18 C 305/2020-122

Rubrum

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Leonou Poplerovou ve věci žalobce a): [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně a žalobce] žalobce b): [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně a žalobce] žalobce c): [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně a žalobce] žalobce d): [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně a žalobce] žalobce e): [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně a žalobce] žalobce f): [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně a žalobce] žalobce g): [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně a žalobce] žalobce h): [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] žalobce ch): [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně a žalobce] žalobce i): [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně a žalobce] žalobkyně j): [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně a žalobce] všichni zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno]. sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zdržení se hlukových a pachových imisí takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zdržet se obtěžování žalobců hlukem a pachem způsobený psy chovanými na pozemcích žalovaného p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. a obci [obec] a pronikajícím na pozemky p.č. st. [anonymizováno], p. [číslo] p.č. st. [anonymizováno], p. [číslo] p. [číslo] p.č. st. [anonymizováno], p. [číslo] p.č. st. [anonymizováno], p. [číslo] p.č. st. [anonymizováno], p. [číslo] p. [číslo] p.č. st. [anonymizováno], p. [číslo] p.č. st. [anonymizováno], p. [číslo] p.č. st. [anonymizováno], p. [číslo] p.č. st. [anonymizováno], p.č. st. [anonymizováno], p. [číslo] p. [číslo] p.č. st. [anonymizováno], p. [číslo] p.č. st. [anonymizováno] a p. [číslo] vše v k.ú. a obci [obec] zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 47 036,20 Kč, k rukám právního zástupce žalobců [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích státem zálohované svědečné ve výši 717 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 21. 12. 2020 domáhali, aby žalovanému byla uložena povinnost zdržet se obtěžování žalobců hlukem a pachem, který způsobují psi chovaní na pozemcích žalovaného tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobci tvrdili, že žalovaný postavil, popřípadě umožnil postavit chovnou stanici psů plemene sibiřský husky (dále jen„ husky“), která je provozována [jméno] [příjmení]. Chovná stanice dosahuje počtu 8-10 psů, kteří štěkají a vyjí v míře zdaleka nepřiměřené poměrům, které v dané ulici a obci panují. Štěkot je v časných ranních, denních i nočních hodinách, je častý a velice intenzivní, obtěžující. Žalobci jsou omezováni v užívání svých nemovitostí, např. není možné spát při otevřeném okně, větrat, ponechat kočárek se spícím dítětem na zahradě svého domu. V letních měsících je stanice zdrojem obtěžujícího zápachu. Chovatelská stanice byla vybudována v zástavbě nových rodinných domů bez jakéhokoli povolení stavebního úřadu, je součástí„ plochy bydlení v rodinných domech – městské a příměstské“ dle územního plánu [územní celek]. Jedná se o plochy pro bydlení v rodinných domech spojené s užitkovým využitím zahrad a s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu, kde nepřípustným využitím takovéto plochy jsou stavby a plochy pro podnikatelské aktivity, hygienicky závadné, s negativními vlivy na životní prostředí a obytné prostředí. Všechny pozemky žalobců se nacházejí v k. ú. a obci [obec], v sousedství pozemků žalovaného a jsou dotčeny imisemi přiváděnými z pozemku žalovaného. Žalovaný byl vyzván k odstranění závadného stavu výzvou, kterou převzal 27. 11. 2020, nereagoval na ni, nedošlo k nápravě.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, tvrdil, že žalobci neuvádějí míru nepřiměřenou poměrům, měřitelnou jednotkami hluku, či podobnými jednotkami ohledně pachu. Žalovaný si pořídil kameru na svůj dům, aby jej chránil před útoky vandalismu od neznámých spoluobčanů z [obec], přičemž tato mu byla ukradena. Není pravda, že by byla na pozemcích žalovaného bez povolení provozována chovná stanice, stavební úřad dne 4. 12. 2018 provedl kontrolní prohlídku, prověřil legálnost staveb, zejména kotců pro psy a nezahájil řízení o odstranění stavby, nejednalo se o stavbu, která by vyžadovala nějaké opatření, nebo rozhodnutí stavebního úřadu. Sám žalovaný předložil záznamy o štěkotu psů, které pořídil svým kamerovým záznamem přímo z výběhu psů, kterými dokládal, že nedochází k překročení míry přiměřené místním poměrům. V dané lokalitě má více osob v domácnosti psa, rušení nočního klidu je nutno posuzovat objektivně i s přihlédnutím k výpovědi ostatních osob bydlících v okolí, nejenom žalobců. Štěkot psů je přirozený projev, který nelze zakázat a patří k životu na vesnici. Není možné jednoznačně určit, který pes aktuálně štěká.. Popíral pravost pořízených záznamů předložených žalobci. Podmínky chovu psů byly shledány veterinární správou jako vyhovující. V roce 2018 proběhlo správní řízení s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] u [stát. instituce], které skončilo však jeho fiaskem a absolutním vítězstvím paní [příjmení]. Žalovaný má opět pouze v tomto případě smůlu na lidi v jeho sousedství a jejich nástrahy, sám nikomu nic nedělá, pouze úspěch a závist působí své. Žalovaný tvrdil, že výpovědi žalobců jsou čistě účelové s úmyslem poškodit práva a oprávněné zájmy žalovaného.

3. Podle § 1013 odst. 1 o.z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

4. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a to na základě následujících skutkových zjištění:

5. Z výpisu katastru nemovitostí bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] je vlastníkem pozemku st. [parcelní číslo] jehož součástí je stavba a pozemku [číslo] to v k. ú. [obec] zapsané na [list vlastnictví] (manželka žalobce [celé jméno žalobce]) [celé jméno žalobce] [příjmení] [příjmení] jsou spoluvlastníci pozemku st. [parcelní číslo] jehož součástí je stavba a pozemku [číslo] to v k. ú. [obec] zapsané na [list vlastnictví] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] jsou spoluvlastníci pozemku st. [parcelní číslo] jehož součástí je stavba a pozemku [číslo] to v k. ú. [obec] zapsané na [list vlastnictví] [anonymizováno] [celé jméno žalobce] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jsou spoluvlastníci pozemku st. [parcelní číslo] jehož součástí je stavba a pozemku [číslo] to v k. ú. [obec] zapsané na [list vlastnictví] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] jsou spoluvlastníci pozemku st. [parcelní číslo] jehož součástí je stavba a pozemku [číslo] to v k. ú. [obec] zapsané na [list vlastnictví] [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] jsou spoluvlastníci pozemku st. [parcelní číslo] jehož součástí je stavba a pozemku [číslo] to v k. ú. [obec] zapsané na [list vlastnictví] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] jsou spoluvlastníci pozemku st. [parcelní číslo] jehož součástí je stavba a pozemku [číslo] to v k. ú. [obec] zapsané na [list vlastnictví] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] je vlastníkem pozemku st. [parcelní číslo] jehož součástí je stavba a pozemku [číslo] to v k. ú. [obec] zapsané na [list vlastnictví] (uživatelem je žalobce [celé jméno žalobce]) [celé jméno žalobce] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jsou spoluvlastníci pozemku st. [parcelní číslo] jehož součástí je stavba, stp. [číslo] jehož součástí je stavba a pozemku [číslo] to v k. ú. [obec] zapsané na [list vlastnictví] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jsou spoluvlastníci pozemku st. [parcelní číslo] jehož součástí je stavba a pozemku [číslo] to v k. ú. [obec] zapsané na [list vlastnictví] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [příjmení] jsou spoluvlastníci pozemku st. [parcelní číslo] jehož součástí je stavba a pozemku [číslo] to v k. ú. [obec] zapsané na [list vlastnictví] žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku st.p. [číslo] – orná půda, a to v k. ú. [obec] zapsané na [list vlastnictví] vše u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice.

6. Ze snímku katastrální mapy soud zjistil, že žalobci vlastní či užívají nemovitosti společně s žalovaným v jedné ulici, v ulici [ulice] v obci [obec] (č.l. 55, 56 spisu).

7. Ze zprávy Magistrátu města Pardubic, stavebního úřadu z 11. 12. 2018 bylo zjištěno, že stavební úřad provedl 4. 12. 2018 kontrolní prohlídku na pozemcích žalovaného v k. ú. [obec], byla zde rozestavěná stavba rodinného domu, na kterou bylo vydáno společné územní rozhodnutí a stavební povolení a byly zde 2 demontovatelné kotce pro psy z kovové sešroubované konstrukce. Nejedná se o stavbu, která by vyžadovala nějaké opatření nebo rozhodnutí stavebního úřadu.

8. Z protokolu o místním šetření z 28. 4. 2021, které provedl soud, bylo zjištěno v 9:55 hodin, že při průjezdu osobním vozidlem ulicí není slyšet žádného štěkotu psů. Na pozemku žalovaného je postaven rodinný dům, který má v pravé části vysoký plot. Štěkot psů z pozemku žalovaného se neozýval ani v době projíždění nákladních vozidel. Až po přiblížení se k plotu vystavěného na hranici pozemku žalovaného minimálně 5 psů po dobu 1 minuty začalo štěkat. Při místním šetření 3. 5. 2021 v 21:15 hodin při průjezdu ulicí nebylo slyšet žádného štěkotu psů. Při místním šetření 5. 5. 2021 v 7:10 hodin při projížďce vozidlem ulicí nebylo rovněž slyšet žádného štěkotu psů. Ani v jednom případě nebyl cítit žádný zápach. Místní šetření trvalo v rozsahu 5-20 minut.

9. Z fotografií pořízených žalobci bylo zjištěno, že na pozemku žalovaného je již vystavěn rodinný dům, plot je vystavěn z betonových dílců, na pozemku žalovaného jsou vidět kotce pro psy plemene sibiřský husky, které jsou opatřeny železnou bránou, jsou zachyceni ležící, stojící, odpočívající u šesti dřevěných bud, na fotografiích je zachyceno až 8 psů.

10. Žalobci pořídili zvukové záznamy a obrazové záznamy štěkotu a vytí psů a jejich pohybu na pozemku žalovaného, z kterých bylo zjištěno, že dne 2. 3. 2021 byly pořízeny 3 zvukové záznamy v rozsahu 0.45 min, 0.23 min, 0.24 min v čase 16.13 hod. – 16.17 hod. (č.l. 49 spisu), na kterých bylo zachyceno souvislé vytí a štěkot psů. Další zvukové záznamy byly pořízeny 10. 5. 2021 v 22. 17 hod. v rozsahu 1.01 min, dne 17. 5. 2021 v 20.03 hod. v rozsahu 0.39 min, dne 18. 5. 2021 v 10.51 hod. v rozsahu 0.37 min, dne 24. 5. 2021 v 14. 50 hod. v rozsahu 0.27 min, dne 25. 5. 2021 v 16.40 hod. v rozsahu 0.35 a 1.23 min, na všech je zachycen souvislý štěkot a vytí psů. Dne 20. 4. 2021 byly pořízeny 3 fotografie zachycující psa plemene sibiřský husky, který nese v tlamě slepici (č.l. 64 spisu).

11. Žalovaný předložil zvukové a obrazové záznamy (č.l. 83) ze své kamery umístěné na jeho domě a z těchto bylo zjištěno, že dne 25. 5. 2021 v 19.16 hod. v trvání 0.20 min. bylo zachyceno video z pozemku žalovaného, na kterém je zachyceno minimálně 6 psů plemene sibiřský husky, kteří odpočívají na uzavřeném pozemku, kde jsou kovové kotce, minimálně 5 dřevěných bud, dřevěné palety, celý prostor je hliněný, bez trávy, je zde velká nádoba se zakalenou vodou, video je bez zvuku. Dále pak dne 28. 5. 2021 v 15. 34 hod. v trvání 0:08 min je zde zachyceno minimálně 8 psů stejného plemene, psi zde pobíhají, video je bez zvuku, v 15.38 hod. v trvání 0.11 min. je zde v trvání zachyceno minimálně 8 psů stejného plemene, kteří zde pobíhají, souvisle štěkají a vyjí. Dále pak jsou provedeny záznamy v 15. 45 hod. v trvání 0.20 min., v 15:46 hod. v trvání 0.06 min. a v trvání 0.09 min., psi zde buď leží nebo se procházejí po pozemku, videozáznamy jsou bez zvuku. Dne 1. 6. 2021 v 18. 16 hod. je v rozsahu 1 minuty zachyceno na záznamu minimálně 6 psů ve dvou ohraničených prostorech, kteří se po něm procházejí, v 20:46 hod. je zachyceno 6 psů stejného plemene, kteří odpočívají a v 22.01 hod. v rozsahu 0.08 min. jsou zachyceni psi za nočního světla při umělém osvětlení, kteří polehávají na pozemku.

12. Z petice, kterou předložila svědkyně [jméno] [příjmení] – starostka [územní celek], bylo zjištěno, že 16. 10. 2019 24 občanů z ulice [ulice] v [obec] žádalo, aby bylo zamezeno obtěžujícím projevům – hluku a zápachu v ulici [ulice], který pochází z pozemků v nezkolaudované stavbě pana [celé jméno žalovaného], kde je soustava několika psích kotců, počet psů se neustále mění, obtěžují sousedy štěkáním, vytím a zejména v letních měsících i zřejmým zápachem. Štěkání se ozývá prakticky pořád, vyrušuje přes den i v čase nočního klidu. Souvislý štěkot např. při hlášení obecního rozhlasu trvá zpravidla několik minut a není výjimkou, že se opakuje i několikrát za hodinu, což narušuje kvalitu života okolních sousedů. Pan [celé jméno žalovaného] byl několikrát upozorněn na nevhodnost zřízení podobného systému v lokalitě zástavby rodinných domů, byl požádán o zamezení těchto projevů, avšak bez výsledku.

13. Z účastnické výpovědi [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že sám se do [obec] nastěhoval v roce 2016, není přímým sousedem žalovaného, ale ze své zahrady na něj vidí. Problémy začaly, když si zřídil žalovaný chovnou stanici. Psi husky neštěkají, ale vyjí, třeba půl minuty v kuse. Svědek má dvě malé děti, které to budí a budí to celou jejich rodinu v noci. Dceru musí uspávat doma při zavřeném okně, aby ji psi nevzbudili. Vyjí tak jednou za hodinu, někdy po půlhodině, někdy je jedna až dvě hodiny klid, má pocit, že někdy vyjí nepřetržitě. V dubnu nebo květnu 2021, když přijížděl ke svému domu, před jeho bránou 2 psi škubali slepici, což svědek vyfotil. Kdyby otevřel bránu, stál tam jeho 5letý syn a 2,5letá dcera, takže se o děti bojí, když psi žalovanému utíkají, přičemž v ulici je mnoho malých dětí. Když psy zaháněli zpět žalovanému, byl pořízen videozáznam panem [celé jméno žalobce], žalovaný na něj křičel a nadával jim. Psi jsou věčně zavření, je tam více než 10 psů, když nepočítá štěňata. Psi vyjí, když začne hlásit rozhlas a není tedy slyšet, co se hlásí, věc se řešila i se starostkou, byla tam i policie. Když psi začnou štěkat, pozná, že jsou to husky, je to smečka, vyjí, štěkají jinak, než ostatní psi. Když psi fénují, má svědek na zahradě jejich chlupy. Vztahy mezi ním a žalovaným nejsou dobré, a to od doby, kdy se k žalovanému nastěhovala paní [příjmení] se psy. Žalovaný sprostě křičí i na jeho přítelkyni společně s paní [příjmení].

14. Z účastnické výpovědi [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že je přímým sousedem žalovaného, pořizoval audiozáznamy vytí psů ze své zahrady a domu. Svůj dům svědek dostavěl v roce 2017, žalovaný začal chovat psy v době, kdy ještě neměl oplocenou zahradu a bylo tam kolem 10 psů. Vytí psů je někdy po hodině, někdy po půlhodině, někdy po 1,5 hodině, někdy vůbec, v nočních hodinách je to mírnější. Zápach v letních měsících z kotců je nepřiměřený, přestali venku věšet i prádlo, protože je to tím nasáklé, na zahradě mají extrémní množství chlupů ze psů - když psy foukají, chlupy poletují vzduchem, nemůže si tam dát ani kafe. Svědek viděl incident se slepicí, toto natáčel pan [celé jméno žalobce] na videozáznam, sám viděl, když psi utekli dvakrát, ale stalo se to i vícekrát. Sám se dotazoval starostky, jak toto řešit. S žalovaným hovořil, když mu tam vedli psy, ale to jim jenom nadával.

15. Z účastnické výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v [obec] bydlí 5 let, vznikala tu nová zástavba, žilo se tu ideálně, než se nastěhoval žalovaný a psi. Pak začal štěkot, vytí, nemohl uspat děti na zahradě, bylo to několikrát denně. Vnímá to jako velmi obtěžující, štěkají někdy ráno, v době oběda, večer, když začne rozhlas, tak ho neslyší. Jsou dny, kdy nevyjí, ale to je zřídka. Štěkot je i v noci, okna má směrem k žalovanému, je to slyšet i když okna zavře, takže nyní musel pořídit klimatizaci, aby se děti mohly vyspat. Vadí mu poletující srst ze psů, kterou má na trávníku, má jí i syn na chodidlech, chlupy jsou i v bazénu. Jeho rodina má také psa, - maltézské plemeno, chodí s ním ven, nikdy ho nenechává na volno, nikdy mu neutekl. Psi žalovanému utekli, před svou bránou měl roztrhanou slepici, začal mít tedy strach o děti, stejně tak se bála jeho manželka o sebe i o děti. I návštěvy, které k nim chodí, se ptají na hluk, který slyší a nediví se, že mu štěkot a vytí husky vadí.

16. Z účastnické výpovědi [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že v [obec] bydlí od roku 2016 se z vedlejší vesnice s idylkou pěkného bydlení, což se změnilo po roce 2018, kdy zde začal bydlet žalovaný a vybudoval chovnou stanici. Štěkot psů je obtěžující, v létě je cítit močovina, chlupy mají na terase a na zahradě, znečišťuje jim to vířivku, manželka nemůže sušit venku prádlo. Žalovaný zde má větší počet psů, reagují na rozhlas, ale toto není jediný impulz, štěkot je intenzivní, obtěžující i přes den. Pokud nejsou majitelé doma, psi vyjí ještě víc. Svědek pracuje převážně doma a štěkot vnímá více než ostatní. Viděl, když žalovanému utekli psi, ten pak jezdí autem po celé vesnici a nahání je. Psi zakousli i slepice a je otázka času, kdy se pustí do dětí a dospělých.

17. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], starostky obce, bylo zjištěno, že jí občané [obec] z [anonymizováno] ulice předložili petici. Tehdy si pozvala žalovaného a žádala ho, aby psy nějak usměrňoval. Sama s tím nemůže nic dělat, dům žalovaného není zkolaudován, nejsou zde obyvatelé přihlášení k trvalému pobytu, nejsou zde přihlášeni ani psi. Byla na místním šetření s referentkou stavebního úřadu u žalovaného, v té době tam bylo nějaké ztracené bednění a nebylo co vytknout. Když byla na návštěvě u [anonymizováno] a slyšela ty zvuky, myslela si, že je to nějaká oslava, ale bylo jí vysvětleno, že jsou to právě psi od žalovaného. Svědkyně uvedla, že by zde bydlet nechtěla. Sama pochází z vesnice, měli lovecké psy, ale tyto zvuky nezná. Ví, že psi reagují na rozhlas, že vytí budí děti, v té ulici je averze mezi lidmi, chtějí klidně bydlet, těch psů je tam hodně, sousedé si u ní na to stěžují, jezdí tam policie, řeší se to na magistrátu. Lokalita [ulice] je klidná, je tam trochu hluku z dálnice, vytí psů hodnotí jako extrémní hluky, je to jiný zvuk, než na jaký je ucho zvyklé. Viděla, když psi utekli a zakousli slepici – v této lokalitě nikdo slepice nemá, takže museli zaběhnout do staré zástavby. Projevy psů se určitě vymykají běžným poměrům, když se sedí večer venku, jsou to velké výkyvy. Sama bydlí v jiné lokalitě na druhé straně obce a vytí psů neslyší.

18. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], která sousedí bočním zadním rohem se zahradou žalovaného, bylo zjištěno, že s žalovaným se navštěvuje, chodí se s dcerou dívat na štěňata. Uvedla, že na pozemku žalovaného je 8-10 psů střední velikosti, rasu nezná, slyší je štěkat málo, nezaznamenala, že by psi vyli, pozná, když štěkají husky. Reagují na rozhlas, nebo když někdo přijde domů, ale za chvíli přestanou. Svědkyně chodí do práce a vrací se kolem 16 hodiny. Pachové projevy psů jí nijak neobtěžují, cítila to jen v srpnu 2021, když blíže polotu žalovaného stavěli dceři zahradní domek. Nikdo ze sousedů jí nekontaktoval, nevěděla, že se psala nějaká petice. Viděla utéct jednoho psa z pozemku žalovaného.

19. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], bezprostřední sousedky žalovaného, bylo zjištěno, že jejich vztahy jsou přátelské, navštěvují se, syn se chodí na psy dívat, sama má psy ráda. Žalovaný má chovnou stanici psů plemene husky v počtu 6-8, kteří občas štěkají, někdy si toho ani za den nevšimne. Štěkají, když se rozezní rozhlas, když k nim někdo cizí vstoupí na pozemek, neštěkají déle než 5 minut, možná 2 minuty. Nerozezná štěkot od vytí, řekla by, že o vytí nejde. Je na mateřské dovolené, syna dává spát i ven. V noci má zavřené okno, takže jí zvuk psů nebudí, v létě při otevřené ventilaci to občas slyší, ale není to denně. Chlupy psů má na své zahradě tak metr od plotu na plodech malin. Ví, že žalovaný psy koupe, fénuje, vyčesává, dokud neměli plot, poletovaly chuchvalce srsti. V minulosti žalovanému psi utekli párkrát na ulici, jednou i k nim na pozemek, ale žalovaný zvýšil plot, aby se to neopakovalo. Sama 20 let vyrůstala na vesnici, takové projevy psů nikdy neslyšela, nikdo neměl chovnou stanici. V dané lokalitě, kde bydlí nyní, se jiní psi takto neprojevují, není jich takový počet. Svědkyni byl přehrán zvukový záznam z 28. 5. 2021 v délce 0.35 minut a 1.23 minut a tato potvrdila, že se jedná o projevy psů žalovaného. Nevěděla nic o tom, že by se sepisovala nějaká petice.

20. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], která bydlí ve vedlejší ulici, vidí na dům žalovaného bylo zjištěno, že sama má ráda pejsky, nyní se chodí na štěňátka k žalovanému dívat, tito se o ně vzorně starají, mají jich 6-7, jde o plemeno husky, jsou to vzácní psi, jsou to miláčci, jsou hodní, nikomu neublíží, není to žádná množírna, je to láska ke psům. Psy mají na výstavu, jezdí s nimi na pozemky paní [příjmení], aby se vyběhali. Nezaznamenala, že by zde byly výkaly, necítila žádný zápach. Některé dny je neslyší, někdy 1-3x denně. Vedle ní je přes ulici vlčák, který štěká od rána do večera, ale nikdy by jí nenapadlo se na ně zlobit, i když štěká. Psi štěkají, to prostě psi dělají, jsou to prostě zvířata. Slyšela, že psi žalovaného zakousli slepici, jsou to lovci, je to přirozené, i jí utekl pes, i vlčák od sousedů utekl. To, že si psi zapískají, zazpívají, párkrát se ozvou, třeba na rozhlas, to nemůže obtěžovat, je nepochopitelné, že to někomu vadí.

21. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento byl v minulosti sousedem účastníků, nastěhoval se do [obec] v roce 2015, šlo o poklidné bydlení s nadstandardními sousedskými vztahy do doby, než se přistěhoval žalovaný se psy – tito štěkali, vyli, nešlo vůbec spát s otevřenými okny, nebyl slyšet rozhlas. Oslovil žalovaného, zda by se s tím nedalo něco dělat, ale tvářil se, že divný je svědek, neboť na vesnici totiž psi štěkají. Problém byl i když na jeho plot žalovaný přistavěl nějakou stavbu pro psy, což řešil na stavebním úřadu. Obrátil se na starostku obce, zda by s tím šlo něco dělat, navrhla mu sepsat petici, obešel tedy ty sousedy, kteří zrovna byli doma a petici starostce předal, nic se však nedělo. Psi štěkali nepřiměřeně i poté, kdy žalovaný přestěhoval psy na druhou stranu svého pozemku. Kromě štěkotu zde byl i v létě zápach, občas chlupy. Svědek se z [obec] odstěhoval do většího domu na jaře 2021, dům prodal a nového kupce na problém se psy upozornil. Štěkot psů žalovaného je dost hlasitý, svědkovi to vadilo.

22. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že s žalovaným přišel do styku v době, kdy žalovaný porušoval jeho práva v [obec]. Tehdy byli bezprostřední sousedé, žalovaný tam měl provozovnu, velké množství psů, a to v zástavbě rodinných domů. Řešilo se rušení nočního klidu vytím psů, trvalo to minimálně 2 roky, řešilo se to i na přestupkové komisi, bylo tím zasaženo asi 6 rodin, provádělo se i měření intenzity hluku, asi to bylo mezi 70-104 decibely, nakonec krajský úřad rozhodnutí zrušil. Chtěli podat i žalobu, ale nakonec se z důvodu přestěhování žalovaného do [obec] tak nestalo.

23. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

24. Občanský zákoník upravuje sousedské právo, tj. normy upravující vzájemné vztahy sousedů (sousedních vlastníků) s cílem přispět k "dobrému sousedství" stanovením vzájemných práv a vzájemných povinností sousedních vlastníků. Při výkonu vlastnického práva může dojít a také dochází k pronikání nejrůznějších účinků (hluku, zápachu, prachu, popílku aj.) z jednoho pozemku na pozemek druhý (sousední).

25. Není sporu o tom, že sousedem se nerozumí jen bezprostředně sousedící vlastník jiného pozemku, nýbrž za souseda se považuje každý vlastník pozemku, který je nežádoucími účinky postižen, a to bez ohledu na vzdálenost od pozemku z kterého nepříznivé účinky pocházejí. Soud tedy s ohledem na místo bydliště žalobců, kteří všichni bydlí ve stejné obci [obec], ve stejné ulici [ulice], v těsné blízkosti žalovaného, jak bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí i snímkem katastrální mapy, uzavřel, že na straně žalobců je dána aktivní legitimace k vedení sporu.

26. Pokud jde o pasivní legitimaci, pak s odkazem na rozhodnutí NS ČR ze dne.. sp.zn. 22 Cdo 5667/2017 má soud za to, že není podstatné, kdo je majitelem psů, zda žalovaný či jeho přítelkyně paní [příjmení], neboť žaloba proti obtěžování nad míru přiměřenou poměrům ve smyslu § 1013 odst. 1 o.z. musí směřovat proti tomu, kdo svou činností druhého obtěžuje, ale je možné ji směřovat i proti vlastníkovi nemovitostí, ze které rušení pochází, i když sám vlastník rušivou činnost nevykonává; je pak věcí tohoto vlastníka, aby přímému rušiteli v dalším rušení zabránil. V řízení bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, místním šetřením, že vlastníkem nemovitosti st.p. [číslo] – orná půda, a to v k. ú. [obec] zapsané na [list vlastnictví] na kterém je umístěn rodinný dům, kde jsou chováni psi plemene sibiřský husky, je právě žalovaný a tudíž na jeho straně je dána pasivní legitimace ve sporu.

27. Ustanovení § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (stejně jako ustanovení § 127 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. prosince 2013) patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu.

28. Žaloba, aby se vlastník věci zdržel obtěžování jiného nad míru přiměřenou poměrům, jakožto zvláštní typ negatorní žaloby, přichází v úvahu tam, kde neoprávněné rušení vlastníka ze strany rušitele trvá, resp. pokračuje, anebo tam, kde sice již přestalo, avšak existuje konkrétní nebezpečí jeho opakování v budoucnu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu z 23. 8. 2021, sp. zn. 22 Cdo 2581/2011).

29. Dosavadní přístup judikatury k imisím podle § 127 odst. 1 obč. zák. platného do 31. 12. 2013 shrnul Nejvyšší soud v např. v rozsudku ze dne 10. 7. 2012, sp. zn. 22 Cdo 296/2011, a v rozsudku ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1312/2013, v kterých Nejvyšší soud vyložil, že obtěžování ve smyslu § 127 odst. 1 obč. zák. představuje takový výkon vlastnického práva k věci, jehož důsledky přesahují věc samu, a působí buď na jiné osoby, anebo na věci ve vlastnictví jiného, a to prokazatelně negativně. Obtěžování je třeba chápat objektivně, tj. z hlediska obvyklých společenských názorů, přičemž každý je povinen snášet imise z obyčejného, normálního užívání věci. Tato judikatura je použitelná i po 1. 1. 2014 za účinnosti zák. č. 89/2012 Sb. o.z.

30. Stanovení toho, zda jde o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, je věcí soudcovského uvážení. Soud však musí vždy zjistit, jaká míra obtěžování nepřekračuje přiměřené poměry jak v daném typu lokalit, tak i v konkrétním místě” (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 22 Cdo 223/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2016 sp.zn. 22 Cdo 3797/2016)).

31. V projednávané věci hodnotil soud veškeré důkazy metodou volného hodnocení ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř. a dospěl ke skutkovým zjištěním, na jejichž základě bylo možno učinit úvahu o tom, že žalobci namítanou hlukovou a pachovou imisi lze považovat za obtěžování, které by překračovalo míru přiměřenou poměrům.

32. Psi patří celosvětově mezi nejrozšířenější domácí mazlíčky. Před pořízením psa musí každý zvážit své možnosti a podmínky. Rozdíl je, zda bude psa chovat v bytě, nebo na zahradě rodinného domu, zda bude chovat jednoho psa či zda si pořídí celou smečku psů.

33. Sibiřský husky je plemenem vhodným pro aktivní, sportovně založené chovatele, kteří jsou ochotni svému psovi dopřát dostatek času ve volné přírodě. Husky vyžaduje pohyb a pozornost ze strany páníčka, jinak strádá. Tohoto psa není vhodné chovat v městském bytě. Jsou to čilí, aktivní a energičtí společníci, je třeba myslet na to, že ne vždy dokážou plně potlačit svůj vrozený lovecký instinkt. Potřebuje velké množství pohybu. Pravidelná fyzická zátěž je pro něj nezbytná. Sibiřský husky štěká jen zřídka, ovšem někdy se můžeme setkat s vytím, což je další pozůstatek po vlčích předcích. Je to smečkovitý pes, špatně snáší samotu. Výchova huskyho je poměrně náročná. Jeho srst je hustá, delší a s hustou podsadou, která v období línání celá vypadá, proto je potřeba ho během línání pravidelně vyčesávat.

34. V řízení bylo prokázáno, že v důsledku projevů většího počtu psů chovaných na pozemku žalovaného, docházelo nejen k rušení nočního klidu, ale i k rušení žalobců během dne, což pociťovali minimálně žalobci, kteří byli před soudem vyslechnuti jako účastníci řízení, ale i ostatní žalobci, což uvedli ve svém žalobním žádání, dále pak i svědkyně [jméno] [příjmení], starostka [územní celek], svědek [jméno] [příjmení]. Z jejich výpovědí jednoznačně vyplynulo, že tito jsou opakovaně, někdy i několikrát denně a během noci, rušeni štěkotem a vytím psů, přičemž jednoznačně identifikovali, že šlo o specifické projevy psů chovaných na pozemku žalovaného. Starostka [územní celek], která nemá žádný zájem na výsledku projednávané věci, v dané části obce nebydlí, přesto i sama hodnotila zvukové projevy jako projevy nepřiměřené, vymykající se běžným poměrů. Svědek [jméno] [příjmení], který byl dříve bezprostředním sousedem žalovaného, při prodeji svého domu dokonce na tyto projevy psů nového kupujícího upozornil, neboť i on tyto projevy vnímal jako nepřiměřené. Tyto projevy psů byly zaznamenány – audiozáznamy, videozáznamy minimálně z 25. 5. 2021, 28. 5. 2021, ať již se jednalo o záznamy pořízené žalobci či předložené žalovaným, byly ztotožněny při jednání slyšenými účastníky, ale i svědkyní [jméno] [příjmení]. Záznamy byly provedeny k důkazu v tomto řízení a z nich soud učinil závěr, že právě tyto důkazní prostředky jsou schopné prokázat tvrzení žalobců, tedy že tito jsou obtěžování nad míru přiměřenou poměrům projevy (hlukem) psů chovanými na pozemku žalovaného. Soud si je vědom toho, že je nutno tolerovat u psů chovaných na zahradě, resp. v obci, kde majitelé nemovitostí zpravidla chovají psy, štěkot a vytí, ale pouze do té míry, která výrazně nepřekračuje míru rušení, kterou lze očekávat. Pro zvukové projevy zvířat nejsou žádné limity právním předpisem stanoveny. Každý člověk vnímá hluk jinak, je jinak citlivý na zvukové projevy, přesto soud v daném případě konstatuje, že minimálně u žalobců a jejich rodinných příslušníků jde o rušení nad míru přiměřenou poměrům. Pokud lidé chovají v obci na svých zahradách 1 či 2 psy, pak jistě projevy těchto psů jsou zcela jiné, než projevy [číslo] psů, které se za této situace chovají již jako smečka a projev jednoho z nich, vyvolá automaticky projevy všech ostatních, intenzita zvuku je daleko vyšší, častější, u plemene sibiřský husky se kromě toho jedná o specifické zvuky – spíše než o štěkot, jde o vytí. V řízení bylo prokázáno snímky katastrální mapy i místním šetřením, že žalobci i žalovaný bydlí ve zcela nové zástavbě rodinných domů, tzv. satelitní zástavbě, kam se lidé stěhují za klidem a pohodou bydlení. Chov takovéhoto množství psů na zahradě jednoho rodinného domu, je ze strany nových obyvatel rodinných domů, tedy i žalobců, nepředpokládaný a lze žalobcům přisvědčit, že zvukové projevy těchto psů, jak bylo v řízení prokázáno, překračují přiměřené poměry jak v daném typu lokality, tak i v konkrétním místě. Právě proto, že se nedá hluk změřit, protože se většinou jedná o nahodilé jednání, je nejspolehlivějším důkazem právě účastnická výpověď či výpověď svědků, kteří se v dané lokalitě zdržují. Pokud jde o výpovědi svědkyň [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], pak soud výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], která je bezprostřední sousedkou žalovaného, hodnotí jako nevěrohodnou, neboť tato vypověděla, že nikdy neslyšela psy štěkat či výt a po přehrání audiozáznamu z 28. 5. 2021 sdělila, že se jedná o zvukové projevy psů chovaných na pozemku žalovaného. Vztahy této svědkyně a žalovaného jsou přátelské, navštěvuje žalovaného i se svým malým dítětem, aby si pohladil psy a zřejmě vedena snahou nepoškodit žalovaného před soudem, takto vypovídala. Svědkyně [jméno] [příjmení] navštěvuje s malým dítětem žalovaného, chodí si hladit psy, je osobou, kterou neobtěžuje hluk psů husky. Svědkyně [příjmení] uvedla, že psi chovaní na pozemku žalovaného štěkají a vyjí, označila vytí za zpívání, ale není to důvod, proč se na ně zlobit, nevadí jí to ani u jiných psů. Je zřejmé, tak jak bylo popsáno shora, že je osobou, která obecně miluje psy, která tento zvuk vnímá subjektivně jinak, než žalobci a jejich rodinní příslušníci. Šetření stavebního úřadu proběhlo 4. 12. 2018 v době, kdy rodinný dům žalovaného byl rozestavěn, kdy ještě nebyly na jeho pozemcích umístěné kotce pro psy. Výsledek tohoto šetření není pro toto řízení relevantní, neboť žaloba byla podána až o 2 roky později a soud prováděl dokazování k současnému stavu. Výpovědí svědka [příjmení] [příjmení] měl soud za prokázané, že předmětná žaloba není ze strany žalobců vůči žalovanému šikanózní, jak tvrdí žalovaný, naopak je nepochybné, že chov velkého počtu psů plemene sibiřský husky obtěžuje minimálně svým hlukem občany žijící v zástavbě rodinných domů a to nejen v [obec]. Takovýto hluk by byl v obdobné lokalitě, při takovémto množství chovaných psů na jednom pozemku, obtěžující nad míru přiměřenou. V řízení tedy bylo prokázáno, že minimálně 11 žalobců a jejich rodin a další 2 svědci byli rušeni nepřiměřenými zvukovými projevy psů husky, opakovaně narušují tímto výkon vlastnického práva žalobců v předmětné lokalitě, toto vytí a štěkání je nepřiměřené běžným poměrům, nemohou v klidu spát, ruší je to v denních i v nočních hodinách, někteří za tím účelem pořídili i klimatizaci do svého domu.

35. Dále pak měl soud za prokázané, že žalobci jsou obtěžování i dalšími projevy těchto psů a to pachem, když byli nuceni přestat věšet venku prádlo, na jejich pozemek dopadá i pach močoviny. Z videozáznamů, které předložil k důkazu žalovaný, má soud za prokázané, že tito psi mají výběh na udusané hlíně, není zde žádná travnatá plocha, na velmi malém prostoru se pohybuje velké množství psů většího vzrůstu a i zde soud uvěřil výpovědi žalobců i svědka [příjmení], nakonec i svědkyň, že pach způsobený psy žalovaného je obtěžující.

36. Soud tedy uložil žalovanému, aby se zdržel obtěžování žalobců hlukem a pachem způsobeným psy, které chová na svých pozemcích, tak jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Na žalovaném pak bude, aby si sám zvolil opatření, jímž zamezí dalšímu obtěžování žalobců, případně ohrožování výkonu jejich práv.

37. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšným žalobcům přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. V daném případě právní zástupce činil společné úkony při zastupování více osob, tudíž s odkazem na § 12 odst. 4 vyhl. č.l 177/96 Sb. se odměna za jeden úkon snižuje o 20% za každou zastupovanou osobu. Právní zástupce činil úkony za 11 žalobců, přičemž sám uvedl, že důkazní břemeno spočívalo převážně na žalobcích 1) a 2), kteří pořizovali audiozáznamy, s nimi probíhala časově náročnější komunikace ohledně vedení sporu, u ostatních žalobců šlo pouze o zjišťování stanovisek, informování o průběhu soudního řízení, konverze návrhu a rozsudku a jeho doručování každému z nich. S odkazem na judikaturu, zejm. pak rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 26 Cdo 3684/2016 požadoval právní zástupce žalobců odměnu za poskytnutí právních služeb za žalobce 1) a 2) a na žalobce ad 3) -11) pak jakoby za jednoho účastníka, tedy zastupování celkem za 3 účastníky řízení, namísto 11. Soud s takovýmto způsobem stanovení odměny s ohledem na citovanou judikaturu ztotožňuje. Výše nákladů řízení je tedy představována jednak zaplaceným soudním poplatkem v částce 2 000 Kč odměnou advokáta za 9 úkonů právní pomoci po 3 600 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d) , g) vyhl. č. 177/96 Sb., tj. 1 200 Kč za 3 zastupované osoby (dle § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb. jde o sazbu 1 500 Kč sníženou o 20%) a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, písemné podání ve věci samé – podání žaloby, účast u jednání soudu dne 3. 6. 2021, jednání přesahující 2 hodiny dne 14. 9. 2021 a jednání přesahující 2 hodiny dne 26. 10. 2021, jednání dne 9. 11. 2021, tj. 32 400 Kč náhradou jeho hotových výdajů za 9 úkonů právní pomoci po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 2 700 Kč, neboť za společné úkony při zastupování více osob přísluší advokátu ke každému úkonu pouze jedna paušální náhrada výdajů (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn., sp. zn. 29 Cdo 239/2014, sp. zn. 25 Cdo 1610/2014), tj. 2 700 Kč cestovným k jednání soudu osobním automobilem zn.. Volkswagen, [registrační značka] při průměrné spotřebě 7,17 l /100 km, ujetí 2x 26 km k jednání z Hradce Králové do Pardubic a zpět, ceně 27,20 Kč /l motorové nafty, sazbě základní náhrady 4,40 Kč/km, tj. 330 Kč k jednomu jednání, přičemž právní zástupce se účastnil 4 jednání (3. 6. 2021, 14. 9. 2021, 26. 10. 2021 a 9. 11. 2021), celkem tedy 1 320 Kč náhradou za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. za 8 půlhodin po 100 Kč (2 půlhodiny ke každému z jednání soudu), tj. 800 Kč s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, tj. 7 816,20 Kč Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobcům právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobcům společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 47 036,20 Kč (výrok II.).

38. V tomto řízení bylo státem hrazeno svědečné v celkové výši 717 Kč, proto soud uložil podle výsledku řízení – tedy žalovanému dle § 148 odst. 1 o.s.ř. nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady státu v plné výši, tj 717 Kč (výrok III.).

39. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.