18 C 413/2013- 461

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5, pracoviště [obec a číslo], nám. [příjmení] 5, [PSČ], CZ, rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Mouchou jako samosoudcem ve věci žalobce [údaje o účastníkovi] [údaje o zástupci] proti žalovanému [údaje o účastníkovi] [údaje o zástupci], o zřízení věcného břemene, takto:

Výrok

I. Z řizu je se věcné břemeno zatěžující pozemek parc. [číslo] katastrální území Třebonice, [územní celek] spočívající v povinnosti strpět právo každého vlastníka budovy č. evidenční 110 umístěné na pozemcích parc. [číslo] vše v katastrálním území Třebonice, obci [okres], nebo jakékoliv části budovy, číslo evidenční [anonymizováno] nebo jakékoliv její části na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], obci [okres] za měsíční úplatu ve výši 5.841 Kč a to v době trvání do 31.12.2020.

II. Z řizu je se věcné břemeno zatěžující pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], obci [okres] spočívající v povinnosti strpět právo každého vlastníka budovy číslo evidenční 110 umístěné na pozemcích parc. [číslo] vše v katastrálním území Třebonice, obci [okres], vstupu chůze, vjezdu a jízdy silničních motorových i nemotorových vozidel na pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obci [okres] pro účely zásobování, údržby a provozu budovy číslo evidenční [anonymizováno] umístěné na pozemcích parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], obci [okres], nebo jakékoliv části této budovy za měsíční úplatu ve výši 18.891 Kč to do trvání do 31.12.2020.

III. Vzájemný návrh žalovaného, aby byla odstraněna část stavby číslo evidenční [anonymizováno] – skladový areál [anonymizováno] – skladová hala B umístěné na pozemcích parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha a to části B2 umístěné na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce] a aby bylo uloženo žalobci tento pozemek uvést do původního stavu v přiměřené lhůtě, která bude určena soudem, se zamítá.

IV. O nákladech státu bude rozhodnuto samostatným usnesením.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou podanou k soudu domáhal zřízení věcného břemene specifikovaného ve výroku I. a ve výroku II. rozsudku, a to v případě věcného břemene specifikovaného ve výroku I. za úplatu ve výši 5.841 Kč měsíčně a v případě věcného břemene specifikovaného ve výroku II. za úplatu ve výši 9.569 Kč měsíčně a to v rozsahu dle geometrického plánu vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobu odůvodnil zejména tím, že žalovaný je v katastru nemovitostí evidován jako výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] oba v k.ú. [část obce], obec Praha, zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví]. Vklad vlastnického práva žalovaného k pozemkům byl v katastru nemovitostí proveden dne 12.11.2013 s právními účinky ke dni 1.11.2013 v řízení vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha pod č.j. V-52654/2013 na základě kupní smlouvy č.j. UZSVM/ A/48601 2010 uzavřené dne 3.2.2011 mezi žalovaným jako kupujícím a Českou republikou. Žalobce je mimo jiné evidován v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník budovy č. ev. [anonymizováno] umístěné na pozemcích parc. [číslo] všechny v k.ú. [část obce], obci [okres], zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha na listu vlastnictví [číslo] která se nachází uvnitř areálu [anonymizováno] – sklad distribuce ovoce a zeleniny umístěného na pozemcích parc. [číslo] [číslo] na pozemcích parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] všechny v k.ú. [část obce], obci [okres] a na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obci [okres] a je nedílnou součástí Areálu [anonymizováno]. Žalobce jako nájemce uzavřel dne 13.2.2006 s ÚZSVM jako pronajímatelem smlouvu o nájmu pozemků [číslo] na dobu určitou do dne prodeje pozemků, nejdéle na dobu 5 let, a to za nájemné ve výši 20.000 Kč měsíčně. Ke dni uzavření kupní smlouvy žalovaným byla nájemní smlouva stále v účinnosti, přičemž tato skutečnost byla deklarována rovněž v čl. IV. kupní smlouvy. Žalobce i po skončení nájmu užíval pozemky v rozsahu dle nájemní smlouvy, neboť ÚZSVM jako tehdejší vlastník netrval na jejich vyklizení. Vzhledem k tomu, že v nájemní smlouvě nebyla vyloučena možnost obnovy nájmu, došlo k obnovení nájemní smlouvy o další 1 rok, tj. do 13.2.2012. Pozemky jsou od 70. let využívány pro průmyslovou výrobu a tvoří spolu s dalšími pozemky v Areálu [anonymizováno] ucelený industriální komplex s jednotným způsobem využití. Žalobce většinu pozemků tvořících areál EFES nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 21.12.2004 od tehdejšího vlastníka areálu [anonymizováno], [právnická osoba] [anonymizováno], která pozemky dlouhodobě užívala ke skladování stavebního materiálu. Pozemky jsou tak již po dlouhou dobu neoddělitelnou součástí Areálu [anonymizováno] a nejsou samy o sobě vhodné pro samostatně hospodářsky účelné využití. Žalobce se tak mohl domnívat, že jako výlučný uživatel pozemků a vlastník ploch a staveb v Areálu [anonymizováno] bude v plánovaném výběrovém řízení ohledně předmětných pozemků, které následovalo po výběrovém řízení 1 i zmařeném výběrovém řízení 2, jediným zájemcem o koupi pozemků. Po zmařeném výběrovém řízení 2, bylo dne 28.7.2010 vyhlášeno nové výběrové řízení č. AMU/014/2010 na prodej pozemků za minimální kupní cenu 4.423.700 Kč, když kupní cena byla stanovena na základě znaleckého posudku ze dne 31.5.2010. Do tohoto výběrového řízení se nepřihlásil žalobce, ani nikdo jiný, neboť kupní cena byla stanovena zřejmě vyšší než bylo v daném místě a čase obvyklé, jak vyplynulo ze znaleckého posudku z 16.12.2013. Dne 10.11.2010 vyhlásil ÚZSVM další kolo výběrového řízení na prodej pozemků za minimální cenu 3.097.590 Kč, jehož se zúčastnili čtyři zájemci - žalobce, žalovaný, pan [jméno] [příjmení] a [anonymizováno]. Žalobce doručil ÚZSVM svoji nabídku koupě pozemků za kupní cenu 3.150.000 Kč poslední den lhůty pro předkládání nabídek a teprve po doručení nabídky žalobce doručil ÚZSVM nabídku žalovaný za kupní cenu 3.209.000 Kč. Jediným kritériem ve výběrovém řízení byla cena, a tedy vítězem byl žalovaný. To, že jsou předmětné pozemky zastavěny a jsou součástí Areálu [anonymizováno], bylo žalovanému známo již při účasti ve výběrovém řízení, přičemž žalovaný již dopisem ze dne 7.1.2011 žalobci navrhl odkoupení pozemků za kupní cenu 9.500.000 Kč nebo uzavření nájemní smlouvy za nájemné čtyřnásobně převyšující nájemné dle nájemní smlouvy, anebo při nevyužití těchto variant vyklizení pozemků ihned po převodu pozemků na žalovaného. Odmítavě se žalovaný vyjádřil i k nabídce žalobce ke smírnému řešení situace směnou pozemků za pozemek parc. [číslo] [číslo] oba v k.ú. [část obce], které bezprostředně sousedí s předmětnými pozemky a mají neomezený přístup a připojení na veřejně přístupnou komunikaci a odpovídají 1,5 násobku předmětných pozemků. Následně došlo k několika marným pokusům žalobce o jednání o nižší ceně nebo nižším nájemném. Namísto toho doručil žalovaný žalobci 9.12.2013 předžalobní upomínku, v níž vyzývá žalobce k úhradě úplaty za užívání pozemků ve výši 2.758,44 Kč denně, tj. 85.000 Kč měsíčně. Ze všech okolností je zřejmé, že jednání žalovaného vykazuje prvky spekulace a snahy o bezdůvodně nepřiměřené obohacení na úkor žalobce, v důsledku čehož dochází k výkonu vlastnického práva žalovaného k pozemkům se záměrem způsobit kolizi s vlastnickým právem žalobce k budově a k ostatním součástem Areálu [anonymizováno] umístěným na pozemcích a postavit žalobce do krajní pozice bez možnosti výběru alternativního řešení a jednání žalovaného je tak v rozporu s dobrými mravy. Na pozemku parc. [číslo] je umístěna zpevněná a skladovací plocha a na pozemku parc. [číslo] stojí část budovy, přičemž pozemky jsou obklopeny pozemky ve vlastnictví žalobce a nejsou napojeny na veřejně přístupnou komunikaci a pozemky lze využít pouze ve spojení s provozem Areálu [anonymizováno] a k jakémukoliv dalšímu využití, např. zemědělské nebo živočišné produkci nebo bydlení to není možné. Odstranění staveb nacházejících se na pozemcích by bylo zcela neúčelné. S ohledem na nemravné jednání žalovaného a skutečnost, že žalovaný kupoval pozemky jako zastavěné nemovitostí ve vlastnictví žalobce, jsou dány důvody zvláštního zřetele, proč by soud neměl nařizovat odstranění stavby či přikázání stavby do vlastnictví žalovaného, ale přistoupit ke zřízení věcného břemene. Budova na předmětných pozemcích vznikla přestavbou a rozšířením původních staveb, přičemž stavba budovy byla v průběhu roku 2005 provedena bez soukromoprávního titulu k jejímu umístění na předmětných pozemcích, neboť se žalobce mylně na základě zavádějících informací získaných při koupi areálu domníval, že takový titulu existuje. Teprve v rámci řízení o odstranění budovy spojeného s řízením o žádosti o dodatečné povolení stavby bylo dne 25.10.2005 ze strany žalobce zažádáno u ÚZSVM o uzavření nájemní smlouvy, která byla dne 13.2.2006 uzavřena a následně 21.3.2006 bylo vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby a souhlas s užíváním budovy do 31.12.2009. V současné době je povoleno užívání části budovy – objektu A, B1 do 31.12.2020. V době provedení místního šetření dne 4.11.2005 byla budova již téměř dokončena a tedy stavba budovy byla provedena neoprávněně a tedy by měl být vztah mezi žalobce a žalovaným vypořádán ve smyslu § 135c zákona č. 40/1964 Sb. Žalobce jako výlučný a oprávněný vlastník budovy a ostatních součástí staveb v Areálu [anonymizováno] řádně nabyl soukromoprávní užívací titul k pozemkům, které tvoří spolu s dalšími pozemky vlastněnými a užívanými žalobcem komplex Areálu [anonymizováno] a tedy budovu ani přilehlé součásti a stavby na předmětných pozemcích nelze považovat za stavby neoprávněné. Jednáním žalovaného založeným na jeho spekulativním a nemravném chování byl žalobce o tento soukromoprávní titul připraven, žalovaný navíc odmítl návrhy na smírné vyřešení sporu a žalobce tak žádá o rozumné uspořádání poměrů mezi stranami zřízením věcného břemene za v daném místě a čase obvyklou úplatu. Dále, že nárok vymezený petitem žaloby nevyplývá ze stejných skutkových tvrzení uvedených v žalobě na vyklizení, a tedy nelze hovořit o totožnosti věci a tím ani o existenci věci překážky rozhodnuté. Dne 2.2.2012 ÚZSVM podal žalobu na vyklizení, ale nikoliv na odstranění budovy a docílil tím pouze zamezení užívání předmětu nájmu v rozsahu vyklizení movitých věcí z pozemků. Požadavek odstranění budovy byl vznesen až dne 18.3.2014 ve vyjádření jako protinávrh. Přípisem ze dne 5.6.2014 žalobce doplnil petit žaloby o eventuální návrh spočívající v přikázání předmětných pozemků soudem žalobci do vlastnictví za náhradu 3.985.000 Kč. Dále žalobce žalobu odůvodnil tím, že otázka veřejnoprávního povolení stavby je naprosto irelevantní a má v tomto řízení místo pouze potud, pokud soud v rámci svého uvážení podle § 135c obč. z. č. 40/1964 Sb. hodnotí, zda může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak. Budova jako stavba dočasná není časově omezena z důvodu vůle žalobce nebo vůle vlastníků přilehlých pozemků, ale pouze kvůli aktuálnímu znění územního plánu hl. m. Prahy. Ze stejného důvodu byla i nájemní smlouva uzavřena na dobu určitou. V návaznosti na to je žalobce pravidelně nucen veřejnoprávní titul k užívání budovy prodlužovat a z tohoto důvodu byla i doba trvání věcného břemene žalobcem stanovena tak, že vychází z doby, na kterou byl vydán Stavebním úřadem na základě jeho oznámení souhlas se změnou v užívání stavby. Dále, že pozemky nedisponují samostatnou hospodářskou využitelností, a to ani tak, že by byly pro jinou třetí osobu vhodné k jakékoliv činnosti, a to ani v případě, kdyby nebyly zastavěny stavbami a plochami žalobkyně a navíc pozemky byly pro stát nepotřebné a jejich jediné smysluplné a hospodárné využití bylo a je v rámci provozu areálu patřícího od roku 2004 [anonymizováno], který do areálu investoval téměř sto milionů Kč a zaměstnává cca 200 lidí. K protinávrhu žalovaného na odstranění budovy žalobce navrhl jeho zamítnutí s tím, že při odstranění stavby je třeba posuzovat účelnost takového odstranění, neboť žalobce užívá pozemky za účelem provozu Areálu [anonymizováno] a odstraněním budovy by žalobci vznikly nejen náklady spojené s jejím odstraněním, ale i hmotná ztráta vyplývající z hodnoty budovy a došlo by i k narušení celého provozu areálu [anonymizováno], v němž část budovy B2 tvoří funkční celek a rovněž by došlo k negativnímu vlivu na hospodářský výsledek žalobce. Naopak ponecháním budovy a zřízením věcného břemene ve prospěch žalobce, by žalovanému plynul pravidelný příjem v podobě úplaty, což v daném případě představuje pro žalovaného nejvýhodnější a jediné možné hospodářské využití předmětných pozemků. Dále, že odstranění části stavby zasahující do vlastnického práva žalovaného není účelné, neboť část budovy nacházející se na pozemku parc. [číslo] nelze odstranit, aniž by tím nebyla narušena statika a celková konstrukce budovy. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a současně se vzájemným návrhem domáhal na žalobci, aby vlastním nákladem odstranil část budovy č. ev. 110 umístěné na pozemcích parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], obci [okres], a to konkrétně funkční část B2, nacházející se na pozemku parc. [číslo] předmětný pozemek parc. [číslo] uvedl do předešlého stavu. Svůj návrh odůvodnil zejména tím, že žaloba žalobce je zcela nedůvodná, neboť i původní vlastník, Česká republika, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podal proti žalobci žalobu na vyklizení předmětných nemovitostí, o níž bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 11.10.2012, č.j. 21 C 25/2012-79, jímž byla žalobci uložena povinnost předmětné nemovitosti vyklidit a vyklizené je předat. Rozsudek byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze a dovolání žalobce bylo odmítnuto a tedy ani původní vlastník neměl zájem na prodloužení nájemní smlouvy. Dále uvedl, že tato pravomocná rozhodnutí vytvářejí překážku pro toto řízení, neboť případné vyhovění žalobnímu návrhu žalobce, by zcela popřelo již vydaná a pravomocná rozhodnutí. Žalobce se navíc domáhá omezení vlastnického práva na dobu určitou a již nikterak nespecifikuje z jakého důvodu. K tomu dále žalovaný uvedl, že pokud by soud rozhodoval o zřízení věcného břemene na dobu určitou, bylo by to v rozporu s judikaturou a došlo by k zásahu do vlastnického práva žalovaného dle čl. 11 Listiny základních práv a svobod, neboť právo odpovídající věcnému břemeni má trvalý nebo dlouhodobý charakter. Žalobce nebyl v dobré víře, že může natrvalo na předmětném pozemku zřídit stavbu, když užívání pozemku a stavby bylo časově omezené. Žalobce provedl v budově [adresa] stavební úpravy, na jejichž základě došlo k oddělení části budovy na část B1 stojící na pozemcích žalobce a na část B2 stojící na předmětném pozemku žalovaného a je tak na místě rozhodnout o odstranění stavby stojící na pozemku žalovaného. V části, kde se žalobce domáhá práva cesty přes pozemek parc. [číslo] žalobní návrh neodpovídá platnému zákonu č. 89/2012 Sb. a navíc přístup k předmětné nemovitosti lze zajistit jinak, tj. přes pozemky žalobce. Dále, že nesouhlasí ani s navrhovaným rozsahem, ani úhradou, která je navrhovaná žalobcem, když tato úhrada je zcela nedostačující. Dále, že platnost kupní smlouvy byla již soudně řešena v řízení, v němž se žalobce domáhal z důvodu netransparentnosti výběrového řízení vyslovení neplatnosti kupní smlouvy, přičemž soud rozhodl tak, že žalobu zamítl a odvolacím soudem byl tento rozsudek potvrzen. Dále, že v části nezasahující na pozemek žalovaného jde o stavbu dočasnou a v části zasahující na pozemek žalovaného (hala B2) tato část stavby nemá prodlouženou dobu jejího užívání a proto stavební úřad nyní vede řízení o jejím odstranění, tedy neexistuje právní titul pro její trvání a je třeba ji odstranit. Dne 10.2.2014 stavební úřad zahájil řízení o odstranění části stavby – haly B2. V dané věci je navíc s přihlédnutím k soudní praxi jednoznačné, že se nejedná o dvě samostatná vlastnická práva postavená sobě naroveň, neboť jedno vychází z druhého, když na základě vlastnického práva majitele pozemku byl uzavřen smluvní právní vztah, který umožnil vznik dočasné stavby a toto právo stavby je tím pádem limitováno právě výše uvedeným smluvním vztahem a končí zároveň s ním. Není tedy možné připustit jakákoliv práva majitele stavby vůči předmětnému pozemku jen z toho důvodu, že zde vybudoval stavbu, neboť po uplynutí doby nemá jinou možnost, než tuto stavbu odstranit. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. l o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.), pokud žalovaný navrhoval doplnění dokazování výslechem znalce, který vypracoval znalecký posudek pro žalovaného, soud jej pro nadbytečnost zamítl, ani jedna z procesních stran další důkazní návrhy neměla, potřeba důkazů najevo nevyšla, proto soud vycházel při zjištění skutkového stavu z důkazů, které byly před ním provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o.s.ř.). Po provedeném dokazování za použití § 132 o.s.ř. učinil tento závěr o skutkovém stavu: Odborem výstavby ONV v [obec a číslo] jako příslušným stavebním úřadem bylo dne 17.8.1981 vydáno kolaudační rozhodnutí pro stavbu – sociální a administrativní budova, sklad [anonymizováno], servisní hala, betonárka 50, velín, štěrkopískové hospodářství, žumpa pro administrativní budovu, sedimentační jímka, elektroinstalace. Odborem výstavby NV v [obec a číslo] bylo dne 16.10.1985 vydáno kolaudační rozhodnutí pro stavbu objektů zařízení staveniště na ploše [číslo pasu] v [obec a číslo] – [část obce] v rozsahu – kanceláře a vrátnice, nadzemní dvouplášťová nádrž Bencalor, prodloužení jeřábové dráhy, příjezdová kolej (srovnej kolaudační rozhodnutí ze 17.8.1981, kolaudační rozhodnutí z 16.10.1985). Dne 21.12.2004 byla mezi společností [právnická osoba] jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě prodávající prodal žalobci nemovitosti, a to pozemky – parcelu parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] pozemkové parcely ve zjednodušené evidenci parc. [číslo] parc. [číslo] za kupní cenu ve výši 7.213.000 Kč (srovnej kupní smlouva z 21.12.2004 včetně návrhu na povolení vkladu vlastnického práva podaného 30.12.2004). Dne 1.11.2004 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vyhlásil výběrové řízení na prodej majetku – pozemkové parcely parc. [číslo] ve zjednodušené evidenci o výměře 2722 m v k.ú. [část obce] ve vlastnictví České republiky, přičemž stanovil minimální kupní cenu ve výši 4.899.600 Kč (srovnej podmínky výběrového řízení čl. AMU/008/2004). Dopisem ze dne 21.10.2005 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových žalobci sdělil, že optimální řešení dané situace je zajištění řádného nájemního vztahu s uživatelem pozemku nebo vyhlášení nového výběrového řízení (srovnej dopis z 21.10.2005). Dne 8.9.2006 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vyhlásil další výběrové řízení na prodej majetku – pozemková parcela parc. [číslo] ve zjednodušené evidenci o výměře 2722 m v k.ú. [část obce] ve vlastnictví České republiky, přičemž stanovil minimální kupní cenu ve výši 3.131.000 Kč. Výběrového řízení se účastnil žalobce (srovnej podmínky výběrového řízení č. AMU/004/2006, přehled obratů a zůstatků, výpis z hlavní knihy žalobce, výdajový pokladní doklad ze dne 19.10.2006). Dopisem ze dne 25.10.2007 žalobce sdělil České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, že v reakci na dopis, kterým mu bylo oznámeno, že Ministerstvo financí ČR neudělilo schvalovací doložku ke kupní smlouvě ze dne 22.3.2007 na prodej nemovitostí v k.ú. [část obce], potvrzuje, že nadále má zájem o koupi pozemku parc. [číslo] (srovnej dopis z 25.10.2007). Další výběrové řízení na prodej majetku ve vlastnictví České republiky – parcely PK [číslo], pozemek ve zjednodušené evidenci a parcelu [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, vše v k.ú. [část obce], obec Praha, zapsané na [list vlastnictví] vyhlásil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových dne 28.7.2010, přičemž minimální kupní cena nemovitostí činila 4.423.700 Kč (srovnej oznámení o výběrovém řízení č. AMU/014/2010 a jeho podmínkách). Znaleckým posudkem ze dne 31.5.2010 vypracovaným [právnická osoba] s.r.o. byla stanovena obvyklá cena pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha stanovena na 4.410.000 Kč (srovnej znalecký posudek [číslo] VHC). Výběrové řízení již na prodej majetku ve vlastnictví České republiky – pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], obec Praha, zapsané na [list vlastnictví] bylo vyhlášeno dnem 11.11.2010, přičemž minimální kupní cena byla stanovena na 3.097.590 Kč. V tomto výběrovém řízení předložil nejvýhodnější nabídku žalovaný, který byl za uvedené pozemky ochoten zaplatit částku ve výši 3.209.000 Kč, přičemž žalobce skončil na druhém místě, když učinil nabídku ve výši 3.150.000 Kč (srovnej oznámení o výběrovém řízení č. AMU/018/2010-2 kolo a jeho podmínkách, zápis z jednání komise pro vyhodnocení nabídek v souvislosti s prodejem nemovitého majetku formou výběrového řízení konaného dne 17.12.2010). Dne 4.1.2011 Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli kupní smlouvu, na jejímž základě prodávající prodal žalovanému nemovitosti – pozemek parc. [číslo] ostatní plocha – jiná plocha a parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. [část obce] za kupní cenu 3.209.000 Kč. Dne 9.2.2011 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových žalovanému předal ověřenou fotokopii Smlouvy o nájmu nemovitosti [číslo] uzavřenou s žalobcem, žádost žalobce o prodloužení smlouvy o nájmu a kopii návrhu na zahájení řízení povolení vkladu vlastnického práva. Dne 1.11.2013 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podal návrh na vklad vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [část obce], pro žalovaného, dne 12.11.2013 byl vklad vlastnického práva proveden a k 27.12.2013 byl jako vlastník pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [část obce] zapsán žalovaný (srovnej návrh na vklad práva do katastru nemovitostí ze dne 1.11.2013 včetně kupní smlouvy č.j . ÚZSVM/A48601/2010 – MŮEM, předávací protokol z 9.2.2011, výňatek ze stávajícího územního plánu, informace o řízení V [číslo] [rok], výpis KN k datu 27.12.2013). Dopisem ze dne 5.12.2013 bylo Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových právnímu zástupci žalobce sděleno, že nabídka ostatním organizačním složkám státu byla provedena standardním způsobem, písemnou formou v roce 2004 a že rozhodnutí o nepotřebnosti bylo vydáno v roce 2004 (srovnej poskytnutí informace dle zákona č. 106/99 Sb. z 5.12.2013). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 6.3.2013, č.j. 17C 44/2011-249 byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal určení neplatnosti kupní smlouvy uzavřené mezi Českou republikou – Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a žalovaným dne 3.2.2011 ohledně pozemků parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha. K odvolání žalobce byl rozsudek potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25.9.2013, č.j. 54Co 201/2013-282. Dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze bylo pak Usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11.12.2013, č.j. 26Cdo 3144/2013-139 odmítnuto (srovnej rozsudek Městského soudu v Praze, č.j. 54Co 201/2013-282, usnesení Nejvyššího soudu České republiky, č.j. č.j. 26Cdo 3144/2013-139). Na základě smlouvy o nájmu nemovitosti [číslo] uzavřenou mezi Českou republikou – Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a žalobcem dne 10.1.2006 se žalobce stal nájemcem pozemku PK [číslo], o výměře [číslo] m, v k.ú. [část obce], obec Praha, zapsaný na [list vlastnictví], vedenému Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu. V čl. I. odst. 3 byl sjednán účel nájmu, a to zajištění skladových, parkovacích a manipulačních ploch pro nájemcovu činnost podle předmětného podnikání, uvedeného ve výpisu z obchodního rejstříku, citovaného v záhlaví této smlouvy a jen k tomuto účelu může být pronajatá nemovitost nájemcem užívána. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou – do 13.2.2011. Žalobce [příjmení] republiku – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových žádal o uzavření dodatku k uvedené nájemní smlouvě, dopisem ze dne 30.6.2009 bylo však žalobci sděleno, že o novém dodatku nájemní smlouvy lze jednat nejdříve koncem roku 2010, opětovně žalobce požádal o prodloužení užívání areálu do konce roku 2012 dopisem ze dne 5.11.2010 (srovnej smlouva o nájmu nemovitostí [číslo],„ uzavření dodatku ke smlouvě o nájmu nemovitostí – dopis ze dne 30.6.2009, dopis z 5.11.2010). Rozhodnutím Úřadu městské části [obec a číslo], odbor stavební, oddělení výstavby ze dne 21.3.2006 bylo rozhodnuto tak, že k žádosti žalobce se dodatečně povoluje dočasná stavba – přístavba a stavební úpravy stávající haly (s účelem využití – sklad a distribuce ovoce a zeleniny) vč. přípojek elektro, plynu + terénních úprav přilehlých ploch s oplocením v [obec a číslo] – [část obce], v areálu„ Centrální plocha CP1“ na pozemcích parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce] a současně vydal povolení k užívání výše uvedené stavby, přičemž stavba byla povolena jako dočasná do 31.12.2009. Tato skutečnost byla sdělována Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (srovnej rozhodnutí dodatečné povolení stavby a souhlas s užíváním z 21.3.2006, sdělení z 13.4.2006). Rozhodnutím Úřadu městské části [obec a číslo], odbor stavební, jako stavební úřad zahájil opatřením ze dne 10.2.2014 řízení o odstranění části dočasné stavby Skladový areál EFES – skladová hala B –„ část B2 vč. Příslušných zpevněných ploch“ při ul. [ulice] č.e. 110, [obec a číslo] na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [část obce], jejímž vlastníkem je žalobce. Současně stavební úřad nařídil vlastníkovi opatření projektové dokumentace pro provedení zabezpečení stavebně technického stavu stavby nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí (srovnej oznámení o zahájení řízení 10.2.2014, rozhodnutí opatření projektové dokumentace pro zabezpečení stavebně technické stavby z 11.3.2014). Dopisem ze dne 1.4.2014 [ulice] část [obec a číslo], odbor stavební, oddělení výstavby sdělil právní zástupkyni žalovaného mimo jiné, že instalací nové dělící stěny ve skladové hale B došlo k jejímu rozdělení na haly B1 a B2 a protože užívání haly B1 se nedotýká práv třetích osob, vydal stavební úřad dne 14.2.2014 souhlas se změnou užívání části dočasné stavby„ Skladový areál [anonymizováno] – skladové haly A1 a B1, vč. příslušenství zpevněných ploch“ umístěných na pozemcích ve vlastnictví spol. [právnická osoba], který spočívá v prodloužení doby jejího trvání do 31.12.2015 (srovnej dopis z 1.4.2014, souhlas se změnou v užívání stavby ze dne 14.2.2014, mapa). Usnesením Úřadu městské části [obec a číslo], odbor stavební, oddělení výstavby ze dne 8.8.2014 byla prodloužena do 28.2.2015 lhůta na opatření, projednání a předložení projektové dokumentace pro provedení zabezpečení stavebně technického stavu dotčené stavby Skladový areál [anonymizováno] – skladová hala B –„ část B1) při ul. [ulice] č. e. [anonymizováno], [obec a číslo] (srovnej usnesení Městské části [obec a číslo] odbor stavební z 8.8.2014). Návrhem ze dne 2.2.2015 žalobce navrhl Úřadu městské části [obec a číslo] změnu – doplnění změny dle oznámení ze dne 30.1.2014 – prodloužení doby trvání stavby dočasné do 31.12.2020 (srovnej dopis adresovaný MČ [obec a číslo] z 15.1.2015, doplnění oznámení změny v užívání stavby ze dne 30.1.2014). Usnesením Úřadu městské části [obec a číslo], odbor stavební ze dne 10.2.2015 bylo řízení o odstranění stavby Skladový areál EFES – skladová hala B –„ část B1) při ul. [ulice] č. e. 110, [obec a číslo] přerušeno do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o žalobě (srovnej usnesení o přerušení řízení o odstranění stavby). Žádostí ze dne 11.7.2014 žalobce požádal Městskou část [obec a číslo] o změnu zařazení lokality ve strategickém plánu pro zpracování metropolitního plánu hl. m. [obec] do stabilizované oblasti nerušící výroby, [ulice] část [obec a číslo] na žádost reagovala s tím, že v současné době je území využíváno k provozování firem [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] a že pro tvorbu nového metropolitního plánu MČ [okres] [část obce] požadovala území lokality Betonárka využívat pro drobnou podnikatelskou činnost s možností pokračování i současných provozovatelů (srovnej žádost o změnu zařazení lokality ve strategickém plánu pro zpracování metropolitního plánu hl. m. [obec] do stabilizované oblasti nerušící výroby z 11.7.2014, vyjádření k lokalitě Betonárka MČ [okres] [část obce] ze dne 12.2.2015). Dne 6.2.2015 byla mezi [právnická osoba] a.s. a žalobcem uzavřena dohoda o užívání příjezdní komunikace v areálu žalobce a PPL, na jejímž základě se [právnická osoba] a.s. zavázala umožnit žalobci neomezeně užívat komunikace do přístupu do areálu CP1 a tím zajistit přístup k provozovnám a halám uživatele v areálu jemu i všem třetím osobám (srovnej dohoda o užívání příjezdní komunikace k areálu firmy [právnická osoba] a PPL včetně příloh). Dne 16.2.2015 Úřad městské části [obec a číslo], odbor stavební, jako stavební úřad vydal souhlas se změnou užívání stavby – Skladový areál [anonymizováno] –„ Skladové haly A, B1 a B2, vč. Příslušných zpevněných ploch“ při ul. [ulice] č.e. 110, [obec a číslo] – [část obce] na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [část obce], která spočívá v prodloužení doby jejího trvání do 31.12.2020 (srovnej souhlas se změnou v užívání stavby ze dne 16.2.2015). Žalobou ze dne 30.3.2013 podanou Městskému soudu v Praze se žalovaný na Úřadu městské části [obec a číslo] domáhal zrušení souhlasu se změnou v užívání stavby vydaného Úřadem městské části [obec a číslo], Odbor stavební (oddělení výstavby), sp. zn. VYS [číslo] 2015, č.j. P13-07708/2015 ze dne 16.2.2015 a vrácení Úřadu městské části [obec a číslo] k dalšímu řízení (srovnej žalobu žalovaného podanou u Městského soudu v Praze dne 30.3.2015). Dopisem ze dne 7.1.2010 žalovaný žalobci navrhl dohodu k předmětným pozemkům parc. [číslo] v k.ú. [část obce] s tím, že navrhl odkoupení těchto pozemků za částku 9.500.000 Kč nebo uzavření nové nájemní smlouvy za nájemné 80.000 Kč měsíčně nebo jejich vyklizení (srovnej návrh dohody k pozemkům parc. [číslo] v k.ú. [část obce]). Dopisem ze dne 14.6.2011 žalovaný žalobce vyzval k zahájení jednání o vyřešení celé situace a navrhl mu její řešení, a to buď, že dojde k uzavření nové nájemní smlouvy nebo k odkoupení předmětných pozemků (srovnej dopis ze dne 14.6.2011 ve věci pozemku parc. [číslo] [číslo]). Od února 2011 do října 2013 se žalobce každý měsíc návrhem podaným u Okresního soudu Praha – západ domáhal, aby jmenovaný soud přijal do úschovy částku ve výši 20.000 Kč pro dosud neznámého příjemce (srovnej usnesení Okresního soudu Praha – západ o příjmu částky 20.000 Kč do úschovy). Předžalobní upomínkou ze dne 17.12.2013 žalobce žalovaného vyzval k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene spočívající v povinnosti strpět právo každého vlastníka budovy umístění budovy na pozemku parc. [číslo] strpět právo každého vlastníka budovy vstupu, chůze, vjezdu a jízdy silničních motorových i nemotorových vozidel na pozemek parc. [číslo] pro účely zásobování, údržby a provozu budovy za úplatu 20.673 Kč měsíčně (srovnej předžalobní výzva ke splnění povinnosti ze 17.12.2013 včetně potvrzení o doručení [právnická osoba], e-mailová korespondence z 18.12.2013). Předžalobní upomínkou ze dne 4.12.2013 žalovaný vyzval žalobce k úhradě škody a jiné újmy ve výši 2.761.724,50 Kč (srovnej předžalobní upomínka – výzva k úhradě dlužné částky ze dne 4.12.2013). K datu 31.1.2014 byl v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník pozemku parc. [číslo] na němž stojí stavba č.e. [anonymizováno], v k.ú. [část obce] zapsaných na [list vlastnictví] s ideálním vlastnickým podílem žalobce a dále s ideálním vlastnickým podílem paní [jméno] [příjmení] a s ideálním vlastnickým podílem paní [jméno] [příjmení]. Jako vlastník pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba č.e. [anonymizováno] a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba č.e. [anonymizováno], v k.ú. [část obce] zapsaných na [list vlastnictví] byl zapsán žalobce. K 31.1.2014 byl v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku parc. [číslo] ostatní plocha o výměře [číslo] m a pozemku parc. [číslo] zastavená plocha a nádvoří o výměře 649 m, na němž stojí stavba č.e. 110, jejímž vlastníkem je žalobce, vše v k.ú. [část obce] zapsán žalovaný, přičemž tyto pozemky se nacházejí mezi pozemkem parc. [číslo] na němž stojí taktéž stavba č. e. [anonymizováno], pozemkem [číslo] a pozemkem parc. [číslo] které jsou ve vlastnictví žalobce. Z foto mapy pak vyplývá, že stavba č. e. [anonymizováno] ve vlastnictví žalobce stojí na pozemku parc. [číslo] (srovnej výpis z KN k datu 31.1.2014, snímek foto mapy na podkladě katastrální mapy, letecký snímek areálu). Vjezd a vchod do stavby č. ev. [anonymizováno] umístěné na pozemcích parc. [číslo] vše v katastrálním území Třebonice, obci [okres] (konkrétně do části objektu B2) je umístěn na pozemku parc. [číslo] nelze tak zajistit k části objektu B2 vstup a vjezd jinak (srovnej videozáznam se zachycením vjezdu do předmětné budovy). Provoz nákladních a osobních vozidel a provoz motorových vozidel v areálu [anonymizováno] upravuje místní provozní bezpečnostní předpis z 18.9.2013 (srovnej místní provozní bezpečnostní předpis (dopravní řád) žalobce). Znaleckým posudkem vypracovaným dne 16.12.2013 [právnická osoba] s.r.o. byly pozemky parc. [číslo] (ostatní plocha) a parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) vedené na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], obec Praha oceněny na částku ve výši 3.985.000 Kč (srovnej znalecký posudek [číslo] 2013). Ve znaleckém posudku Stavebně-technické posouzení účelnosti odstranění stavby skladový areál [anonymizováno] v [obec a číslo] – [část obce] – hala B – část B2 vypracovaným Prof. Ing. [jméno] [příjmení] v březnu 2015 je vyjádřen závěr, že z hlediska statiky je možné rekonstrukci haly, spočívající v odstranění předmětné stavby, provést, nelze však předmětnou stavbu zdemolovat bez současných rozsáhlých stavebních úprav, kterou jsou spojeny s mimořádnými a nepoměrnými obtížemi způsobenými zásahem do nosné konstrukce haly i do jejího opláštění a dále, že odstranění (části) haly na předmětném cizím pozemku žalovaného se znalci jeví jako naprosto neúčelné a odkoupení pozemku nebo zřízení věcného břemene se z hlediska zdravého rozumu jeví jako jediná doporučitelná varianta (srovnej znalecký posudek stavebně statické posouzení účelnosti odstranění stavby). Ve znaleckém posudku – stanovení obvyklého nájemného za užívání pozemků, k.ú. [část obce], obec Praha, jehož zadavatelem byl Obvodní soud pro Prahu 5 ve věci sp. zn. 8C 408/2013-197 vypracovaným znaleckým ústavem [právnická osoba] dne 23.1.2015 je uveden závěr, že výše nájemného pozemků parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] činí za sledované období 14.2.2011 – 1.11.2013 v součtu 779.000 Kč (srovnej znalecký posudek [číslo] 2015 včetně příloh). Ve znaleckém posudku vypracovaným na žádost žalovaného v listopadu 2016 znaleckým ústavem [právnická osoba] je vysloven závěr, že znalecký ústav na základě výpočtů stanovuje obvyklou výši měsíčního nájemného pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] ve výši 68.700 Kč a dále, že na základě žádosti zadavatele se vyjadřuje k možnosti stanovovat vývoj nájemného v roce 2017 až 2020 s tím, že nájemné lze stanovit porovnáním na současný stav nebo zpětně a nelze dopředu stanovit vývoj obvyklého nájemného. V geometrickém plánu vypracovaném Ing. [jméno] [příjmení] dne 20.3.2015 bylo vyznačeno věcné břemeno na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] (srovnej geometrický plán). Usnesením zdejšího soudu ze dne 31.3.2016, č.j. 18 C 413/2013-294 ustanovený znalecký ústav z oboru ekonomika [právnická osoba], [IČO] ve vypracovaném znaleckém posudku vyslovil závěr, že obvyklá měsíční peněžitá náhrada za užívání pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, na základě věcného břemene zřízeného na dobu do 31.12.2010 v rozsahu podle geometrického plánu vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2015 ze dne 20.3.2015 činí za rok 2016 částku 9.569 Kč měsíčně, za rok 2017 činí částku 9.684 Kč měsíčně, za rok 2018 činí částku 9.800 Kč měsíčně, za rok 2019 činí částku 9.917 Kč měsíčně a za rok 2010 činí částku 10.036 Kč měsíčně (srovnej znalecký posudek [číslo] 2016 ze dne 28.6.2016). Usnesením zdejšího soudu ze dne 2.8.2016, č.j. 18 C 413/2013-345 ustanovený znalecký ústav z oboru ekonomika [právnická osoba], [IČO] ve vypracovaném doplnění znaleckého posudku vyslovil závěr, že obvyklá měsíční peněžitá náhrada za užívání pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, na základě věcného břemene zřízeného na dobu do 31.12.2020 a spočívající v povinnosti strpět právo každého vlastníka budovy č. ev. [anonymizováno] na umístění budovy č. ev. [anonymizováno], nebo jakékoliv její části, na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha činí za rok 2016 částku 5.841 Kč měsíčně, za rok 2017 částku 5.911 Kč měsíčně, za rok 2018 částku 5.982 Kč měsíčně, za rok 2019 částku 6.054 Kč měsíčně a za rok 2020 částku 6.126 Kč měsíčně (srovnej Dodatek [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] 2016 ze dne 7.9.2016). Z výslechu zpracovatele znaleckého ústavu z oboru ekonomika [jméno] [příjmení], soud zjistil, že na závěrech svých znaleckých posudků si stojí a pokud jde o cenu, která byla stanovena na 9 Kč za m, pak ta platí i za část pozemku, která nebyla v rámci dodatku [číslo] jakožto vymezená část dle geometrického plánu vypočítána. Dále, že se pro porovnávací metodu rozhodli poté, co zjistili dostatečné množství vzorků z obdobných lokalit, přičemž byly zohledněny též specifika daného případu, tedy to, že pozemek je uvnitř areálu, bez samostatného přístupu, že předmětná půda je znečištěna průmyslovým odpadem. Při vypracování znaleckého posudku nebyla zohledněna cena, za kterou byl předmětný pozemek vysoutěžen, neboť zadání posudku takovou otázku přímo neobsahovalo. Cena, za níž byla nemovitost vysoutěžena, může mít vliv na cenu pronájmu, nicméně záleží na četnosti, tedy na množství transakcí v místě. V daném případě, se jednalo pouze o tento jeden pozemek a proto důvodnost použití vysoutěžené ceny klesá. Vzhledem k tomu, že okolnosti předmětné transakce nebyly znalcům známy, nebylo k nim možno bez dalšího přihlížet. Dále, že jinou metodu pro ocenění pro daný konkrétní případ považují za nevhodnou. Posudek zpracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba] neměli možnost shlédnout, a proto se nemohou vyjádřit. Pokud se jedná o nárůst cen do budoucna, pak je třeba vycházet z aktuálního stavu a není možné zohledňovat skutečnosti, které vyšly najevo po tomto datu. Je nutné použít budoucí náhledy a pro budoucí náhledy se používají náhledy do budoucnosti a neměli důvod předpokládat, že vývoj v budoucnu bude jiný, než jak jej uvedl v posudku. V případě, že by byl znalecký posudek vypracováván v letošním roce, byla by čísla stejná. V případě, že by byl znalecký posudek vypracováván v roce 2020 zpětně za posledních 5 let, mohlo by dojít ke změně výše nájemného. V rámci vypracování vývoje nájemného zohledňovaly prognózy, jako inflace apod. Nejsou jim známy žádné skutečnosti, které by vznikly po zpracování znaleckého posudku, jež by se promítly do jejich vývoje ceny nájemného. Soud posuzoval vztah účastníků podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“), účinného do 31.12.2013, když použití dříve platné právní úpravy je tak odůvodněno podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb. (Nový občanský zákoník), neboť dle názoru soudu oprávněnost stavby je třeba posoudit podle právní úpravy, jaká tu byla v době jejího vzniku a dále pro právní poměry, které se týkají věcných práv, platí tzv. nepravá retroaktivita. Právní skutečnosti, s nimiž je spojen vznik těchto vztahů, jakož i další právní následky, nastaly-li před 1. 1. 2014, se posoudí podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013. Vzhledem k tomu, že v dané věci se jednalo o vypořádání vztahů mezi vlastníkem stavby a vlastníkem pozemku, na němž je stavba umístěna a žaloba byla podána před 31.12.2013, posuzoval soud věc podle občanského zákoníku platného a účinného do 31.12.2013. Konkrétně soud věc posuzoval podle § 123 občanského zákoníku, dle kterého je vlastník v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. Podle § 126 občanského zákoníku, kdy podle odst. 1 vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje; zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Podle § 135c odst. 1 občanského zákoníku, kdy zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil. Dále podle odst. 2 pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí. Podle odst. 3 pak soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit na náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě. Pro použití ustanovení § 135c je nutné nejprve vymezit pojem neoprávněná stavba. K tomu soud podotýká, že z hlediska soukromého práva nemá žádný význam, zda byla stavba povolena stavebním úřadem, ale má naopak zásadní význam, zda byla stavba povolena vlastníkem pozemku, na němž byla stavebníkem zřízena. Pokud byla stavba postavena (třeba jen z části) na cizím pozemku bez svolení vlastníka, jedná se o stavbu neoprávněnou. Režim neoprávněné stavby dopadá na stavby nemovité, a jestliže někdo na pozemku umístil stavbu movitou, lze se proti tomu bránit žalobou na vyklizení. Vlastník pozemku, na němž byla zřízena neoprávněná stavba, se pak může domáhat žalobou odstranění stavby. Jako další řešení v odst. 3 zákon uvádí, uspořádání vztahů vlastníka pozemku a vlastníka stavby jinak, přičemž jako příklad zákon uvádí zřízení věcného břemene, jež je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě (srov. Např. Občanský zákoník: komentář, ASPI). K tomu dále soud poukazuje na to, že pokud stavebník zřídí na základě dohody s vlastníkem pozemku stavbu na pozemku, který je podle této dohody oprávněn užívat jen dočasně, ztrácí po uplynutí sjednané doby (případně po jiném způsobu zániku práva) právo mít nadále na tomto pozemku umístěnou stavbu a neoprávněně tak zasahuje do vlastnického práva vlastníka pozemku, který se může domáhat odstranění stavby. V případě, že stavebník umístí stavbu na základě nájemního práva k pozemku, které může být stranami vypovězeno, jde o zvláštní případ dočasného užívání pozemku; zanikne-li nájemní právo, zanikne též občanskoprávní oprávnění mít na cizím pozemku stavbu (srov. Např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 22Cdo 1997/2000). Ze zákona dále vyplývá, že nelze nařídit odstranění stavby tam, kde to není účelné. Účelnost odstranění neoprávněně zřízené stavby ve smyslu § 135c občanského zákoníku je třeba vždy hodnotit objektivně, tj. s přihlédnutím ke všem okolnostem a povaze každého jednotlivého případu. V rámci této volné úvahy musí soud přihlížet zejména k povaze a rozsahu hospodářské ztráty, která by odstraněním stavby vznikla, k tomu, k jakému účelu byla stavba zřízena a jaký je její charakter, jaký je rozsah zastavěného pozemku, případně pozemku nutného k řádnému užívání neoprávněné stavby, za jakých okolností byla stavba zřízena, zda stavebník stavěl v dobré víře, že mu pozemek patří, zda vlastník pozemku o stavbě věděl a zda proti ní zakročil. Na soudu tedy je, aby porovnal hospodářskou a jinou ztrátu, která by odstraněním stavby vznikla na straně jedné, se zájmem na dalším využití stavby na straně druhé. Bez významu není ani porovnání těchto ztrát ve vztahu k následnému hospodářskému využití dosud zastavěného pozemku neoprávněnou stavbou, případně pozemku dosud užívaného v souvislosti s touto stavbou. Hospodářská ztráta vzniklá odstraněním staveb představuje nejen náklady na odstranění staveb, ale i cenu staveb. Bez významu nemusí být ani situování těchto staveb, tj. zda jsou na okraji či uprostřed pozemku (srov. Např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9.6.2003, sp. zn. 22 Cdo 880/2003). Při stanovení náhrady za zřízení věcného břemene podle shora citovaného ustanovení § 135c odst. 3 občanského zákoníku nelze vycházet jen z cenových předpisů nebo z ceny, za kterou by bylo možno v daném místě a čase dosáhnout jeho zřízení smlouvou. Je třeba vycházet ze skutečnosti, že vlastník byl omezen proti své vůli, případně bez svého vědomí, a přihlížet k okolnostem, za kterých byla neoprávněná stavba zřízena (srov. Např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 22Cdo 2145/98). Podle § 151n občanského zákoníku, kdy podle odst. 1 věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. Podle odst. 2 věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele. Podle odst. 3 pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání. Dále soud věc posuzoval podle § 151o občanského zákoníku, kdy podle odst. 1 věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. Podle odst. 3 Není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak, může soud na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno ve prospěch vlastníka stavby spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek. Při zřizování nezbytné cesty rozhodnutím soudu je třeba dbát, aby právo vlastníka pozemku bylo omezeno co možno nejméně. Má-li vlastník stavby možnost zřídit přístup ke stavbě jinak, bez omezení vlastníka přilehlého pozemku, nelze právo věcného břemene cesty zřídit. Pro rozhodnutí o zřízení nezbytné cesty je rozhodné, k jakému účelu stavba, ke které má být cesta zřízena, v době vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o.s.ř.) v souladu se stavebními předpisy slouží. Tím bude určen i rozsah práva cesty, který je třeba v rozhodnutí uvést (např. jakými vozidly a ve kterou dobu lze cestu užívat). Zřízení nezbytné cesty představuje vážný zásah do práva vlastníka pozemku, a proto je třeba vždy poměřovat výhodu, kterou cesta poskytuje, s újmou, která by vznikla zřízením cesty pro vlastníka zatížené nemovitosti. Soud může zřídit cestu jen v rozsahu zajišťujícím objektivně řádné užívání, byť i nepůjde o užívání komfortní (srov. Např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14.7.2016, sp. zn. 22 Cdo 1638/2016). Dále soud věc posuzoval podle § 151p občanského zákoníku, kdy podle odst. 1 Věcná břemena zanikají rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. K zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí. Podle odst. 2 věcné břemeno zanikne, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti; přechodnou nemožností výkonu práva věcné břemeno nezaniká. Podle odst. 3 Vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje. Nelze-li pro změnu poměrů spravedlivě trvat na věcném plnění, může soud rozhodnout, aby se namísto věcného plnění poskytovalo peněžité plnění. Podle odst. 4 Patří-li právo odpovídající věcnému břemeni určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí nebo zánikem. Věcná břemena zřízená v souvislosti s provozem podniku přecházejí při jeho převodu či přechodu na nabyvatele podniku. To platí i v případě převodu nebo přechodu takové části podniku, která může být provozována jako samostatný podnik. Věcná břemena zřízená na dobu určitou zaniknou uplynutím této doby. J. [příjmení] připouští i zánik věcného břemene splněním rozvazovací podmínky. S tímto názorem lze souhlasit. Může totiž dojít k potřebě sjednat věcné břemeno jen do doby, kdy bude realizována stavba veřejné komunikace k domu oprávněného, která se již připravuje, nebo oprávněnému bude třeba zajistit bydlení do doby, než pro něj bude vyklizen jiný byt apod. Sjednání věcného břemene s rozvazovací podmínkou představuje rozumné řešení těchto situací. Nebylo-li ohledně doby trvání nic sjednáno, platí, že věcné břemeno bylo sjednáno na dobu neurčitou (srov. Např. Občanský zákoník I, II, 2. vydání, 2009, s. [číslo] – [číslo]). Po provedeném dokazování s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení a judikaturu dospěl soud k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce se na základě kupní smlouvy uzavřené dne 21.12.2004 stal vlastníkem pozemků – parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] pozemkové parcely ve zjednodušené evidenci parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi Českou republikou – Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových dne 10.1.2006 se žalobce pak stal nájemcem pozemku PK [číslo], o výměře 2722 m, v k.ú. [část obce], obec Praha, zapsaný na [list vlastnictví], přičemž smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 13.2.2011. Kolaudační rozhodnutí pro stavbu haly bylo vydáno v roce 1981 a v roce 1985, posléze rozhodnutím Úřadu městské části [obec a číslo], odbor stavební, oddělení výstavby ze dne 21.3.2006 byla dodatečně povolena dočasná stavba (č.ev. 110) do 31.12.2009 – přístavba a stavební úpravy stávající haly (s účelem využití – sklad a distribuce ovoce a zeleniny) vč. přípojek elektro, plynu + terénních úprav přilehlých ploch s oplocením v [obec a číslo] – [část obce], v areálu„ Centrální plocha CP1“ na pozemcích parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce] a současně bylo vydáno povolení k jejímu užívání. Dočasná doba jejího trvání pak byla prodloužena do 31.12.2015 a následně ještě rozhodnutím Úřadu městské části [obec a číslo], odboru stavebního do 31.12.2020. Ohledně prodeje pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [část obce] bylo vyhlášeno opakovaně výběrové řízení, kterého se žalobce opakovaně účastnil, nicméně v posledním výběrovém řízení konaném v roce 2010 byl výhercem žalovaný, který předložil nejvyšší nabídku a následně byla mezi původním vlastníkem ([příjmení] republikou – Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových) a žalovaným uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě se žalovaný stal vlastníkem těchto pozemků. K tomu soud uvádí, že žalovaný se přihlásil do výběrové řízení a posléze se stal vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [část obce], ačkoliv si byl vědom toho, že vlastníkem okolních pozemků je žalobce a ačkoliv již byl v této době pozemek parc. [číslo] zastavěn stavbou č. ev. [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že ohledně pozemku PK [číslo], v k.ú. [část obce], okres [okres] (dnes pozemku parc. [číslo] parc. [číslo]) mezi původním vlastníkem a žalobcem jako nájemcem byla uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou, do 13.2.2011 a s ohledem na ustanovení § 680 odst. 2 a 3 občanského zákoníku, dle kterého pokud dojte ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele a z tohoto důvodu může vypovědět nájemní smlouvu pouze nájemce, dospěl soud k závěru, že nájem předmětných pozemků skončil ke dni 13.2.2011. Dále soud uzavřel, že vzhledem ke shora citované judikatuře, dle níž v případě, že stavebník umístí stavbu na základě nájemního práva k pozemku, které může být stranami vypovězeno, jde o zvláštní případ dočasného užívání pozemku a zanikne-li nájemní právo, zanikne též občanskoprávní oprávnění mít na cizím pozemku stavbu, byla stavba č. ev. [anonymizováno] umístěná z části na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], v této části stavbou neoprávněnou. Vzhledem k této skutečnosti, tak soud v souladu se shora citovaným ustanovením § 135c občanského zákoníku uspořádal poměry mezi vlastníkem pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [část obce] a vlastníkem stavby č. ev. [anonymizováno] stojící z části na pozemku parc. [číslo]. Při uspořádání poměrů soud přihlédl ke všem okolnostem a k povaze daného případu. Přihlédl zejména ke skutečnosti, že stavba č. ev. 110 ve vlastnictví žalobce je hala o velké rozloze umístěná na pozemcích parc. [číslo] vše v katastrálním území Třebonice, obci [okres], jejímž účelem využití je sklad a distribuce ovoce a zeleniny, přičemž pouze malá část této stavby je umístěna právě na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce. Navíc soud přihlédl i ke skutečnosti, že do této části stavby – objektu B2 je možný vjezd a vchod pouze z pozemku parc. [číslo]. Taktéž soud přihlédl ke skutečnosti, že žalobce stavbu haly přistavil a upravil v době, kdy byl nájemcem pozemků, které žalovaný získal do vlastnictví na základě vyhraného výběrového řízení, kde činil nejvyšší podání o pouhých 59.000 Kč vyšší než žalobce. Navíc soud zohlednil i skutečnost, že žalovaný se přihlásil do výběrového řízení o koupi pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] ačkoliv tyto pozemky jsou z obou stran obklopeny pozemky ve vlastnictví žalobce a ačkoliv již v době konání výběrového řízení byla na pozemku parc. [číslo] umístěna stavba č. ev. [anonymizováno], která byla povolena žalobci jako dočasná do 31.12.2009 a následně prodloužena do 31.12.2015. Rovněž se soud zabýval i povahou a rozsahem hospodářské ztráty, která by žalobci v případě odstranění stavby vznikla a dospěl při tom k závěru, že vzhledem k velké rozloze předmětné stavby č. ev. [anonymizováno] a vzhledem k tomu, že v části stavby umístěné na pozemku parc. [číslo] se nacházejí vjezdy a vchody do této stavby, znamenalo by odstranění části stavby umístěné na pozemku parc. [číslo] pro žalobce velkou hospodářskou ztrátu, která je v nepoměru se zájmem žalovaného na dalším využití pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [část obce], když navíc žalovaný se do výběrového řízení o koupi těchto pozemků přihlásil již s vědomím toho, že na pozemku parc. [číslo] se nachází část stavby ve vlastnictví žalobce a dále s vědomím toho, že tyto pozemky jsou obklopeny pozemky, které vlastní žalovaný a jsou uzavřeny v oploceném areálu žalobce a tedy dle názoru soudu se jako jediné hospodárné využití pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] jeví prodej těchto pozemků nebo jejich pronájem. Navíc nutno podotknout, že původní vlastník těchto pozemků se domáhal jejich vyklizení, ale nikoliv odstranění stavby č. ev. [anonymizováno] a dle názoru soudu lze tak dovodit, že ani původní vlastník neměl na odstranění stavby zájem, přičemž k tomu dále soud konstatuje, že Úřad městské části [obec a číslo], odbor stavební, jako stavební úřad prodloužil stavbu č. ev. [anonymizováno] jako stavbu dočasnou až do 31.12.2015. Vzhledem k těmto skutečnostem tedy soud dospěl k závěru, že odstranění dočasné stavby č. ev. [anonymizováno] v k.ú. [obec] není účelné a že poměry mezi vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] (žalovaným) a vlastníkem dočasné stavby č. ev. [anonymizováno] (žalobcem) lépe uspořádá zřízení věcných břemen v rozsahu specifikovaném ve výroku I. a výroku II. rozsudku za náhradu tak, aby žalobce mohl do doby trvání dočasné stavby č. ev. [anonymizováno], tj. do 31.12.2020 tuto stavbu využívat k účelu, k němuž byla postavena, tj. ke skladu a distribuci ovoce a zeleniny, přičemž věcné břemeno cesty zřídil s ohledem na skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce nemá do stavby (haly B) jinou možnost vjezdu nebo vchodu. Ohledně výše náhrady za zřízení věcného břemene dle výroku I. rozsudku zatěžujícího pozemek parc. [číslo] katastrální území Třebonice, obec Praha soud vyšel z výše obvyklé měsíční peněžité náhrady za užívání tohoto pozemku na základě věcného břemene spočívající v povinnosti strpět právo každého vlastníka budovy č. ev. [anonymizováno] na umístění budovy č. ev. [anonymizováno], nebo jakékoliv její části, na pozemku parc. [číslo] stanovené v doplnění znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem z oboru ekonomika [právnická osoba], [IČO] ustanoveného soudem pro rok 2016 a tedy ve výši 5.841 Kč měsíčně. Ohledně výše náhrady za zřízení věcného břemene dle výroku II. rozsudku zatěžujícího pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], obci [okres] vyšel soud ze skutečnosti, že v řízení bylo výslechem zpracovatele soudem ustanoveného znaleckého posudku prokázáno, že při výpočtu náhrady za zřízení věcného břemene vyšel z částky 9 Kč za m pozemku, přičemž soud dále zohlednil skutečnost, že pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] ve vlastnictví žalovaného je v oploceném areálu [anonymizováno] a že jej žalovaný vzhledem k této skutečnosti nemá možnost užívat ani v rozsahu, kde dle geometrického plánu nebylo věcné břemeno vyznačeno. Navíc se jedná prostorově o takové plochy, jež ani nelze rozumně využít. Proto soud náhradu za zřízení věcného břemene zatěžujícího pozemek parc. [číslo] vypočítal tak, že vzal celkovou výměru pozemku 2.099 m a tuto vynásobil částkou stanovenou znalcem za m ve výši 9 Kč. Vzhledem k uvedenému tedy soud stanovil náhradu za zřízení věcného břemene dle výroku II. rozsudku zatěžujícího pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], obci [okres] ve výši 18.891 Kč. K tomu soud dále podotýká, že celková výše náhrady za zřízení věcných břemen zatěžujících jak pozemek parc. [číslo] tak pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], obci [okres] vychází rovněž i z historie výše, v níž bylo nájemné vlastníkem za užívání těchto pozemků stanovováno. Výše nájemného placená do roku 2011 činila 20.000 Kč. Výše úplaty za zřízení věcného břemene činí 24.732 Kč. Tedy že výše v čase kontinuálně roste. Proto soud v rámci stanovení výše této úplaty nepřihlížel ke znaleckému posudku znaleckého ústavu [právnická osoba], jehož závěr o výši měsíčního nájemného za předmětné pozemky 68.700 Kč neodpovídá v místě a čase obvyklému nájemnému. Výrokem I. i výrokem II. soud zřídil věcná břemena s trváním do 31.12.2020, když přitom vyšel ze skutečnosti, že v řízení bylo prokázáno, že Úřadem městské části [obec a číslo], odbor stavební, jako stavebním úřadem byla prodloužena dočasná doba trvání stavby Skladový areál [anonymizováno] –„ Skladové haly A, B1 a B2, vč. Příslušných zpevněných ploch“ při ul. [ulice] č.e. [anonymizováno], [obec a číslo] do 31.12.2020. A jestliže žalovaný namítal, že pokud by soud rozhodoval o zřízení věcného břemene na dobu určitou, bylo by to v rozporu s judikaturou a došlo by k zásahu do vlastnického práva žalovaného dle čl. 11 Listiny základních práv a svobod, neboť právo odpovídající věcnému břemeni má trvalý nebo dlouhodobý charakter, dospěl soud k závěru, že tato námitka žalovaného je nedůvodná, když, jak shora citováno, zřízení věcného břemene na dobu určitou je přípustné a v tomto případě pak zanikne uplynutím této doby. Vzhledem k shora uvedenému pak soud vzájemný návrh žalovaného, aby byla odstraněna část stavby číslo evidenční 110 – skladový areál [anonymizováno] – skladová hala B umístěné na pozemcích parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha a to části B2 umístěné na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], a aby bylo uloženo žalobci tento pozemek uvést do původního stavu v přiměřené lhůtě, jako nedůvodný zamítl (výrok III. rozsudku). Protože v době rozhodnutí ve věci samé ještě nebyla známa výše nákladů státu, bylo rozhodnuto tak, jak je ve výroku IV. rozsudku uvedeno. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když v daném případě se jedná o věc, kdy žalobce byl úspěšný pouze v části, když žalobce se domáhal na soudu zřízení věcných břemen specifikovaných ve výroku I. za úplatu ve výši 5.841 Kč měsíčně a ve výroku II. za úplatu ve výši 9.569 Kč měsíčně, avšak tuto soud určil na výši 18.891 Kč a dále žalovaný se svým návrhem nebyl úspěšný. Proto soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný s účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V. rozsudku).