18 C 348/2023 - 936

Rubrum

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. V části, v jaké se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalované směřující k uzavření smlouvy o bezplatném převodu pozemku parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], oba v katastrálním území [adresa], a pozemku parc. č. [číslo] v katastrálním území [adresa], na žalobce, se řízení zastavuje.

II. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“): a) Žalovaná, [Jméno žalované], IČ: [IČO žalované], se sídlem [adresa] (dále jen „[právnická osoba]“), spravuje pozemky ve vlastnictví státu: katastrální území parc. č. [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] b) Žalobce, [Jméno žalobce], nar. dne [Datum narození žalobce], trvale bytem [adresa], je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 odst. 4 zákona o půdě. c) Žalobce má na základě Rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], ve znění oznámení o opravě písařské chyby č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], Rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], Rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobce v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané. d) Žalovaná k uspokojení nároku žalobce na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí žalobci pozemky: katastrální území parc. č. [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] a žalobce tyto pozemky do svého vlastnictví přijímá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 86 638,83 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 20. 12. 2023 domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu náhradních pozemků ve vlastnictví státu parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] a parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa].

2. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdci žalobce uplatnili u příslušného orgánu - [právnická osoba] svůj restituční nárok před téměř 30 lety, ale tento restituční nárok nebyl do dnešního dne uspokojen (první žádost o vyřízení restitučního nároku rodiny žalobce byla podána již v roce 1991, zaevidování nároku bylo rodině žalobce oznámeno v roce 1993). Na základě rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], ve znění oznámení o opravě písařské chyby č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], bylo dle zákona o půdě rozhodnuto o restitučních nárocích žalobce, resp. jeho právního předchůdce na vydání pozemků tak, že žalobce nebyl určen vlastníkem v rozhodnutí specifikovaných pozemků. Pokud je v příslušném rozhodnutí žalované uveden pan [tituly před jménem] [jméno FO], žalobce uvádí, že dle usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], nabyli majetek po [tituly před jménem] [jméno FO] v rozsahu restitučních nároků pan [Jméno žalobce] a pan [jméno FO], každý z jedné poloviny. Žalobce spatřuje v postupu žalované nepřípustnou liknavost a svévoli, když navzdory žádostem žalobce žalovaná mnohonásobně podhodnocuje výši restitučního nároku žalobce a odmítá jej přecenit, nabízí ve veřejných nabídkách pozemky podřadné kvality a dopouští se dalších závažných porušení při plnění svých zákonných povinností. Žalobce tato tvrzení dokládá rozhodovací praxí soudů, zejména Nejvyššího soudu, kdy byl opakovaně vysloven závěr, že žalovaná se skutečně dopouští liknavosti a svévole. K nepřípustným praktikám žalované žalobce také upozorňuje na účast svého otce [tituly před jménem] [jméno FO] a tety [jméno FO] nejméně ve třech nabídkách žalované o vydání náhradních pozemků (pozemky parc. č. [číslo] k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] k. ú. [adresa]) a jedné nabídky sestřenice z roku 2018, přičemž ani v jednom případě nebyla rodina žalobce úspěšná. Otec žalobce se účastnil veřejné nabídky náhradního pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] se svým nepřeceněným nárokem, kterou prohrál. Otec žalobce neměl šanci dosáhnout na nějaký z nabízených pozemků, když se nedomohl přecenění svého restitučního nároku. Žalobce dále zkusil získat náhradní pozemek ve veřejné nabídce v prosinci 2018, i když měl stále evidovaný nárok v zanedbatelné výši. Jeho žádost byla vyloučena pro nedostatečný nárok. To dokládá skutečnost, že žalobce se s evidovaným nárokem nemůže hlásit o pozemky odpovídající pozemkům odňatým. Žalobce doplnil, že dle tvrzení žalované převod mimo veřejnou nabídku není možný v zájmu rovnosti všech oprávněných. Zároveň však žalovaná pozemky převádí na osobu, která není prvorestituentem a nabyla restituční nároky postoupením, umožní převod mimo veřejnou nabídku, a dokonce jí umožní, aby část kupní ceny uhradila penězi. Nabídka, kterou žalovaná zveřejňuje, je nedostatečná nejenom kvantitativně, ale zejména co se týče kvality. Náhradní pozemky, které žalobce dohledal a žaluje na jejich vydání, nebyly převážně jakožto kvalitnější pozemky do veřejné nabídky žalované nikdy zařazeny. Do nabídek jsou zařazovány pozemky nízké kvality, malých výměr, většinou pronajaté a obecně nevyužitelné. Projev svévole žalované žalobce dále spatřuje v pokusu žalované převést pozemek parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], o jehož vydání rodina žalobce usilovala. Přestože bylo soudem ve prospěch žalobce nařízeno předběžně opatření a žalované dán zákaz převést ho na jinou osobu, pokusila se úplatně převést tento pozemek na společnost [právnická osoba], a to kupní smlouvou ze dne [datum]. Katastrální úřad z důvodu vydaného předběžného opatření vklad vlastnického práva ve prospěch společnosti nepovolil. V rámci restitučního řízení žalobce požádal o navrácení pozemku parc. č. [číslo], v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Přestože byla žádost o navrácení tohoto pozemku žalované známa od roku 1992, žalovaná, která byla v daném řízení o tomto pozemku osobou povinnou, převedla tento pozemek v roce 1993 na třetí osobu, která následně pozemek zastavěla a v roce 2016 žalovaná rozhodla, že pozemek žalobci nelze vydat z důvodu jeho zastavění.

3. Kromě výše uvedeného žalobce spatřuje liknavý přístup a svévoli žalované ve skutečnosti, že od počátku žalovaná eviduje nesprávnou výši restitučního nároku žalobce (žalobce vychází ze stavebního charakteru některých odňatých nevydaných pozemků, žalovaná ze zemědělského charakteru všech těchto pozemků). Pokud jde o nacenění restitučního nároku, podle posledního vyčíslení žalované, které má žalobce k dispozici, žalovaná eviduje nárok žalobce ve výši [částka]. Žalobce však vyčísluje svůj nárok na částku [částka]. Žalovaná i přes žádosti žalobce odmítala tento nárok přecenit, žalobce tak byl nucen vynaložit značné úsilí a náklady na zjištění a doložení skutečné výše restitučního nároku. Žalobce soudu předložil znalecké posudky vypracované soudními znalci [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Tyto posudky určují hodnotu celkem [hodnota] pozemků odňatých rodině žalobce, o jejichž nevydání oprávněným osobám bylo ke dni vypracování posudků (tj. k [datum] a [datum]) rozhodnuto. Jedná se o pozemky parc. č. PK [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Vlastnické právo k uvedeným pozemkům přešlo na stát dne [datum] na základě výměru ÚNV [adresa], [odbor] zn. [spisová značka] ze dne [datum] ve znění opravného rozhodnutí ÚNV [adresa], [odbor] zn. [spisová značka] ze dne [datum]. Žalobci se ve spolupráci s [právnická osoba] (dále též jako „[právnická osoba]“) povedlo získat územně plánovací dokumentaci platnou ke dni [datum]. Jedná se o přehledné regulační a zastavovací plány [právnická osoba] z roku 1938 pro oblast [adresa], kdy jde o jižní regulační plán a severní regulační plán. Na základě této dokumentace [právnická osoba] vydal sdělení k funkčnímu využití odňatých pozemků, ve kterém potvrdil charakter odňatých pozemků v době přechodu na stát, a to převážně stavební charakter. Jižní regulační plán není těžištěm sporu, neboť žalovaná stavební charakter pozemků dle tohoto plánu začala uznávat. Rozporný je stavební charakter pozemků nacházejících se v severním regulačním plánu, který žalovaná rozporuje a tvrdí jeho nicotnost. Žalobce uvádí, že platnost této regulace k datu [datum] je výslovně potvrzena i v návrhu rady ÚNV na schválení programu výstavby pro podrobný územní plán [adresa] ze dne [datum], v němž se zmiňuje dobově platný plán [právnická osoba] z roku 1938 pro oblast [adresa] a [adresa] určující část řešené oblasti k zastavění rodinnými domy (jednalo se o severní část, na které měla proběhnout výstavba [adresa]). Pokud jde o odňatý pozemek PK parc. č. [číslo], ten byl vyvlastněn výslovně za účelem uskutečnění průmyslové výstavby a komunikace (vlastnické právo k tomuto pozemku přešlo na stát dne [datum] na základě vyvlastňovacího rozhodnutí ONV v [adresa] dne [datum]). Žalobce také předložil územní rozhodnutí o umístění stavby na pozemku kat. č. [číslo], [číslo] a zejména [číslo] v k. ú. [adresa] ze dne [datum], dle kterého měla být na tomto staveništi realizována stavba. Žalobce uvádí, že odňaté pozemky, příp. jejich části, které byly podle kritérií relevantních v judikatuře Nejvyššího soudu určeny k zastavění, byly znaleckými posudky oceněny jako stavební. Ostatní odňaté pozemky byly oceněny jako nestavební.

4. Žalobce je přesvědčen, že s ohledem na uvedené skutečnosti činí celkový restituční nárok jeho rodiny [částka], když žalobci náleží této částky, tedy [částka]. Při uplatňování svého nynějšího restitučního nároku žalobce vychází právě z tohoto rozsahu. Žalobce doplnil, že v rámci restitučního nároku mu dosud bylo poskytnuto plnění ve výši [částka], k čerpání z restitučního nároku mu tedy stále zbývá [částka]. Hodnota náhradních pozemků, které si žalobce vybral k uspokojení svého nároku, je právě v rozmezí zbývajícího restitučního nároku (žalobce podotýká, že svůj restituční nárok dosud nepřečerpal). Dle žalobce jsou tyto náhradní pozemky ve vlastnictví České republiky a ve správě žalované, nejsou zatíženy žádnými veřejně prospěšnými stavbami či stavbami dopravní infrastruktury. Jsou zemědělsky využitelné a vhodnou náhradou za pozemky odňaté. Žalobce doplnil k pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], že přestože je zasažen koridorem vedení/trafostanice, v souladu se zněním zákona o půdě to není překážka převoditelnosti. K pozemkům v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo] a [číslo] doplnil, že přestože jsou stále potřebné pro budoucí pozemkové úpravy, jsou dle jeho názoru převoditelné, dokud není v katastru nemovitostí zapsána poznámka o zahájených pozemkových úpravách.

5. Žalobce vzal žalobu zpět v části, ve které se domáhal nahrazení projevu vůle žalované směřující k uzavření smlouvy o bezplatném převodu pozemků v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo] a [číslo] a v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo]. Žalobce se tedy domáhá nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu náhradních pozemků ve vlastnictví státu parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] a parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa].

6. Žalovaná s žalobou v celém rozsahu nesouhlasí a považuje ji za nedůvodnou. Žalovaná nárok žalobce uplatněný žalobou neuznává, neboť dle žalované jsou restituční nároky žalobce již uspokojeny. Žalovaná předně namítá, že nárok na převod náhradních pozemků za pozemky nevydané žalobce uplatňuje vůči žalované nikoli zákonem stanoveným způsobem žádostmi v rámci veřejných nabídek, nýbrž žalobami u soudů. Žalovaná dále uvedla, že je sice pravda, že názoru žalobce o restitučních nárocích dosud neuspokojených bylo některými soudy přitakáno, nicméně žalovaná předkládá nové důkazy o tom, že při oceňování nevydaných pozemků nemělo být postupováno podle severního regulačního plánu. Těmito důkazy, které podporují tzv. nicotnost severního regulačního plánu, jsou zejména nákres stavebního obvodu č. [číslo] v k. ú. [adresa] schválený [právnická osoba] dne [datum] a oponentní znalecký posudek [tituly před jménem] [adresa] ze dne [datum]. Žalovaná uvedla, že žalobce se domáhá náhrady za celkem 29 nevydaných pozemků, z čehož se 25 pozemků nachází v severní části [adresa]. Podstatnou otázkou předmětného sporu je dle žalované hodnocení charakteru a ocenění nevydaných pozemků a z toho odvozené výše restitučních nároků žalobce. Žalobce tvrdí, že souhrnná cena nevydaných pozemků činí [částka] (původní výše jeho restitučního nároku z této částky činí [částka]). Toto své tvrzení žalobce postavil na významu obou regulačních plánů z třicátých let 20. století, tj. návrhu severního regulačního plánu a jižního regulačního plánu, a na znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Dle tohoto posudku se cena [částka] rozpadá na částku [částka] jako stavební cenu severních nevydaných pozemků, částku [částka] jako stavební cenu jižních nevydaných pozemků PK parc. č. [číslo], [číslo] a [číslo] v k. ú. [adresa] a částku [částka] jako stavební cenu pozemku PK parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa]. Žalovaná oproti tomu vychází ze zemědělské evidence nevydaných pozemků a z nicotnosti severního regulačního plánu z důvodu jeho neschválení [právnická osoba] a z důvodu, že nebyl potvrzen [právnická osoba]. Žalovaná uvádí, že [právnická osoba] ve vyjádření ze dne [datum] jednoznačně potvrdil, že platnost severního regulačního plánu ve sdělení ze dne [datum] nijak nepřisuzoval. Toto své tvrzení žalovaná opírá také o ortofotografické letecké snímky z let 1945 – 1953, dle kterých na vyznačených místech výstavba podle severního regulačního plánu neproběhla. Žalovaná tedy argumentuje tím, že severní pozemky nebyly určeny k zastavění, neboť severní regulační plán [adresa] a regulační plán [adresa] nebyly schváleny a revize směrného územního plánu nabyla platnosti až v roce 1969. Žalovaná se rovněž opírá o oponentní znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který správně vychází ze zemědělského charakteru pozemků. Podle tohoto posudku pak zemědělská cena severních pozemků činí [částka]. Žalovaná uvádí, že celková cena všech nevydaných pozemků činí [částka] a restituční nároky žalobce v původní výši jako čtvrtinový podíl na této ceně činí [částka]. Pokud na žalobce byly dosud převedeny náhradní pozemky v hodnotě [částka], pak jeho restituční nárok byl již uspokojen.

7. Žalovaná dále uvádí, že pozemek parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] je dle územního plánu obce určen k zastavění veřejně prospěšnou stavbou – trafostanicí, což je sice dle zákona výjimka z nepřevoditelnosti, ale jedná se o veřejně prospěšnou stavbu, která znemožňuje zemědělské hospodaření na pozemku. Pokud jde o pozemky parc. č. [číslo] a [číslo] v k. ú. [adresa], dle žalované jsou potřebné pro budoucí pozemkové úpravy, což dokládá vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum]. Z toho důvodu jsou rovněž nepřevoditelné.

8. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce je oprávněnou osobou dle zákona o půdě a má nárok na vydání náhradních pozemků za pozemky, které byly jeho právním předchůdcům odňaty a nebyly vydány. Tyto pozemky se nacházely na území [adresa] v katastrálním území [adresa]. Mezi účastníky je také nesporné, že restituční nárok žalobce jako dědice po [tituly před jménem] [jméno FO] činí ideální ve vztahu k celku nevydaných pozemků. Pokud jde o náhradní pozemky, účastníci nerozporují vlastnictví státu k těmto pozemkům a příslušnost žalované s nimi hospodařit. Účastníci shodně postupují, také pokud jde o cenu těchto náhradních pozemků. Oba účastníci tedy vycházejí z následujících cen náhradních pozemků – parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] ve výši [částka], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] ve výši [částka], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] ve výši [částka], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] ve výši [částka], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] ve výši [částka], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] ve výši [částka], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] ve výši [částka], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] ve výši [částka], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] ve výši [částka], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] ve výši [částka], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] ve výši [částka] a parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] ve výši [částka].

9. Naproti tomu mezi účastníky nepanuje shoda, pokud jde o konstatování liknavosti žalované a oprávněnosti žalobce domáhat se svého nároku žalobou. Těžiště sporu je potom v posouzení charakteru pozemků odňatých právním předchůdcům žalobce a od toho se odvíjející výše restitučního nároku žalobce. Zatímco žalobce vychází ze stavebního charakteru některých odňatých pozemků, žalovaná všechny pozemky hodnotí výlučně jako zemědělské. Vyřešení této otázky pak záleží primárně na vyhodnocení právní relevance tzv. severního regulačního plánu [adresa] z roku 1938. Mezi účastníky je rovněž spor o vydatelnost některých z žalobcem požadovaných náhradních pozemků. K aktivní legitimaci žalobce 10. Z rozhodnutí [právnická osoba] níže uvedených soud zjistil, že bylo rozhodnuto podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/91 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění pozdějších předpisů (dále též jako „zákon o půdě“), že oprávněné osoby [jméno FO], narozená [datum], a [tituly před jménem] [jméno FO], narozený [datum], každý v rozsahu ideální poloviny, nejsou vlastníky v nich uvedených nemovitostí evidovaných pro obec [adresa], katastrální území [adresa], a to: - podle rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], dle pozemkového katastru (dále též jen „PK“) části pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 18 310 m2 (dle KN parc. č. [číslo], [číslo] a [číslo]), - podle rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], ve znění oznámení o opravě písařské chyby č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], dle PK části pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 104 m2 (dle KN parc. č. [číslo], [číslo], část parc. č. [číslo], [číslo]), dle PK části pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 149 m2 (dle KN parc. č. [číslo], [číslo], části parc. č. [číslo], [číslo]), dle PK části pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 998 m2, později přečíslovaného na parc. č. [číslo] (dle KN části parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a celé parc. č. [číslo]), dle PK části pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 1 475 m2 (dle KN části parc. č. [číslo], [číslo]), - podle rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], dle PK pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 5 983 m2 (dle KN část parcelního čísla [číslo]), dle PK pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 8 265 m2 (dle KN část parc. č. [číslo]), dle PK pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 6 485 m2 (dle KN části parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]), dle PK pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 19 301 m2 (dle KN části parc. č. [číslo], [číslo]), dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 2 794 m2 (dle KN části parc. č. [číslo], [číslo], [číslo]), - podle rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 2 072 m2, - podle rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 2 072 m2, dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 1 421 m2 (dle KN celá parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a část parc. č. [číslo], [číslo] a [číslo]), - podle rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 10 786 m2.

11. Z rozhodnutí [právnická osoba] níže uvedených soud zjistil, že bylo rozhodnuto podle § 9 odst. 4 o půdě, že oprávněné osoby [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], každý v rozsahu ideální poloviny, nejsou vlastníky v nich uvedených nemovitostí evidovaných pro obec [adresa], katastrální území [adresa], a to: - podle rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 3 702 m2, dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 741 m2, dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 2 703 m2, dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 1 296 m2 a dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 1 265 m2, - podle rozhodnutí č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] ve znění opravného rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 7 451 m2 (dle KN parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], část parc. č. [číslo]), dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 2 132 m2 (dle KN parc. č. [číslo] a část parc. č. [číslo] a [číslo]), dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 5 443 m2 (dle KN parc. č. [číslo] a část parc. č. [číslo], [číslo] a [číslo]), dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 3 914 m2 (dle KN část parc. č. [číslo], [číslo] a [číslo]) a dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 5 894 m2 (dle KN část parc. č. [číslo], [číslo] a [číslo]).

12. Z rozhodnutí [právnická osoba] níže uvedených soud zjistil, že bylo rozhodnuto podle § 9 odst. 4 zákona o půdě, že oprávněné osoby [jméno FO], ideální polovinou, a dědici oprávněné osoby, kterými jsou [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] (žalobce), a [jméno FO], narozený [datum], každý ideální čtvrtinou, nejsou vlastníky v nich uvedených nemovitostí evidovaných pro obec [adresa], katastrální území [adresa], a to: - podle rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], dle KN pozemku parc. č. [číslo], ost. pl., o výměře 10 310 m2 (dle PK část parc. č. [číslo], role, a část parc. č. [číslo], role), dle KN pozemku parc. č. [číslo], zast. pl., o výměře 6 857 m2 (dle PK část parc. č. [číslo], role), dle KN pozemku parc. č. [číslo], zast. pl., o výměře 91 m2 (dle PK část parc. č. [číslo], role), dle KN pozemku parc. č. [číslo], zast. pl., o výměře 765 m2 (dle PK část parc. č. [číslo], role, a část parc. č. [číslo], role), - podle rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 2 084 m2 (dle KN parc. č. [číslo] a část parc. č. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]), - podle rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 11 579 m2 (dle KN části parc. č. [číslo] a [číslo]) a dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 16 m2 (dle KN část parc. č. [číslo]).

13. Z rozhodnutí [právnická osoba] níže uvedených soud zjistil, že bylo rozhodnuto podle § 9 odst. 4 zákona o půdě, že oprávněné osoby [jméno FO], ideální polovinou, a dědici oprávněné osoby, kterými jsou [Jméno žalobce] a [jméno FO], každý ideální čtvrtinou, nejsou vlastníky v nich uvedených nemovitostí evidovaných pro obec [adresa], katastrální území [adresa], a to: - podle rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 2 732 m2 (dle KN části parc. č. [číslo], [číslo] a [číslo]) a dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 3 200 m2 (dle KN části parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a celé parc č. [číslo] a [číslo]), - podle rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 490 m2 (dle KN části parc. č. [číslo], [číslo] a [číslo]) a dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 615 m2 (dle KN části parc. č. [číslo] a [číslo]).

14. Z rozhodnutí [právnická osoba] níže uvedených soud zjistil, že bylo rozhodnuto podle § 9 odst. 4 zákona o půdě, že dědici oprávněných osob, jimiž jsou [jméno FO], narozená [datum], ideální polovinou, a dále [Jméno žalobce] a [jméno FO], každý ideální čtvrtinou, nejsou vlastníky v nich uvedených nemovitostí evidovaných pro obec [adresa], katastrální území [adresa], a to: - podle rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 2 117 m2 (dle KN části parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]) a dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 1 787 m2 (dle KN části parc. č. [číslo], [číslo] a [číslo]), - podle rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], dle PK pozemek parc. č. [číslo], role, o výměře 1 308 m2 (dle KN části parc. č. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]), dle PK pozemek parc. č. [číslo], role, o výměře 17 505 m2 (dle KN části parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]), dle PK pozemek parc. č. [číslo], role, o výměře 908 m2 (dle KN části parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]), dle PK pozemek parc. č. [číslo], role, o výměře 836 m2 (dle KN parc. č. [číslo] a části parc. č. [číslo] a [číslo]), dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 8 697 m2 (dle KN parc. č. [číslo] a [číslo]), dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 3 012 m2 (dle KN část parc. č. [číslo]) a dle PK pozemek parc. č. [číslo], role, o výměře 7 023 m2 (dle KN části parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] a celé parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]), - podle rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 1 834 m2 (dle KN část parc. č. [číslo] a dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 6 348 m2 (dle KN části parc. č. [číslo], [číslo] a [číslo] a celé parc. č. [číslo] a [číslo]), - podle rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], dle PK pozemek parc. č. [číslo], zahrada, o výměře 727 m2 (dle KN část parc. č. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] a celé parc. č. [číslo], [číslo] a [číslo]), - podle rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], dle PK část pozemku parc. č. [číslo], role, o výměře 9 096 m2 (dle KN parc. č. [číslo] a [číslo]).

15. Skutečnost, jaké pozemky byly rodině žalobce odňaty, vyplývá také z předloženého přehledu pozemků odňatých restituentům. Ze všech shora uvedených rozhodnutí bylo dále zjištěno, že uvedené pozemky, respektive jejich části, nebylo možné vydat z důvodu existence překážek uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě. Bylo proto rozhodnuto, že oprávněným osobám, resp. jejich dědicům, přísluší náhrada v podobě nároku na vydání náhradního pozemku, případně finanční náhrada.

16. Z rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], dále vyplývá, že [tituly před jménem] [jméno FO] (právní předchůdce žalobce) jako oprávněná osoba uplatnil restituční nárok na vydání odňatých pozemků dne [datum]. Z dopisu [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že k tomuto dni bylo [tituly před jménem] [jméno FO] oznámeno zaevidování jeho žádosti o poskytnutí náhradních pozemků.

17. Z žádosti žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce jako oprávněná osoba požádal o sdělení celkové výše restitučního nároku za nevydané pozemky a o učinění odpovídající nabídky náhradních pozemků s upozorněním, že se jedná o velkou restituci, kterou nelze řešit formou veřejné nabídky, neboť veřejná nabídka umožňující uspokojení takového restitučního nároku dosud nebyla učiněna.

18. Z vyjádření k žádosti o poskytnutí náhradních pozemků ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobci několik termínů veřejných nabídek vyhlášených na rok 2014.

19. Z výzvy ze dne [datum] označené jako výzva k nabídce náhradních pozemků a předžalobní výzva soud zjistil, že žalobce a [jméno FO] požádali [právnická osoba] o nabídku adekvátních náhradních pozemků k uspokojení jejich restitučních nároků, neboť ani za 23 let od podání žádosti nebyly nároky jejich rodiny uspokojeny. Požádali, aby jejich restituční nároky byly uspokojeny ve výši [částka], jak je stanoveno v posudku [tituly před jménem] [jméno FO], jež si nechali zhotovit na své náklady. Současně upozornili, aby taková nabídka byla učiněna do [datum], v opačném případě budou nuceni obrátit se se svým nárokem na soud.

20. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce upozorňuje na liknavost pozemkového úřadu a žádá o sdělení, kdy budou nabídnuty náhradní pozemky.

21. Z žádostí oprávněné osoby o úplatný převod zemědělského pozemku ze dne [datum] a protokolů z vyhodnocení výzev k podání nabídky kupní ceny ze dne [datum] soud zjistil následující. Právní předchůdce žalobce požádal jako oprávněná osoba (skutečnost, že žádal jako oprávněná osoba, je dokládána přiloženými čestnými prohlášeními) o úplatný převod tří pozemků podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 95/1999 Sb., a to pozemku parc. č. [číslo] v obci [adresa], v katastrálním území [adresa] a pozemků parc. č. [číslo] a [číslo] v obci [adresa], v katastrálním území [adresa]. Vzhledem k výši učiněných nabídek nebyl právní předchůdce žalobce úspěšný. Pokud jde o pozemek parc. č. [číslo], k. ú. [adresa], právní předchůdce žalobce se s nabídkou [částka] umístil na čtvrtém místě, nejvyšší nabídka činila [částka]. V případě pozemku parc. č. [číslo], k. ú. [adresa], se právní předchůdce žalobce zúčastnil s nabídkou ve výši [částka], díky které se umístil na sedmém místě, nejvyšší nabídka činila [částka].

22. Ze sdělení žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce dne [datum] uplatnil ve veřejné nabídce restituční nárok k uzavření smlouvy o převodu pozemku parc. č. [číslo] v obci [adresa], k. ú. [adresa]. K žádosti žalobce ze dne [datum] žalovaná tímto sděluje, že tato žádost je neplatná a nelze k ní přihlížet, neboť žalobce nemá dostatečné krytí restitučních nároků.

23. Z listiny označené jako kupní smlouva č. [číslo smlouvy] ze dne [datum] vyplývá, že [právnická osoba] převedl pozemek ve vlastnictví státu na tzv. jiné osoby, které nejsou prvorestituenty. Smlouva je uzavírána podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby. Tuto smlouvu uzavřela žalovaná jako prodávající a [tituly před jménem] [jméno FO] jako kupující. Předmětem smlouvy je prodej pozemku nacházejícího se v k. ú. [adresa]. Kupní cenu v celkové výši [částka] kupující uhradil z části restitučními nároky ve výši [částka] a zbývající část ve výši [částka] uhradil před podpisem smlouvy. Tento nárok kupující uplatnil na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum] (článek IV. odst. 2 smlouvy).

24. Z přehledu pozemků zařazených do veřejné nabídky ze dne [datum] v okrese [adresa] bylo zjištěno, že do nabídky byly zařazeny následující pozemky. Pozemek v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo] o výměře 3 806 m2 za cenu [částka] s využitelností pouze jako orná půda či louka nebo pastvina, nacházející se na okraji pole a lesa nedaleko hřbitova, kdy se jedná o pás široký 14 m a dlouhý 230 m. Dále pozemky v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo] o výměře 412 m2 za cenu [částka] a parc. č. [číslo] o výměře 45 m2 za cenu [částka], nacházející se v polích, zarostlé nálety bez přístupu s využitelností jako plocha pro umístění zařízení a areálů pro armádu a bezpečnostní složky. Dále byl zařazen pozemek v k. ú [adresa] parc. č. [číslo] o výměře 950 m2 za cenu [částka] nacházející se mimo zástavbu, bez přístupu, s využitelností jako plocha orné půdy, a pozemek v k. ú [adresa] parc. č. [číslo] o výměře 29 372 m2 za cenu [částka] nacházející se mimo zástavbu v blízkosti skladů, bez přístupu, s využitelností jako plocha orné půdy.

