18 C 360/2023 - 131

Rubrum

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Holubovskou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] [adresa][Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] [adresa][Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k bytové jednotce č. [adresa] (byt) v budově [adresa] [adresa], stojící na pozemku p. č. st. [adresa], včetně spoluvlastnického podílu ve výši 6035/268041 na společných částech domu č. p. [adresa] stojícího na pozemku p. č. [adresa] a spoluvlastnického podílu ve výši 6035/536082 na pozemcích p. č. [adresa], [adresa], [adresa], přičemž tyto nemovitosti jsou zapsány v Katastru nemovitostí vedeném u [právnická osoba] pro Karlovarský kraj, katastrálním pracovištěm Karlovy Vary, obec i okres Karlovy Vary, katastrální území Rybáře, se ruší.

II. Nemovitosti specifikované ve výroku I. se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce[Anonymizováno]

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu odpovídající výši jejího spoluvlastnického podílu na nemovitostech specifikovaných ve výroku I částku ve výši 1 264 538,96 Kč, a to ve lhůtě do tří měsíců od právní tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se podaným návrhem domáhal zrušení a vypořádání svého podílového vlastnictví se žalovanou, které je specifikováno ve výroku I. Žádal, aby předmětné nemovitosti byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví s tím, že uhradí žalované finanční náhradu odpovídající výši jejího spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech. Návrh byl odůvodněn tím, že žalobce a žalovaná jsou manželi, k předmětným nemovitostem jim vzniklo podílové spoluvlastnictví, a to každému v rozsahu jedné ideální poloviny. Účastníci žijí odděleně, v budoucnu dojde k rozvodu jejich manželství. Nejsou schopni se domluvit jako spoluvlastníci na správě a užívání předmětných nemovitostí. Z důvodu rodinných rozporů žalovaná vyloučila žalobce z užívání předmětných nemovitostí od března 2022. Dopisem ze dne 17. 10. 2022 avizoval žalobce snahu o vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy vyjádřil svůj zájem získat předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví a zaplatit žalované náhradu odpovídající výši jejího spoluvlastnického podílu. Žalovaná dopisem ze dne 8. 11. 2022 odmítla předložený návrh žalobce na vypořádání. Žalobce uváděl, že nelze spravedlivě požadovat, aby se žalovanou setrvával v podílovém spoluvlastnictví s ohledem na skutečnost, že žalovaná mu neumožňuje užívat předmětné nemovitosti v rozsahu jeho spoluvlastnického podílu, a to již od března 2022. Žalobce uváděl, že má zájem získat předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví a poukazoval na to, že předmětné nemovitosti byly původně jeho výlučným vlastnictvím a žalovaná svoji ideální polovinu nabyla darem od žalobce v době společného soužití. Má za to, že soud by měl vzít v úvahu jeho citový vztah a pouto, které si k předmětným nemovitostem vytvořil v průběhu let, značně se podílel na rekonstrukci a investoval do ní své peníze. Poukazoval v této souvislosti na konstantní judikaturu. Žalobce rovněž uváděl, že přestože mu ze strany žalované není umožněno fakticky předmětné nemovitosti užívat, výhradně sám nadále hradí hypotéku váznoucí na předmětných nemovitostech vůči finančnímu ústavu. Pro stanovení výše náhrady odpovídající výši podílu žalované předložil žalobce vyjádření realitní kanceláře znalé místního trhu [právnická osoba] ze dne 22. 4. 2022, kdy obvyklá cena předmětných nemovitostí činila 2 580 000 Kč.

2. Žalovaná se připojila k návrhu žalobce, pokud jde o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobce a žalované k předmětným nemovitostem. Navrhovala však, aby předmětné nemovitosti byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví s tím, že vyplatí žalobci finanční náhradu odpovídající ideální výši jeho spoluvlastnického podílu.

3. K podané žalobě žalovaná uvedla, že není pravdou, že by žalobci neumožnila užívání předmětných nemovitostí. Žalobce má stále klíče od předmětného bytu. Do května 2022 dokonce do bytu docházel a občas si odnášel nějaké věci. Dobrovolně odešel již v březnu 2022 za tehdejší milenkou. Připustila, že došlo k vzájemné potyčce účastníků, avšak přestupkové řízení bylo pravomocně zastaveno, neboť spáchání skutku, o němž bylo řízení vedeno, nebylo žalované prokázáno. Poukazovala na to, že žalovaný předmětný byt neužívá spíše ze svého rozhodnutí než z důvodu bránění mu ze strany žalované. Pokud jde o avizovaný citový vztah žalobce k předmětným nemovitostem, uváděla žalovaná, že si byt vyhlídla ona, zálohu na jeho koupi uhradila rovněž ona a následně vložila své výlučné finanční prostředky do jeho rekonstrukce, kdy žalobce vložil do koupě nemovitosti prostředky získané z hypotečního úvěru, tedy bližší a citovější vztah má k předmětným nemovitostem spíše žalovaná. I proto došlo k darování jedné poloviny předmětných nemovitostí žalobcem žalované, aby tím byla srovnána její investice do jejich pořízení. Byt se totiž kupoval v době, kdy žalobce byl ženatý s jinou ženou a navíc žalovaná neměla v České republice ještě trvalý pobyt a úvěr od banky by tak vůbec nedostala. Proto předmětné nemovitosti byly kupovány na jméno žalobce a i hypotéka zní na jeho jméno. Nešlo o citový vztah žalobce k předmětným nemovitostem, ale o praktické řešení koupě vzhledem k dané situaci a nemožnosti koupi vyřešit jinak.

4. Mezi účastníky řízení byly nesporné tyto skutečnosti: 1) Nemovitosti popsané v žalobě v článku I náleží do podílového spoluvlastnictví žalobce a žalované, kdy každý je spoluvlastníkem jejich jedné ideální poloviny. 2) Žalobce a žalovaná se shodují v tom, že podílové spoluvlastnictví k nemovitostem popsaným v č. l. I žaloby by mělo být zrušeno a vypořádáno, přičemž způsob vypořádání navrhují takový, aby předmětné nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví jednoho z nich se stanovením povinnosti uhradit druhému vypořádávací podíl v penězích. 3) Žalobce a žalovaná činí nesporným, že jejich manželství bylo rozvedeno Boryslavským městským soudem Lvovské oblasti, Ukrajina, dne 27. 12. 2023 pod sp. zn. 439/1918/23 a 2/438/385/2023, právní moc 29. 1. 2024. 4) Předmětné nemovitosti jsou užívány výlučně žalovanou. 5) Původně nabyl předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví žalobce a následně darovací smlouvou daroval jejich jednu ideální polovinu žalované. 6) Žalobce hradí splátky hypotečního úvěru u [právnická osoba]. číslo smlouvy [Anonymizováno], která zní na jeho jméno a tento hypoteční úvěr si vzal za účelem pořízení předmětných nemovitostí. Dále žalobce hradí daň z nemovitosti, pojištění z nemovitosti a televizní poplatek. 7) Žalobce a žalovaná učinili nesporným, že k 31. 12. 2023 činil zůstatek uvedeného hypotečního úvěru 344 614,37 Kč. 8) Žalovaná hradí platby do tzv. fondu oprav a tzv. fondu služeb v souvislosti s předmětnými nemovitostmi, platby za elektřinu, plyn a internetové připojení. 9) Žalobce a žalovaná vyjádřili svůj souhlas s oceněním předmětných nemovitostí částkou 2 580 000 Kč tak, jak je uvedeno v ohodnocení realitní kanceláře [právnická osoba] ze dne 22. 4. 2022 předloženým žalobcem. 10) Účastníci řízení souhlasí s výplatou vypořádávacího podílu v penězích ve lhůtě nejpozději do tří měsíců od právní moci rozhodnutí soudu. 11) Měsíční výše splátky hypotečního úvěru hrazená žalobcem je 4 756 Kč. Aktuální výše zůstatku hypotečního úvěru ke dni vymezování nesporných a sporných skutečností, tj. ke dni 3. 6. 2024, činila 322 681,21 Kč. 12) Nespornou skutečností je, že předmětné nemovitosti byly rekonstruovány, a to ještě před uzavřením manželství účastníků v době, kdy byl jejich výlučným vlastníkem žalobce. 13) Žalobce má dvě děti, a to dceru ve věku 25 let, která je již soběstačná, a syna ve věku 18 let, studenta, který s ním nežije ve společné domácnosti. Žalovaná je bezdětná.

5. Mezi účastníky řízení byly sporné tyto skutečnosti: 1) Do výlučného vlastnictví, kterého z účastníků řízení by měly být předmětné nemovitosti přikázány. 2) Existence a oprávněnost důvodů, pro které žalobce i žalovaná navrhují přikázat předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. 3) Které platby činěné výlučně žalobcem a výlučně žalovanou v souvislosti s předmětnými nemovitostmi lze započíst na vypořádávací podíl v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví předmětných nemovitostí. 4) Jakým způsobem byla rekonstrukce předmětných nemovitostí financována.

6. Ke sporným skutečnostem provedl soud tyto důkazy: účastnickou výpovědí žalobce a žalované, výpisem z katastru nemovitostí, předžalobní korespondencí právních zástupců účastníků řízení navrhujících zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků řízení, darovací smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení, stanovením obvyklé ceny předmětných nemovitostí realitní kanceláří [právnická osoba] ze dne 22. 4. 2022, rozhodnutím o rozvodu manželství účastníků řízení, potvrzením nabídek hypotečního úvěru, potvrzením o studiu syna žalobce, rodnými listy dětí žalobce, souborem fotografií vztahujících se k rekonstrukci předmětných nemovitostí, smlouvou o hypotečním úvěru ze dne 6. 11. 2014, jejím dodatkem ze dne 23. 2. 2017, výpisy z úvěrového účtu žalobce, potvrzením [právnická osoba]. o zůstatku úvěru, doklady o úhradě daně z nemovitých věcí žalobcem za roky 2022, 2023, 2024 a 2025, doklady o úhradě pojistného z titulu pojištění majetku žalobcem, rezervační smlouvou číslo [číslo] uzavřenou mezi společností [právnická osoba]. a účastníky řízení 11. 9. 2014 týkající se předmětných nemovitostí, přehledy předpisů s úhradami, smlouvu o ručení č. [číslo] ze dne 24. 7. 2018 uzavřenou mezi [právnická osoba]. a žalovanou, dohodou o přistoupení k dluhu ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti uzavřenou dne 24. 7. 2018 mezi [právnická osoba]. a účastníky řízení, vyúčtováními služeb za rok 2022, 2023 a 2024, podstatným obsahem spisu Magistrátu města v Karlových Varech, odboru vnitřních věcí, oddělení přestupků č. 449/2022, rozsudkem o rozvodu manželství účastníků řízení, a z těchto důkazů zjistil soud následující skutečnosti:

7. Dne 11. 9. 2014 uzavřeli účastníci řízení se společností [právnická osoba]. rezervační smlouvu č. [číslo], jejímž předmětem byla rezervace předmětných nemovitostí a taktéž úhrada rezervačního poplatku ve výši 100 000 Kč. Dne 6. 11. 2014 uzavřel žalobce s [právnická osoba]. se svojí tehdejší manželkou smlouvu o hypotečním úvěru č. 0519733139, kterou byl poskytnut úvěr ve výši 752 000 Kč pro účely financování předmětných nemovitostí. Dodatkem číslo 1 k této smlouvě uzavřeným dne 23. 2. 2017 došlo k vyvázání bývalé manželky žalobce z této smlouvy. Dne 24. 7. 2018 byla mezi [právnická osoba]. a žalovanou uzavřena dohoda o přistoupení k dluhu ze smlouvy o zřízení zástavního práva k předmětným nemovitostem a současně smlouva o ručení č. [číslo]. Žalobce i žalovaná předložili nabídky hypotečního úvěru [právnická osoba]. pro účely úhrady vypořádávacího podílu. Usnesením Magistrátu města Karlovy Vary, odborů vnitřních věcí, ze dne 2. 5. 2023 č. j. 1464/OVV-P/23 bylo zastaveno řízení o přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b), c) bod 4 z. č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích ve znění pozdějších předpisů, kterého se měla dopustit žalovaná tím, že dne 23. 5. 2022 ve 22 hodin v Karlových Varech, [právnická osoba] [číslo], v bytě po předchozí vzájemné slovní rozepři fyzicky napadla svého tehdejšího manžela – žalobce tím způsobem, že ho opakovaně udeřila otevřenou rukou do hlavy a těla, přičemž upadl na skříňku a způsobil si zranění – tržnou ránu na hlavě, které si vyžádalo lékařské ošetření s pracovní neschopností od 2. 6. do 16. 6. 2022, tedy po dobu 10 dní. Řízení bylo zastaveno ve smyslu § 86 odst. 1 písm. c) zákona o odpovědnosti za přestupky, neboť spáchání skutku, o němž bylo řízení vedeno, nebylo žalované prokázáno. Rozhodnutím Krajského úřadu Karlovarského kraje, odboru legislativního a právního, stavební úřad a krajský živnostenský úřad ze dne 12. 7. 2023 č. j.: KK/1855/LP/23–3 bylo odvolání podané žalobcem jako nepřípustné zamítnuto, neboť odvolatel (žalobce) jako poškozený se může odvolat pouze proti výroku o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení a výroku o nákladech spojených s uplatněním nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Právní moc rozhodnutí nastala dne 14. 7. 2024. Rozhodnutím Boryslavského městského soudu Lvovské oblasti, Ukrajina, ze dne 27. 12. 2023 č. 438/1918/23 bylo rozvedeno manželství žalobce a žalované. Rozhodnutí bylo vydáno k návrhu žalobce v nepřítomnosti účastníků řízení. Soud konstatoval, že strany řízení ukončily rodinný a manželský vztah, rodina se rozpadla a nemůže být do budoucna zachována. Vzhledem k tomu považuje soud zachování rodiny do budoucna za nemožné, neboť manželství účastníků je formální povahy, a proto musí být rozvedeno. Dne 24. 7. 2018 uzavřeli žalobce a žalovaná darovací smlouvu, kterou daroval žalobce žalované jednu ideální polovinu předmětných nemovitostí. Stalo se tak za trvání jejich manželství, které bylo uzavřeno dne 1. 9. 2017. Manželství účastníků zůstalo bezdětné. Žalobce má dvě děti, a to [jméno FO], narozenou 26. 9. 1997, a [jméno FO], narozeného 12. 12. 2005. Syn žalobce byl ve školním roce 2023/2024 studentem 3. ročníku [adresa] oboru bezpečnostně právní činnost, jak vyplývá z potvrzení této školy. Z předložené fotodokumentace je zřejmé, že probíhala rekonstrukce předmětných nemovitostí. Po celou dobu trvání hypotečního úvěru hradí žalobce splátky v měsíční výši 4 756 Kč se splatností k 20. dni v měsíci. Naposledy uhradil splátku v květnu tohoto roku. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne 24. 5. 2025 je zřejmé, že ke dni 21. 5. 2025 činil zůstatek hypotečního úvěru žalobce částku ve výši 271 404,61 Kč na jistině a 303,53 Kč na řádných úrocích. Z potvrzení rovněž vyplývá, že žalobce uhradil dne 26. 5. 2025 daň z nemovitostí ve výši 3 205 Kč. Žalovaná uplatnila od ledna 2024, případně od března 2022, částku 2 199 Kč měsíčně na úhrady spojené s bydlením s tím, že částka 5 000 Kč představující platby na tento účel dle předloženého evidenčního listu se v uvedeném období neměnila. Uvedená částka ve výši 2 199 Kč uplatněná žalovanou měsíčně představuje uhrazené zálohy žalovanou po odečtu záloh na služby přímo spotřebovávaných žalovanou, a to zálohy na teplo (1 796 Kč), teplou vodu (605 Kč) a studenou vodu (400 Kč), tj. celkem po odečtu 2 801 Kč, a z této částky 2 199 Kč měsíčně uplatňuje žalovaná 1/2, vzhledem k tomu, že oba účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, tj. částku 1 099,50 Kč měsíčně. Uvedené skutečnosti vyplývají z vyúčtování správce předmětné nemovitosti, které bylo soudu předloženo za rok 2024. Dále žalobce předložil potvrzení o úhradě pojištění předmětných nemovitostí za roky 2022, 2023 a 2024 ve výši 3 258 Kč ročně a úhrady daně z nemovitosti za rok 2022 ve výši 1 814 Kč, za rok 2023 v téže výši a za rok 2024 ve výši 3 206 Kč.

8. Žalobce jako účastník řízení uvedl, že předmětné nemovitosti neužívá od března roku 2022, kdy odešel pro vzájemné neshody účastníků v manželství, které vyvrcholily tím, že jej žalovaná napadla. Věc byla řešena v rámci Policie České republiky, následně v přestupkovém řízení u Magistrátu města Karlovy Vary a řízení bylo zastaveno. Žalobce má za to, že předmětné nemovitosti by měly být přikázány do jeho výlučného vlastnictví, a to proto, že je nejprve koupil on sám a poté své bývalé manželce, žalované, jednu ideální polovinu daroval po uzavření manželství. Žalobce uváděl, že byt také svýma rukama zrekonstruoval, ví, kde v bytě je jaký kabel, jaká trubka. Rekonstruoval úplně vše. Opravoval zdi, dělal novou elektřinu, nové rozvody vody v plastových trubkách, štukoval zdi a stropy, dělal novou koupelnu namísto původního umakartového jádra, zdi vyzdil z tvárnic, zhotovil sádrokartonové stropy, pokládal dlažbu, obklady opravoval podlahy v pokojích, brousil parkety a nově je lakoval, v kuchyni a v předsíni pokládal novou dlažbu, také renovoval balkon, kdy na něj pokládal novou dlažbu s elektrickým topením, zhotovil na něm sádrokartonový strop a balkon zasklil. V bytě se měnila okna. Výměnu provedla firma. Žalobce pak provedl zednické začištění a osadil vnitřní parapety. Tmelil stropy, silikonoval v koupelně u obkladů a dlažeb, osazoval stropní a podlahové lišty. Práce prováděl se svými dvěma pomocníky, známými. A rekonstrukce trvala 2,5 – 3 měsíce. Žalovaná na rekonstrukci půjčila žalobci 300 000 Kč, zbytek financoval žalobce. Celkem rekonstrukce vyšla na 400 – 450 000 Kč. Po dobu rekonstrukce žalobce a žalovaná ještě nebyli manželé. Byt byl výlučně ve vlastnictví žalobce. Uvedl, že ohledně půjčky se domluvili tak, že peníze žalobce žalované vrátí, až je bude mít, ale nedošlo k tomu, a půjčka byla vyrovnána tím, že na žalovanou převedl 1/2 předmětných nemovitostí po uzavření manželství.

9. Ke svým aktuálním poměrům žalobce uvedl, že od března 2022, kdy předmětné nemovitosti neužívá, hradí platby související s bytem, a to pojištění nemovitosti, daň z nemovitosti, hypotéku a tzv. koncesionářské poplatky. Platby do fondů SVJ nehradí. Předmětný byt užívá výhradně žalovaná. Byt, který žalobce užívá, je bytem nájemním, jedná se o garsoniéru a žalobce v ní bydlí od doby, kdy se odstěhoval z předmětných nemovitostí. Pokud by byly předmětné nemovitosti přikázány do jeho výlučného vlastnictví, má v úmyslu je v budoucnu využívat tak, že v nich bude bydlet. Má syna z předchozího manželství, který žije a studuje v Karlových Varech a ten by využíval byt rovněž. Syn aktuálně žije se svojí matkou, bydlení je však nevyhovující, protože je malé. Žalobce dále uvedl, že v souvislosti s uzavřením rezervační smlouvy na koupi předmětných nemovitostí uhradil zálohu ve výši 100 000 Kč. Tuto částku mu půjčila žalovaná. Jednalo se o půjčku na základě ústní smlouvy a dohoda byla stejná jako v případě půjčky ve výši 300 000 Kč na rekonstrukci předmětných nemovitostí, tedy že žalobce peníze vrátí, až je bude mít. Doplnil, že jeho syn z předchozího manželství žije se svojí matkou a dědečkem v bytě v panelovém domě o velikosti 2+1.

10. Žalovaná jako účastnice řízení uvedla, že se seznámila se žalobcem v roce 2012 v souvislosti s výkonem jejich zaměstnání. V roce 2013 se přestěhovala do Karlových Varů. Žalobce by byl tehdy ženatý, s manželkou však již po dobu dvou let nežil a pronajímal si samostatný byt, ve kterém žalobce a žalovaná po určitou dobu žili. Protože plánovali společný život, navrhla žalovaná, aby si koupili společný byt. Začali jej společně hledat, stanovili si několik podmínek, které by měl nový byt splňovat. Jednak měl mít byt parkovací místo, dále balkon či lodžii a měl být ve vyšším patře, aby z něj byl výhled. Další podmínkou byla cena bytu, která měla být nižší než 1 milion Kč. To proto, že žalobce měl menší výplatu a v opačném případě by nemohl od banky dostat vyšší úvěr. Stav bytu nebyl rozhodující. Úmyslem bylo koupit levný byt a vylepšit ho. Z různých možností a variant vybrali předmětné nemovitosti. Byt byl sice ve špatném stavu, ale cenově vyhovoval. Jako důvody, pro které by měly být předmětné nemovitosti dle názoru žalované přikázány do jejího výlučného vlastnictví, žalovaná uvedla, že byt osobně vybírala, respektive vybírali jej společně se žalobcem, ale on věděl, že poslední rozhodné slovo bude mít žalovaná, protože bude navrhovat interiér bytu. Dalším důvodem, proč by nemovitosti měly být přikázány do výlučného vlastnictví žalované, je dle žalované skutečnost, že fyzicky pomáhala dělníkům s rekonstrukcí a na rekonstrukci se podílela finančně. Před podpisem kupní smlouvy zaplatila zálohu ve výši 100 000 Kč a se žalobcem se domluvili, že žalovaná bude platit dělníkům za práci. Platila také materiál. Takto zaplatila okolo 300 000 Kč a nepočítá do toho náklady na stravu pro dělníky, kterou rovněž hradila. Domluva byla taková, že rekonstrukce bude hotová za sedm týdnů. Na rekonstrukci se podílela žalovaná rovněž fyzicky. Dělala to, co jako žena dělat mohla, například malovala, něco přinesla, míchala, kontrolovala práci dělníků. Žalobce se na rekonstrukci podílel také, ale z toho, co uvedl při svém účastnickém výslechu, dle žalované vykonal tak 50 %. Chodil do práce a dělníci pracovali již od osmi hodin ráno. Žalobce renovoval podlahy - parkety. Žalobce je zbrousil, pak je se žalovanou společně lakovali. Dále žalobce dělal rozvody vody do koupelny a do kuchyně. Další práce nedělal, finančně se na rekonstrukci nepodílel. Žalovaná dále poukázala na to, že k předmětným nemovitostem má citový vztah. Lokalita, ve které se nachází, je velmi dobrá, Přímo u přímo u domu má žalovaná autobusovou zastávku. Vše do bytu sama vybírala, počínaje záclonami, nábytkem, konče nádobím. Vybírala tak, aby vše k sobě barevně ladilo. Podotkla, že z bytu je taktéž nádherný výhled na Karlovy Vary. K úhradě hypotečního úvěru žalobcem od března roku 2022 uvedla, že předpokládá, že žalobce hypoteční úvěr hradí, ona na hypotéku nehradí ničeho. Taktéž uznala platby žalobce v souvislosti s pojištěním předmětných nemovitostí za roky 2022, 2023 a 2024 a úhrady daně z nemovitostí za stejné období. Dodala, že od března 2022 hradí sama platby společenství vlastníků jednotek. Jedná se přibližně o 5 000 Kč měsíčně. Dále hradí zálohy na elektřinu a plyn. K financování rekonstrukce bytu žalovaná doplnila, že na rekonstrukci vynaložila 300 000 Kč. Jednalo se o úhradu práce dělníkům a nákup materiálu. Také platila stravu pro dělníky, kdy tuto částku nezapočítává. Částku 100 000 Kč poskytla na úhradu zálohy na kupní cenu. O to menší úvěr si pak žalobce, a to 750 000 Kč. Ze zapůjčených částek žalobce nevrátil ničeho.

11. Zjištění učiněná z provedených důkazů vzal soud za základ zjištěného skutkového stavu věci.

12. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

13. Podle ust. § 1143 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

14. Podle ust. § 1147 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla být účelně využita.

15. Podle ust. § 1140 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

16. Podle ust. § 1140 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

17. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že jsou v daném případě splněny podmínky pro zrušení předmětného podílového spoluvlastnictví účastníků a pro jeho vypořádání. Soud neshledal v daném případě, že by k podání návrhu došlo v nevhodnou dobu ve smyslu ust. § 1140 občanského zákoníku či k tíži žalované. Soud rovněž při posuzování návrhu vycházel rovněž z premisy, že žádného z podílových spoluvlastníků nelze nutit v setrvání ve spoluvlastnictví. Žalobce ani žalovaná nenavrhovali reálné rozdělení předmětných nemovitostí. Do úvahy přicházelo pouze zrušení jejich podílového spoluvlastnictví a přikázání předmětných nemovitostí do výlučného vlastnictví jednoho z nich se stanovením povinnosti uhradit druhému přiměřenou náhradu vyjádřenou v penězích. Žalobce a žalovaná se shodují na tom, že si nadále nepřejí být podílovými spoluvlastníky. Dospěli ke vzájemné dohodě o cenu nemovitostí, která vychází z odborného vyjádření realitní kanceláře [právnická osoba] (2 580 000 Kč). Každý z nich má reálnou finanční možnost uhradit druhému přiměřenou finanční náhradu. Rozdílné stanovisko mají toliko v otázce, komu by měly být předmětné nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví.

18. Jak již bylo řečeno, protože soud nezjistil z provedeného dokazování, že by návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podal žalobce v nevhodnou dobu či k tíži žalované, podanému vyhověl a podílové spoluvlastnictví k nemovitostem v podílovém spoluvlastnictví účastníků řízení zrušil. S ohledem na skutkové okolnosti bylo pro soud daleko obtížnější rozhodování, komu z podílových spoluvlastníků budou předmětné nemovitosti přikázány do budoucna do výlučného vlastnictví. U žalobce i u žalované shledal soud důvody, pro které by bylo na místě přikázat předmětné nemovitosti do jejich výlučného vlastnictví. U žalobce ani žalované neshledal soud po provedeném řízení žádnou „přidanou hodnotu“. Žalovaná předmětné nemovitosti – byt dlouhodobě fakticky obývá, zajišťuje jeho provoz, má v něm trvalé osobní zázemí. Přikázání bytu žalované by zabránilo destabilizaci jejího bydlení. Podílela se na hledání bytu, jeho výběru, zapůjčila žalobci částku ve výši 100 000 Kč ze svých výlučných finančních prostředků na úhradu rezervační zálohy na kupní cenu bytu a poskytla mu další půjčku ve výši 300 000 Kč na rekonstrukci předmětných nemovitostí. Má k bytu citový vztah, vybírala do něj veškeré zařízení a vybavení. Vše vybírala tak, aby k sobě barevně ladilo. Líbí se jí též nádherný výhled z bytu na město Karlovy Vary. Na rekonstrukci předmětných nemovitostí se nepodílela pouze finančně, ale též fakticky, kdy pomáhala s drobnými pracemi, které žena zvládne, zajišťovala stravu pro dělníky. Přikázáním předmětných nemovitostí do jejího výlučného vlastnictví by došlo ke spravedlivému a rychlému vypořádání bez zbytečných zásahů do osobních poměrů účastníků řízení.

19. Na druhou stranu rovněž žalobce má k předmětným nemovitostem citový vztah. Významně se zasloužil o pořízení bytu. Zajistil na své jméno hypoteční úvěr a po celou dobu jej sám splácí. Od března 2022 byt neužívá, přesto nese celé ekonomické břemeno spojené s hypotečním úvěrem. Žalobce je nadále připraven nést zátěž spojenou s hypotékou i s užíváním předmětných nemovitostí. Přikázáním předmětných nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobce by došlo k odstranění nerovnováhy mezi ekonomickým zatížením žalobce a užitkem, který aktuálně žalobce z předmětných nemovitostí nemá. Zároveň bude žalovaná plně kompenzována formou finanční náhrady. Soud se přiklonil k tomuto způsobu vypořádání a předmětné nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobce.

20. Pokud jde o stanovení výše vypořádávacího podílu, který je žalobce povinen žalované uhradit, vycházel soud z odborného vyjádření realitní kanceláře znalé místního realitního trhu [právnická osoba], jímž byla obvyklá cena předmětných nemovitostí stanovena částkou 2 580 000 Kč. Soud dále zohlednil skutečnosti vyšlé najevo v průběhu řízení, a to že žalovaná ze svých výlučných finančních prostředků vynaložila na pořízení předmětných nemovitostí částku ve výši 100 000 Kč (úhrada tzv. rezervační zálohy, záloha na kupní cenu), kdy poskytla žalobci půjčku v této výši, a dále se částkou 300 000 Kč ze svých výlučných finančních prostředků podílela na rekonstrukci předmětných nemovitostí, kterou poskytla ve formě další půjčky žalobci. Uvedené finanční prostředky měly být žalobcem uhrazeny žalované, „až bude mít peníze“. K vrácení těchto půjček ze strany žalobce nedošlo a namísto toho účastníci řízení uzavřeli dne 24. 7. 2018 darovací smlouvu, kterou žalobce daroval žalované ideální jednu polovinu předmětných nemovitostí. Žalovaná se tak stala podílovou spoluvlastnicí ideální jedné poloviny předmětných nemovitostí, které žalobce nabyl do svého výlučného vlastnictví v roce 2014 za kupní cenu 850 000 Kč a žalovaná se ze svých výlučných finančních prostředků podílela na jejich koupi částkou 100 000 Kč (úhrada zálohy na kupní cenu - úhrada tzv. rezervační zálohy) a částkou 300 000 Kč představující půjčku žalobci na rekonstrukci předmětných nemovitostí náležejících tehdy do jeho výlučného vlastnictví. S ohledem na postupně rostoucí ceny nemovitostí na trhu lze říci, že darovací smlouvou uzavřenou v roce 2018 nabyla žalovaná do svého podílového spoluvlastnictví majetek ve výši přesahující 1/2 jejich kupní ceny v roce 2014, tedy při jejich koupi. Soud je toho názoru, že uzavřením darovací smlouvy došlo ze strany žalobce k vyrovnání jeho dluhu vůči žalované z titulu uzavřených půjček v celkové výši 400 000 Kč. Soud dále zvážil skutečnost, že žalobce a žalovaná od března roku 2022 společně nežijí. K rozvodu jejich manželství došlo ke dni 27. 12. 2023, jak vyplývá z předloženého rozhodnutí. Všechny platby, které žalobce a žalovaná v souvislosti s předmětnými nemovitostmi učinili v tomto období, tj. od března 2022 do konce roku 2023 byly provedeny z prostředků náležejících do jejich společného jmění manželů. S ohledem na tuto skutečnost je soud toho názoru, že přestože účastníci řízení v daném období již společně nežili, nelze takto učiněné platby vzájemně započítávat právě s ohledem na skutečnost, že byly hrazeny z prostředků náležejících do společného jmění manželů. Soud tedy zohlednil platby uskutečněné po rozvodu manželství, tj. od ledna roku 2024, do rozhodnutí soudu, tj. do května 2025. Bylo zjištěno, že žalobce v daném období uhradil na splátkách hypotečního úvěru v roce 2024 částku 57 072 Kč (4 756 Kč x 12) a v roce 2025 částku 23 780 Kč (4 756 Kč x 5), to je celkem 80 852 Kč. Současně uhradil daň z nemovitosti v roce 2024 ve výši 3 206 Kč a v roce 2025 částku 3 205 Kč, předložil doklad o úhradě pojistného za předmětné nemovitosti v roce 2024 v částce 3 258 Kč. Potvrzení o úhradě pojistného v roce 2025 nepředložil. Celkem tedy za předmětné období uhradil žalobce částku celkem 90 521 Kč. Žalovaná v totožném období hradila platby společenství vlastníků jednotek, které v roce 2024 představovali po odečtu plateb za teplo, teplou a studenou vodu, tedy služeb spotřebovávaných výlučně žalovanou, a po zohlednění nedoplatku na vyúčtování za tento rok, částku, jejíž 1/2 činí 1 191 Kč, 83 Kč měsíčně a pro rok 2025, kdy vyúčtování ještě není známé, činí 1/2 této částky 1 099,50 Kč měsíčně. Za uvedené období od ledna 2024 do května 2025 včetně se tak jedná o částku 14 301,96 Kč pro rok 2024 (1 191,83 Kč x 12) a částku 5 497,50 Kč za rok 2025 (1 099,50 Kč x 5), celkem 19 799,46 Kč. Z částky vynaložené žalobcem, tj. částky 90 521 Kč, zohlednil soud 1/2, když touto částkou přispěl na majetek žalované představující ideální 1/2 a úhradu poplatků s vlastnictvím související (daň z nemovitosti, pojištění). Tato 1/2 představuje částku ve výši 45 260,50 Kč. Od této částky soud odečetl částku 19 799,46 Kč (14 301,96 Kč za rok 2024 a 5 497,50 Kč za rok 2025 představující 1/2 částky zaplacené žalovanou společenství vlastníků jednotek, jehož jsou účastníci řízení členy z titulu svého podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Rozdíl v platbách žalobce a žalované pak činí 25 461,04 Kč (45 260,50 Kč - 19 799,46 Kč). O tuto částku vynaložil žalobce na společný majetek ve výše uvedeném období více. Soud tak stanovil žalobci povinnost zaplatit žalované na vypořádávací podíl částku ve výši 1 264 538,96 Kč, kdy tato částka představuje 1/2 ceny obvyklé předmětných nemovitostí (2 580 000 Kč) ponížené o výše uvedenou částku 25 461,04 Kč představující přeplatek žalobce. Tuto částku stanovil soud žalobci zaplatit ve lhůtě do tří měsíců od právní moci rozsudku v souladu s návrhem účastníků řízení tak, aby měl žalobce dostatek časového prostoru pro vyřízení hypotečního úvěru a výplatu vypořádávacího podílu žalované.

21. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 150 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, podle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V daném případě bylo předmětem řízení zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Jedná se o řízení, v němž nelze hovořit o klasickém úspěchu či neúspěchu účastníků. V daném řízení soud prakticky rozhodoval o společném návrhu účastníků či o návrhu žalobce, ke kterému se žalovaná připojila. Mezi účastníky řízení nepřicházelo do úvahy jiné řešení než zrušení jejich podílového spoluvlastnictví. Soud sice vyhověl podanému návrhu žalobce a přikázal předmětné nemovitosti do jeho výlučného vlastnictví, nelze však v tomto případě hovořit o neúspěchu žalované, neboť skutečnost, že přestává být podílovou spoluvlastnictví předmětných nemovitostí, je plně kompenzována finanční náhradou, které se jí dostane. S ohledem na specifičnost tohoto řízení a předmět sporu rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení