejšího směnného kurzu [částka] včetně DPH a zálohovou fakturu č. [hodnota] na částku [částka] včetně DPH. Tyto faktury v souhrnné výši [částka] byly žalovanou uhrazeny.

43. Nelze dojít ani k závěru, že neuzavření písemné smlouvy mezi společností Marcus and [právnická osoba]. a žalovanou bylo vinou žalované, neboť [jméno FO] ve své výpovědi před soudem uvedl, že jeho snahou bylo písemnou smlouvu uzavřít, avšak za důvodnou časové tísni se tak nestalo, přestože bylo k jejímu uzavření v písemné formě vyzýván jinými zaměstnanci společnosti Marcus and [právnická osoba]., zatímco jednatel žalobkyně [adresa] uvedl, že uzavření písemné smlouvy mezi společností Marcus and [právnická osoba]. a žalovanou nebylo nikdy v plánu, a to z důvodu ochrany žalované před možnou kompromitací. Soud má tedy za to, že vůlí účastníků řízení ani právního předchůdce žalobkyně nebylo uzavřít písemnou smlouvu. Za těchto okolností tedy bylo na žalobkyni, aby prokázala, jaký byl obsah ústních a konkludentních smluvních ujednání mezi účastníky řízení či mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou. Žalobkyně důkazní břemeno v této otázce neunesla, takže sice má soud za prokázané, že nějaká smlouva mezi žalovanou společností Marcus and [právnická osoba]. a následně mezi žalovanou žalobkyní uzavřena byla, avšak v řízení nebyl prokázán její obsah, což lze z procesního hlediska klást k tíži žalobkyně.

44. Situace, kdy nebylo prokázáno, jaký byl obsah smlouvy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou ani obsah smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou bylo možno na uplatněný nárok pohlížet jako na nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v řízení předložila dostatečná tvrzení ohledně činností, které společnost Marcus and [právnická osoba]. či žalobkyně pro žalovanou vykonala. Tato tvrzení však nebyla prokázána. Žalobkyně učinila součástí žalobních tvrzení údaje uvedené v jednotlivých timesheetech, označených jako "měsíční pracovní výkazy" a monitoring report, a to ve svém v doplnění skutkových tvrzení ze dne [datum]. Tyto listiny pak nemohou zároveň být důkazy o rozsahu služeb poskytnutých žalované, protože není přípustná situace, aby určité tvrzení bylo samo o sobě svým vlastním důkazem. Kromě timesheetů předložila žalobkyně "detailní pracovní výkaz" za období od [datum] do [datum], v němž je uveden rozsah hodin, které měly připadat na jednotlivé činnosti. Pouhým předloženým výčtů odpracovaných hodin však nelze prokázat, že tato činnost byla žalobkyní či její právní předchůdkyní skutečně vykonána ani není jisté, zda tyto výkazy vznikaly v době, kdy tyto činnosti skutečně vykonány byly, nebo byly vytvořeny žalobkyní uměle, ať už v reakci na žádost žalované o vykázání fakturovaných prací, či jako podklad pro soudní řízení. Jednatel žalobkyně tvrdil, že podkladem pro měsíční pracovní výkazy byly tabulky zpracovávané jednotlivými zaměstnanci či dalšími osobami pracujícími pro žalobkyni, avšak tyto listiny nebyly předloženy ani označeny k důkazu stejně jako nebyly navrženy žádné důkazy prokazující reálně vykonávané činnosti pro žalovanou ve formě práce zaměstnanců žalobkyně, jejího právního předchůdce nebo jimi angažovaných třetích osob. Žalobkyně předložila celou řadu listin, které zachycovaly určité výstupy, o nichž žalobkyně tvrdí, že byly výsledkem její činnosti. V řízení však nebylo prokázáno, že by články či jiné mediální výstupy obsažené v seznamu označeném jako monitoring médií byly skutečně výsledkem činnosti žalobkyně či společnosti Marcus and [právnická osoba]. Časová souvislost mezi obsahem elektronické komunikace mezi účastníků řízení a vydáním jednoho článku v Hospodářských novinách sice napovídá, že se společnost Marcus and Art mohla na obsahu tohoto článku podílet či alespoň jeho budoucí obsah s jednatelem žalované konzultovat, avšak její zapojení do procesu vzniku článku se jeví jako pouze okrajové. Stejně tak nebyl prokázán rozsah činnosti právního předchůdce žalobkyně ani žalobkyně v případě tzv. komunity managementu tedy využívání virtuálních profilů v internetových diskuzích. V řízení sice bylo prokázáno, že tyto profily vytvořeny byly a že se do diskuzí zapojily, ale nebyl prokázán celkový rozsah prací na této činnosti strávených.

45. Nad rámec toho má soud za to, že činnost spočívající v moderování diskuzí či podpora osoby, služby nebo výrobku za pomoci v podstatě falešných profilů internetových uživatelů je činnost nemravná, jedná se o podnikání nepoctivé a takovému jednání by neměla být ze strany soudu poskytnuta právní ochrana. Zasílání příspěvku pod smyšlenou identitou samo o sobě nijak nemravné není, ale komerční využití takové smyšlené identity je zneužitím práva. V projednávané věci sloužily falešné profily smyšlených fyzických osob žalobkyni jednak k ovlivnění volebních výsledků do krajských voleb a jednak jako propagace výrobků žalované. Měly navodit dojem, že určitá existující osoba má s daným výrobkem určitou zkušenost a na základě té jej doporučuje. Ve skutečnosti se ale jednalo o lživou informaci, protože smyšlená osoba žádnou zkušenost s výrobkem mít nemůže a uvádí tedy reálně uživatele konkrétní sociální sítě v omyl. Obdobně v případě politické kampaně měli falešné profily vytvářet dojem existence veřejného mínění, ať už pozitivního či negativního, vůči některému z politických kandidátů, ačkoli takový názor u veřejnosti vůbec nemusí existovat a je prezentován pouze těmito smyšlenými osobami. Jedná se tedy o jednání manipulativní, které je tím pádem nemorální a nepoctivé a podle § 6 odst. 2, občanského zákoníku nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání včetně přijetí finančního plnění za takové jednání.

46. Ani ze závěrů znaleckého posudku předloženého žalobkyní nelze mít za prokázaný rozsah prací vykonaných pro žalovanou, neboť znalec při oceňování těchto prací vycházel toliko z tvrzení žalobkyně, aby si v rámci zpracování svého znaleckého posudku ověřil, že některé výstupy označené žalobkyní jako dílo její či díla společnosti Marcus and [právnická osoba]. skutečně existují, nezjistil celkový rozsah reálných reálně provedených činností ani celkový rozsah reálných výstupů, které byli předmětem následné fakturace ze strany společnosti Marcus and [právnická osoba]. a žalobkyně. Žalobkyně v řízení ani nekonkretizovala, jaké přesně činnosti z celkového rozsahu prací popsaných v měsíčních pracovních výkazech za období, kdy služby žalované poskytovala společnost Marcus and [právnická osoba]. byly uhrazeny vystavenou zálohovou fakturou, jaké byly zahrnuty do faktury č. [hodnota] a jaké byly fakturovány spornou fakturou vystavenou již za období, kdy služby poskytovala žalobkyně.

47. Pokud pak jde o nárok z faktury vystavené na částku [částka] bez DPH, pak zde platí v podstatě stejná argumentace jako k faktuře vystavené za činnosti společnosti Marcus and [právnická osoba]., když žalobkyní bylo toliko tvrzeno, jaké činnosti byly fakturovány, ale nebylo prokázáno, že tyto byly skutečně provedeny.

48. Faktury vystavené společností [právnická osoba] společnosti Marcus and [právnická osoba]. za činnosti vykonávané v konečném důsledku pro žalovanou nebyly vystaveny za marketingové služby, za které byla naopak vystavena sporná faktura č. [hodnota]. Jejím předmětem tedy tyto služby zjevně nebyly.

49. Každá procesní strana je povinna tvrdit a prokázat skutkové okolnosti, které vyplývají z právní normy, z níž daná procesní strana uplatňuje svůj nárok či námitky. Pokud procesní strana skutkové okolnosti z pro ni příznivé právní normy neprokáže, nemůže v soudním řízení uspět.

50. Skutečnost, zda žalobkyně uhradila společnosti Marcus and [právnická osoba]. cenu v za postoupení pohledávek či nikoliv nepovažuje soud za podstatnou pro rozhodnutí ve věci, neboť postoupení pohledávek nebylo mezi smluvními stranami této smlouvy sjednáno s odkládací podmínkou spočívající v úhradě ceny za postoupení. I v případě, kdyby cena za postoupení pohledávek uhrazena nebyla tak k jejich postoupení na žalobkyni dle předložené smlouvy došlo.

51. Žalovaná v řízení sice zpochybňovala kvalitu služeb žalobkyně, ale vadné plnění ze strany žalobkyně včetně konkretizace nároku z takového vadného plnění nenamítla, takže se touto částí procesní obrany žalované soud nemohl podrobněji zabývat.

52. Za stavu, kdy v řízení byl celkový rozsah prací sporný bylo na žalobkyni, aby prokázala, jaké práce pro žalovanou vykonala. Odlišná situace by nastala v případě, že by žalovaná žalobkyni za celou dobu jejich spolupráce neuhradila ničeho, protože soud má za prokázané, že nějaké práce žalobkyně a její právní předchůdce pro žalovanou vykonaly. Protože ale žalovaná za tyto práce nemalé částky žalobkyni i jejímu právnímu předchůdci uhradila, bylo na žalobkyni, aby prokázala, jaké práce uhrazeny byly a jaké ne a že tyto neuhrazené práce byly skutečně vykonány. Pokud v této otázce neunesla žalobkyně důkazní břemeno, nemohla být v řízení úspěšná.

53. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná, která měla ve věci plný úspěch, má vůči žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze šestnácti úkonů právní služby po [částka] (tj. [částka]) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], vyjádření žalované k žádosti soudu ze dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum], vyjádření k doplnění skutkových tvrzení a návrhů na dokazování žalobkyně ze dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum], sdělení žalované na žádost soudu ze dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum], sdělení žalované na žádost soudu ze dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum], vyjádření žalované k návrhu žalobce na doplnění dokazování ze dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum], patnácti režijních paušálů po [částka] a jednom režijním paušálu za [částka] dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., hotových výdajů za cestovné ve výši [částka], náhrada za promeškaný čas ve výši [částka] a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka]. Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka [částka]. Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

54. O nákladech státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1, o.s.ř. podle úspěchu účastníků ve věci. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení úspěšná v celém rozsahu, uložil soud povinnost nahradit náklady řízení vzniklé státu žalobkyni. Náklady řízení na straně státu přitom sestávají z odměny a náhrady hotových výdajů znalce [tituly před jménem] [jméno FO], které byly celkem přiznány a uhrazeny ve výši [částka]. Soud tak uložil žalovanému povinnost uhradit náklady státu ve výši [částka].

Poučení