18 C 44/2019

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Palátovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro: přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 155 865 Kč, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 156 749 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 186 152,90 Kč, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 15. 4. 2019 domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 155 865 Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení o vyvlastnění a dále částku ve výši 342 901,90 Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení o odstranění stavby. Tvrdil, že na jeho pozemku parcelní [číslo] v [katastrální uzemí] je fakticky umístěna stavba„ [anonymizována dvě slova] II/464 km 3,8 – 5,59 [obec], konkrétně stavebního objektu – SO [číslo] [anonymizováno] přípojky VN pro [právnická osoba] v km 5,150“. Z důvodu rozporu v územním rozhodnutí ze dne 8. 12. 2004 bylo zahájeno řízení o odstranění této stavby, a to dne 19. 12. 2011 pod č.j. [číslo] SŘÚP/Kl. Žalobce není ode dne 31. 3. 2021 vlastníkem předmětného pozemku, přičemž řízení o odstranění stavby k tomuto dni nebylo pravomocně ukončeno. Řízení je nepřiměřeně dlouhé a žalobce se tak domáhá náhrady nemajetkové újmy v celkové výši 342 901,90 Kč, a to za období od 19. 12. 2011 do 31. 3. 2021. Dále žalobce tvrdil, že dne 17. 12. 2012 bylo zahájeno řízení o vyvlastnění pozemku p. [číslo] ve vlastnictví žalobce, resp. o omezení vlastnického práva žalobce k tomuto pozemku zřízením věcného břemene pro účely (výše uvedené) veřejně prospěšné stavby. Řízení bylo ukončeno usnesením ze dne 18. 4. 2018 o zastavení vyvlastňovacího řízení, přičemž toto usnesení nabylo právní moci dne 23. 7. 2018. I toto řízení bylo nepřiměřeně dlouhé. Žalobce se tak domáhá náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku tohoto řízení ve výši 155 865 Kč, a to za období od 17. 12. 2012 do 23. 7. 2018. Žalobce má za to, že (ne) přiměřenost délky řízení je třeba posuzovat od okamžiku jeho zahájení a nikoli až ode dne, kdy se žalobce o řízení dozvěděl. Dále má žalobce za to, že je namístě přiznat žalobci finanční odškodnění za každé řízení samostatně, každé z řízení mělo jiný okruh účastníků řízení a pro žalobce fakticky jiný význam. Pokud jde o postup orgánů, tyto se dopouštěly průtahů. Řízení nebyla složitá, řízení o vyvlastnění mohlo být skončené velmi brzy, neboť územním rozhodnutím nebylo rozhodnuto o umístění předmětné stavby na pozemku žalobce. Zájem žalobce na obou řízeních byl značný, neboť se obě řízení dotýkala majetku žalobce. Žalobce o přeložce nevěděl. Dokonce uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí kupní, avšak v důsledku vedené řízení o vyvlastnění nemohl kupní smlouvu uzavřít. Z tohoto důvodu mu ušla příležitost pozemek výhodně prodat.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Namítla, že o řízení o vyvlastnění se žalobce dozvěděl až 27. 3. 2013, nemohl přijít o majetek, vyvlastnění se týkalo věcného břemene o rozloze 78 m2 z celkových 580 m2. Dále namítla, že sám žalobce navrhl rozšíření řízení na celý pozemek, žalobce řízení zdržoval, pozemek koupil až po provedení [anonymizováno] přípojky. Dále namítla, že náhradu za omezení měl uplatnit vůči vyvlastniteli podle ust. § 23 odst. 4 zákona o vyvlastnění, [stát. instituce] konstatovalo porušení práva žalobce a omluvilo se. Žalobce také vnesl námitku, že žalobce žádá odškodnění také v řízení vedeném pod sp.zn. 23 C 92/2018. Pokud jde o řízení o odstranění stavby, žalovaná namítla, že žalobce o řízení dozvěděl až 2. 12. 2013, v případě odškodnění by se jednalo o duplicitní odškodnění, neboť řízení jsou provázaná, správní soudy vycházely z rozhodnutí v řízení o vyvlastnění.

3. Z provedených důkazů soud zjistil následující.

4. Z žádosti o přiměřené zadostiučinění soud zjistil, že žalobce žádostí ze dne 1. 10. 2018 uplatnil u [stát. instituce] nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé řízení o vyvlastnění a řízení o odstranění stavby.

5. Z odpovědi [stát. instituce] soud zjistil, že k žádosti žalobce, jež byla doručena dne 1. 10. 2018, [stát. instituce] konstatovalo porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a za vzniklou nemajetkovou újmu se omluvilo.

6. Z veřejné vyhlášky ze dne 8. 12. 2004 soud zjistil, že stavební úřad dne 8. 12. 2004 rozhodl o umístění stavby [anonymizována tři slova] přípojky VN pro [právnická osoba] v km 5,150 [anonymizována dvě slova] II/464. Rozhodnutí obsahuje údaj o vyvěšení na úřední desce dne 14. 12. 2004.

7. Ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene ze dne 19. 12. 2006 soud zjistil, že [právnická osoba] jako budoucí oprávněný a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako budoucí povinní a dále [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ČR jako investor stavby dne 19. 12. 2006 uzavřeli smlouvu, v níž budoucí povinní prohlásili, že jsou spoluvlastníky pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce] a zavázali se uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene, kdy budou povinni strpět zřízení a provozování stavby SO [číslo] – [anonymizováno] přípojky VN pro [právnická osoba] v km 5,510.

8. Z vyrozumění o provedeném vkladu soud zjistil, že s právními účinky ke dni 31. 3. 2021 bylo rozhodnuto o vkladu vlastnického práva k pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce] z žalobce na nabyvatele. K řízení o vyvlastnění 9. Z žádosti ze dne 12. 12. 2012 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] podala dne 17. 12. 2012 žádost o vydání rozhodnutí o omezení vlastnického práva odpovídajícího věcnému břemeni k pozemku ve vlastnictví žalobce p. [číslo] k.ú. [část obce].

10. Z uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení ze dne 27. 3. 2013 soud zjistil, že dne 28. 3. 2013 byl žalobce vyrozuměn o zahájení vyvlastňovacího řízení.

11. Z žádosti ze dne 28. 3. 2013 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad požádal žalobce o sdělení.

12. Z podání ze dne 26. 4. 2013 soud zjistil, že žalobce se vyjádřil k návrhu na vyvlastnění.

13. Z výzvy ze dne 26. 8. 2013 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyzval žalobce k předložení znaleckého posudku dle jeho žádosti.

14. Z usnesení ze dne 27. 8. 2013 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad určil lhůtu k předložení znaleckého posudku do 40 dnů ode dne doručení usnesení.

15. Z žádosti ze dne 10. 9. 2013 soud zjistil, že žalobce dne 10. 9. 2013 požádal o rozšíření vyvlastnění i na zbylý pozemek p. [číslo] v k.ú. [část obce].

16. Z usnesení ze dne 22. 10. 2013 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad prodloužil žalobci lhůtu předložení znaleckého posudku.

17. Z odvolání ze dne 4. 11. 2013 soud zjistil, že žalobce dne 4. 11. 2013 podal odvolání proti usnesení ze dne 22. 10. 2013 a požádal o prodloužení lhůty k předložení znaleckého posudku.

18. Ze sdělení ze dne 5. 11. 2013 soud zjistil, že žalobce vyvlastňovacímu úřadu sdělil, že jím bylo zjištěno, že ochranné pásmo činí 380 m2 namísto oceňovaných 78 m2.

19. Z vyrozumění ze dne 13. 11. 2013 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyrozuměl o podaném odvolání.

20. Z podání ze dne 21. 11. 2013 soud zjistil, že žalobce dne 21. 11. 2013 předložil vyvlastňovacímu úřadu znalecký posudek.

21. Z předání spisu ze dne 4. 12. 2013 soud zjistil, že spis byl předán odvolacím orgánu.

22. Z výzvy ze dne 16. 12. 2013 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyzval dne 16. 12. 2013 žalobce k odstranění vad znaleckého posudku do 30 dnů od doručení usnesení.

23. Z odvolání ze dne 29. 12. 2013 soud zjistil, že žalobce podal dne 29. 12. 2013 odvolání proti usnesení ze dne 16. 12. 2013.

24. Z předání spisu ze dne 8. 1. 2014 soud zjistil, že spis byl předán odvolacím orgánu.

25. Z podání ze dne 10. 1. 2014 soud zjistil, že žalobce dne 13. 1. 2014 předložil vyvlastňovacímu úřadu znalecký posudek.

26. Z rozhodnutí ze dne 29. 1. 2014 soud zjistil, že odvolací orgán zamítl odvolání žalobce proti usnesení ze dne 22. 10. 2013.

27. Z výzvy ze dne 13. 2. 2014 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyzval navrhovatele k specifikaci účelu omezení vlastnického práva do 5. 3. 2014.

28. Z vrácení spisu ze dne 20. 2. 2014 soud zjistil, že dne 24. 2. 2014 byl vyvlastňovací mu úřadu vrácen spis.

29. Z doplnění ze dne 5. 3. 2014 soud zjistil, že navrhovatel dne 5. 3. 2014 doplnil žádost o vydání rozhodnutí.

30. Z rozhodnutí ze dne 6. 3. 2014 soud zjistil, že dne 6. 3. 2014 odvolací orgán zamítl odvolání žalobce proti usnesení ze dne 16. 12. 2013.

31. Z podání ze dne 17. 3. 2014 soud zjistil, že žalobce dne 18. 3. 2014 požádal o rozšíření vyvlastnění i na zbylý pozemek.

32. Z vyžádání podkladu ze dne 26. 6. 2014 soud zjistil, že odvolací orgán požádal o podklady k prošetření podnětu na nečinnost.

33. Z vyjádření ze dne 14. 7. 2014 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad předal podklady k prošetření podnětu na nečinnost.

34. Z opatření proti nečinnosti ze dne 30. 7. 2014 soud zjistil, že odvolací orgán vydal dne 30. 7. 2014 opatření proti nečinnosti tak, že přikázal vyvlastňovacímu úřadu vydat rozhodnutí nejpozději do 60 dnů od obdržení tohoto opatření.

35. Z výzvy ze dne 8. 8. 2014 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyzval žalobce k odstranění vad znaleckého posudku do 30 dnů od doručení usnesení.

36. Z odvolání ze dne 4. 9. 2014 soud zjistil, že žalobce podal dne 5. 9. 2014 odvolání proti usnesení ze dne 8. 8. 2014.

37. Z předání spisu ze dne 12. 9. 2014 soud zjistil, že spis byl předán odvolacím orgánu.

38. Z podání ze dne 22. 9. 2014 soud zjistil, že žalobce dne 22. 9. 2014 předložil vyvlastňovacímu úřadu znalecký posudek.

39. Z opatření proti nečinnosti ze dne 25. 9. 2014 soud zjistil, že odvolací orgán vydal dne 25. 9. 2014 opatření proti nečinnosti tak, že přikázal vyvlastňovacímu úřadu vydat rozhodnutí nejpozději do 90 dnů od obdržení tohoto opatření.

40. Z usnesení ze dne 10. 10. 2014 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad ustanovil znalce k vypracování znaleckého posudku.

41. Z vyrozumění ze dne 13. 10. 2014 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyrozuměl o ustanovení znalce.

42. Z rozhodnutí ze dne 7. 11. 2014 soud zjistil, že dne 7. 11. 2014 odvolací orgán zamítl odvolání žalobce proti usnesení ze dne 8. 8. 2014.

43. Z odvolání ze dne 13. 11. 2014 soud zjistil, že žalobce podal dne 14. 11. 2014 odvolání proti usnesení ze dne 10. 10. 2014.

44. Z žádosti ze dne 21. 11. 2014 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad požádal znalce o sdělení, kdy bude vypracován znalecký posudek.

45. Z předání spisu ze dne 28. 11. 2014 soud zjistil, že spis byl předán odvolacím orgánu.

46. Z podání ze dne 3. 12. 2014 soud zjistil, že znalec dne 3. 12 2014 předložil vyvlastňovacímu úřadu znalecký posudek.

47. Z výzvy ze dne 18. 12. 2014 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyzval navrhovatele k doplnění vymezení nezbytného rozsahu vyvlastnění do 12. 1. 2015.

48. Ze sdělení ze dne 30. 12. 2014 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyrozuměl odvolací orgán o informacích k opatření proti nečinnosti.

49. Z žádosti ze dne 9. 1. 2015 soud zjistil, že navrhovatel podal dne 11. 1. 2015 žádost o prodloužení lhůty k odstranění nedostatků žádosti.

50. Z odvolání ze dne 12. 1. 2015 soud zjistil, že žalobce podal dne 12. 1. 2015 odvolání proti usnesení ze dne 18. 12. 2014.

51. Z opatření proti nečinnosti ze dne 12. 1. 2015 soud zjistil, že odvolací orgán vydal dne 12. 1. 2015 opatření proti nečinnosti tak, že přikázal vyvlastňovacímu úřadu vydat rozhodnutí nejpozději do 90 dnů od obdržení tohoto opatření.

52. Z žádosti ze dne 13. 1. 2015 soud zjistil, že žalobce požádal dne 13. 1. 2015 o zastavení řízení.

53. Ze sdělení ze dne 15. 1. 2015 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyzval navrhovatele k předložení požadovaných podkladů do 5 dnů od doručení opatření.

54. Z vyrozumění ze dne 16. 1. 2015 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyrozuměl o podaném odvolání.

55. Z doplnění ze dne 23. 1. 2015 soud zjistil, že navrhovatel doplnil návrh na vyvlastnění.

56. Z rozhodnutí ze dne 19. 1. 2015 soud zjistil, že dne 19. 1. 2015 odvolací orgán zamítl odvolání žalobce proti usnesení ze dne 10. 10. 2014.

57. Z předání spisu ze dne 29. 1. 2015 soud zjistil, že spis byl předán odvolacím orgánu.

58. Z pozvání ze dne 13. 2. 2015 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad nařídil na den 27. 3. 2015 ústní jednání.

59. Z rozhodnutí ze dne 27. 2. 2015 soud zjistil, že dne 27. 2. 2015 odvolací orgán zamítl odvolání žalobce proti usnesení ze dne 18. 12. 2014.

60. Z podání ze dne 9. 3. 2015 soud zjistil, že žalobce dne 9. 3. 2015 požádal o rozšíření vyvlastnění i na zbylý pozemek.

61. Z podnětu ze dne 10. 2. 2015 soud zjistil, že žalobce podal dne 10. 2. 2015 podnět k zahájení přezkumného řízení ohledně rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne 19. 1. 2015.

62. Z výzvy ze dne 23. 2. 2015 soud zjistil, že [stát. instituce] požádalo o předložení spisu.

63. Z předložení spisu ze dne 12. 3. 2015 soud zjistil, že spis byl předložen [stát. instituce].

64. Z žádosti ze dne 16. 3. 2015 soud zjistil, že žalobce požádal dne 16. 3. 2015 o změnu termínu ústního jednání.

65. Ze sdělení ze dne 19. 3. 2015 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad sdělil žalobci, že termín ústního jednání zůstává nezměněn.

66. Z protokolu ze dne 27. 3. 2015 soud zjistil, že dne 27. 3. 2015 se konalo ústní jednání, na kterém žalobce předložil své námitky.

67. Ze sdělení ze dne 10. 4. 2015 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyrozuměl o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

68. Ze sdělení ze dne 10. 4. 2015 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyrozuměl odvolací orgán o informacích k opatření proti nečinnosti.

69. Ze sdělení ze dne 7. 4. 2015 soud zjistil, že [stát. instituce] neshledalo důvody pro zahájení přezkumného řízení.

70. Z opatření proti nečinnosti ze dne 23. 4. 2015 soud zjistil, že odvolací orgán vydal dne 23. 4. 2015 opatření proti nečinnosti tak, že přikázal vyvlastňovacímu úřadu vydat rozhodnutí nejpozději do 11. 5. 2015.

71. Z výzvy ze dne 30. 4. 2015 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyzval žalobce k prokázání výše újmy do 15 dnů od doručení usnesení.

72. Ze sdělení ze dne 5. 5. 2015 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyrozuměl odvolací orgán o informacích k opatření proti nečinnosti.

73. Z podání ze dne 30. 4. 2015 soud zjistil, že žalobce sdělil výši újmy.

74. Z opatření proti nečinnosti ze dne 3. 6. 2015 soud zjistil, že odvolací orgán vydal dne 3. 6. 2015 opatření proti nečinnosti tak, že přikázal vyvlastňovacímu úřadu vydat rozhodnutí nejpozději do 60 dnů od obdržení tohoto opatření.

75. Z výzvy ze dne 18. 6. 2015 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyzval Městský úřad Studénka k součinnosti.

76. Ze sdělení ze dne 30. 6. 2015 soud zjistil, že Městský úřad Studénka podal sdělení.

77. Ze sdělení ze dne 17. 7. 2015 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyrozuměl o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

78. Ze sdělení ze dne 30. 7. 2015 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyrozuměl odvolací orgán o informacích k opatření proti nečinnosti.

79. Z opatření proti nečinnosti ze dne 13. 8. 2015 soud zjistil, že odvolací orgán vydal dne 13. 8. 2015 opatření proti nečinnosti tak, že přikázal vyvlastňovacímu úřadu vydat rozhodnutí nejpozději do 31. 8. 2015.

80. Z žádosti ze dne 3. 9. 2015 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad požádal znalce o sdělení.

81. Ze sdělení ze dne 3. 9. 2015 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyrozuměl odvolací orgán o informacích k opatření proti nečinnosti.

82. Z žádosti ze dne 14. 9. 2015 soud zjistil, že znalec požádal o prodloužení lhůty.

83. Ze sdělení ze dne 18. 9. 2015 soud zjistil, že znalec předložil sdělení k žádosti ze dne 3. 9. 2015.

84. Ze sdělení ze dne 25. 9. 2015 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyrozuměl o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

85. Z opatření proti nečinnosti ze dne 5. 10. 2015 soud zjistil, že odvolací orgán vydal dne 5. 10. 2015 opatření proti nečinnosti tak, že přikázal vyvlastňovacímu úřadu vydat rozhodnutí nejpozději do 31. 10. 2015.

86. Z rozhodnutí ze dne 19. 11. 2015 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad dne 19. 11. 2015 rozhodl o vyvlastnění tak, že vlastnické právo žalobce omezil zřízením věcného břemene v rozsahu 78 m2 za náhradu 8 780 Kč.

87. Z odvolání ze dne 13. 12. 2015 soud zjistil, že žalobce podal dne 13. 12. 2015 odvolání proti rozhodnutí ze dne 19. 11. 2015.

88. Z vyrozumění ze dne 22. 12. 2015 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyrozuměl o podaném odvolání.

89. Z vyjádření ze dne 11. 1. 2016 soud zjistil, že se navrhovatel vyjádřil k odvolání žalobce.

90. Z předání spisu ze dne 18. 1. 2016 soud zjistil, že spis byl předán odvolacím orgánu.

91. Z rozhodnutí ze dne 5. 4. 2016 soud zjistil, že dne 5. 4. 2016 odvolací orgán zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne 19. 11. 2015.

92. Z vrácení spisu ze dne 20. 4. 2016 soud zjistil, že dne 22. 4. 2016 byl vyvlastňovacímu úřadu vrácen spis.

93. Z žaloby ze dne 21. 4. 2016 soud zjistil, že žalobce podal dne 26. 4. 2016 žalobu proti rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne 5. 4. 2016.

94. Z výzvy ze dne 3. 5. 2016 soud zjistil, že správní soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku.

95. Ze záznamu o složení soud zjistil, že žalobce zaplatil soudní poplatek dne 6. 5. 2016.

96. Z vyjádření ze dne 13. 5. 2016 soud zjistil, že odvolací orgán vyjádřil nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

97. Z vyjádření ze dne 9. 6. 2016 soud zjistil, že odvolací orgán se vyjádřil k žalobě a postoupil správní spis.

98. Z protokolu o jednání ze dne 23. 11. 2016 soud zjistil, že dne 23. 11. 2016 se konal ústní jednání.

99. Z rozsudku ze dne 23. 11. 2016 soud zjistil, že Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 23. 11. 2016 zrušil rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne 5. 4. 2016 a věc vrátil k dalšímu řízení, a to rozsudkem č.j. 22 A 42/2016 – 47.

100. Z kasační stížnosti ze dne 14. 12. 2016 soud zjistil, že odvolací orgán podal dne 14. 12. 2016 kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu v [obec] ze dne 23. 11. 2016, č.j. 22 A 42/2016 – 47.

101. Z informace o probíhajícím řízení ze dne 20. 12. 2016 soud zjistil, že Nejvyšší správní soud informoval o probíhajícím řízení.

102. Z vyjádření ze dne 22. 12. 2016 soud zjistil, že žalobce se dne 22. 12. 2016 vyjádřil ke kasační stížnosti.

103. Z předložení správního spisu soud zjistil, že dne 30. 12. 2016 byly Nejvyššímu správnímu soudu předloženy správní spisy.

104. Z předložení spisu soud zjistil, že správní soud dne 5. 1. 2017 předložil Nejvyššímu správnímu soudu spis.

105. Z usnesení ze dne 9. 2. 2017 soud zjistil, že odvolací orgán přerušil řízení o odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne 19. 11. 2015.

106. Z rozsudku ze dne 26. 7. 2017 soud zjistil, že Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl, a to rozsudkem ze dne 26. 7. 2017 č.j. 2 As 341/2016-40. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že textová část územního rozhodnutí byla vnitřně rozporná stejně tak jako grafická část.

107. Z odvolání ze dne 21. 2. 2017 soud zjistil, že žalobce podal dne 21. 2. 2017 odvolání proti usnesení ze dne 9. 2. 2017.

108. Z výzvy ze dne 1. 3. 2017 soud zjistil, že odvolací orgán vyrozuměl o podaném odvolání.

109. Z předání spisu ze dne 20. 3. 2017 soud zjistil, že spis byl předán odvolacím orgánu.

110. Z rozhodnutí ze dne 9. 6. 2017 soud zjistil, že [stát. instituce] zrušilo rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne 9. 2. 2017.

111. Z usnesení ze dne 14. 8. 2017 soud zjistil, že odvolací orgán přerušil řízení o odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne 19. 11. 2015.

112. Z odvolání ze dne 14. 8. 2017 soud zjistil, že žalobce podal dne 14. 8. 2017 odvolání proti usnesení ze dne 14. 8. 2017.

113. Z výzvy ze dne 28. 8. 2017 soud zjistil, že odvolací orgán vyrozuměl o podaném odvolání.

114. Z předání spisu ze dne 14. 9. 2017 soud zjistil, že spis byl předán odvolacím orgánu.

115. Ze sdělení ze dne 25. 9. 2017 soud zjistil, že odvolací orgán vyrozuměl o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

116. Z rozhodnutí ze dne 13. 10. 2017 soud zjistil, že odvolací orgán dne 13. 10. 2017 rozhodl o zrušení rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu ze dne 19. 11. 2015.

117. Z vrácení spisu ze dne 23. 10. 2017 soud zjistil, že dne 24. 10. 2017 byl vyvlastňovacímu úřadu vrácen spis.

118. Z výzvy ze dne 4. 4. 2018 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyzval navrhovatele k doplnění žádosti o vyvlastnění do 12. 4. 2018 a řízení přerušil.

119. Z vyžádání podkladů ze dne 10. 4. 2018 soud zjistil, že odvolací orgán požádal o podklady k prošetření podnětu na nečinnost.

120. Ze sdělení ze dne 13. 4. 2018 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyrozuměl odvolací orgán o informacích k opatření proti nečinnosti.

121. Z usnesení ze dne 18. 4. 2018 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad zastavil řízení o žádosti o vyvlastnění. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 28. 4. 2018 a je opatřeno doložkou právní moci ke dni 23. 7. 2018.

122. Z odvolání ze dne 9. 5. 2018 soud zjistil, že žalobce podal dne 9. 5. 2018 odvolání proti usnesení ze dne 18. 4. 2018, neboť se domáhal zamítnutí návrhu namísto zastavení řízení.

123. Z vyrozumění ze dne 17. 5. 2018 soud zjistil, že vyvlastňovací úřad vyrozuměl o podaném odvolání.

124. Z předání spisu ze dne 30. 5. 2018 soud zjistil, že spis byl předán odvolacím orgánu.

125. Z rozhodnutí ze dne 18. 7. 2018 soud zjistil, že dne 18. 7. 2018 odvolací orgán zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne 18. 4. 2018.

126. Z rozsudku ze dne 21. 3. 2019 soud zjistil, že Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu žalobce proti rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne 18. 7. 2018, a to rozsudkem č.j. 22 A 52/2018-30. V odůvodnění soud uvedl, že neshledal, že by žalobce byl jakkoli krácen na svých právech a ani to žalobce netvrdil. Rozsudek je opatřen doložkou právní moci ke dni 17. 5. 2019. K řízení o odstranění stavby 127. Z žádosti o dodatečné povolení stavby ze dne 16. 8. 2011 soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ČR podalo dne 19. 8. 2011 žádost o dodatečné povolení stavby SO [číslo] [anonymizováno] přípojky VN pro [právnická osoba] v km 5,150.

128. Z výzvy ze dne 5. 9. 2011 soud zjistil, že stavební úřad vyzval [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ČR k doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby do 31. 8. 2013.

129. Ze sdělení ze dne 21. 9. 2011 soud zjistil, že stavební úřad vyrozuměl žalobce o tom, že bylo dne 19. 8. 2011 zahájeno řízení o dodatečném povolení stavby a řízení přerušil, neboť vyzval stavebníka k odstranění vad žádosti.

130. Ze záznamu ze dne 19. 12. 2011 soud zjistil, že stavební úřad zjistil, že stavba SO [číslo] [anonymizováno] přípojky VN pro [právnická osoba] v km 5,150 je již provedena bez rozhodnutí stavebního úřadu, přičemž vlastník stavby dne 19. 8. 2011 podal žádost o dodatečné povolení stavby.

131. Z usnesení ze dne 19. 12. 2011 soud zjistil, že stavební úřad dne 19. 12. 2011 přerušil řízení o odstranění stavby.

132. Ze sdělení ze dne 21. 12. 2011 soud zjistil, že stavební úřad vyrozuměl žalobce o tom, že bylo dne 19. 8. 2011 zahájeno řízení o dodatečném povolení stavby a nemůže tedy dojít k okamžitému nařízení jejího odstranění.

133. Ze sdělení ze dne 9. 10. 2013 soud zjistil, že stavební úřad vyrozuměl o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

134. Z podání ze dne 4. 11. 2013 soud zjistil, že žalobce požádal dne 4. 11. 2013 o zařazení mezi účastníky řízení a o možnost seznámení se spisem.

135. Z usnesení ze dne 2. 12. 2013 soud zjistil, že stavební úřad dne 2. 12. 2013 vydal usnesení o tom, že žalobce je účastníkem řízení.

136. Ze sdělení ze dne 2. 12. 2013 soud zjistil, že stavební úřad vyrozuměl o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

137. Z usnesení ze dne 20. 12. 2013 soud zjistil, že stavební úřad zastavil řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby. V odůvodnění je uvedeno, že stavební úřad v návaznosti na žádost o dodatečné povolení stavby stavební úřad zahájil podle ust. § 129 odst. 3 stavebního zákona zahájení řízení o odstranění stavby, které zároveň usnesením přerušil. Dále je v odůvodnění uvedeno, že stavebník k výzvě stavebního úřadu požadované údaje a podklady nedoplnil, a proto stavební úřad řízení zastavil. Rozhodnutí je opatřeno doložkou právní moci ke dni 18. 1. 2014.

138. Z oznámení ze dne 10. 3. 2014 soud zjistil, že stavební úřad dne 10. 3. 2014 oznámil pokračování v řízení o odstranění stavby a nařídil ústní jednání na den 8. 4. 2014.

139. Z protokolu ze dne 8. 4. 2014 soud zjistil, že dne 8. 4. 2014 se konalo ústní jednání.

140. Z rozhodnutí ze dne 18. 6. 2014 soud zjistil, že stavební úřad dne 18. 6. 2014 vydal rozhodnutí, kterým nenařídil stavbu odstranit.

141. Z odvolání ze dne 25. 6. 2014 soud zjistil, že žalobce podal dne 25. 6. 2014 odvolání proti rozhodnutí ze dne 18. 6. 2014.

142. Z výzvy ze dne 11. 7. 2014 soud zjistil, že stavební úřad vyzval k vyjádření k podanému odvolání.

143. Z vyjádření ze dne 17. 7. 2014 a 18. 7. 2014 soud zjistil, že se ostatní účastníci vyjádřili k podanému odvolání.

144. Z předání spisu ze dne 24. 7. 2014 soud zjistil, že stavební úřad předal odvolacímu orgánu spis s odvoláním.

145. Z rozhodnutí ze dne 15. 9. 2014 soud zjistil, že odvolací orgán zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne 18. 6. 2014.

146. Z vrácení spisu ze dne 26. 9. 2014 soud zjistil, že odvolací orgán dne 30. 9. 2014 vrátil stavebnímu úřadu správní spis.

147. Z žaloby ze dne 1. 11. 2014 soud zjistil, že žalobce dne 6. 11. 2014 podal žalobu proti rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne 15. 9. 2014.

148. Z usnesení ze dne 22. 1. 2015 soud zjistil, že žalobě nebyl usnesením ze dne 22. 1. 2015 přiznán odkladný účinek.

149. Z postoupení spisu a vyjádření soud zjistil, že odvolací orgán se dne 14. 1. 2015 vyjádřil k žalobě a zaslal správní spis.

150. Z vyjádření ze dne 7. 3. 2015 soud zjistil, že žalobce neudělil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

151. Z protokolu o jednání ze dne 13. 9. 2016 soud zjistil, že dne 13. 9. 2016 se konalo ústní jednání.

152. Z protokolu o vyhlášení rozsudku ze dne 21. 9. 2016 soud zjistil, že dne 21. 9. 2016 byl vyhlášen rozsudek.

153. Z rozsudku ze dne 21.9.2016 soud zjistil. že Krajský soud v Ostravě dne 21. 9. 2016 zrušil rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne 15. 9. 2014 a věc vrátil k dalšímu řízení, a to rozsudkem č.j. 22A 1572014-44.

154. Z kasační stížnosti ze dne 26. 10. 2016 soud zjistil, že odvolací orgán podal dne 27. 10. 2016 kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu v [obec] ze dne 21. 9. 2016, č.j. 22A 157/2014 – 15.

155. Z vyrozumění ze dne 2. 11. 2016 soud zjistil, že Nejvyšší správní soud informoval o probíhajícím řízení.

156. Z podání ze dne 7. 11. 2016 soud zjistil, že dne 9. 11. 2016 byl Nejvyššímu správnímu soudu předložen spis správního soudu.

157. Z výzvy ze dne 15. 11. 2016 soud zjistil, že Nejvyšší správní soud vyzval žalobce k vyjádření.

158. Z vyjádření ze dne 23. 11. 2016 soud zjistil, že žalobce se dne 23. 11. 2016 vyjádřil ke kasační stížnosti.

159. Z přípisu ze dne 24. 11. 2016 soud zjistil, že Nejvyšší správní soud zaslal vyjádření žalobce na vědomí.

160. Z rozsudku ze dne 31.8.2017 soud zjistil, že Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl, a to rozsudkem ze dne 31. 8. 2017 č.j. 3 As 255/2016 – 35. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že textová část územního rozhodnutí byla vnitřně rozporná stejně tak jako grafická část.

161. Z rozhodnutí ze dne 5. 9. 2017 soud zjistil, že [stát. instituce] zrušilo rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne 31. 1. 2017.

162. Z rozhodnutí ze dne 8. 11. 2017 soud zjistil, že odvolací orgán rozhodnutím ze dne 8. 11. 2017 zrušil rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 18. 6. 2014.

163. Z vrácení spisu ze dne 24. 11. 2017 soud zjistil, že odvolací orgán dne 27. 11. 2017 vrátil stavebnímu úřadu správní spis.

164. Z oznámení ze dne 15. 12. 2017 soud zjistil, že stavební úřad dne 15. 12. 2017 oznámil pokračování v řízení o odstranění stavby a nařídil ústní jednání na den 24. 1. 2018.

165. Z žádosti ze dne 23. 1. 2017 soud zjistil, že stavebník podal dne 23. 1. 2018 žádost o dodatečné povolení stavby.

166. Z protokolu ze dne 24. 1. 2018 soud zjistil, že dne 24. 1. 2018 se konalo ústní jednání.

167. Z doplnění ze dne 31. 1. 2018 soud zjistil, že stavebník podal dne 31. 1. 2018 doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby.

168. Z usnesení ze dne 16. 2. 2018 soud zjistil, že stavební úřad přerušil řízení o odstranění stavby, neboť stavebník podal dne 23. 1. 2018 žádost o dodatečné povolení stavby.

169. Z odvolání ze dne 9. 3. 2018 soud zjistil, že žalobce podal dne 9. 3. 2018 odvolání proti rozhodnutí ze dne 16. 2. 2018.

170. Z výzvy ze dne 14. 3. 2018 soud zjistil, že stavební úřad vyzval k vyjádření k podanému odvolání.

171. Z předání spisu ze dne 9. 4. 2018 soud zjistil, že stavební úřad předal odvolacímu orgánu spis s odvoláním.

172. Z rozhodnutí ze dne 30. 5. 2018 soud zjistil, že odvolací orgán zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne 16. 2. 2018.

173. Z vrácení spisu ze dne 27. 6. 2018 soud zjistil, že odvolací orgán dne 29. 6. 2018 vrátil stavebnímu úřadu správní spis.

174. Z výzvy ze dne 16. 2. 2018 soud zjistil, že stavební úřad vyzval stavebníka k doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby do 31. 12. 2018.

175. Z podání ze dne 17. 12. 2019 soud zjistil, že stavebník požádal o prodloužení lhůty k doplnění podkladů.

176. Z podání ze dne 24. 1. 2019 sodu zjistil, že stavebník podal žádost o přerušení řízení.

177. Z usnesení ze dne 29. 1. 2019 soud zjistil, že stavební úřad dne 29. 1. 2019 přerušil řízení o dodatečném povolení stavby.

178. Z doplnění ze dne 3. 7. 2019 soud zjistil, že stavebník podal dne 3. 7. 2019 doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby.

179. Z oznámení ze dne 8. 7. 2019 soud zjistil, že stavební úřad dne 18. 7. 2019 oznámil zahájení řízení o dodatečném povolení stavby a nařídil ústní jednání na den 13. 8. 2019.

180. Z protokolu ze dne 13. 8. 2019 soud zjistil, že dne 13. 8. 2019 se konalo ústní jednání.

181. Z námitek ze dne 13. 8. 2019 soud zjistil, že se žalobce vyjádřil v řízení o dodatečném povolení stavby.

182. Z usnesení ze dne 30. 8. 2019 soud zjistil, že stavební úřad dne 30. 8. 2019 přerušil řízení o dodatečném povolení stavby.

183. Z odvolání ze dne 10. 9. 2019 soud zjistil, že žalobce podal dne 10. 9. 2019 odvolání proti rozhodnutí ze dne 30. 8. 2019.

184. Z výzvy ze dne 25. 9. 2019 soud zjistil, že stavební úřad vyzval k vyjádření k podanému odvolání.

185. Z vyjádření ze dne 30. 9. 2019 soud zjistil, že se ostatní účastníci vyjádřili k podanému odvolání.

186. Z předání spisu ze dne 9. 10. 2019 soud zjistil, že stavební úřad předal odvolacímu orgánu spis s odvoláním.

187. Z rozhodnutí ze dne 12. 12. 2019 soud zjistil, že odvolací orgán zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne 30. 8. 2019.

188. Z vrácení spisu ze dne 30. 12. 2019 soud zjistil, že odvolací orgán dne 6. 1. 2020 vrátil stavebnímu úřadu správní spis.

189. Z doplnění ze dne 7. 1. 2020 soud zjistil, že stavebník podal dne 9. 1. 2020 doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby.

190. Ze sdělení ze dne 13. 1. 2020 soud zjistil, že stavební úřad vyrozuměl o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

191. Z rozhodnutí ze dne 23. 3. 2020 soud zjistil, že stavební úřad dne 23. 3. 2020 rozhodl o dodatečném povolení stavby.

192. Z odvolání ze dne 2. 4. 2020 soud zjistil, že žalobce podal dne 2. 4. 2020 odvolání proti rozhodnutí ze dne 23. 3. 2020.

193. Z výzvy ze dne 17. 4. 2020 soud zjistil, že stavební úřad vyzval k vyjádření k podanému odvolání.

194. Z předání spisu ze dne 6. 5. 2020 soud zjistil, že stavební úřad předal odvolacímu orgánu spis s odvoláním.

195. Z rozhodnutí ze dne 10. 7. 2020 soud zjistil, že odvolací orgán vydal dne 10. 7. 2020 rozhodnutí, kterým zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 23. 3. 2020.

196. Z vrácení spisu ze dne 20. 7. 2020 soud zjistil, že odvolací orgán dne 22. 7. 2020 vrátil stavebnímu úřadu správní spis.

197. Ze sdělení ze dne 24. 8. 2020 soud zjistil, že stavební úřad vyrozuměl o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

198. Z žaloby ze dne 2. 9. 2020 soud zjistil, že žalobce dne 4. 9. 2020 podal správní žalobu proti rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne 10. 7. 2020.

199. Z výzvy ze dne 10. 9. 2020 soud zjistil, že správní soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku.

200. Ze záznamu ze dne 11. 9. 2020 soud zjistil, že žalobce dne 11. 9. 2020 zaplatil soudní poplatek.

201. Z výzvy ze dne 18. 9. 2020 soud zjistil, že správní soud vyzval odvolací orgán k předložení spisů a vyjádření k žalobě.

202. Z vyjádření ze dne 24. 9. 2020 soud zjistil, že odvolací orgán se vyjádřil k žalobě.

203. Z podání ze dne 26. 9. 2020 soud zjistil, že odvolací orgán zaslal správnímu soudu správní spis.

204. Z usnesení ze dne 12. 11. 2020 soud zjistil, že žalobě žalobce byl přiznán odkladný účinek.

205. Z výzvy ze dne 15. 12. 2020 soud zjistil, že správní soud vyzval žalobce k vyjádření.

206. Z podání ze dne 16. 12. 2020 soud zjistil, že žalobce vyslovil nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

207. Z žádosti ze dne 16. 9. 2020 soud zjistil, že žalobce požádal o přerušení řízení z důvodu podání správní žaloby.

208. Z výzvy ze dne 24. 9. 2020 soud zjistil, že stavební úřad vyzval stavebníka k vyjádření k návrhu na přerušení řízení.

209. Ze sdělení ze dne 2. 10.2020 soud zjistil, že stavebním vyjádřil nesouhlas s přerušením řízení.

210. Z rozhodnutí ze dne 14. 10. 2020 soud zjistil, že stavební úřad dne 14. 10. 2020 zastavil řízení o odstranění stavby.

211. Z odvolání ze dne 3. 11. 2020 soud zjistil, že žalobce podal dne 3. 11. 2020 odvolání proti rozhodnutí ze dne 14. 10. 2020.

212. Z výzvy ze dne 4. 11. 2020 soud zjistil, že stavební úřad vyzval k vyjádření k podanému odvolání.

213. Z usnesení ze dne 4. 2. 2021 soud zjistil, že odvolací orgán přerušil řízení od odvolání žalobce z důvodu podání správní žaloby.

214. Z ostatních důkazů soud neučinil žádné skutkové zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci.

215. Na základě výše uvedeného učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

216. Žalobce žádostí ze dne 1. 10. 2018 uplatnil u [stát. instituce] nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé řízení o vyvlastnění a řízení o odstranění stavby. Žádost byla doručena dne 1. 10. 2018 [stát. instituce] konstatovalo porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a za vzniklou nemajetkovou újmu se omluvilo. 217. [ulice] úřad dne 8. 12. 2004 rozhodl o umístění stavby SO 421 [anonymizováno] přípojky VN pro [právnická osoba] v km 5,150 [anonymizována dvě slova] II/464. Rozhodnutí obsahuje údaj o vyvěšení na úřední desce dne 14. 12. 2004. 218. [právnická osoba] jako budoucí oprávněný a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako budoucí povinní a dále [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ČR jako investor stavby dne 19. 12. 2006 uzavřeli smlouvu, v níž budoucí povinní prohlásili, že jsou spoluvlastníky pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce] a zavázali se uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene, kdy budou povinni strpět zřízení a provozování stavby SO [číslo] – [anonymizováno] přípojky VN pro [právnická osoba] v km 5,510.

219. Žalobce není s právními účinky ke dni 31. 3. 2021 zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce]. K řízení o vyvlastnění 220. [právnická osoba] podala dne 17. 12. 2012 žádost o vydání rozhodnutí o omezení vlastnického práva odpovídajícího věcnému břemeni k pozemku ve vlastnictví žalobce p. [číslo] k.ú. [část obce]. Dne 28. 3. 2013 byl žalobce vyrozuměn o zahájení vyvlastňovacího řízení. Žalobce se dne 26. 4. 2013 vyjádřil k návrhu na vyvlastnění. Vyvlastňovací úřad vyzval dne 26. 8. 2013 žalobce k předložení znaleckého posudku dle jeho žádosti a určil lhůtu k předložení znaleckého posudku do 40 dnů ode dne doručení usnesení. Žalobce dne 10. 9. 2013 požádal o rozšíření vyvlastnění i na zbylý pozemek p. [číslo] v k.ú. [část obce]. Vyvlastňovací úřad prodloužil žalobci lhůtu předložení znaleckého posudku. Žalobce dne 4. 11. 2013 podal odvolání proti usnesení ze dne 22. 10. 2013 a požádal o prodloužení lhůty k předložení znaleckého posudku. Žalobce vyvlastňovacímu úřadu sdělil, že jím bylo zjištěno, že ochranné pásmo činí 380 m2 namísto oceňovaných 78 m2. Vyvlastňovací úřad dne 13. 11. 2013 vyrozuměl o podaném odvolání. Žalobce dne 21. 11. 2013 předložil vyvlastňovacímu úřadu znalecký posudek. Spis byl dne 4. 12. 2013 předán odvolacím orgánu. Vyvlastňovací úřad vyzval dne 16. 12. 2013 žalobce k odstranění vad znaleckého posudku do 30 dnů od doručení usnesení. Žalobce podal dne 29. 12. 2013 odvolání proti usnesení ze dne 16. 12. 2013. Spis byl dne 8. 1. 2014 předán odvolacím orgánu. Žalobce dne 13. 1. 2014 předložil vyvlastňovacímu úřadu znalecký posudek. Odvolací orgán dne 29. 1. 2014 zamítl odvolání žalobce proti usnesení ze dne 22. 10. 2013. Vyvlastňovací úřad vyzval navrhovatele k specifikaci účelu omezení vlastnického práva do 5. 3. 2014. Dne 24. 2. 2014 byl vyvlastňovací mu úřadu vrácen spis. Navrhovatel dne 5. 3. 2014 doplnil žádost o vydání rozhodnutí. Dne 6. 3. 2014 odvolací orgán zamítl odvolání žalobce proti usnesení ze dne 16. 12. 2013. Žalobce dne 18. 3. 2014 požádal o rozšíření vyvlastnění i na zbylý pozemek. Odvolací orgán dne 26. 6. 2014 požádal o podklady k prošetření podnětu na nečinnost. Vyvlastňovací úřad předal podklady k prošetření podnětu na nečinnost. Odvolací orgán vydal dne 30. 7. 2014 opatření proti nečinnosti tak, že přikázal vyvlastňovacímu úřadu vydat rozhodnutí nejpozději do 60 dnů od obdržení tohoto opatření. Vyvlastňovací úřad vyzval žalobce k odstranění vad znaleckého posudku do 30 dnů od doručení usnesení. Žalobce podal dne 5. 9. 2014 odvolání proti usnesení ze dne 8. 8. 2014. Spis byl dne 12. 9. 2014 předán odvolacím orgánu. Žalobce dne 22. 9. 2014 předložil vyvlastňovacímu úřadu znalecký posudek. Odvolací orgán vydal dne 25. 9. 2014 opatření proti nečinnosti tak, že přikázal vyvlastňovacímu úřadu vydat rozhodnutí nejpozději do 90 dnů od obdržení tohoto opatření. Vyvlastňovací úřad dne 10. 10. 2014 ustanovil znalce k vypracování znaleckého posudku a vyrozuměl o ustanovení znalce. Dne 7. 11. 2014 odvolací orgán zamítl odvolání žalobce proti usnesení ze dne 8. 8. 2014. Žalobce podal dne 14. 11. 2014 odvolání proti usnesení ze dne 10. 10. 2014. Vyvlastňovací úřad požádal znalce o sdělení, kdy bude vypracován znalecký posudek. Spis byl dne 28. 11. 2014 předán odvolacím orgánu. Znalec dne 3. 12 2014 předložil vyvlastňovacímu úřadu znalecký posudek. Vyvlastňovací úřad vyzval navrhovatele k doplnění vymezení nezbytného rozsahu vyvlastnění do 12. 1. 2015. Vyvlastňovací úřad dne 30. 12. 2014 vyrozuměl odvolací orgán o informacích k opatření proti nečinnosti. Navrhovatel podal dne 11. 1. 2015 žádost o prodloužení lhůty k odstranění nedostatků žádosti. Žalobce podal dne 12. 1. 2015 odvolání proti usnesení ze dne 18. 12. 2014. Odvolací orgán vydal dne 12. 1. 2015 opatření proti nečinnosti tak, že přikázal vyvlastňovacímu úřadu vydat rozhodnutí nejpozději do 90 dnů od obdržení tohoto opatření. Žalobce požádal dne 13. 1. 2015 o zastavení řízení. Vyvlastňovací úřad vyzval navrhovatele k předložení požadovaných podkladů do 5 dnů od doručení opatření. Navrhovatel dne 23. 1. 2015 doplnil návrh na vyvlastnění. Dne 19. 1. 2015 odvolací orgán zamítl odvolání žalobce proti usnesení ze dne 10. 10. 2014. Spis byl předán dne 29. 1. 2015 odvolacím orgánu. Vyvlastňovací úřad nařídil na den 27. 3. 2015 ústní jednání. Dne 27. 2. 2015 odvolací orgán zamítl odvolání žalobce proti usnesení ze dne 18. 12. 2014. Žalobce dne 9. 3. 2015 požádal o rozšíření vyvlastnění i na zbylý pozemek. Žalobce podal dne 10. 2. 2015 podnět k zahájení přezkumného řízení ohledně rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne 19. 1. 2015 [stát. instituce] požádalo o předložení spisu. [stát. instituce] neshledalo důvody pro zahájení přezkumného řízení. Žalobce požádal dne 16. 3. 2015 o změnu termínu ústního jednání. Vyvlastňovací úřad dne 19. 3. 2015 sdělil žalobci, že termín ústního jednání zůstává nezměněn. Dne 27. 3. 2015 se konalo ústní jednání, na kterém žalobce předložil své námitky. Vyvlastňovací úřad vyrozuměl dne 10. 4. 2015 o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Odvolací orgán vydal dne 23. 4. 2015 opatření proti nečinnosti tak, že přikázal vyvlastňovacímu úřadu vydat rozhodnutí nejpozději do 11. 5. 2015. Vyvlastňovací úřad dne 30. 4. 2015 vyzval žalobce k prokázání výše újmy do 15 dnů od doručení usnesení. Žalobce dne 30. 4. 2015 sdělil výši újmy. Odvolací orgán vydal dne 3. 6. 2015 opatření proti nečinnosti tak, že přikázal vyvlastňovacímu úřadu vydat rozhodnutí nejpozději do 60 dnů od obdržení tohoto opatření. Vyvlastňovací úřad vyzval dne 18. 6. 2015 Městský úřad Studénka k součinnosti. Vyvlastňovací úřad dne 17. 7. 2015 vyrozuměl o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Odvolací orgán vydal dne 13. 8. 2015 opatření proti nečinnosti tak, že přikázal vyvlastňovacímu úřadu vydat rozhodnutí nejpozději do 31. 8. 2015. Vyvlastňovací úřad dne 3. 9. 2015 požádal znalce o sdělení. Znalec dne 18. 9. 2015 předložil sdělení k žádosti ze dne 3. 9. 2015. Vyvlastňovací úřad dne 25. 9. 2015 vyrozuměl o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Odvolací orgán vydal dne 5. 10. 2015 opatření proti nečinnosti tak, že přikázal vyvlastňovacímu úřadu vydat rozhodnutí nejpozději do 31. 10. 2015. Vyvlastňovací úřad dne 19. 11. 2015 rozhodl o vyvlastnění tak, že vlastnické právo žalobce omezil zřízením věcného břemene v rozsahu 78 m2 za náhradu 8 780 Kč. Žalobce podal dne 13. 12. 2015 odvolání proti rozhodnutí ze dne 19. 11. 2015. Spis byl dne 18. 1. 2016 předán odvolacím orgánu. Dne 5. 4. 2016 odvolací orgán zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne 19. 11. 2015. Dne 22. 4. 2016 byl vyvlastňovacímu úřadu vrácen spis. Žalobce podal dne 26. 4. 2016 žalobu proti rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne 5. 4. 2016 O správní žalobě bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 11. 2016, č.j. 22 A 42/2016 – 47. Odvolací orgán podal dne 14. 12. 2016 kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu v [obec] ze dne 23. 11. 2016, č.j. 22 A 42/2016 – 47, tak, že rozhodnutí odvolacího orgánu bylo zrušeno. O kasační stížnosti bylo rozhodnuto rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2017 č.j. 2 As 341/2016-40. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že textová část územního rozhodnutí byla vnitřně rozporná stejně tak jako grafická část. Žalobce podal dne 21. 2. 2017 odvolání proti usnesení ze dne 9. 2. 2017. Spis byl dne 20. 3. 2017 předán odvolacím orgánu. [stát. instituce] zrušilo rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne 9. 2. 2017. Odvolací orgán přerušil dne 14. 8. 2017 řízení o odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne 19. 11. 2015. Žalobce podal dne 14. 8. 2017 odvolání proti usnesení ze dne 14. 8. 2017. Spis byl dne 14. 9. 2017 předán odvolacím orgánu. Odvolací orgán dne 13. 10. 2017 rozhodl o zrušení rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu ze dne 19. 11. 2015. Dne 24. 10. 2017 byl vyvlastňovacímu úřadu vrácen spis. Vyvlastňovací úřad vyzval navrhovatele k doplnění žádosti o vyvlastnění do 12. 4. 2018 a řízení přerušil. Vyvlastňovací úřad zastavil dne 18. 4. 2018 řízení o žádosti o vyvlastnění. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 28. 4. 2018 a je opatřeno doložkou právní moci ke dni 23. 7. 2018. Žalobce podal dne 9. 5. 2018 odvolání proti usnesení ze dne 18. 4. 2018, neboť se domáhal zamítnutí návrhu namísto zastavení řízení. Spis byl dne 30. 5. 2018 předán odvolacím orgánu. Dne 18. 7. 2018 odvolací orgán zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne 18. 4. 2018 Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu žalobce proti rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne 18. 7. 2018, a to rozsudkem č.j. 22 A 52/2018-30. V odůvodnění soud uvedl, že neshledal, že by žalobce byl jakkoli krácen na svých právech a ani to žalobce netvrdil. Rozsudek je opatřen doložkou právní moci ke dni 17. 5. 2019. K řízení o odstranění stavby 221. [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ČR podalo dne 19. 8. 2011 žádost o dodatečné povolení stavby SO [číslo] [anonymizováno] přípojky VN pro [právnická osoba] v km 5,150. [ulice] úřad vyzval [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ČR k doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby do 31. 8. 2013 [ulice] úřad vyrozuměl žalobce sdělením ze dne 21. 9. 2011 o tom, že bylo dne 19. 8. 2011 zahájeno řízení o dodatečném povolení stavby a řízení přerušil, neboť vyzval stavebníka k odstranění vad žádosti. [ulice] úřad zjistil, že stavba SO [číslo] [anonymizováno] přípojky VN pro [právnická osoba] v km 5,150 je již provedena bez rozhodnutí stavebního úřadu, přičemž vlastník stavby dne 19. 8. 2011 podal žádost o dodatečné povolení stavby. [ulice] úřad dne 19. 12. 2011 přerušil řízení o odstranění stavby. [ulice] úřad vyrozuměl žalobce sdělením ze dne 21. 12. 2011 o tom, že bylo dne 19. 8. 2011 zahájeno řízení o dodatečném povolení stavby a nemůže tedy dojít k okamžitému nařízení jejího odstranění. [ulice] úřad vyrozuměl dne 9. 10. 2013 o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Žalobce požádal dne 4. 11. 2013 o zařazení mezi účastníky řízení a o možnost seznámení se spisem. [ulice] úřad dne 2. 12. 2013 vydal usnesení o tom, že žalobce je účastníkem řízení. [ulice] úřad vyrozuměl o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. [ulice] úřad dne 20. 12. 2013 zastavil řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby. V odůvodnění je uvedeno, že stavební úřad v návaznosti na žádost o dodatečné povolení stavby stavební úřad zahájil podle ust. § 129 odst. 3 stavebního zákona zahájení řízení o odstranění stavby, které zároveň usnesením přerušil. Dále je v odůvodnění uvedeno, že stavebník k výzvě stavebního úřadu požadované údaje a podklady nedoplnil, a proto stavební úřad řízení zastavil. Rozhodnutí je opatřeno doložkou právní moci ke dni 18. 1. 2014 [ulice] úřad dne 10. 3. 2014 oznámil pokračování v řízení o odstranění stavby a nařídil ústní jednání na den 8. 4. 2014. Dne 8. 4. 2014 se konalo ústní jednání. [ulice] úřad dne 18. 6. 2014 vydal rozhodnutí, kterým nenařídil stavbu odstranit. Žalobce podal dne 25. 6. 2014 odvolání proti rozhodnutí ze dne 18. 6. 2014. [ulice] úřad předal dne 24. 7. 2014 odvolacímu orgánu spis s odvoláním. Odvolací orgán dne 15. 9. 2014 zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne 18. 6. 2014. Odvolací orgán dne 30. 9. 2014 vrátil stavebnímu úřadu správní spis. Žalobce dne 6. 11. 2014 podal žalobu proti rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne 15. 9. 2014 O žalobě bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 9. 2016, č.j. 22 A 157/2014-44, kterým Krajský soud v Ostravě zrušil rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne 15. 9. 2014 a věc vrátil k dalšímu řízení. Odvolací orgán podal dne 27. 10. 2016 kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu v [obec] ze dne 21. 9. 2016, č.j. 22 A 157/2014 – 15 Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl, a to rozsudkem ze dne 31. 8. 2017 č.j. 3 As 255/2016 – 35. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že textová část územního rozhodnutí byla vnitřně rozporná stejně tak jako grafická část. [stát. instituce] zrušilo rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne 31. 1. 2017. Odvolací orgán rozhodnutím ze dne 8. 11. 2017 zrušil rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 18. 6. 2014. Odvolací orgán dne 27. 11. 2017 vrátil stavebnímu úřadu správní spis. [ulice] úřad dne 15. 12. 2017 oznámil pokračování v řízení o odstranění stavby a nařídil ústní jednání na den 24. 1. 2018. Stavebník podal dne 23. 1. 2018 žádost o dodatečné povolení stavby. Dne 24. 1. 2018 se konalo ústní jednání. Stavebník podal dne 31. 1. 2018 doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby. [ulice] úřad přerušil řízení o odstranění stavby, neboť stavebník podal dne 23. 1. 2018 žádost o dodatečné povolení stavby. Žalobce podal dne 9. 3. 2018 odvolání proti rozhodnutí ze dne 16. 2. 2018. [ulice] úřad předal dne 9. 4. 2018 odvolacímu orgánu spis s odvoláním. Odvolací orgán zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne 16. 2. 2018. Odvolací orgán dne 29. 6. 2018 vrátil stavebnímu úřadu správní spis. [ulice] úřad vyzval stavebníka k doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby do 31. 12. 2018. Stavebník požádal o prodloužení lhůty k doplnění podkladů a o přerušení řízení. [ulice] úřad dne 29. 1. 2019 přerušil řízení o dodatečném povolení stavby. Stavebník podal dne 3. 7. 2019 doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby. [ulice] úřad dne 18. 7. 2019 oznámil zahájení řízení o dodatečném povolení stavby a nařídil ústní jednání na den 13. 8. 2019. Dne 13. 8. 2019 se konalo ústní jednání. [ulice] úřad dne 30. 8. 2019 přerušil řízení o dodatečném povolení stavby. Žalobce podal dne 10. 9. 2019 odvolání proti rozhodnutí ze dne 30. 8. 2019. [ulice] úřad dne 9. 10. 2019 předal odvolacímu orgánu spis s odvoláním. Odvolací orgán dne 12. 12. 2019 zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne 30. 8. 2019. Odvolací orgán dne 6. 1. 2020 vrátil stavebnímu úřadu správní spis. Stavebník podal dne 9. 1. 2020 doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby. [ulice] úřad dne 13. 1. 2020 vyrozuměl o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. [ulice] úřad dne 23. 3. 2020 rozhodl o dodatečném povolení stavby. Žalobce podal dne 2. 4. 2020 odvolání proti rozhodnutí ze dne 23. 3. 2020. [ulice] úřad předal dne 6. 5. 2020 odvolacímu orgánu spis s odvoláním. Odvolací orgán vydal dne 10. 7. 2020 rozhodnutí, kterým zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 23. 3. 2020. Odvolací orgán dne 22. 7. 2020 vrátil stavebnímu úřadu správní spis. Žalobce dne 4. 9. 2020 podal správní žalobu proti rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne 10. 7. 2020 O žalobě nebylo ke dni 21. 3. 2022 rozhodnuto. Žalobce požádal o přerušení řízení z důvodu podání správní žaloby. [ulice] úřad vyzval stavebníka k vyjádření k návrhu na přerušení řízení, stavebník vyjádřil nesouhlas s přerušením řízení. [ulice] úřad dne 14. 10. 2020 zastavil řízení o odstranění stavby. Žalobce podal dne 3. 11. 2020 odvolání proti rozhodnutí ze dne 14. 10. 2020. Odvolací orgán dne 4. 2. 2021 přerušil řízení od odvolání žalobce z důvodu podání správní žaloby.

222. Právně věc posoudil soud takto.

223. Podle ust. § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon o odpov. za škodu“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

224. Podle ust. § 13 zákona o odpov. za škodu stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

225. Podle ust. § 31a zákona o odpov. za škodu bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

226. Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb. (dále jen„ Úmluva“), každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo, v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.

227. Podle čl. 11 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen„ Listina“) každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje. Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.

228. Podle ust. § 192 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen„ stavební zákon“), se na postupy a řízení podle stavebního zákona použijí ustanovení správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

229. Podle ust. § 129 odst. 3 stavebního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2012, u stavby prováděné či provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem anebo v rozporu s ním, stavební úřad zahájí řízení o jejím odstranění. Pokud půjde o stavbu uvedenou v odstavci 2, stavebník nebo vlastník požádá o její dodatečné povolení a předloží podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti; v tomto řízení postupuje podle § 111 až 115. Bude-li stavba dodatečně povolena, řízení o odstranění stavby zastaví.

230. Podle ust. § 71 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.), správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.

231. Podle ustanovení § 65 odst.1 s.ř. po dobu přerušení řízení činí správní orgán a účastníci úkony, kterých je zapotřebí k odstranění důvodů přerušení. [ulice] orgán může rovněž činit úkony podle § 137 odst. 1 a § 138. Lhůty týkající se provádění úkonů v řízení neběží. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet již dnem, kdy nastal některý z důvodů uvedených v § 64 odst. 1, a neskončí dříve než 15 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo.

232. Podle ust. § 88 odst. 1 s.ř. neshledá-li správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, podmínky pro postup podle § 87, předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání.

233. Podle ust. § 90 odst. 6 s.ř. rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací správní orgán ve lhůtách stanovených v § 71. Lhůta počíná běžet dnem předání spisu odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí (§ 88).

234. Podle ust. § 29 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (dále jen„ zákon o vyvlastnění“), nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se ve vyvlastňovacím řízení podle správního řádu16)

235. Podle ust. § 22 odst. 1 zákona o vyvlastnění ústní jednání nařídí vyvlastňovací úřad tak, aby o něm byli účastníci řízení a další osoby, jejichž přítomnosti je třeba, uvědoměni nejméně 30 dnů přede dnem, kdy se má konat.

236. Podle ust. § 20 odst. 1 až 3 zákona o vyvlastnění náhrada uvedená v § 10 odst. 1 se stanoví na základě znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastňovaného, nebo znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastnitele, jestliže s tím vyvlastňovaný vyslovil souhlas; znalecké posudky nesmí být při zahájení řízení starší 90 dnů. Nedošlo-li k vyhotovení znaleckého posudku na žádost vyvlastňovaného a ani vyvlastnitele, stanoví se náhrada na základě posudku znalce ustanoveného vyvlastňovacím úřadem. Vyvlastňovaný a každý, kdo pozemek nebo stavbu užívá z jakéhokoliv právního důvodu nebo i bez právního důvodu, je povinen umožnit znalci ustanovenému vyvlastňovacím úřadem prohlídku pozemku nebo stavby potřebnou k vypracování posudku, jestliže mu znalec prokazatelně oznámil dobu prohlídky alespoň 3 týdny předem. Nesplní-li vyvlastňovaný povinnost podle odstavce 2, znalec vypracuje posudek podle údajů, které lze opatřit jinak. Vyvlastňovaný v tomto případě nemůže vznášet námitky proti ocenění uvedenému ve znaleckém posudku.

237. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda na obě řízení dopadá ust. § 13 odst. 1 věty druhé nebo ust. § 13 odst. 1 věty třetí. To z toho důvodu, že v případě věty třetí stát odškodňuje nepřiměřenou délku řízení, kdežto v případě věty druhé pouze jednotlivé dílčí průtahy. Pro zodpovězení této otázky je nutné nejprve posoudit, zda na předmětné řízení dopadá právo na projednání věci v přiměřené lhůtě podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy či nikoliv. Jak vedl Ústavní soud nálezu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. II. ÚS 570/20, právo na projednání věci bez zbytečných průtahů dle čl. 38 odst. 2 Listiny, které považuje za obsahově shodné s právem na projednání věci v přiměřené době, dopadá i na správní řízení, jejichž předmětem je základní právo nebo svoboda. V řízení o odstranění stavby i v řízení o vyvlastnění šlo nepochybně o základní právo žalobce vlastnit majetek. S ohledem na výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že v dané věci je třeba aplikovat čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Na daná řízení se tak vztahují závěry Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011 (Cpjn 206/2010) (dále jen„ Stanovisko“).

238. Dále soud posuzoval, zda řízení byla přiměřeně dlouhá či nikoliv. K výroku II. a III.

239. Pokud jde o řízení o odstranění stavby, soud má za to, že obecně přiměřená délka řízení před správním orgánem a soudy v obdobném případě činí 3 roky a 3 měsíce (60 dnů pro rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, resp. odstranění stavby + 30 dnů na předložení věci odvolacímu orgánu + 30 dnů pro rozhodnutí odvolacím orgánem + 1,5 roku na řízení před správním soudem + 1 rok na řízení před Nejvyšším správním soudem + 5 měsíců zahrnující dobu potřebnou k poštovní přepravě, lhůty po podání opravných prostředků). V daném případě bylo řízení zahájeno dne 19. 8. 2011 (podáním žádosti o dodatečné povolení stavby, na jehož základě bylo usnesení o zahájení řízení o odstranění stavby vydáno) a ani ke dni vyhlášení rozsudku nebylo ukončeno. Řízení tak ke dni vyhlášení rozsudku trvalo 10 let a 6 měsíců.

240. Dále tedy soud při hodnocení přiměřenosti délky řízení posuzoval ve smyslu Stanoviska následující otázky: a) složitost případu, b) chování poškozeného, c) postup příslušných orgánů, d) význam předmětu řízení pro poškozeného. Zároveň soud podotýká, že se jedná o kritéria, která jsou obdobným způsobem hodnocena i při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění. [ulice] řízení jsou obecně složitá, v daném případě bylo řízení také složité, neboť se nejednalo o dodatečné povolení/odstranění drobné stavby (např. kolny, plotu apod.). Pokud jde o chování žalobce, je třeba uvést, že žalobce k délce řízení nikterak nepřispěl. Pokud jde o postup správních orgánů a soudů, soud dospěl k závěru, že tyto ne vždy dodržovaly lhůty pro úkony stanovené zákonem, navíc rozhodnutí bylo zrušeno ve správním soudnictví, a soud tak dospěl k závěru, že délka řízení byla zapříčiněna právě postupem správních úřadů. Pokud jde o význam řízení pro žalobce, soud nepřisvědčil tvrzení žalobce o zvýšeném významu řízení pro žalobce, a to z důvodu, že o stavbě přípojky měl či mohl vědět, když územní rozhodnutí bylo vyvěšeno na úřední desce obecního úřadu a právní předchůdci žalobce se dokonce uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene týkající se předmětné stavby. Pokud nebyl žalobce svými právními předchůdci o stavu kupovaného pozemku vyrozuměn, nemůže to jít k tíži státu. Žalobce tak byl či měl být vyrozuměn o rizicích, která sebou koupě předmětného pozemku nesla, včetně možných omezení v dispozici s tímto majetkem.

241. Pomocí stejných kritérií soud rozhodoval o formě zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy. K tomu soud dodává, že s ohledem na aplikaci čl. 6 odst. 1 Úmluvy je zde vyvratitelná domněnka vzniku nemajetkové újmy v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení. Délka řízení činí doposud 10 let a 6 měsíců. Podle Stanoviska odpovídá základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, částce v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení s tím, že za první dva roky náleží částka o polovinu nižší. Pro určení základní částky soud vychází zejména s celkové délky řízení. Celková délka řízení byla nepřiměřená, tato nepřiměřenost byla značná. Soud tak určil jako základní částku 19 000 Kč. Žalobce požaduje odškodnění za období od 19. 12. 2011 (z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobce již o vedení řízení o dodatečném povolení stavby věděl) do 31. 3. 2017, tj. 9 let a 3 měsíce. Celková částka tak za dané období činí 156 749 Kč (8x 19 000 Kč + 3x 1 583 Kč. Za složitost řízení soud tuto částku snížil o 20 %. Za postup žalobce a správních orgánů soud zvýšil částku o 10 % za každé kritérium, tedy celkem o 20 %. Naopak soud částku nezvýšil ani nesnížil za význam řízení pro žalobce. Celková částka, kterou soud žalobvi přiznal, tak činí 156 749 Kč. Ve zbytku soud žalobu žalobce zamítl. Soud neshledal odčinění újmy formou omluvy za dostačující, neboť podle Stanoviska se zásadně za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení přiznává finanční zadostiučinění a soud v tomto řízení žádné výjimečné okolnosti pro nepřiznání finančního zadostiučinění neshledal. K výroku I.

242. Pokud jde o řízení o vyvlastnění, soud má za to, že obecně přiměřená délka řízení před správním orgánem a soudy v obdobném případě činí 3 roky a 3 měsíce (30 dnů pro rozhodnutí o vyvlastnění + 30 dnů na předvolání k ústnímu jednání + 30 dnů na předložení věci odvolacímu orgánu + 30 dnů pro rozhodnutí odvolacím orgánem + 1,5 roku na řízení před správním soudem + 1 rok na řízení před Nejvyšším správním soudem + 5 měsíců zahrnující dobu potřebnou k poštovní přepravě, lhůty po podání opravných prostředků; soud nezohlednil lhůtu pro předložení či vypracování znaleckého posudku, neboť v daném případě nebylo jeho vypracování namístě). V daném případě bylo řízení zahájeno dne 17. 12. 2012 (podáním žádosti o vyvlastnění) a pravomocně bylo ukončeno dne 17. 5. 2019 (právní moc rozsudku Krajského soudu v Ostravě č.j. 22 A 52/2018-30). Řízení tak trvalo 6 let a 5 měsíců.

243. Dále tedy soud při hodnocení přiměřenosti délky řízení posuzoval ve smyslu Stanoviska následující otázky: a) složitost případu, b) chování poškozeného, c) postup příslušných orgánů, d) význam předmětu řízení pro poškozeného. Zároveň soud podotýká, že se jedná o kritéria, která jsou obdobným způsobem hodnocena i při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění. Řízení bylo složité, neboť bylo nutné posoudit, zda je textová a grafická část územního rozhodnutí vnitřně rozporná či nikoliv. Pokud jde o chování žalobce, je třeba uvést, že žalobce k délce řízení přispěl, neboť byl opakovaně vyzýván k odstranění vad znaleckého posudku a dále opakovaně neúspěšně uplatňoval opravné prostředky, ačkoli z průběhu řízení mu již muselo být známo, že tyto nebudou úspěšné či jsou dokonce nepřípustné, či návrhy na rozšíření předmětu řízení. Pokud jde o postup správních orgánů a soudů, soud dospěl k závěru, že tyto ne vždy dodržovaly lhůty pro úkony stanovené zákonem, navíc rozhodnutí bylo zrušeno ve správním soudnictví, a soud tak dospěl k závěru, že délka řízení byla zapříčiněna právě postupem správních úřadů. Pokud jde o význam řízení pro žalobce, soud odkazuje na závěr uvedený v odst. 240 tohoto rozsudku.

244. Pomocí stejných kritérií soud rozhodoval o formě zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy. K tomu soud dodává, že s ohledem na aplikaci čl. 6 odst. 1 Úmluvy je zde vyvratitelná domněnka vzniku nemajetkové újmy v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení. Délka řízení činila 6 let a 5 měsíců. Podle Stanoviska odpovídá základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, částce v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení s tím, že za první dva roky náleží částka o polovinu nižší. Pro určení základní částky soud vychází zejména s celkové délky řízení. Celková délka řízení byla nepřiměřená, tato nepřiměřenost nebyla nikterak enormní. Soud tak určil jako základní částku 17 000 Kč. Soud však dospěl k závěru, že žalobce byl v nejistotě ohledně výsledku řízení pouze od 28. 3. 2013 (vyrozumění o vedení řízení) do 18. 4. 2018, kdy bylo řízení zastaveno, neboť poté se žalobce pouze domáhal zamítnutí žádosti namísto zastavení řízení, což však fakticky znamená pro žalobce stejný výsledek. Doba, za kterou žalobci odškodnění náleží, tak činí 5 let a 1 měsíc. Celková částka tak za dané období činí 69 417 Kč (4x 17 000 Kč + 1x 1 417 Kč). Za složitost řízení soud tuto částku snížil o 10 %. Za postup žalobce soud opět tuto částku snížil o 10 %. Za postup správních orgánů naopak soud zvýšil částku o 10 %. Dále pak soud částku nezvýšil ani nesnížil za význam řízení pro žalobce. Celková částka, kterou by soud žalobci přiznal, tak činí 62 475 Kč.

245. V dané věci však soud zohlednil, že obě řízení (řízení o odstranění stavby a řízení o vyvlastnění) jsou vnitřně provázaná. Pro žalobce však mělo hlavní význam řízení o odstranění stavby, resp. o její dodatečné povolení. Pokud by totiž došlo k pravomocnému nařízení odstranění stavby, nebylo by nutné jakkoli řešit otázku věcného břemene spočívající ve strpění vedení přípojky. Pokud by však došlo k dodatečnému povolení stavby, pak by vztahy mezi žalobcem a vlastníkem stavby musely být do budoucna vyřešeny, a to buď smluvně či opět ve vyvlastňovacím řízení. Z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že pokud by žalobce odškodnil také za nepřiměřenou délku řízení o vyvlastnění, vedlo by to k duplicitnímu odškodnění žalobce za tutéž újmu. Z tohoto důvodu soud žalobu žalobce, pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé řízení o vyvlastnění, v celém rozsahu zamítl.

246. Pokud jde o námitku žalované, že pozemek byl pronajímán a užíván, pak soud uvádí, že tuto námitku soud nezkoumal, neboť závěr o hospodářském využití pozemku by nemělo vliv újmu žalobce spočívající v nejistotě ohledně výsledku řízení. [příjmení] závěr pak soud učinil ve vztahu k námitce žalované, že žalobce měl požadovat odškodnění po vyvlastniteli. Vyvlastnitel není odpovědný za délku vyvlastňovacího řízení.

247. Pokud jde o námitku žalované, že žalobce se domáhá odškodnění též v řízení vedeném pod sp.zn. 23 C 92/2018, pak soud uvádí, že toto řízení se týká náhrady újmy za nezákonné rozhodnutí.

248. O nákladech řízení mezi žalobcem a žalovanou soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce byl úspěšný pouze v jednom ze dvou uplatněných nároků, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení