18 C 338/2018-449

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] za účasti vedlejšího účastníka [pojišťovna], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] zastoupeného advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o náhradu škody na zdraví, takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky přestavující náhradu za ztížení společenského uplatněného ve výši 500 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 5. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba o zaplacení částky představující náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 10 000 Kč měsíčně, a to vždy k 15. dni v měsíci, se zamítá.

III. Žaloba o zaplacení částky představující náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 10 000 Kč měsíčně zpětně od 16. 5. 2017 spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 5. 2017 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žaloba o zaplacení částky představující náhradu nákladů spojených s léčením spolu s úrokem z prodlení od 16. 5. 2017 do zaplacení, se zamítá.

V. Žaloba o zaplacení částky představující bolestné spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 5 2017 do zaplacení, se zamítá.

VI. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou k [název soudu] dne [datum] domáhala proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni škodu na zdraví, nejméně ve výši 10 000 000 Kč, dále jí nahradit náklady za ztížení společenského uplatnění v co největší stanovené výši, náhradu nákladů spojených s léčením a náhradu za ztrátu na výdělku, a to od roku 2007, dále jí hradit rentu ve výši 10 000 Kč měsíčně od roku 2007 do budoucna, to vše s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že v roce 2007 byla poslána z [anonymizováno] kliniky v [obec] na odběr biopsie několika vzorků do [anonymizováno] nemocnice v [obec], kde jí tyto vzorky byly poněkolikáté odebrány a na tomto základě jí byla stanovena diagnóza, a to nevyléčitelné onemocnění [anonymizována dvě slova]. Toto bylo zjištěno z histologických výsledků [anonymizováno] [příjmení] v [obec], tyto výsledky byly následně zaslány v roce 2015 na [anonymizováno] ambulanci v [obec], a to na žádost lékaře kvůli přetrvávajícím zdravotním problémům žalobkyně. Po té co přišly tyto výsledky, jí byla nařízená léčba pro uvedenou diagnózu, bylo jí předepsáno velké množství léků a bylo jí sděleno, že toto onemocnění se mohou lékaři snažit léčit, ale již nikdy žalobkyně nebude zdravá, neboť se jedná o nevyléčitelné onemocnění, po té byla poslána na spoustu vyšetření k jiným specialistům ohledně uvedené diagnózy. Dále žalobkyně uvedla, že v době, kdy se dozvěděla, že vlastně umírá, se dostala do takového psychického rozpoložení, které trvá dodnes, kdy již není schopna vůbec ničeho, na základě celé této věci a dalších problémů s tím spojených je v 32 letech invalidní, a to v 2. stupni, není schopna se začlenit do pracovního procesu, potřebuje pomoc v každodenním životě. Dále žalobkyně uvedla, že pro další zdravotní problémy byla opět [anonymizováno] ambulancí poslána na další histologii, kdy její nevyléčitelná diagnóza byla primářem [anonymizována dvě slova] vyvrácena, dále bylo zjištěno, že po předepsané léčbě kožní nález vykazuje [anonymizováno] změny, [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] prosáknutí [anonymizována dvě slova], má tedy znetvořený celý levý bok až k hýždi. Všechny uvedené skutečnosti oznámila žalobkyně fakultní nemocnici, snažila se s nimi mimosoudně dohodnout s tím, že jejich lékař pochybil při stanovení její diagnózy, nicméně ze strany fakultní nemocnice se jí nedostalo ochoty ve věci jednat, tato odmítá pochybení ze strany lékaře, do doby podání žaloby se žalobkyni ani neomluvila. Podáním ze dne [datum] žalobkyně k výzvě [název soudu] upřesnila účastníky sporu ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř.

2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] [název soudu] vyslovil svoji místní nepříslušnost, po právní moci tohoto usnesení byla věc postoupena Okresnímu soudu Plzeň-město jako soudu místně příslušnému. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

3. Podáním ze dne 28. 6. 2019 žalobkyně prostřednictvím ustanoveného zástupce svou žalobu doplnila a upřesnila tak, že nadále po žalované požadovala úhradu částky 10 000 000 Kč jako náhradu za ztížení společenského uplatnění, dále náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 10 000 Kč měsíčně, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 10 000 Kč měsíčně zpětně od 16. 5. 2017, náhradu nákladů spojených s léčením ve výši stanovené zdravotní pojišťovnou, náhradu bolestného ve výši stanovené znaleckým posudkem, to vše se zákonným příslušenstvím. Svá skutková tvrzení původně uváděná v podané žalobě upřesnila a doplnila tak, že již od roku 2007 má určité zdravotní potíže, které se neustále zhoršovaly, proto byla nucena navštívit lékaře. Nejprve začala trpět velkou únavou, bolestmi celého těla a měla rozsáhlé kožní obtíže. Proto nejdříve navštívila [anonymizováno] ambulanci v [obec], odkud byla následně zaslána na podrobnější vyšetření k žalované. Žalobkyně se k žalované dle doporučení lékaře dostavila, bylo provedeno několikero vyšetření, mimo jiné došlo k odběru biopsie z několika částí těla. Daná vyšetření prováděl [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], který ve své lékařské zprávě ze dne [datum] určil diagnózu, a to [anonymizována dvě slova], daná diagnóza byla následně odeslána na [anonymizováno] ambulanci v [obec], odkud byla žalobkyně kontaktována se žádostí, aby se urychleně dostavila ke konzultaci ohledně jejího zdravotního stavu, kdy bylo následně žalobkyni sděleno, že se jedná o [anonymizována dvě slova], což je nevyléčitelná nemoc, možné je pouze léky mírnit její projevy. Dále bylo nutné, aby žalobkyně podstoupila mnoho dalších vyšetření. Veškerá léčba žalobkyně, která byla žalobkyni uložena a veškerá další vyšetření která žalobkyně podstoupila, tedy vycházela ze stanovené diagnózy, kterou stanovil zaměstnanec žalované. S ohledem na závažnost diagnózy byla žalobkyně pod neustálým psychickým tlakem, měla strach o svůj život, což neblaze zapůsobilo na její celkový stav. Žalobkyně začala docházet na léčbu související s jejími vzniklými psychickými obtížemi. Vzhledem k tomu, že se zdravotní stav žalobkyně nelepšil, v roce 2017 byla ze strany [anonymizováno] ambulance v [obec] zaslána k dalšímu vyšetření na [anonymizováno] ambulanci v [obec], vyšetření jejího zdravotního stavu probíhalo u [anonymizováno] [jméno] [příjmení], v rámci daného vyšetření dne [datum] byla provedena u žalobkyně histologie a z lékařské zprávy [anonymizováno] [příjmení] vyplynulo, že původní diagnóza nemusí být správná. Z dané lékařské zprávy vyplynulo, že diagnóza již v roce 2007 u žalobkyně nebyla určena správně, jelikož histologie ani přímá [anonymizováno] danou diagnózu nepotvrdila. Žalobkyně po tomto sdělení byly vysazeny původní léky, které užívala na chybně stanovenou diagnózu téměř 10 let, a které její zdravotní stav spíše zhoršovaly. V současné době má žalobkyně rozsáhlé zdravotní potíže, chybnou léčbou, kdy dlouhou dobu užívala léky pro chybně stanovenou diagnózu, došlo na jejím těle k vykazování [anonymizováno] změn, [anonymizována dvě slova] a dalším závažným zdravotním změnám, tím vším bylo žalobkyni způsobeno znetvoření celého levého boku až k hýždi. S ohledem na zdravotní stav je žalobkyně v invalidním důchodu 2. stupně, její zdravotní indispozice jí neumožňují, aby vykonávala pracovní činnosti. Stran lékařů pak nebylo doposud zjištěno, jakým onemocněním žalobkyně skutečně trpí, avšak 10 leté léčení na nemoc, která byla špatně diagnostikována, jak bylo později zjištěno, zanechalo na žalobkyni vážné zdravotní obtíže, a to jak psychického, tak fyzického rázu. Ze strany žalované tedy nebylo postupováno lege artis, a to jak při stanovení diagnózy, tak i při stanovení léčby, v níž navíc bylo neustále chybně pokračováno. V důsledku tohoto postupu žalované tedy vznikla žalobkyni škoda na zdraví. Pokud jde o žalované částky, které v daném podání žalobkyně upřesnila, k těmto uvedla, že při stanovení částky ve výši 10 000 000 Kč, připadající na náhradu za ztížení společenského uplatnění, vycházela zejména z okolností souvisejících s vytrpěnou bolestí, psychickou a sociální újmou, která jí byla chybnou diagnózou způsobena, a která stále přetrvává. Jediným příjmem žalobkyně pak v současné době je pouze invalidní důchod a její zdravotní stav se stále horší, a to právě s ohledem na určení chybné diagnózy žalovanou, tudíž není schopna pracovní činnosti. Žalobkyně při stanovení částky týkající se renty, tj. náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní schopnosti, vycházela ze svých aktuálních potřeb a přihlédla k výdajům spojeným se svou nynější dosavadní situací. Dále pokud žalobkyně požadovala náhradu nákladů spojených s léčením, k těmto uvedla, že za 10 let léčby není bohužel schopná dohledat dané účty za platby, vynaložené na danou léčbu, proto požádala soud o výpis o dosavadní léčbě a výdajích za léky spojené s léčbou přímo od zdravotní pojišťovny. Pokud jde o požadované bolestné, k tomuto uvedla, že pokud by žalovaná nestanovila chybnou diagnózu u žalobkyně, pak by nedošlo ke zhoršení jejího zdravotního stavu tak rapidním způsobem jak bylo popsáno, s tím, žalobkyni tedy s ohledem na uvedené vzniká i nárok na bolestné, kdy jeho výši navrhla stanovit znaleckým posudkem.