25. Z usnesení Okresního soudu [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve věci žalobkyně [jméno FO], narozené [datum], a žalované ([právnická osoba]) o nahrazení projevu vůle (poskytnutí náhradních pozemků) soud zjistil, že bylo nařízeno předběžné opatření ve prospěch žalobce ([tituly před jménem] [jméno FO]) a žalované bylo zakázáno převést blíže specifikované pozemky (mimo jiné také pozemek parc. č. [číslo], v k. ú. [adresa]) na jinou osobu. Z listiny označené jako smlouva o převodu pozemku č. [číslo smlouvy] a listiny označené jako smlouva o bezúplatném převodu pozemku bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela dne [datum] smlouvu č. [číslo smlouvy] o převodu pozemku parc. č. [číslo], v k. ú. [adresa] se společností [právnická osoba] jako kupující. Z čl. IV. této smlouvy se podává, že dne [datum] a [datum] byly u Okresního soudu [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] ([Jméno žalobce]) a [spisová značka] ([jméno FO]) podány žaloby o poskytnutí náhradního pozemku, což nabyvatel vzal na vědomí. Žalovaná uzavřela dne [datum] smlouvu č. [číslo smlouvy] o bezúplatném převodu pozemku parc. č. [číslo] s [právnická osoba]. Ve spojení s informacemi o vkladovém řízení bylo zjištěno, že katastrální úřad z důvodu vydaného předběžného opatření vklad vlastnického práva ve prospěch společnosti nepovolil.

26. Z listiny označené jako kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] ve spojení s rozhodnutím [právnická osoba] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum] o nevydání pozemků bylo zjištěno, že [právnická osoba] jako prodávající převedl na třetí osobu společnost [právnická osoba] mimo jiné pozemek PK parc. č. [číslo], v nové evidenci veden jako pozemek parc. č. [číslo], v k. ú. [adresa]. Uvedeným rozhodnutím [právnická osoba] bylo rozhodnuto o nevydání pozemků mimo jiné PK parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] z důvodu zastavěnosti pozemku. K charakteru nevydaných pozemků a ocenění restitučního nároku 27. Z přehledu a plnění nároků oprávněné osoby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná ocenila restituční nárok žalobce na základě výše uvedených rozhodnutí [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba], částkou ve výši [částka].

28. Na tomto místě soud znovu zmiňuje výše uvedenou výzvu žalobce a [jméno FO] ze dne [datum], ve které požádali [právnická osoba], aby jejich restituční nároky byly uspokojeny ve výši [částka] v souladu se znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO].

29. Z vyjádření [právnická osoba] (dále též jako „[právnická osoba]“) ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že v rámci reakce na žádost žalobce ze dne [datum] [právnická osoba] sděluje, že od [právnická osoba] byla první žádost o informace či poskytnutí územně plánovací dokumentace platné v období let 1935 až 1970 týkající se území [adresa] učiněna k datu [datum]. Z vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že v rámci reakce na žádost žalobce ze dne [datum] [právnická osoba] sděluje, že od [právnická osoba], jeho právního předchůdce ani zástupce žádost o informaci či poskytnutí územně plánovací dokumentace k datům [datum], [datum] nebo [datum], které by se týkaly pozemků nevydaných rodině žalobce, neobdržel. Z vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že v rámci reakce na žádost žalobce ze dne [datum] [právnická osoba] sděluje, že [právnická osoba], příp. jeho nástupce [Jméno žalované] od roku 2008 do roku 2012 adresovaly celkem osmnáct žádostí [právnická osoba] a jeho nástupci, [právnická osoba], týkajících se poskytnutí územně plánovací dokumentace v období let 1935 až 1970, na které jim bylo odpovězeno sdělením doplněným kopiemi požadovaných regulačních a zastavovacích plánů [právnická osoba] pro [adresa] a okolí, případně následující dostupné územně plánovací dokumentace zpracované pro území [adresa] nebo její části. Poslední taková žádost byla podána [datum].

30. Ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], č. [číslo] ze dne [datum], ve spojení s dodatkem ze dne [datum] a dodatkem č. [číslo] ze dne [datum] ke znaleckému posudku č. [číslo] ze dne [datum] včetně příloh, soud zjistil následující. Nevydané pozemky s celkovou rozlohou 214 055 m2 byly oceněny dle platného cenového předpisu ke dni [datum], a to dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., administrativní cenou ve výši [částka]. Znalec vycházel ze stavu oceňovaných pozemků ke dni vyvlastnění s tím, že jako zastavitelné (stavební) byly oceněny pozemky dle PK parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo],[Anonymizováno][číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], jako nezastavitelné (nestavební) pozemky dle PK parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a pozemky parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] byly oceněny jako částečně stavební. Znalec vycházel ze zákresů katastrální mapy do regulačních a zastavovacích plánů z roku 1938. Pokud jde o pozemek dle PK parc. č. [číslo], znalec vycházel ze směrného územního plánu platného od roku 1964, kdy s ohledem na vyvlastňovací rozhodnutí, územní rozhodnutí ze dne [datum], rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne [datum] a kolaudační rozhodnutí ze dne [datum] se jednalo o pozemek, který byl ke dni [datum] určený k výstavbě průmyslového areálu, která se následně realizovala. Cenu pozemků znalec určil celkem ve výši [částka] (cena stavebních pozemků byla určena ve výši [částka] a cena nestavebních pozemků ve výši [částka]; z toho pozemek parc. č. [číslo] byl oceněn na částku [částka]). Znalecký posudek obsahuje doložku o tom, že si je znalec vědom následků spojených s vědomě nepravdivým znaleckým posudkem. Podkladem pro zpracování znaleckého posudku byly letecké snímky daného zemí.

31. Ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], ze znalecké kanceláře [právnická osoba], č. [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že znalec dospěl ke stejnému závěru jako ve svém posudku znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] určil administrativní cenu nevydaných pozemků rovněž ve výši [částka] (po zaokrouhlení) ke zpětnému datu [datum]. Znalec potvrdil jako správný postup ocenění předmětných pozemků v návaznosti na jejich zařazení do Přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa] – ([adresa]) z roku 1938 (dále také „severní regulační plán“). Přestože tento plán nebyl formálně schválen, znalec dospěl k závěru, že se podle něj reálně postupovalo (jak dokládají například letecké snímky k. ú. [adresa] v letech 1938 – 1953, nebo stavební obvod č. [číslo] v [adresa]).

32. Z výměru Ústředního národního výboru [adresa] (dále též „ÚNV [adresa]“) ze dne [datum], zn. [spisová značka], ve spojení s opravným rozhodnutím ÚNV [adresa], [odbor] ze dne [datum], zn. [spisová značka], soud zjistil, že bylo dle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, rozhodnuto o výkupu mimo jiné pozemků v katastrálním území [adresa] specifikovaných v uvedeném výměru, které nebyly dle zákona o půdě oprávněným osobám vydány z vlastnictví [jméno FO] a z pozůstalosti po [jméno FO] po ideální polovině, a dále o výkupu pozemků obsažených ve výměru rovněž vedených jako role z vlastnictví [jméno FO] v rozsahu ideální poloviny a z vlastnictví [jméno FO] a [jméno FO] po ideální čtvrtině. O náhradě za vykoupenou půdu mělo být rozhodnuto samostatně.

33. Z rozhodnutí Odboru výstavby ONV v [adresa] ze dne [datum], zn. výst. [číslo], soud zjistil, že pozemek dle PK parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] byl tímto rozhodnutím vyvlastněn na základě žádosti a ve prospěch Československého státu zastoupeného [právnická osoba] z důvodu, že je pozemku třeba k uskutečnění průmyslové výstavby a komunikace, tedy pro splnění státního plánu rozvoje národního hospodářství.

34. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] a [číslo jednací], bylo zjištěno, že pokud jde o pozemky PK parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo],[Anonymizováno][číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] v k. ú. [adresa], byly k datu převodu pozemků na stát dne [datum] a [datum] regulovány na základě dochovaného regulačního plánu. Tím je Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa] s přilehlými částmi území [adresa] mezi státními silnicemi [adresa] a [adresa] (resp. třídami [adresa] a [adresa]), východně od ulice [adresa], měřítko 1:2880, inv. č. [číslo], kdy tento plán byl vyložen [datum]. Dále se jedná o Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa] ([adresa], [adresa] a [adresa]) mezi státní silnicí [adresa] a tělesem státní dráhy, s přilehlými částmi [adresa] a [adresa], měřítko 1:2880, inv. č. [číslo], který byl potvrzen [právnická osoba] dne [datum]. Toto využití dokládají také zákresy v Mapě stopcen stavebních pozemků. Pokud jde o pozemky v k. ú. [adresa] parc. č. PK [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], má [právnická osoba] za to, že byly určeny k zastavění průmyslovou výrobou, pozemky parc. č. PK [číslo],[Anonymizováno][číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] v k. ú. [adresa] byly určeny k souvislému zastavění bytovými nebo rodinnými domy a komunikacemi. Pozemek parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] byl určen k zastavění průmyslovou výrobou, pozemky parc. č. PK [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] v k. ú. [adresa] byly určeny k částečnému zastavění bytovými nebo rodinnými domy a komunikacemi, pozemek parc. č. [číslo] byl částečně určen k zastavění průmyslovou výrobou. Pozemky parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] v k. ú. [adresa] nebyly určeny k zastavění. Jiná dobově platná územně plánovací dokumentace k předmětným pozemkům není k datům [datum] a [datum] evidována.

35. Z článku Historické regulační plány z internetových stránek [právnická osoba] ve spojení s výřezem cenové mapy bylo zjištěno, že v roce 1920 byla ustanovena [právnická osoba] pro [adresa] a okolí, která měla přistoupit k rozdělení [adresa] na čtyři sektory. První návrh celkového regulačního plánu [adresa] pochází asi z roku 1924. Přehledný regulační a zastavovací plán [adresa] komise dokončila v roce 1930, ale do konce první světové války nebyl schválen. Komise celkem projednala 124 návrhů regulačních plánu, z nichž 70 bylo potvrzeno [právnická osoba] a tím nabylo právní moci. Do roku 1939, kdy komise zanikla, se nepodařilo projednat plány pro všechna území.

36. Z návrhu na schválení programu výstavby pro podrobný územní plán [adresa] vypracovaného Odborem [odbor] ze dne [datum] soud zjistil, že území [adresa] a [adresa] bylo rozestavěno podle plánu [právnická osoba] z roku 1938 s tím, že tento plán je dodnes platným regulačním plánem. Navrhované zastavění rodinnými domy je neekonomické a v rozporu se směrným plánem z roku 1955, který navrhuje na vhodných místech koncentrovanější vyšší zástavbu. Jsou zmiňovány konkrétní ulice a místa (např. [adresa], [adresa], [adresa], [adresa]), těž území regulované přehledným regulačním a zastavovacím plánem pro část území [adresa] s přilehlými částmi [adresa], [adresa] a [adresa] (což je patrné rovněž ze zákresu ulic a objektů, který je přílohou znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]). Návrh rady ÚNV je opatřen razítkem „K schválení“.

37. Ze zápisu sepsaného Obvodním národním výborem v [adresa], technický referát o stavební komisi konané dne [datum] soud zjistil, že jejím předmětem bylo povolení stavby bytového domu v ulici [adresa] v [adresa]. Uvedené území je regulováno potvrzeným přehledným plánem a zastavovacími podmínkami. Ve spojení s grafickým znázorněním rozložení oceňovaných pozemků v příloze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], č. [číslo] a zákresu ulic v příloze 4.6 dodatku č. [číslo] k uvedenému znaleckému posudku se jedná o území spadající do území regulovaného Návrhem přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa] s přilehlými částmi [adresa], [adresa] a [adresa].

38. Z kopie dopisu [právnická osoba], ze dne [datum] soud zjistil, že tento závod požádal [právnická osoba] o urychlené dodatečné projednání pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], který nebyl projednán v pozůstalostním řízení po [jméno FO]. V průmyslové oblasti [adresa]-[adresa] byla zjištěna příprava staveniště pro základní závody výrobních družstev, uvedený pozemek je nutné pro staveniště získat vyvlastněním.

39. Z územního rozhodnutí o umístění stavby ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] vydaného Odborem [odbor] Národního výboru [adresa] soud zjistil, že bylo rozhodnuto o umístění stavby servisu a opravny osobních automobilů v [adresa] na pozemcích kat. č. [číslo], [číslo][Anonymizováno]a [číslo] v k. ú. [adresa]. Předmětná stavba měla být původně realizována podle rozhodnutí vydaného [datum], o jehož prodloužení bylo požádáno v roce 1964, avšak ke stavbě nedošlo. Podkladem rozhodnutí byl mimo jiné podrobný územní plán průmyslové oblasti [adresa] schválený radou Národního výboru [adresa] v roce 1966, zastavovací studie konzultovaná v uvedeném odboru v roce 1967, projektový úkol se souborným posudkem plánovacím orgánem Národního výboru [adresa] ze dne [datum], protokol o výběru staveniště ze dne [datum] a schvalovací protokol investice odboru investiční výstavby Národního výboru [adresa] z [datum]. Staveniště bylo vyjmuto z výrobního plánu zemědělského, pozemek byl ještě veden jako zemědělská půda.

40. Z dopisu [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že Regulačnímu úřadu došlo podání Ministerstva zemědělství v záležitosti tvoření staveb obvodu na části pozemku [číslo] v [adresa]. Regulační úřad sděluje, že se do úřadu dostavil [tituly před jménem] [jméno FO] v zast. Ministerstva zemědělství a prohlásil, že se pro předpokládaný obvod podrobuje zásadám, jak jsou obsaženy v regulačním plánu z r. 1938 a že upouští od změny způsobu zastavění, který původně požadoval.

41. Soudu byly předloženy následující ilustrativní přehledy pozemků – výřez velkého regulačního plánu z roku 1931, plán [adresa] s nejnovějším pojmenováním ulic z roku 1940, srovnání leteckých snímků 1938 – [adresa], 1938 – 1953 – [adresa] a 1938 – 1953 – [adresa], regulační plán a mapa severu, plánový nákres pro stavební obvod č. [číslo] (ze dne [datum]). Z těchto listinných důkazů vyplývá stavební záměr, příp. zastavitelnost pozemků v k. ú. [adresa] v uvedených letech.

42. Z výměru Ústředního národního výboru [adresa] ze dne [datum], zn. [spisová značka], o vykoupení zemědělských pozemků dle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, soud zjistil následující. Bylo rozhodnuto, že stát vykupuje ideální polovinu pozemků v katastrálním území [adresa] specifikovaných v tomto výměru ve vlastnictví [jméno FO]. Výměra id. citovaných nemovitostí činí 13,05295 ha a dále ideální 476/1000 nemovitostí zapsaných v kn. vl. č. [číslo] vlastnicky připsaných [jméno FO] ideální polovinou a [jméno FO] a [jméno FO] po ideální čtvrtině v celkové výměře 7,6342 ha, vykoupený podíl odpovídající 476/100 je 3,6342ha. O náhradě za vykoupenou půdu mělo být rozhodnuto samostatně. Informace obdobného charakteru byly zjištěny i z výměru Ústředního národního výboru [adresa] ze dne [datum], zn. [spisová značka], o vykoupení zemědělských pozemků dle zákona č. 46/1948 Sb., vztahujícího se k pozemkům v k. ú. [adresa] ve spoluvlastnictví [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. O náhradě za vykoupenou půdu rovněž mělo být rozhodnuto samostatně.

43. Z rozhodnutí Zemědělské správy rady ÚNV [adresa] ze dne [datum], zn. [spisová značka]-[datum], o přídělu nemovitostí v k. ú. [adresa] podle zákona č. 46/1948 Sb. soud zjistil, že [právnická osoba], národní podnik, byly přiděleny blíže specifikované pozemky v k. ú. [adresa] s účinností ke dni [datum].

44. Ze zprávy Odboru pro výstavbu rady ÚNV – oddělení stavebně-architektonické (dokumentace) ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], ve spojení s výkresem plánu stavebního obvodu č. [číslo] bylo zjištěno, že v souladu s dispozicemi územního plánu pro stavební obvod č. [číslo] se povoluje technický projekt stavby 85 bytových jednotek v [adresa], [adresa].

45. Z kopie severního regulačního plánu a jižního regulačního plánu, ve spojení s detaily těchto dokumentů, soud zjistil, že jižní regulační plán je regulační a zastavovací plán pro část území [adresa] ([adresa], [adresa] a [adresa]) mezi státní silnicí [adresa] a tělesem státní dráhy, s přilehlými částmi [adresa] – [adresa] a [adresa] č. [číslo]. Tento plán je schválený a potvrzený (plán schválila [právnická osoba] pro [adresa] a okolí dne [datum], potvrzen byl [právnická osoba] dne [datum]). Severní regulační plán je regulační a zastavovací plán pro část území [adresa] – ([adresa]) s přilehlými částmi území [adresa] – ([adresa]), [adresa] ([adresa]) a [adresa] ([adresa]), mezi státními silnicemi [adresa] a [adresa] č. [číslo]. Tento plán potvrzen nebyl.

46. Z e-mailů ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] z [právnická osoba] sdělila právnímu zástupci žalované, že se domnívá, že regulační plán č. [číslo] byl před 2. světovou válkou pouze vyložen, ale neschválen a nepotvrzen, a to ani ve 40. a 50. letech. K roku 1952 a 1954 pak [právnická osoba] neeviduje v archivu jinou územně plánovací dokumentaci území [adresa]. Z žádosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná požádala [právnická osoba] o sdělení, zda regulační plán [číslo] někdy nabyl platnosti a zda jeho platnost vyplývá z dopisů [právnická osoba] ze dne [datum], zápisu o stavební komisi ze dne [datum] a návrhu Rady ONV ze dne [datum]. Z vyjádření podepsaného dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] sdělil, že nehodnotil právní relevanci plánu č. [číslo], kterou není schopen na základě jemu dostupné dokumentace potvrdit, přičemž toto hodnocení ani nepatří do jeho působnosti.

47. Ze stavebně technické dokumentace pro lokalitu [adresa] z října 2014 soud zjistil, že u pozemků PK parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] v k. ú. [adresa] se podle územních plánů od roku 1964 uvažuje jejich stavební charakter.

48. Z žádosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce žádal Úřad [adresa] o nahlédnutí do územně-plánovací a stavební dokumentace několika budov na adrese [adresa]. Kopie leteckého snímku mapy pořízeného z internetového prohlížeče potvrzuje zastavění pozemku právě na rohu [adresa] a [adresa] ulice. Z přehledu dosud schválených územních plánů [adresa] soud zjistil, že územní plány pro [adresa] byly přijaty v roce 1964, 1971, 1976, 1986, 1994, 1999 a 2009. K charakteru a ocenění náhradních pozemků 49. Z informací o pozemku nahlížením do katastru nemovitostí soud zjistil, že k pozemkům v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo], v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], k pozemku v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo] a k pozemkům v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] je jako vlastník zapsána Česká republika, příslušnost hospodařit s majetkem státu má [Jméno žalované]. Všechny pozemky jsou evidovány jako trvalý travní porost, s výjimkou pozemků č. [číslo] a [číslo] v k. ú. [adresa], které jsou evidovány jako ostatní plocha. Ve spojení s předloženou tabulkou výpočtu ceny uvedených pozemků vyplývá, že tyto pozemky žalobce požaduje jako náhradu za odňaté nevydané pozemky a náhradní pozemky jsou vyčísleny na částku [částka].

50. Ze sdělení žalobce ze dne [datum] ve věci vedené Okresním soudem v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že na restitučním nároku žalobce mu bylo dosud vyplaceno [částka].

51. Výřez z územního plánu obce [adresa] ve spojení s ortofotomapou pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] dokládají, že tento pozemek je určen k zastavění veřejně prospěšnou stavbou – čističkou odpadních vod (Z20).

52. Výřez z územního plánu obce [adresa] ve spojení s ortofotomapou pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] dokládají, že tento pozemek je určen k zastavění veřejně prospěšnou stavbou – trafostanicí (TK2).

53. Z vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že z pozemků určených jako náhrada za nevydané pozemky žalobci jsou ke komplexní pozemkové úpravě doposud potřebné pozemky v k. ú. [adresa], které je vhodné zahrnout do rezervy státní půdy. Pokud jde o pozemky v k. ú. [adresa], zde sice dosud neproběhly komplexní pozemkové úpravy, nicméně vzhledem k dostatečné rezervě státní půdy je možné je využít jako náhradu za nevydané pozemky. V případě pozemků v k. ú. [adresa] a [adresa] pozemkové úpravy již proběhly, nebyly zahrnuty do komplexní pozemkové úpravy a lze je tedy využít jako náhradu za nevydané pozemky.

54. Ze znaleckého posudku č. [číslo] vypracovaného znaleckou kanceláří [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že byly oceněny pozemky určené žalobcem jako náhrada za nevydané pozemky ke dni místního šetření konaného dne [datum]. Podle tohoto posudku je pozemek v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo] oceněn na částku [částka], pozemky v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo] na částku [částka], parc. č. [číslo] na částku [částka], parc. č. [číslo] na částku [částka] a parc. č. [číslo] na částku [částka]. Pozemek v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo] byl oceněn na částku [částka]. Pokud jde o pozemky v k. ú. [adresa], byly oceněny následovně – pozemek parc. č. [číslo] na částku [částka], parc. č. [číslo] na částku [částka], parc. č. [číslo] na částku [částka], parc. č. [číslo] na částku [částka], parc. č. [číslo] na částku [částka], parc. č. [číslo] na částku [částka], parc. č. [číslo] na částku [částka], parc. č. [číslo] na částku [částka] a parc. č. [číslo] na částku [částka]. Celková cena náhradních pozemků byla určena ve výši [částka].

55. Soud k důkazu neprováděl znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] navrhovaný žalovanou. Soud tento důkaz považuje za nadbytečný z následujícího důvodu. Provedení tohoto znaleckého posudku žalovaná navrhovala k prokázání svého tvrzení, že na odňaté pozemky rodiny žalobce je nutné nahlížet jako na nestavební, neboť přesně tak měly být [tituly před jménem] [jméno FO] oceněny (pro tvrzenou neplatnost severního regulačního plánu). Žalovaná chtěla podpořit své tvrzení o nicotnosti tohoto regulačního plánu. Nicméně navrhovaný posudek tuto otázku není způsobilý zodpovědět (bylo by z něj možné zjistit pouze hodnotu odňatých pozemků oceněných jako nestavební).

56. Pokud jde o nákresy pro stavební obvody č. [číslo] a č [číslo], tyto v zásadě nepřinášejí žádné nové skutečnosti významné pro řízení. Skutková shrnutí 57. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k souhlasným prohlášením účastníků soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce je právním nástupcem po [tituly před jménem] [jméno FO], který vůči žalované uplatnil svůj restituční nárok. Žalobci tento nárok náleží v rozsahu ideální . Žalobce tedy v rozsahu svého nároku požaduje převedení náhradních pozemků do svého vlastnictví jako vypořádání nároku za pozemky, jež byly rodině žalobce státem odňaty a nebyly vydány zpět. Konkrétně se jedná o pozemky parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], jež byly rodině žalobce odňaty s účinností ke dni [datum]. Vedle toho byl rodině žalobce odňat i pozemek parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] za účelem výstavby průmyslové výstavby a komunikace, a to s účinností ke dni [datum]. Je nepochybné, že nárok žalobce a jeho právního předchůdce nebyl uspokojen po delší dobu. Předchůdce žalobce uplatnil svůj restituční nárok u žalované poprvé v roce 1991. Řada listinných důkazů pak dokládá, že o nároku předchůdce žalobce nebylo rozhodnuto téměř 25 let (uvedené vyplývá zejména z žádostí žalobce a žádostí o zapojení do veřejných nabídek). Žalobce doložil, že jeho právní předchůdce se účastnil veřejných nabídek. Se svým nárokem však nemohl být úspěšný, a to primárně z důvodu ocenění nevydaných pozemků, které žalovaná evidovala. Žalovaná všechny odňaté pozemky oceňovala jako nestavební (zemědělské), což i samotnému žalobci znemožnilo zúčastnit se veřejných nabídek (žalobce byl fakticky z veřejných nabídek vyloučen, jak vyplývá z dopisu žalované ze dne [datum]). Žalovaná trvá na hodnotě podílu žalobce ve výši [částka] odpovídající hodnotě nevydaných pozemků pro jejich údajný zemědělský charakter. K přecenění restitučního nároku byla žalovaná vyzvaná nejpozději v srpnu 2015 (jak je zřejmé z předžalobní upomínky z [datum]), kdy byla požádaná o zaevidování nároku ve správné výši s poukazem na dosavadní průtahy v uspokojení nároku žalobce, resp. jeho právního předchůdce, a s výzvou k předložení nabídky adekvátních pozemků. Na tuto situaci žalovaná reagovala tím, že odmítala přecenit restituční nárok žalobce a za jedinou formu uspokojení nároku stále považuje pouze formu veřejných nabídek. Žalobce doložil, že žalovaná namísto uspokojení restitučního nároku žalobce a jeho právního předchůdce nabízela vhodné pozemky za úplatný převod jiným osobám (uvedený závěr se opírá zejména o kupní smlouvy mezi žalovanou a třetími osobami a usnesení Okresního soudu [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], o nařízení předběžného opatření). Přehled pozemků zařazených do veřejné nabídky ze dne [datum] pak osvědčuje, že žalovaná nabízela ve veřejných nabídkách pozemky nízké kvality, malých výměr, většinou pronajaté a obecně nevyužitelné.

58. Dalším podstatným listinným důkazem, o který soud opřel svá skutková zjištění, je sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. IPR [číslo jednací] a [číslo jednací]. Dle tohoto sdělení spadaly do regulačního a zastavovacího plánu [právnická osoba] pro část [adresa] a další přilehlé části (severní regulační plán) pozemky určené k zastavění parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo],[Anonymizováno][číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] a pozemky určené k nezastavění parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. Pozemky parc. č. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] pak dle stejného sdělení [právnická osoba] spadaly do regulačního a zastavovacího plánu [právnická osoba] pro část [adresa] – [adresa] a další přilehlé části (jižní regulační plán) a byly určeny k zastavění průmyslovou výrobou. Jižní regulační plán oba účastníci považují za schválený a platný právní dokument. U severního regulačního plánu je doloženo, že tento byl vyložen [datum], avšak nebylo potvrzeno, že by následně byl schválen regulační komisí a potvrzen [právnická osoba]. V případě, že by předmětné pozemky nacházející se v oblasti vymezené severním regulačním plánem měly být posouzeny jako stavební, činila by hodnota restitučního nároku žalobce bez přihlédnutí k již vydaným náhradním pozemkům [částka] (k tomuto závěru se přiklání ve svých posudcích znalci [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], i [tituly před jménem] [jméno FO]). Naproti tomu, pokud by všechny předmětné pozemky byly posouzeny jako zemědělské, činila by hodnota restitučního nároku žalobce částku [částka], a právě tuto výši restitučního nároku žalobce žalovaná i nadále eviduje. Přestože žalovanou byla předložena celá řada listinných důkazů, z nichž se podává, že platná územně plánovací dokumentace pro oblast [adresa] pochází teprve z roku 1964 a následujících let (tj. že dříve se posuzované pozemky nemohly hodnotit jako zastavitelné či stavební, neboť pro to nebyla opora v žádných územních plánech), soud má z dalších důkazů za prokázané, že při správě území [adresa] se kontinuálně uvažovalo a postupovalo směrem k jeho zastavění. V odpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] na e-mailové otázky žalované sdělovala svoji domněnku o platnosti regulačního plánu inv. č. [číslo]. Zároveň potvrdila, že byť dopis [právnická osoba] nedokazuje platnost severního plánu, je v něm uvedeno, že „obvod bude jeho návrh ctít“. Sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] je pouze informací o tom, že předmětem jeho sdělení ze dne [datum] nebylo hodnocení právní relevance severního plánu, když nejsou schopni právní relevanci tohoto plánu potvrdit a takové hodnocení nepatří ani do působnosti jejich organizace. Z dalších listinných důkazů je zřejmé, že orgány veřejné moci, které rozhodovaly o povolení stavby v území zahrnutém do tohoto plánu (v ulici [adresa] v [adresa]), uváděly, že se jedná o území regulované potvrzeným plánem (zápis stavební komise dne [datum]). Dalším souvisejícím důkazem je i návrh rady ÚNV na schválení programu výstavby pro podrobný územní plán [adresa] ze dne [datum] obsahující informaci, že oblast [adresa] a [adresa] je rozestavěna podle plánu [právnická osoba] z r. 1938. Zjištění ze zákresu ulic do severního regulačního plánu je další podporující skutečností. Dopisem [právnická osoba], [právnická osoba] ze dne [datum] od Stavebního úřadu je doloženo, že podle severního plánu se postupovalo. V dopise je obsaženo sdělení, že se podrobuje zásadám obsaženým v regulačním plánu z roku 1938. V návrhu na schválení programu výstavby je uvedeno, že území je rozestavěno podle těchto plánů z 30. let, což svědčí o tom, že výstavba probíhá v souladu s těmito plány (což dokládají ortografické letecké snímky daného území z let 1945 až 1953 a zákresy v mapě stopcen stavebních pozemků evidující výši cen stanovenou podle nařízení předsedy vlády č. 175/1939 Sb.).

59. Soud má dále na základě výše uvedených důkazů a souhlasných prohlášení účastníků za prokázané, že žalobce již obdržel náhradní pozemky v celkové hodnotě [částka]. Touto žalobou se žalobce domáhá převodu náhradních pozemků parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] a parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], jež jsou ve vlastnictví státu a žalované příslušní právo s nimi hospodařit (žalobce vzal žalobu částečně zpět co do pozemku v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo] a pozemků v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo] a [číslo]). Pokud jde o hodnotu všech náhradních pozemků původně uplatňovaných touto žalobou, účastníci se shodli na jejich ceně v celkové výši [částka] (po částečném zpětvzetí je hodnota požadovaných náhradních pozemků [částka]). Všechny žalobcem požadované náhradní pozemky jsou evidovány jako trvalý travní porost. Problematický je mezi účastníky pozemek v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo], jenž je určen k zastavění trafostanicí, a pozemky parc. č. [číslo] a [číslo] v k. ú. [adresa], které jsou potřebné pro budoucí pozemkové úpravy. Vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum] osvědčuje, že pozemek v k. ú. [adresa] lze použít jako náhradu za nevydané pozemky, u pozemků v k. ú. [adresa] je doporučení zahrnout je do rezervy státní půdy. Právní hodnocení 60. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále též jako „ zákon o půdě“), je oprávněnou osobou státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

61. Podle § 4 odst. 4 zákona o půdě v případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle § 9, přechází nárok na dědice.

62. Podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pozemky nelze vydat v případě, že byl pozemek po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení.

63. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

64. Podle ustanovení § 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.

65. Podle § 6 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, nelze podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb. převádět z vlastnictví státu na jiné osoby zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování.

66. Na základě zjištěného skutkového stavu s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Pro posouzení důvodnosti žaloby v této věci je nejdříve nutné zabývat se otázkou, zda byla žaloba podána oprávněnou osobou. Podmínky aktivní legitimace žalobce jsou dány ustanovením § 4 odst. 1 a 4 zákona o půdě. V řízení bylo prokázáno, že oprávněnost žalobce uplatňovat svůj restituční nárok je založena na jeho právním nástupnictví po [tituly před jménem] [jméno FO] a vychází také ze skutečnosti, že pozemky odňaté rodině žalobce (resp. jeho právnímu předchůdci) v období mezi lety 1948 – 1989 dosud nebyly vydány ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě. Skutečnost, že žalobce je oprávněnou osobou, nadto nebyla v řízení ze strany žalované rozporována. Lze tedy shrnout, že žalobce je oprávněnou osobou, která má nárok na bezúplatné nabytí vlastnického práva k náhradním pozemkům namísto nevydaných pozemků dle zákona o půdě.

67. To však bez dalšího ještě nezakládá aktivní legitimaci žalobce k podání žaloby. Ustanovení § 11a odst. 1 zákona o půdě předvídá vypořádání takového nároku primárně z předem určených pozemků zahrnutých do veřejných nabídek učiněných žalovanou. Ustálená rozhodovací praxe však připouští i možnost oprávněné osoby domáhat se svého nároku i žalobou podanou k soudu, v níž si tato osoba sama zvolí náhradní pozemky, jejichž bezúplatným převodem bude mít svůj restituční nárok za vypořádaný. V takovém případě je nutné, aby byly naplněny podmínky dovozené judikaturou, a sice že stát musí při vypořádání restitučních nároků oprávněných osob postupovat liknavě, svévolně či diskriminačně. Takové jednání „lze definovat jako přístup státu, kterým je bezdůvodně a protizákonným způsobem oddalována či ztěžována možnost uspokojení restitučního nároku konkrétního restituenta v konkrétním případě.“ (PŘÍKOPA, Vojtěch.

2. Podoby liknavosti, svévole a diskriminace. In: PŘÍKOPA, Vojtěch. Restituce podle zákona o půdě. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 13, marg. č. 9.). Současně se vyžaduje, aby se restituent skutečně snažil získat náhradní pozemky ve veřejných nabídkách (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Pokud jde o poslední uvedenou podmínku, z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobce i jeho právní předchůdce se aktivně snažili zapojovat do veřejných nabídek činěných žalovanou (i jiným způsobem projevili aktivitu, když žalovanou žádali o nabídku kvalitativně i kvantitativně odpovídajících pozemků). Nárok žalobce, resp. jeho předchůdce však nebyl za téměř 30 let uspokojen a žalovaná postupovala na úkor uspokojení restitučního práva žalobce. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná upřednostňovala úplatné převody pozemků, do veřejných nabídek zahrnovala zjevně podhodnocené a nekvalitní či nepřístupné pozemky a po celou dobu odmítala přecenit výši restitutičního nároku žalobce, přestože ze strany žalobce na tuto skutečnost byla opakovaně upozorňována a vyzývána k nápravě. Tím fakticky znemožňovala žalobci zúčastnit se veřejných nabídek, resp. v nich uspět. Ve věci žalobce (či jeho dalších rodinných příslušníků) proti žalované týkající se vypořádání restitučních nároků již bylo rozhodováno v několika případech. Rozhodovací praxe vyšších soudů se ustálila na následujících závěrech – upřednostňování převodů pozemků státu na třetí osoby, nikoliv prvorestituenty, je svévolí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), či jestliže [právnická osoba] zpochybňuje výši nároku a odmítá jej přecenit, lze přímo podat žalobu na nahrazení projevu vůle s převodem náhradních pozemků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Z judikatury přijaté v řízeních, v nichž byl účastníkem žalobce, tedy jednoznačně vyplývá možnost žalobce domáhat se svého restitučního nároku přímo žalobou. Žalovaná sice lakonicky konstatovala, že žalobce by se měl správně podle zákona domáhat převodu náhradních pozemků ve veřejné nabídce, avšak více proti samotnému procesnímu způsobu uplatnění nároku žalobcem nic nenamítá (tuto možnost implicitně akceptuje). Soud tedy uzavírá, že žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby v této věci.

68. Za této situace soud přistoupil k hodnocení oprávněnosti uplatněného restitučního nároku žalobce, neboť právě tuto skutečnost žalovaná namítla (dle žalované je již restituční nárok žalobce vyčerpán, tj. uspokojen v celém rozsahu). Jak již bylo zmiňováno, podstatou tohoto sporu je charakter některých odňatých nevydaných pozemků, jejíž posouzení přímo souvisí s hodnocením právní relevance dobové územní regulace. Odňaté pozemky se nacházely v k. ú. [adresa] na území [adresa] a byly zahrnuty do přehledných regulačních a zastavovacích plánů z roku 1938, které byly rozděleny na severní a jižní regulační plán. K platnosti přehledného regulačního a zastavovacího plánu bylo třeba, aby byl vyložen [právnická osoba] pro [adresa] a následně schválen [právnická osoba] (ve smyslu § 10 zákona č. 88/1920 Sb., o zřízení státní regulační komise pro [adresa] s okolím). Dokazováním bylo zjištěno, že tato procedura byla naplněna pouze ve vztahu k jižnímu regulačnímu plánu. Dle jižního regulačního plánu byly pozemky do něj zahrnuté určeny k zastavění, tím byl dán jejich stavební charakter. Žalovaná stavební ocenění pozemků z tzv. jižní části nesporuje, nesouhlasí však se stavebním charakterem severních pozemků, neboť severní regulační plán nenabyl platnosti ve smyslu tehdejší legislativy – žalovaná jej považuje za nicotný (byl pouze vyložen, avšak k jeho potvrzení nedošlo). Z toho důvodu žalovaná přistupuje ke všem pozemkům ze severní části jako k nestavebním, které mají být oceněny jako zemědělské. S touto tendencí žalovaná přistupuje ke všem sporům se žalobcem. Za dobu probíhajících řízení o restitučních nárocích žalobce a jeho rodiny bylo vyššími soudy přijato mnoho rozhodnutí (týkajících se především charakteru posuzovaných odňatých pozemků). Vývoj této judikatury doznal flexibilnější tendence k posuzování původní povahy odňatých pozemků. Soudní praxe je ustálena zásadně v závěru, že i v těch případech, kdy byly pozemky v době přechodu na stát evidovány jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (viz existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřední realizace výstavby, existence územního rozhodnutí o umístění stavby), lze i takové pozemky v zásadě ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], je pro určení charakteru odňatých pozemků rozhodující jejich začlenění do funkční plochy v územně plánovací dokumentaci. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], okolnosti, že v době odnětí pozemků státem původním vlastníkům šlo o pozemky patřící do zemědělského půdního fondu, není sama o sobě rozhodující, neboť pokud byly tyto pozemky určeny k zastavění, bylo by je nutno ocenit jako pozemky určené pro stavbu. Podle rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka], jež bylo akceptováno usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], je významné, že všechny v řízení provedené důkazy prokazují, že v době odnětí pozemků právním předchůdcům žalobce státem bylo postupováno a byl ctěn i severní regulační plán, byť nebyl schválen a potvrzen postupem předpokládaným zákonem, nicméně listinné důkazy prokazují, že výstavba podle tohoto plánu probíhala a pozemky (byť jiným druhem výstavby) byly zastavěny. V neposlední řadě soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dle kterého se uvažuje o stavebním charakteru pozemků dotčených severním regulačním plánem z toho důvodu, že výstavba podle tohoto regulačního plánu (přestože nebyl potvrzen a jiná platná územně plánovací dokumentace nebyla [právnická osoba] evidována) fakticky probíhala. Na tento závěr dle Nejvyššího soudu nemohou mít vliv ani žalovanou nově předložené důkazní prostředky, jimiž měla žalovaná v úmyslu prokázat toliko své tvrzení o neplatnosti severního regulačního plánu.

69. V této souvislosti soud jen pro celistvost odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], v němž byl vysloven názor, že pokud znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] pomíjí existenci územně plánovacích podkladů (severního regulačního plánu) zjištěných ostatními provedenými důkazy, a z toho důvodu není v řízení využitelný, lze se pokojit s písemným znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]

70. Z výše uvedené ustálené rozhodovací praxe (jež podporuje i skutkový stav zjištěný provedeným dokazováním v této věci) jednoznačně vyplývá, že odňaté pozemky, které byly zahrnuty do zastavitelné oblasti dle severního regulačního plánu, mají být oceněny právě jako stavební. Pro účely ocenění restitučního nároku žalobce lze tedy vycházet ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] (jak dovozuje judikatura), v této věci podpořené také znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO]. Dle těchto znaleckých posudků je hodnota odňatých pozemků stanovena na částku [částka]. Restituční nárok žalobce v rozsahu zděděné ideální potom činí celkem [částka]. Z provedeného dokazování a shodných tvrzení je pak zřejmé, že žalobci bylo dosud na jeho restituční nárok plněno částkou ve výši [částka].

71. Pokud jde o požadavek žalobce na bezplatný převod vybraných pozemků (se zohledněním částečného zpětvzetí žaloby v rozsahu některých náhradních pozemků), soud dále zkoumal, zda jsou tyto pozemky způsobilé k vydání dle zákona o půdě a zda jejich hodnota nepřevyšuje zbývající hodnotu restitučního nároku žalobce. V zásadě je nutné konstatovat, že mezi účastníky převážně panuje v otázce převoditelnosti náhradních pozemků shoda – jedná se o pozemky v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. U těchto pozemků soud neshledal žádné důvody, které by bránily vydání těchto pozemků jako náhradních pozemků ve smyslu § 11a odst. 2 a 13 zákona o půdě s přihlédnutím k ustanovení § 6 zákona o Státním pozemkovém úřadu. Jedná se o pozemky ve vlastnictví státu a všechny jsou druhu trvalý travní porost (tj. jsou určené k zemědělství, popř. zemědělské činnosti vhodné nebo tvořící funkční celek se zemědělským pozemkem).

72. Mezi účastníky zůstává spor o vydatelnost pozemku v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo] a pozemků v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo] a [číslo]. Pokud jde o pozemek v k. ú. [adresa], je evidovaný jako trvalý travní porost, nicméně přes něj vede koridor trafostanice, což je podle žalované překážka v převoditelnosti. Zřízení technické infrastruktury je však výjimkou výslovně stanovenou zákonem o Státním pozemkovém úřadu z nepřevoditelnosti pozemku z vlastnictví státu na jiné osoby. Tento závěr je podpořen také bohatou judikaturou – například dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], je zemědělský pozemek vhodný k převodu na oprávněnou osobu bez ohledu na to, že je určený územně plánovací dokumentací ke zřízení technické infrastruktury v podobě vodovodu a plynovodu. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], je pak vysloven závěr, že plocha koridoru kabelového vedení není jako taková považována za veřejně prospěšnou stavbu, která by zakládala překážku převoditelnosti uvedeného pozemku, nýbrž toliko za technickou infrastrukturu. Zřízení technické infrastruktury je pak výjimkou výslovně stanovenou zákonem o Státním pozemkovém úřadu z nepřevoditelnosti pozemku z vlastnictví státu na jiné osoby. Nadto v souladu s vyjádřením [právnická osoba] ze dne [datum] je zřejmé, že tento pozemek je možné využít jako náhradu za nevydané pozemky. Pokud jde o pozemky v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo] a [číslo], jsou rovněž vedené jako trvalé travní porosty, nicméně žalovaná vychází z výše uvedeného vyjádření [právnická osoba], dle něhož u těchto pozemků dosud neproběhly komplexní pozemkové úpravy a je vhodné zahrnout je do rezervy státní půdy. Žalobce k této otázce tvrdil, že dokud není v katastru nemovitostí zapsána poznámka o zahájených pozemkových úpravách, jsou pozemky převoditelné. Tomuto tvrzení žalobce soud přisvědčil, a to s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka].

73. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že ani v případě pozemku v k. ú. [adresa] ani pozemků v k. ú. [adresa] nebyly shledány důvody, které by v souladu s § 11a odst. 2 a 13 zákona o půdě bránily jejich vydání. Za situace, kdy všechny žalobcem označené náhradní pozemky byly shledány jako převoditelné, zbývá vyhodnotit ocenění těchto náhradních pozemků pro posouzení, zda nedojde k přečerpání restitučního nároku žalobce. Tato otázka je však mezi účastníky nesporná, obě strany se shodly na ocenění náhradních pozemků v souladu se znaleckým posudkem znalecké kanceláře [právnická osoba] ze dne [datum]. V souladu s tímto znaleckým posudkem a se zohledněním částečného zpětvzetí žaloby v rozsahu některých náhradních pozemků má soud za prokázané, že hodnota požadovaných náhradních pozemků činí [částka]. Z toho je zřejmé, že hodnota požadovaných pozemků nepřevyšuje zbývající hodnotu restitučního nároku žalobce při zohlednění již vydaných náhradních pozemků.

74. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba na nahrazení projevu vůle žalované směřující k uzavření smlouvy o bezplatném převodu vybraných náhradních pozemků na žalobce je důvodná.

75. Výrokem I. tohoto rozsudku soud rozhodl v souladu s § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o částečném zastavení řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby ohledně některých původně požadovaných náhradních pozemků, a to při plném respektování tohoto dispozičního oprávnění žalobce.

76. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud v souladu se žalobním návrhem rozhodl o bezúplatném převodu náhradních pozemků z vlastnictví státu do vlastnictví žalobce jako oprávněné osoby.

77. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Zohlednil přitom charakter řízení, kterým se musí žalobce po žalované opakovaně domáhat uspokojení alespoň části svého nároku jako oprávněné osoby podle zákona o půdě, když takových sporů, jak vyplývá z jednotlivých rozhodnutí založených ve spise a dalších rozhodnutí Nejvyššího soudu, popřípadě Ústavního soudu, na které žalobce odkazuje, vede žalobce se žalovanou mnoho u různých soudů po dobu více než 20 let. Meritum věci přitom nespočívá pouze v hodnotě jednotlivých pozemků, jejichž vydání se žalobce domáhá, ale zejména v potvrzení nároku žalobce v jeho celkové výši představující hodnotu odňatých pozemků po odečtení hodnoty již vydaných náhradních pozemků (tak jak ho soud odůvodnil výše), když otázka hodnoty odňatých pozemků je mezi účastníky stále (přes opakovaná rozhodnutí vyšších soudů a Ústavního soudu, přisvědčující názoru žalobce) sporná. Soud se ztotožnil s právním názorem vysloveným Krajským soudem v [adresa] v rozhodnutí č. j. [číslo jednací] a vyšel jako z tarifní hodnoty z celkové hodnoty převáděných náhradních pozemků ve výši [částka], kdy právě o tuto částku bude ponížen zbytek nároku žalobce.

78. Soud tedy přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 86 638,83 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky 9 140 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, 2 repliky k vyjádření žalovaného ve věci samé, účast při jednání konaném dne [datum], písemně podaný závěrečný návrh a účast při jednání konaném dne [datum]) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestami realizovanými dne [datum] a dne [datum] náhrada za 2 x 260 ujetých km v částce 2 x 2 161,17 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času za obě cesty v trvání 2 x 6 půlhodin po 100 Kč v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 71 602,34 Kč ve výši 15 036,49 Kč. Lhůta pro zaplacení přiznané náhrady byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení jiné než zákonné lhůty 3 dnů nebyl shledán žádný důvod.

Poučení