Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

18 C 296/2022 - 137

Rozhodnuto 2024-01-10

Citované zákony (1)

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Němečkovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupena [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokátkou [Adresa zainteresované osoby 1/0] proti žalovaným: 1) [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] 2) [Jméno zainteresované osoby 3/0][Datum narození zainteresované osoby 3/0] [Adresa zainteresované osoby 3/0] oba zastoupeni [Jméno zástupce zainteresované osoby 3/0] advokátem [Adresa zainteresované osoby 4/0] o zaplacení částky 1 065 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobkyně v té části, kde se domáhala, aby soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 10% p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokátky [Adresa zainteresované osoby 1/0], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Žalobkyně se svým návrhem z [datum] domáhala, aby soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanými dne [datum] kupní smlouvu č. [Anonymizováno], na základě které mělo dojít k převodu bytové jednotky č. [Anonymizováno] nacházející se v nemovitosti č.p. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [Anonymizováno] na společných částech budovy a pozemku a rovněž tak spoluvlastnického podílu o velikosti [Anonymizováno] na nebytové jednotce č. [Anonymizováno] – garáž, se kterým mělo být spojeno právo užívání garážového stání č. [hodnota] a č. [hodnota] (dále jen „nemovitost“ nebo „předmětné nemovitosti“). Nemovitost žalobkyně vyhledala na webovém serveru Sreality, pod kterým byl veden inzerát pod [Anonymizováno]. Inzerentem uvedeného inzerátu byla společnost [Anonymizováno] [právnická osoba] [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „realitní kancelář“). Žalobkyně řádně dle uzavřené smlouvy uhradila prostřednictvím úschovního účtu realitní kanceláře kupní cenu nemovitostí ve výši [částka] poníženou o provizi realitní kanceláře ve výši [částka]. Reálně tak byla žalovaným z úschovy účtu vyplacena částka [částka]. Dle čl. III. odst.1 kupní smlouvy bylo sjednáno, že kupní cena za spoluvlastnický podíl na nebytovém prostoru č. [Anonymizováno] je ve výši [částka]. Na základě uvedené kupní smlouvy byl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, a to dne [datum] pod sp.zn. [Anonymizováno]. Dne [datum] došlo k fyzickému předání předmětných nemovitostí, přičemž fyzicky byla ze strany žalovaných předána žalobkyni i dvě parkovací garážová stání, konkrétně č. [hodnota] a [Anonymizováno] včetně dvou přístupových klíčů k parkovací garáži. Žalobkyně počátkem srpna 2021 obdržela od výboru Společenství vlastníků [adresa], IČ [IČO] (dále jen „SVJ“) informaci, že vlastní pouze takový podíl na společných částech nebytového prostoru, který ji opravňuje v rozporu s tím, co bylo uvedeno v inzerátu realitní kanceláře a v kupní smlouvě a v předávacím protokolu k užívání pouze jednoho garážového stání. Následně předsedkyně výboru SVJ, paní [jméno FO], předala žalobkyni kontakt na dosavadní vlastníky spoluvlastnického podílu na nebytovém prostoru za účelem řešení vzniklé situace, když tímto byli pan [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], kteří měli uvedený spoluvlastnický podíl opravňující k užívání jednoho garážového stání v SJM. Žalobkyně dne [datum] kontaktovala formou SMS dosavadního vlastníka spoluvlastnického podílu na nebytovém prostoru, konkrétně paní [jméno FO], která žalobkyni nabídla k odkupu podíl na nebytovém prostoru č. [Anonymizováno], se kterým je spojeno právo užívání jednoho parkovacího garážového stání. Dosavadní vlastník spoluvlastnického podílu na nebytovém prostoru popsal žalobkyni situaci, ke které došlo v roce 2010, kdy prodával dosavadní vlastník spoluvlastnického podílu na nebytovém prostoru bytovou jednotku, parkovací garážová stání a jedno venkovní stání, kdy kupujícími byli žalovaní. Katastrální úřad udělal chybu v zápisu do listiny vlastnictví a jedno parkovací garážové stání nepřevedl na žalované. Žalovaní neinformovali katastrální úřad o této chybě a nenechali se zapsat jako noví majitelé. Žalobkyně se na základě zjištěných skutečností opakovaně telefonicky obracela na realitní kancelář s tím, aby věc byla uvedena do požadovaného stavu a aby realitní kancelář zajistila nápravu, realitní kancelář žalobkyni sdělila, že úmyslem dosavadního vlastníka spoluvlastnického podílu na nebytovém prostoru bylo převést na žalované takový spoluvlastnický podíl na nebytovém prostoru, se kterým je spojeno právo užívání dvou parkovacích garážových stání, nikoli právo užívat jedno garážové stání, k čemuž však reálně nedošlo. Právní zástupce realitní kanceláře dále žalobkyni doporučil kontaktovat dosavadního vlastníka spoluvlastnického podílu a s ním věc vyřešit. Následně došlo k uzavření kupní smlouvy mezi žalobkyní a manželi [jméno FO] týkající se spoluvlastnického podílu opravňující užívání jednoho garážového stání. Žalobkyně se vůči žalovaným domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka], neboť dle kupní smlouvy část kupní ceny ve výši [částka] se vztahuje k takovému spoluvlastnickému podílu na nebytovém prostoru, se kterým má být spojeno právo užívání dvou parkovacích garážových stání, nikoli pouze jednoho. Dále se žalobkyně domáhá vůči žalovaným úhrady smluvní pokuty ve výši [částka] představující 5 % z kupní ceny, neboť žalobkyně na základě řešení předmětného problému zjistila, že po uplynutí lhůty stanovené v kupní smlouvě došlo k porušení smluvní povinnosti žalovaných, neboť v rozporu s kupní smlouvou nedošlo k výmazu zástavního práva váznoucího na nemovitostí převáděné kupní smlouvou, které bylo zřízeno ve prospěch [právnická osoba]. Žalobkyně se rovněž domáhá úhrady smluvní pokuty ve výši 2 x [částka] za porušení smluvní povinnosti ze strany žalovaných uvedené v čl. VII. bod 6 kupní smlouvy týkající se uvedení nepravdivých údajů v předmětu koupě – nemožnost užívání dvou parkovacích stání a rovněž tak že na nebytovém prostoru s právem užívání jednoho parkovacího stání jako předmětu převodu váznou dluhy vůči SVJ v podobě neuhrazených poplatků za správu a užívání. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Poukázali na skutečnost, že žalobkyně měla za to, že s daným spoluvlastnickým podílem jsou spjatá dvě garážová stání, nicméně se spoluvlastnickým podílem je vázáno pouze jedno garážové stání tak, jak vyplývá i z výpisu z katastru nemovitostí. Žalobkyně po tomto zjištění kontaktovala vlastníky spoluvlastnického podílu o velikosti [Anonymizováno] na nebytové jednotce č. [Anonymizováno] – manžele [jméno FO] - a uzavřela s nimi kupní smlouvu, na základě které jí byl převeden spoluvlastnický podíl na druhé garážové stání za částku [částka]. Žalovaní poukázali na skutečnost, že je nutné oddělit spoluvlastnický podíl a garážové stání. Poukázali na skutečnost, že předmětem převodu je spoluvlastnický podíl, s nímž je spojeno právo užívání garážového stání, kdy předmětem koupě nebylo garážové stání, ale byl to převod spoluvlastnického podílu, který byl řádně převeden tak, jak bylo v kupní smlouvě specifikováno a na straně žalovaných tak nemohlo dojít k bezdůvodnému obohacení. Rovněž uvedli, že žalobkyně kupovala byt prostřednictvím realitní kanceláře a kupní smlouva byla zpracována advokátem a žalobkyně tak měla možnost skutečnosti uvedené v kupní smlouvě si ověřit jak u zprostředkovatele z oboru realit, tak i u daného advokáta a rovněž tak údaji uvedenými v katastru nemovitostí, když z prohlášení vlastníka je zřejmé, že spoluvlastnický podíl na společných částech budovy v rozsahu [Anonymizováno] odpovídá možnosti užívat jedno garážové stání. Žalovaní rovněž uvedli, že bezdůvodné obohacení na straně žalovaných nevzniklo, a i v případě, pokud by byla žaloba podána důvodně, nejednalo by se o bezdůvodné obohacení, neboť bezdůvodné obohacení má pouze subsidiární charakter a subsidiární je právě kupříkladu vůči nárokům ze smluv tak, jak judikoval i Nejvyšší soud s tím, že tam, kde právní důvod existuje, není splněna jedna ze základních podmínek vzniku bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 o.z. Rovněž uvedli, že kupní smlouva mezi účastníky je stále platná, když nároky z bezdůvodného obohacení a nároky vyplývající ze smluv se vzájemně vylučují. Spoluvlastnický podíl byl řádně převeden na žalobkyni, když posléze bylo zjištěno, že nevykazuje vlastnosti deklarované ve smlouvě a bylo by tak možné uplatnit nároky z vadného plnění, což však žalobkyně neučinila. Dále poukázali i na skutečnost, že žalobkyně spoluvlastnický podíl na nebytovém prostoru opravňující užívání druhého garážového stání od manželů [jméno FO] zakoupila za cenu [částka], tedy částku podstatně nižší, než jakou se žalobkyně vůči žalovaným domáhá. Pokud se pak týká smluvní pokuty na neprovedení výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí, pak povinnost žalovaných k její úhradě je rovněž nestíhá. Uvedli, že žalovaní učinili veškerou možnou aktivitu, kterou mohli pro to, aby bylo zástavní právo vymazáno a svému smluvnímu závazku dostáli. Jak vyplývá ze sdělení banky, vydání listin potřebných k výmazu zástavního práva, je činěno automaticky, když tyto listiny byly doručovány žalobkyni tak, aby na základě nich mohlo dojít k výmazu zástavního práva. Vlastníkem zástavy byla k datu vystavení dokumentace žalobkyně a z tohoto důvodu tak byly doklady zasílány k jejím rukám, nicméně zásilka se vrátila nevyzvednutá. Nemůže jít tedy k tíži žalovaných, že k výmazu zástavního práva v zamyšleném časovém horizontu nedošlo, neboť zde byla potřebná nezbytná součinnost žalobkyně, kterou však nevyvinula. Žalobkyně se tak nemůže domáhat úhrady smluvní pokuty ve výši 5 % z kupní ceny a rovněž tak ani úhrady smluvní pokuty ve výši [částka] za porušení povinností uvedených čl. VII. bod 6 kupní smlouvy týkající se uvedení nepravdivých údajů o předmětu koupě, kdy žalovaní měli nepravdivě uvést, že předmětem prodeje je spoluvlastnický podíl na nebytovém prostoru s možností užívat dvě parkovací stání. Žalovaní rovněž uvedli, že není důvodný ani požadavek žalobkyně na úhradu druhé smluvní pokuty ve výši [částka] rovněž z důvodu uvedení nepravdivých údajů v čl. VII. bod 6 kupní smlouvy týkající se toho, že zde jsou dluhy váznoucí na nebytovém prostoru, neboť citovaný článek nelze vykládat extenzivně, tedy tak, že by se takovéto prohlášení mělo ukázat jako nepravdivé kdykoli v budoucnu. Ke dni učinění tohoto prohlášení neexistovaly žádné nedoplatky za služby ani neuhrazené splátky dlouhodobé zálohy údržby nemovitosti. Žalovaní tak navrhli zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení. Soud v průběhu řízení provedl důkaz kupní smlouvou č. [Anonymizováno], daty z archivu realitní kanceláře, výpisem z katastru nemovitostí pro obec [adresa], k.ú. [adresa], LV č. [hodnota], emailem z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], nabídkou společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba] [Anonymizováno] na prodej bytu 3 + kk v [adresa], ID zakázky [Anonymizováno], dohodou o koupi nemovitosti z [datum], generální plnou mocí z [datum], úplným předčasným splacením hypotečního úvěru z [datum], potvrzením o provedené odchozí platbě z [datum], návrhem na vklad do katastru nemovitostí [Anonymizováno], protokolem o předání nemovitosti, emailem z [datum], [datum], [datum], kupní smlouvou uzavřenou mezi panem [Anonymizováno] a [jméno FO] a žalovanými z [datum], návrhem na zápis vkladu vlastnického práva [Anonymizováno], předžalobní výzvou k úhradě dlužných částek z [datum], emailem z [datum], [datum], oznámením o dokončením stavby a návrh na vklad změny prohlášení vlastníka doručené Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prahu ze dne [datum], kolaudačním rozhodnutím Městské části [adresa] z [datum], prohlášením vlastníka domu č.p. [Anonymizováno] o vymezení jednotek v budově, dokladem o přidělení čísla popisného a orientačního budově z [datum], návrhem na zápis vkladu vlastnického práva [Anonymizováno], návrhem na vklad do katastru nemovitostí č. [Anonymizováno], návrhem na provedení vkladu vlastnického práva [Anonymizováno], sdělením [právnická osoba]. z [datum], návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu adresovaného Obvodnímu soudu pro [adresa] ve věci žalobkyně [Jméno zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému [Anonymizováno] [právnická osoba] [právnická osoba]., rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka]. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že dne [datum] byl Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] doručen návrh na vklad prohlášení vlastníka nezkolaudovaného domu na vymezení jednotek v budově do katastru nemovitostí, vedený pod sp. zn. č. [Anonymizováno], který jako navrhovatel podávala společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa]. Dle prohlášení vlastníka se jednalo o vklad vlastnického práva rozestavěné obytné skupiny [jméno FO], objekt [Anonymizováno] se 48 bytovými jednotkami a jednou nebytovou jednotkou – 1 x společná garáž. Prohlášení vlastníka specifikuje rozestavěné bytové jednotky jak jejich číslem, tak velikostí a výměrou včetně vybavení jednotlivých bytových jednotek. V čl. IV. prohlášení vlastníka je uvedeno stanovení spoluvlastnických podílů na společných částech budovy a spoluvlastnických podílů vlastníků na nebytové jednotce č. [hodnota] – společná garáž s tím, že spoluvlastnické podíly ke garážovému stání č. [hodnota] a [Anonymizováno] o výměře 26,78 m2 jsou o velikosti [Anonymizováno] ke každému z nich (návrh na vklad prohlášení vlastníka nezkolaudovaného domu do katastru nemovitostí). dne [datum] bylo Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] doručeno oznámení o dokončení stavby a návrh na vklad změny prohlášení vlastníka na vymezení jednotek v budově do katastru nemovitostí po dokončení domu E na pozemku parc. č. [Anonymizováno] zastavěná plocha v k.ú. [adresa], když stavba byla rozdělena na nebytovou jednotku – společnou garáž č. [hodnota] a bytové jednotky č. [hodnota] – [Anonymizováno]. V oznámení je uvedeno, že [Anonymizováno] [právnická osoba]. oznamuje katastrálnímu úřadu, že stavba byla dokončena a bylo na ni dne [datum] vydáno odborem výstavby, dopravy a životního prostředí Úřadu městské části [adresa] pod č.j. [Anonymizováno]Vje kolaudační rozhodnutí, které nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] bylo domu určeno Magistrátem hlavního města Prahy pod č.j. [Anonymizováno] číslo popisné [Anonymizováno]. Společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. činila návrh, aby na základě výše uvedených rozhodnutí byl v katastru nemovitostí proveden záznam o této změně. Přílohou bylo kolaudační rozhodnutí, doklad o přidělení čísla popisného, geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno], souhlas Městské části [adresa] s dělením pozemků, prohlášení vlastníka s přílohami, výpis z obchodního rejstříku navrhovatele a podpisové vzory jednatelů (oznámení o dokončení stavby a návrh na vklad změny prohlášení vlastníka z [datum] vč. příloh). dnem [datum] je datována kupní smlouva uzavřená mezi manželi [Anonymizováno] a [jméno FO] jako prodávajícími a žalovanými jako kupujícími, kdy předmětem koupě je bytová jednotka č. [Anonymizováno] nacházející se v 6. nadzemním podlaží budovy č.p. [Anonymizováno] postavené na pozemku č. [Anonymizováno] včetně spoluvlastnických podílů na společných částech budovy a pozemcích a dále spoluvlastnický podíl ve výši ideální [Anonymizováno] na nebytové jednotce č. [Anonymizováno] – garáž nacházející se v 1. podzemním podlaží domu č.p. [Anonymizováno], bytový dům, postavený na pozemku parc. č. [Anonymizováno], se kterým je spojeno právo užívání garážového stání č. [hodnota] a shodný spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] k nebytové jednotce č. [Anonymizováno] – garáž, se kterým je spojeno právo užívání garážového stání č. [hodnota] v nemovitosti č.p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Shodně s uzavřenou kupní smlouvu byl dne [datum] doručen návrh na vklad vlastnického práva dle kupní smlouvy Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] vedený pod č.j. [Anonymizováno] (kupní smlouva z [datum], návrh na zápis vkladu vlastnického práva z [datum]). v případě převodu vlastnictví k jednotlivým bytovým jednotkám nacházejících se v nemovitosti č.p. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] a rovněž tak spoluvlastnického podílu k nebytovému prostoru - garáž u jednotlivých návrhů na provedení vkladu vlastnického práva je vždy uvedena specifikace převáděné bytové jednotky včetně spoluvlastnických podílů na společných částech domu a rovněž tak specifikace spoluvlastnického podílu k jednotlivému garážovému stání, když spoluvlastnický podíl je určen z celého podílu hromadné garáže o velikosti [Anonymizováno], tj. podíl za lomítkem je vždy specifikován velikostí [Anonymizováno] (citované návrhy na provedení vkladu vlastnického práva). společnost [Anonymizováno] [právnická osoba], sídlem [adresa] nabízela prodej bytu 3 + kk o výměře 112 m2 v [adresa] za částku [částka] s tím, že se jedná o novostavbu bytového domu v klidné lokalitě [adresa]. Nabídka obsahuje dispoziční řešení bytu a v nabídce je dále uvedeno, že k bytu náleží dvě garážová stání, jedno venkovní a sklep. Nabídka pak obsahuje bližší specifikaci vybavení bytu včetně připojení fotografií tohoto bytu a výpisu z katastru nemovitostí, ve kterém je uvedeno, že bytová jednotka je ve vlastnictví žalovaných a vázne na ní omezení vlastnického práva týkající se věcného břemene a zástavní právo smluvní (nabídka realitní kanceláře [Anonymizováno] [právnická osoba] [Anonymizováno]). ve výpisu z katastru nemovitostí pro obec [adresa], k.ú. [adresa], LV č. [hodnota] je k [datum] vedeno vlastnické právo pro bytovou jednotku č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] pro žalované (výpis z katastru nemovitostí). dnem [datum] je datována kupní smlouva uzavřená mezi žalovanými jako prodávajícími a žalobkyní jako kupující s tím, že jako zprostředkovatel je uvedena společnost [Anonymizováno] [právnická osoba] [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa]. Předmětem koupě je bytová jednotka č. [Anonymizováno] v budově č.p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] včetně spoluvlastnických podílů o velikosti [Anonymizováno] na společných částech budovy č.p. [Anonymizováno], spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na pozemku parc.č. [Anonymizováno] a dále spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na nebytové jednotce č. [Anonymizováno] – garáž, kdy ve smlouvě je uvedeno, že s tímto spoluvlastnickým podílem je spojeno právo užívání garážového stání č. [hodnota] a 9. V č.l. III. smlouvy je uvedena kupní cena ve výši [částka] s tím, že částka ve výši [částka] byla složena kupujícím u zprostředkovatele dne [datum] jako blokační úhrada na kupní cenu a částku [částka] uhradí kupující z vlastních prostředků bezhotovostním převodem na účet zprostředkovatele specifikovaný ve smlouvě, a to nejpozději do deseti dnů ode dne uzavření smlouvy. V č.l. III. týkající se kupní smlouvy je v bodě 1 kromě celkové ceny za předmět koupě ve výši [částka] uvedeno, že tato kupní cena sestává z kupní ceny za bytovou jednotku č. [Anonymizováno] ve výši [částka] a z kupní ceny za spoluvlastnický podíl na nebytové jednotce č. [Anonymizováno] ve výši [částka] a z kupní cery za spoluvlastnický podíl na pozemku parc.č. [Anonymizováno] ve výši [částka]. V čl. VII. označený jako „utvrzení závazku“ je v bodě 7 uvedena smluvní pokuta pro případ, že strana prodávající nezajistí výmaz zástavního práva dle čl. 4, odst.1 bod 1.1 této smlouvy ve prospěch strany kupující ve výši 5 % z kupní ceny. V bodě 6 čl. VII. smlouvy je pak sjednána smluvní pokuta mezi účastníky pro případ, že některá ze smluvních stran uvede v této smlouvě prohlášení, které se ukáže být nepravdivým. Smlouva je podepsána všemi smluvními stranami včetně zprostředkovatele a tato smlouva byla dne [datum] doručena Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prahu pro provedení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně, když tento návrh byl veden pod sp.zn. [Anonymizováno] (smlouva uzavřená mezi účastníky, návrh na povolení vkladu vlastnického práva). dnem [datum] a [datum] je datováno potvrzení realitní kanceláře [Anonymizováno] [právnická osoba] [právnická osoba]. o přijetí platby od žalobkyně ve výši 207 000, resp. [částka] (potvrzení o přijetí platby)[Anonymizováno] dnem [datum] je datováno potvrzení adresované žalovanému týkající se úplného předčasného splacení hypotečního úvěru z úvěrové smlouvy č. [Anonymizováno] ze dne [datum] s tím, že celková výše dluhu ke zvolenému dni splátky, tj. k [datum] je ve výši [částka] a sestává z nesplacené jistiny ve výši [částka], anuitní splátky ve výši [částka] a poplatku za správu úvěru ve výši [částka] (potvrzení o předčasném splacení hypotečního úvěru). žalobkyně byla ke dni [datum] zapsána v katastru nemovitostí pro obec [adresa], k.ú. [adresa] na LV č. [hodnota] a [Anonymizováno] jako vlastník bytové jednotky č. [Anonymizováno] nacházející se v nemovitosti č.p. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] včetně spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemku a rovněž tak garážového stání, č. jednotky [Anonymizováno] o velikosti spoluvlastnického podílu [Anonymizováno] (výpisy z katastru nemovitostí). v roce 2022 probíhala emailová komunikace mezi žalobkyní a společenstvím vlastníků jednotek týkající se nedoplatku vyúčtování bytu a nebytového prostoru za rok 2020 a 2021 s tím, že žalobkyně společenství vlastníků sdělovala, že ke dni podpisu kupní smlouvy o žádném nedoplatku nebyla informována, neboť vyúčtování bylo provedeno až v dubnu roku 2020. Společenstvím vlastníků bylo žalobkyni sděleno, že vyúčtování ke dni podpisu kupní smlouvy bylo rozděleno jak na žalované, tak na žalobkyni s tím, že žalovaní byli upomenuti o úhradu dlužné částky, tuto neuhradili. Zároveň byla žalobkyně informována o tom, že pokud žalovaní dlužnou částku nezaplatí, bude ji společenství vymáhat po žalobkyni (emailová komunikace z roku 2022). na počátku roku 2022 probíhala emailová komunikace mezi žalobkyní a paní [jméno FO] týkající se možnosti užívání druhého garážového stání, kdy paní [jméno FO] žalobkyni informovala, že v roce 2010 prodávali bytovou jednotku, dvě garážová stání a jedno venkovní stání žalovaným, když katastrální úřad udělal chybu v zápisu do listiny vlastnictví a jedno garážové stání nepřevedl na kupující. V emailu je dále uvedeno, že žalovaní neinformovali katastrální úřad o této chybě a nenechali se zapsat jako noví majitelé. V emailu je dále uvedeno, že v době, kdy žalovaní prodávali nemovitost, tak o této situaci věděli s tím, že realitní kancelář si toto měla zkontrolovat (citovaná emailová komunikace). žalovaní byli před podáním žaloby vyzváni k úhradě žalované částky, a to v rámci předžalobní upomínky, když následně probíhala mezi právními zástupci účastníků emailová komunikace k vyřešení sporu mimo soudní cestu (předžalobní upomínka z [datum], emailová komunikace). žalobkyně zakoupila od manželů [jméno FO] spoluvlastnický podíl vztahující se k druhému garážovému stání za částku [částka] (nesporná tvrzení účastníků). dne [datum] byla Obvodnímu soudu pro Prahu 1 doručena žaloba žalobkyně proti společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba] [Anonymizováno] a.ds., IČ [IČO], sídlem [adresa], o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že realitní kancelář nabízela na webovém serveru Sreality inzerát vedený pod ID [Anonymizováno] týkající se koupě předmětné nemovitosti, a to bytové jednotky č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], a to včetně spoluvlastnického podílu k nebytovému prostoru č. [Anonymizováno] s možností užívání dvou garážových stání v nemovitosti. Následně bylo zjištěno, že na základě kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky nabyla žalobkyně do vlastnictví spoluvlastnický podíl vztahující se pouze k možnosti užívání jednoho garážového stání, když druhé garážové stání následně odkoupila od jeho vlastníků, a to manželů [jméno FO] za částku [částka]. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum] č.j. [spisová značka] soud uložil žalovanému, tedy společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba] [právnická osoba]. povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím a náklady řízení. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že žalovaný způsobil žalobkyni škodu ve výši, kterou vynaložila na zakoupení druhého garážového stání, když tato sestává z kupní ceny ve výši [částka], částky [Anonymizováno] jako správní poplatek za vklad do katastru nemovitostí a částky [částka] za právní služby (návrh adresovaný Obvodnímu soudu pro Prahu 1, citovaný rozsudek). společnost [právnická osoba]. sdělila dne [datum], že dokumentace po splacení úvěrového produktu byla v době splacení, tj. květen 2020, odeslána doporučenou poštou k rukám vlastníka zástavy, kterým byla k datu vyhotovení dokumentace paní [jméno FO], tj. žalobkyně. Dokumentace se vrátila jako nevyzvednutá. Banka dále sdělila, že o vydání listin potřebných k výmazu zástavního práva nikdo nežádal, když potvrzení je ze strany banky vydáváno automaticky. V říjnu roku 2022 si pan [Anonymizováno] požádal o opětovné vystavení dokumentace a předání na pobočce [adresa] (sdělení [právnická osoba]. z [datum]). Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když důvody pro tento procesní postup budou uvedeny dále. Mezi účastníky bylo nesporným, že tito v roce 2020 uzavřeli kupní smlouvu týkající se převodu bytové jednotky do vlastnictví žalobkyně v k.ú. [adresa] včetně spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemku a rovněž tak spoluvlastnický podíl na nebytovém prostoru – garáži, když v kupní smlouvě uzavřené mezi účastníky bylo uvedeno, že spoluvlastnický podíl se vztahuje k užívání garážového stání č. [hodnota] a [Anonymizováno]. Nesporným bylo rovněž i to, že předmětná bytová jednotka byla inzerována k prodeji prostřednictvím realitní kanceláře [Anonymizováno] [právnická osoba] [právnická osoba]. s tím, že v nabídce realitní kanceláře byl uveden popis prodávané bytové jednotky, uvedení jejího stavu včetně toho, že k bytové jednotce se váže možnost užívání dvou garážových stání a jednoho venkovního stání. Nesporným bylo rovněž i to, že žalobkyně za nemovitosti specifikované v kupní smlouvě uzavřené se žalovanými uhradila celkem částku [částka] s tím, že kupní cena byla rozdělena tak, že [částka] příslušelo na úhradu bytové jednotky, částka [částka] na spoluvlastnický podíl vztahující se k užívání dvou garážových stání a zbylá částka ve výši [částka] na spoluvlastnický podíl na pozemku. Spornou skutečností naopak mezi účastníky zůstalo to, zda žalobkyni vůbec nárok na úhradu smluvních pokut tak, jak jsou specifikovány výše, vznikl, když žalovaní poukazovali na to, že žalobkyni byly v intencích uzavřené kupní smlouvy převedeny spoluvlastnické podíly jak na bytové jednotce, tak i na nebytové jednotce – garáži a s ohledem na to, že žalobkyně uzavírala kupní smlouvu prostřednictvím realitní kanceláře a jak bytová, tak nebytová jednotka je zapsána v katastru nemovitostí včetně spoluvlastnických podílů, mohla si žalobkyně sama ověřit, zda spoluvlastnické podíly uvedené v kupné smlouvě odpovídají zápisu v katastru nemovitostí a váží se tak u nebytové jednotky k možnosti užívání dvou garážových stání. Kromě toho poukázali i na to, že neuvedli ve smlouvě nepravdivé údaje týkající se event. nedoplatku na vyúčtování služeb za užívání bytové a nebytové jednotky a rovněž poukázali na skutečnost, že k výmazu zástavního práva byla potřebná součinnost žalobkyně, kterou však neposkytla a nemůže je tak stíhat povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši [částka] za každé žalobkyní tvrzené porušení smlouvy[Anonymizováno] Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v daném případě je třeba na místě podané žalobě vyhovět. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, spoluvlastnické podíly vlastníků k nebytové jednotce č. [hodnota] – společná garáž, jsou u garážového stání č. [hodnota] a [Anonymizováno] vymezeny spoluvlastnickým podílem ve výši [Anonymizováno] pro každé z garážových stání (viz. návrh na vklad prohlášení vlastníka nezkolaudovaného domu na vymezení jednotek v budově do katastru nemovitostí z [datum]). V souladu se zápisem v katastru nemovitostí a prohlášením vlastníka je v kupní smlouvě uzavřené mezi manželi [jméno FO] a žalovanými (jakož i v dalších kupních smlouvách týkajících se převodu spoluvlastnického podílu na bytové a nebytové jednotce, které byly provedeny k důkazu) vymezen spoluvlastnický podíl na nebytové jednotce č. [Anonymizováno] vztahující se k užívání jednoho garážového stání o velikosti [Anonymizováno]. Na základě citované kupní smlouvy z [datum] tak manželé [jméno FO] převedli na žalované vyjma bytové jednotky č. [Anonymizováno] včetně spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemku i dva spoluvlastnické podíly o velikosti [Anonymizováno] vztahující se k nebytové jednotce č. [Anonymizováno] – garáž s možností užívání garážového stání č. [hodnota] a [Anonymizováno]. V kupní smlouvě uzavřené mezi účastníky však v rozporu s údaji uvedenými v prohlášení vlastníka a ve výpisu z katastru nemovitostí žalovaní převedli na žalobkyni spoluvlastnický podíl na nebytové jednotce č. [Anonymizováno] – garáž o velikosti [Anonymizováno] s tím, že v kupní smlouvě je uvedeno, že tento spoluvlastnický podíl je spojen s právem užívání garážového stání č. [hodnota] a [Anonymizováno]. Výše uvedený spoluvlastnický podíl na nebytové jednotce o velikosti [Anonymizováno] se však váže pouze k možnosti užívání jednoho garážového stání tak, jak vyplývá z provedených důkazů. Jinak řečeno, žalovaní nemohli na žalobkyni převést spoluvlastnický podíl k oběma garážovým stáním, neboť ke dni uzavření smlouvy se žalobkyní nebyli vlastníky spoluvlastnických podílů, které by je opravňovaly k užívání dvou garážových stání č. [hodnota] a [Anonymizováno] tak, jak vyplývá z katastru nemovitostí. Pokud tedy žalovaní převedli na žalobkyni spoluvlastnický podíl vztahující se k možnosti užívání jednoho garážového stání, když byli vlastníky tohoto spoluvlastnického podílu na nebytovém prostoru, jednali v intencích zápisu v katastru nemovitostí, neboť pouze tento spoluvlastnický podíl nabyli do svého vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí. Pokud tedy žalovaní v kupní smlouvě uzavřené se žalobkyní uvedli, že spoluvlastnický podíl uvedený ve smlouvě se vztahuje k možnosti užívání dvou garážových stání, nebyla tato tvrzení uvedená v kupní smlouvě pravdivá, neboť spoluvlastnický podíl opravňoval žalované k užívání pouze jednoho garážového stání. Byť v kupní smlouvě uzavřené mezi žalovanými a manželi [jméno FO] jsou uvedeny dva spoluvlastnické podíly na nebytovém prostoru opravňující k užívání dvou garážových stání, do katastru nemovitostí byl zapsán pouze jeden spoluvlastnický podíl vztahující se k možnosti užívání jednoho garážového stání. Vzhledem k tomu, že vlastnictví k nemovité věci se nabývá až vkladem do katastru nemovitostí (ust. § 1105 o.z.), nebylo pro rozhodnutí soudu podstatné, že v „původní“ kupní smlouvě uzavřené mezi manželi [jméno FO] a žalovanými byly uvedeny řádně dva spoluvlastnické podíly vztahující se k možnosti užívání dvou garážových stání, neboť do katastru nemovitostí byl zapsán pouze jeden spoluvlastnický podíl, na základě kterého bylo žalovaným umožněno užívání pouze jednoho garážového stání. Pokud tedy žalovaní v kupní smlouvě uvedli, že spoluvlastnický podíl na nebytovém prostoru se vztahuje k možnosti užívání dvou garážových stání, byť toto je v rozporu jak se zápisem v katastru nemovitostí, tak i s prohlášením vlastníka, je v tomto rozsahu kupní smlouva absolutně neplatná, a to pro počáteční nemožnost plnění, neboť nikdo nemůže na druhého převést více práv, než sám má (ust. § 580 odst. 2 ve spojení s ust. § 588 věta druhá o.z.). Jinak řečeno, pokud žalovaní na základě původní kupní smlouvy uzavřené s manželi [jméno FO] nenabyli do svého vlastnictví oba spoluvlastnické podíly vztahující se k možnosti užívání obou garážových stání, nemohli na základě uzavřené kupní smlouvy se žalobkyní na tuto převést více práv, než sami měli, tj. nemohli na ni převést možnost užívání dvou garážových stání, když každé z nich bylo vázáno na samostatný spoluvlastnický podíl na nebytovém prostoru v předmětné nemovitosti. Z výše uvedených důvodů je tak kupní smlouva uzavřená mezi účastníky v tomto rozsahu absolutně neplatná, a to pro počáteční nemožnost plnění. Za popsané situace je tak nutné uzavřít, že pokud žalobkyně uhradila žalovaným za možnost užívání dvou garážových stání částku [částka], avšak fakticky na základě s nimi uzavřené kupní smlouvy nabyla vlastnictví pouze ke spoluvlastnickému podílu opravňujícímu ji užívat pouze jedno garážové stání, je třeba, aby žalovaní finanční částku odpovídající možnosti užívání druhého garážového stání žalobkyni vrátili. Vzhledem k tomu, že žalobkyně za možnost užívání obou garážových stání uhradila žalovaným částku [částka] činí hodnota/cena jednoho garážového stání – resp. podílu na společných částech nebytového prostoru - částku [částka]. Na výše uvedeném nemůže ničeho změnit ani ta skutečnost, že žalobkyně následně nabyla od manželů [jméno FO] do svého vlastnictví spoluvlastnický podíl s možností užívání dalšího garážového stání za částku [částka], neboť je třeba při určení výše bezdůvodného obohacení na straně žalovaných vycházet ze znění smlouvy, která mezi účastníky byla uzavřena a ve které zcela explicitně byla uvedena částka za nabytí spoluvlastnických podílů vztahujících se k možnosti užívání dvou garážových stání ve výši [částka]. Procesní obrana žalovaných spočívající v tom, že si sama žalobkyně s ohledem na to, že jak bytová, tak nebytová jednotka je zapsána v katastru nemovitostí, mohla sama ověřit správnost údajů uváděných v kupní smlouvě, není v tomto případě rovněž důvodná. Bytová i nebytová jednotka byla nabízena k prodeji žalovanými prostřednictvím realitní kanceláře, když informace týkající se bytové i nebytové jednotky, byly realitní kanceláři sděleny samotnými žalovanými a s ohledem na to, že realitní kancelář vystupovala vůči oběma smluvním stranám, tj. jak žalovaným, tak žalobkyni, jako odborník, neboť se přihlásila jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu (ust. § 2950 o.z.), bylo povinností realitní kanceláře, aby si veškeré relevantní skutečnosti týkající se předmětu koupě/prodeje sama ověřila, a to i náhledem do katastru nemovitostí. [právnická osoba] však zjevně takovýmto způsobem nepostupovala, neboť v opačném případě by zjistila nesrovnalosti týkající se spoluvlastnických podílů u převáděného nebytového prostoru. Dále soud uvádí, že i v případě, pokud by si žalobkyně skutečně vyžádala sama výpis z katastru nemovitostí k prokázání toho, zda žalovaní jsou skutečně vlastníky, resp. spoluvlastníky, bytového i nebytového prostoru, je v takovémto výpisu uveden kromě vlastnictví bytové jednotky pouze spoluvlastnické podíly na společných částech domu a pozemku, a i nebytovému prostoru. Z těchto údajů však nelze nikterak dovodit, že spoluvlastnický podíl uvedený v katastru nemovitostí se vztahuje pouze k užívání jednoho garážového stání, nikoli dvou. Tato skutečnost plyne pouze z prohlášení vlastníka, které je sice založeno ve sbírce listin, avšak dle názoru soudu prověření souladu údajů uvedených ve výpisu z katastru nemovitostí a prohlášením vlastníka je povinností realitní kanceláře, která prodej zprostředkovává, dle názoru soudu se nejedná o „běžnou“ opatrnost, kterou by kupující měl při koupi nemovitosti vyvinout. Při hodnocení dobré víry nabyvatele věcného práva v soulad zápisu ve veřejném seznamu se skutečným právním stavem ve smyslu ustanovení § 984 odst. 1 o. z. je vždy třeba brát v úvahu, zda smluvní strana při běžné (obvyklé) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat (od každého očekávat), neměla, popřípadě nemohla mít důvodné pochybnosti o tom, že osoba zapsaná jako vlastník ve veřejném seznamu (v katastru nemovitostí) je skutečným vlastníkem věci. Běžná (obvyklá) opatrnost smluvní strany při nabývání věcného práva zásadně nezahrnuje její povinnost činit aktivní kroky (šetření) směřující k tomu, aby se ujistila, že stav zápisů ve veřejném seznamu, o němž se přesvědčila nahlédnutím do něj, je vskutku v souladu se skutečným právním stavem (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 21 Cdo 4540/2018, 21 Cdo 1353/2019). Nelze tak za popsané situace klást k tíži žalobkyně, že si skutečnosti uvedené ve sbírce listin sama neporovnala s údaji uvedenými v katastru nemovitostí, když se oba účastníci svěřili do rukou realitní kanceláře, která se standartně převodem nemovitostí zabývá a měla by mít takové personální a materiální zabezpečení k tomu, aby sama standartně prověřovala správnost údajů uvedených jedním z účastníků s údaji uvedenými v katastru nemovitostí. S poukazem na shora uvedené proto soud zavázal žalované k úhradě částky [částka] představující cenu za převod jednoho spoluvlastnického podílu s možností užívat jedno garážové stání. Vzhledem k tomu, že se jednalo o počáteční nemožnost plnění tak, jak bylo uvedeno výše, vzniklo na straně žalovaných bezdůvodné obohacení dle ust. § 2991 o.z., neboť žalovaní se bezdůvodně obohatili tím, že získali majetkový prospěch plnění bez právního důvodu. Soud se dále zabýval tím, zda žalované stíhá povinnost k úhradě částky [částka] představující smluvní pokutu ve výši 5 % z kupní ceny, která mezi účastníky byla sjednána v č.l. III. odst.1 kupní smlouvy z důvodu porušení povinnosti čl. VII. odst.7 kupní smlouvy, tj. neprovedení výmazu zástavního práva k předmětu koupě ze strany žalovaných a uzavřel, že i v tomto rozsahu je na místě podané žalobě vyhovět. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo (znění kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky), že smluvní pokuta mezi účastníky byla sjednána v čl. VII. bod 7 kupní smlouvy, a to ve výši 5 % z kupní ceny, a to pro případ, že strana prodávající – žalovaní – nezajistí výmaz zástavního práva dle čl. IV. bod 1 podbod 1.1. smlouvy s tím, že k výmazu zástavního práva mělo dojít nejpozději do tří měsíců od uzavření smlouvy (smlouva byla uzavřena dne [datum]). Dle názoru soudu pak smluvní pokuta sjednaná ve smlouvě byla sjednána platně, neboť z citovaných článků smlouvy je zjevná její výše vycházející z kupní ceny, která je ve smlouvě zcela jednoznačně specifikována a je uveden i důvod, pro který žalované stíhá povinnost k její úhradě, tj. specifikace porušení smluvní povinnosti. S ohledem na charakter smluvní pokuty a účel, který má plnit (funkce preventivní i sankční), se soudu její výše představující 5 % z kupní ceny a s ohledem na to, jakou povinnost má zajistit (závazek žalovaných k výmazu zástavního práva ve lhůtě tří měsíců od podpisu smlouvy), nejeví nepřiměřeně vysoká. Na tomto místě soud akcentuje, že žalovaní skutečnost, že zajistí výmaz zástavního práva uvedeného v katastru nemovitostí do tří měsíců od podpisu smlouvy stvrdili svým podpisem na smlouvě a museli si tak být vědomi své povinnosti tento výmaz zajistit. Sama skutečnost, že banka automaticky dle jejího sdělní zaslaného k žádosti soudu poslala doklady týkající se výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí žalobkyni s tím, že tyto se vrátily nedoručené (viz. sdělení [právnická osoba]. z [datum] na č.l. 107) nezbavovala žalované povinnosti tento výmaz provést, neboť ve smlouvě se k této povinnosti výslovně zavázali. Jinak řečeno, žalovaní sami měli iniciovat a oslovit banku se žádostí o vyhotovení potřebných listin k výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí a tyto na katastr nemovitostí doručit. Žalovaní však takto nepostupovali a věc začali řešit až následně poté, co zjistili, že k výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí nedošlo. Žalovaní však dle názoru soudu nepotřebovali žádnou součinnost žalobkyně k získání potřebných listin, neboť se mohli sami obrátit na banku se žádostí o jejich vyhotovení, a to tím spíše, že si dle obsahu smlouvy museli být vědomi své povinnosti v případě neprovedení řádného výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí ve lhůtě tří měsíců od podpisu smlouvy k úhradě smluvní pokuty tak, jak je uvedeno výše. Žalovaní tak sami svojí nečinností ve lhůtě sjednané ve smlouvě zapříčinili to, že došlo k naplnění podmínek pro jejich povinnost k úhradě smluvní pokuty sjednané v čl. VII. bod 7 kupní smlouvy. Vzhledem k tomu, že povinnost uhradit smluvní pokutu vzniká bez ohledu na zavinění, neboť stojí na objektivním principu, tak právo na smluvní pokutu vzniká již porušením smluvené povinnosti bez ohledu na okolnosti a příčiny, které k porušení vedly. Jinak řečeno, povinnost uhradit smluvní pokutu je tudíž vybudována na absolutním objektivním principu. V případě, pokud si účastníci smluvně závazkového vztahu do smlouvy povinnost k úhradě smluvní pokuty v případě porušení některé ve smlouvě uvedené povinnosti sjednali, stíhá toho, kdo tuto povinnost porušil, k zaplacení smluvní pokuty, a to bez možnosti se z této povinnosti vyvinit. S poukazem na uvedené proto soud uzavřel, že povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši [částka] z důvodu nezajištění výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí žalovanými je důvodná, a i v tomto rozsahu podanému návrhu vyhověl. Dále se soud zabýval důvodností žalobkyní uplatněné smluvní pokuty ve výši 2 x [částka], a to za porušení povinnosti uvedené v čl. VII. bod 6 kupní smlouvy, a to jednak uvedení nepravdivých údajů o předmětu koupě, kdy předmět prodeje umožňoval užívání pouze jednoho garážového stání a nikoli dvou, jednak že na předmětu koupě, konkrétně na spoluvlastnickém podílu na nebytovém prostoru, neváznou žádné dluhy vůči SVJ v podobě neuhrazených poplatků za správu a užívání. I v tomto rozsahu soud shledal žalobu důvodnou. Skutečnost, že spoluvlastnický podíl na nebytovém prostoru se vztahuje k možnosti užívání pouze jednoho parkovacího stání byla v řízení zcela jednoznačně prokázána, když v podrobnostech týkajících se převodu tohoto spoluvlastnického podílu a jeho nabytí žalobkyní soud odkazuje na výše uvedené odůvodnění. Vzhledem k tomu, že povinnost uhradit smluvní pokutu vzniká bez ohledu na zavinění (viz. odůvodnění předchozího odstavce), stíhá žalované povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši [částka], neboť skutečně ve smlouvě uzavřené mezi účastníky je uveden nepravdivý údaj, tj. to, že spoluvlastnický podíl na nebytovém prostoru umožňuje užívání dvou garážových stání namísto jednoho. To, zda žalovaní o této skutečnosti věděli či nikoli, není pro splatnost smluvní pokuty relevantní (viz. odůvodnění výše). Soud dále uvádí, že v daném případě shledal důvodným i nárok žalobkyně na úhradu smluvní pokuty z důvodu uvedení nepravdivých údajů, a to, že na předmětu převodu ke dni uzavření kupní smlouvy neváznou žádné dluhy. Jak bylo prokázáno na základě provedeného dokazování (emailová komunikace mezi žalobkyní a paní [jméno FO]), ke dni převodu zde byly dluhy ve výši [částka]. Z emailové komunikace vyplývá, že žalovaní svoji část dluhu, který vznikl do doby převodu předmětu koupě (bytové i nebytové jednotky) na žalobkyni, neuhradili, byť vyúčtování ke dni převodu bylo učiněno tak, jak je uvedeno v emailové komunikaci (např. z [datum]). Pokud tedy žalovaní svým podpisem na smlouvě stvrdili, že na předmětu převodu neváznou žádné dluhy, nebylo jejich prohlášení pravdivé a v souladu se skutečným stavem. Pokud pak žalovaní poukazovali na to, že prohlášení se vztahovalo pouze ke dni podpisu kupní smlouvy a pokud pak vznikly, resp. byly zjištěny dluhy následně, nestíhá je povinnost k úhradě smluvní pokuty, pak tuto procesní obranu žalovaných nemohl soud zohlednit. Jak vyplynulo z provedeného dokazování (viz. emailová komunikace mezi žalobkyní a SVJ), dluhy žalovaných na bytové jednotce byly z minulého období a existovaly již v době uzavření kupní smlouvy se žalobkyní, neboť existující dluhy byly rozděleny mezi žalované a žalobkyni, tj. vypočteny ke dni převodu bytové a nebytové jednotky ze žalovaných na žalobkyni. S poukazem na uvedené tak žalované i v tomto rozsahu stíhá povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši [částka] za porušení smluvní povinnosti uvedené ve smlouvě. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a zavázal žalované k zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Vzhledem k tomu, že se žalovaní dostali do prodlení s úhradu dlužné částky, uložil jim soud rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., avšak až ode dne následujícího po doručení předžalobní výzvy, neboť smluvní pokuta a bezdůvodné obohacení se stává splatným až po výzvě věřitele k jeho vydání. Vzhledem k tomu, že výzva k vydání bezdůvodného obohacení byla žalovaným doručena dne [datum], mohlo až dnem [datum] dojít k prodlení s jeho úhradou a z tohoto důvodu soud přiznal v řízení úspěšné žalobkyni úrok z prodlení z částky [částka] ode dne [datum]. Ze shodných důvodů rovněž soud zamítl žalobkyní požadovaný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], neboť až dnem [datum] byli žalovaní vyzvání k úhradě smluvní pokuty. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy v řízení převážně úspěšná žalobkyně má vůči žalovaným právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši [částka] sestávají ze žalobkyní uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka], dále ze 12,5 úkon právní služby á [částka] ((ust. § 7 bod 6 vyhl.č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení, jednání s protistranou, předžalobní výzva, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu z [datum], vyjádření z [datum], účast u jednání soudu dne [datum], vyjádření ve věci samé z [datum], [datum], účast u jednání soudu dne [datum], [datum], závěrečný návrh žalobkyně z [datum], půl úkonu za návrh na zajištění důkazu, vyjádření z [datum] a účast na vyhlášení rozhodnutí dne [datum]) + 21 % DPH a 13 x režijní paušál á [částka] + 21 % DPH. V souladu s ust. § 149 odst.1 o.s.ř. pak soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám její právní zástupkyně. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že nepřiznal v řízení úspěšné žalobkyni jeden úkon právní služby za výzvu k plnění ve výši [částka] + 21 % DPH, neboť shodná výzva k plnění byla zasílána oběma žalovaným a dle názoru soudu tak žalobkyni přísluší za právní zastoupení ohledně tohoto úkonu pouze jeden úkon právní služby, nikoli dva. Rovněž tak pokud se týká podání ve věci samé z [datum], pak se dle názoru soudu nejedná o úkon právní služby, za který by žalobkyni příslušela odměna v plné výši, a to s ohledem na obsah a rozsah podaného podání a z tohoto důvodu soud přiznal za tento úkon právní služby pouze jednu polovinu, tj. částky [částka]., O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst.1 věta před středníkem o.s.ř.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (1)