4. Ve vztahu k podané žalobě žalovaná svým podáním ze dne 16. 7. 2019 uvedla, že je pravdou, že žalobkyně byla na [anonymizováno] klinice žalované vyšetřena, a to v období březen 2007 – květen 2007, tehdy na doporučení [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizováno] [obec]) s žádostí o provedení kožní biopsie, která měla upřesnit diagnózu kožního onemocnění žalobkyně. Biopsie byla provedená dne [datum] se závěrem, že se jedná nejspíše o chronický [anonymizována dvě slova], bylo doporučeno, provést ještě přímou [anonymizováno] a udělat i excizi ze kštice. Toto vyšetření bylo na [anonymizováno] klinice žalované provedeno dne [datum] z postižené a neosluněné kůže se závěrem granulomatózní uloženiny [anonymizováno] pod [anonymizováno] a na osluněné kůži nevýrazný nález. Kromě toho byl 1x provedený odběr krve na imunologické vyšetření s nálezem, který neukazoval na případné jiné postižení než kožní. Tyto nálezy byly sděleny [anonymizováno], který žádal vyšetření a jeho povinností bylo tyto nálezy porovnat s klinickým nálezem a průběhem onemocnění. Na [anonymizováno] klinice žalobkyně nebyla nikdy léčena. V únoru roku 2017 obdržel přednosta kliniky z [anonymizováno] oddělení [obec] ke konzultačnímu vyšetření další biopsii kůže, která byla pravděpodobně provedená na doporučení jiného [anonymizováno] z této oblasti. Nález byl ne zcela charakteristický a nebylo možné jej blíže zařadit. Tento názor byl sdělen [anonymizováno] oddělení v [obec], které pak provádělo definitivní vyhodnocení. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalobkyni v zařízení žalované nikdy nebyla poskytnuta žádná léčba, na žádost ošetřujícího lékaře žalobkyně bylo pouze provedeno bioptické vyšetření kůže a odběr krve. Léčbu na základě závěru vyšetření prováděl vždy vysílající (ošetřující) lékař žalobkyně, žalovaná se na léčbě nijak nepodílela, ani nepředepisovala žádné léky. Z tohoto důvodu žalovaná navrhla, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta, současně namítla promlčení nároku žalobkyně.

5. Dne 18. 8. 2019 z vlastního podnětu do řízení na stranu žalované vstoupil vedlejší účastník, a to [pojišťovna], který k podané žalobě svým podáním ze dne 9. 9. 2019 uvedl, že samotnou žalobu ani doplnění žaloby ze dne 28. 6. 2019 nepovažuje za dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností, kdy v žalobě a v jejím doplnění zcela absentují rozhodující skutečnosti nezbytné pro projednání předmětné žaloby, to je skutková tvrzení týkající se mezidobí let 2007 2015, kdy není zřejmé, jakou léčbu žalobkyně v daném období podstupovala, v jakých zařízeních léčbu podstupovala, jakými konkrétními obtížemi trpěla a v neposlední řadě i jaký je současný zdravotní stav žalobkyně. Absentují zde tvrzení týkající se přiznání invalidního důchodu, tj. důvodu jeho přiznání, přiznané výše apod., shodně vedle toho zcela absentuje specifikace jednotlivých dílčích nároků, tj. jakým způsobem byly jednotlivé nároky vyčísleny, popř. stanovena jejich výše. S ohledem na uvedený nedostatek k žalobě a jejímu doplnění vedlejší účastník na straně žalované toliko uvedl, že žalobkyně dovozuje odpovědnost žalované z důvodu chybně stanovené diagnózy na [anonymizováno] klinice žalované [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], jakož i z následně stanovené léčby, v níž mělo být chybně pokračováno. Na základě těchto důvodů je žalobkyní stran žalované dovozován postup non lege artis. Dle sdělení žalované je však zřejmé, že žalobkyně v jejím zařízení žádnou léčbu v daném období nepodstupovala, toto vyplývá i z vyjádření [anonymizováno]. [příjmení]. Žalobkyně v zařízení žalované podstoupila pouze bioptické vyšetření na [anonymizováno] klinice, a to v první polovině roku 2007 k upřesnění diagnózy, a to na vyžádání [anonymizováno] [příjmení] ošetřující lékařky žalobkyně. Veškeré výstupy a nálezy předmětného vyšetření byly postoupeny ošetřující lékařce, v jejíž péči se žalobkyně nacházela. Odpovědnost žalované by tak mohla být vztahována pouze ke stanovení nesprávné diagnózy profesorem [příjmení] na [anonymizováno] klinice žalované, nikoliv však k následné léčbě. Sama vada v diagnóze při tom nutně nezakládá odpovědnost poskytovatele zdravotních služeb, kdy chyba v diagnóze sama o sobě ještě nemusí mít charakter nedbalosti nebo jednání non lege artis. Charakter postupu non lege artis však může být shledán v případě, že nesprávná diagnóza je důsledkem závažného porušení postupu pro její určování, např. v důsledku bezdůvodného nevyužití dostupných diagnostických metod s tím, že postup lékaře je při tom vždy zapotřebí hodnotit ex ante (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 7 Tdo 219/2005). S odkazem na uvedené vedlejší účastník na straně žalované nespatřuje v daném případě ani příčinnou souvislost mezi vzniklou újmou na straně žalobkyně a tvrzením o protiprávním jednání na straně žalované. K jednotlivým konkrétním nárokům vzneseným žalobkyní pak vedlejší účastník na straně žalované uvedl, a to v pouze v obecné rovině, při absenci relevantních údajů ke stanovení výše jednotlivých těchto uplatněných nároků, že v případě ztížení společenského uplatnění ve výši 10 000 000 Kč tuto částku žalobkyně požaduje bez jakékoliv bližší specifikace pouze s odkazem na vytrpěnou bolest, psychickou a sociální újmu, tento nárok považuje vedlejší účastník za zcela neopodstatněný, když ztížení společenského uplatnění představuje jakýsi trvale nepříznivý vliv poškození zdraví v podobě trvalých následků, které omezují či mění uplatnění poškozeného v životě. V samotné žalobě však absentují jakákoliv tvrzení týkající se ztráty či omezení v naznačeném smyslu. Ke stanovení minimálně základu předmětného nároku je pak nutné odborné vyjádření resp. lékařský posudek. Shodná argumentace vedlejšího účastníka se pak týká i nároku na bolestné. Pokud jde o žalobkyní požadovaný nárok na rentu, tj. náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, k tomuto uvedl, že i u tohoto nároku v podané žalobě a jejím doplnění chybí jakékoliv bližší zdůvodnění oprávněnosti nároku a požadované výše, kdy mimo jiné uvedl, že předmětný nárok by byl oprávněný u žalobkyně v situaci, kdy invalidní důchod by byl přiznán pouze a jen pro následky nesprávně stanovené diagnózy lékařem žalované, popř. při existenci vícero příčin by pak tato musela být převažující, podstatná a značná. Opět i zde konstatoval absenci způsobu stanovení výše předmětného nároku, kdy v žalobě a jejím doplnění není uveden konkrétní algoritmus výpočtu, tj. uvedením průměrného resp. pravděpodobného výdělku, z něhož má být při výpočtu vycházeno a výše odečítaného invalidního důchodu.

6. Podáním ze dne 13. 11. 2020 vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět, a to co do částky 9 500 000 Kč představující náhradu za ztížení společenského uplatnění, kdy nadále z tohoto nároku požadovala částku 500 000 Kč s příslušenstvím. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud řízení v rozsahu uvedeného zpětvzetí zastavil. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

7. Podáním ze dne 25. 8. 2021 žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení s ohledem na soudem vyžádanou lékařskou dokumentaci od jí označených ošetřujících lékařů o rozbor návštěv u těchto lékařů žalobkyně, a to za obd. roku 2015 do roku 2020, a to včetně výčtu předepsané medikace jednotlivými lékaři.

8. Na uvedenou konkretizaci a rozšíření skutkových tvrzení vedlejší účastník na straně žalované reagoval podáním ze dne 2. 9. 2021, kde mimo jiné uvedl, že pokud jde o dané podání žalobkyně, jedná se více méně o přepis či výtah jednotlivých lékařských zpráv, a to bez zřejmé souvislosti k jednotlivým uplatněným nárokům. Žalobkyně předložila svým podáním jakýsi sumář zdravotních omezení a obtíží, včetně předepsané medikace, bez jasné etiologie a rozlišení zdravotních onemocnění, která jsou následkem nesprávně stanovené diagnózy a onemocněními obecného charakteru. Z předmětného podání je tak možné dovodit pouze obecné tvrzení základu nároku, že žalobkyni v příčinné souvislosti s chybně stanovenou diagnózou [anonymizováno 6 slov] měla vzniknout škoda, újma na zdraví, a to v podobě psychických obtíží, když žalobkyně v důsledku chybné diagnostiky žalovanou trpí smíšenou, úzkostnou a depresivní poruchou, generalizovanou úzkostnou poruchou a neorganickou nespavostí, když anxiózně depresivní stav se měl rozvinout po zjištění diagnózy [anonymizována tři slova]. Dále je pak žalobkyní tvrzeno, že na základě stanovení diagnózy měla být prováděna léčba jednotlivými zdravotnickými zařízeními, kdy po nasazení [anonymizováno] a [anonymizováno] mělo dojít ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, zejména se u žalobkyně měla vyvinout [anonymizována tři slova], potíže [anonymizována dvě slova], snížená odolnost proti infekci, opakující se bronchitidy, ochablost svalů, bolestivost těla, podrážděnost, nespavost, neustálé bolesti hlavy, bolesti zad, zhoršené dýchání, únava, nové kožní potíže. Všechny tyto obtíže pak dle tvrzení žalobkyně mají trvat do současné doby a mají za následek neschopnost žalobkyně účastnit se pracovního života (včetně vzniku invalidity), sníženou sebeobsluhou, absolutní nemožnost účastnit se volnočasových aktivit. Dále pak vedlejší účastník uvedl, že v předmětném podání žalobkyně zcela absentují tvrzení týkající se zejména okamžiku zahájení léčby v návaznosti na žalobkyní tvrzenou nesprávně stanovenou diagnózu. I přes podané doplnění skutkových tvrzení není zřejmé, zda léčba [anonymizováno] a [anonymizováno], tedy medikace stanovená na základě chybné diagnózy žalované, jež měla způsobit zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, probíhala již od roku 2007, když v období mezi lety 2007 2015 absentují tvrzení k probíhající léčbě a konkrétní medikaci. Pokud jde o konkrétní uplatněné nároky žalobkyní, dále vedlejší účastník uvedl, že pokud jde o bolestné, žalobkyně po poučení soudu dle § 118 a odst. 1 a 3 o. s. ř. nedotvrdila, jakými obtížemi v daném období, to je z let 2007 2015 trpěla, zda tyto obtíže byly pouze a jen následkem nesprávně stanovené diagnózy či její léčby popř. následkem jiných obecných onemocnění, kterými žalobkyně prokazatelně dle doložených lékařských zpráv trpěla. Dále pak není zřejmé, k jakému časovému období se nárok z titulu bolestného vztahuje. Pokud jde o nárok o náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, ani v tomto směru ze strany žalobkyně nebyla doplněna žádná skutková tvrzení, nadále tak absentují tvrzení až k okamžiku vzniku předmětného nároku, absentují tvrzení k výdělkovým poměrům žalobkyně v rozhodném období, stejně jako tvrzení k přiznané invaliditě 2. stupně. Shodně absentuje i způsob stanovené výše předmětného nároku. Pokud jde o nárok na požadovanou nemajetkovou újmu ve formě ztížení společenského uplatnění, k této vedlejší účastník na straně žalované opět poukázal na absenci skutkových tvrzení týkající se nepříznivého vlivu poškození zdraví žalobkyně v podobě trvalých následků, které omezují či mění uplatnění žalobkyně v životě. Dle jeho názoru skutková tvrzení poskytnutá žalobkyní pro vymezení požadovaného nároku jsou zcela nedostačující. Shodně pak uvedl, že žalobkyně předmětným podáním nedoplnila ani žádná skutková tvrzení a důkazy k požadovanému nároku na náhradu nákladů spojených s léčením.

9. Při jednání soudu dne [datum] žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení a navrhla příslušné důkazy k požadovanému nároku na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kdy svá skutková tvrzení doplnila o výčet zaměstnavatelů žalobkyně od roku 2006 do současné doby, o trvaní jednotlivých pracovních poměrů u těchto zaměstnavatelů, o rozsah trvání pracovní neschopnosti žalobkyně u jednotlivých zaměstnavatelů, výši vyplacených nemocenských dávek, o rozsah evidencí u Úřadu práce v [obec] a [obec], o výši a konkretizaci dávek státní sociální podpory vyplácených žalobkyni těmito úřady, o rozsah přiznané invalidity žalobkyně a výši invalidního důchodu, který jí byl od [datum] (kdy jí byl poprvé přiznán) vyplácen. V podrobnostech soud odkazuje na č. l. 334 a 335 spisu.

10. Na základě provedeného dokazování, a to obsahu zdravotnické dokumentace [anonymizováno] nemocnice [obec], a to zpráv [anonymizováno] kliniky ze dne 3. 7. 2007, 19. 3. 2007, 20. 3. 2007, 30. 3. 2007, 2. 5. 2007, 22. 5. 2007, [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo] [číslo] zprávy [anonymizováno] kliniky ze dne 13. 2. 2017, zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [právnická osoba], znaleckého posudku [číslo] [rok], [anonymizováno] [jméno] [celé jméno znalkyně], [příjmení], včetně její výpovědi, zprávy [anonymizováno] zdravotní pojišťovny o poskytnuté zdravotní péči za období leden 2007 - duben 2022, za zjištěné, že žalobkyně byla v roce 2007 pacientkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [obec], kdy k uvedené lékařce přišla s [anonymizováno] nálezem, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalobkyni odeslala do [anonymizováno] nemocnice v [obec] k provedení kožní biopsie, která měla upřesnit [anonymizováno] onemocnění žalobkyně. Dne [datum] byla žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] nemocnice [obec] vzhledem k nálezu pozvána na indikační seminář dne 19. 3. 2007. Dne [datum] proběhla indikační schůzka ve [anonymizováno] [obec], kdy se sešli lékaři [anonymizováno] a tito rozhodli na základě vyšetření žalobkyně, jaké ošetření a odkud provedou, v tentýž [anonymizováno] u žalobkyně proběhla biopsie (chirurgické odstranění [anonymizována dvě slova]). Protože podle anamnézy měla žalobkyně potíže ve [anonymizováno] 8 let a nověji ložiska na předloktí a stehnech, byla provedena biopsie z ložiska na pravém předloktí k vyloučení [anonymizováno] onemocnění, a to [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] byla klasická histologie [číslo] 2007 odečtena [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], se závěrem, že jde nejspíše o chronický [anonymizována dvě slova], tedy [anonymizováno]. Na základě uvedeného výsledku [anonymizováno] oddělení indikovalo vyšetření přímou imunofluorescencí k zjištění [anonymizována dvě slova], a to jak z osluněné, tak i z neosluněné nepostižené [anonymizováno] a navíc byly provedeny základní odběry a autoimunita. Dne [datum] vyšetřila žalobkyni [příjmení] [jméno] [příjmení], po vyšetření žalobkyně (kdy tato udávala v posledních dvou týdnech teplotu a bolesti kloubů) a na základě histologie [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], uzavřela, že se jedná u žalobkyně nejspíše o chronický [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně byla následně objednána na další histologii a [anonymizováno] – přímou imunofluorescenci a uvedený den jí byly odebrány krevní odběry. Z výsledků odběrů z [datum] na autoimunitu a krevní obraz, CRP, ANA, anti-dsDNA, typizace ENA, RF-výsledky: vše negativní, jen vyšší trombocyty (krevní destičky). Dne [datum] byla provedena histologie pravého předloktí a odběr na PIF osluněné a neosluněné [anonymizováno], kdy histologie [číslo] [rok] s výsledky z pravého předloktí ukázala na [anonymizováno], spíše rozšířenou, jinak beze změn, v koriu byly dilatované kapiláry s nevýrazným infiltrátem, a v nálezu dominoval [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] s [anonymizována dvě slova] v okolí až [anonymizováno], diagnóza [anonymizováno]. Z histologie [číslo] [rok] – výsledků přímé imunofluorescence, byly potvrzeny v ložisku na předloktí na osluněné [anonymizováno] nepostižené [anonymizována dvě slova] uloženiny pod [anonymizováno] a v nepostižené [anonymizováno] neosluněné nález nevýrazný, jen zvýrazněná junkce. Uvedené informace byly předány [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] z [obec], která o vyšetření žalobkyně požádala. Uvedená lékařka nicméně nedisponuje lékařskými zprávami žalobkyně a údaji o její následné léčbě z let 2007 2015, a to z důvodu skartace zdravotnického materiálu v zákonné lhůtě. Pokud jde o medicínské postupy pro určování diagnózy na straně žalobkyně žalovanou, k tomuto znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně], [příjmení], výslovně uvedla, že jakékoli medicínské postupy pro určování diagnózy porušeny nebyly, naopak celý tým [anonymizováno] oddělení podílející se na vyšetření žalobkyně na půdě [anonymizováno] nemocnice v [obec] provedl před předáním pacientky rajónnímu [anonymizováno] všechna základní dostupná vyšetření k určení a potvrzení diagnózy a další terapii v odesílající [anonymizováno] ambulanci. Dále znalkyně uvedla, že rajónní [anonymizováno] měla dále žalobkyni vysvětlit její diagnózu, prognózu, léčbu a pravidelně žalobkyni dispenzarizovat. Zda k tomu došlo je vzhledem ke skartaci zdravotní dokumentace nezjistitelné. Dále pak znalkyně uvedla, že vyšetření, které bylo provedeno žalobkyni, patří mezi základní vyšetření při podezření na chorobu [anonymizována dvě slova] (dále jen„ [anonymizováno]“), kdy žalobkyně měla obtíže, které se u tohoto onemocnění na [anonymizováno] vyskytují. Vyšetření provedená žalovanou potvrdila podezření na onemocnění [anonymizováno] a podle přímé imunofluorescence (stanovením„ [anonymizována dvě slova]“) se potvrdilo onemocnění [anonymizována dvě slova] komplementu v [anonymizováno] nepostižené osluněné a nepotvrdily se u [anonymizováno] neosluněné, což zvyšuje podezření, že se u žalobkyně jednalo o [anonymizována dvě slova] = [anonymizováno]. Tato diagnostika z [anonymizováno] [obec] měla nicméně dále odstartovat následnou péči v ambulanci. Pro skartaci zdravotnické dokumentace pak znalkyně nemohla posoudit péči po odeslání k rajónnímu [anonymizováno], když léčba dle dostupné dokumentace pokračovala až pod vedením [anonymizováno] [příjmení], který léčil žalobkyni od roku 2014. K samotnému onemocnění [anonymizováno] dále znalkyně uvedla, že se jedná o název skupiny nemocí zahrnující různé projevy a neznámou etiologii (původ). Jde o skupinu autoimunitních nemocí se specifickými a nespecifickými [anonymizováno] příznaky. Mezi hlavní formy [anonymizováno] pak patří [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Po prostudování těchto tří základních podtypů [anonymizováno] je nutno dojít k závěru, že určení přesného typu LE – tedy čistě [anonymizováno] typu nebo čistě systémového typu je velmi náročné i po provedení všech možných vyšetření. Jak je patrné, [anonymizováno] i systémová forma mohou existovat vedle sebe, také mohou v sebe přecházet a projevy těchto postižení se mohou v průběhu času měnit. Např. existuje i systémový [anonymizována dvě slova] bez [anonymizováno] projevů. Bližší určení jednotlivého typu a nastavení správné léčby vyžaduje pravidelnou péči v ambulanci [anonymizováno] – vzhledem ke kožním obtížím pacientů, sledování jejich klinického stavu a především jeho vývoje (jak u změn na [anonymizováno], tak u celkových orgánových projevů), opakovaná laboratorní vyšetření, pátrání po nových celkových obtížích. Teprve na základě těchto indicií může [anonymizováno] po většinou s dalším odborníkem – nejčastěji [anonymizováno] nebo [anonymizováno] – uzavřít diagnózu, která se ale dále může v průběhu trvání choroby měnit. Také v důsledku tohoto se mění během trvání choroby i léčba pacienta. Dále znalkyně zdůraznila, že určit přesnou diagnózu na základě pouze histologického vyšetření je nestandardní, kdy odkázala na kritéria určení [anonymizováno] spec. v posudku. Histopatologické vyšetření [anonymizováno] navede na možnost nebo určitou pravděpodobnost tohoto onemocnění a další následná vyšetření určí diagnózu. Nelze se tedy při stanovení diagnózy odvolávat striktně na histopatologické vyšetření. V rámci své znalecké výpovědi pak dále znalkyně uvedla, že i v případě existence lékařských zpráv žalobkyně z let 2007 - 2014 by závěry svého znaleckého posudku neměnila, neboť vyšetření žalobkyně ze strany žalované byla provedena lege artis. Opakovaně zdůraznila, že diagnóza není to samé co následná léčba, která je postavená na základě diagnózy. Až následná péče, která by dál probíhala, by ukázala, jestli diagnóza se následně potvrdila či nepotvrdila. Pokud jde o údaje o poskytnuté zdravotní péči žalobkyni od [anonymizováno] za období od ledna 2007 do dubna 2022, z těchto vzal soud za zjištěné, že přehled úhrad v části A obsahuje toliko označení lékařského zařízení a popis odbornosti, která poskytla žalobkyni lékařskou péči, nicméně z tohoto přehledu úhrad není zřejmé, kdy konkrétně a jaká péče byla žalobkyni poskytnutá. Pokud jde o část B citované zprávy, a to detailní přehled úhrad zdravotní péče, z tohoto je zjistitelné datum provedeného úkonu zdravotní péče včetně jeho ceny, dále pak označení zdravotnického zařízení, které tuto péči žalobkyni poskytlo, nicméně seznam uvedených výkonů se týká pouze období roku 2015 a následujících.

11. Soud žádné jiné důkazy neprováděl, neboť na základě shora zjištěného skutkového stavu věci byl skutkový stav rozhodný pro rozhodnutí soudu náležitě zjištěn, pokud pak účastníci požadovali provedení důkazu dalších, a to zprávami jednotlivých zdravotnických zařízení, která poskytovala žalobkyni zdravotní péči v letech 2015 – 2020, dále posudkem o invaliditě, potvrzeními o zaměstnání žalobkyně, její pracovní neschopnosti a vyplacených nemocenských dávkách v letech 2007 a n., zprávami o evidenci žalobkyně na ÚP vč. vyplacených dávek SSP, soc. péče od 2007 dále, zprávami OSSZ ohledně výplaty invalidního důchodu žalobkyni od 2016 dále, výpovědí žalobkyně, znaleckými posudky z oboru zdravotnictví k určení vlivu zvolené léčby [anonymizováno] [příjmení] na následné zdravotní obtíže žalobkyně, výpovědí [anonymizováno] [příjmení] a dále, tyto soud zamítl jako nadbytečné a nehospodárné s ohledem na dostatečně zjištěný skutkový stav pro rozhodnutí ve věci. K neprovedení navrženého důkazu žalobkyní vyžádáním dalších lékařských zpráv žalobkyně s odkazem na zprávu VZP o poskytnuté zdravotní péči žalobkyni viz. níže.

12. Pokud pak soud provedl důkazy vztahující se k zjištění aktuálních majetkových poměrů žalobkyně, toto učinil toliko na základě návrhu žalobkyně k rozhodnutí o nákladech řízení ve smyslu ustanovení § 150 o. s. ř. Z těchto důkazů pak vzal za zjištěné, že žalobkyně žije ve společné domácnosti se svojí neteří, je nezaměstnaná, pobírá invalidní důchod 2. stupně, dále je jí vyplácen příspěvek na živobytí, sama má 2 nezletilé děti, když vyživovací povinnost má určenou pouze na syna částkou ve výši 500 Kč měsíčně. Žalobkyně nevlastní žádný movitý či nemovitý majetek větší hodnoty, je osobou dlouhodobě nemocnou, její náklad na bydlení činí měsíčně částku cca 4 000 Kč. Pro žalobkyni nejsou v katastru nemovitostí evidována žádná vlastnická ani jiná věcná práva, žalobkyně nevlastní žádné motorové vozidlo.

13. Dle § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. v rozhodném znění, dále jen NOZ, právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

14. Dle § 3079 odst. 2 NOZ, nerozhodl-li soud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona o náhradě škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může na návrh poškozeného člověka, jsou-li pro to mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele (§ 2 odst. 3), přiznat poškozenému i náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona.

15. Dle § 420 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb. v rozh. znění, dále jen „ občanský zákoník“, každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

16. Dle ust. § 420 odst. 2 obč. zákoníku, škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.

17. Dle ust. § 442 odst. 1 a 2 obč. zákoníku, hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Škoda se hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu.

18. Dle ust. § 444 odst. 1 obč. zákoníku, při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění.

19. Dle ust. § 444 odst. 2 obč. zákoníku, Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v jednotlivých případech.

20. Dle ust. § 447 odst. 1 obč. zákoníku, náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního důchodu.

21. Dle ust. § 449 odst. 1 obč. zákoníku, při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady spojené s léčením.

22. V daném případě se žalobkyně podanou žalobou domáhala vůči žalované náhrady při ublížení na zdraví nesprávným postupem žalované při zjišťování diagnózy žalobkyně a následné léčbě, ve kterém žalobkyně spatřovala postup non lege artis. Na základě tohoto protiprávního jednání žalované měla žalobkyni vzniknout jí tvrzená újma spočívající v nemajetkové újmě – náhradě za ztížení společenského uplatnění, dále újmě ve formě bolestného, ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a újmě představující náklady spojené s léčením žalobkyně. Hmotně-právním předpokladem pro úspěch žalobkyně ve věci ohledně přiznání uvedených nároků je přitom nejen prokázání jejich vzniku a výše, ale i prokázání protiprávního jednání na straně žalované a rovněž příčinná souvislost mezi vznikem škody a tímto protiprávním jednáním, to vše v souladu s ust. § 420 a násl. obč. zákoníku. S ohledem na uvedené byl ve věci zpracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví - [anonymizováno], který se zaměřil na postup žalované při zjišťování diagnózy žalobkyně, kdy sama vada v diagnóze nutně nezakládá odpovědnost poskytovatele zdravotních služeb za způsobenou škodu, kdy chyba v diagnóze sama o sobě ještě nemusí mít charakter nedbalosti nebo jednání non lege artis. Tento charakter však může být shledán v případě, že nesprávná diagnóza je důsledkem závažného porušení postupu pro její určování, postup lékaře je přitom vždy zapotřebí hodnotit ex ante. V tomto směru vzal soud na základě zpracovaného znaleckého posudku, který je soudem hodnocen jako logický, úplný, srozumitelný, řádně odůvodněný, za prokázané, že žalovaná žádné medicinské postupy pro určování diagnózy žalobkyně neporušila, samotná stanovená diagnostika žalovanou pak měla dále odstartovat následnou péči v ambulanci, odkud byla žalobkyně na vyšetření u žalované vyslána, bohužel v důsledku skartace zdravotnické dokumentace nemá soud k dispozici žádných informací o následné léčbě žalobkyně u vysílající lékařky. Pokud pak v tomto směru žalobkyně navrhovala doplnění dokazování vyžádáním dalších lékařských zpráv na základě výčtu náhrad a úkonů poskytnutých žalobkyni lékařskými zařízeními dle výčtu [anonymizováno], k tomuto soud pouze poznamenává, že ačkoliv vykázaná zdravotní péče části B detailního přehledu úhrad zdravotní péče poskytnutou [anonymizováno] obsahuje dataci a konkrétní typ úhrady včetně ceny úkonu, tento přehled neobsahuje období let 2007 – 2015, tj. období bezprostředně následující po stanovení diagnózy žalovanou. Proto jakékoli dotazy, které by směřovaly na další zdravotnická zařízení, která ještě soud k žádosti žalobkyně o součinnost neobeslal a tyto nezajistil, byly soudem považovány za nehospodárné a nadbytečné v okamžiku, kdy soud uzavírá a staví své rozhodnutí na jednoznačném závěru, že na straně žalované nedošlo k protiprávnímu jednání, které by vůbec nárok žalobkyně na náhradu požadované škody založilo. Pro úplnost soud dále podává, že ze shora uvedeného je zřejmé, že žalobkyně své nároky v průběhu řízení upřesňovala a konkretizovala, a to i po poučení dle ust. § 118a) o. s. ř. ze strany soudu. K této procesní činnosti žalobkyně nelze nicméně než konstatovat, že i přes uvedené poučení vůbec dostatečně nevylíčila skutková tvrzení a tato nepodložila důkazy, a to ve vztahu k nároku na uplatněné bolestné a ve vztahu k nákladům spojeným s léčením. Pokud jde o ostatní uplatňované nároky, a to nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, k tomuto je nutno konstatovat, že ačkoliv doplnila v průběhu řízení žalobkyně svá skutková tvrzení k výdělkovým poměrům v rozhodném období shodně jako tvrzení k přiznané invaliditě 2. stupně včetně doložení příslušných důkazů, nadále absentoval způsob stanovený výše žalovaného nároku, kdy neuvedla konkrétní algoritmus výpočtu žalované částky. Shodně pak soud předesílá, že žalobkyně tvrdí na své straně toliko invaliditu 2. stupně, kdy v takovémto případě je pracovní potenciál uvedené osoby částečně zachován a bylo tedy nutno dotvrdit a doložit, že na její straně byly dány důvody pro nemožnost výkonu ať již původního zaměstnání ze zdravotních důvodů popř. z důvodů jiných. Pokud jde o další žalobkyní uplatňovaný nárok, a to nemajetkovou újmu ve formě ztížení společenského uplatnění rovněž k této soud předesílá, že i přes poučení o § 118a) o. s. ř. žalobkyně doplnila toliko obecná tvrzení ke svému zdravotnímu stavu, kdy tento měl mít za následek neschopnost žalobkyně účastnit se pracovního života, včetně vzniku invalidity, jí tvrzenou sníženou sebeobsluhu, absolutní nemožnost účastnit se volnočasových aktivit. K těmto tvrzením pak nenabídla soudu žádné důkazy. Tyto nedostatky ve skutkových tvrzeních nicméně soud dále neřešil s ohledem na prokázanou absenci protiprávního jednání na straně žalované. Dále pak soud závěrem podává, že pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že jí byla požadovaná škoda způsobena i následnou léčbou ze strany žalované, v řízení bylo nepochybně prokázáno, že žalovaná žalobkyni žádnou následnou léčbu neposkytla ani nenastavila. S ohledem na vše shora uvedené bylo soudem rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. až V. tohoto rozhodnutí.

23. Pokud jde o nárok na náhradu nákladů řízení, žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná, proto by nárok na náhradu nákladů řízení přináležel straně žalované, to jest žalované a vedlejšímu účastníku na straně žalované, a to v souladu s ustanovením s § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalovaná se nicméně náhrady nákladů řízení v plném rozsahu vzdala, a nad to žalobkyně v rámci závěrečného návrhu soud požádala o rozhodnutí o nákladech řízení ve smyslu ustanovení § 150 o. s. ř., kdy tvrdila důvody zvláštního zřetele hodné, existující na její straně a spočívající zejména v jejích majetkových a sociálních poměrech nastíněných výše. Po jejich zvážení soud dospěl k závěru, že opravdu na straně žalobkyně takovéto důvody zvláštního zřetele hodné existují a proto rozhodl s odkazem na shora zjištěný skutkový stav věci ohledně aktuálních majetkových a sociálních poměrů žalobkyně tak, že žádnému z účastníků nepřiznal nárok na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení