18 C 369/2017- 174

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. [jméno] [příjmení] a [soudci] ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva k nemovitostem a vyklizení nemovitosti, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. 18 C 369/2017-145 ze dne 9. prosince 2020 takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I. a II. potvrzuje a ve výroku III. se mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 6 100 Kč do 7 dnů od právní moci rozsudku u Mgr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I. zamítl žalobu, podle které by bylo určeno, že výlučným vlastníkem nemovitostí, a to st.p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 119 m2, jehož součástí je stavba [adresa], [obec] [anonymizováno] – [anonymizováno], st.p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 52 m2, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. garáž a p.p. [číslo] – zahrada o výměře 846 m2, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen nemovitosti zapsané na [list vlastnictví]). Výrokem II. soud zamítl žalobu na vyklizení nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] ve lhůtě 1 měsíce od právní moci rozsudku. Výrokem III. okresní soud uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované na nákladech řízení 28 000 Kč k rukám právní zástupkyně žalované ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

2. K návrhu žalobkyně posuzoval okresní soud jednak důvodnost požadavku žalobkyně na vrácení daru realizovaného dopisem ze dne [datum], doručeným žalované dne 3. 8. 2017, kterým mělo dojít ke zrušení vlastnického práva ke sporným nemovitostem, jednak důvodnost požadavku na vyklizení sporných nemovitostí na základě dopisu žalobkyně ze dne [datum], kterým žalobkyně žalovanou vyzvala k vystěhování do 15. 10. 2017. Žalobkyně uplatnila žalobní petit na určení vlastnictví s odůvodněním, že výsledek daného řízení jí umožní zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí. V případě navrácení daru, jehož předmětem je nemovitost zapsaná v katastru nemovitostí, shledal okresní soud formu určovací žaloby za opodstatněnou. Vyšel ze zjištění, že mezi účastnicemi, kdy žalobkyně je matkou žalované, byla platně uzavřena dne [datum] písemná darovací smlouva ve formě notářského zápisu (NZ [číslo]), přičemž spolu s darováním sporných nemovitostí žalované bylo pro žalobkyni zřízeno věcné břemeno, doživotní užívací právo kromě společných prostor a pozemků též ke garáži a k bytu v celém domě [adresa]. Přestože žalovaná namítla neplatnost uzavřené darovací smlouvy, neboť ji považovala za zastřený právní úkon, když v souvislosti s darováním zaplatila žalobkyni částku 400 000 Kč za účelem financování stavebních úprav vedlejší stavby, která byla upravena pro bydlení žalobkyně, soud s odkazem na § 41a odst. 2 obč. zák. uzavřel, že o neplatný právní úkon nejde, neboť žalobkyně zastřenost právního úkonu nepřipouští. Soud zjistil, že žalovaná se do domu [adresa] nastěhovala, rekonstruovala jej a došlo i k vybudování výminku pro žalobkyni v prostoru bývalé garáže (dílny). Za účelem přestavby garáže na prostory k bydlení obdržela žalobkyně od žalované v hotovosti částku 300 000 Kč. Vztahy mezi účastnicemi byly do roku [rok] dobré, v [anonymizováno] [rok] se zhoršily a zhoršení gradovalo konfliktem vzniklým dne [datum], jehož průběh sporné strany líčily odlišně. Ohledně nejzávažnějšího konfliktu ze dne [datum] dospěl okresní soud k závěru, že to nebyla žalovaná, která by způsobila žalobkyni zranění, naopak žalobkyně žalované dala facku s následky sluchových problémů. Výraznější konflikt se pak odehrál mezi muži, přítelem žalobkyně a panem [příjmení], který žije v domácnosti s žalovanou. Tento konflikt však nemůže mít na právní vztah mezi stranami sporu žádný vliv. Incident proběhlý následujícího dne a týkající se mobilního telefonu, chápal okresní soud jako přetahování se o mobilní telefon, přičemž neměl důvod nevěřit žalované, že ji žalobkyně fotila, což žalované vadilo, a proto se proti tomu ohradila. V řízení nebyly potvrzeny žádné vulgární verbální útoky ze strany žalované vůči žalobkyni. Naopak po provedeném dokazování, včetně výslechů svědků, bylo ve více případech zjištěno, že verbálními útoky častovala žalovanou žalobkyně. Pokud šlo o schválnosti spočívající v převržení čističky vody v jezírku, zalepení zámků osobního automobilu či zámku od dílny, nebylo v řízení prokázáno, že by se těchto jednání dopustila žalovaná. Jednání přítele žalované, pana [příjmení], spočívající v udržování erotické e-mailové korespondence s cílem provokovat žalobkyni bylo soudem hodnoceno jako rozporné s dobrými mravy, stejně jako jeho opakované troubení při průjezdu ulicí autobusem, a to bez ohledu na petici sousedů účastnic, že jim takové jednání pana [příjmení] nevadí. Pokud jde o právní posouzení vrácení daru, okresní soud postupoval podle § 630 obč. zák. a důvod k vrácení daru neshledal. Na základě zjištěného skutkového stavu, který měl k dispozici již při svém prvním rozhodnutí sám i odvolací soud, nedospěl k závěru, že by se žalovaná vůči žalobkyni dopustila jakéhokoliv jednání, které by bylo takové intenzity, aby bylo možné s žalobou uspět. Incident, u kterého žalovaná přímo byla, se týkal mobilního telefonu žalobkyně v nemocnici, na oddělení chirurgie, kdy žalovaná měla způsobit, že žalobkyni spadl na zem. Soud však považoval za přijatelné vysvětlení žalované o tom, že ji žalobkyně natáčela na mobilní telefon a ona se tomu jednání bránila. Pokud jde o incident ze [datum], nebyla to žalovaná, která jej vyprovokovala, a zejména to nebyla žalovaná, která žalobkyni udeřila. U ostatních incidentů (vypuštění jezírka, zalepení zámku u dílny nebo u dveří), nelze žalované zavinění přičítat, neboť to nebylo žalobkyní ani tvrzeno, ani prokázáno. Pokud se jednání tvrzených žalobkyní měl dopustit přítel žalované, žalovaná za jeho jednání neodpovídá, a to včetně provokativních e-mailů s erotickým podtextem, o kterých v době jejich uskutečnění, jak vyplynulo z výpovědi svědka [příjmení], ani nevěděla. Stejně tak nemůže žalovaná odpovídat za možná provokující troubení autobusem prováděným panem [příjmení]. Jelikož z provedeného dokazování vyplynulo, že zúčastněné strany si dělají naschvály, je to žalobkyně, která žalované někdy hrubě nadává, nelze přenést pouze na žalovanou odpovědnost za zhoršení vzájemných vztahů. Procesně úspěšné žalované soud přiznal podle § 142 o. s. ř. náhradu účelně vynaložených nákladů řízení spočívající v odměně advokáta podle § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. za celkem 10 úkonů právní služby po 2 500 Kč, celkem s režijními paušály podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 28 000 Kč.

3. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně. Požaduje, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě bude v obou žalobních petitech vyhověno. S okresním soudem souhlasí pouze potud, že mezi účastnicemi uzavřenou darovací smlouvu posoudil jako platnou. Chybně však posoudil chování žalované vůči žalobkyni. Žalovaná se sice vůči žalobkyni nedopustila úmyslného [anonymizováno] činu, za který by byla odsouzena, ale dopouští se drobnějších, ale zato velmi častých incidentů, které zjevně porušují dobré mravy. Chování žalované a jejího přítele způsobilo, že je v péči [anonymizováno] a užívá antidepresiva. V řízení prokázala, že žalovaná se k ní i k jejímu partnerovi chová neslušně, hrubě jí nadává, uráží ji a vyhrožuje tím, že skončí pod mostem. Téměř každodenně jí žalovaná společně se svým přítelem činí drobné či vážnější nepříjemnosti, které činí soužití obou účastnic v prostorách sporných nemovitostí skoro nemožným. Dne [datum] došlo dokonce i k fyzickému napadení žalobkyně ze strany žalované a jejího přítele, kvůli kterému musela vyhledat [anonymizováno] ošetření, neboť utrpěla distorzi krční páteře a 14 dní musela nosit krční límec a poté rehabilitovat, což doložila [anonymizováno] zprávu ze dne [datum], kde je zranění popsáno. I po útoku trpěla žalobkyně bolestmi v oblasti krční páteře, což může potvrdit její ošetřující lékař, MUDr. [jméno] [příjmení]. Incident ze dne [datum] byl závažným útokem na osobu žalobkyně a chování žalované a jejího přítele dosáhlo takové intenzity, že zjevně odporuje dobrým mravům, aby si žalovaná darované nemovitosti ponechala. Žalobkyně dala žalované facku až poté, co se žalovaná zachovala zavrženíhodně, neboť uvedla, že žalobkyně podváděla jejího otce. Fyzické násilí pokračovalo i v nemocnici, kde byly přítomny pouze účastnice. Žalobkyně trvá na tom, že byla pravidelně verbálně urážena, což bylo prokázáno svědeckými výpověďmi [příjmení] a [anonymizováno]. I svědkyně [příjmení] potvrdila verbální napadání, které směřovalo i proti manželovi žalobkyně, panu [příjmení], což podporuje výpověď pana [příjmení]. I za schválnosti a ataky pana [příjmení] by měla nést odpovědnost žalovaná, když z titulu existence věcného břemene měla zajistit řádné užívání nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] žalobkyní. Žalobkyně byla sice srozuměna s tím, že žalovaná bude užívat dům, který byl předmětem daru a ona od ní získanými finančními prostředky zrekonstruovanou garáž, avšak nebyla srozuměna s tím, jakým způsobem bude jejich vzájemné soužití probíhat a že jí žalovaná neumožní obývat darované nemovitosti, vstupovat do nich, a to ani za účelem opsání stavu energií, či běžným způsobem užívat společné prostory a zahradu a že se bude ve vlastní domácnosti bát a nebude v místě ráda bydlet. Není to ona sama, která by bez přičinění žalované vyvolala protiprávní stav a chtěla z něj těžit. Žalovaná jí sice poskytla finanční prostředky na vybudování bydlení v garáži, avšak po právní stránce jde o neobyvatelnou garáž, která není od hlavní nemovitosti oddělena, když některé služby a energie mají shodná měřící zařízení. Pokud se v řízení vyjádřila tak, že se s psychickými problémy se léčila již v roce [rok], jde o skutečnost starou více jak 20 let a nelze z toho dovozovat, že by měla trvalý problém, který nelze vyléčit. Pokud nyní darované nemovitosti obývá její vnuk, činí tak bez jejího souhlasu. Žalovaná nadále neprojevuje k žalobkyni jako své matce úctu a respekt, které by měla poskytovat. Žalobkyně požaduje zrušení či změnu napadeného rozsudku.

4. Ve vyjádření k odvolání navrhla žalovaná potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. S ohledem na obsah dohody účastnic o tom, že bude zaplacena částka 400 000 Kč, která bude využita při rekonstrukci bydlení pro žalobkyni v objektu garáže, oproti závěrům okresního soudu opětovně namítla, že šlo o fiktivní darovací smlouvu, která byla ve skutečnosti smlouvou kupní. Z tohoto důvodu by darovací smlouva měla být posouzena jako neplatná a již proto by nemělo být žalobě na odvolání daru vyhověno. Při odvolacím jednání dále zdůraznila, že sporné nemovitosti byly původně ve vlastnictví pana [příjmení], nevlastního otce žalované, který si přál, aby zůstaly v rodině, speciálně ve vlastnictví žalované. Psychické problémy měla žalobkyně již od roku [rok] v souvislosti s vážným [anonymizováno] manžela. Je možné, že se jí tyto problémy v roce [rok] zhoršily s ohledem na poměry v domě, nicméně zhoršení vztahů mezi účastnicemi, matkou a dcerou, k němuž skutečně došlo a je oboustranné, nastalo i nevhodným chováním žalobkyně. V pozadí konfliktů stojí averze žalobkyně proti partnerovi žalované, panu [příjmení]. Žalobkyně si přála, aby se z domu odstěhoval, popř. se odstěhovali on i žalovaná. Už v době konání prvního odvolacího jednání žalovaná s panem [příjmení] nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] neužívali, neboť se odstěhovali a žijí jinde. Aktuálně v domě [adresa] bydlí její syn, vnuk žalobkyně. I k němu se žalobkyně chová špatně. Na úpravách darovaných nemovitostí žalovaná proinvestovala částku cca 250 000 Kč. Ustanovení § 630 obč. zák. vyžaduje hrubé porušení dobrých mravů a tato intenzita v dané věci nebyla žalobkyní prokázána. Sám přítel žalobkyně, dnes její manžel, jako svědek vypověděl, že fyzickému konfliktu ze dne [datum] předcházela facka ze strany žalobkyně vůči žalované a z jeho výpovědi je rovněž zřejmé, že z celého incidentu nevyplynula žádná inzultace žalované vůči žalobkyni. Svědkyně [příjmení] výslovně při svém výslechu uvedla, že neslyšela, že by k nadávkám ze strany žalované žalobkyni došlo, ale pouze uvedla, že tuto skutečnost řekla žalobkyně. Svědkyně [příjmení] uvedla, že neviděla a neslyšela žádné schválnosti působené žalovanou osobně a ve stejném duchu vypovídali i ostatní svědkové, kdy žádný z nich nebyl přítomen žádnému konfliktu. Okresní soud tak veškeré okolnosti řádně zhodnotil, a to včetně schválností a nadávek, a proto by mělo být rozhodnutí okresního soudu pro neunesení důkazního břemene žalobkyní potvrzeno jako věcně správné.

5. V prvně vydaném rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] odvolací soud přisvědčil okresnímu soudu, že skutky pro které žalobkyně odstoupila od darovací smlouvy, resp. pro které žádá o vrácení daru, nenaplňují se zřetelem k jejich intenzitě a četnosti skutkovou podstatu ustanovení § 2072 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.).

6. Rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] zastaveno a rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byly zrušeny a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Důvodem tohoto postupu byla skutečnost, že soudy obou stupňů chybně posuzovaly nárok žalobkyně na vrácení daru podle zák. č. 89/2012 Sb., když sice„ k nemravnému“ chování žalované došlo až po 1. 1. 2014, avšak darovací smlouva mezi účastnicemi byla uzavřena před 1. 1. 2014 a v takovém případě je nutno podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2339/2019) postupovat při zachování legitimního očekávání podle § 630 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.).

7. Krajský soud přezkoumal nově vydaný a odvoláním žalované napadený rozsudek okresního soudu, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání podle § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

8. Správně nebyla okresním soudem shledána opodstatněnou námitka žalované, že posuzovaná darovací smlouva je neplatným právním úkonem.

9. Z notářského zápisu NZ [číslo] dne [datum] vyplývá, že účastnice uzavřely darovací smlouvu, kdy žalobkyně jako dárkyně převádí nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] na svou dceru, v níž se žalovaná zavázala zajistit pro žalobkyni, svou matku, právo věcného břemene spočívající v právu doživotního a bezplatného bydlení a užívání bytu v celém domě [adresa] spolu s právem užívat společné prostory shora uvedeného rodinného domu [adresa] a s právem volného přístupu k užívaným místům a místnostem tak, jak vše dosud užívala a užívá bez jakéhokoli omezení, jakož i právo doživotního a bezplatného užívání garáže bez č. p./ č. e. v části [územní celek] [anonymizováno] – [anonymizováno] na st. [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno], včetně práva užívání všech pozemků.

