18 C 4/2022 - 233

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o 48 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v [adresa] náhradu nákladů řízení státu v podobě znalečného, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení v rozsahu 100 % nákladů státu, a to do tří dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, o kterou se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že je nájemcem pozemků parc. č. [hodnota], parc. č. 181/19, parc. č. 181/20, parc. č. 18/3, parc. č. 18/4, část pozemku parc. č. st. 8 (o výměře 700 m2, která je v rovině s pozemkem parc. č. 18/3), parc. č. st. 261, parc. č. st. 260, parc. č. st. 215/1, parc. č. st. 252 a parc. č. st. 257, to vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa] (dále jen „předmětné pozemky“). Nájemní smlouvu uzavřela s vlastníky předmětných pozemků dne [datum] s ročním nájmem ve výši [částka]. Nájem byl mezi stranami sjednán nižší než obvyklý s ohledem na jejich dlouhodobou známost. Žalobkyně si pozemky pronajala, aby je mohla pronajmout učitelce jízdy na koních dcery žalobkyně, která by zde provozovala kroužky. To však nebylo s ohledem na chování žalovaného možné. Žalovaný pozemky užívá bez právního důvodu, čímž žalobkyni omezuje ve výkonu jejího užívacího práva k předmětným pozemkům. Žalovaný je spoluvlastníkem staveb (druhým spoluvlastníkem je [jméno FO], nevlastní otec žalovaného a otec žalobkyně) stojících na předmětných pozemcích, mj. stáje, kterou užívá k podnikatelské činnosti (jsou zde ustájeny koně třetích osob). Součástí služeb ustájení koní, které žalovaný třetím osobám poskytuje, je i pravidelné vypuštění koní ve vlastnictví třetích osob do výběhů, které se na předmětných pozemcích rovněž nachází. Ve stáji se nachází 3 boxy pro koně užívané žalovaným, 4 boxy užívané panem [jméno FO] a cca 22 – 25 boxů užívaných smluvními partnery žalovaného. Předmětné pozemky takto žalovaný užívá nepřetržitě každý den v roce po celý den, čímž žalobkyni zcela znemožňoval pozemky užívat (žalobkyně je nijak neužívala). Rovněž na předmětných pozemcích stojí část domku, v němž v rozhodné době bydlel stájník, který pro žalovaného pracoval. Výše bezdůvodného obohacení odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu, kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy. Žalobkyně požaduje bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum], což žalobkyně vyčíslila na částku [částka] (obvyklý měsíční nájem dle odhadu žalobkyně činí [částka]). Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k upuštění protiprávního jednání a vydání bezdůvodného obohacení se lhůtou k plnění do 7 dnů, tj. do [datum], od následujícího je žalovaný s plněním v prodlení. Nejprve byl žalovaný vyzýván, aby od protiprávního jednání upustil, v roce 2022 byly pozemky oploceny. Ploty však byly poškozeny.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její úplné zamítnutí s odůvodněním, že žalovaný přes předmětné pozemky, které má žalobkyně v nájmu, s koňmi přechází, a to přes pozemek parc. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (na tomto pozemku stojí stáj) a přes pozemek přilehlý k tomuto pozemku. Žalovaný má k dispozici pozemky ve spoluvlastnictví s panem [jméno FO], které používá jako výběh pro koně. K těmto pozemkům se lze dostat přes pozemky, které má žalobkyně v nájmu, popř. oklikou. Mezi pozemky, které užívá žalovaný, a pozemky, které užívá žalobkyně, není žádná překážka. Koně mohou volně přebíhat. Výběhy na sebe volně navazují. V rozhodném období se proto koně mohli nacházet i na předmětných pozemcích. Nenachází se tam však celoročně. Závisí to na počasí, není to nepřetržité. Nejsou to pastviny, aby to bylo nezbytné. Jsou dny, kdy se tam koně nenachází. Je-li podloží podmáčené, velký vítr nebo silný mráz, žádní koně tam vpuštěni nejsou. Koně se tam rovněž nenachází, je-li nějaká oslava, mohli by se bát. Rovněž nelze říct, že by to bylo celý den, je to velmi různé, někdy je to jen hodina, někdy šest hodin, což je ovlivněno počasím a rozhodnutím majitele koně. Žalovaný se takto stará o 22 koní. Vznik nároku z bezdůvodného obohacení v řízení nebyl ani prokázán. Výpovědi slyšených svědků je nutno hodnotit jako nevěrohodné. Otec žalobkyně má zjevně negativní vztah k žalovanému (vedou spolu řadu dalších sporů). Žalobkyně si pozemek pronajala pouze za účelem vedení daného sporu se žalovaným.

3. Ze shodných tvrzení účastníků, provedených listinných důkazů včetně znaleckých posudků, svědeckých výpovědí, výslechu znalce a účastnické výpovědi učinil soud následující skutková zjištění: [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako vlastníci pozemků parc. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. st. [Anonymizováno] (o výměře 2134 m2, jehož součástí je stavba č. p. 7), parc. č. st. [Anonymizováno] (na pozemku stojí stavba bez čp/če, zapsaná na LV [Anonymizováno]), parc. č. st. [Anonymizováno] (na pozemku stojí stavba bez čp/če, zapsaná na LV [Anonymizováno]), parc. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (na pozemku stojí stavba bez čp/če, zapsaná na LV [Anonymizováno]), parc. č. st. [Anonymizováno] (na pozemku stojí stavba bez čp/če, zapsaná na LV [Anonymizováno]), parc. č. st. [Anonymizováno] (na pozemku stojí stavba bez čp/če, zapsaná na LV [Anonymizováno]), vše v k. ú. a obci [adresa]. Na příslušném listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa], na kterém jsou mj. zapsány tyto předmětné pozemky, jsou zapsány i další pozemky ve vlastnictví těchto osob. Nabývacím titulem jsou dvě darovací smlouvy ze dne [datum] a ze dne [datum] /viz shodná tvrzení účastníků a výpis z katastru nemovitostí na č. l. 23 – 24 spisu/. Stavby evidované na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa] byly evidovány ve vlastnictví žalovaného s podílem a [jméno FO] s podílem /viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 25 - 26 spisu/. Žalobkyně podepsala dne [datum] s [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] smlouvu o nájmu pozemku, jejímž předmětem bylo přenechání předmětných pozemků žalobkyni k dočasnému užívání od [datum] na dobu neurčitou a žalobkyně se za ně zavázala platit nájem ve výši [částka]/m2/rok ([částka]/rok) /viz shodná tvrzení účastníků/. V případě parcely č. st. [Anonymizováno], byla pronajata ve výměře 700 m2. Předmětné pozemky byly pronajaty do výhradního užívání /viz smlouva o nájmu pozemku na č. l. 21 – 22 spisu/. Některé předmětné pozemky byly žalovaným v žalovaném období od [datum] do [datum] užívány jako výběhy pro koně, popř. přes některé koně přecházeli ze stáje do výběhu /viz shodná tvrzení účastníků/. Pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] je užíván jako jízdárna pro koně a tu žalovaný užívá. Dále žalovaný v rozhodném období užíval pozemky par. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] /viz shodná tvrzení účastníků/. Z katastrální mapy včetně katastrální ortofotomapy je patrné, jak jsou pozemky rozděleny, jak na sebe navazují a co se na konkrétních pozemcích nachází. Na pozemcích p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]/4, [Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], dále na pozemcích p. č. st. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a severní část pozemku p. č. st. [Anonymizováno] se nacházejí výběhy a cesty spojující výběhy a jednotlivé stavby. Na pozemcích p. č. st. [Anonymizováno]/1, [Anonymizováno] a [Anonymizováno] se nacházejí části budov /viz katastrální mapa včetně katastrální ortofotomapy na č. l. 59 – 62 spisu/. 4. [adresa] část pozemku parcela číslo stavební 8, který sousedí s ostatními pozemky, o něž v tomto řízení jde, tvoří s těmito pozemky jeden celek využívaný jako výběhy a zakončený oplocením z jižní strany, má rozlohu 592 m2. Veškeré předmětné pozemky jsou rovinaté a předpokládá se se výhradně jejich zemědělské využití v jednotném funkčním celku se zemědělskými stavbami. Oceňovaný jednotný funkční celek se sestává z pozemků částečně zastavěných zemědělskými stavbami pro chov hospodářských zvířat, z pozemků, z nichž byly stavby odstraněny (pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]) a z okolních pozemků, jejichž využití souvisí se zemědělským využitím staveb. Tento funkční celek je určen pro stávající využití, tj. pro zemědělskou činnost související s chovem zvířat a jiné využití se nepředpokládá z důvodu existence ochranného pásma blízkého průběhu podzemního vedení produktovodu „ropovod Družba“ a rovněž z důvodu zachování charakteru využití okolí obce. K nemovitostem není zajištěn přístup z veřejné komunikace, ale pouze přístup přes pozemky jiných vlastníků, případně přes nádvoří pozemku parc. č. st.

8. Pozemky se nenacházejí v záplavové oblasti, ale v území se zhoršeným životním prostředím (mj. hluk a vibrace z dopravy) /viz znalecký posudek vypracovaným znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] č. položky [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] na č. l. 106 – 139 spisu a shodná tvrzení účastníků v části týkající se rozlohy části pozemku parc. č. st. 8/. Obvyklá výše nájmu předmětných pozemků za období od [datum] do [datum] činí [částka]. Cena byla určena znalcem, který mj. vycházel z kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí a ze získaných dat stanovil tržní hodnotu, tj. odhadovanou částku, za kterou by měly být majetek nebo služba směněny ke dni ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím. Znalec vycházel z kupních smluv, neboť nelze obvyklé nájemné na trhu určit porovnáním (obdobné nemovité věci nejsou v daném místě a k požadovanému datu pronajímány ani k pronájmu nabízeny nebo jen ojediněle). Obvyklý nájem se proto odvozuje z ceny nemovité věci, která má být pronajata. Roční obvyklé nájemné zastavěných pozemků se určí ve výši 4 % až 7 % z obvyklé ceny nemovité věci podle vyhodnocení pronajímané nemovité věci, zejména z hlediska atraktivity stavebních nebo zastavitelných pozemků a místa, ve kterém se nachází (výhodnost polohy), druhu nemovité věci a způsobu jejího využití. U zemědělských a lesních pozemků se uvažuje sazba ve výši 2 % až 4 %. Znalec vycházel ze souboru 10 kupních smluv, z nichž byly vybrány tři vzorky s porovnatelnými pozemky. K datu ocenění nebylo možné doložit cenové údaje nájmu pro pozemky obdobného využití jako jsou pozemky oceňované, neboť ceny nájemních vztahů nejsou evidovány v žádném z veřejných seznamů a zemědělské podniky považují cenové údaje nájmů za důvěrné. Pozemky, které byly předmětem ocenění, jsou zčásti zastavěné a zčásti nezastavěné, avšak tvoří jeden funkční celek. Pro pozemky zastavěné zemědělskými stavbami se využije vzhledem k charakteru staveb pro zemědělství roční obvyklé nájemné nejnižší hodnotou rozsahu, tj. 4 % z ceny zjištěné. Roční nájemné v roce 2021 za všechny předmětné pozemky činilo [částka], za žalované období pak [částka]. Nájem za 1 m2 zastavěného a nezastavěného pozemku v dané lokalitě a čase byl v zásadě téměř shodný (u zastavěných pozemků [částka]/m2/za žalované období a u nezastavěných pozemků [částka]/m2/za žalované období) /viz znalecký posudek - dodatek vypracovaným znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] č. položky [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] na č. l. 188 – 199 spisu/. Do ceny se pak rovněž promítá, že na některých pozemcích stojí stavby jiné osoby, jakož i to, že v rozhodném období byl covid. V daném případě se jedná o trvalý travní porost, který je hodnocen nižší částkou než orná půda. Z nabídek inzerovaných nájmů vycházet obecně lze. Je to však až poslední možnost, neboť se jedná pouze o nabídku a není zjevné, zda za takovou částku budou nemovité věci rovněž pronajaty. Oproti následné realizované smlouvě bývají často nadhodnocené. Při pozdějším výslechu znalec tuto možnost (tj. využití nabídek realitních kanceláří) odmítl. Rovněž by bylo možné vzít do úvahy, pokud by pozemky byly nabízeny k nájmu, tak jaký o ně byl zájem, za jakou částku a za jakých podmínek se nakonec pronajaly. Znalec nakonec zvolil metodu ocenění s přihlédnutím ke skutečnosti, že se nejedná o běžnou zemědělskou půdu, nýbrž s atypickým využitím. Vycházel proto z obdobných pozemků v okolí, které byly prodány, z nichž počítal se 4 % z kupní ceny. V daném případě jsou rozhodující nezastavěné části, a proto u zastavěných i nezastavěných pozemků vycházel ze 4 %, tj. z horní hranice v případě nezastavěných pozemků. Nachází se totiž v blízkosti zastavěné části obce /viz výslech znalce na č. l. 163 – 164 a na č. l. 218 – 220 spisu/.

5. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že pracuje jako stájník, původně od prosince roku 2019 u žalovaného a pana [jméno FO], od dubna roku 2022 již pouze u pana [jméno FO]. Na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno]/1 je stáj, kde jsou ustájeni koně zákazníků. Peníze od těchto zákazníků jdou žalovanému. Dále tam jsou ustájeni tři vlastní koně žalovaného a čtyři koně pana [jméno FO]. Nikdo další tam koně ustájené nemá. Výběh na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. st. [Anonymizováno] přiléhající přímo k budově stáje je užíván jako výběh zákazníka žalovaného. Dále se nachází tři výběhy, a to jeden na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/4 a [Anonymizováno]/3 a dva výběhy na pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [hodnota] a na části parc. č. st. [Anonymizováno]. Tyto tři výběhy jsou užívány zákazníky žalovaného. Mezi výběhy na parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] přiléhající k budově stáje a třemi spodními výběhy se nachází cesta a tato cesta vede ven z areálu. Veškeré tyto výběhy byly tímto způsobem a stále jsou užívány pro koně zákazníků po celou dobu, co byl svědek u žalovaného a pana [jméno FO] zaměstnán. Pokud jde o výběh na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] přiléhající ke stáji, pak i tento výběh je využíván zákazníky žalovaného. Výběh na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] přiléhající k jízdárně je užíván zákazníky i přímo žalovaným, resp. výběh používá i pan [jméno FO] pro svoje koně. Své tři koně, které má žalovaný ustájené ve stáji, mají své vlastní výběhy mimo tyto pozemky. Na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] se nachází část jízdárny, tato jízdárna je užívána zákazníky žalovaného. Na pozemku parc. č. st. 257 se nachází část domu, kde bydlí stájníci (svědek zde po celou dobu, co zde pracuje, bydlí). Dohodu měl uzavřenou s panem [jméno FO] a se žalovaným ústní, dnes již s panem [jméno FO] jí má v písemně podobě. Za rok 2021 byli koně po celý rok venku, vyjma cca 50 dní (odhad svědka, evidence se k tomu nevede), kdy kvůli počasí byli ve stáji. Venku jsou od rána od sedmi do večera do sedmi. Tři koně žalovaného se nacházeli a nachází v části budovy, která stojí na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno]/1. V roce 2021 byli dva koně pana [jméno FO] v části budovy stojící na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno]/2 a v současnosti se v této části nachází zbylé dva koně pana [jméno FO], tj. všechny čtyři koně pana [jméno FO]. V průběhu celého roku 2021 chodil žalovaný se svými koňmi přes pozemky, které má žalobkyně v nájmu, tj. přes pozemek par. č. st. [Anonymizováno], což je hlavní vchod. Žalovaný mu nikdy neřekl, jakým způsobem jsou tyto pozemky užívány, kdo k nim má jaké právo, to se dozvěděl až od pana [jméno FO] /viz výslech citovaného svědka na č. l. 68 spisu/.

6. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že předmětný areál se nachází mimo obec. V roce 1995 koupil s žalovaným, který je jeho nevlastním synem, od restituenta část areálu bývalého kravína až na pruh, který měl ve vlastnictví pan [jméno FO], ten to prodat nechtěl. Došlo proto k zaměření jednotlivých pozemků, byl vypracován geometrický plán, podle kterého pozemky, které byly ve vlastnictví pana [jméno FO], oplotili, resp. tyto pozemky vedou i přes budovu, kde to oploceno nebylo. Předmětné pozemky v té době vlastnil pan [jméno FO], který je na konci roku 2020 převedl po úmrtí své manželky na své děti. Tyto pozemky svědek a žalovaný běžně užívali, ačkoli to neměli nijak právně ošetřené. Část pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], která je v rovině s pozemkem parc. č. [Anonymizováno]/3 se ještě využívá jako výběh pro koně. Asi 15 let od roku 1995 tyto pozemky užívali, aniž bych za ně cokoliv platili. Poté cca od roku 2010 za ně platili roční nájem ve výši [částka]. Nebyla na to žádná písemná dohoda, vše bylo ústní. Nájem platil svědek s žalovaným do konce roku 2020 ve stejné výši. S panem [jméno FO] vždy vše osobně řešil svědek. V roce 2020 začaly mezi svědkem a žalovaným neshody. Žalovaný odmítl dál platit [jméno FO]. V té době měl svědek už asi tři roky smlouvu s panem [jméno FO]. [jméno FO] poté informoval svědka, že ho žalovaný kontaktoval v souvislosti s pronájmem pozemku. Svědek panu [jméno FO] vysvětlil, že jsou mezi ním a žalovaným neshody. Jelikož žalobkyně, dcera svědka, chtěla na předmětných pozemcích provozovat kroužky [právnická osoba], rozhodla se, že si předmětné pozemky pronajme ona. S novými vlastníky tak smlouvu sjednala ona, s čímž žalovaný nesouhlasil, zatloukl do vchodu stáje prkna, aby se tam nedalo chodit. V souvislosti s kroužky měla být využívána i stáj. Děti by jezdily na ponících, které svědek vlastní. Tyto kroužky však provozovány nebyly a nejsou kvůli koním, které se ve výbězích nachází. Mezi stájí a jízdárnou jsou dva výběhy a mezi stájí a pozemkem parc. č. st. [Anonymizováno] jsou rovněž dva výběhy. Každé z těchto dvou výběhů jsou po obou stranách rozděleny cestou a veškeré tyto výběhy jsou využívány pro komerční účely. Na části pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] se nachází domek, v němž bydlí pan [jméno FO]. Dříve tam bydlel na základě ústní dohody, kterou měl se svědkem a s žalovaným. Ve stáji se nachází cca 22 koní, což jsou koně zákazníků, kteří tam byli ustájení na základě ústní dohody se mnou a s žalovaným a každý z těchto zákazníků platil nájem za jednoho koně [částka] měsíčně. Poslední rok, tj. rok 2021 už se zákazníky jedná pouze žalovaný a nájem od zákazníků dále vybírá pouze žalovaný, s čímž svědek nesouhlasí. Dále jsou ve stáji ustájení tři koně žalovaného a čtyři koně svědka, z nichž dva jsou poníci. Veškeré pozemky, které má v nájmu žalobkyně, tj. stáj, výběhy i jízdárna jsou používány pouze pro komerční účely těchto klientů. Ve stáji, která stojí na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno]/1, se v roce 2021 nacházeli pouze komerční koně, jiní koně tam ustájeni nebyli. Koně svědka a žalovaného mají vlastní výběh na pozemcích, které má svědek s žalovaným v podílovém spoluvlastnictví. V roce 2021 lze obecně říci, že koně zákazníků byli na pozemcích každý den, nedávají se do výběhu pouze pokud hodně prší a druhý den, kdy je země promáčená, nebo když jsou velké mrazy. Koně jsou ve výběhu po celý den cca od 8 od rána do doby, než začíná padat tma. V létě to může být cca do šesti do večera, v zimě o něco dříve. Pokud jsou ve výbězích koně, nemohou tam být koně nikoho jiného, jednak si to nepřejí sami zákazníci a jednak koně na sebe nejsou zvyklí, byl by s tím problém. Koně vodil do výběhů pan [jméno FO] na pokyn žalovaného, než se rozhádali. Pro zákazníky je zajišťováno krmivo, vykydání hnoje, podestýlka pro koně, výběhy, dovedení do výběhu a zpět. To, že měly být tyto pozemky žalobkyní využívány jako kroužky [právnická osoba], žalovanému oznámili, ale nijak na to nereagoval. Vždy ho vyzývali pouze ústně. V roce 2021 žalovaný používal cesty, které měla v nájmu žalobkyně a přecházel přes ně se svými koňmi /viz výslech citovaného svědka na č. l. 68 – 69 spisu/.

7. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že částka uvedená v nájemní smlouvě sjednané mezi ní a vlastníky předmětných pozemků byla stanovena pronajímatelem a v čase se zvyšuje dle inflace, v současnosti tak již není stejná. Tato cena odpovídá dlouhodobé známosti, spolupráci s jejím otcem a s ohledem na její další pronájem nemovitosti od vlastníků předmětných pozemků. Před sjednáním nájemní smlouvy si podrobnou rešerši o výši nájmů nedělala, pouze se zběžně podívala a ptala se známého, který se v realitách pohybuje. Ten jí to schválil s tím, že cena je spíše nižší. Znala předchozí cenu nájmu, kterou platil její otec s žalovaným. V době, kdy to ona sjednávala, však již byli jiní vlastníci, nadto otec tu částku hradil 20 let, nepřišlo jí proto zvláštní platit víc. Neřešilo se, zda se jedná o pozemky zastavěné nebo nezastavěné. Jedná se o pozemky, které tvoří jeden celek, navazují na sebe, těžko by se oddělovali a majitelé to vždy pronajímali vcelku. Nebylo by efektivní je rozdělovat. V době sjednávání nájemní smlouvy neřešila, zda a případně jak bude užívána stáj /viz účastnický výslech na č. l. 218 spisu/.

8. Na webových stránkách „[Anonymizováno] [Anonymizováno].cz“ je zveřejněna aktuální informace ze dne [datum] s tím, že se očekávají výsledky soudního řízení a podle toho bude rozhodnuto, zda se obnoví činnost tábora a dětských kroužků jako dříve, než jim bylo znemožněno žalovaným činnost vykonávat. Na těchto webových stránkách jsou rovněž zveřejněny termíny táborů v roce 2020 a v roce 2021 /viz výtisk webových stránek [Anonymizováno].cz na č. l. 215-217 spisu/. Žalobkyně v dubnu 2022 zveřejnila inzerát na pronájem předmětných pozemků za [částka] /viz realitní nabídka na č. l. 214 spisu/.

9. Zástupce žalobkyně zaslal dne [právnická osoba]. 2021 do datové schránky zástupce žalovaného ([Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0]) oznámení o převzetí právního zastoupení žalobkyně a výzvu, aby se žalovaný zdržel pohybu na předmětných pozemcích, jakož i všech dalších jednání, která by byla způsobilá žalobkyni v užívání pozemků omezit. Datová zpráva byla doručena dne [datum] /viz oznámení o převzetí zastoupení na č. l. 35 spisu včetně doručenky na č. l. 36 spisu/. Dne [datum] zaslal zástupce žalobkyně do datové schránky zástupce žalovaného výzvu k upuštění od protiprávního jednání a k vydání bezdůvodného obohacení s tím, že předmětné pozemky jsou nadále žalovaným protiprávně užívány, čímž žalobkyni omezuje ve výkonu jejího užívacího práva k předmětným pozemkům. Rovněž byl žalovaný prostřednictvím zástupce upozorněn, že předmětné pozemky budou oploceny. Byl vyzván, aby do [datum] pozemky vyklidil a zdržel se jakéhokoliv pohybu na pozemcích. Konečně, aby do 7 dnů od doručení této výzvy uhradil obvyklé nájemné za užívání pozemků za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Datová zpráva byla doručena dne [datum]. Před zasláním této výzvy neprobíhala mezi žalobkyní a zástupcem žalovaného žádná komunikace týkající se zaplacení předmětného nároku. Žalobkyně věděla, že žalovaný je tímto zástupcem zastoupen v jiných sporech /viz výzva k upuštění od protiprávního jednání, výzva k vydání bezdůvodného obohacení na č. l. 9 spisu včetně doručenky datové zprávy na č. l. 10 spisu a shodných tvrzení účastníků/.

10. Závěr o skutkovém stavu je takový, že předmětné pozemky jsou v katastru nemovitostí zapsány ve vlastnictví [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], kteří je nabyli na základě darovacích smluv z roku [Anonymizováno]. Stavby, které na některých z těchto pozemků stojí, byly v rozhodném období zapsány v katastru nemovitostí ve vlastnictví žalovaného a jeho nevlastního otce pana [jméno FO] (každý s id. podílem ). Dne [datum] podepsala žalobkyně s [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] smlouvu o nájmu pozemku, jejímž předmětem bylo přenechání předmětných pozemků žalobkyni k dočasnému výhradnímu užívání od [datum] na dobu neurčitou a žalobkyně se za ně zavázala platit nájem ve výši [částka]/m2/rok ([částka]/rok). Z pozemku par. č. st. [Anonymizováno] bylo pronajato 700 m2. Do konce roku 2020 byly předmětné pozemky užívány panem [jméno FO] a žalovaným na základě dohody s předchozím vlastníkem. Předmětné pozemky byly takto užívány od roku 1995 a asi od roku 2010 za ně platili nájem v neměnné výši [částka] ročně. V roce 2020 začaly mezi panem [jméno FO] a žalovaným neshody. Pozemky se tak rozhodla pronajmout žalobkyně, aby na pozemcích mohla provozovat kroužky [právnická osoba].

11. Svědeckými výpověďmi však bylo prokázáno, že v období od [datum] do [datum] byly předmětné pozemky (z pozemku par. č. st. [Anonymizováno] užívána část o výměře 592 m2) užívány žalovaným, kroužky [právnická osoba] se zde proto nemohly konat. Předmětné pozemky byly užívány jako výběhy pro koně, stáj, na části pozemku stál dům stájníka, popř. přes některé vedou cesty spojující jednotlivé výběhy a stáje. Předmětné pozemky tvoří jeden funkční celek a předpokládá se jejich využití pro zemědělské účely. Žalovaný předmětné pozemky využíval pro koně svých zákazníků. Výběhy byly takto užívány vždy, když bylo dobré počasí, a to po celý den. Tyto skutečnosti byly prokázány v souladu s tvrzením žalobkyně, ačkoliv žalovaný připouštěl pouze užívání části pozemků, nikoliv všech a nikoliv v takovém denním rozsahu. Svědeckými výpověďmi však byla tvrzení žalovaného vyvrácena. Svědecké výpovědi pak soud považoval za věrohodné a souladné, neboť se vzájemně nijak nerozcházely, naopak byly jednotné a ani v nich soud neshledal žádný logický rozpor. Ostatně takto prokázané skutečnosti se v řadě míst shodovaly i s tvrzením žalovaného, který do koncentrace pouze tvrdil, že je užíval, avšak ne v takovém rozsahu, jak uváděla žalobkyně. Sám žalovaný při prvním jednání uvedl, že koně klientů (žalovaný se stará o 22 koní, jak sám uvedl) se na některých pozemcích pohybovali, a to v závislosti na počasí. Na tomto závěru, jakož ani na věrohodnosti svědků nemůže ničeho snížit, že na webových stránkách byly prezentovány tábory pro rok 2021, neboť pouhá prezentace termínů táborů na webových stránkách neprokazuje, že se zde tábory také skutečně konaly, tj. nerozporuje to prokázanou skutečnost, že se zde nakonec aktivity [právnická osoba] v daném roce nekonaly. Věrohodnost svědků, jakož žalobkyně samotné nesnižuje ani skutečnost, že v roce 2022 nabízela žalobkyně nájem předmětných pozemků. Předně se nejedná o rozhodné období, kterým se soud v daném řízení zabývá a tím je podstatná část roku 2021. Rovněž tato skutečnost sama ničeho nevypovídá o obvyklém nájmu, když žalovaný v řízení rovněž netvrdil, že by za tuto částku byly pozemky žalobkyní také pronajaty. Konečně kdyby žalobkyně pozemky pronajala za účelem, aby mohla žalovanému škodit, pak by je k nájmu nabídla obratem již v roce 2021 a nikoliv více, jak po roce. Žalovaný ostatně ani netvrdil, že by pozemky skutečně pronajaty byly nebo jak tímto jednáním žalobkyně žalovanému skutečně škodila, zvláště pokud žalovaný předmětné pozemky nadále v rozhodném období užíval. Tyto důkazy (tj. výtisk webových stránek a inzerce nájmu věrohodnost žádného z provedených důkazů nesnížila).

12. Obvyklá výše nájmu předmětných pozemků za celé rozhodné období byla znaleckým posudkem stanovena na částku [částka]. Soud při zjištění obvyklé výše nájmu vycházel z dodatku znaleckého posudku, neboť původní obvyklá výše nájmu nebyla stanovena jako cena tržní, nýbrž jako cena zjištěná podle cenového předpisu, z čehož nelze v daném řízení vycházet. Ve věci je rozhodující, za jakou částku by skutečně mohly být předmětné pozemky v daném období pronajaty (s ohledem na tehdejší trh, tj. na nabídku a poptávku). Takto zjištěnou cenu pak soud považuje za správnou, když znalec dostatečně vysvětlil, jaké veškeré aspekty mající na výslednou výši nájmu vliv vzal do úvahy (např. chybějící přístup k předmětným pozemkům z veřejné cesty, charakter pozemků, jak jsou pozemky užívány, poloha pozemků apod.). Rovněž znalec přesvědčivě vysvětlil, jakým způsobem k obvyklé výši nájmu došel a proč použil právě tuto metodu. V daném případě vycházel z kupních smluv, neboť nájemní smlouvy nejsou k dispozici, což je logický argument. Nájemní smlouvy nejsou (oproti kupním smlouvám) nikde evidovány. Pokud znalec při výslechu zmiňoval pachtovní smlouvy, které stát uzavírá se třetí osobou a které jsou zveřejněny, pak z těchto smluv by znalec vyjít nemohl, neboť pachtovní smlouva není totéž jako smlouva nájemní (a proto i výše pachtu a nájmu se bude lišit) a rovněž v daném případě nevystupuje na jedné straně stát (nejednalo by se tak o obdobném vztahy). Znalec dostatečně vysvětlil, proč nevycházel z webových inzercí. Rovněž toto odůvodnění považuje soud za logické. Za správný proto soud považuje i postup znalce, že nakonec použil výpočet odvozený z kupních cen. Z inzerovaných nabídek totiž nelze uzavřít, že za nabízenou cenu byly příslušné pozemky skutečně pronajaty. Je všeobecně známo, že realita je naopak často výrazně odlišná a výsledná výše se často od nabídky liší, a to i v čase, tj. výsledná výše se liší od nabídky, která byla učiněna na počátku oproti pozdější nabídce, kdy nezřídka bývá výše v čase snižována. Přichází-li tak do úvahy jiná metoda (než inzerce), je odůvodnitelné, že znalec této metody využil. Ostatně z rozhodovací praxe je soudu známo, že tato metoda (tj. odvození nájmu od kupní ceny) se pro tyto účely běžně užívá (nikoliv že by se užívala pouze pro ocenění majetku státu). Znalec rovněž dostatečně logicky vysvětlil procento kupní ceny (pozemky tvoří jeden funkční celek, kdy převažující význam představují pozemky nezastavěné, zde nadto pozemky zastavěné, jsou zastavěné budovou ve vlastnictví třetí osoby, je proto logické, že budou ohodnoceny nižším procentem než jiné zastavěné pozemky, rovněž vzal znalec do úvahy polohu předmětných pozemků), ze kterého při určení vycházel, jakož i výběr jednotlivých kupních smluv jako porovnávací vzorek. Soud není oprávněn přezkoumávat správnost odborných závěrů, pouze zda je znalecký posudek přesvědčivý, logický, náležitě odůvodněný, což v daném případě s ohledem na výše uvedené splněno bylo (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1561/2010). K tomu soud dodává, že závěr znalce obsažený v dodatku ani nezpochybňuje skutečnost, že znalec nejprve při svém prvním výslechu uvedl, že tržní cena bude asi nižší než cena zjištěná. Po vypracování dodatku se však toto nepotvrdilo. Byl to pouze předpokládaný odhad znalce před tím, než měl k dispozici veškeré relevantní podklady. Nemůže proto tento odhad znevěrohodnit jeho pozdější závěr, který je dostatečně podložen a odůvodněn. V této souvislosti je třeba rovněž doplnit, že znalecký posudek se nedostal ani do rozporu s provedenými důkazy, zejména s nájemní smlouvou, kterou uzavřela žalobkyně v roce 2021. Obvyklou výši nájmu totiž nelze odvodit z této nájemní smlouvy, neboť v řízení bylo prokázáno, že předmětné pozemky byly dlouhodobě užívány žalovaným a panem [jméno FO] a poté byly pronajaty žalobkyni, tj. dceři pana [jméno FO]. Rovněž zde tak nelze uvažovat, že by výsledný nájem byl určen nabídkou a poptávkou na trhu, když pozemky tímto způsobem nabízeny nebyly. Pozemky naopak pronajala žalobkyně, která má blízký rodinný vztah k vlastníkům staveb, kterými jsou některé pozemky zastavěny, jakož i k vlastníkům okolních pozemků. Nejedná se tak o standardní situaci jako v případě, kdy by pozemky byly volně nabízeny k pronájmu jakékoliv třetí osobě. Za tohoto stavu (tj. za situace, kdy výše nájmu nevyšla z volné nabídky a poptávky na širokém trhu) je pro určení obvyklé výše nájmu nerozhodné, jakou výši si žalobkyně s vlastníky předmětných pozemků v nájemní smlouvě sjednala.

13. Zástupce žalobkyně zaslal dne [právnická osoba]. 2021 do datové schránky zástupce žalovaného oznámení o převzetí právního zastoupení žalobkyně a výzvu žalovanému, aby se žalovaný zdržel pohybu na předmětných pozemcích, jakož i všech dalších jednání, které by byly způsobilé žalobkyni v užívání pozemků omezit. Dne [datum] zaslal zástupce žalobkyně do datové schránky zástupce žalovaného mj. výzvu k upuštění od protiprávního jednání a k vydání bezdůvodného obohacení. Před zasláním této výzvy neprobíhala mezi žalobkyní a zástupcem žalovaného žádná komunikace týkající se zaplacení předmětného nároku. Žalobkyně pouze věděla, že žalovaný je tímto zástupcem zastoupen v jiných sporech.

14. Soud pro nadbytečnost zamítl zbylé účastníky navržené důkazy (tj. zejména protokol ze dne [datum] ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] na č. l. 27 – 31 spisu, fotky předmětných pozemků na č. l. 32 – 34 spisu, výslech žalovaného, výpis z ARES žalobkyně nebo revizní znalecký posudek), neboť veškeré pro věc relevantní skutečnosti již byly v řízení dostatečně prokázány v takovém rozsahu, aby soud mohl o věci rozhodnout. Provádění dalších důkazů by tak pouze neodůvodněně prodlužovalo samotné řízení. Pokud jde o obvyklou výši nájmu, ta byla znaleckým posudkem prokázána, soud nemá důvodu ze závěrů znalce nevycházet, a proto nebylo třeba přistoupit k vypracování revizního znaleckého posudku. Tvrzení žalovaného, že žalobkyně v rozhodném období nepodnikala, nemá pro rozhodnutí ve věci žádný význam, nadto s tímto tvrzením žalovaný přišel až po koncentraci řízení, stejně jako s tvrzením, že žalobkyně v rozhodné době provozovala kroužky a tábory pro děti. Nebylo proto třeba provádět důkaz výpisem z ARES, který nemůže zpochybnit samotnou osobu žalobkyně, která v řízení ani netvrdila, že měla v rozhodném období zapsané podnikatelské oprávnění, zvláště i proto, že takové tvrzení by nemělo pro věc žádný význam. Důkazní břemeno ohledně toho, jak byly pozemky v rozhodné době užívány, tížilo žalobkyni, která toto důkazní břemeno svědeckými výpověďmi unesla. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil okolnosti, za kterých byla sjednávána nájemní smlouva, nikoliv užívání předmětných pozemků v rozhodném období, když tyto skutečnost již byly prokázány jinými důkazy (žalobkyně se pak od takto prokázaných skutečností neodchýlila). Žalovaný tak může pouze tvrdit skutečnosti, které svědka znevěrohodní a k těmto skutečnostem označit důkazy. To však žalovaný nečinil. Svůj účastnický výslech žalovaný navrhoval k tomu, aby bylo prokázáno, že pozemky byly užívány jiným způsobem, než jak již bylo v řízení prokázáno. Nebylo proto důvodu k takovému důkazu přistupovat, neboť nemá prokázat žádné tvrzení směřující ke znevěrohodnění jakéhokoliv provedeného důkazu (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 28 Cdo 6042/2017). Účastnický výslech je nadto pouze důkazem podpůrným, nelze-li rozhodné skutečnosti prokázat jinak. V daném případě však rozhodné skutečnosti (užívání pozemků) byly prokázány výslechy svědků, které má soud za věrohodné. Pro účastnický výslech žalovaného k užívání pozemků tak nebyl dán zákonný důvod.

15. Dle § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

16. Dle § 1115 odst. 1 o. z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

17. Dle § 1127 o. z. z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

18. Dle § 1872 odst. 1 o. z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

19. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Dle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

23. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Dle § 2999 odst. 1 věta prvá o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

25. Soud shledal, že je nárok částečně důvodný. Předně se soud zabýval otázkou, jak věc právně kvalifikovat. Při prvním jednání soud účastníky poučil, že je na místě věc právně kvalifikovat podle § 2211 o. z. a tedy na nárok pohlížet jako na škodovou pohledávku. V průběhu řízení však tento svůj závěr korigoval, na což účastníky v průběhu řízení upozornil (výslovně v protokolu ze dne [datum]). Soud totiž uzavřel, že je na žalobkyni, zda se domáhá škodové pohledávky nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení, když v daném případě teoreticky takové nároky mohou stát vedle sebe z různých právních důvodů (judikatorní příklad, kdy vedle sebe mohou stát oba takové nároky srov. např. v rozsudku ze dne 26. 10. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2954/2016). Požaduje-li žalobkyně v řízení nárok z bezdůvodného obohacení, nelze jí soudem vnutit úvahu o případném jiném právním nároku. Soud k tomu dodává, že je přesvědčen, že změnou právního názoru soudu nemohl být poškozen žalovaný, který v reakci na upozornění v protokole žádal o poskytnutí dodatečné lhůty k vyjádření, k čemuž soud neshledal důvod. Žalobkyně věc žalovala jako nárok z bezdůvodného obohacení. K takovému nároku se ostatně žalovaný i vyjádřil ve svém písemném podání a v přednesu žaloby. Poté, co byl soudem avizován názor, že věc má být posuzována jako pohledávka vyplývající z nároku na náhradu škody, žalovaný svou obranu jakkoliv nezměnil. Po celou dobu řízení svou obranu stavěl na skutečnosti, že pozemky v míře tvrzené žalobkyní neužíval. Změna právního názoru soudu byla účastníkům patrná již ve chvíli, kdy byl ve věci zadán k vypracování znalecký posudek k určení obvyklé výše nájmu, který by byl nadbytečný, pokud by byl nárok posuzován jako pohledávka z náhrady škody, což bylo účastníkům rovněž avizováno. Soud je proto přesvědčen, že změna právního názoru v průběhu řízení (avizovaná účastníkům), nemohla způsobit překvapivost rozhodnutí, ani porušit jakékoliv procesní právo kteréhokoliv z účastníků.

26. Věc tak byla posuzována jako nárok z bezdůvodného obohacení. Předně se proto soud zabýval otázkou, zda je žalobkyně k požadování takového nároku aktivně věcně legitimovaná. Žalobkyně uzavřela ve smyslu § 2201 o. z. s vlastníky předmětných pozemků nájemní smlouvu dne [datum], dle které byla v rozhodném období od [datum] do [datum] oprávněna výhradně užívat pozemky, z nichž je nárok v tomto řízení požadován. V řízení však bylo prokázáno, že pozemky v rozhodném období užíval žalovaný, aniž by měl jakýkoliv právní důvod, pro který je užívat může. V tomto směru je nerozhodné, že ve výbězích byli koně zákazníků žalovaného, nýbrž přímo koně žalovaného, neboť to byl žalovaný, kdo se tam takto o koně zákazníků za úplatu staral, tj. provozoval svou podnikatelskou činnost na pozemcích, které nebyl oprávněn užívat. Aktivně legitimovaným subjektem je pak ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno, tj. v daném případě na úkor žalobkyně. Tento závěr byl učiněn již v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2020, sp. zn. 26 Cdo 837/2019-II, od něhož nemá důvodu se zdejší soud odchýlit, v němž byl přijat závěr, že užíval-li někdo bez právního důvodu věc, k níž svědčí právo nájmu jinému, získal jejím užívání majetkový prospěch, a to na úkor nájemce věci, místo něhož věc užíval, a nikoliv na úkor vlastníka věci, který dal nájemci věc do nájmu a nebyl osobou oprávněnou věcí disponovat, tedy ani věc užívat. Aktivně věcně legitimovaná v řízení je tak žalobkyně, která jako jediná měla právo pozemky užívat s ohledem na její výhradní užívací právo plynoucí z uzavřené nájemní smlouvy. Je tak zcela bez významu, zda žalobkyně podnikala, případně v jakém oboru, pro požadování takového nároku (aktivní věcná legitimace vyplývá již z uzavřené nájemní smlouvy).

27. Pokud jde o pasivní věcnou legitimaci, bylo v řízení prokázáno, že žalovaný veškeré pozemky, z nichž je nárok požadován, užíval pro své podnikatelské aktivity (což ostatně částečně i sám v řízení připustil). Pokud jde o pozemky zastavěné, tj. konkrétně pozemky parc. č. st. 215/1 (na pozemku stojí stáj), parc. č. st. 252 (na pozemku stojí kousek jízdárny) a parc. č. st. 257 (na pozemku stojí část domu, v němž bydlí stájník), byly veškeré tyto stavby ve smyslu § 1115 odst. 1 a násl. o. z. v rozhodném období ve spoluvlastnictví žalovaného a pana [jméno FO] (z pozemků parc. č. st. 260 a 261 již byly stavby odstraněny). V případě vlastníka stavby, která stojí na cizím pozemku, dochází k bezdůvodnému obohacení již tou samotnou skutečností, že stavba na daném pozemku stojí, tj. již ze samotného titulu vlastnického práva, které zakládá oprávnění vlastníka stavbu na cizím pozemku užívat (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2018, sp. zn. 28 Cdo 138/2018). Je pak bez významu, jak konkrétně jsou dané stavby užívány, neboť to je již na vůli vlastníka stavby, jak ji bude užívat (tj. zda sám či ji poskytne do užívání třetí osobě, a to zadarmo či za úplatu). V případě takto objektivně zastavěných pozemků se bezdůvodně obohacují vlastníci staveb, tj. žalovaný a pan [jméno FO], kteří jsou dle § 1127 o. z. povinni plnit společně a nerozdílně. Žalobkyně je tak oprávněna v souladu s § 1872 odst. 1 o. z. plnění požadovat pouze po žalovaném coby solidárním dlužníkovi. Stále se pak vlastníci stavby obohacují na úkor žalobkyně, tj. nájemkyně, která má plné užívací právo, které ve svém důsledku lze realizovat v případě těchto zastavěných pozemků pouze požadováním takové úhrady od vlastníků staveb stojících na těchto pozemcích (ať již ze smluvního ujednání nebo z bezdůvodného obohacení).

28. Pokud jde o veškeré stavbou nezastavěné pozemky, tj. pozemky parc. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno], parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. st. [Anonymizováno] a severní část parc. č. st. [Anonymizováno] o výměře 592 m2, pak bylo v řízení prokázáno, že žalovaný tyto pozemky užíval v souvislosti s péčí o koně zákazníků. Na pozemcích se totiž nachází výběhy pro koně, popř. cesty, které tyto výběhy a stavby spojují. Nárok byl i v případě těchto pozemků přiznán za celé žalované období, neboť bylo prokázáno, že žalovaný veškeré tyto pozemky užíval vždy, když to bylo s ohledem na počasí možné. Jelikož se jedná o výběhy pro koně, nebylo možné je žalobkyní užívat v době, kdy je nevyužíval žalovaný, a to ze stejných důvodů (tj. typicky pro nepřízeň počasí). V řízení tak bylo prokázáno, že žalovaný tyto pozemky užíval konstantně s jedním účelem. Nebylo tak třeba již v řízení dále konkrétně zjišťovat, jak který konkrétní den a po jakou dobu se tito koně zákazníků žalovaného po pozemcích pohybovali. Tímto svým kontinuálním chováním, které nezměnil ani přes upozornění žalobkyně, že má pozemky pronajaty, žalobkyni fakticky znemožnil pronajaté pozemky užívat. Je pak nerozhodné, zda pozemky byly užívány i další osobou, např. panem [jméno FO], neboť v případě, že by tak činil bez souhlasu žalobkyně (což nelze zcela předpokládat s ohledem blízký rodinný vztah, ale pro věc to není významné), pak by tento nárok mohla požadovat po každém, kdo se na její úkor takto bezdůvodně obohatil. Je na žalobkyni, po kom takový nárok bude požadovat a po kom nikoliv. Rozhodné tak je zjištění, že žalovaný pozemky bez souhlasu žalobkyně v rozhodném období užíval způsobem, který znemožňoval, popř. komplikoval jejich poklidné užívání žalobkyní, která jediná k jejich užívání byla oprávněna.

29. Jelikož se žalovaný ve smyslu § 2991 a násl. o. z. na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, je povinen toto obohacení vydat. V daném případě však není možné vydání předmětu bezdůvodného obohacení, a proto je žalovaný povinen dle § 2999 odst. 1 o. z. vydat peněžitou náhradu. Výše peněžité náhrady musí vycházet z finančního ocenění prospěchu, který vznikl obohacené osobě, jež takto realizovala uživatelská oprávnění k cizí věci, aniž by za to platila úhradu a aniž by se tedy její majetkový stav zmenšil o prostředky vynaložené v souvislosti s právním vztahem, který zakládá právo věc užívat, kdy majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci, zpravidla právě formou nájmu, jíž by byl nájemce povinen plnit podle platné nájemní smlouvy a kdy se proto výše náhrady poměřuje právě s hladinou obvyklého nájemného (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2020, sp. zn. 28 Cdo 3341/2019). V daném případě tak byla peněžitá náhrada určena částkou [částka] odpovídající obvyklé výši nájmu za předmětné pozemky v rozhodném období. Tento nárok byl proto žalobkyni přiznán. V řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně nájemní smlouvu uzavřela a žalobu podala proto, aby zjevně zneužila nějakého svého práva ve smyslu § 8 o. z. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně nájemní smlouvu uzavřela s tím, aby mohla na předmětných pozemcích provozovat kroužky [právnická osoba], čemuž odpovídalo i sdělení na webových stránkách. Tato činnost jí však byla znemožněna ze strany žalovaného. Naopak žalovaný užívá nemovité věci, které není oprávněn užívat, čímž se na úkor jiné bezdůvodně obohacuje. Takovému jednání soud nemůže poskytnout právní ochranu.

30. Splatnost nároku z bezdůvodného obohacení se dle § 1958 odst. 2 o. z. odvíjí od uplynutí lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě žalobkyně k plnění. Žalobkyně v řízení tvrdila, že vyzvala žalovaného k plnění písemnou výzvou ze dne [datum], kterou však doručila zástupci žalovaného do jeho datové schránky, nikoliv žalovanému. Účastníci v řízení ve shodě uvedli, že před tímto jednáním žalobkyně v této věci se zástupcem žalovaného nekomunikovala. O zástupu žalovaného tak pouze věděla od svého otce. Ve sporech s panem [jméno FO] byl žalovaný tímto advokátem zastoupen. Je tak zjevné, že žalovaný v době doručení výzvy nebyl tímto zástupcem ještě zastoupen v dané věci. Nadto by se muselo jednat o hmotněprávní, nikoliv procesní zmocnění. Je tak bez významu, zda žalovaný byl v jiných sporech procesně zastoupen tímto advokátem, podstatné je, zda pro nárok projednávaný v této věci bylo advokátovi žalovaným uděleno hmotněprávní zmocnění, což zjevně (s ohledem na skutečnost, že spolu do té doby v této věci nekomunikovali) nebylo. Rovněž plná moc založená v tomto řízení zástupci žalovaného je datována až ze dne [datum], tj. až po podání žaloby v souvislosti s vyjádřením ve věci. S doručením takové výzvy proto nemohou být spojeny žádné hmotněprávní účinky (k tomu srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2021, sp. zn. 33 Cdo 3267/2020). Jelikož žalovanému tato výzva ve smyslu § 570 odst. 1 o. z. nedošla, byl žalovaný poprvé o úhradu vyzván až doručením žaloby ze strany soudy dne [datum]. Při zohlednění přiměřené lhůty k prodlení se pohledávka stala splatnou dne [datum], ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení. K uvedenému soud dodává, že nebylo na místě poskytovat žalobkyni poučení podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně v tomto směru rozhodné skutečnosti tvrdila, tj. že žalovaného vyzvala, kdy a jakým způsobem. Poučení je na místě poskytnout pouze, pokud tvrzení chybí. Žalobkyně tak má nárok na úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný ani přes zahájené soudní řízení dodnes ničeho na svůj dluh neuhradil. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. /výrok I. tohoto rozsudku/.

31. Ve zbylém soud návrh žalobkyně zamítl, neboť v řízení byla prokázána peněžitá náhrada v nižší výši, než žalobkyně v řízení požadovala, jakož i nebylo prokázáno dojití výzvy, od kterého žalobkyně odvozovala nárok na úrok z prodlení /výrok II. tohoto rozsudku/.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla co do základu nároku úspěšná, konkrétní výše plnění však závisela na znaleckém posudku, a co do úroku z prodlení byla neúspěšná pouze v nepatrné výši, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Z toho jednak soudní poplatek ve výši [částka], odměna za zastupování advokátem v celkové výši [částka] za 13 úkonů právní služby po [částka]/úkon (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, porada s žalobcem přesahující jednu hodinu dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny – za dva úkony, porada s klientkou přesahující hodinu dne [datum], účast na jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny – za dva úkony, účast na jednání dne [datum] nepřesahující dvě hodiny – jeden úkon a účast na jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny – za dva úkony) podle § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7 bodu 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), c), d) a g), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), a za 3 úkony právní služby po [částka]/úkon (vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], odvolání proti přiznanému znalečnému a vyjádření k dodatku ke znaleckému posudku ze dne [datum]) podle § 11 odst. 2 písm. c) a odst. 3 a. t. Soud k tomu dodává, že přiznal náhradu za vyjádření ke znaleckému posudku i k jeho dodatku, neboť je soud považoval za účelné, avšak pouze ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny, neboť se svou povahou a účelem blíží úkonům vyjmenovaným v § 11 odst. 2 a. t., tj. jedná se o procesní vyjádření k jednotlivým důkazům, tj. nejedná se o vyjádření ve věci samé. Soud naopak nepřiznal náhradu za vyjádření ze dne [datum], které byť bylo činěno k výzvě soudu, se týkalo skutečností, které již měly být součástí samotné žaloby, a proto jej nelze považovat za účelné z hlediska nároku na náhradu nákladů řízení. Rovněž nebyla přiznána náhrada za podání, v němž žalobkyně vyčíslila své náklady a sdělila, že nemá procesních námitek proti vyúčtovanému znalečnému znalcem, když toto podání nelze svým významem podřadit ani pod úkony uvedené v § 11 odst. 2 a. t. Dále soud žalobkyni přiznal paušální částku náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 16 úkonů právní služby po [částka] podle § 13 odst. 1 a 4 a. t. a 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši [částka], která patří k nákladům řízení podle § 137 odst. odst. 2, 3 o. s. ř. za použití § 14a a. t., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Do nákladů žalobkyně konečně patří i zaplacená záloha ve výši [částka] na znalecký posudek. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. /výrok III. tohoto rozsudku/.

33. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl soud v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl povinen k plné náhradě nákladů řízení, a proto je i povinen k plné náhradě nákladů státu, které vzniknou v souvislosti s vyplaceným znalečným. Žalobkyně uhradila zálohu ve výši [částka], z níž již bylo vyplaceno znalečné ve výši [částka]. Znalec však má s účastí na jednáních a vypracování dodatku znaleckého posudku nárok na doplatek znalečného, jehož celou výši již nebude možné pokrýt ze zbylé zálohy (znalečné vyúčtováno ve výši [částka]). Takto vzniklé náklady proto bude povinen státu uhradit žalovaný (v části, která nebude kryta vyplacenou zálohou). Jelikož dosud státu tyto náklady nevznikly, byla splatnost takového nároku stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. od právní moci samostatného usnesení, kterým bude konkrétní výše náhrady nákladů státu ve smyslu § 155 odst. 1 o. s. ř. určena /výrok IV. tohoto rozsudku/.

Poučení