10. V posuzovaném případě bylo k okolnostem darování prokázáno shodnými výpověďmi účastnic před okresním soudem, že ještě před uzavřením smlouvy nazvané darovací dne [datum] se účastnice ústně dohodly, že dojde k darování nemovitostí na [list vlastnictví] žalované, která následně žalobkyni předá částku 400 000 Kč a ta ji využije na přestavbu garáže (autodílny), která byla součástí daru, na bydlení pro sebe a přítele [příjmení]. Žalobkyně v řízení vypověděla, že mezi ní a žalovanou došlo ještě před darováním k dohodě o tom, že jí předá částku 400 000 Kč proto, aby z objektu garáže (autodílny), kde její bývalý manžel provozoval živnost a je vzdálená 2 m od domu, vznikla bytová jednotka. Nebylo sporné, že žalovaná za několik měsíců po uzavření darovací smlouvy žalobkyni předala částku 300 000 Kč a žalobkyně danou hotovost použila k domluvenému účelu. Dnes užívá žalobkyně s manželem (dříve přítelem [příjmení]) k bydlení zrekonstruovanou garáž o velikosti 48 m zahrnující kuchyni, koupelnu, ložnici, obývák a předsíň. Tento prostor bývalé garáže užívaný žalobkyní fakticky pro bydlení však není do současné doby zkolaudován. Mezi účastnicemi nebylo sporné, že žalobkyně s dětmi a přítelem [příjmení] se nastěhovala do domu [adresa] až v [anonymizováno] [rok], poté, co měla žalobkyně rekonstrukci garáže dokončenou a přestěhovala se tam. K motivům darování žalobkyně vypověděla, že nemovitosti na [list vlastnictví] nabyla do vlastnictví po bývalém manželovi a k darování žalobkyni došlo proto, že se k ní chovala slušně a přál si to její zemřelý manžel. V darovaném domě byla jen jedna bytová jednotka. K darování došlo přesto, že ještě před darováním, kdy dům byl v dezolátním stavu a žalovaná již měla přítele [příjmení], měly žalobkyně s žalovanou osmiměsíční pauzu, kdy spolu nevycházely dobře (žalobkyně vypověděla, že ji uráželi, řvali na ni na silnici, že žalovanou špatně vychovala).

11. Podle § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), věta za středníkem, je nutno na posouzení platnosti smlouvy uzavřené dne [datum], nazvané jako darovací, aplikovat občanský zákoník platný do 31.12.2013 (dále jen obč. zák.).

12. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. musí být právní úkon učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

13. Podle § 41a odst. 1 obč. zák. má-li neplatný právní úkon náležitosti jiného právního úkonu, který je platný, lze se jej dovolat, je-li z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby. Podle § 41a odst. 2 obč. zák. má-li být právním úkonem zastřen právní úkon jiný, platí tento jiný úkon, odpovídá-li to vůli účastníků a jsou-li splněny všechny jeho náležitosti. Neplatnosti takového právního úkonu se nelze dovolávat vůči účastníku, který jej považoval za nezastřený.

14. Podle § 628 odst. 1 obč. zák. darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá.

15. K pojmovým znakům darovací smlouvy náleží (kromě určení předmětu daru a dobrovolnosti plnění) též její bezúplatnost. Při darování dárce poskytuje obdarovanému určitý majetkový prospěch, aniž by za to obdržel přiměřený majetkový ekvivalent. Není ovšem vyloučeno (a požadavku na bezúplatnost darování se nijak nepříčí), aby s darováním byl spojen závazek obdarovaného k protislužbě, která sama o sobě majetkovou povahu nemá, popř. aby darování bylo vázáno na odkládací či rozvazovací podmínku.

16. Odvolací soud nemá pochyby o tom, že žalobkyně přenechala sporné nemovitosti (převedla vlastnické právo k nim) žalované dobrovolně, tj. aniž by tím plnila svou právní povinnost, a bezúplatně, tj. aniž by za sporné nemovitosti obdržela či měla obdržet protiplnění. Závazek sjednaný účastnicemi nepředstavuje protiplnění. [příjmení] 400 000 Kč nebyla odpovídajícím ekvivalentem kupní ceny za všechny sporné nemovitosti, ale šlo o dohodnutou budoucí investici žalované do části jejího majetku s cílem vybudování bydlení pro žalobkyni i s cílem umožnit jí a její rodině výlučně obývat dům [adresa], když v něm byla pouze jedna bytová jednotka. Darovací smlouva uzavřená účastnicemi splňuje všechny zákonné náležitosti darovací smlouvy. Soud ji nemohl posoudit podle § 41a odst. 2 obč. zák. jako smlouvu kupní. O neplatnosti smlouvy pro nedostatek vážnosti vůle stran spočívající v simulaci lze uvažovat jen v případě, že vůli smlouvu uzavřít nemá žádná ze stran smlouvy. Pokud jedna strana chce smlouvu uzavřít a být jejím obsahem vázána, zatímco druhá strana jedná naoko, aniž by to druhé straně muselo být zřejmé, jde u strany jednající nevážně jen o [anonymizováno] rezervaci, vnitřní výhradu, která nemůže mít na základě teorie ochrany důvěry na platnost právního úkonu vliv (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2003 sp. zn. 22 Cdo 290/2003, 30 Cdo 833/2008 ze dne 16. 9. 2009). Za situace, kdy žalobkyně měla vůli uzavřít darovací smlouvu, smlouva je písemná, obsažená v notářském zápise a z jejího znění není zřejmé, že jde o kupní smlouvu, neboť nebyla sjednána kupní cena ani způsob, kterým by ji bylo možné nepochybně určit (§ 588 obč. zák.) a smlouva splňuje podstatné náležitosti smlouvy darovací a nikoliv smlouvy kupní, bylo namístě uzavřít, že účastnice dne [datum] uzavřely ohledně sporných nemovitostí platnou darovací smlouvu.

17. Shodně se závěry okresního soudu odvolací soud uvádí, že žalobkyně zvolila správnou formu žalobního nároku, když se domáhá restituce původního vlastnického vztahu a svědčí jí tak naléhavý právní zájem na určení, že je vlastníkem darovaných nemovitostí (§ 80 o. s. ř.). Rozsudek na určení vlastnictví je způsobilým titulem pro změnu zápisu vlastnictví v katastru nemovitostí. Předpokladem pro vyhovění žalobě na vyklizení sporných nemovitostí je pak vyřešení předběžné otázky, zda i přes uzavřenou darovací smlouvu mezi účastnicemi došlo k naplnění zákonných předpokladů pro vrácení daru.

18. Podle závazného názoru Nejvyššího soudu vysloveného ve zrušujícím rozsudku odvolací soud nárok na vrácení daru uskutečněného darovací smlouvou ze dne [datum], před účinností nového občanského zákoníku, zák. č. 89/2012 Sb., posuzoval podle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.) ve znění účinném do 31. 12. 2013, podle § 630 obč. zák.

19. Podle § 630 obč. zák. se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

20. Uvedené ustanovení patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného kruhu okolností. Pro posouzení, zda jednání účastníka občanskoprávního vztahu je v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro aplikaci § 630 obč. zák., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 486/2002 ze dne 5. 12. 2002).

21. Podle § 630 obč. zák. dojde k zániku darovacího vztahu, tj. k obnově vlastnictví dárce na základě dvou po sobě následujících právních skutečností: a) hrubým porušením dobrých mravů vůči dárcům nebo členům jeho rodiny a b) jednostranného projevu dárce adresovaného obdarovanému, kterým se domáhá vrácení daru. Naplnění předpokladů pro vrácení daru je proto nutné zkoumat pouze ve vztahu k těm konkrétním skutečnostem, které dárce ve výzvě k vrácení daru obdarovanému vytkl a v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů, tedy důvod pro vrácení daru (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1499/2005 ze dne 29. 8. 2007, 33 Cdo 4112/2019 ze dne 27. 5. 2020).

22. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce je jen takové chování obdarovaného, které lze s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 obč. zák.; předpokladem aplikace § 630 obč. zák. je tak proto pouze kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce.

23. Ohledně výzvy k vrácení daru jako jednostranného adresovaného právního úkonu platí, že musí splňovat náležitosti požadované občanským zákoníkem pro právní úkony (§ 34 a násl. obč. zák.), tedy i náležitosti projevu vůle ve smyslu jeho určitosti (§ 37 odst. 1 obč. zák.). Musí tedy obsahovat jasný a srozumitelný požadavek na vrácení předmětu daru obdarovaným, přičemž nesmí vzniknout pochybnost o tom, komu je adresován, jaké darovací smlouvy se týká a která část předmětu daru má být vrácena (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 25 Cdo 455/2000 ze dne 30. 3. 2000). K platnosti právního úkonu dárce směřujícího k vrácení daru z hlediska jeho určitosti je rovněž nezbytné, aby v něm dárce uvedl konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů obdarovaným vůči němu nebo členům jeho rodiny. Jen tak při současném splnění zákonných předpokladů podle § 630 obč. zák., nastanou zamýšlené právní účinky jednostranného hmotně právního úkonu dárce, tj. zrušení darovací smlouvy a obnovení jeho vlastnictví ex nunc – okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1620/2001, sp. zn. 33 Cdo 767/2011). Judikatura Nejvyššího soudu zastává i stanovisko, že není vyloučeno, aby výzva k vrácení daru byla pojata do textu písemného návrhu na zahájení řízení (žaloby) o vrácení daru a aby jeho doručením žalovanému byla splněna zákonná podmínka, že se dárce vrácení daru domáhá (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1620/2001).

24. S ohledem na výše uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu odvolací soud oproti svým dříve vysloveným závěrům uvádí, že v dané věci vycházel jak z hmotně právního úkonu odvolání daru realizovaného žalobkyní dopisem ze dne 1. 8. 2017, doručeného žalované dne 3. 8. 2017, tak z obsahu žaloby, která byla doručena žalované dne 15. 12. 2017. Po skutkové stránce se odvolací soud ztotožňuje se závěry okresního soudu v jeho předchozích rozsudcích a trvá i na svých skutkových závěrech vyslovených ve zrušeném rozsudku Nejvyšším soudem ze dne 13. 12. 2018, které však nyní dále doplňuje. Naplnění zákonných důvodů pro vrácení daru podle § 630 obč. zák. odvolací soud neshledal, a proto nemohlo být podané žalobě vyhověno a to z následujících důvodů.

25. Do odstoupení od darovací smlouvy ze dne 1. 8. 2017 žalobkyně obecně uvedla, že ji žalovaná uráží vulgárními výrazy (které pojmenováním ani časově nespecifikovala), dne [datum] mělo dojít k fyzickému napadení žalobkyně žalovanou, které si vyžádalo lékařské ošetření žalobkyně a následnou rehabilitaci, a rovněž tvrdila, že dochází k omezování pohybu žalobkyně v prostorách darovaných nemovitostí bez ohledu na existenci sjednaného věcného břemene doživotního bydlení a užívání darovaných nemovitostí. V daném úkonu pak žalobkyně odkázala na šetření Policie ČR ve věcech vedených pod sp. zn. KRPL [číslo] 2017 [číslo], sp. zn. KRPL [číslo] 2017 [číslo], sp. zn. KRPL [číslo] 2017 [číslo] a zprávu ošetřujícího lékaře. V žalobě pak žalobkyně navíc uvedla, že vrácení daru požaduje i pro různé naschvály a nepříjemnosti, které jí a jejímu příteli [jméno] [příjmení] činí žalovaná a pan [příjmení] s tím, že od [datum] je v péči [anonymizováno] ambulance pro úzkostně depresivní potíže a užívá antidepresiva. Odkázala na incidenty zadokumentované Policií ČR pod sp. zn. KRPL [číslo] 2017 [číslo] a sp. zn. KRPL [číslo] 2017 [číslo] a zprávy ošetřujícího lékaře.

26. Nejvážnějším důvodem pro vrácení daru mělo být fyzické napadení. Zatímco ve výzvě k vrácení daru, resp. odstoupení od darovací smlouvy, žalobkyně uvedla, že ji napadla žalovaná, v žalobě zmínila, že ji napadla žalovaná a její přítel. Dne [datum] byl s žalobkyní na Policii ČR v [obec] pod sp. zn. KRPL [číslo] 2017 [číslo] sepsán úřední záznam o podání vysvětlení k napadení dne [datum]. Z něho soud zjistil, že žalobkyně dala dceři dům, avšak podle smlouvy může užívat veškeré prostory včetně zahrady. Po darování si s přítelem udělala přístavbu k domu, kde bydlí a poté se k nim přestěhovala dcera s panem [příjmení]. Postupně vznikaly rozpory, když například pan [příjmení] měl zájem dům přestavovat, což ona zakázala. V lednu 2017 ji [jméno] [příjmení] začal hladit na stehně, čehož si všimla žalovaná a mezi účastnicemi vznikly rozpory. Postupně pan [příjmení] znemožnil žalobkyni vstup do domu, kdy jí sebral společný klíč a nemá tak přístup k měřidlům energií a k domovnímu elektrickému rozvodu. [jméno] [příjmení] chodil i do kolny, kde si bral bez dovolení věci jejího přítele a psal různé SMS zprávy, které ji obtěžují. Žalovaná jí měla nadávat a urážet. Dne [datum] našla žalobkyně ve své schránce papír s textem, co psala žalovaná, že žalobkyni vadí troubení autobusu pana [příjmení] s podpisy lidí, kterým to nevadí. To žalobkyně žalované vytkla. [příjmení] pan [příjmení] poslal SMS zprávu příteli žalobkyni [příjmení] s tím, že chce finanční vyrovnání za různé věci v domě a práci, kterou měl udělat. Všichni se sešli někdy mezi 20:00 hod až 21:00 hod. Žalovaná jí měla začít nadávat, že je svině, kurva a [jméno] [příjmení] ji měl označit jako smradlavou píču. Nato se neudržela a dala dceři facku do tváře. Poté k ní měl přistoupit [jméno] [příjmení] a opakovaně do ní strkat rukama zepředu a pak se k němu měla přidat i žalovaná a takto do ní měli strčit asi 8 x. Během tohoto konfliktu jim řekla, ať ji zmlátí, ale k tomu nedošlo. Pak se začali prát [jméno] [příjmení] s panem [příjmení], kde se různě chytali rukama a strkali a ona mezi ně šla a snažila se je odtrhnout. Během toho dostala ránu rukou do boku krku, ale neví od koho. Během toho se panu [příjmení] uvolnila v ústech zubní protéza, kterou si chytil do ruky a běžel do domu. Říkal, že mu pan [příjmení] protézu rozbil a dcera volala policii. V noci na [datum] ji bolel krk a odjela do nemocnice na ošetření, kde čekala s panem [příjmení]. V čekárně byla i žalovaná se synem [jméno]. Když ji žalovaná uviděla, šla k ní a ona v tu chvíli zapnula u svého telefonu kameru, aby si ji nahrávala, co se bude dít. Žalovaná na ni měla začít řvát, co ji bolí, že je simulantka a ona řekla [anonymizováno] sestře, že je napadána a dcera jí několikrát vyrazila telefon z ruky a pak jí ho vzala. [příjmení] z ochranky řekl žalované, aby telefon vrátila, což učinila. V důsledku konfliktu ze dne [datum] má poraněnou krční páteř a musí nosit krční límec po dobu 2 týdnů. Zároveň zmínila, že tento konflikt způsobil její nespavost, depresivní stavy i sklon k sebevraždě, a proto užívá antidepresiva.

27. Při svém výslechu před okresním soudem žalobkyně doplnila, že pan [příjmení] na ni při konfliktu dne [datum] křičel ty věcný břemeno, ty půjdeš pod most. Žalobkyně zároveň připustila, že psychické problémy měla i v době, kdy jí v roce [rok] [anonymizováno] manžel na slinivku břišní. Z výslechu žalované před okresním soudem bylo k okolnostem před konfliktem dne [datum] zjištěno, že když byl její nevlastní otec [anonymizováno], jezdila k žalobkyni a pomáhala jí a dokonce si ji v roce [rok] vzala k sobě, když ještě bydlela s manželem [příjmení]. I když si žalobkyně našla přítele pana [příjmení], který se snažil dát dům obývaný žalobkyní dohromady zvenku, vevnitř zůstalo vše, jak bylo. Žalobkyně naléhala, že si za peníze od ní vystaví bydlení a dům chtěla přepsat na ni, když její další dvě děti s ní nevyrůstaly. Následoval dar a částku 300 000 Kč dostala žalobkyně asi 8 měsíců od daru. Na ni si vzala žalovaná spotřebitelský úvěr. Žalovaná popřela, že by se k žalobkyni špatně chovala. Až do lednového konfliktu [rok] s nimi žalobkyně všude jezdila, chodili na koncerty, výstavy a byla s nimi i na dovolené a víkendových výletech. Žalobkyně nesouhlasila s tím, aby byly v domě vyměněny dveře nebo nesouhlasila s tím, aby vybudovali koupelnu, která je stále ve sklepě. Stejně tak žalobkyni vadilo, že si nechali udělat kuchyň na zakázku v roce 2014 a nestačila jim původní. Před vlastním nastěhováním v roce 2013 byla udělána podlaha, rozvod vody, elektriky, stropy a tyto práce platila ona a její přítel. Některé práce, např. vnitřní omítky dělal i přítel žalobkyně pan [příjmení], ale ty dostal zaplacené. K vlastnímu konfliktu v [anonymizováno] [rok] žalovaná vypověděla, že se všichni sešli v garáži, kam si pro něco šel její přítel. Pan [anonymizováno] vykřikl, že dohoda nebude a žalobkyně začala křičet, že takového kurevníka tam nechce, že ji znásilnil tady v rohu. Pak se jí ptala žalovaná, když ji tedy znásilnil, tak jak to, že je tam chtěla a ona se jí smála do očí s tím, že ho tady chtěla. Na to žalovaná reagovala tím, že uvedla, že když její nevlastní otec umíral, že přísahala před knězem, že mu byla vždy věrná. Žalobkyně k ní přiběhla a dala jí úder do spodní čelisti a plivla jí do obličeje. Pan [anonymizováno] se rozběhl na jejího přítele [příjmení] a začali se prát pěstmi. Přítel žalované [příjmení] se ptal žalobkyně, proč žalobkyně žalovanou bije a ona křičela, že je její dcera a že ji mlátit může, kdy ona chce. Pan [anonymizováno] po ní hodil mísu s vodou a pěstí dal jejímu příteli, v důsledku čehož se rozlomila jeho zubní protéza na tři části. Ona pak volala policii, protože neslyšela na ucho. Druhý den ji syn musel vézt na pohotovost, protože jí v uchu šumělo a bolelo. Přišla tam i žalobkyně s přítelem a tvrdila, že jí něco udělala s krční páteří. Zblízka si ji nahrávala na telefon a fotila ji. Ona jí chtěla ruku odendat, protože jí držela telefon u obličeje, a proto telefon spadl. Následně šla žalobkyně zvonit na sesternu a křičela, že ji napadla. Sestřičce vykládala, že jí darovala barák a jak se k ní chová. Po příchodu ochranky žalobkyni vrátila telefon, který spadl na zem. Z výslechu přítele žalované, [jméno] [příjmení], soud zjistil, že osobní konflikty započaly v době, kdy hráli karty, byl podnapilý a žalobkyni údajně sáhl na koleno. Následně žalobkyně s přítelem [příjmení] napsali sprostý dopis žalované o tom, že je jí nevěrný a buď půjde z domu on, nebo on i s žalovanou. S žalobkyní si asi měsíc před konfliktem anonymně psal e-mailem s tím, že s ní chce kamarádit a ona mu začala posílat erotické fotografie. Nikdy však mezi nimi nic nebylo. Žalovaná o tomto jeho jednání nevěděla. K fyzickému konfliktu došlo proto, že žalobkyně jemu i žalované začala sprostě nadávat a tvrdila, že ji svědek u garáže znásilnil. Na to reagovala žalovaná tím, že řekla, že žalobkyně podváděla otce. Ta jí za to plivla do obličeje a udeřila ji pěstí. [příjmení] zabránil konfliktu, stoupl si mezi žalobkyni a žalovanou. Následně na něj zaútočil pan [příjmení]. Toho si držel od těla, ale pak si mezi ně stoupla žalobkyně, pan [příjmení] se rozpřáhl a žalobkyni udeřil. Napodruhé již trefil jeho a rozlomil mu umělý chrup. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že konflikty mezi účastníky začaly v lednu, kdy hráli karty a přítel žalované začal žalobkyni osahávat. K fyzickému napadení došlo tak, že se účastnice dohadovaly, žalovaná začala žalobkyni sprostě nadávat a tak jí žalobkyně plácla jednu výchovnou. Pan [anonymizováno] přiběhl k žalobkyni až si hnula krkem a museli jet na pohotovost. Zde žalovaná slovně žalobkyni napadla a vytrhla jí telefon a po zásahu ochranky jí ho vrátila. Při fyzickém konfliktu slyšel, jak žalovaná křičela ty svině, až mi dáš milion, tak půjdu z baráku. Na fyzické napadení žalobkyně žalovanou si nevzpomněl.

28. Na základě provedeného dokazování dospěl odvolací soud shodně s okresním soudem k závěru, že již před vlastním fyzickým napadením dne [datum] byly vztahy mezi účastnicemi vyhrocené a nevycházely si vzájemně vstříc. Šlo o incident, jehož skutečné příčiny nelze zcela identifikovat. Bylo však prokázáno výpověďmi obou účastnic, svědků [příjmení] a [příjmení] i lékařskou zprávou ze dne [datum], že úrazu krku žalobkyně předcházela slovní konfrontace zakončená ze strany žalobkyně ránou do obličeje žalované, což odvolací soud hodnotí jako zcela nepřiměřený způsob reakce. Z provedených důkazů nevyplynulo, že by úraz žalobkyně způsobila žalovaná. Z vysvětlení žalobkyně na Policii ČR podporované i svědeckou výpovědí žalované, svědka [příjmení] i svědka [příjmení] vyšlo najevo, že po vzájemné hádce účastnic a jejich partnerů se žalobkyně zamíchala do fyzického konfliktu pana [příjmení] a [příjmení] a přitom utrpěla úraz krku. Provedenými důkazy nebylo ani prokázáno, že by tvrzený úraz krku způsobil žalobkyni přítel žalované pan [příjmení]. Toto tvrzení žalobkyně nebylo dostatečně podpořeno ani výpovědí svědka [příjmení], který se konfliktu přímo účastnil. Z výpovědí žádného ze svědků nebylo rovněž prokázáno, že by do žalobkyně při konfliktu žalovaná a její přítel pan [příjmení] opakovaně strkali. Pokud jde o následný konflikt účastnic v nemocnici, nebylo mezi účastnicemi sporné, že se zde ještě krátce setkaly v souvislosti s ošetřením svých zranění a žalovaná způsobila, že žalobkyni spadl na zem mobilní telefon. Pokud žalovaná připustila, že se pouze bránila tomu, aby ji žalobkyně z blízkosti natáčela na video, nutno uzavřít, že žalobkyně provokativním použitím svého mobilního telefonu, které zasahovalo do soukromí žalované, ke vzniku konfliktu přispěla zásadním způsobem. Jí tvrzené vulgarity ze strany žalované před pádem mobilního telefonu nebyly v řízení prokázány výpovědí žádného ze slyšených svědků. Žádný z uvedených konfliktů nelze považovat za vyvolaný a realizovaný žalovanou jak tvrdila žalobkyně a nelze tudíž uzavřít, že by byl jednáním žalované založen důvod pro vrácení daru.

29. Dalším důvodem pro vrácení daru mělo být urážení žalobkyně žalovanou vulgárními výrazy. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], sousedky, soud zjistil, že poté, co sousedé podepsali souhlas s tím, že pan [příjmení] může troubit, přiběhla k ní žalobkyně s tím, že na ni podá [anonymizováno] oznámení a začala sprostě nadávat panu [příjmení]. Stalo se to v létě až na [anonymizováno] [rok]. U žádného konfliktu účastnic osobně nebyla. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], sousedky, soud zjistil, že na podzim roku [rok] běhala žalobkyně kolem domu a něco hulákala, avšak nedokáže říci, co. Ví o tom, že se žalobkyně vyjadřuje hrozně o žalované a ona na to reagovala tak, že ji poslouchat nebude. Z doslechu ví, že žalobkyně zastavuje i cizí lidi a vypráví jim o neshodách s dcerou. Zatímco žalovaná je kamarádská a společenská, žalobkyně je hrozná a lidé v okolí ji nemají rádi. Svědkem žádného přímého konfliktu mezi účastnicemi nebyla. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení], sousedky, odvolací soud zjistil, že v létě roku [rok] šla s žalovanou na procházku se psem a žalobkyně ji dříve, než odešly, slovně napadla. I po cestě na procházku na žalovanou sprostě nadávala, byť nadávky nekonkretizovala. Ačkoliv žalobkyni zná od dětství, byla to hodná paní, změnila se a snad není psychicky v pořádku. Ke konfliktu před procházkou se psem došlo proto, že žalobkyni vadilo, že přítel žalované za ní jezdí a troubí na ni. V tu dobu našla žalobkyně ve schránce vyjádření sousedů, že jim troubení nevadí. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], přítele žalované, soud zjistil, že se s žalobkyní zná deset let (od roku [rok] vzhledem k datu výpovědi) a poté, co žil s žalovanou v [obec] jim žalobkyně navrhla, aby šli bydlet k ní do [anonymizováno]. Žalobkyně jej nazývá vulgárními výrazy. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], neteře žalobkyně a sestřenice žalované, soud zjistil, že i když ví, že mezi účastnicemi byly neshody, neslyšela, že by žalovaná žalobkyni sprostě nadávala. Pouze od žalobkyně ví, že ji měla žalovaná vícekrát sprostě nadávat, snad kvůli baráku. Osobně u žádného konfliktu mezi účastnicemi ani jejich partnery nebyla. Žalovaná ji nikdy neurazila ani ji neslyšela mluvit vulgárně. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], sestry žalované a dcery žalobkyně, soud zjistil, že mezi účastnicemi panuje nenávist a naschvály, kterou vyvolala nějaká petice ohledně troubení, čímž byla žalobkyně šokovaná a žalované i před ní vynadala, když u ní byla na návštěvě a řekla, že je kráva. Neslyšela, že by žalovaná žalobkyni někdy nadávala, ale ví, že žalobkyně se v tomto smyslu svěřila paní [příjmení] a ostatním z rodiny. S žalovanou v posledním roce nekomunikuje a neviděla žádný naschvál žalované vůči žalobkyni. S žalobkyní má dobrý vztah. Neřekla by, že je žalobkyně duševně [anonymizováno], ale v poslední době se její stav zhoršil a je psychicky na dně. Žalobkyně na ni nikdy vulgární nebyla. Byla přítomna konfliktu, kdy na počátku soužití pan [příjmení] sprostě nadával panu [příjmení], když šlo o otázku vyúčtování. Byly to vulgární nadávky, které si však nepamatuje. Z výsledku svědkyně [jméno] [příjmení], sestry žalobkyně, kdy žalovaná je její neteří, odvolací soud zjistil, že byla přítomna u jednoho konfliktu na zahradě asi před třemi měsíci (výslech uskutečněn [datum]) mezi panem [příjmení] a žalobkyní a ví, že se tam vzájemně křičelo. Podstatu konfliktu neznala. Žalobkyně ji nikdy nenapadla, ani na ni nebyla vulgární. Žalovaná si k ní přišla v říjnu [rok] stěžovat na žalobkyni a nikdy na ni nebyla vulgární. Nikdy jí nevynadala, ale dozvěděla se od lidí, že ji pomlouvala. Neví o tom, že by v minulosti měla žalobkyně psychické problémy nebo se léčila. Žalobkyně měla tři děti, žalovanou, s níž odmala žila a dále syna a dceru, které po rozvodu měl otec dětí. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], dnes manžela žalobkyně, soud zjistil, že při fyzickém konfliktu měla začít žalovaná křičet ty svině, až mi dáš milion, tak půjdu z baráku. Svědek [příjmení] byl osobně přítomen i tomu, kdy pan [příjmení] žalobkyni před garáží nadával ty věcné břemeno, půjdeš pod most.

30. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že konflikty označené jako důvod pro vrácení daru se odehrávaly vždy mezi účastnicemi a jejich partnery. Pokud žalobkyně v odvolání namítá, že její tvrzení o tom, že ji žalovaná urážela vulgárními výrazy, byla v řízení prokázána, jde o nesprávný závěr. Žalobkyně ve vztahu k žalované určitým způsobem označila jako důvod pro vrácení daru pouze tři vulgarity použité v souvislosti s konfliktem dne [datum]. Pouze svědek [jméno] [příjmení] označil shora uvedené užití jednoho vulgárního výrazu žalovanou vůči žalobkyni při konfliktu dne [datum]. Při hodnocení jeho výpovědi je však nutné přihlédnout k tomu, že byl jedním z aktérů konfliktu účastnic dne [datum] a byl přítelem žalobkyně. Z výslechu ostatních svědků, sousedek a příbuzných účastnic, bylo zjištěno, že osobně nebyly přítomny tomu, že by někdy žalovaná žalobkyni vulgárně nadávala. Pokud takovou informaci získala svědkyně [příjmení], je podstatné, že byla pouze z doslechu od žalobkyně. Výpověďmi svědků, a to i příbuzných účastnic navržených k důkazu žalobkyní, však bylo prokázáno, že žalovaná ve vztahu k žalobkyni vulgarismy nepoužívala, zatímco žalobkyně, a to i ve vztahu k panu [příjmení], ano. O používání vulgarit ze strany žalobkyně vypovídala v řízení nejen žalovaná, pan [příjmení], ale i sousedky účastnic, svědkyně [příjmení] a [příjmení] - [příjmení]. Z kontextu provedených svědeckých výpovědí vyplynulo, jaký způsob komunikace byl v rodině žalobkyně běžný. Z tohoto důvodu by tak i v případě ojedinělého použití vulgarismu ze strany žalované vůči žalobkyni během konfliktu dne [datum], který lze považovat za vzájemný, vyhrocený jednáním žalobkyně, důvod pro vrácení daru nebyl dán.

31. Pokud jde o jednání pana [příjmení], judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. sp. zn. 33 Odo 1192/2003) zastává názor, že kritériem hrubého rozporu s dobrými mravy lze poměřovat pouze jednáním, kterého se žalovaná vůči žalobci sama dopustila. Skutečnost, že se chováním hrubě porušujícím dobré mravy chovají příslušníci rodiny žalovaného, je pro závěr o naplnění předpokladu pro vrácení daru ve smyslu § 630 odst. zák. irelevantní, když právně významné je pouze chování obdarovaného k dárci, popřípadě členům jeho rodiny (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 4375/2007). Odvolací soud má však za to, že k nevhodnému jednání rodinného příslušníka žalované, zde přítele žalované, by mohl při existenci věcného břemene přihlížet v případě, pokud by jej žalovaná iniciovala či vědomě již probíhající jednání neovlivnila či nevyloučila, ačkoliv by tak učinit mohla.

32. O vulgaritách, a to jen ze strany pana [příjmení] vůči žalobkyni, vypovídala svědkyně [příjmení]. Ta sice tvrdila, že jim byla osobně přítomna, avšak nebyla schopna popsat věcně a časově konflikt, při němž k nim mělo dojít a neuvedla ani jejich konkrétní obsah. Z tohoto důvodu nelze dovodit, že jde o důkaz ve prospěch tvrzení žalobkyně. Pouze svědek [příjmení] ujedl jednu konkrétní vulgaritu, kterou měl pan [příjmení] použít vůči žalobkyni při konfliktu dne [datum], avšak ta jako důvod pro vrácení daru označena nebyla, a proto k ní odvolací soud nepřihlížel. Ostatní slyšení svědci neuvedli žádné konkrétní situace a vulgární výrazy, které měl přítel žalované pan [příjmení] ve vztahu k žalobkyni použít. Vzájemné vztahy pana [příjmení] s žalobkyní byly narušeny již před konfliktem ze dne [datum] z předcházejícího období, kdy zřejmě v opilosti pan [příjmení] sáhl žalobkyni na koleno či jí zaslal e-mailovou erotickou korespondenci, což žalovaná nemohla nijak ovlivnit. Tato jednání pana [příjmení] tak není možné hodnotit jako porušení dobrých mravů, které by mělo odůvodnit vrácení daru ze strany žalované vůči žalobkyni.

33. Dále žalobkyně ve výzvě k vrácení daru vytkla žalované, že dochází k omezování jejího pohybu v prostorách darovaných nemovitostí, ačkoliv s ohledem na věcné břemeno doživotního bydlení a užívání, které jí bylo zřízeno, je k tomu oprávněná. Z darovací smlouvy uzavřené dne [datum] formou notářského zápisu vyšlo najevo, že žalobkyni bylo zřízeno právo věcného břemene spočívající v právu doživotního a bezplatného bydlení a užívání bytu v celém domě [adresa] spolu s právem užívat společné prostory shora uvedeného rodinného domu a s právem volného přístupu k užívaným místům a místnostem tak, jak vše dosud užívala a užívá bez jakéhokoli omezení, jakož i právo doživotního a bezplatného užívání garáže bez č.p./č.e. v části obce Liberec [anonymizováno] – [anonymizováno] na st. [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno], včetně práva užívání všech pozemků. Z tvrzení žalobkyně, kterým žalovaná neodporovala, vyšlo najevo, že v době darování byl v rodinném domě [adresa] pouze jeden byt a bylo prokázáno shodnými výpověďmi účastnic před soudem prvého stupně, že ještě před uzavřením této smlouvy se účastnice dohodly o tom, že po darování žalovaná žalobkyni předá finanční částku, kterou žalobkyně využije pro přestavbu garáže (autodílny), která byla součástí daru, pro vybudování bydlení pro sebe a svého přítele. Rovněž z výpovědí účastnic vyšlo najevo, že žalovaná s dětmi a přítelem se do domu [adresa] nastěhovala až poté, co měla žalobkyně rekonstrukci dokončenou a přestěhovala se tam. Již před uzavřením darovací smlouvy bylo mezi účastnicemi ústně dohodnuto, že žalovaná po přestěhování žalobkyně do zrekonstruovaných nebytových prostor na bydlení uvolní existující bytovou jednotku v domě [adresa] žalované. Mezi účastnicemi nebylo sporné, že prostory obývané žalobkyní nejsou zkolaudovány a odečtová měřidla jsou umístěna v domě [adresa]. V soudu předloženém úředním záznamu o podaném vysvětlení Policií ČR v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] žalobkyně tvrdila, že jí žalovaná s přítelem [jméno] [příjmení] schválně zavřeli vodovod v domě a již nemá od ledna [rok] přístup do domu. Dříve přitom měla k dispozici klíče od domu v garáži volně přístupné. Dále při podání vysvětlení na Policii ČR v [obec] dne [datum rozhodnutí] po [číslo jednací] žalobkyně upřesnila, že v domě jsou jistící prvky od elektřiny, wifi router, hlavní uzávěr vody s hodinami. Stalo se, že jí vypadl hlavní jistič a byli s přítelem 2 hodiny bez proudu. [příjmení] žalované napsat SMS zprávu, že klíč od domu potřebuje a z jakého důvodu. V domě má také své věci, které si nemůže vzít. S dcerou nekomunikuje, a pokud něco z domu chce, žádá o pomoc vnuka. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyšlo najevo, že žalovaná a její syn mají klíče od zadní branky, od svého bydlení a od garáže připojené k domu. V hlavní brance stále zůstával klíč, který však žalobkyně schovala a museli branku vysadit. Součástí daru žalované byly i 2 kolny a dílna a tyto prostory si pozamykal přítel žalobkyně. K výminku má klíče pouze žalobkyně a její přítel. Ohledně plateb za energie se účastníci dohodli, že budou napsané na žalobkyni a oni jí budou platit půlku. Při nedoplatku platí žalovaná 2/3, avšak s tím, že elektriku v garáži užívá pan [příjmení] a elektriku na výminku si platí sami. Ze slyšených svědků svědkyně [jméno] [příjmení], dcera žalobkyně a sestra žalované, mimo jiné vypověděla, že někdy v roce 2017 došlo k vypnutí vody. Neuvedla však, kdo tak učinil a od koho se tuto informaci dozvěděla. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] odvolací soud zjistil, že měli problémy se zatékáním do výminku a pan [příjmení] jim přinesl 20 000 Kč na opravy. Do dílny zakázal panu [příjmení] chodit v létě 2017, neboť se mu tam rozbíjelo nářadí. Má sice klíče od výminku a od dvou kůlen a od garáže, ale tam prý měli přístup i žalovaná a její přítel. [příjmení] od hlavního domu nemá. Od kůlen sice žalovaná s přítelem klíč nemají, ale od výminku jim chybí klíč, takže usuzuje, že ho musí mít žalovaná. Smlouvu na elektřinu má žalobkyně, kdy elektroměr je v domě a oni mají odpočtové hodiny. Na dům je jedna přípojka.

34. Lze shrnout, že pokud v darovací smlouvě ze dne [datum] bylo sjednáno věcné břemeno ve prospěch žalobkyně zakládající její doživotní právo bezplatného bydlení a užívání bytu v celém domě [adresa] spolu s právem užívat společné prostory shora uvedeného rodinného domu a s právem volného přístupu k užívaným místům a místnostem tak, jak vše dosud užívala a užívá bez jakéhokoli omezení, jakož i právo doživotního a bezplatného užívání garáže a všech pozemků, faktická dohoda účastnic před uzavřením darovací smlouvy takový rozsah užívání ze strany žalobkyně do budoucna nepředpokládala. Důvod pro takové široké užívání ve prospěch žalobkyně odpadl v září [rok], kdy se podle shodných tvrzení účastníků (uvedených při jednání okresního soudu dne [datum]) do domu [adresa] nastěhovala žalovaná s rodinou a v této době již žalobkyně užívala pro sebe k bydlení zrekonstruovanou autodílnu. V takové situaci si měly účastnice dohody konkrétně vymezit, jak bude probíhat budoucí vzájemné soužití a respektování práva na soukromí v užívání různých částí darovaných nemovitostí. Jelikož účastnice takto nepostupovaly v době od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], následně došlo ke zhoršení vzájemných vztahů, kdy pro vzájemnou dohodu nebyl dán již žádný prostor, nebylo nepřiměřeným počínáním žalované zakládajícím důvod pro vrácení daru, že jí užívanou část, dům [adresa], měla pod uzamčením s tím, že žalobkyně si v případě potřeby mohla přístup vyžádat. Nelze ani shledat důvodnými výtky žalobkyně ke snahám žalované o realizování některých stavebních úprav potřebných pro modernější a spokojenější bydlení, když vlastnictví bylo na žalovanou převedeno a žalobkyní v uvedené části nebylo užíváno. Z tohoto důvodu nelze považovat omezení pohybu žalobkyně po darovaných nemovitostech za hrubé porušení dobrých mravů.

35. V žalobě pak žalobkyně žalované dále vytkla, že jí žalovaná se svým přítelem znepříjemňuje život neustálými naschvály. Příkladmo a bez časového určení uvedla užívání vleku za auto, který byl zakoupen společně, zavírání vody v domě a poškozování věcí uložených v garáži. V úředním záznamu o podání vysvětlení policii ze dne [datum rozhodnutí] ve věci [číslo jednací] žalobkyně uvedla, že když její přítel zakázal panu [příjmení] chodit do dílny, kde má pracovní věci, tak ten reagoval tím, že mu zalepil vteřinovým lepidlem zámek od dílny, aby se tam nedostali. Dále vytkla panu [příjmení], že když projíždí kolem domu, dvakrát dlouze bezdůvodně zatroubí, což si natočila na mobil. Přitom stojí přímo před domem a v protisměru. Dne [datum] rovněž našla ve schránce menší výzkum, kde se sousedi podepisovali pod to, zda jim troubení vadí či nikoliv. Jako schválnost žalobkyně uvedla v podání vysvětlení ze dne [datum rozhodnutí] ve věci [číslo jednací], že si fotila žalovanou, jak uklízí panu [příjmení] autobus a oni měli reagovat tím, že pan [příjmení] začal říkat [jméno], pojď, ať si to vyfotí a smáli se. Dne [datum] pan [příjmení] viděl svého psa [jméno] přiběhnout k příteli žalobkyně, který ho chtěl pohladit, avšak pan [příjmení] na něj křičel tak, ke mně [jméno], nebo od něj chytíš nějakou plíseň. Dne [datum] žalobkyně v úředním záznamu o podání vysvětlení Policii ČR v [obec] ve věci [číslo jednací] jako schválnost uvedla, že má podezření na pana [příjmení], když dne [datum] zjistila, že má porouchaný zámek od auta a auto houkalo, když chtěla dát klíč do dveří. Dále podle žalobkyně na pana [příjmení] ukazuje i skutečnost, že zmizela kamera, která byla pana [příjmení], ale byla falešná. U společného rýžovaru, který byl v garáži u domu, někdo vyměnil kabel na napájení, na což ona přišla dne [datum] a při jeho používání málem vyhořela. U jezírka domu je jezírko a u něj čistička a dne [datum] [jméno] [příjmení] zjistil, že někdo převrhl čističku, a proto z jezírka vytekly dva kubíky vody. Dále žalobkyně uvedla, že jí někdo dne [datum] v [údaj o čase] hodin vypustil obě duše od horského kola. I když nikoho při činu nechytla, domnívá se, že to mohl být pan [příjmení] či žalovaná.

36. Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi před soudem potvrdil, že žalovaná s panem [příjmení] jim ničili věci, převrátili čističku, do zámku u dílny nalili vteřinové lepidlo, přičemž upřesnil, že k tomuto jednání došlo poté, co zakázal panu [příjmení] do dílny v létě [rok] chodit. Žalovaná konkrétní schválnosti tvrzené žalobkyní nepotvrdila, naopak vypověděla, že jí soužití v domě ztěžovala žalobkyně, když je omezovala v tom, koho si do domu mohou vzít, mluvila do toho, co mají dělat s koupelnou, vytýkala jim, že si nechali udělat na zakázku novou kuchyni. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že měli s žalobkyní společný internet, kde byla instalována wifi, avšak smlouva byla na žalobkyni. Ta bez jejich souhlasu smlouvu změnila a internet jim odpojila. Věci, které si nechali na zahradě jako např. stůl, skončily na poli, ale neví, kdo je tam hodil. Slyšené svědkyně [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] [příjmení] nebyly přítomny žalobkyní tvrzených schválností, kterých se měla dopustit žalovaná či její přítel [jméno] [příjmení]. Pouze svědkyně [jméno] [příjmení], sestra žalované, dcera žalobkyně, vypověděla, že žalobkyně ani nevycházela z domu, jak se bála [jméno] [příjmení]. Došlo k vypnutí vody, zalepení zámku od dílny panu [příjmení], poničení lednice v garáži, vyloupání víček, nalití vody do sekačky tak, že přestala fungovat, zalepení zámku u řidiče u auta pana [příjmení] a vypuštění jezírka kvůli neshodám. [příjmení] tato svědkyně vypověděla, že uvedené závady následně sama viděla, ale nevypovídala o tom, kdo, kdy a za jakých okolností je měl způsobit.

37. Srozumění žalované s troubením autobusu, kterým dával pan [příjmení] najevo, že přijíždí domů a které objektivně podle sepsané petice sousedů nebylo nepřijatelným rušením a nevoli vyvolávalo pouze u žalobkyně, není z objektivního hlediska možné hodnotit jako porušení dobrých mravů, které by mělo odůvodnit vrácení daru žalobkyni. Žalobkyně v řízení neprokázala další svá tvrzení, že by jí tvrzené schválnosti prováděla žalovaná či její přítel. Jen některá tvrzení žalobkyně jsou podporována výpovědí manžela, svědka [příjmení], který stejně jako žalobkyně žalovanou ani jejího přítele při tvrzených schválnostech nikdy nepřistihl. I svědkyně [příjmení] viděla pouze důsledky některých žalobkyní tvrzených schválností. Oznámení učiněná na Policii ČR učiněná žalobkyní zahrnují pouze tvrzení žalobkyně a v řízení nebylo zjištěno, že by v rámci [anonymizováno] či přestupkového řízení bylo vydáno rozhodnutí, na jehož základě by žalovaná či její přítel byli uznáni vinnými ze spáchání uvedených skutků. Odvolací soud tak dochází k závěru, že účastnice si dělaly naschvály, k nimž mělo docházet od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] navzájem. Lze hovořit o neshodách déletrvajících, ale podstatné je, že i kdyby byly tvrzené schválnosti prokázány, bylo by třeba je hodnotit jako vzájemně vyvolávané a pramenící z odlišného vnímání situace, která nastala po uzavření darovací smlouvy a smlouvy o zřízení práva odpovídající věcnému břemeni. Žalobkyně sice touto smlouvou pozbyla vlastnické právo ke sporným nemovitostem, avšak subjektivně se nadále cítila být povolána k výraznému spolurozhodování o darovaném majetku na základě sjednaného věcného břemene, ačkoliv již v době darování na základě uzavřené dohody s žalovanou věděla či vědět měla, že smluvně sjednaný rozsah jejího věcného břemene nebude po vybudování bydlení rekonstruováním autodílny pro ni v plném rozsahu fakticky naplňován. Účastnice před uzavřením darovací smlouvy neřešily, ač toto řešit měly, zda podmínkou poskytnutí sjednané finanční částky žalobkyni pro rekonstrukci bude kromě faktického bydlení i kolaudace na byt a za jakých konkrétních podmínek bude probíhat vzájemné budoucí společné soužití. Nesoulad mezi platně uzavřenou smlouvou a ústní dohodou účastnic, k němuž přispěly obě stejnou měrou, tak přispěl ke vzájemně špatným vztahům a vzniku některých konfliktů. Skutečný úmysl účastnic se do smlouvy darovací a o zřízení věcného břemene nepromítl a ani následně, po přestěhování žalobkyně do zrekonstruované garáže, žalovaná jako vlastník neiniciovala legalizaci současného bydlení žalované ve správním řízení a následně ani případné omezení sjednaného věcného břemene žalobkyně. Odvolací soud považuje za správný názor okresního soudu, že odpovědnost za zhoršení vzájemných vztahů nenese pouze žalovaná.

38. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by se žalovaná či její přítel choval k žalobkyni a jejímu manželovi žalobkyní vytknutým způsobem, který by byl hrubým porušením dobrých mravů, odvolací soud věcně správný rozsudek okresního soudu podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

39. V důsledku potvrzení rozsudku okresního soudu ohledně zamítnutí žaloby o určení vlastnického práva k nemovitostem byl jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrzen i výrok, kterým se žalobkyně domáhala vyklizení darovaných nemovitostí.

40. Ve výroku III. odvolací soud rozsudek okresního soudu podle § 224 odst. 2 o. s. ř. změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně. Shodně jako v předchozím zrušujícím rozhodnutí odvolací soud shledal důvody pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 150 o. s. ř. pro důvody hodné zvláštního zřetele. Ty spatřuje v příčinách vzniku sporu. Chování žalované sice nenaplnilo podmínky pro vrácení daru, ale podcenila význam písemného smluvního ujednání o věcném břemeni žalobkyně a spoléhajíc se na příbuzenský poměr k ní neusilovala ještě v době klidného soužití o konkrétní a závazné vymezení práv a povinností žalobkyně z věcného břemene po realizované přestavbě garáže pro účely bydlení žalobkyně.

41. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení zastoupena advokátem a vzniklo jí právo na 2 úkony právní služby, a to účast na jednání odvolacího soudu dne 13. 5. 2021, které přesáhlo 2 hodiny. Soud rozhodoval o dvou spojených věcech, a proto podle § 12 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif, dále jen AT) považoval za tarifní hodnotu součet tarifních hodnot spojených věcí. V řízení o určení vlastnického práva podle § 9 odst. 3 AT vyšel z tarifní hodnoty 35 000 Kč a v řízení o vyklizení podle § 9 odst. 1 AT z tarifní hodnoty 10 000 Kč, tj. celkem z tarifní hodnoty 45 000 Kč. Z ní činí hodnota 1 úkonu právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) AT 2 900 Kč. Za 2 úkony právní služby jde o částku 5 800 Kč. Spolu s náhradovým paušálem podle § 13 odst. 3 AT jde o celkové náklady žalované ve výši 6 100 Kč. Jejich splatnost stanovil odvolací soud ve lhůtě 7 dnů od právní moci rozsudku u advokátky žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř., § 160 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení